Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ. referát. Barbora Fraňková

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ referát Jméno a příjmení: Anna Marešová Barbora Fraňková Třída: 5. O Datum:

2 Globální oteplování 1. Globální oteplování a) Definice Globální oteplování je zjednodušeně zvýšení průměrné teploty planety Země, které je ovlivněno mnoha činiteli. Hlavní příčinou je produkce tzv. skleníkových plynů. Jako je například oxid uhličitý (CO2) či metan (CH4). Tyto plyny způsobují skleníkový efekt. b) Skleníkový efekt Obrázek 1 trend povrchové teploty Skleníkový efekt je proces, při kterém Země snadno přijímá sluneční záření, ale tuto energii mnohem hůře dokáže vyzářit zpět do vesmírného prostoru. Mezi další typické skleníkové plyny patří vodní pára ( H2O), která způsobuje asi 60 % přirozeného zemského skleníkového efektu, dále ozón (O3) či oxid dusný (N2O). Skleníkový efekt nelze vnímat pouze negativně, neboť je nezbytným předpokladem pro život na naší planetě. Průměrná teplota by bez jeho výskytu při povrchu na Zemi byla 18 C. Vlivem lidské činnosti, například spalováním fosilních paliv nebo globálními změnami krajiny, se koncentrace těchto plynů v atmosféře zvyšuje. Koncentrace CO2 v atmosféře je nyní o 40 % větší než za posledních let (okolo roku ppm což je o 110 ppm více než před průmyslovou revolucí). Tato koncentrace roste až o 0,5 C za rok. Tento antropogenní (způsobený člověkem) skleníkový efekt přispívá ke globálnímu oteplování. c) Produkce CO2 Stále však zůstává otázkou, do jaké míry člověk ovlivňuje tyto změny. Odchylky rotace Země či změny sluneční aktivity mají na teplotu velmi malý vliv. Ani vulkanická činnost či ozonová díra nezpůsobují nárůst teplot. Zásadním činitelem je již zmiňovaný skleníkový Obrázek 2 produkce CO2 jedné z elektráren efekt a tedy produkce CO2 oxidu uhličitého. Tento plyn přibývá spalováním fosilních paliv, II

3 odlesňováním. Pěstování rýže nebo hnilobné procesy ve skládkách přispívají k produkci metanu. I lesy ovlivňují oteplování, protože zachycují i uvolňují CO2. Vědecky není určen přesný poměr mezi zadrženým a uvolněným množstvím, ale tento proces pomáhá ke snížení oxidu uhličitého v ovzduší. Kácením lesních porostů dochází k produkci skleníkových plynů a zároveň ztrácíme možnost, jak zadržet CO2. Zásadním producentem jsou průmyslové podniky, které při své činnosti spotřebovávají velké množství fosilních paliv. Těžba uhlí vzrostla mezi lety 1860 a 1960 o milionů tun. Celková spotřeba energie vzrostla šestinásobně mezi lety 1860 a d) Snižování teploty Ke snížení teplot přispívá znečištění ovzduší pevnými částicemi (saze a prach), které odráží část slunečního záření. e) Průmysl Nejvíce CO2 se vyprodukuje v průmyslovém odvětví jako je energetika, doprava a výroba. Mezi deset největších znečišťovatelů patří Čína, USA, Indie, Rusko, Japonsko, Německo, Írán, Jižní Korea, Kanada a UK. České elektrárny vyprodukují za rok přibližně 73, 8 milionů tun CO2. Například elektrárna Prunéřov vyrobila 9 milionů tun emisí za rok f) Důsledky Mezi důsledky globálního oteplování patří: zvýšení intenzity přírodních jevů jako jsou povodně, sucha, vlny veder hurikány a další. Následkem by bylo snížení zemědělského výnosu a vymírání některých biologických druhů či rozšíření některých nemocí. Předpovědět důsledky globálního oteplování je velmi obtížné. Mimo jiné mezi ně patří: Zánik biologických druhů růst teploty převyšuje schopnost stěhování rostlinných společenstev (až 1000 krát). To znamená zánik mnoha druhů, ale i společenství živočichů, kteří jsou na ně vázaní. Úbytek lesů časté dohady, které tvrdí, že zvýšená teplota umožní rozšíření lesů např. do Obrázek 3 ohrožení ledního medvěda III

4 polárních oblastí, jsou v konečném důsledku mylné. Celková plocha vhodná pro lesy se zmenší o 100 až 200 milionů hektarů. Sníží se i světová produkce potravin, jelikož dojde k posunu podnebných pásů. Výrazně se sníží výnosy světových obilnic jako je jihovýchodní Evropa (Ukrajina), západní Austrálie nebo středozápad USA. Již dnes kritické oblasti sucha se rozšíří a budou postiženy ještě intenzivnější vlnou veder. Například Sahel, severní a jižní Afrika, západní Arábie nebo Indický poloostrov. V důsledku globálního oteplování se zvyšuje i hladina oceánů a to přibližně o 3,6 mm/rok. Růst hladiny ovlivňuje tání ledů i roztažnost vody. Převážně díky tání ledů lze očekávat ze 2/3 vyhynutí polárního medvěda. Nejobávanějším důsledkem je i zaplavování oblastí s nízkou nadmořskou výškou. Za následek se počítá i rozšíření řady chorob, které se dnes vyskytují především v tropech a přenáší se bodným hmyzem (malárie, spavá nemoc, žlutá zimnice, encefalitida). Sucho způsobí také četné migrace a konflikty jako je třeba boj o vodu. Poroste i hospodářská nerovnost mezi zeměmi. 2. Opatření Evropská unie a i další části světa se snaží zamezit globálnímu oteplování. Jednotlivé státy se rok od roku snaží snížit množství emisí, které produkují. Příkladem mohou být níže uvedené body, jak zamezit rychlému oteplování naší planety a) IPPC IPCC je zkratka názvu organizace Mezivládní orgán pro změnu klimatu. Byl založen v roce 1988 světovou meteorologickou organizací WMO a programem OSN pro životní prostředí UNEC. IPCC neprovádí vlastní testy, ale čerpá už z provedených výsledků vědecké a technické literatury. Jeho hlavním cílem je poskytnout světu jasný a vědecký pohled na současný stav klimatu a jeho změny a návrhy, jak tento stav zmírnit. Říká, že oteplení klimatického systému je jednoznačné a je velmi pravděpodobné, že většina pozorovatelného vzestupu teplot od poloviny 20. století je způsobena lidskou činností a lidmi zvýšením produkce skleníkových plynů. Obrázek 4 - IPPC

5 Zasedání probíhá jednou ročně a skládá se ze zástupců vlád členských zemí (194 zemí). Každých 6 let IPCC vydává tzv. Hodnotící zprávu, která obsahuje nejnovější poznatky z klimatologie. Dále vydává zprávy, které se týkají i konkrétních problémů. IPCC poskytuje 4 hlavní typy informací - člověkem vyvolané klimatické změny, dopady klimatických změn vyvolaných člověkem, snížení globálního oteplování a snaha přizpůsobit se dané situaci a také vydávání meteorologických zpráv. Současným ředitelem je Hoesung Lee. b) Kjótský protokol Kjótský protokol je mezinárodní smlouva, kde se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Byl podepsán v roce 1997 v japonském městě Kjóto, ale vstoupil v platnost až po 8 letech v roce Podmínky platnosti jsou dvě. Odsouhlasení (ratifikace) alespoň 55 státy, a aby smlouvu podepsalo tolik států, že jejich podíl na celkových emisí všech států bude tvořit minimálně 55%. Plnění Kjótského protokolu předpokládá 4 mechanismy snižování emisí. Hlavně obchodování s emisemi, což znamená obchod s povolenkami mezi jednotlivými státy. Také zavádění společných opatření a spolupráci při snižování emisí. Státy mohou též financovat projekty rozvojových zemí a získat tak kredity na splnění svých emisí. Též se odečítá CO2, který se ukládá do lesů a půdy. Obrázek 5 Kjótský protokol *zelená - protokol ratifikovaly *oranžová - podepsaly, ale odmítly ratifikovat *červená (Kanada) odstoupila od protokolu v prosinci 2011 *šedá - nepodepsaly, není známá pozice V

6 c) Pařížská konference V roce 2015 se v Paříži konala klimatická konference OSN (21. konference). Hlavním cílem bylo vytvořit právní rámec pro globální klimatickou politiku. Hlavní body konference uvedeny zde: Mezi dlouhodobé cíle patří udržet průměrnou zvýšenou teplotu pod 2 C, což výrazně sníží riziko a dopady závažnějších klimatických změn. Podle dohody musí státy snížit emise skleníkových plynů co nejdříve. V rozvojových zemí bude toto snižování trvat poněkud déle. Nezávazná příloha dohody uvádí, že se rozvojové státy mají do roku 2025 dohodnout na výši finanční podpory, která bude minimálně 100 miliard dolarů. Jsou v ní také zahrnuty mechanizmy na zvládání ztrát a škod způsobených klimatickými změnami. Text dohody neobsahuje konkrétní zmínky o trhu s emisemi, ale zmiňuje se o využití mezinárodně zmírňujících opatření, které státům umožní kompenzovat jejich vlastní emise s nákupem emisních kreditů jiných států. 3. Popírání globálního oteplování Obrázek 6 Konference v Paříži v roce 2015 Některé zdroje či konkrétní osoby popírají globální oteplování a zvyšování teploty přičítají cyklu Země nebo jiným, ale ne lidským, vlivům. Argumentují tím, že na odrazu infračervených vln mají největší podíl vodní páry a ne CO2. Dalším argumentem je střídání dob ledových a meziledových., kdy se právě nacházíme v holocénu. Některé zdroje popírají úbytek ledovců například v Grónsku a tvrdí, že led na okrajích taje, ale jeho tloušťka přibývá. Dalším argumentem jsou záznamy teplot vzduchu, které nepotvrzují globální oteplování - průměrné teploty se za několik set let výrazně nezměnily. Rozdíly mezi teplotami jsou cca. 0,5 1 stupeň Celsia. Výrazné změny nejsou patrny ani z jednotlivých částí světa (Praha, Alpy, Grónsko, USA). Myslím si, že jasným protiargumentem je ale zvýšená teplota oceánů v posledních desetiletích. I skleníkový efekt může být podle některých důkazem. Slunce vyzařuje záření, které dopadá na Zemi. Země se ohřívá a zpátky vyzařuje tepelné záření. Prvky v atmosféře se tímto zářením ohřívají a toto teplo pohlcují. Kdyby CH4 a CO2 byly skleníkové plyny, musely by zpět ohřívat Zemi a ta by na ně musela působit teplotou až 841 stupňů Celsia. Takovou teplotu Země nemá,

7 protože by tady nebyl žádný život, a tak metan a oxid uhličitý nejsou skleníkovými plyny. Skleníkovým plynem je vodní pára, která je schopna pohltit teplotu Země od 3 do 32 stupňů Celsia. Nejdůležitějším skleníkovým plynem je tedy vodní pára. Obrázek 8 graf Alpy Obrázek 7 graf Praha 4. Závěr Oteplování planety Země je nepopiratelné, ale otázkou zůstává, do jaké míry člověk ovlivňuje tento proces a nakolik je schopný ho zastavit či zmírnit. Záleží na mnoha faktorech a i média nás mohou do značné míry ovlivnit. Proto je důležité mnohé informace ověřit a hledat pravdivá fakta a skutečnosti. 5. Zdroje Novinky.cz. [Online] [Citace: ] orgo-net.blogspot.cz. [Online] [Citace: ] cs.wikipedia.org. [Online] [Citace: ] D cs.wikipedia.org. [Online] [Citace: ] y_klimatu cs.wikipedia.org. [Online] [Citace: ] cs.wikipedia.org. [Online] [Citace: ] slideplayer.cz. [Online] [Citace: ] VII

8 novinky.cz. [Online] [Citace: ] lidovky.cz. [Online] tretiruka.cz. [Online] [Citace: ] Beránek, Jan Sedmá generace. [Online] [Citace: ] Financninoviny.cz emise CO2 loni klesly o devět procent na 73, 8 milionu tun. finance.cz. [Online] [Citace: ] Hořčík, Jan ekoblog.cz. [Online] [Citace: ] kjótský protokol. cs.wikipedia.org. [Online] [Citace: ] Králík, Tomáš tzb-info.cz. [Online] [Citace: ] orgonet orgo-net.blogspot.cz. [Online] [Citace: ] orgo-net.blogspot.cz. [Online] [Citace: ] Stejskal, Libor. Změna klimatu a její dopady: hrozba 21. století. [Online] [Citace: ] Votruba, Jan oenergetice.cz. [Online] [Citace: ] Zilvar, Jiří tzbinfo. Zajímavosti z konference. [Online] [Citace: ] Seznam obrázků: Obrázek 1 trend povrchové teploty... II Obrázek 2 produkce CO2 jedné z elektráren... II Obrázek 3 ohrožení ledního medvěda... III Obrázek 4 - IPPC... IV Obrázek 5 Kjótský protokol... V Obrázek 6 Konference v Paříži v roce VI Obrázek 7 graf Praha... VII Obrázek 8 graf Alpy... VII VIII