Vodní obratlovci. kmen: STRUNATCI podkmen: OBRATLOVCI (VERTEBRATA)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vodní obratlovci. kmen: STRUNATCI podkmen: OBRATLOVCI (VERTEBRATA)"

Iveta Bláhová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Vodní obratlovci kmen: STRUNATCI podkmen: OBRATLOVCI (VERTEBRATA) - aktivně pohybliví, bilat. souměr., dokonale vyvin. kostra - velmi výkonné soustavy řídící (nervová a hormonální) - vyvinutá orientace a adaptace v prostředí - tělo se člení na hlavu, trup a ocas - pokožka vícevrstevná produkuje různé deriváty (pancíře, šupiny, peří, srst) CS: uzavřená, proudí krev s bar. hemoglobinem přenáší O2, živiny nadtřída: BEZČELISTNATCI (AGNATHA) - bez čelistí > živí se filtrací (nasáv. vodu) nebo paraziticky třída: KRUHOÚSTÍ (CYKLOSTOMATA) - hadovitě protáhl tělo na hřbetní straně ploutevní lem - kostra chrupavčitá 1. řád: MIHULE - 7 párů žaberních otvorů - tzv. venózní srdce trubicovité, proudí jím odkysl. krev - odděl. pohl gonochoristé, nepárové pohl. žlázy - vývoj přes larvu minoha žije 3-4 roky > dospělec zakrnělé ústní ústrojí > po oplodnění umírá NS: vyvin. mozek a mícha smysly: temenní oko, čichový váček, proudový orgán mezi žaberními otvory mihule mořská 1m, u pobřeží Atlant. oc. mihule potoční asi 20 cm, u nás ZCH mihule říční larvy se živí sáním krve ve směsi s narušenou tkání poraněného hostitele 2. řád: SLIZNATKY - vyvinuté slizotvorné žlázy fungují jako obrana proti útrobám napad. ryb - oči druhotně ztrácí, přerostlé kůží - anatomicky hermafrodité obě pohl. žlázy, ale funkčně gonochor. funguje jen 1 sliznatka cizopasná. napadá poraněné ryby nadtřída: ČELISTNATCI (GNATHOSTOMATA) - mají čelisti vznik. přeměnou prvních žaberích oblouků - vyvin. párové konč. s vnitřní kostrou - pohl. vývody vznikají přeměnou částí vyluč. org. - složitá stavba těla

2 třída :PARYBY (CHONDRICHTHYES) - (žraloci) mají chrupačitou vnější kostru po celý život - většina žije dravě nebo se živí planktonem - tělo vřetenovitý tvar, skl. se z hlavy, trupu, ocasu - mají nepárové ploutve hřbetní 1 větší a 1 menší ocasní heterocerkní = nesouměrná řitní - párové hrudní/ prsní břišní - lebka má protaž. obličej. část - tělo kryto plakoidními šupinami - čelisti s někol. řadami zubů vznikly přeměnou plakoidních šupin, mají tzv. polyfiodontní chrup= opotřebovaný zub vypadne > naroste nový TS: dut. ústní >hltan > jícen >žaludek > střevo (delší než tělo, uvnitř spirální řasa, kt. zvětšuje povrch střeva > kloaka (tráv, vyluč, pohl. s.) - játra= 10%hmotnosti zásobárna tuku hydrostatický org. DS: 5 párů žaber CS: srdce venózní (trubicovité), uloženo v osrdečníku - srdce má 4 části: předsíň >žilný splav > srdeční komora > tepenný násadec - v krvi velký obs. močoviny vyrovnává tlak okolní mořské vody - srdcem proudí odkysl. krev spirální řasa VS: prvoledviny primitiv. ledviny - vývod : kloaka NS: velké ploché oči - poloměsíčité nozdry velmi dobrý čich - proudový a rovnovážný orgán systém kanálků, vnímá proudící vodu - někteří vnímaví na elek. podněty pohyb. se kořisti RS: gonochor., u někt. pohl. dimorf. - vývod pohl s. kloaka - oplození vnitřní samec zasune břišní ploutev do těla samičky - druhy vejcorodé a živorodé

3 1. řád: ŽRALOCI žralok lidožravý pobřeží Ameriky, Austrálie m, pohltí člověka najednou máčka skvrnitá Středozemí, Černé moře - malý, loví ryby žralok obrovský živí se planktonem, asi 8 tun, 15m kladivoun kladivkovité zakončení hlavy 2. řád: REJNOCI - ploché tělo - párové ploutve srůstají a tvoří lem kolem těla - ocas protažen v bičíkatý výběžek - hřbetní ploutev zakrňuje (i ocasní) - bentický živočich parejnok elektrický schopnost svalovou činností vytvářet statickou el. --výbojem omráčí kořist trnucha obecná na hřbetě u kořene ocasu má trn v něm jedová žláza rejnok ostnatý 3. řád : CHIMÉRY - protáhlé tělo, velké prsní ploutve, bičovitý ocas - 4 žaberní štěrbiny, chrup není doplňován MONOFIODONTNÍ - pohl. dimorf. samec má na hlavě výběžek chiméra hlavatá nadtřída: RYBY (OSTEICHTHYES) - hlava, trup, ocas - nepárové ploutve hřbetní, řitní, ocasní - párové prsní, břišní zakončení ocasních ploutví: difycerkní heterocerkní homocerkní

4 typy šupin: - šupiny jsou kostního původu, zakládají se ve spodní vrstvě kůže: plakoidní žralok ganoidní jeseter ktenoidní - okoun - kosočtver. tvar, nepřekrýv. se - vyčnívající plocha - na povrchu ganoin l. podobná opatřená trny - sklovině ktenie - vývojově starší ryby vyza, kostlín, kaproun - cykloidní kapr kruhovitý tvar, šupiny se překrývají stavba těla: hlava ústa, nozdry, oči bez víček, za očima nasedá pohyblivá kostěná šupina skřele, pod ní jsou žábra trup ploutve, kůže pokryta slizem ochrana proti mikroorg., bobtnání kůže ocas oc. ploutev jako kormidlo TS: ústa ( u kapra bezzubá)> hltan (požerákové zuby)> jícen > žaludek (tráv. enzymy)> střeva > řitní otvor játra tvoří se žluč, slin. břišní produkuje enzymy DS: dých. žábrami 4 žaberní oblouky CS: venózní srdce (předsíň> žilní splav> komora > tepenný násadec), srdcem proudí odkysl. krev VS: úzké leviny, ve kt. se tvoří moč > močovod >moč. měchýř > moč. trubice NS: mozek a mícha, 10 párů mozkových nervů, periferní a vegetativní nervstvo smysly: velké párové oči, chybí víčka a slzná žláza, chuť. buňky kolem úst, - hmat. vousy; sluch: vnitřní ucho; čich: nozdry; postranní čára (kanálek smysl. buněk) vnímá tlak a proudění vody; - plynový měchýř (hydrostat. ústrojí, naplněn plynem, kt. rybu nadnáší) RS: -gonochor., pohl. dimorf., vnější oploz., samice produkuje jikry jikrnačka, samec mlíčí mlíčníci, trdliště (nejvhodnější místo pro oploz. ryb mělčina) >ryby se třou > samec vyp. mlíčí a samice jikry > vnější oploz., z oploz. vaj. vzniká za 6 dnů malá rybka, má žloutkový váček s živinami výjimka: u někt. akvar. ryb vnitřní oploz. > porod třída: PAPRSKOPLOUTVÍ podtřída: CHRUPAVČITÍ - podobají se žralokům, heterocekní ocasní pl., hlava protaž. v rypu, ganoidní šupiny - ryby anadromní žijí v moři, vytírají se v řekách - jikry> kaviár (asi 31% bílkovin, vit. B, A, E, P, I, K) - jeseter malý

5 - jeseter velký - vyza velká až 100 let, velká sladkovod. ryba, až 1t, až 100 kg kaviáru podtřída: KOSTNATÍ - kostěná kostra, homocerkní ocas. pl. - losos obecný v mořích, u nás se vytírá, tuk. pl. - pstruh ob. tuková ploutvička, v pramen. obl. s chladnou vodou, dravý - lipan podhaní tuk. pl., hřbetní pl. vysoká, živí se hmyzem dopad. na hladinu lov muškováním - hlavatka podunajská tuk. pl., dravá - štika obecná nemá tuk. pl., hřbetní pl. posunuta k ocasní, naše dravá ryba, v rybníku, požírá slabé ryby - kapr obecný v rybnících, 2 hmatové vousy - střevle potoční vytírá se na kamenech - jelec tlouští -kaprovitá ryba, hřbetní pl. krátká - plotice ob. plevelná ryba, požírá štika - perlín ostrobřichý plevelná ryba, požírá štika - lín obecný drobné šupiny, krátká hřbetní ploutev - cejn velký malá hlava, vysoké tělo a hřbetní ploutev, velká řitní pl. - hrouzek obecný kaprovitá, protáhlá ryba, vousy - parma obec. kaprovitá, ve středním toku řeky, protáhlé tělo, v okolí úst 4 hmatové vousy, nepoživatelné vnitřnosti - hořavka duhová - tolstolobik obecný - živorodka komáří - amur bílý - mřenka mramorovaná hmatové vousy u úst, protáhlé tělo - piskoř páskovaný // sumec velký naše největ. ryba (až 200 kg, 250 cm), vodní predátor, široká, drobně ozubená tlama, kolem úst vousy, zaoblená ocasní ploutev - sumeček americký menší podoba sumce - treska obecná mořská ryba, 1 vous z dolních úst, 3 hřbetní ploutve, 1 ocasní, řitní a břišní pl., velká plodnost, >filé, tresčí játra - mník jednovousý sladkovodní, 1 vous, pouze prsní pl. oddělené, dále ploutevní lem - úhoř říční - u nás ve sladké vodě > chodí se třít do moře= katadromní ryba - třou se v Sargasovém moři, poté hynou, Golfským proudem jsou přinášeny larvy monte k břehům Evropy > monte po 3 letech dospěje -samice pluje proti proudu řek, žije v řekách asi 10 let > do moře, samec zůstává v brakických vodách - hadovité tělo - břiš., ocas., hřbetní ploutve> ploutevní lem - okoun říční okounovitá ryba, ktenoidní šup., tělo olivově zelené, tmavé svislé pruhy - 2 hřbetní ploutve - candát obecný ktenoidní šup., 2 hřbetní ploutve - makrela obecná mořská ryba, protáhlé tělo, až 4 kg - tuňák obecný až 5 m, 800 kg, plavbou udržuje tělesnou teplotu - sardinka obecná malá, mořská, živí se planktonem > rybí olej, žije v hejnech - sleď obecný //

6 - platýs bradavičnatý splývá s mořským dnem, na vrch. str. ktenoidní šup., na spod. cykloidní - kambala hlava přetočená na bok - koníček mořský - letoun měkkoploutvý ploutve přizpůs. k létání Třída: NOZDRATÍ podtřída: LALOKOPLOUTVÍ - předci suchoz. obratlovců - kostra končetin se blíží 5- prsté končetině stavbou a uložením svalstva konč. mimo tělo - latimérie podivná objevena r u Komotských ostrovů - považ. za živoucí fosílii - asi 150 cm, v hloubce 100 m podtřída: DVOJDYŠNÍ - přizp. k životu na souši i ve vodě - dokládají možnou cestu k suchoz. obrat., dých. plícemi i žábrami - obývají sladké, periodicky vysych. tropické obl. - počátkem obd. sucha si v bahně vyhrabávají metrové svislé šachty, na jejichž dně přežívají ve stavu strnulosti - bahník australský - bahník americký - bahník africký

Podobné dokumenty

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové RYBY Třída: Ryby - vodní živočichové(sladká i slaná voda) - druhově nejpočetnější skupina obratlovců -tělojeprotáhlé,zestranzploštělé,členísenahlavu,trupaocas(hlava je nepohyblivá- srůstá s trupem) - pohybují