Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: C0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.21 Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice - sever ávěrečná zpráva pracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. deněk Frélich Termín:

2 Obsah 1 ÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚEMÍ STRUČNÝ POPIS ÚEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮKUMŮ V ÚEMÍ STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮKUMŮ PŘEHLED DRUHŮ HUB JIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮKUMECH BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SENAMU DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA PŘÍLOHY

3 1 ÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚEMÍ Katastrální území: Karlovice ve Slezsku Výměra: 42,35 ha Nadmořská výška: m n.m. Vyhlášeno: 1970 Předmět ochrany: Předmětem ochrany je dle výnosu Ministerstva kultury ze dne unikátní zachovalý porost s autochtonním jesenickým modřínem. 2 STRUČNÝ POPIS ÚEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Rezervace se nachází na svahu s jižní až jihovýchodní expozicí 2 km severozápadně nad obcí Karlovice. Nadmořská výška lokality je m.n.m. Geomorfologicky patří území do celku Nízký Jeseník, okrsku Holčovická vrchovina jedná se o členitou vrchovinu, tvořenou převážně zvrásněnými spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi a drobami. Údolí jsou hluboce zařezaná, založená převážně na zlomech. Geologickým podkladem jsou kulmské horniny andělskohorského souvrství, které místy vystupují ve výchozech. Geneticky cenný modřín opadavý (Larix decidua subsp. polonica) roste především v centrální části rezervace. Celá rezervace je od roku 1995 oplocena, aby se předešlo škodám způsobeným okusem. Díky tomuto opatření intenzívně zmlazuje buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba) i smrk ztepilý (Picea abies). Dále se zde nachází javor klen a v jižní části rezervace jednotlivě jilm horský. V rezervaci probíhá asanační těžba smrků napadených kůrovcem. Ke zvýšení zastoupení jedle přispívá i výsadba stovek semenáčků z blízké genové základny. Na většině plochy rezervace převládá květnatá bučina asociace Dentario enneaphylli-fagetum s typickými bučinnými druhy: bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), svízelem vonným (Galium odoratum), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), kostřavou lesní (Festuca altissima), pšeníčkem rozkladitým (Milium effusum), starčkem vejčitým (Senecio ovatus) a pitulníkem horským (Galeobdolon montanum). Místy jsou v podrostu také třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ječmenka lesní (Hordelymus europaeus) a další druhy. V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu biotopů): L5.1 květnaté bučiny níže položená převážná část rezervace acidofilní bučiny výše položené část rezervace až k vrcholu Huk X9A lesní kultury s nepůvodními dřevinami monokulturní husté porosty smrku s minimálně se vyskytujícím podrostem ve východní části území X10 paseky s podrostem původního lesa u křižovatky lesních cest 3

4

5 Obrázek č. 1: Lokalizace území PR Karlovice - sever (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1/2010). 5

6

7 Obrázek č. 2: Přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK) 7

8

9 3 HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮKUMŮ V ÚEMÍ Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Karlovice - sever neproběhly na území přírodní rezervace v minulosti žádné systematické mykologické průzkumy. Stávající průzkum je v rezervaci prvním a není proto možné provést porovnání se stavem v minulosti. 4 STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮKUMŮ Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace v přírodní rezervaci a navržení doporučených managementových opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na území rezervace žádné mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy v minulosti. Průzkum byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. jištěná data byla převedena do prostředí Nálezové databáze ochrany přírody - NDOP. U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu, lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka, kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní houbu. vláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) tyto nálezy proto nejsou v textu uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace. 5 PŘEHLED DRUHŮ HUB JIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮKUMECH V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 6 dílčích návštěv lokality, a to v termínech: 20. listopadu 2009 za deštivého a chladného počasí, nepříznivého pro růst hub 30. dubna 2010 polojasné počasí 10. června 2010 slunečné teplé počasí po delším chladném a deštivém období 1. července 2010 slunečné teplé období 7. září 2010 teplé slunečné počasí po období vlhka 11. října 2010 teplé slunečné počasí po kratším období sucha mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť to záleží na velkém množství aspektů. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na počátku září, při ostatních návštěvách nebyly podmínky zcela optimální (delší sucho, chladněji apod.). Bohužel vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce. 9

10 Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů v PR Karlovice - sever ( ) Č. Název druhu Charakteristika druhu Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu 1. anýzovník vonný Gloeophyllum odoratum 2. bondarcevka horská 3. bránovitec hnědofialový 4. čechratka podvinutá 5. čepičapka jehličnanová 6. čirůvka bělohnědá smíšený porost smrku a buku relativně pravidelný výskyt především na mrtvém dřevě smrků - zejména pařezy L5.1 Bondarzewia montana smíšený porost buku s výskytem jedle na bázi jedlí L5.1 P,S Trichaptum fuscoviolaceum okrajový porost na mrtvém dřevě plotu X9A S javoru Paxillus involutus smrčina v jehličí X9A, S Galerina marginata bukový porost na pařezu smrku L5.1 S Tricholoma albobrunneum bukový porost, listnaté porosty v listovém opadu 7. čirůvka mýdlová Tricholoma saponaceum smrčina u kořenů smrku X9A 8. čirůvka zemní Tricholoma myomyces smrčina v jehličí X9A 9. čišenka rýhovaná Cyathus striatus listnatý smíšený porost na trouchnivějící větvi buku, více plodnic na větvi S 10. dřevnatka dlouhonohá 11. dřevnatka parohatá Xylaria longipes porost listnáčů trouchnivějící větev buku L5.1 S Xylaria hypoxylon bukový porost, smrčina 12. dřevomor červený hypoxylon fragiforme smíšený porost smrku a buku tlející pařez buku, tlející pařez smrku na větvích buku L helmovka krvavá Mycena sanguinolenta bukový porost na tlejícím pařezu buku, v listí 14. helmovka lepkavá Mycena viscosa bukový porost na rozkládajícím se pařezu buku 15. helmovka mléčná Mycena galopus bukový porost v listí L helmovka ředkvičková Mycena pura bukový porost, smíšené porosty v listí 17. helmovka slizká Mycena epipterygia bukový porost rozkládající se bukový pařez, S 18. helmovka Mycena crocata bukový porost v listovém opadu L5.1 S šafránová 19. helmovka tuhonohá Mycena galericulata bukový porost, smrčina jednotlivě a v trsech na pařezu buku, pařez smrku X9A S 20. hnědák Sweinitzův Phaeolus schweinitzii 21. hnojník nasetý Coprinus disseminatus 22. holubinka Russula nigricans černající 23. holubinka hlínožlutá 24. holubinka hořkomandlová 25. holubinka nádherná 26. holubinka namodralá Russula ochroleuca smíšený porost u cesty listnatý porost s jedlí listnatý a smrkový porost listnaté i jehličnaté porosty na trouchnivějícím kmeni L5.1 P,S modřínu na kmeni buku L5.1 P,S v jehličí, v listovém opadu v listí a jehličí, X9A Russula grata smíšený mladší v listovém opadu porost Russula nobilis bukový porost v listí L5.1 Russula cyanoxantha porosty se smrkem, u lesních cest v jehličí X9A Russula foetens smrkový porost na lesní cestě X9A 27. holubinka smrdutá 28. holubinka Russula aeruginea smíšený porost v listovém opadu L5.1 S//P ČS ČR S S S DD 10

11 Č. Název druhu Charakteristika druhu trávozelená 29. holubinka vrhavka Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu Russula emetica listnáčů bukový porost, jehličnaté porosty v listovém opadu a jehličí, X9A S//P ČS ČR 30. holubinka Russula fellea bukový porost v listí žlučová 31. houževnatec Lentinus adhaerens bukový porost 3ks na pařezu smrku L5.1 S přivázlý 32. hřib hnědý Boletus badius bukový porost, smrkový porost v opadu bukového listí, v jehličí 33. hřib žlutomasý Boletus chrysenteron smrkový a listnatý v jehličí a mechu na okraji lesní cesty L choroš měnlivý Polyporus varius bukový porost na pařezu buku S 35. choroš šupinatý Polyporus squamosus bukový porost na klenu a bázi mrtvého P,S kmene buku 36. choroš zimní Polyporus brumalis listnatý porost v zemi S 37. klanolístka Schizophyllum bukový porost na mrtvém bukovém kmeni L5.1 P,S obecná commune 38. korálovec ježatý Hericium erinaceus bukový porost na živém kmeni buku L5.1 P,S VU 39. kornatka dubová Peniophorma bukový porost na mrtvé větvi buku S quercina 40. korovitka terčovitá Diatrype disciformis bukový porost, smrkový porost na mrtvých větvích buku L5.1 S 41. kořenovník Heterobasidion bukový porost rozkládající se pařez smrku L5.1 P,S vrstevnatý annosus 42. kotrč Němcův Sparassis nemecii smíšený porost na jedli L5.1 P,S EN buku s výskytem jedle 43. krásnorůžek Calocera viscosa bučina i smrčina na tlejícím dřevě smrků S lepkavý 44. kropilka Dacrymyces stillatus bukový porost na pařezu smrku L5.1 S rosolovitá 45. kuřátečko Clavulina cinerea smrčina v mechu a v jehličí X9A popelavé 46. kuřátečko svraskalé Clavulina rugosa listnatý porost u okraje rezervace 47. lakovka obecná Laccaria laccata bukový porost, smrkový porost 48. lesklokorka ploská Ganoderma lipsiense (=G. applanatum) bukový porost v listovém opadu v listovém opadu, v jehličí na mrtvém padlém kmeni buku a na silnější větvi buku X9A 49. líha klubčitá Lyophyllum fumosum smíšený porost u v listovém opadu L5.1 cesty 50. límcovka Stropharia bukový porost 3 plodnice v opadu buku měděnková aeruginosa 51. liška obecná Cantharellus cibarius listnatý porost u v listovém opadu L5.1 cesty 52. lošák ryšavý Hydnum rufescens smrčina pod smrkem v jehličí X9A 53. lošák zprohýbaný Hydnum repandum bukový porost, smrkový porost v listovém opadu X0A 54. lupeník březový Lenzites betulinus bukový porost na kmeni modřínu P,S 55. muchomůrka Amanita citrina bukový porost v listovém opadu L5.1 citrónová 56. muchomůrka červená Amanita muscaria smrčina v jehličí X9A P,S 11

12 Č. Název druhu Charakteristika druhu 57. muchomůrka pošvatá 58. muchomůrka růžovka Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu Amanita vaginata Amanita rubescens 59. mušlovka plstnatá Schizophyllum amplum (Auriculariopsis ampla) 60. nedohub zlatovýtrusý Hypomyces chrysospermus listnatý porost, smrkový porost smrkový porost, smíšený porost smrku a buku na trouchnivějícím pařezu buku, v listí, v jehličí v jehličí a u kořenů smrků, na okraji lesní cesty X9A L5.1 bučina na spadlé větvi buku listnatý porost s jedlí, smrčina napadené staré houby hřibu žlutomasého L ohňovec Hartigův Phellinus hartigii bukový porost pařez smrku L5.1 P,S 62. ohňovec osikový Phellinus tremulae bukový porost okolo několika suků na živé L5.1 P,S osice 63. ostropórka Oxyporus populinus v horní části na buku P,S topolová rezervace 64. outkovka hrbatá Trametes gibbosa bukový porost pařez buku P,S 65. outkovka pestrá Trametes versicolor bukový porost na mrtvém kmínku buku L5.1 P,S 66. outkovka pýřitá Trametes pubescens bukový porost pařez buku L5.1 P,S 67. pavučinec Cortinarius smrčina v jehličí X9A polokrvavý semisanguineus 68. pavučinec skořicový Cortinarius cinnamomeus smrčina v mechu a jehličí pod smrky X9A 69. penízovka dubová Gymnopus dryophilus bukový porost u cesty v mechu L penízovka hřebílkatá Gymnopus peronatus celoplošně v listí i jehličí 71. penízovka kuželovitá 72. penízovka máslová celoplošně v listnatých, smíšených i jehličnatých porostech Collybia asema bukový porost v podrostu buku, v době průzkumu nejhojnější, plošně po celé rezervaci Rhodocollybia butyracea smíšený porost buku a smrku na tlejícím kmínku buku, X9A, X9A 73. penízovka skvrnitá Rhodocollybia maculata smrčina v jehličí X9A 74. penízovka smrková Strobilurus esculentus smrčina, bučina v jehličí, v listí L pevník chlupatý Stereum hirsutum bukový porost na větvích buku a pařezech, P,S častý, na kmeni habru 76. pevník krvavějící Stereum sanguinolentum smíšený porost u okraje cesty na kmeni smrku u cesty X9A P,S S//P ČS ČR 77. plstnateček severský Climacocystis borealis ve smíšeném porostu řada plodnic na pařezu smrku L5.1 P,S 78. pórnatka Postia placenta v horní části na pařezu smrku S EN placentová rezervace 79. pórnatka Ceriporia purpurea bučina L5.1 S purpurová 80. pýchavka ježatá Lycoperdon smíšený porost v listovém opadu L5.1 echinatum listnáčů 81. pýchavka obecná Lycoperdon perlatum smrčina, bukové a listnaté porosty v listovém opadu i jehličí 82. pýchavka hruškovitá Lycoperdon pyriforme bukový porost v listí S 12

13 Č. Název druhu Charakteristika druhu 83. rážovka rumělková 84. rosolovka mozkovitá 85. rosolozub huspenitý Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu Nectria cinnabarina bukový porost převážně na odumírajících větvích buku Tremella mesenterica smíšený porost na pařezu smrku smrku a buku Pseudohydnum gelatinosum bukový porost v dolní části trouchnivějícího pařezu smrku L5.1 S//P ČS ČR S S L5.1 S 86. ryzec bledý Lactarius pallidus bukový porost v listovém opadu 87. ryzec černohlávek Lactarius lignyotus smrčina v jehličí X9A 88. ryzec liškový Lactarius tabidus smrčina v jehličí X9A 89. ryzec nasládlý Lactarius subdulcis listnatý porost v podrostu buku 90. ryzec palčivý Lactarius pyrogalus smíšený porost v listovém opadu L5.1 listnáčů 91. ryzec ryšavý Lactarius rufus smrčina v jehličí X9A 93. ryzec zelený Lactarius blennius porost buku u křižovatky cest v listovém opadu 94. spálenka skořepatá Ustulina deusta smíšený porost smrku a buku, smrkový porost na pařezu smrku, na kmenech listnatých dřevin, hojný, pařez smrku L strmělka anýzka Clitocybe odora listnatý porost v podrostu buku 96. strmělka číškovitá Pseudoclitocybe cyathiformis listnatý porost v podrostu buku L strmělka nálevkovitá Clitocybe gibba smíšený porost na okraji rezervace v podrostu X9A 98. stroček trubkovitý Craterellus cornucopioides listnatý porost v listovém opadu 99. svraštělka javorová Rhytisma acerinum bukový porost na opadlých listech javoru klenu P,S 100. šafránka Tricholomopsis bukový porost u v listí pod jedlí červenožlutá rutilans cesty 101. šedopórka Bjerkandera adusta hustá smrčina na pařezu smrku P,S osmahlá 102. špička cibulová Marasmius alliaceus okrajový porost javoru, smrčina, smíšený porost na mrtvých větvích muku a smrku X9A 103. špička obecná Marasmius oreades bukový porost, na okraji lesa u pařezu buku, v listí P,S, X10 L špička Wynneova Marasmius wynnei u cesty ve vysokém travním porostu u cesty 105. štítovka jelení Pluteus cervinus smrčina ve smrkovém opadu X9A, S 106. šupinovka Pholiota gummosa bukový porost na tlejících pařezech buku S gumovitá 107. šupinovka Pholiota squarrosa bukový porost, v trsech v mrtvém dřevě P,S kostrbatá smrčina jehličnanů a listnáčů, na kořenech smrku na ztrouchnivělém výřezu jedle Gymnopilus picreus smrčina, bučina v jehličí, na tlejících kmenech a pařezích smrků, buků 108. šupinovka ohnivá Pholiota flammans listnatý porost s jedlí 109. šupinovka poprášená L5.1 S 110. šupinovka slizká Pholiota adiposa bukový porost na tlejícím pařezu buku 111. trámovka plotní Gloeophyllum smíšený porost v listí sepiarium buku a smrku 112. troudnatec kopytovitý Fomes fomentarius bukový porost pahýly a mrtvé ležící kmeny buků S P,S S P,S 13

14 Č. Název druhu Charakteristika druhu Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu 113. troudnatec pásovaný Fomitopsis pinicola bukový porost, smrčina na pahýlech a padlých kmenech buku X9A P,S 114. třepenitka cihlová Hypholoma sublateritium bukový porost v hnijícím dřevě buku a pařezu L5.1 S 115. třepenitka drobná Hypholoma subviride bukový porost na tlejícím pařezu buku L5.1 S 116. třepenitka maková Hypholoma capnoides bukový porost, smrčina na pařezech smrku X9A S 117. třepenitka svazčitá Hypholoma fasciculare bukový porost pařez buku, trouchnivějící kmen smrku X9A S 118. václavka obecná Armillaria mellea bukový porost rhizomorfy na pařezech buků P,S 119. václavka smrková Armillaria ostoyae bukový porost rhizomorfy na pařezech a pahýlech smrku, několik kolonií na kořenech smrku X9A P,S 120. vlčí mléko červené Lycogala epidendrum smrčina v mechu a ve smrkovém opadu, mrtvý pařez smrku 121. zrnivka žraločí Cystoderma carcharias smrčina kořeny smrku, jehličí X9A S Pozn.: S saprofyt, zemní houba, P parazit X9A S//P ČS ČR Během průzkumu bylo v lokalitě PR Karlovice - sever zjištěno 120 druhů hub a jedna hlenka. toho je 62 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech organického původu (v případě Karlovic převážně tlející kmeny a větve stromů, pařezy stromů, menší větvičky, případně houby např. nedohub zlatovýtrusý) a 60 druhů hub je zemních. Cca 28 druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě PR Karlovice - sever se to týká např. druhů Climacocystis borealis (bělochoroš severský plstnateček severský), Ganoderma lipsiense (leskloporka ploská), Pholiota squarrosa (šupinovka kostrbatá), Pholiota adiposa (šupinovka slizká), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Kretzschmaria deusta (spálenka skořepatá), Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný), Meripilus giganteus (vějířovec obrovský), různé druhy outkovek apod. hlediska biotopu se zde z mykologického hlediska nachází dva hlavní biotopy lesa, a to smrkový monokulturní les v západní části rezervace navazující na porosty mimo rezervaci a listnaté (především jedlobukové, bukové nebo smíšené porosty s autochtonním jesenickým modřínem) ve zbývající části rezervace. V řadě dílčích míst mezi nimi existují přechody, kdy jsou porosty smíšené. V bukových porostech se nachází také javory, lípy, místy jilmy apod. Ačkoliv jsou nepůvodní smrkové porosty plošně méně rozsáhlé (cca 1/5 rozlohy rezervace), z mykofloristického hlediska nejsou bezcenné, neboť i zde bylo nalezeno 50 druhů hub, což je 40 % ze všech zjištěných druhů. Některé byly zjištěny pouze zde, např. Tricholoma saponaceum (čirůvka smýdlová), Tricholoma myomyces (čirůvka zemní), Russula cyanoxantha (holubinka namodralá), Clavulina cinerea (kuřátečko popelavé), Hydnum rufescens (lošák ryšavý) apod. Mnohem zajímavější jsou však porosty jedlobukové, kde bylo nalezeno také několik vzácnějších druhů, z nichž některé jsou uvedeny také v Červeném seznamu hub České republiky. Mezi vzácnější druhy patří Bondarzewia montana (bondarcevka horská), Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá), Mycena crocata (helmovka šafránová), Lentinus adhaerens (houževnatec přivázlý), Hericium erinaceus (korálovec ježatý), Sparassis nemecii (kotrč Němcův), Phellinus hartigii (ohňovec Hartigův), Oxyporus populinus (ostropórka topolová), Postia placenta (pórnatka placentová), Lycoperdon echinatum (pýchavka ježatá), Lycoperdon pyriforme (pýchavka hruškovitá) apod. Kotrč Němcův a bondarcevka horská jsou vázané jehličnaté stromy, především jedli, na kterých byly také nalezeny. Přítomnost těchto druhů potvrzuje vysokou přírodní hodnotu rezervace. Ne všechny části rezervace jsou na výskyt hub stejně bohaté. Na řadě ploch především ve střední části rezervace nad hlavní lesní cestou jsou husté porosty trav, které výskyt hub silně limitují. 14

15 V průběhu roku byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Čtyři druhy jsou zařazeny do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky. Jedná se o Sparassis nemecii (kotrč Němcův) v kategorii EN téměř ohrožený druh, Hericium erinaceus (korálovec ježatý) v kategorii VU zranitelný druh, Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů a Postia placenta (pórnatka placentová) v kategorii EN ohrožený druh. Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP. 5.1 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SENAMU Sparassis nemecii (kotrč Němcův) v kategorii EN téměř ohrožený druh, podobá se kotrči kadeřavému, ale větvičky jsou víceméně klínovité, tlusté a na vrcholu pouze zvlněné (nejsou kadeřavé). Dosti vzácně se nachází např. na bázi jehličnanů, především jedlí. Roste v srpnu až listopadu. Nalezen na jedli v nižší části rezervace pod lesní cestou. Hericium erinaceus (korálovec ježatý) v kategorii VU zranitelný druh, jedlá houba vzácně paraziticky rostoucí na poraněných místech na kmenech buků a dubů, někdy i vysoko na kmeni, od července do října. jištěny 3 kusy při západním okraji rezervace na kmeni buku ve výšce 2,5 až 3,5 metrů nad zemí. Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena v listovém opadu ve střední části rezervace. Postia placenta (pórnatka placentová) - v kategorii EN ohrožený druh nejedlá houba vzácně rostoucí na mrtvých kmenech jehličnanů. Byla zjištěna v horní části rezervace na pařezu smrku. 15

16

17 Obrázek č. 3: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu 17

18

19 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Přírodní rezervace Karlovice - sever se nachází v poměrně špatně přístupné oblasti Jeseníků s velkým podílem lesních porostů. Navíc je rezervace oplocena pro ochranu semenáčků stromů před zvěří, což případné návštěvníky dále odrazuje. tohoto hlediska zde není významnější ohrožení nadměrným sběrem hub houbaři. Důležitým biotopem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V přírodní rezervaci je ho přítomno relativně větší množství (dožívající nemocné stromy, suché stojící kmeny buku, padlé tlející kmeny, silnější a slabší větve, pařezy apod.), což je jednoznačně pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale i řadu živočišných druhů (především ptáci a hmyz). Je proto žádoucí zde tlející dřevo nadále ponechávat. V samotné rezervaci a jejím okolí se vyskytují monokulturní smrkové porosty. Vzhledem k nadmořské výšce a přítomnosti velkého množství dospělých jedinců buku, jedle a modřínů, které jsou zde původní, se nedá předpokládat další významnější šíření smrku a z dlouhodobého hlediska (pokud nebude odstraněn člověkem dříve) jeho postupný ústup. Navíc má mykoflóra i ve smrkových porostech svou hodnotu (při průzkumech bylo nalezeno cca 50 druhů ve smrkových porostech a několik dalších na jedincích smrku v listnatých porostech), a je tak zvyšována diverzita biotopů v rezervaci. tohoto pohledu není nutné smrkové porosty radikálněji odstraňovat. Pouze případné plošné zalesnění smrkem by mělo na lokalitu negativní vliv, za stávajících se podmínek se však nedá předpokládat. Unikátním prvkem v rezervaci je přítomnost autochtonního modřínu opadavého a jedle bělokoré. Přímo na jedli byly nalezeny vzácnější druhy hub Sparassis nemecii (kotrč Němcův) a Bondarzewia montana (bondarcevka horská). Rezervace slouží k ochraně těchto druhů stromů, a pokud bude zachován stávající stav, měl by být zajištěn i výskyt těchto druhů hub. 7 ÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Velký význam pro mykoflóru v PR Karlovice - sever má tlející dřevní hmota, která slouží jako biotop pro řadu druhů hub. tohoto pohledu je žádoucí zachovat stávající stav, kdy se mrtvé dřevo neodtěžuje a zůstává v lokalitě ponecháno k zetlení. Případná výběrová těžba malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Důležité je také zachování stávající dřevinné sklady lesa (jedlobukové porosty s příměsí modřínu, pouze s menším podílem smrku), nepřípustná je plošná výsadba nepůvodního smrku. Na druhou stranu není z mykologického hlediska nutná ani těžba stávajících smrkových porostů. Tyto porosty představují biotop pro řadu druhů hub, v dlouhodobém horizontu se dá předpokládat jejich postupné nahrazení listnáči, jedlí a modřínem. tohoto pohledu je možné ponechat tyto porosty přírodním procesům. Rezervace je kompletně oplocena, především pro ochranu semenáčků a mladých jedinců jedle. Do doby, než tyto stromy dorostou do výšky, kdy již nebudou zvěří ohrožovány, je žádoucí toto oplocení ponechat a udržovat. Stávající stav představuje dobré podmínky pro mykoflóru, pokud bude zachován současný systém hospodaření, nehrozí zde žádná významnější rizika. 19

20 8 ÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, AOPK ČR Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha. Karlovice - sever - Ms.. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha] Lekeš, V. (2001): Plán péče o PR Karlovice - sever na období Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 3.srpna 1970 o zřízení státní přírodní rezervace Karlovice sever. URL: eid= Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. ákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 8.1 DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SN Praha Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweiz 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia Luzern Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p., Mykologia Luzern Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SN Praha Čeřovský, J., Podhajská,. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České republiky, 408 p. Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P p., PWN-Warszawa-Krakow Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. (Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In. Kleine Krypt. flora, Bd. 2b/1, Jena Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar,. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader s Digest Výběr, Praha Kotlaba, F. (1984): eměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1) v Československu. Academia Praha Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena 20

21 Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag Jena Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben The higher Fungi in Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: Budapest Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2. Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: ÚHÚ VLS Praha Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine (Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e problematice (ed. G. Pacioni): p Universita degli Studi, L Aquila Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ VLS Olomouc Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt. Flora, IIa, 147 p., G. Fischer Verlag, Stuttgart Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora, Bd. 2b/2, Stuttgart New York Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice Pilát, A. ( ): Atlas hub evropských Polyporaceae Houby chorošovité, 624 p., Praha Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých Agaricales. Brázda Praha Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SN Praha Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SN Praha Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.): Ecology and paleoecology of spring fen sof the West Carpathians. P Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar,. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia Praha 21

22 9 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Lokalizace fotografií 22

23 Příloha č. 1: Fotodokumentace Foto č. 1: Ohňovec Hartigův, Foto č. 2: Penízovka kuželovitá - druh se v rezervaci vyskytuje ve velkém množství,

24 Foto č. 3: Šupinovka kostrbatá - občasný výskyt v koloniích na dřevě stromů, Foto č. 4: Troudnatec kopytovitý - v rezervaci se nachází relativně velké množství mrtvých stromů, které hostí řadu druhů hub,

25 Foto č. 5: Korálovec ježatý - vzácný druh zařazený do Červeného seznamu, Foto č. 6: Muchomůrka růžovka - relativně běžná jedlá houba,

26 Foto č. 7: Bukové porosty pokrývají velkou část rezervace. Výskyt hub je omezován přítomností trav,

27 EKOTOXA.s.r.o. Příloha č. 2: Lokalizace fotografií 27