Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 1

Transkript

1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Raně gotická hlavice sloupku Místní souvislosti Evidenční číslo MD Klíčová slova Nalezeno v průběhu archeologického výzkumu architektonický článek, fragment, hlavice, list, bobule, 1. polovina 13. století, pískovec 1. OKOLNOSTI AKCE Objednávka Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Plzni. Na základě dohody s dr. Kamenickou, vedoucí archeologického výzkumu v areálu plaského kláštera. Autor Ing. Jan Sommer, Praha Datum akce / zápisu / Metoda dokumentace Stupeň podrobnosti 2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI Lokalizace Souvislosti Označení (inv. č.) Původ (pokud není na původním místě) Charakteristika (forma, funkce, materiál) Tvar (popis, orientační skica) Funkční uspořádání Slohové zařazení Datace (od do, styl) Prohlídka. Oměření. Videozáznam. Foto. Sgraf. Obrysová šablona. III IV / +/-2 mm Pracovna archeologického výzkumu v 1. patře konventní budovy. V době dokumentace nebyla ještě inventarizace v rámci archeologického výzkumu provedena. Fragment byl nalezen v průběhu archeologického výzkumu vedeného dr. Kamenickou. Drobná a štíhlá hlavice sloupku. Základním útvarem tělesa je komolý jehlanec, jehož dolů obrácená špice je zakryta jazykovitými na konci zaoblenými listy, z jejichž vrcholů vybíhají stonky k nárožím krycí desky, kde zřejmě byly zakončeny bobulemi nebo kvítky. Pískovec je značně erodovaný a nesoudržný. Fragment je závažně poškozen. Přesto je možné jeho základní tvar do značné míry identifikovat. Na horní straně je hmota hlavice zakončena nízkou hranolovitou deskou o čtvercové základně. Na ni přímo navazují boky jehlance, který je podkladem pro reliéfní výzdobu. Špice jehlance je ovšem zcela zakryta čtyřmi listy ve tvaru jazyka, navzájem na bocích spojenými. Plocha listů je mírně projmutá. Mezi listy tedy vybíhají hrany jehlance. Listy byly zakončeny nějakým vpřed vystupujícím útvarem, snad stočenou špicí nebo bobulí. Z konců listů vybíhají rozdvojené stonky k hranám základny jehlance. Stonky mají oblý průřez a jsou elasticky prohnuté. Na horních rozích hlavice byly zřejmě zakončeny dekorativním prvkem, společným stonkům z obou sousedících boků hlavice. Tyto útvary však jsou bezezbytku odlomeny. Spodní ložná plocha zcela chybí asi v důsledku olámání a eroze. Horní ložná plocha je rovná, s vrypem, který mohl vzniknout teprve následně. Hlavice subtilního sloupku, snad určená pro sdružené okno. Hlavice zřejmě pochází z období přechodu mezi románským slohem a ranou gotikou. Specifická forma reduktivní stylizace nejspíše svědčí pro původ v huti navazující na sloh, rozvíjený v hutích cisterciáků v Burgundsku od konce 12. století. Štíhlá hmota hlavice nasvědčuje pro vliv počínajícího gotického slohu. Obecně ovšem lze považovat zejména způsob stylizace stonků v horní části hlavice za obvyklý již v románském období. Asi kolem poloviny 13. století.

2 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 2 Autor návrhu Výrobce Související osoby Vývoj Význam Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Související prvky (kontext) Dílčí prvky Relace Potenciál Pozn. Výstavy Dokumenty Huť plaského kláštera(?). Způsob a místo osazení prvku není známé. Zatím nelze určit ani dobu a způsob zániku a přemístění do místa nálezu při archeologickém výzkumu. Doklad vysoké úrovně a stylové pestrosti stavební činnosti v rámci kláštera v době přechodu od románského ke gotickému slohu. Stylizace reliéfní výzdoby je přes fragmentárnost zachování nápadná rustikalizací formy. Proto je detailnější určení původu autora obtížné. V zásadě je zřejmé, že počáteční forma tohoto typu raně gotických hlavic vzešla ze stylizace antikizujících korintských hlavic románských staveb v centrální a východní Francii (Cluny, Angers, Paray-le-Monial), k níž docházelo v prvních gotických stavbách katedrálního typu (Saint-Denis, Remeš). Elegantních forem, ale redukovaných na strohé geometrické útvary se prakticky současně dosahovalo v Burgundsku, zčásti snad vlivem místní tradice, ale nepochybně také v důsledku výtvarného názoru cisterciáků. Velice podobný styl se kolem roku 1200 užíval na velkém množství staveb na středním Rýnu (Kolín nad Rýnem, Bonn, Bacharach, Heisterbach tento výběr je ovšem velmi namátkový). Nelze též vyloučit původ v mateřském klášteru v Langheimu, jehož raně gotické tvarosloví mi ovšem není známé). Ve srovnání s možnými paralelami v uvedených oblastech je však plaská hlavice přes ladnost základní formy nápadná zjednodušením kompozice i detailního provedení. Většina umělecky náročnějších analogií je totiž charakteristická např. křížením listů, doplněním mírně projmutými lžícovitými či kopinatými listy na spodní částí nárožních částí hlavic atd. Tvary hlavice zřejmě nijak nekorespondují s formami z plaské královské kaple. Vzájemnou chronologii je však těžké stanovit. Proto je třeba s konečným hodnocením vyčkat po možném nálezu dalších souvisejících prvků. Lze totiž považovat téměř za jisté, že hlavice byla součástí početnějšího souboru. Zatím nebyly spolehlivě zjištěny. Nálezy dalších souvisejících dílů. Doložení příslušnosti k určité části areálu kláštera. Spolehlivá datace vzniku zatím není možná. Rozhodně stojí za pozornost to, že hlavice reprezentuje stylovou polohu cisterckoburgundské gotiky, která u nás není prakticky doložena. Část našich cisterckých klášterů ovládl sloh ovlivněný formami klasické gotiky (většinou transformovaný v Porýní a Sasku Osek, Hradiště). Zejména na jih zasáhla činnost široce organizované stavební huti z podunajských klášterů (Zwettl, Heiligenkreuz, Lilienfeld u nás Velehrad, Tišnov; mimo cistercké prostředí Louka, Anežský klášter v Praze,...). Je však třeba mít na zřeteli i fakt, že v díle většiny hutí se objevují jak bohaté formy, tak i redukované útvary. Na to měla jistě vliv i souběžná práce různě školených kameníků, ale i účel toho kterého prvku (význam příslušné části stavby, očekávaná viditelnost prvku z bezprostřední blízkosti). Pokud se týká stylizace dekoru, je možné zvažovat i možnost, že horní rozvětvené stonky vlastně vznikly nepochopením vzoru. Nápadně totiž připomínají obrys mečovitých listů, které jsou na raně gotických hlavicích mnohem častější; obvykle jsou na koncích stočeny do bobulí nebo opatřeny kvítkem. Pak by vlastně spíše náhodou připomínaly stvoly keříků korintských hlavic (často pak přecházejících do nárožních volut).

3 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 3 Literatura 3. DETAILY Detaily lokalizace / Souřadnice Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) Hmotnost Materiál Způsob výroby / montáže Stopy opracování Povrchová úprava Původní rozměr čtvercové horní základny asi cm. Výška hlavice v zachovaném stavu asi 28,5 cm. Původní průměr základny asi 12,5-13 cm.? Pískovec světle šedo-okrové barvy. Jemněji zrnitý. Kamenické opracování. Osazení zednické. Nebyly zjištěny stopy užití spojovacích prvků (např. kovaných trnů či čepů). Vzhledem ke značnému erodování fragmentu nejsou stopy kamenických nástrojů patrné. Nebyla zjištěna. Výrobní značky, přípravné značky Nebyly zjištěny. Stopy konstrukčního spojení Stopy funkce Znečištění / Poškození Dodatečné úpravy, změny Stratigrafie Nápisy Ozdoby (popis, ikonografie) Technické parametry Další související analýzy 4. STAV A PÉČE Vlastník Využití Stav a uložení Doporučení pro péči Námět pro další průzkumy Další související analýzy Nebyly zjištěny. Nebyly zjištěny. Povrch je erodovaný, drolivý. Hrany a vystupující části reliéfní výzdoby jsou olámané. Po likvidaci původní stavební části byl fragment přemístěn nejspíše do místa nálezu. Mohl však být také druhotně transportován při velkých přesunech materiálu při barokní výstavbě v areálu. Rostlinný dekor do značné míry stylizovaný. Popis viz výše. Součást nálezového souboru archeologického výzkumu. Uložení v místnosti je příznivé. Omezit manipulaci, neboť každý pohyb kusu způsobuje úbytek materiálu, který je mírně erodovaný. Prvek by tedy měl být co nejdříve uložen na vhodné místo, z něhož by jej nebylo třeba přemísťovat. Vzhledem k hloubkové erozi by bylo možné doporučit zpevnění prvku vhodným přípravkem. Vzhledem k ojedinělosti prvku by takový zásah neměl být příliš odkládán. Vzhledem k poměrně ojedinělému výtvarnému pojednání lze doporučit k umístění ve veřejné části lapidária. Z hlediska poznání zdrojů kamene, ale také pro poznání vazeb k jiným zjištěným prvků z areálu kláštera by bylo vhodné zpracovat petrografický průzkum. Prohloubený umělecko-historický výzkum s cílem zpřesnit určení datace a výtvarné provenience. 5. PŘÍLOHA (údaje o dokumentech, připojených k listu) Plánová dokumentace Fotodokumentace

4 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 4 Obr. 1. Fotografie strany 1.

5 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 5 Obr. 2. Nárys strany 1. (" = poškozená a olámaná místa)

7 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 7 Obr. 4. Nárys strany 2. (" = poškozená a olámaná místa)

10 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 10 Obr. 7. Fotografie horní ložné plochy.

11 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Raně gotická hlavice sloupku s. 11 Obr. 8. Schématická rekonstrukce. Náčrt.