Změna Stanovisko. I. Obecně:

Transkript

1 I. Obecně: V souvislosti s nabytím účinnosti změn jak hmotněprávních, tak i procesních je nezbytné rozlišovat případy, kdy: o nová hmotněprávní ustanovení lze použít jen na přestupky spáchané a řízení o nich zahájená až po nabytí účinnosti zákona (např. 13 odst. 2, 19 odst. 3, 20 odst. 2 a 3, jakož i 47, 48 a 50 a všechna další ustanovení zákona týkajících se evidence přestupků); rozhodování o přestupcích spáchaných do nabytí účinnosti zákona, i když řízení o nich bude zahájeno po nabytí účinnosti, bude prováděno podle předpisů platných před novelou, včetně ukládaných sankcí; o nová procesní ustanovení, která lze použít jen na řízení zahájená po nabytí jejich účinnosti; přitom takto zahájená řízení se týkají nejen přestupků spáchaných po nabytí účinnosti příslušných ustanovení, ale přestupků spáchaných před nabytím účinnosti těchto procesních ustanovení /např. 57 odst. 1 a 3, 72 písm. b), 76 odst. 1 písm. m) apod./. II. Problematika nabytí účinnosti zákona a přechodných ustanovení k zákonu č. 200/1990 Sb. Čl. II a Čl. XXVI Vztah přechodných ustanovení k zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, (dále jen zákon o přestupcích ) a účinnosti zákona č. 204/2015 Sb. Čl. XXVI stanoví dělenou účinnost zákona č. 204/2015 Sb.; nabytí účinnosti Čl. II přímo nestanoví; z toho lze dovodit, že Čl. II (přechodná ustanovení k novele zákona o přestupcích) by měl nabýt účinnosti ke dni ; nicméně přechodná ustanovení k zákonu o přestupcích v Čl. II je nutno realizovat v závislosti na nabytí účinnosti jednotlivých bodů (hmotněprávních i procesních) zákona o přestupcích; tedy: o realizaci Čl. II bodu 1. bude nezbytné aplikovat jak k , tak i k , a to vždy podle toho, který bod zákona o přestupcích kdy nabývá účinnosti dle Čl. XXVI: Čl. II bod 1. se použije na ustanovení Čl. I bodů 3 až 8, 11 až 16, 17, 18, 23 až 25 a 29 zákona o přestupcích k , ale vždy na přestupky, o kterých bylo zahájeno řízení po ; přitom je nezbytné rozlišovat, zda se jedná 1

2 o hmotněprávní či procesní změnu (viz obecně), pokud zákon nestanoví jinak (viz Čl. II bod 3.); Čl. II bod 1. se použije obdobně na ostatní body zákona o přestupcích, které nabývají účinnosti k , ale vždy na přestupky o kterých bylo zahájeno řízení po ; přitom je nezbytné rozlišovat, zda se jedná o hmotněprávní či procesní změnu (viz obecně); tento výklad vyplývá z obecné legislativní zásady, že pokud dojde v průběhu řízení ke změně procesních ustanovení zákona, je nezbytné pravomocně nedokončená řízení dokončit podle úpravy platné v okamžiku zahájení řízení; přechodná ustanovení nemohou ovlivnit účinnost právní úpravy, nýbrž jen jejich použitelnost z hlediska právní jistoty adresátů nové právní úpravy; o realizaci Čl. II bodu 3 je nezbytné aplikovat obdobně jako Čl. II bod 1.; protože bod 6. zákona o přestupcích (změna 20 odst. 2 a 3) nabývá účinnosti dne , bude se podle něj postupovat již od , ale pouze u přestupků spáchaných po ; o realizace Čl. II bodu 2. připadá do úvahy ke dni , protože bod 34. zákona o přestupcích ( 91) nabývá účinnosti k ; obdobně musí nabýt účinnosti i ostatní ustanovení zákona o přestupcích, vztahujících se k recidivě a evidenci a přestupků; Závěr: Čl. II jsou přechodná ustanovení k zákonu o přestupcích, a proto se musí realizovat dle nabytí účinnosti jednotlivých bodů zákona o přestupcích. Proto není nezbytně nutné, aby ustanovení Čl. XXVI explicitně stanovilo nabytí účinnosti Čl. II. Pozn.: Ministerstvo vnitra si je vědomo možných jiných výkladů aplikace ustanovení Čl. II a Čl. XXVI, přesto doporučuje obecním 2

3 a krajským úřadům postupovat dle výše uvedeného odst. 2 Změna výše pokut ukládaných v blokovém řízení III. Problematika ustanovení nabývajících účinnosti k nový odst. 2 se použije jen na přestupky spáchané po ; sankce za přestupky spáchané před novelou se použijí podle staré právní úpravy, i když řízení o nich bude zahájeno po Omezující opatření nové znění 17 se použije vždy bez ohledu na to, kdy byl přestupek spáchán a kdy bylo řízení zahájeno. Rozhodnutí však musí být vydáno po (Omezující opatření se ukládá podle účinné právní úpravy bez ohledu na to, kdy byl přestupek spáchán - viz 7 odst. 3 zákona o přestupcích.) Zvýšení pokut ukládaných mladistvým odst. 2 a odst. 3 Přerušení prekluzivní lhůty při zahájení řízení a vydání rozhodnutí o vině nový odst. 3 se použije jen na přestupky spáchané po základní princip spočívá v tom, že nová roční promlčecí lhůta počíná běžet dnem zahájení řízení o přestupku ( 67 a 68 zákona o přestupcích) a dnem vydání rozhodnutí o vině ( 71 odst. 2 správního řádu); nutno aplikovat od a to pouze na přestupky spáchané po (viz Čl. II bod 3.); možné případy: o v případě uložení pokuty v blokovém řízení jde o zvláštní režim, protože řízení o uložení blokové pokuty je ukončeno pravomocně; nová jednoroční lhůta běží z titulu vydání rozhodnutí o vině ; 3 i když to nebude mít praktický význam, protože v případném přezkumném řízení je nezbytné postupovat ve lhůtách dle 85 odst. 5 a odst. 6 zákona o přestupcích po novele; o pokud jde o vydání příkazu o přestupku spáchaném po kterým je obviněný uznán vinným a byla mu uložena sankce

4 (pokuta nebo napomenutí), pak nová roční prekluzivní lhůta počne běžet dnem doručení příkazu (viz 20 odst. 2 zákona o přestupcích po novele); tato nová lhůta běží pro řízení o přestupku (o odporu); Pozn.: byť zákon výslovně uvádí jen případ uložení pokuty, je nezbytné dovodit, že i v případě uložení napomenutí počne běžet nová prekluzivní lhůta, protože doručením příkazu o uložení napomenutí (tedy rozhodnutím o vině) je de facto zahájeno řízení o přestupku a to bez ohledu na skutečnost, zda byl podán odpor či ne; v případech kdy správní orgán po podání odporu proti takovému příkazu v nové jednoroční lhůtě vydá v řízení o přestupku rozhodnutí o vině a o uložení sankce (s přihlédnutím k 82 zákona o přestupcích, nebo od uložení sankce upustí dle 11 odst. 3 zákona o přestupcích), počne vydáním nového rozhodnutí o uznání viny běžet nová prekluzivní lhůta pro potřeby odvolacího řízení; o pokud po zahájení řízení o přestupku spáchaném po bude rozhodnutím dle 76 odst. 1 písm. a), b), c), j) a k) zákona o přestupcích, nebo usnesením dle ostatních ustanovení 76 odst. 1 a odst. 2, které se pouze poznamenává do spisu, zastaveno, nová prekluzivní lhůta neběží; tedy na případné odvolací řízení proti rozhodnutí o zastavení řízení, včetně možného nového projednání orgánem prvního stupně, poběží nová jednoroční prekluzivní lhůta ode dne zahájení řízení o přestupku ( 20 odst. 2 po novele); o v případě uznání viny rozhodnutím o přestupku spáchaném po počne běžet nová jednoroční prekluzivní lhůta pro odvolací řízení; pokud v tomto odvolacím řízení rozhodnutí orgánu prvního stupně bude zrušeno a řízení o přestupku bude zastaveno 4

5 5 / 90 odst. 1 písm. a) správního řádu/ nebo bude napadené rozhodnutí změněno / 90 odst. 1 písm. c) správního řádu/ budou mít tato rozhodnutí vždy povahu druhoinstančního rozhodnutí s důsledkem nabytí právní moci rozhodnutí oznámením (doručením) účastníkům řízení; musí tak být vždy nejpozději v nové jednoroční prekluzivní lhůtě pro odvolací řízení ode dne vydání rozhodnutí o vině správním orgánem prvního stupně, nejdéle však do dvou let ode dne spáchání přestupku; bude-li v tomto odvolacím řízení rozhodnutí orgánu prvního stupně zrušeno jako celek, nebo jen jeho část, a vráceno orgánu prvního stupně k novému projednání /viz 90 odst. 1 písm. b) správního řádu/, musí orgán prvního stupně v novém řízení rozhodnout v jednoroční lhůtě běžící od dne vydání jeho původního, nyní zrušeného rozhodnutí o vině, nejdéle však do dvou let ode dne spáchání přestupku; pokud orgán prvního stupně v této lhůtě rozhodne opětovně o vině, počne běžet nová jednoroční lhůta pro případné odvolací řízení, nejdéle však do dvou let od spáchání přestupku; pokud orgán prvního stupně v této lhůtě řízení o přestupku zastaví, nová prekluzivní lhůta neběží (nebylo rozhodnuto o vině) a případné odvolací řízení / 76 odst. 1 písm. a), b), c), j) a k) zákona o přestupcích/ musí být dokončeno v původní jednoroční lhůtě ode dne vydání rozhodnutí o vině správním orgánem prvního stupně, nejdéle však do dvou let od spáchání přestupku; o v případě odložení věci přestupku spáchaném po ( 66 zákona o přestupcích) žádná nová prekluzivní lhůta neběží; v případě zrušení tohoto odložení pro nezákonnost, nebo dle části čtvrté správního řádu, lze řízení ve věci zahájit nejdéle do jednoho

6 7. 20 odst. 4 Nahrazení slova odstavce 1 slovy odstavců 1 až odst. 1 Slovo kultury se nahrazují písm. e) slovem druhu roku od spáchání přestupku ( 20 odst. 1 zákona o přestupcích); poté se postupuje dle výše uvedených variant; obdobně i v případech přezkumného řízení a obnovy řízení, kdy je nezbytné dodržovat lhůty stanovené v 96 až 98 a 100 odst. 2 a 3 správního řádu a v 20 odst. 1 zákona o přestupcích (v případech řízení o přestupcích zahájených před ) nebo dle 20 odst. 3 zákona o přestupcích ve znění po novele (v případech řízení o přestupcích zahájených po ); při užití všech předchozích variant pro běh nových prekluzivních lhůt o přestupcích spáchaných po , nelze překročit lhůtu dvou let od spáchání přestupku ( 20 odst. 3 zákona o přestupcích); shrnutí; přerušení lhůt se vztahuje pouze na přestupky spáchané po (Čl. II bod 3.): o lhůty prekluze v řízení o přestupcích pravomocně neukončených ke dni budou počítány podle předpisů platných do ; o lhůty prekluze v řízení o přestupcích spáchaných do , i když řízení o nich bude zahájeno po , budou počítány podle předpisů platných do Pozn.: pokud dojde k přerušení lhůt, tak o této skutečnosti se usnesení o přerušení běhu lhůt nevydává. Postačí v oznámení o zahájení řízení, nebo v rozhodnutí o vině (v odůvodnění) uvést, že oznámením o zahájení řízení, nebo vydáním rozhodnutí o vině dochází k přerušení lhůt k projednání přestupku dle 20 odst. 2 a 3 zákona o přestupcích) jde o legislativně technickou změnu jde o změnu, která se nedotýká působnosti Ministerstva vnitra 6

7 písm. b) Vypuštění slova zvláštní legislativně technická novela, která nabývá účinnosti dne odst. 1 Nová definice věcné příslušnosti ( ve stejné oblasti veřejné správy ). jedná se oblast veřejné správy stanovené jednotlivými zvláštními zákony; jde o přestupky postihující chování, které má negativní dopad na shodný veřejný zájem, tedy spolu věcně souvisejí a je na místě, aby byly sankcionovány společně (viz důvodová zpráva k zákonu); pokud tedy půjde o jednočinný souběh (pachatel se dopustil jedním jednáním několika přestupků), pak se ve společném řízení budou projednávat jen ty přestupky, jejichž skutkové podstaty se týkají porušení právních předpisů vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy (např. viz 21a až 45 zákon o přestupcích, kdy každý z nich představuje určitý výkon veřejné správy, taktéž viz 89 zákona o přestupcích); přitom vždy musí být zachována společná věcná a místní příslušnost správního orgánu; z hlediska působnosti Ministerstva vnitra, s odkazem na ustanovení 89 zákona o přestupcích, je nutno vnímat přestupky podle 46 až 50 (mimo 47a) zákona o přestupcích jako stejnou oblast veřejné správy (ochrana pořádku ve státní správě a územní samosprávě, veřejného pořádku, občanského soužití a majetku, která není stanovena jinými zákony) odst. 3 Podmínky pro společné řízení nové znění 57 odst. 3 se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po odst. 1 Vložení slov: Je-li známa legislativně technická novela, která nabývá účinnosti dne ; správním orgánům budou oznamovány přestupky podle 58 odst. 1 i na neznámé pachatele odst. 2 Nahrazení písmene ch) písmenem g) odst. 3 Po provedených šetřeních podle odstavce 2 orgán policie legislativně technická novela, která nabývá účinnosti dne legislativně technická novela, která nabývá účinnosti dne ; oznámení o přestupcích, které policie předšetřuje (viz 58 odst. 2) bude v případech, kdy nezjistí pachatele, odkládat sama a nebude je 7

8 17. 58a Z textu se vypouští slova obecní policie odst. 3 písm. f) odst. 1 nová písm. k) až m) Nový důvod pro odložení věci - nebyl podán návrh ( 68 odst. 1 až 3) Písm. k) zastavení řízení - návrh byl podán opožděně. Písm. k) a l) postupovat správním orgánům vychází se z obecné úpravy, že obecní policie je orgánem obce a v řízení o přestupcích (v blokovém řízení) je správním orgánem / 52 písm. b) zákona o přestupcích/; proto je explicitní vyjádření v 58a nadbytečné. nové znění písm. f) se použije i na přestupky spáchané před , pokud návrh nebyl podán, a tříměsíční lhůta pro podání návrhu proběhla po změna postupu při odložení návrhu na projednání přestupku, který byl podán opožděně: o doposud se tyto návrhy odkládaly podle ustanovení 66 odst. 3 písm. f) zákona o přestupcích před novelou usnesením (viz judikatura NSS), které se oznamovalo navrhovateli a obviněnému; o nyní i opožděný návrh bude mít účinky zahájení řízení, které však bude zastavováno a to bez předchozího procesu (bez jakéhokoliv projednávání); o prvním úkonem bude vydání rozhodnutí o zastavení řízení, které se oznamuje navrhovateli a obviněnému (účastníkům řízení); o proti tomuto rozhodnutí se budou moci odvolat (viz 81 správního řádu); nové znění písm. k) a l) se použije i na přestupky spáchané před , pokud návrh byl podán po ; Písm. m) odst. 3 Změna postupu při zastavení řízení Ve výroku o vyslovení viny uvést formu zavinění (týká se všech přestupků, nejen těch, nové písm. m) se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po nové znění odst. 3 se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po v souvislosti s údaji vkládanými do evidence přestupků /viz 16i odst. 2 písm. e) zákona o Rejstříku trestů/; nutno bude ve výroku rozhodnutí o vině vždy uvést, zda přestupek byl 8

9 které jsou evidovány) Přezkumné řízení uložených blokových pokut spáchán z nedbalosti či úmyslu; to znamená, že i u nedbalostních přestupků podle 47 odst. 1 a přestupků 49 odst. 1 písm. a), b), d) a e) ve znění před novelou, nebo nedbalostních přestupků podle 47 odst. 1 a odst. 2 a přestupků podle 49 odst. 1 a odst. 3 ve znění po novele, spáchán úmyslně či nedbalosti; v případě blokového řízení - viz 16i odst. 2 písm. e) zákona o Rejstříku trestů - se uvede, že byl přestupek spáchán z nedbalosti, nejde-li o přestupek, u něhož zákon vyžaduje úmyslné zavinění toto bude mít vliv na uložení sankce při spáchání přestupku opakovaně; toto ustanovení sice nabývá účinnosti ke dni , nicméně realizace tohoto ustanovení bude mít význam až po viz. účinnost ustanovení zákona o Rejstříku trestů o evidenci přestupků; nové znění 77 se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po ; Pozn.: Pokud ve výroku rozhodnutí o vině nebude obsažena forma zavinění, pak takovéto rozhodnutí neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, což je důvodem pro zrušení rozhodnutí (v odvolacím či přezkumném řízení), což se týká u pokut uložených v blokovém řízení. nové ustanovení odst. 5 a 6 se použije i u podnětů podaných po , i když bloková pokuta byla uložena před

10 Problematika ustanovení nabývajících účinnosti k odst. 2 Změna odkazu na 49 odst. 1 legislativně technická novela v návaznosti na změnu 49 nový odst. 2 se použije na přestupky spáchané po odst. 1 Doplnění slov výkonu vazby nový odst. 2 se použije jen na přestupky spáchané po písm. b) 9. a , 49 a 50 Nové znění těchto paragrafů (nová hmotněprávní úprava) tato ustanovení nabývají účinnosti ke dni realizovat je lze však jen na přestupky, které byly spáchané po řízení o přestupcích pravomocně neukončených ke dni budou dokončena podle předpisů platných do ; rozhodování o přestupcích spáchaných do , i když řízení o nich bude zahájeno po , budou provedena podle předpisů platných do , včetně uložení sankce; nelze dovolit retroaktivitu při uplatňování nových hmotněprávních ustanovení zákona; procesně však budou řešena podle příslušných ustanovení platných odst. 4 O odložení věci se vydává usnesení, které se pouze poznamenává do spisu; osoby dotčené jednáním podezřelé osoby se o tom vyrozumí. po novele procesních ustanovení. tato novela nabývá účinnosti k ; z toho vyplývá, že do se bude postupovat podle ustanovení 66 odst. 4 ve znění před novelou; např. odložení věci úředním záznamem a poškozený (viz předchozí stanoviska Ministerstva vnitra) se o tom vyrozumí; přesto již nyní postupu, tak jak to stanoví nový odst. 4, nic nebrání: o tento postup od roku 2006 (po nabytí účinnosti nového správního řádu) umožňuje obecný výklad vztahu správního řádu a části třetí zákona o přestupcích s odkazem na ustanovení 181, 180 odst. 1 a 1 odst. 2 správního řádu (že se v praxi nevyužívá je jiná problematika); tímto se nabízí 10

11 odst. 2 Návrhový přestupek mezi osobami blízkými lze projednat i bez návrhu, jestliže postiženou osobou je dítě mladší 15-ti let. i sjednocení postupu; tomu napovídá i novela ustanovení 76 zákona o přestupcích; toto ustanovení nevylučuje podání návrhu zákonným zástupcem nebo opatrovníkem dle 68 odst. 1; pokud se správní orgán o přestupcích stanovených v 68 odst. 2 zákona o přestupcích (po novele k ) dozví, nemusí čekat tři měsíce na podání návrhu dle 68 odst. 1, ale zahájí řízení z moci úřední postupem a ve lhůtě dle 67 zákona o přestupcích (jinak by mu hrozilo opatření proti nečinnosti); jestliže správní orgán zahájí řízení z moci úřední, vyrozumí o tom zákonné zástupce (a to i v případě, že obvinění směřuje vůči jednomu z nich); nemají však postavení navrhovatele ani účastníků řízení, snad je svědků či jiné dotčené osoby; pokud po zahájení řízení z moci úřední následně navrhovatel ( 68 odst. 1 zákona o přestupcích) návrh sám podá, bude řízení o jeho návrhu zastaveno podle ustanovení 66 odst. 1 písm. e) správního řádu (zahájené řízení z moci úřední je překážkou pro vedení řízení o návrhu v téže věci); nové ustanovení 68 se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po odst. 4 Nové znění 68 neobsahuje problematika spočívá v tom, že není definováno, podle které právní dosavadní definici osoby blízké. úpravy lze použít definici osoby blízké; úpravy vzhledem k tomu že 55 odst. 4 správního řádu definuje osobu blízkou s odkazem na občanský zákoník, nezbývá než s využitím ustanovení 51 zákona o přestupcích použít od definici osoby blízké tak jak ji definuje správní řád, to je dle občanského zákoníku (a to i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po ) Správní orgán si před vydáním netýká se to pouze příkazu, kterým se ukládá pokuta, ale i v případě 11

12 příkazu o uložení pokuty opatří opis z evidence přestupků písm. b) Dalším účastníkem řízení (vedle poškozeného) byla doplněno nebo osoba, které byla způsobena nemajetková újma Doručování veřejnou vyhláškou. příkazu, kterým by mohlo být uloženo napomenutí; viz výklad k bodu 6., to je 20 odst. 2 a 3; tedy pokud správní orgán předpokládá možnost řešení oznámení o přestupku příkazem (tedy ve fázi prověřování podnětů - viz 42 správního řádu) vždy si opis z evidence přestupků vyžádá, protože jen tak se dozví, zda jde o přestupek spáchaný opakovaně; (např. by správní orgán zamýšlel uložit napomenutí, ale z opisu z evidence přestupků by mohl zjistit, že se jedná o opakovaný přestupek, kdy bude mít povinnost uložit pokutu vyšší, takže by měl přestupek řešit v řízení o přestupku, nikoliv jen příkazem); nové znění 69 se použije jen na přestupky spáchané po v daném případě jsou možné dva výklady a) postupovat analogicky dle ustanovení 70, 77 a 81 zákona o přestupcích s využitím restriktivního výkladu jeho práv jako účastníka řízení b) nebo o nároku osoby, které byla způsobena nemajetková újma vůbec nerozhodovat, protože 70 zákona o přestupcích (hmotněprávní úprava opravňující správní orgány rozhodovat o majetkové újmě) rozhodování správních orgánů o nemajetkové újmě neumožňuje; v návaznosti na to pak nutno výkladem upravit procesní oprávnění těchto účastníků řízení ve vztahu ke správnímu řádu a zákonu o přestupcích; tato otázka nebyla doposud vyřešena; nové znění písm. b) se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po jde o doručování veškerých písemností, nejen rozhodnutí; pokud bude takto doručováno, nezapomenout na nutnost ustanovení opatrovníka / 25 odst. 1 a 32 odst. 2 písm. d) a e) správního řádu/; nové ustanovení 80 se použije i na přestupky spáchané před , pokud řízení bylo zahájeno po

13 odst. 2 Vložení slova rozhodnutí jde pouze o legislativně technickou novelu, která nabývá účinnosti ; prakticky nemá na nic vliv odst. 4 Omezení projednání přestupku v blokovém řízení, pokud přichází do úvahy uložení vyšší sankce za přestupek spáchaný opakovaně 30. a písm. a) a b) Nové znění oprávnění P ČR a Vojenské policie k projednávání přestupků v blokovém řízení odst. 2 Záměna slov zbaven způsobilosti k právním úkonům za slova svéprávnost obviněného je omezena Zápis do evidence přestupků nové znění odst. 4 se použije jen na blokové řízení o přestupcích spáchaných po (viz 47, 49 a 50 zákona o přestupcích); nové znění písm. a) a b) se použije jen na blokové řízení o přestupcích spáchaných po jde o legislativně technickou úpravu reagující na změny v občanském právu; nové znění ustanovení odst. 2 se použije i na přestupky spáchané před , pokud příkaz byl doručen po toto ustanovení nabývá účinnosti ke dni lze jej však realizovat jen na pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které byly spáchány po (včetně blokových pokut a příkazů) - viz Čl. II bod 2. s odkazem na 91; přestupky spáchané před , i když řízení o nich bylo zahájeno po , se neevidují; znění 88 se použije jen na přestupky spáchané po a odst. 2 Námitkové řízení. pokud správní orgán uzná námitku o nesprávném zápisu v evidenci přestupků, provede opravu a osobu, která námitku podala, o tom vyrozumí; tedy nevydává rozhodnutí, ale provede opravu neformálním postupem dle části čtvrté správního řádu (vyjádření, osvědčení a sdělení); pokud námitku neuzná, vydá správní orgán postupem dle části druhé 13

14 Definice evidovaných přestupků správního řádu rozhodnutí o neoprávnosti námitky, proti kterému se může fyzická osoba odvolat; o odvolání bude rozhodovat nadřízený správní orgán; znění 88a odst. 2 se použije jen na přestupky spáchané po z hlediska působnosti Ministerstva vnitra se evidují přestupky dle 47, 49 a 50; obdobně jako u 88 (viz bod 33. ) lze však tato ustanovení realizovat jen na rozhodnutí o přestupcích, které byly spáchány po (včetně blokových pokut a příkazů); přestupky spáchané před , i když řízení o nich bylo zahájeno po , se neevidují; znění 91 se použije jen na přestupky spáchané po a Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci o stejném přestupku Související ustanovení 47 odst. 4, 49 odst. 5 a 50 odst. 5 ve znění po novele -..podle stejného odstavce.. pojem stejný přestupek je nezbytné vykládat tak, že se bude vždy jednat jen o přestupek, jehož skutková podstata je vyjádřena v příslušném odstavci konkrétního paragrafu; např.: o dopustí-li se pachatel přestupku dle 47 odst. 1 písm. a) a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 47 odst. 1 písm. c), dopustí se opakovaného přestupku; o dopustí-li se pachatel přestupku dle 47 odst. 1 písm. a) a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 47 odst. 2, a naopak, nejedná se o opakovaný přestupek; o dopustí-li se pachatel přestupku dle 49 odst. 1 písm. a) a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 49 odst. 1 písm. b), a naopak, dopustí se opakovaného přestupku; o dopustí-li se pachatel přestupku dle 49 odst. 1 písm. a) a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 49 odst. 2 nebo odst. 3, nejedná se o opakovaný přestupek; o dopustí-li se pachatel přestupku dle 50 odst. 1 písm. a) 14

15 a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 50 odst. 1 písm. c), dopustí se opakovaného přestupku; o dopustí-li se pachatel přestupku dle 50 odst. 1 písm. a) a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 50 odst. 2 nebo 3, a naopak, nejedná se o opakovaný přestupek; o dopustí-li se pachatel přestupku dle 47 odst. 1 a v jednoroční lhůtě se dopustí dalšího přestupku např. dle 50 nebo přestupku podle 49, a naopak, nejde o přestupek spáchaný opakovaně; o dopustí-li se pachatel jednočinným souběhem přestupku podle 47 odst. 1 písm. a) a současně např. i přestupku podle 49 odst. 2 písm. a), pak: pouze přestupek podle 47 odst. 1 písm. a), pokud byl spáchán v jednoroční lhůtě po přestupku, za který byl uznán vinným dle 47 odst. 1, je spáchán opakovaně pouze přestupek podle 49 odst. 2, pokud byl spáchán v jednoroční lhůtě po přestupku, za který byl uznán vinným dle 49 odst. 2, je spáchán opakovaně pokud se přestupků podle 47 odst. 1 a přestupku podle 49 odst. 2 dopustí v jednoroční lhůtě, jsou spáchány oba opakovaně. Závěr: rozhodující bude skutečnost, že se jedná o opakovaný přestupek, jehož skutková podstata je stanovena ve stejném odstavci příslušného paragrafu zákona o přestupcích /nikoliv jen podle stejného paragrafu bez ohledu na jednotlivé odstavce/; znění 91a se použije jen na přestupky spáchané po