Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Transkript

1 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová garant Bc. Radka Matoláková Sociodemografický pilíř Ing. Kamila Frenová garant Mgr. Martina Baranová Environmentální pilíř Ing. Lukáš Tejzr garant, technická infrastruktura Bc. Martin Matuszczyk Dopravní infrastruktura Ing. Vlastimil Starý - garant Bc. David Kubáň GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů

3 Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Daňová výtěžnost Trh práce Souhrn pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Seznam příloh Přílohy

4 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda)

5 Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Trhové Sviny obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Trhové Sviny. Poslední část C vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Trhové Sviny

6 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území SO ORP Trhové Sviny představuje jeden ze 17 SO ORP Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese České Budějovice. SO ORP Trhové Sviny patří svojí rozlohou 452,1 km 2 k průměrným SO ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 16 obcemi, z toho mají 3 status města, jedná se o Borovany, Trhové Sviny a Nové Hrady. Nejrozsáhlejší obcí je Horní Stropnice zabírající téměř 800 hektarů, která se rozkládá na jižní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast sousedící na jihovýchodní části území s Rakouskem. Obrázek 1.1.1: Mapa správního obvodu SO ORP Trhové Sviny - 6 -

7 Z geomorfologického hlediska leží oblast v Jihočeské pánvi na úpatí Novohradských hor, které se táhnou téměř k údolí Dunaje. Krajina se zde začíná vlnit v přechodu z Třeboňské pánve do pahorkatiny, směřující k Šumavě. Hlavním tokem území je řeka Stropnice. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Trhové Sviny Obec Výměra obce (ha) Podíl výměry obce (%) Borovany 4 226,45 9,35 Čížkrajice 901,04 1,99 Horní Stropnice 7 987,10 17,67 Hranice 691,72 1,53 Jílovice 4 429,58 9,80 Kamenná 1 264,16 2,80 Ločenice 1 587,02 3,51 Mladošovice 1 755,52 3,88 Nové Hrady 7 968,39 17,63 Olešnice 2 354,02 5,21 Ostrolovský Újezd 386,75 0,86 Petříkov 1 934,29 4,28 Slavče 1 626,33 3,60 Svatý Jan nad Malší 1 298,50 2,87 Trhové Sviny 5 274,99 11,67 Žár 1 506,34 3,33 SO ORP Trhové Sviny ,20 100,00 Zdroj: UAP Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též PÚR ČR 2008 ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování

8 Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2008) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) stanovují především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP Trhové Sviny na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, - 8 -

9 nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny Rozvojová osa Jihovýchodní - Novohradská Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS8 Jihovýchodní - Novohradská, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí II/156. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje: a) ji vymezuje do rozsahu katastrálních území Horní Stropnice (Svébohy), Ledenice (Zborov), Nové Hrady (Nové Hrady, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů), Ostrolovský Újezd (Ostrolovský Újezd), Strážkovice (Lomec, Strážkovice), Trhové Sviny (Jedovary, Otěvěk, Pěčín u Trhových Svinů, Rankov u Trhových Svinů, Trhové Sviny), Žár (Žár u Nových Hradů); b) stanovuje v rámci vymezení osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci této rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do měst Trhové Sviny a Nové Hrady, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody zvláště v oblasti přírodního parku Novohradské Hory a respektovat památkové hodnoty Krajinné památkové zóny Novohradsko, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS8, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; c) stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice II/156 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jeho řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území, a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS8 uvnitř přírodního parku Novohradské hory, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS8 a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě přírodního parku Novohradské hory především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz. Specifická oblast nadmístního významu Třeboňsko Novohradsko Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB2 Třeboňsko - Novohradsko, která představuje území v návaznosti na CHKO Třeboňsko a přírodní park Novohradské hory, které jsou přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. Zásady územního rozvoje JČK ji na území SO ORP Trhové Sviny vymezuje do rozsahu katastrálních území - 9 -

10 Benešov nad Černou (Benešov nad Černou, Dluhoště, Hartunkov, Kuří, Ličov, Valtéřov, Velký Jindřichov), Cep (Cep), České Velenice (České Velenice), Chlum u Třeboně (Chlum u Třeboně, Lutová, Mirochov, Žíteč), Dolní Dvořiště (Cetviny, Mikulov), Domanín (Domanín u Třeboně), Drahov (Drahov), Dvory nad Lužnicí (Dvory nad Lužnicí), Dynín (Lhota u Dynína), Frahelž (Frahelž), Halámky (Halámky), Hamr (Hamr), Hatín (Hatín, Stajka), Horní Stropnice (Bedřichov u Horní Stropnice, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Hojná Voda, Horní Stropnice, Konratice, Meziluží, Paseky u Horní Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Šejby, Staré Hutě u Horní Stropnice, Svébohy), Hrachoviště (Hrachoviště u Třeboně), Hranice (Hranice u Nových Hradů), Jílovice (Kojákovice, Lipnice u Kojákovic, Šalmanovice), Kamenná (Kamenná u Trhových Svinů), Kardašova Řečice (Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Nítovice), Klec (Klec), Libín (Spolí u Ledenic), Lomnice nad Lužnicí (Lomnice nad Lužnicí), Lužnice (Lužnice), Majdalena (Majdalena), Malonty (Bělá u Malont, Ličov-Desky, Malonty, Meziříčí u Malont, Radčice u Malont, Rapotice u Malont), Mazelov (Mazelov), Nová Ves nad Lužnicí (Krabonoš, Nová Ves nad Lužnicí), Nové Hrady (Byňov, Mýtiny, Nakolice, Nové Hrady, Obora u Vyšného, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Veveří u Nových Hradů, Vyšné), Novosedly nad Nežárkou (Kolence, Mláka, Novosedly nad Nežárkou), Olešnice (Buková u Nových Hradů), Petříkov (Těšínov), Pístina (Pístina), Plavsko (Plavsko), Pohorská Ves (Dolní Příbraní, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě), Ponědraž (Ponědraž), Ponědrážka (Ponědrážka), Příbraz (Příbraz), Rapšach (Nová Ves u Klikova, Rapšach), Ratiboř (Ratiboř u Jindřichova Hradce), Roseč (Roseč), Smržov (Smržov u Lomnice nad Lužnicí), Staňkov (Staňkov), Stráž nad Nežárkou (Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou), Stříbřec (Libořezy, Mníšek, Stříbřec), Suchdol nad Lužnicí (Bor, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Klikov, Suchdol nad Lužnicí, Tušť), Třeboň (Branná, Břilice, Holičky u Staré Hlíny, Přeseka, Stará Hlína, Třeboň), Val (Hamr nad Nežárkou, Val u Veselí nad Lužnicí), Vlkov (Vlkov nad Lužnicí), Záblatí (Záblatí u Ponědraže), Žár (Božejov u Nových Hradů, Žár u Nových Hradů, Žumberk u Nových Hradů) a zároveň stanovuje v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti, vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysídlováním, stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu a stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí:

11 situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy N-OS5 (Soběslavsko Jindřichohradecká), N-OS7 (Severovýchodní Jindřichohradecká) a N-OS8 (Jihovýchodní Novohradská), stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory a s ohledem na podmínky stanovené pro Krajinnou památkovou zónu Novohradsko, doplněním vhodných socioekonomických aktivit, vytvořením podmínek pro zkvalitnění veřejné vybavenosti a rozvojem služeb v oblasti lázeňství a cestovního ruchu vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě v území, zejména k prodloužení turistické sezóny, a tím i ke stabilizaci životní úrovně obyvatel žijících v této oblasti, při řešení rozvojových ploch upřesnit jejich rozsah s ohledem na podmínky ochrany přírody, využít rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a kromě rybochovných funkcí navrhnout i vhodné plochy a regulativy umožňující rekreační využití některých rybníků, při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků, zkvalitnit služby v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici, rozvíjet lázeňství a obecně služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu s vysokou přidanou hodnotou, respektovat ložiska nerostných surovin jako plochy pro budoucí těžbu, řešit zkvalitnění dopravní vybavenosti navržením obchvatů či přeložek na silnicích s vysokou dopravní zátěží procházejících obytným územím sídel, v příhraničních oblastech doplnit síť turistických hraničních přechodů tak, aby se zlepšila prostupnost území a posílily se přeshraniční vazby v oblasti turistického ruchu

12 2 Environmentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Trhové Sviny se rozkládá v jihovýchodní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska tvoří jihovýchodní část území Novohradské hory, které patří k šumavské větvi moldanubika, kde z původních vyvřelin a sedimentů vznikla škála metamorfovaných hornin (svory a pararuly, ortoruly, amfibolity, atd.). Zbývající území patří k jihočeské kotlině, zejména budějovické a třeboňské pánvi. Jedná se o tektonicky vzniklé příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Z hlediska nerostného bohatství patří území SO ORP Trhové Sviny k chudým oblastem. Přesto se zde nalézají významná ložiska pro rozvoj kraje, především dopravní infrastruktury. Zejména se jedná o suroviny pro stavební účely, zejména písky, štěrkopísky a kamenivo. K dalším surovinám patří živcové suroviny, sklářské písky, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly pro keramickou výrobu, diatomit a kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Taktéž se zde vyskytují i polodrahokamy vltavíny. Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Trhové Sviny byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území. Nachází se zde jediné ložisko diatomitu - křemeliny Borovany-Ledenice, na kterém je stanoven dobývací prostor Ledenice (60055). Pouze menší část ložiska se nachází na katastrálním území Borovan, 88 % je mimo území SO ORP Trhové Sviny (těžba diatomitu v Ledenicích je v současnosti jediná v ČR a má celorepublikový význam)

13 Obrázek 2.1.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2012 Na správním území ORP Trhové Sviny v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách na území obcí Nové Hrady, Svatý Jan nad Malší a Trhové Sviny. Podrobný přehled dobývacích prostor (A057) a ložisek nerostných surovin (A060) včetně jejich podílů na výměře obcí, kde se vyskytují lze nalézt v příloze v tabulkách A 1, A 2. Chráněná ložisková území (A058) jsou znázorněna v následující tabulce. Situace těžby nerostných surovin však zůstala neměnná oproti roku Tabulka 2.1.1: Chráněná ložisková území (A058) Obec Číslo ložiska Název ložiska Surovina Plocha Podíl (%) Slavče Slavče I. Polodrahokamy 2,9 0,2 Jílovice Lipnice Jíly 131,7 3 Ločenice Chlum nad Malší-východ Polodrahokamy 0,0 0,0 Svatý Jan nad Malší Chlum nad Malší-východ Polodrahokamy 9,1 0,7 Trhové Sviny Trhové Sviny - Rejta Stavební kámen 23,9 0,5 Trhové Sviny Trhové Sviny - Rejta Stavební kámen 33,9 0,6 Borovany Ledenice I. Diatomity, Jíly 35,6 0,8 Svatý Jan nad Malší Ločenice Polodrahokamy 2,0 0,2 Zdroj: ÚAP

14 Sesuvná a poddolovaná území Území SO ORP Trhové Sviny je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby železné rudy s omezenými dopady na povrch území. Pouze ve dvou případech se jedná o poddolování plošné v celkovém rozsahu cca 25 ha, zbývající mají charakter bodový. Jejich přehled je v tabulce A 3 v příloze. Obrázek 2.1.2: Haldy, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Trhové Sviny pro rok 2012 Jediné potenciálně sesuvné území omezeného rozsahu se nachází na katastrálním území obce Borovany. Rozsah plošných poddolovaných území (A061) a sesuvných území a území jiných geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.1.2: Výskyt a rozsah plošných poddolovaných a sesuvných území v SO ORP Trhové Sviny Obec Výměra obce (ha) A061(ha) A061 (%) A062 (ha) A062 (%) Borovany 4 226,5 6,5 0,2 3,7 0,1 Jílovice 4 429,6 18,1 0,4 0 0,0 Zdroj: ÚAP

15 V obcích Nové Hrady, Slavče, Borovany, Jílovice, Mladošovice se dále vyskytují haldy a odvaly jako pozůstatek těžební činnosti. Situace sesuvných a poddolovaných území zůstala oproti roku 2010 nezměněna. 2.2 Vodní režim Na území SO ORP Trhové Sviny prochází Novohradskými horami hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Pramení zde několik přítoků Vltavy, z nichž k významnějším patří řeka Stropnice. Území v omezené délce ovlivňuje i řeka Malše. SO ORP Trhové Sviny protéká řada dalších drobných toků a nachází se tady i velký počet vodních ploch menších rozměrů, které pokrývají cca 6 % území. Rovněž se zde vyskytuje řada zdrojů podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodních nádrží (A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.1: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod na území SO ORP Trhové Sviny Obec Výměra obce A044 A044 A048 A048 (ha) (ha) (%) (ha) (%) Borovany 4 226,5 2192,4 51,9 80,2 1,9 Čížkrajice 901,0 0 0,0 20,3 2,3 Horní Stropnice 7 987,1 237,2 3,0 101,9 1,3 Hranice 691,7 0 0,0 0,3 0,1 Jílovice 4 429,6 258,9 5,8 141,7 3,2 Kamenná 1 264,2 0 0,0 3,1 0,3 Ločenice 1 587,0 109,0 6,9 3,3 0,2 Mladošovice 1 755,5 0 0,0 20,3 1,2 Nové Hrady 7 968,4 147,1 1,8 361,3 4,5 Olešnice 2 354,0 415,7 17,7 255,5 10,9 Ostrolovský Újezd 386,8 0 0,0 0,6 0,2 Petříkov 1 934,3 1,2 0,1 16,6 0,9 Slavče 1 626,3 0,01 0,0 7,3 0,5 Svatý Jan nad Malší 1 298,5 772,7 59,5 92,8 7,2 Trhové Sviny 5 275,0 882,2 16,7 57,4 1,1 Žár 1 506, ,9 9,16 SO ORP celkem , ,4 11, ,4 2,9 Zdroj: ÚAP 2012 Plochy vodních nádrží a jejich ochranných pásem zůstaly prakticky stejné jako při situaci v roce Přehled povodí v SO ORP Trhové Sviny udává obrázek A1 v příloze A. Vzhledem k relativní bohatosti oblasti na vodní zdroje je značná část území SO ORP Trhové Sviny zařazena mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), pro něž ZÚR JČK vymezují jako prioritu nutnost podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje

16 Celková rozloha chráněných oblastí přirozené akumulace vod činí ,87 ha, což představuje 61,57 % území. Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vod (A044, A045) na katastrálních územích jednotlivých obcí, spolu jejich plochami, uvádí tabulky A4 a A5 v příloze. Na území SO ORP Trhové Sviny byla rovněž rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Jejich rozsah činí ,69 ha, což zahrnuje cca 41 % celkové rozlohy. Podíl zranitelných oblastí na území jednotlivých obcí a uvádí tabulka A6 v příloze A. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Trhové Sviny ilustruje následující obrázek. Obrázek 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Trhové Sviny

17 V daném území se rovněž nacházejí relativně bohaté zdroje přírodní minerální vody. Jejich výskyt a rozsah včetně ochranných pásem (A055) je uveden v následující tabulce, hodnoty zůstaly oproti datům z roku 2010 nezměněny. Tabulka 2.2.2: Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody (včetně ochranných pásem) Obec Výměra obce (ha) A055 (ha) A055 (%) Název zdroje Pásmo Petříkov 1 934,3 634,2 32,8 Byňov II. Hranice 691,7 1,4 0,2 Byňov II. Nové Hrady 7 968, ,8 23,8 Byňov II. Olešnice 2 354,0 235,5 10,0 Byňov II. Nové Hrady 7 968,4 0,1 0,0 Byňov I. Zdroj: ÚAP 2012 Záplavová území Vodní toky protékající územím nepatří k významným, avšak vzhledem k extenzivnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. V SO ORP Trhové Sviny byla vymezena záplavová území v katastrech dvanácti obcí z celkového počtu šestnácti obcí v celkové rozloze 1 085,35 ha, což představuje cca 2,4 % celkové výměry území. Oproti roku 2010, kdy byla celková rozloha záplavových území ha došlo k poklesu o 25 %. Toto je způsobeno převyhlášením záplavového území na řece Stropnici. Rozsah ploch záplavových území (A050) a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A7 a A8 v příloze A. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.3: A054 objekt/zařízení protipovodňové ochrany A054 A054 Obec Výměra obce (ha) Typ Popis (ha) (%) Svatý Jan nad Malší 1 298,5 88,8 6,8 retenční prostor s odtokem VD Římov Horní Stropnice 7 987,1 5,5 0,7 retenční prostor s odtokem VD Humenice Zdroj: ÚAP 2012 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje z roku 2007 (dále jen Koncepce) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi obce Trhové Sviny a Horní Stropnice. Koncepce mj. navrhuje opatření na ochranu před povodněmi v těchto obcích. Pro obec Horní Stropnice bylo v minulosti realizováno jako protipovodňové opatření vodní dílo Humenice. Dále je pro obec v Koncepci navrhována realizace úprav obou břehů řeky Stropnice, zvětšení plochy pro rozliv a zpevnění břehů v délce 250 m, ochranné hráze pro ochranu zástavby centrální části obce v celkové délce cca 225 m a zrušení pevného jezu. Roztroušenou zástavbu podél řeky a v k.ú. Dlouhá Stropnice podle Koncepce chránit nelze; navrženo je pouze použití prostředků individuální ochrany podle povodňových plánů nemovitostí, které by měl mít každý vlastník zpracován. V obci Trhové Sviny byla v letošním roce realizována protipovodňová opatření na Farském (Bukovickém) potoce, dále je zde uvažováno o výstavbě suchých poldrů nad rybníky Brigádník a Hájek. Kromě toho doporučuje Koncepce prošetřit retenční možnosti území nad městem pro Svinenský potok a doplnit úseky ochranných zídek a pevných plotů v městském úseku a zkapacitnit alespoň koryto potoka na výtoku z města ve formě pravobřežního

18 rozšíření do podoby složeného profilu, včetně úpravy dolního mostu. Pro osady Veselka, Březí, Nežetice, Pěčín uvádí Koncepce jako možnost prošetření úpravy kapacity koryta a místní ohrázování ohrožených nemovitostí, přičemž se předpokládá, že retenční opatření na Svinenském potoce by měly vliv i zde. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Následující mapa zobrazuje vybrané fenomény týkající se vodstva na území SO ORP Trhové Sviny, hlavně tedy rozsah záplavových území stoleté vody. Obrázek 2.2.2: Záplavová území v SO ORP Trhové Sviny V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území SO ORP Trhové Sviny se jedná především o lokality v povodí řeky Stropnice a Svinenského potoka

19 V povodí řeky Stropnice bylo v Koncepci (2007) uvedeno sedm mostních objektů, jež působí vzdutí při povodni a na Svinenském potoce šest mostních objektů, z nichž jeden byl spadlý a druhý představuje kapacitně nevhodný teplovod. Uvedené čtyři mostní objekty a nevhodný teplovod se nacházejí na území města Trhové Sviny. Jejich kompletní přehled uvádí tabulka A 9 v příloze

20 2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Trhové Sviny ilustruje následující obrázek. Obrázek 2.3.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Trhové Sviny pro rok

21 Kvalita ovzduší Ovzduší na území SO ORP Trhové Sviny je všeobecně dlouhodobě hodnoceno jako velmi dobré. Dle posledních údajů ČHMÚ docházelo v roce 2010 na daném území pouze k překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR a JČK a překročení imisního limitu pro roční průměry benzo(a)pyrenu ve dvou sektorech na území obce Trhové Sviny. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek. Přehled výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Situace zůstala nezměněna oproti roku Tabulka 2.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec Název skládky Počet Borovany Ledenice, Borovany 2 Jílovice Jílovice 1 Trhové Sviny Cerejov, Otěvěk, Trhové Sviny (2), Na střelnici 5 Ločenice Ločenice 1 Olešnice Olešnice 2 Petříkov Petříkov 1 Svatý Jan nad Malší Svatý Jan nad Malší 1 Nové Hrady Jakule (2), Vyhov, Hranice, Nové Hrady, Jižní město 6 Žár Žumberk 1 Kamenná Kondrač, Kamenná 2 Horní Stropnice Svébohy, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda, Hojná voda 4 Zdroj: ÚAP 2012 Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V daném území se nachází pouze jedno zařízení na zneškodňování odpadů Sběrný dvůr Trhové Sviny. Většina odpadu je ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku Růžov

22 2.4 Ochrana přírody a krajiny SO ORP Trhové Sviny lze charakterizovat jako harmonické a ekologicky stabilní území, v němž se nachází řada přírodních hodnot. Je vymezen jako oblast krajinného rázu vyznačující se bohatou a rozmanitou biodiverzitou, což je důsledkem různých biogeografických jednotek, jež jej tvoří (bioregiony Třeboňský, Novohradský, Českokrumlovský, škála biochor). Obrázek 2.4.1: Hranice biochor v biokoridorech na území SO ORP Trhové Sviny pro rok

23 Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ty jsou vymezeny v následujícím obrázku. Jejich rozloha, výskyt a podíl na území jednotlivých obcí jsou uvedeny v tabulkách A 10 až A 15 v příloze. Obrázek 2.4.2: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2012 Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality spolu s biosférickou rezervací obsahuje následující obrázek. Jejich rozsah a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulky A 16 a A 17 v příloze. Celková rozloha evropsky významných lokalit činí cca 1 505,7 ha, rozloha ptačích oblastí je cca 1 918,2 ha

24 Do severovýchodní části území zasahuje CHKO Třeboňsko, nad kterým byla vyhlášena biosférická rezervace UNESCO, jež zabírá plochu cca ha. Její rozsah na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 18 v příloze. Obrázek 2.4.3: Zvláště chráněná území NATURA 2000, biosférická rezervace UNESCO a CHKO Obecně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Trhové Sviny jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 90,06 km 2, což představuje 19,92 % celkové plochy, což je nejvyšší hodnota v rámci Jihočeského kraje. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí je uveden v tabulkách A 19 až A 23 v příloze. Na území SO ORP Trhové Sviny se dále nachází podstatná část přírodního parku Novohradské hory a výběžek přírodního parku Soběnovská vrchovina. Přírodní park Novohradské hory se rozkládá na 21,7 % území SO ORP Trhové Sviny a byl zřízen okresním

25 úřadem k 1. listopadu 1999 a jeho dominantou jsou Novohradské hory. Navazuje na CHKO Třeboňsko, zahrnuje větší část Novohradských hor na území SO ORP Trhové Sviny a dále na území SO ORP Český Krumlov. (Od roku 1970 bylo, vzhledem k přírodním hodnotám jeho území, navrhováno ochránci přírody zřízení CHKO Novohradské hory.) Přírodní park Soběnovská vrchovina byl zřízen ke Dni Země v roce Jeho rozloha pokrývá 1,13 % území SO ORP Trhové Sviny. Převážná část tohoto přírodního parku se rozkládá na území SO ORP Český Krumlov, pouze menší část Soběnovské vrchoviny zabíhá na území SO ORP Trhové Sviny, zejména na katastrální území obcí Kamenná a Slavče. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená rozsáhlá území CHOPAV a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Hodnoty KES na podstatné části území jsou relativně vysoké, jejich vývoj v uplynulém desetiletí byl příznivý, jak vyplývá z následující tabulky. Výrazné zvýšení KES je patrné v období let 2010 až 2012 v obci Hranice, což je dáno výrazným úbytkem orné půdy, jak znázorňuje tabulka č Nejvyšší KES vykazuje obec Petříkov, kde v roce 2011 dosáhl hodnoty 7,9. V obci Hranice došlo k výraznému nárůstu hodnoty KES o 3,5 bodů, což je způsobeno hlavně výrazným úbytkem orné půdy v dané obci (rozdíl oproti roku 2010 činí 126,5 ha)

26 Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability vývoj Název obce Rok Borovany 0,8 0,8 0,9 0,8 Čížkrajice 0,8 0,8 0,8 0,8 Horní Stropnice 1,7 1,9 2,0 2,0 Hranice 1,6 1,8 1,9 5,4 Jílovice 1,6 1,6 1,6 1,6 Kamenná 1 1,0 1,5 1,5 Ločenice 0,9 0,9 0,9 0,9 Mladošovice 1,0 1,0 1,0 1,0 Nové Hrady 3,5 3,6 3,6 3,6 Olešnice 1,2 1,2 1,2 1,2 Ostrolovský Újezd 1,9 1,9 1,9 1,9 Petříkov 7,6 7,9 7,9 7,9 Slavče 1,0 1,1 1,1 1,1 Svatý Jan nad Malší 1,7 1,7 1,7 1,8 Trhové Sviny 1,0 1,0 1,0 1,0 Žár 1,2 1,3 1,3 1,3 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability. Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5-2 0,5-1, ,2 0 do 2,0 1 nad 2,0 2 Nadprůměrné hodnoty KES vykazuje také obec Nové Hrady. Pro ostatní obce se KES pohybuje v rozpětí 1,0 2,0. Nejhorší je situace v obcích Borovany, Čížkrajice a Ločenice. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Trhové Sviny ilustruje následující obrázek

27 Obrázek 2.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Trhové Sviny pro rok Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond V SO ORP Trhové Sviny patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným

28 charakteristikám. Největší změnu od roku 2010 zaznamenala obce Hranice, ve které došlo ke značnému snížení rozlohy orné půdy (pokles o 17,6% z celkové výměry). Celkový trend podílu orné půdy v SO ORP Trhové Sviny má snižující se charakter. Tabulka 2.5.1: Orná půda v obcích SO ORP Trhové Sviny Obec Orná půda (ha) Orná půda z celkové výměry (%) Rozdíl Rozdíl Borovany 1 911, ,4 2,4 45,2 45,2 0,1 Čížkrajice 444,9 444,9 0,0 49,4 49,4 0,0 Horní Stropnice 2 194, ,4-3,1 27,4 27,4 0,0 Hranice 179,7 53,2-126,5 25,0 7,4-17,6 Jílovice 1 455, ,4 0,0 32,8 32,8 0,0 Kamenná 422,0 422,2 0,2 33,5 33,5 0,0 Ločenice 735,9 735,8-0,1 46,3 46,4 0,0 Mladošovice 779,6 779,6 0,0 44,5 44,5 0,0 Nové Hrady 1 197, ,5 5,3 15,0 15,1 0,1 Olešnice 947,1 945,1-2,0 40,2 40,2-0,1 Ostrolovský Újezd 110,8 110,8 0,0 29,0 29,0 0,0 Petříkov 164,9 164,8-0,1 8,5 8,5 0,0 Slavče 633,3 633,2-0,1 38,9 38,9 0,0 Svatý Jan nad Malší 403,4 403,4 0,0 31,1 31,1 0,0 Trhové Sviny 2 214, ,1-0,1 41,9 41,9 0,0 Žár 575,6 569,0-6,7 38,2 37,7-0,4 SO ORP Trhové Sviny , ,7-130,8 31,8 31,5-0,3 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Co se týče kvality půdy na území SO ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což souvisí s charakterem bioregionů a biochor daného území (viz kapitola č. 4). Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Rozsah plochy odvodnění a její podíl na celkové výměře v jednotlivých obcích uvádí tabulka A 24 v příloze

29 Obrázek 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území ORP Trhové Sviny Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Trhové Sviny činí v roce 2012 pouze 0,8 %. Ve srovnání s rokem 2010 se změnil pouze nepatrně (0,6 ha). Absolutní a relativní rozdíl zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka 2.5.2: Zastavěné území v obcích SO ORP Trhové Sviny Obec Zastavěné území z celkové výměry Zastavěné území (ha) (%) Rozdíl Rozdíl Borovany 60,7 59,1-1,6 1,4 1,4 0,0 Čížkrajice 7,4 7,4 0,1 0,8 0,8 0,0 Horní Stropnice 32,2 33,7 1,4 0,4 0,4 0,0 Hranice 6,0 6,2 0,2 0,8 0,9 0,0 Jílovice 32,2 32,3 0,0 0,7 0,7 0,0 Kamenná 8,2 8,2 0,0 0,6 0,7 0,0 Ločenice 15,1 15,5 0,4 0,9 1,0 0,0 Mladošovice 14,3 14,2-0,1 0,8 0,8 0,0-29 -

30 Obec Zastavěné území z celkové výměry Zastavěné území (ha) (%) Rozdíl Rozdíl Nové Hrady 39,8 39,8 0,0 0,5 0,5 0,0 Olešnice 17,2 17,2 0,1 0,7 0,7 0,0 Ostrolovský Újezd 3,2 3,3 0,1 0,8 0,9 0,0 Petříkov 6,5 6,6 0,1 0,3 0,3 0,0 Slavče 15,9 16,2 0,3 1,0 1,0 0,0 Svatý Jan nad Malší 10,4 10,5 0,0 0,8 0,8 0,0 Trhové Sviny 73,6 73,7 0,1 1,4 1,4 0,0 Žár 11,0 10,3-0,7 0,7 0,7 0,0 SO ORP Trhové Sviny 353,8 354,3 0,6 0,8 0,8 0,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Trhové Sviny představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Novohradských hor patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (14 209,7 ha), významná je i jejich funkce ochranná (948,4 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Lesy ochranné v celkové rozloze cca 948,4 ha jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení na území SO ORP mají rozlohu cca 4 252,7 ha, z toho rozloha cca 2 022,2 ha je zařazena do kategorie 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu, a rozloha cca 1 943,4 ha je zařazena do kategorie 31b - lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod. Z ostatních kategorií mají rozlohu cca 192,9 ha lesy v kategorii 31c - lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací, v kategorii 32a - lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách v rozloze 71,1 ha a 32e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou v rozloze cca 15,0 ha. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy v SO ORP Trhové Sviny stagnuje nebo mírně roste (viz následující tabulka). Tabulka 2.5.3: Lesní půda v obcích SO ORP Trhové Sviny Obec Lesní půda (ha) Lesní půda z celkové výměry (%) Rozdíl Rozdíl Borovany 1 154, ,6 15,4 27,3 27,6 0,4 Čížkrajice 224,5 224,5 0,0 24,9 24,9 0,0 Horní Stropnice 3 858, ,2 0,0 48,3 48,3 0,0 Hranice 217,2 217,5 0,3 30,2 30,1 0,0 Jílovice 1 571, ,9 4,2 35,4 35,5 0,1 Kamenná 407,9 407,9 0,0 32,4 32,3 0,0 Ločenice 609,6 608,9-0,7 38,4 38,4 0,0 Mladošovice 635,6 635,1-0,5 36,3 36,3 0,0 Nové Hrady 4 722, ,0 5,0 59,3 59,3 0,1 Olešnice 755,1 754,4-0,7 32,1 32,1 0,0 Ostrolovský Újezd 199,4 199,4 0,0 52,1 52,1 0,0 Petříkov 1 436, ,4 0,0 74,2 74,2 0,0 Slavče 492,6 493,3 0,6 30,3 30,3 0,0 Svatý Jan nad Malší 473,6 473,6 0,0 36,6 36,6 0,0-30 -

31 Obec Lesní půda (ha) Lesní půda z celkové výměry (%) Rozdíl Rozdíl Trhové Sviny 1 452, ,2 0,7 27,5 27,5 0,0 Žár 401,8 402,7 0,9 26,6 26,7 0,1 SO ORP Trhové Sviny , ,7 25,1 41,1 41,2 0,1 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Vzhledem k charakteru území zejména v jihovýchodních lesnatých oblastech, kde se prakticky nenacházejí významnější zdroje znečištění, patří lesy v této oblasti k nejméně postiženým imisemi

32 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Trhové Sviny má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Trhové Sviny. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě

33 Obrázek 3.1.1: Vodovodní, kanalizační a plynová síť na území SO ORP Trhové Sviny Zásobování vodou V rámci SO ORP Trhové Sviny je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní. V obci Mladošovice je oproti roku 2010 zajištěno 100% zásobení obyvatel z veřejné vodovodní sítě. V roce 2008 chyběla veřejná vodovodní síť v obcích Čížkrajice a Petříkov. V současné době je obec Čížkrajice napojena na veřejnou vodovodní síť ze 77 % a obec Petříkov ze 70 %

34 Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť je následující: Borovany (100 %), Horní Stropnice (99 %), Hranice (50 %), Jílovice (70 %), Kamenná (75 %), Ločenice (99 % - provozovatel obecního vodovodu ČEVAK), Mladošovice (100 %), Nové Hrady (město 100 %, nepokryta je pouze část osady Údolí, Nakolice, Vyšné, Obora), Olešnice (95 %), Ostrolovský Újezd (100 %), Petříkov (zaveden do 100 % domácností, využívá jen asi 90 %), Slavče (98 %), Svatý Jan nad Malší (80 %), Trhové Sviny a místní části Rejta, Rankov, Otěvěk, Bukvice, Todně, Něchov a Březí jsou napojeny na vodovod), Žár (vodovod je zaveden v místních částech Žár, Žumberk, Božejov, pokryta není pouze lokalita Janovka). Zásobování obyvatel vodou jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní, je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti Novohradských hor a Třeboňské pánve. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Obrázek 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Trhové Sviny