Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích"

Transkript

1 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

2 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných procesech ve vodních biotopech je známa, zkoumána a její důsledky i technicky využívány, role mikroorganismů v potravní síti vodních biotopů byla doceněna teprve v posledních desetiletích : v sedmdesátých letech Steel : potravní řetězec vycházející z primární produkce v moři nestačí uživit ryby Thingstad : mikrobiální smyčka (microbial loop) = využití organických látek k produkci biomasy

3 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Potravní sítě jsou značně členité, obsahují mnoho druhů v různých úrovních Kromě herbivorně-predačníhořetězce je podstatně zapojena mikrobiální smyčka : organické látky uvolněné z metabolismu organismů, z jejich mrtvých těl nebo z jejich nesežraných částí jsou využívány bakteriemi a ty jsou žrány jednobuněčnými, bičíkovci a prvoky, které potom konsumují korýši. tím se podstatně zvyšují potravní zdroje pro zooplankton a další konsumenty (ryby)

4

5 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Při rozkladných procesech se zčásti vracejí živiny v anorganické podobě k autotrofům Část rozpuštěných organických látek (D.O.M., dissolved organic matter) je zabudována do těl bakterií Ty jsou příliš malé pro přímou konsumaci herbivorními korýši (v moři) Jako mezičlánek fungují jednobuněčná Eukaryota Flagellata a Ciliata Ta už jsou konsumována zooplanktonem

6 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Poznatky o roli mikrobiální smyčky v moři vedly k důkladnějšímu poznání role mikroorganismů ve vodách vnitrozemských Na rozdíl od živočichů i většiny autotrofů je studium bakterií v přírodních vodách spojeno s metodickým problémem : ve vzorcích vody sice lze barvicími metodami spočítat počet přítomných bakterií (včetně neživých buněk, kterých je odhadem asi 20%), ale kultivace na laboratorních půdách se daří jen u zlomku přítomných buněk někdy tisícina

7 Počty mikroorganismů v planktonu Počty buněk v litru vody (a rozmezí počtů): Viry Heterotrofní bakterie Fototrofní bakterie Hetero- a mixotrofní bičíkovci Hetero- a mixotrofní nálevníci Cyanobakterie (řasy pro srovnání)

8 Počty mikroorganismů ve vodách Podíl kultivovatelných bakterií roste od čistých vod k silně znečistěným (data dle Straškrabové) : vody stojaté vody tekoucí počet buněk.ml -1 z toho kultivov. z toho kultivov. oligotrofní eutrofní splaškové

9 Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách (microbial loop nebo často microbial food web) vychází z rozpuštěných organických látek jako zdroje a zahrnuje : bakterie, pikoplanktonní sinice, heterotrofní a mixotrofní Flagellata a posléze Ciliata v tomto systému heterotrofičtí nanoflagelláti (HNF) a Ciliata působí jako predátoři, obdobně jako dravá Metazoa v systému producentů a konsumentů živí se selektivně, tím formují druhovou skladbu

10 Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách Mikrobiální smyčka vnitrrozemských vod je napojena do potravního řetězce Metazoí tím, že její koncové stupně Protozoa jsou vhodnou potravou pro zooplankton : velikostní struktura zooplanktonu (sama jako výsledek dopadu shora - stupně žracího tlaku planktivorních ryb) určuje strukturu mikrobiální smyčky : za intenzivní filtrace velkých perlooček jsou prvoci potlačeni, nežerou bakterie,...

11 Hlavní typy bakterií ve vodách Běžné druhy aerobní ferentující: produkují enzymy, jimiž extracelulárně hydrolyzují nebo štěpí organické látky ve vodě - Pseudomonas, Flavobacterium, Bacillus, Achromobacter, Zooglea, Beggiatoa, vláknitý Sphaerotilus Aerobní chemoorganotrofní : nefermentující tyčky a koky Agrobacterium, Legionella Fakultativně anaerobní chemoorganotrofní: Salmonella, Vibrio, Aeromonas

12 Hlavní typy bakterií ve vodách Metanogenní: produkují metan při striktně anaerobním metabolismu sacharidů a org. kyselin (Methanococcus, Methanobacterium) nebo aerobně (Methylomonas, Methylococcus) Chemolitotrofní: 1) oxidace NH + 4 NO 2- NO 3-, jako zdroj energie CO 2 - Nitrobacter, Nitrosomonas 2) oxidace sloučenin S, korose betonu, loužení rud - Thiobacillus 3) obligátně aerobní, oxidace uhličitanů Fe a Mn - Siderocapsa

13 Hlavní typy bakterií ve vodách Striktně anaerobní redukující sirné sloučeniny: na plynný toxický H 2 S - Desulfovibrio, v bahně Bakterie s pochvami: dlouhá vlákna v pochvě (komplex bílkovin, polysacharidů a lipidů), jsou přichycené, chemoorganotrofní a obligátně aerobní - Sphaerotilus natans šedé slizové povlaky a vlákna v odpadních vodách i tekoucích odpadních vodách - Leptothrix ochracea železité povlaky a sraženiny v drobných tekoucích vodách

14 Hlavní typy fototrofních bakterií ve vodách Fototrofní zelené sirné: obligátně fotoautotrofní, striktně anaerobní, mají bakteriochlorofyl c, d, H 2 S S vně buněk - Chlorobium Fototrofní purpurové bezsirné: fotoorganotrofní, mikroaerofilní až anaerobní, i ve velké hloubce, fixují N 2 - Rhodospirillum Fototrofní purpurové sirné: oblig. fotoautotrofní, striktně anaerobní, mají bakteriochlorofyl a, b a karotenoidy 1, 3 a 4 - Chromatium okenii : velká b. 6 x 16 µm, na rozhraní vrstev s O 2 a H 2 S, S získává ze spadaného listí, zrnka S v buňkách, barva vínově červená

15 Sirná bakterie Chromatium okenii

16 Rozklad organické hmoty Rozklad hmoty těl uhynulých organismů ve vodě je velmi rychlý: během několika hodin asi třetina, během 1 dne zhruba polovina hmotnosti, po 10 dnech asi 75% zvláště rychle se uvolní sloučeniny fosforu autolytické uvolnění organických látek : - během jednoho dne u různých druhů 15 až 68% - dále navazuje bakteriální degradace růstem heterotrofních bakterií

17 Rozklad organické hmoty Mineralizace těl uhynulých organismů ve vodě probíhá rychle za aerobních podmínek V anaerobních podmínkách je rozklad organické hmoty pomalejší, vznikají jiné produkty: V prvé kyselinové fermentační fázi (Escherichia, Clostridium) jsou produkty mastné kyseliny, alkoholy, CO 2, NH 3, H 2 S V další fázi metanového kvašení vzniká metan a CO 2 činností několika typů metanových bakterií (uplatní se v biologických čistírnách odpadních vod)

18 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Dusík se (v přírodě obecně, nejen ve vodách) vyskytuje v několika formách anorganických sloučenin (a několika oxidačních stupních): elementární N 2, několik oxidů, NO 2-, NO 3-, NH 3 resp. NH 4+, na jejich vzájemných proměnách se různě podílejí různé a rozmanité organismy jde o několik typů pochodů: - fixace elementárního N 2 - nitrifikace - denitrifikace

19 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Fixace elementárního N 2 : je redukcí N 2 na NH 3 prokaryotickými organizmy, které mají enzym nitrogenázu, za spotřeby energie značně energeticky náročné sinice Anabaena, Aphanizomenon, Nostoc, a j. aktinomycety (Frankia v aktinorhize s olší v olšových bažinách) heterotrofní bakterie Azotobacter, Clostridium, aerobní fototrofní bakterie, některé metanotrofní

20 Nitrifikace : Bakterie a procesy koloběhu dusíku je oxidace NH 4+ na NO 2 - a dále na NO 3 - vedlejšími produkty jsou NO a N 2 O nitrifikaci provádějí chemolitoautotrofní bakterie Nitrosobacter a Methylobacter (první krok, na dusitan) a Nitrobacter (druhý krok, na dusičnan) výsledkem je pro bakterie zisk energie podmínkou je dostatek O 2 (existuje i heterotrofní nitrifikace)

21 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Denitrifikace : je redukce nitrátů (případně nitritů) přes NO na oxid dusný N 2 O a dále na elementární N 2 uvolněný do atmosféry proces má několik forem: 1) respirační denitrifikace provádějí ji bakterie fakultativně anaerobní, které za aerobních podmínek používají O 2 jako akceptor elektronů za nedostatku O 2 použijí NO 3-1a) obvykle jde o chemoorganoheterotrofní druhy Pseudomonas, Agrobacterium, Bacillus, Flavobacterium

22 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Denitrifikace (pokračování) : 1) respirační denitrifikace... 1b) mohou to být i druhy autotrofní : Sporovibrio, Thiobacillus, Hydrogenomonas 2) nerespirační denitrifikace - redukce NO 3 - nebo NO 2 - na N 2 O za aerobních podmínek a bez zisku energie - bakterie, sinice i řasy za denitrifikaci se označuje proces vedoucí k uvolnění elementárního N 2

23 Bakterie a procesy koloběhu dusíku v trvale anoxických prostředích bohatých na organické látky (sedimenty dna, odpadní kaly, zažívací trakty živočichů) dochází k disimilační redukci NO 3 - na NH 4 + : bakterie Clostridium, Desulfuvibrio, Bacillus účel : detoxikace nitrátu, regenerace NH 4+ metabolismus pro

24

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Biogeochemické cykly biogenních prvků Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Koloběh živin ve vodě a půdě

Koloběh živin ve vodě a půdě Koloběh živin ve vodě a půdě Uhlík (C) Přeměny uhlíku ve vodě a půdě Fragmentace a vyplavování Mineralizace Příjem rotlinami/baktériemi Srážení a rozpouštění Respirace Methanogeneze Oxidace metanu Ukládání

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

Stavba prokaryotické buňky

Stavba prokaryotické buňky Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . 3. PEDOLOGIE "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají

Více

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Materiály k přednáškám z předmětu Mikrobiologie a virologie část mikrobiologie BOT/MVP a BOT/MVPX Katedra

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU

AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU Zuzana BLAŽKOVÁ, Eva SLEHOVÁ, Vojtěch TROUSIL, Jiří PALARČÍK, Miloslav SLEZÁK, Jiří CAKL UNIVERZITA PARDUBICE

Více

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox

Více

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění

Více

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují

Více

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy

Více

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,

Více

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších

Více

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales

Více

Velikostní rozdělení půdních organismů

Velikostní rozdělení půdních organismů Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy

Více

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 ) Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Nadaní žáci Pracovní sešit

Nadaní žáci Pracovní sešit Nadaní žáci 2017 Pracovní sešit ŽIVOT V PŮDĚ Zpracovali Valerie Vranová a Aleš Kučera, Ústav geologie a pedologie, LDF MENDELU Tento pracovní sešit vznikl jako součást vzdělávacího programu, který je realizován

Více

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE Mikrobiální ekologie vody 9. Znečištění a (bio)degradace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Ekvivalentní obyvatel: EO = 60 g BSK 5/den EO < 150 l vody/den

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM) Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

ABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10

ABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10 Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování.

Více

Biogeochemické cykly

Biogeochemické cykly I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 8 Biogeochemické cykly Pro potřeby

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

AUTOTROFNÍ HETEROTROFNÍ

AUTOTROFNÍ HETEROTROFNÍ Mikrobiální ekologie vody 3. Metabolismus uhlíku Základní dělení: ZDROJ UHLÍKU: : AUTOTROFNÍ C-org.: HETEROTROFNÍ PřFUK, Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 ZDROJ ENERGIE:

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,

Více

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné

Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné Biogeochemické cykly Biogeochemické cykly se dějí jak v rámci ekosystémů, tak v globálním měřítku. C, H a O významné prvky/živiny mají společné cykly protichůdné síly fotosyntézy a respirace. Malý atmosférický

Více

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

Základní mikrobiologický rozbor vody

Základní mikrobiologický rozbor vody Základní mikrobiologický rozbor vody Cíl: Stanovit celkový počet psychrofilních a mezofilních bakterií univerzální médium Stanovit indikátorové skupiny bakterií selektivní média (Endo agar, SB agar, mfc

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

Vodní systémy: Jezera: Mikrobiální ekologie vody. Kde jsou tady baktérie??? Všude. Děje v epilimniu:

Vodní systémy: Jezera: Mikrobiální ekologie vody. Kde jsou tady baktérie??? Všude. Děje v epilimniu: Mikrobiální ekologie vody 7. Mikroorganismy a mikrobiální procesy v různých typech vodních systémů PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Vodní systémy: Jezera a

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc. Biologické odsiřování bioplynu Ing. Dana Pokorná, CSc. Sulfan problematická složka bioplynu Odkud se sulfan v bioplynu bere? Organická síra proteiny s inkorporovanou sírou Odpady a odpadní vody z průmyslu

Více

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Základní fyzikálně chemické parametry tekoucích a stojatých vod, odběr vzorků METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Odběr vzorků Při odběrech vzorků se pozoruje, měří

Více

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.

Více

EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY

EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY 1.1 ÚVOD V 60. letech minulého století se začala věnovat zvýšená pozornost studiu možností života na jiných planetách, především Marsu a Venuši.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,

Více

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové 1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...

Více

ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém

ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém stádiu pohyblivé pomocí bičíků, které však nejsou ekvivalentní

Více

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221

Více

Pozor na chybné definice!

Pozor na chybné definice! Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.

Více

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013

Více

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:

Více