poměr R/S počet mikroorganismů v rhizosféře / počtu mikroorganismů ve většinové půdě mikroflóra bakterie (včetně aktinomycet) 20:1, aktinomycety 10:1,
|
|
- Vlastimil Staněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mikroorganismy a rhizosféra Mikroorganismy a rostliny Mikroorganismy a rostliny mikroorganismy prospěšné symbiotická fixace vzdušného dusíku mykorrhiza biokontrolní mikroorganismy mikroorganismy podporující rostlinný růst mikroorganismy patogenní Rhizosféra půda ovlivněná kořeny rostlin 5 mm i více kolem kořenů ph o jednotku vyšší nebo nižší sušší více organických látek Substráty uvolňované z kořenů exudáty nízkomolekulární, uvolňující se nemetabolicky z intaktních buněk po koncentračním spádu sekrety produkty metabolismu aktivních buněk transport i proti koncentračnímu gradientu polysacharidy, aminokyseliny lyzáty vznikají autolýzou starších buněk mucigel gelovitý materiál rostlinného a mikrobiálního původu + uvolněné hraniční buňky kořenové čepičky Substráty uvolňované z kořenů organické kyseliny a lipidy snižují ph a chelatizují kovy růstové faktory stimulují aktivitu mikroorganismů těkavé látky mucigel zdroj organických látek pro MO, MO produkují polysacharidy, ochrana kořenové čepičky, příjem živin díky ph-dependentní výměnné kapacitě kationtů uvolňování látek do rhizosféry je ovlivněno druhem rostliny, věkem a vývojovým stadiem, teplotou, vlastnostmi půdy a půdní mikroflóry Populace rhizosféry závisí na složení, vlhkosti a množství kyslíku v půdě větší u polních plodin než u stromů
2 poměr R/S počet mikroorganismů v rhizosféře / počtu mikroorganismů ve většinové půdě mikroflóra bakterie (včetně aktinomycet) 20:1, aktinomycety 10:1, houby mykorrhiza mikrofauna protozoa (2:1), nematoda, mikroartropoda Interakce mezi mikroorganismy a rostlinami prospěšné škodlivé neutrální Prospěšné interakce mezi mikroorganismy a rostlinami prokázány experimenty se sterilizovanou půdou symbiotická fixace dusíku mykorrhiza biokontrolní mikroorganismy mikroorganismy podporující rostlinný růst zpřístupňuje dusík v amonné formě rostlinám pouze prokaryota G- bakterie, aktinomycety a sinice diazotrofní mikroorganismy symbiotická hlízkové bakterie rhizobia leguminózy Frankia neleguminózní rostliny, olše Anabaena Azolla kapradina, byla využívána na rýžových polích již v 11. stol. asociativně- symbiotická
3 volně rostoucí bakterie Acetobacter cukrová třtina Azotobacter tropické traviny díky trojné vazbě v molekule dusíku se jedná o energeticky velmi náročný proces (226 kcal na mol) energie z oxidace organického substrátu nebo ze sluneční energie nitrogenáza 3 dosud známé enzymové komplexy základní komplex byl popsán Evansem a Burrisem proteinové komponenty reduktáza dinitrogenázy - Fe dinitrogenáza Mo-Fe Mo může být u některých enzymů nahrazen vanadem Nitrogenáza 8x 1,25 sekundy dostatek enzymu % buněčných proteinů enzym může redukovat mnoho jiných substrátů vodíkový proton, kyanid, acetylen měření aktivity nitrogenázy citlivá na kyslík - inaktivace Volně rostoucí diazotrofové aerobní heterotrofní fakultativně anaerobní heterotrofní mikroaerofilní heterotrofní anaerobní autotrofní heterotrofní aerobní fototrofní fak. anaerobní fototrofní anaerobní - fototrofní Azotobacter, Beijerinckia, Acetobacter, Pseudomonas Klebsiella, Bacillus Xanthobacter, Azospirillum
4 Thiobacillus Clostridium, Desulfovibrio Anabaena, Nostoc Rhodospirillum Chlorobium, Chromatium Příležitostná (asociativní) symbióza mikroorganismy na nebo v rostlinných buňkách nevyžaduje genetickou interakci mezi rostlinou a mikroorganismem neobjevují se žádné morfologické změny Paspalum notatum a Azotobacter paspali Acetobacter diazotrophicus a cukrová třtina acetobakter roste uvnitř kořenů cukrové třtiny jinak významná především v přírodních podmínkách symbiotická hlízkové bakterie rhizobia leguminózy Frankia neleguminózní rostliny, olše Anabaena Azolla kapradina, byla využívána na rýžových polích již v 11. stol. asociativně- symbiotická volně rostoucí bakterie Acetobacter cukrová třtina Azotobacter tropické traviny Symbiotická fixace dusíku Leguminózy Casuarina (přesličníky) Olše Coriaria (řád Ranunculales) Kapradina azola fixace dusíku na rýžových polích, již od 11. stol. Symbiotická fixace dusíku tvorba hlízek vysoce specifická interakce mezi bakterií a rostlinou, geneticky daná infekční vlákno v kůře kořene vyvolává tvorbu primordia to přitahuje bakteriální buńky infikované buňky diferencují a vytvářejí hlízku
5 Root hair deformation, curling, and infection; an early stage in the nodulation of clover by Rhizobium leguminosarum bv trifolii (From K. Sahlman and G. Fahraeus, J. Gen. Microbiol. 33, (1963) used with permission). Rhizobia contained within a plant-derived infection thread move down the root hair in the direction of the root cortex Kořenové hlízky bakteroidy v peribakteroidní membráně bakteroidní parenchym kořenové hlízky u fazolu Mechanismy infekce u rhizobií penetrace kořenovým vláskem hrách a jetel penetrace poraněními nebo místy laterálního prodlužování kořene (podzemnice olejná) penetrace primordiem (Sesbania and Neptunia) Molekulární podstata interakce bakterie s rostlinou Rhizobium většina nod genů na plazmidech nodabc nodd exprese i v nepřítomnosti vhodného hostitele flavonoidy produkovány rostlinou interagují s produktem nodd Nod faktor - chitooligosacharid vojtěška a Sinorhizobium meliloti konfokální mikroskopie (a) M. truncatula A17 at 2 d post-inoculation (dpi) with Sinorhizobium meliloti Root hairs are branched (arrowhead) and curled (arrow). Bacterial cells are shown in green. Bar, 20 µm. (b) Nascent nodule meristem near the stele of a Medicago root at 2 dpi. *, Vessel member; arrowheads, condensed chromatin in meristematic cells. Bar, 20 µm. (c) Cross-sectional view of Medicago root forming a nodule meristem (highlighted in green) at 2 dpi. Bar, 20 µm. (d) High-magnification image of a curled root hair forming the classic 'shepherd's crook' on Medicago with an infection thread growing toward the root at 3 dpi. Bar, 20 µm. (e) High-magnification image of Medicago nodule cells in the nitrogen-fixation zone at 9 dpi. Individual bacteroids are clearly visible. Bar, 20 µm. (f) Infected cells in the fixation zone of a mature Medicago nodule with remnant infection threads at 25 dpi. Arrowheads, remnant infection threads. Bar, 20 µm. (g) High-magnification image of a branching infection thread in a mature pea nodule at 31 dpi. Note the cell wall of the infection thread (blue) and the undifferentiated bacterial cells (green) inside the infection thread. Bar, 5 µm. (h) Longitudinal section of a mature Medicago root nodule at 20 dpi. Regions of a mature nodule visible using confocal microscopy: 1, nodule meristem; 2, prefixation zone; 3, interzone; 4, nitrogenfixation zone. *, Stele of root. Bar, 100 µm.
6 Nod geny u Bradyrhizobium a Azorhizobium jsou uloženy na chromozómu pokud bakterie rostou volně, neexprimují se specificky stimulovaná exprese flavonoidy naringenin a daidzein stimulují expresi nod-genů u rhizobií soji Hlízky obsahují leghemoglobin maturace asi 15 dní produkce specifických proteinů noduliny následuje fixace dusíku determinativní nepokračuje meristematický růst dusík exportován jako purin fazol indeterminativní pokračuje meristematický růst dusík exportován jako asparagin hrách, jetel, vojtěška meristém aktivně fixující část odumírající část infikované buňky, kde rhizobia ještě nefixují N Specifita rhizobií caesalpinioid legumes, Cassia netvoří hlízkly každé rhizobium tvoří hlízky, ne na všech leguminózách Cross-inoculation groups leguminózy nodulated stejnými rhizobiemi mohou být rozděleny do podskupin na základě efektivity fixace s jednotlivými rhizobii kultivary stejné rostliny se mohou lišit úrovní fixace mutace ztráta schopnosti fixace Inokulace V současnosti využití fixátorů dusíku ke zvyšování úrodnosti půd klesá použit musí být optimální kmen schopný efektivní fixace a kompetitivity v půdě
7 použití je nezbytné při přenesení plodiny do jiných zeměpisných podmínek Mykorrhiza vesikulárně arbuskulární orchideaceous ericaceous ektomykorrhiza
- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH
Buchanan 2000 Asimilace amonného iontu: - Cesta GS GOGAT - Cesta GDH Buchanan 2000 GS (glutaminsyntetáza, EC 6.3.1.2) - oktamerní protein o velikosti 350-400 kda, tvořený 8 téměř identickými podjednotkami
Symbiotická fixace dusíku u rostlin
Symbiotická fixace dusíku u rostlin 1 Biologie fixace dusíku Dusík je jedním z nejdůležitějších prvků ve výživě rostlin. Na dodání dusíkatých hnojiv reaguje rostlina intenzivním růstem a vyššími výnosy.
N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i
1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Asociace půdních MO s cévnatými rostlinami
Asociace půdních MO s cévnatými rostlinami Fylosféra Sphingomonas, Xantomonas Rizosféra+rizoplan -růst stimulují Pseudomonas, Achromobacter (auxiny, CK, gibereliny, glykolipidy) -dusík fixují volně žijící
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Fixace molekulového dusíku mikroorganismy
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení mikrobiologie Fixace molekulového dusíku mikroorganismy (Bakalářská práce studijního programu Biologie oboru Obecná biologie
RNDr. David Novotný Ph.D Biologické přípravky na bázi bakterií
RNDr. David Novotný Ph.D. +420 777 664 756 Biologické přípravky na bázi bakterií Zabýváme se přípravky na bázi symbiotických půdních bakterií PGPR (Plant grow-promoting rhizobacteria) Fungujeme na českém
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
základní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
základní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Minerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Kalcikolní vs. kalcifugní rostliny Nízká odolnost vůči Al 3+ v rhizosféře Lime chlorosis deficit P a Fe na vápencích Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU
Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Alternativní výživa rostlin fosforem
Olga Mikanová, Tomáš Šimon Alternativní výživa rostlin fosforem METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2011 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení výzkumného
Velikostní rozdělení půdních organismů
Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
Oceněné rostlinné hnojivo!
Oceněné rostlinné hnojivo! Powder Feeding Organická a minerální hnojiva byla v zemědělství používána po tisíce let, ovšem co se týká zemědělské techniky a zdrojů, tak ty se příliš nezměnily. Co ho dělá
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Mnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
Stavba prokaryotické buňky
Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
UŽITNÝ VZOR CZ U1 A01G 24/60 ( ) C09K 17/00 ( ) A01N 65/03 ( ) A01N 63/02 ( ) (11) Číslo dokumentu:
UŽITNÝ VZOR (19) ČESKÁ REPUBLIKA (21) Číslo přihlášky: 2018-34978 (22) Přihlášeno: 21.05.2018 (47) Zapsáno: 17.07.2018 (11) Číslo dokumentu: 31 921 (13) Druh dokumentu: U1 (51) Int. Cl.: A01G 24/60 (2018.01)
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
Minerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy rostlin, zákon minima Armstrong & McGeehee (1980) koncept limitujících zdrojů (limiting resource model) populační
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.
Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován
Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu
Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými
Alternativní výživa rostlin dusíkem
Olga Mikanová, Tomáš Šimon Alternativní výživa rostlin dusíkem METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2013 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení výzkumného
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU
Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
(molekulární) biologie buňky
(molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce
Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století
Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní
SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST
SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST 1) NÁPLŇ, VÝZNAM A HISTORIE ROSTLINOLÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE 2) VÝZNAM OBORU Škodlivost bakterióz, fytoplazmóz a spiroplazmóz,
Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky
Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek
sladká symfonie cukrů
CO JE STROM? poznej své bratrance Stromy jsou rostliny, které se naučily dosahovat vysokého vzrůstu. Slouží jim k tomu samonosný, dřevěný kmen, rok za rokem sílící. Stejně jako vše živé na Zemi pocházejí
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
B4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek