Třída: Ryby (Pisces) původně sladkovodní druhově nejpočetnější třída recentních obratlovců adaptace ve směru proniknutí z vody na souš

Transkript

1 Ryby Milan Dundr

2 Třída: Ryby (Pisces) původně sladkovodní druhově nejpočetnější třída recentních obratlovců adaptace ve směru proniknutí z vody na souš

3 Třída: Ryby (Pisces) u některých krátkodobý pasívní let mezi nimi nejmenší (1 cm) obratlovci největší mořská ryba vyza velká (Huso huso) v Černém a Kaspickém moři až 10m a 1500 kg

4 Třída: Ryby (Pisces) kůže: až 30 vrstev v ní slizotvorné žlázy nerohovatí živé buňky i na povrchu ve škáře 4 typy pigmentů

5 Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny produkt škáry pokožka se na jejich vzniku nepodílí jsou součástí kožní kostry kostěné šupiny druhotně mohou vymizet

6 Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny ganoidní nejstarší typ, kosočtverec jeseter

7 Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny cykloidní oblé kapr

8 Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny ktenoidní s hroty okoun

9 Třída: Ryby (Pisces) páteř: chorda obvykle silně zaškrcována v páteři se poprvé výrazně uplatňuje kostní tkáň obvykle kosti převažují nad chrupavkami

10 Třída: Ryby (Pisces) páteř: obratle nejsou diferencovány ale liší se velikostí obratle s úplnými těly

11 Třída: Ryby (Pisces) páteř: počet obratlů může na rozdíl od dalších obratlovců kolísat i u téhož druhu

12 Třída: Ryby (Pisces) lebka: velmi komplikovaná stavba díky rozvoji náhradních kostí vznikají: osifikací chrupavek osifikací kůže = krycí kosti mnoho těchto dermálních kostí je na lebce

13 Třída: Ryby (Pisces) kostra končetin: končetiny tvaru ploutví: párové: prsní břišní

14 Třída: Ryby (Pisces) kostra končetin: končetiny tvaru ploutví: nepárové: ocasní 1 až mnoho hřbetních 1 nebo několik řitních

15 Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: dominuje boční sval jeho jednotky (myomery) tvar W špičky W směřují k ocasu

16 Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: mezi svalovou tkání mnoho tenkých, často vidličnatě rozvětvených kůstek nejsou napojeny na osní kostru vznikají osifikací ve vazivových obalech jednotlivých svalových vláken

17 Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: u některých přeměnou svaloviny elektrické orgány: lov sebeobrana

18 Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: elektromagnetické vlny mohou sloužit i k orientaci vytvářejí elektrické pole jeho porušení (přiblížením jiné ryby) registrují specializovanou částí proudového orgánu

19 Třída: Ryby (Pisces) nervová soustava: celkově pokročilejší než u paryb rozvoj středního mozku rozvoj mozečku

20 Třída: Ryby (Pisces) nervová soustava: nevelké čichové laloky koncového mozku velmi prodloužené (9) jako tenké provazce sahají až k nosním dutinám

21 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: čich nozdry

22 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: chuť chuťové pupeny: v ústní dutině v hltanu na hlavě někdy i na těle

23 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: chuť vousky ryb chuťové receptory mechanoreceptory termoreceptory apod.

24 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: proudový smysl dalekohmatný speciální buňky na povrchu těla ve vkleslinách či brázdách kůže nebo v kanálcích

25 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: proudový smysl dalekohmatný zevně: je vidět postranní čára hřbetní linie proudový orgán na hlavě

26 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: statoakustický orgán vnímání pohybu registrace polohy některé ryby mohou vnímat i zvukové vlny

27 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: zrak (oči) kromě hlubinných druhů mají v sítnici tyčinky i čípky

28 Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: zrak (oči) některé hlubinné ryby nápadně velká čočka dvojí sítnice» pro vidění na blízko i na dálku mívají světelné orgány se symbiotickými bakteriemi

29 hlubinné ryby

30

31

32 Třída: Ryby (Pisces) žlázy s vnitřní sekrecí: hypofýza štítná žláza nadledvinky endokrinní tkáň pankreatu

33 Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: ústa svrchní koncová spodní

34 Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: v ústní dutině: nevelký nepohyblivý jazyk a zuby mohou být i v hltanu a na žaberních obloucích požerákové zuby zuby se jako u paryb neustále obměňují

35 Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: hltan transport potravy přívod vody k žábrám jícen široký a krátký

36 Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: žaludek vřetenovitý nebo do podoby U střevo

37 Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: játra velká obvykle obsahují žlučník slinivka břišní její exokrinní část produkuje většinu trávicích enzymů

38 Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: řitní otvor odděleně od urogenitálních vývodů jen u dvojdyšných - kloaka

39 Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: žábry 5 vnitřních žaberních štěrbin mezi nimi 4 dvojice žaberních lupínků

40 Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: žábry žaberní přepážky redukovány žábry přirůstají přímo na žaberní oblouky jsou kryté skřelemi s krycími skřelovými kostmi» napojeny na jazylkové oblouky

41 Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: rozmanité další přídatné dýchací orgány k příjmu kyslíku ze vzduchu: vznikaly vychlípením přední části trávicí trubice

42 Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: přídatné dýchací orgány : vznikaly už u nejstarších ryb jako plicní vaky dvojdyšní

43 Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: paprskoploutvé ryby mají plynový měchýř: vznikl přeměnou plicních vaků ztratil dýchací funkci slouží jako hydrostatický orgán

44 Třída: Ryby (Pisces) cévní soustava: srdce: 1 síň 1 komora

45 Třída: Ryby (Pisces) cévní soustava: srdce: protéká jím odkysličená krev břišní aortou je vedena do žaber po okysličení sbírána kořeny hřbetní aorty dobře vytvořený lymfatický systém

46 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: ledviny: různě dlouhé někdy jen v tělní části jindy i v ocasní části

47 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: ledviny: opistonefros uzavřené nálevky kolem klubíček cév vývod = primární močovod slouží pouze k odvádění moče

48 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: chámovody a vejcovody: vzniklé z výstelky coelomové dutiny nezávislé na močových cestách ústí samostatně poblíž vývodů ledvin tzv. genitálním pórem

49 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: samčí a samičí gonády: párové vaječníky v době pohlavní aktivity velké rozměry

50 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: samčí a samičí gonády: vejcorodé ryby obrovská množství vajíček vejce malá» např. tresky až 3 miliony vajíček

51 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: embryonální vývoj: nenápadný pokračuje u volně pohyblivého plůdku po vylíhnutí z jikry

52 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: embryonální vývoj: raná vývojová stádia = larvy nemají specifické larvální orgány neproběhne zásadní metamorfóza jen povlovný vývoj

53 Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: embryonální vývoj: je i několik skupin vejcoživorodých nebo živorodých jejich samci mívají kopulační orgán vzniklý z řitní ploutve

54 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: všežravé ryby (kapr)

55 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: ryby živící se potravou u dna (bentofágní) často nasávají bahno, které po zachycení potravy zase vyplivují lín, parma, hrouzek

56 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: mořské ryby, které u dna požírají živočichy s tvrdými skořápkami (ostnokožce) mají krátké silné čelisti, často přetvořené v zobáky, deskovité požerákové zuby čtverzubci

57 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: planktonofágní ryby sledi, makrely, síhové

58 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: dravé ryby žerou jiné ryby, ptáky a savce vázané na vodu a jejich mláďata mořské dravé ryby loví i např. hlavonožce sumec, bolen, hlavatka, štika murény nebezpečné člověku

59 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: živící se rostlinnou potravou řasy nebo cévnaté vodní rostliny žaludek chybí, střevo bývá dlouhé perlín, amur, tolstolobik

60 Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: lov hmyzu z vodní hladiny nebo i nad hladinou pstruzi, lipani, někteří jelci, boleni a oukleje

61 Ekologie a etologie: dělení podle vztahu k ekologickým faktorům: sladkovodní, mořské, brakických vod, tažné pelagické (na otevřené vodě u hladiny) litorální (při pobřeží) bentické (při dně)

62 Ekologie a etologie: - 4 pásma vnitrozemských vod podle A. Friče (1889):

63 Ekologie a etologie: pstruhové pásmo horské potoky velký spád vody horské vodní nádrže s chladnou vodou kamenité dno studená a dobře prokysličená voda

64 Ekologie a etologie: pstruhové pásmo přizpůsobeni k odolávání silnému proudu tvar těla způsob pohybu pstruh, vranky, střevle, mřenka a některé druhy jelců

65 Ekologie a etologie: lipanové pásmo podhorské potoky a říčky dno písčité nebo štěrkové voda teplejší, ale čistá

66 Ekologie a etologie: lipanové pásmo hrouzek, mník, ostroretka hlavatka na Slovensku v evropských řekách může chybět

67 Ekologie a etologie: parmové pásmo střední úseky našich řek s širokým a hlubokým korytem kromě hlubších tůní zde voda ještě stále poměrně rychle plyne parmy, tloušti, okouni

68 Ekologie a etologie: cejnové pásmo nížinné, pomalu tekoucí hluboké vody s náplavy a slepými rameny voda v létě prohřátá a chudší kyslíkem

69 Ekologie a etologie: cejnové pásmo cejni, cejnci, plotice, kapři, perlíni, boleni, podoustve, oukleje, štiky, sumci, candáti, úhoři

70 Ekologie a etologie: cejnové pásmo toto pásmo nejsilněji ovlivněno člověkem znečištění vede k vymizení některých druhů

71 Ekologie a etologie: - tahy ryb: obrovská nápadná hejna příčiny: potrava do míst největší koncentrace potravy (planktonu) sledi, sardinky, tresky, makrely, tuňáci

72 Ekologie a etologie: - tahy ryb: příčiny: rozmnožování v době, která předchází tření z moře do sladkých vod lososovití, jeseterovití

73 Ekologie a etologie: - tahy ryb: příčiny: související s přezimováním jen u sladkovodních táhnou do dolních úseků řek na zimu kaprovití

74 Ekologie a etologie: rozmnožování: většinou periodicky jednou ročně kolektivní třou se hromadně na příhodných místech

75 Ekologie a etologie: rozmnožování: tření na podzim a v zimě lososovité, mník tření na jaře a počátkem léta jeseterovití, kaprovití, sumcovití, štikovití

76 Ekologie a etologie: kolikrát za život se vytírají: jednou monocyklické někteří lososi, úhoř

77 Ekologie a etologie: kolikrát za život se vytírají: několikrát polycyklické většina ryb

78 Ekologie a etologie: kolikrát za život se vytírají: druhy, které se třou v párech cichlidy druhy, kde se jeden samec tře s více samicemi koljuška

79 Ekologie a etologie: etologické projevy, které předcházejí vypouštění pohlavních buněk: samci honí samice koušou je do břicha a do hlavy otírají se jim o boky a o hřbet

80 Ekologie a etologie: etologické projevy, které předcházejí vypouštění pohlavních buněk: pak samci plavou trhavými pohyby mezi vodními rostlinami rozevírají a přitahují ploutve, příp. jimi třesou samice při tom stojí nehybně nebo samce pomalu sledují

81 Ekologie a etologie: etologické projevy, které předcházejí vypouštění pohlavních buněk: vrcholná fáze tření trvá jen několik sekund dvojice vyplují na mělčinách těsně pod hladinu přitlačí se boky k sobě a za trhavých pohybů těl a ocasních ploutví vypouštějí pohlavní produkty

82 Ekologie a etologie: chámová tekutina = mlíčí pohlavně zralý samec = mlíčák vajíčka = jikry pohlavně zralá samice = jikernačka

83 Ekologie a etologie: jikry i mlíčí vypouštěny současně (životnost obojích je krátká) po 1. vytření ryby chvíli odpočívají a po chvíli se třou znovu, často s jiným partnerem

84 Ekologie a etologie: u některých ryb dozrávají pohlavní buňky postupně tření pak probíhá ve 2 či více fázích oddělených několika týdny parma, karas, lín

85 Ekologie a etologie: místa tření ryby je upravují nebo hájí = trdliště

86 Ekologie a etologie: jikry kladou: lepeny na rostliny na štěrkovité dno nebo kameny zahrabávají volně do vody (mořské ryby) většina ryb mnoho jiker nestará se o ně

87 Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: jikry ve zvláštních hnízdech koljuška

88 Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: jikry v plovoucích pěnových hnízdech rájovci, čichavci

89 Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: jikry a drobný plůdek v prostorné tlamě samice tlamovci a tlamouni z čeledi Cichlidae

90 Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: na břišní straně těla vak pro odchov plůdku samci koníčků

91 Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: ve všech těchto případech výrazně zmenšen počet jiker

92 Ekologie a etologie: živorodé ryby s vnitřním oplozením (jen u 10 čeledí ze 460) též snížen počet vajíček ústroje typu placenty se nevyskytují embryo může přijímat potravu povrchem těla, ústy, žábrami apod.

93 Ekologie a etologie: * ojediněle: hermafroditismus partenogeneze extrémní pohlavní dimorfismus miniaturní samec žije paraziticky přirostlý k tělu samice některé mořské ryby

94 Ekologie a etologie: populační ekologie: věk: podle ročních přírůstků na šupinách dle morfologických změn obratlů dle morfologických změn skřelových kostí

95 Ekologie a etologie: populační ekologie: věk: obecně (jako u jiných obratlovců): malé ryby se dožívají nižšího věku než velké drobnější kaprovité ryby do 10 let velcí kapři, štiky, pstruzi nebo sumci několik desítek let obrovské vyzy a jeseteři přes 100 let

96 Ekologie a etologie: chování: studenokrevní za nepříznivých podmínek strnulý stav tělní pochody sníženy na minimum naše ryby v zimě u dna hlubších vod téměř se nepohybují stejně potřebují omezený přívod kyslíku

97 Ekologie a etologie: instinktivní chování: signalizace: barevnými skvrnami tělesnými postoji ritualizace chování

98 Ekologie a etologie: složité instinktivní mechanismy u komenzálů nebo symbiontů s jinými druhy ryb nebo živočichů korálové rybky se zdržují mezi chapadly sasanek, aniž by byly imunní vůči jejich žahavému jedu

99 Ekologie a etologie: složité instinktivní mechanismy štítovci se přísavkou na hlavě přisávají na: velké ryby žraloky mořské želvy kytovce živí se zbytky jejich potravy

100 štítovec

101 Ekologie a etologie: význam pro člověka: zdroj výživy dříve celé národy závislé na rybolovu dnes kryje 15% všech potravin živočišného původu na světě

102 Ekologie a etologie: význam pro člověka: ročně se vyloví: asi 60 milionů tun mořských ryb asi 10 milionů tun sladkovodních ryb

103 Podtřída: Nozdratí (Choanichthyes)

104 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)

105 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) velké protáhlé ryby recentní přes 1 m chorda vždy plně zachována

106 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) dýchací soustava: plicní vaky výchlipky břišní strany trávicí trubice přijímání vzdušného kyslíku okysličená krev plicní žilou do srdce tam je podélnou řasou oddělena od odkysličené krve

107 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) dýchací soustava: dýchají plicními vaky, ač nejsou (!) evolučním předstupněm obratlovců s plícemi to dokládá konvergentní vznik homologických struktur i funkcí plicní vaky fungují přibližně od stáří 2 měsíců

108 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) mnohé další odchylky od kostnatých ryb: ve střevě mají spirální řasu mají kloaku jejich larva se podobá larvám obojživelníků žili vždy ve sladkých vodách a nikdy nebyli příliš hojní

109 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) dnes suché oblasti tropů vody občas nebo pravidelně vysychají bahník australský a jeden z afrických bahníků přečkávají dobu sucha v malých kalužích kde dýchají plicním vakem nebo vaky

110 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) - zbývající druhy: - na počátku období sucha vyhrabávají cm hluboké svislé šachty - na jejich dně prostornější dutina - po vyschnutí vody zůstane dutina spojena větracím kanálem s povrchem - bahník v ní upadne do strnulosti

111 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) - zbývající druhy: životní pochody včetně dýchání (plicními vaky) omezeny na minimum bahník v tomto stavu přežije bez úhony až 4 roky

112 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) v následujícím období dešťů se rozmnožují samci obvykle: hlídají oplozené jikry prokysličují vodu kolem nich údery ocasní ploutve

113 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) znaky paryb: převážně chrupavčitá kostra zachovalá chorda spirální řasa ve střevě

114 Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) znaky obojživelníků: kloaka srdeční předsíň se začíná dělit ve 2 u larev keříčkovité vnější žábry

115 Systém a zástupci dvojdyšných:

116 řád: jednoplicní

117 řád: jednoplicní mají nepárový plicní vak plně vyvinuté párové ploutve

118 bahník australský (Neoceratodus forsteri) V Austrálie (řeky Queenslandu) až 1,5 m 10 kg při nedostatku kyslíku ve vodě přejde na dýchání plicním vakem

119 bahník australský vzduch vdechuje nozdrami neotvírá ústa vyplouvá se nadechnout každých minut k hladině vydává při tom hlasitý mlaskavý zvuk

120 bahník australský žije pouze v nevysychajících vodách loven pro chutné maso má červenou barvu říká se mu burnettský losos

121 řád: dvouplicní

122 řád: dvouplicní mají 2 plicní vaky redukované párové ploutve částečně redukované žábry

123 Brazílie: bahník americký (Lepidosiren paradoxa) Amazonka s přítoky (Rio Negro, Madeira) řeka Paraguay močály oblasti Gran Chaco do 1 m

124 bahník americký klesá-li voda, zahrabe se do bahna loven pro velmi chutné maso domorodci

125 do 2 m bahník (východo)africký (Protopterus aethiopicus) občas se vynořuje kvůli nádechu domorodci jej též loví a pojídají

126 bahník (východo)africký - v suchém období: - zavrtává se až 75 cm hluboko do měkkého dna - buduje si ze slizu a bahna jakýsi obal (kokon) v horním konci trychtýřovitě zakončený

127 bahník (východo)africký stočený bahník: hlava a ústa směřují do uvedeného zúžení, odkud ryba čerpá přicházející vzduch v této době dýchá pouze plicními vaky spánek trvá obvykle 4 měsíce (srpen prosinec)

128 bahník (východo)africký - v Africe ještě další 3 druhy

129 Nadřád: Lalokoploutví (Crossopterygii)

130 Nadřád: Lalokoploutví (Crossopterygii) zahrnují předky všech čtvernohých obratlovců možná i předky ostatních ryb

131 Nadřád: Lalokoploutví morfologie recentní latimerie (Crossopterygii) odchylná od základního stavebního plánu vymřelých lalokoploutvých ryb známo asi 60 rodů vymřelých před 70 mil. let

132 Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: zvětšené základní elementy (Crossopterygii) redukované koncové elementy

133 Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: 3 základní části lze homologizovat s kostmi přední nohy: kostí ramenní kostí loketní kostí vřetenní (Crossopterygii) resp. s kostmi zadní nohy (kost stehenní, lýtková a vřetenní)

134 Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: (Crossopterygii) další části ploutví lze homologizovat s prvky: zápěstí dlaně prstů kráčivé nohy obojživelníků a dalších suchozemských obratlovců

135 Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: pouze koncové paprsky nelze homologizovat (Crossopterygii) při přechodu na souš zanikly

136 Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: celkově: mohutné (Crossopterygii) svrchu kryté šupinami vybavené svalovinou i ve volné končetině

137

138 Zástupci:

139 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) jediný žijící zástupce relikt živá fosílie

140 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) 22. prosince 1938: ředitelka muzea v Durbanu M. Courtenay- Latimerová dostala z úlovku rybářského parníku od V pobřeží Afriky neobvykle vyhlížející rybu předala ji k vědeckému prozkoumání ryba pak dostala podle ní jméno

141 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) - další exempláře uloveny až po válce - dodnes několik desítek asi 80 - jeden i u Indonésie!!!

142 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) dnes se ví, že je to postranní vývojová větev přímá větev ke čtvernožcům vedla přes vymřelé rody známé od karbonu

143 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) délka až 1,5 m hmotnost až 90 kg odlitek v Národním muzeu v Praze

144 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) pod pobřežními skalisky u Komorských ostrovů v hloubce kolem 100 i více m u Madagaskaru živí se dravě

145 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) - většina ulovena na šňůry s háčky z hloubky kolem m - vždy pouze v noci

146 latimerie podivná (Latimeria chalumnae) třílaločný ocas okrouhlé, na povrchu drsné šupiny používány domorodci místo smirkového papíru olejnaté maso není k jídlu

147 zprvu byly sladkovodní latimerie podivná (Latimeria chalumnae) teprve pak přešly do moře má jen málo jiker vejcoživorodá

148

149