Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.8 Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky Závěrečná zpráva Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich Termín:

2 Obsah 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA PŘÍLOHY

3 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Jedná se o lokality v oblasti Velká Jezerná, Vřesník, PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Celková plocha území je cca 700ha. Lokalita je součástí CHKO Jeseníky, a to I., II. i III. zóny CHKO. V převážné většině se jedná o lesní porosty. Hranice zájmového území byly vymezeny Správou CHKO Jeseníky viz obr. č. 3 z největší části je dána lesními komunikacemi. Katastrální území: Vernířovice u Sobotína, Kouty nad Desnou obec Loučná nad Desnou Výměra: cca 700 ha Nadmořská výška: Cca (Vřesník) m n.m. Část zájmového území se nachází v přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou. Předmětem ochrany v této rezervaci je zbytek původního bukového pralesovitého porostu s javorem a smrkem na suťovém terénu ve východní části údolí Divoké Desné. Jedná se o těžce přístupný a špatně průchodný pralesovitý porost s vyšším výskytem mrtvého dřeva (trouchnivějící kmeny, větve a pařezy) a větších množstvím podmáčených ploch (prameniště). Nejvýše položená část území jsou Vřesník a Velká Jezerná, které se nacházejí nedaleko horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Zde se nacházejí rozvolněné smrkové porosty, případně paseky s občasným výskytem mladších dřevin. V lokalitě Vřesníku a Mravenečníku přecházejí tyto porosty do subalpínských vysokostébelných trávníků. Na zbylé části území převažují lesní porosty, převážně smrkové, pouze v okrajových částech svahů se nacházejí bučiny. Ve východní části území, především nad PR Bučina pod Františkovou myslivnou, byly lesní porosty vykáceny a teprve postupně se obnovují. V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu biotopů): L5.2 horské klenové bučiny jedna plocha nacházející se v PR Bučina pod Františkovou myslivnou L5.4 acidofilní bučiny dílčí okrajové plochy v nižších polohách na prudších svazích L9.1 horské třtinové smrčiny plošně nejrozsáhlejší v centrální části území L9.2B rašelinné podmáčené smrčiny menší plocha v lesích v blízkosti prameniště X6 antropogenní plochy se sporou vegetací mimo sídla, pouze menší plocha v okrajové východní části území X9A lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami monokulturní husté porosty smrku s minimálně se vyskytujícím podrostem ve východní části území X10 paseky s podrostem původního lesa občasně, především ve východní části území X11 paseky s nitrofilní vegetací dílčí okrajové plochy, větší plochy se nacházejí např. v okolí přečerpávací nádrže A2.2 subalpínská brusnicová vegetace dílčí plochy v blízkosti přečerpávací nádrže A4.1 subalpínské vysokostébelné trávníky v nejvyšších polohách Mravenečníku a Vřesníku R2.3 přechodová rašeliniště malá oblast v blízkosti silnice uprostřed zájmového území u lesní cesty R3.1 otevřená vrchoviště pouze dílčí plocha v centrální části území S1.2 štěrbinová vegetace silikátových skal a hornin drobné plošky v severovýchodní části území T2.1 subalpínské smilkové trávníky drobná vymezená ploška ve východní části území 3

4

5 Obrázek č. 1: 3D ortofotomapa území pohled z jihu (Zdroj: 5

6

7 Obrázek č. 2: 3D ortofotomapa území pohled ze severu (Zdroj: 7

8

9 EKOTOXA.s.r.o. Obrázek č. 3: Vymezení hranic území a přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK ČR) 9

10

11 2 HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ Stávající průzkum je v rezervaci prvním a není proto možné provést porovnání se stavem v minulosti. 3 STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace ve vymezeném území a navržení doporučených managementových opatření. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na vymezeném území žádné mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy v minulosti. Průzkum byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla převedena do prostředí Národní databáze ochrany přírody - NDOP. U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu, lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka, kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) tyto nálezy proto nejsou v textu uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace. 4 PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 5 dílčích návštěv lokality, a to v termínech: 26. května 2010 chladnější mlhavé počasí s mírným deštěm během delšího vlhkého období července 2010 teplé počasí po kratším období sucha 13. září 2010 teplé počasí po kratším období sucha 17. září 2010 teplejší počasí po kratším období sucha 12. října chladnější slunečné počasí po delším období sucha Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť to záleží na velkém množství aspektů. Více druhů bylo zaznamenáno na počátku září (i když ani v tomto případě nelze podmínky hodnotit jako zcela vhodné), při ostatních návštěvách nebyly podmínky optimální (delší sucho, chladněji apod.). Bohužel vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce. 11

12 Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů (2010) Č. Název druhu Charakteristika nálezů Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód P/S/Z ČS biotopu 1. anýzovník Gloeophyllum smíšený porost buku a na kmenech smrků a L5.4, L9.1 S / vonný odoratum smrku, smrčina buků 2. bělochoroš Postia caesia smrkový porost (v PR) na tlejícím kmínku L5.2 P, S / modravý mladého smrku 3. bělopavučinec hlíznatý Leucocortinarius bulbiger Bučina pod Františkovou myslivnou v listí a jehličí pod smrkem L5.2 Z / 4. bránovitec hnědofialový 5. bránovitec jedlový 6. čechratka podvinutá 7. černorosol smrkový 8. čirůvka bělohnědá 9. číšenka rýhovaná 10. dřevokaz rosolovitý 11. dřevomor červený 12. helmovka krvonohá 13. helmovka mléčná 14. helmovka růžová 15. helmovka ředkvičková Trichaptum fuscoviolaceum ve více lesních biotopech, převážně smrčina, bučina, u smrku pod vrcholem Mravenečníku převážně tlející dřevo smrku L9.1, L5.4, A2.2, X9A, L5.2, A4.1 S / L9.1 S / Trichaptum rozvolněná smrčina občasně na větvích abietinum smrku Paxillus involutus smrkový porost v jehličí X9A Z / Exidia pythia Tricholoma albobrunneum travní porosty (paseka) pod nádrží především smrkové porosty, travní porost v blízkosti smrku, u smrku pod vrcholem Mravenečníku jako saprofyt na tlejícím ležícím kmeni smrku v jehličí a mechu, v listovém opadu Cyathus striatus bukový porost rozkládající se dřevo buku Merulius bučina v PR na padlém kmeni a tremellosus listech buku Hypoxylon bučiny i smrčiny převážně mrtvé větve fragiforme a kmeny buků Mycena haematopus Mycena galopus Mycena rosella Mycena pura 16. helmovka skvrnitá Mycena maculata 17. helmovka slizká Mycena epipterigia 18. helmovka sněhonohá Mycena niveipes Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku rozvolněný porost smrku, bukový porost bučina - horní prosvětlená část bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku paseka nad lesem s porostem trav a borůvčí v mechu na tlejícím kmeni smrku X11 S / L9.1, A4.1 Z 12 DD L5.2 S / L5.2 S / L5.4, X9A, L5.2 S / L5.2, X9A S / v mechu a podrost L9.1, Z / smrku, bučina L5.2, L5.4 mech u buku L5.2 Z / v listí L5.2 Z / v mechu X11 Z / bukové i smrkové porosty v listí a jehličí L5.2, X9A, Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku tlející dřevo buků, listový opad Z / L5.4, L9.1 L5.2 S / 19. helmovka Mycena bukový porost v listovém opadu L5.2 S / tuhonohá galericulata 20. helmovka Mycena smrkové porosty v jehličí a mechu L9.1 Z / zlatobřitá aurantiomarginata 21. helmovka Mycena renati bučina mech u buku L5.4 S / žlutonohá 22. hlíva ušatá Pelurocybella smíšený porost buku a na dřevě buku L5.2 S / porrigens smrku (PR) 23. holubinka černající Russula nigricans smrčina, smíšený porost smrku a buku) v mechu u cesty, v jehličnatých porostech L9.1, X9A Z / 24. holubinka hlinožlutá Russula ochroleuca především mrkové porosty, smíšené porosty buku a v jehličí a mechu, v trávě L9.1, R2.3, Z /

13 Č. Název druhu Charakteristika nálezů Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu smrku L5.2, X9A 25. holubinka kolčaví (hříbková) 26. holubinka mandlová 27. holubinka vrhavka 28. holubinka žlučová 13 P/S/Z Russula mustelina ve smrkovém porostu, pod vrcholem Mravenečníku a Velké Jezerné v jehličí L9.1 Z / Russula vesca smrčina pod vrcholem v jehličí a mechu A4.1, L9.1 Z / Vřesníku Russula emetica smrkový porost v jehličí a mechu L9.1, Z / A4.1, R2.3, Russula fellea Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku ČS X9A v listí L5.2 Z / 29. hřib hnědý Boletus badius smrkový porost v jehličí X9A, L9.1 Z / 30. hřib peprný Chalciporus smrkový porost v jehličí, pod X9A, L9.1 Z / piperatus smrkovým pařezem 31. hřib smrkový Boletus edulis smrčina pod vrcholem v jehličí A4.1, L9.1 Z / Vřesníku 32. hřib žlučník Tylopilus felleus nepůvodní smrkové v jehličí X9A Z / porosty 33. hřib žlutomasý Boletus třtinová smrčina, smrkové v mechu a jehličí L9.1, X9A Z / chrysenteron porosty 34. choroš brvitý Polyporus ciliatus smíšený porost buku a hnijící kmen a pařez X9A S / smrku buku 35. choroš poloplástvový (zimní) Polyporus brumalis Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku na tlejícím kmeni buku L5.2 S / 36. kalichovka okoličnatá 37. kalichovka oranžová 38. kalichovka zvonečková 39. klanolístka obecná 40. korovitka terčovitá 41. krásnorůžek lepkavý 42. kropilka rosolovitá 43. křehutka vodomilná Ompalina smrčina pod horní nádrží na drti tlejícího L9.1 S / ericetorum smrkového dřeva Rickenella fibula bučina pahýl buku L5.2 Z, S / Xeromphalina campanella Schizophyllum commune Diatrype disciformis Calocera viscosa Dacrymyces stillatus Psathyrella piluliformis rozvolněný porost smrku tlející větev buku L9.1 S / rozvolněná smrčina, bučina mrtvá smrková větev, tlející kmen buku bukový porost na menších smrčina, rozvolněné porosty smrku, pod vrcholem Vřesníku, Velká Jezerná plošně ve všech lesních porostech Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku smíšený porost buku a 44. lakovka Laccaria ametystová amethystina smrku 45. lakovka obecná Laccaria laccata smrkový porost, paseka s mladými smrky 46. lesklokorka ploská Ganoderma lipsiense (=G. applanatum) větvičkách buku na pařezu smrku mrtvé dřevo smrku a jiných dřevin na tlejícím kmeni buku A2.2, L5.2, L9.1 P, S / L5.2, L5.4 S / L9.1, A4.1, R2.3, L5.2, X9A, X10 S / L9.1, S / L5.4, X9.A, A2.2, A1.2 L5.2 S / v mechu u smrku X9A, L5.2 Z / v jehličí a mechu, tlející pařez smrku L9.1, L5.2, X10 Z / bukové a smíšené porosty kmeny buku X9A, L5.2 P, S / 47. líha jilmová Hypsizygus bučina (v PR) na tlejícím kmeni L5.2 S, Z / ulmarius buku 48. límcovka Stropharia smrkový porost v mechu, v jehličí X11 Z /

14 Č. Název druhu Charakteristika nálezů Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód P/S/Z ČS biotopu měděnková aeruginosa 49. liška Friesova Cantharellus Bučina pod Františkovou v listovém opadu L5.2 Z VU friesii 50. liška nálevkovitá Cantharellus tubaeformis 51. liška obecná Cantharellus cibarius 52. lošák Hydnum zprohýbaný repandum 53. mechovka obecná 54. měkkouš kadeřavý 55. muchomůrka citrónová 56. muchomůrka červená 57. muchomůrka pošvatá 58. muchomůrka růžovka 59. nedohub zlatovýtrusý myslivnou buku horská třtinová smrčina více kusů v jehličí L9.1, X9A, R Z / smrkový porost v jehličí X9A Z / Bučina pod Františkovou myslivnou, smrčina v listovém opadu, v jehličí L5.2, L9.1 Z / Clitopilus prunulus smrkový porost v jehličí X9A Z / Plicaturopsis bukový porost tlející kmen buku L5.2 S / crispa Amanita citrina bukový porost listový opad L5.2, L5.4 Z / Amanita muscaria Amanita vaginata Amanita rubescens Hypomyces chrysospermus smrkový porost, nepůvodní mladší výsadby smrku smrkové porosty, subalpínké trávníky pod vrcholem Mravenečníku bučina, smrčina smrkový i bukový porost v trávě a v jehličí X9A, L5.2, L9.1 Z / v mechu L9.1, A4.1 Z / v humusu v opadu buku a smrku na hřibu nachovýtrusém L5.2, X9A Z / X9A, L5.2 Z / 60. opeňka měnlivá Kuehneromyces Bučina pod Františkovou na mrtvém dřevě L5.2 S / mutabilis myslivnou buků 61. ostropórka Oxyporus bučina - prosvětlená část v dutině (ráně) L5.2 P, S / topolová populinus živého javoru klenu 62. outkovka Trametes bučina tlející kmen buku L5.2 S / Hoehnelova hoehnelii 63. outkovka hrbatá Trametes gibbosa bučina tlející kmen buku L5.2 P, S / 64. outkovka Trametes hirsuta bučina ležící kmen buku L5.2 P, S / chlupatá 65. outkovka Cerrena unicolor smíšený porost buku a staré dřevo buku X9A, L5.4 P, S / jednobarvá smrku, bučina 66. outkovka Trametes bučina padlý kmen buku L5.2 S / pásovaná zonatella 67. outkovka pestrá Trametes smíšený porost buku a kmen smrku a buku L5.4, L5.2 P, S / versicolor smrku, bučina 68. outkovka pýřitá Trametes pubescens smíšený porost buku a smrku na kmeni buku, větší množství plodnic X9A, L5.4 S / 69. outkovka různotvará Antrodia heteromorpha smrčina pod horní nádrží pohromadě jako saprofyt na pahýlu a větvi vyvráceného smrku L9.1, X11 S / 70. pařezník obecný Panellus stipticus bukový porost na mrtvém tlejícím L5.2 S / kmeni buku 71. patyčka Leotia lubrica smrkový porost (v PR) v jehličí L5.2 Z / rosolovitá 72. pavučinec červenooranžový Cortinarius rubellus smrkový porost v jehličí pod smrky L9.1 Z / 73. pavučinec nachový 74. pavučinec polokrvavý 75. pavučinec skořicově žlutý 76. pavučinec skořicový Cortinarius purpureus Cortinarius semisanguineus Cortinarius cinnamomeoluteus Cortinarius cinnamomeus smrkový porost (v PR) v jehličí L5.2 Z DD paseka smrků u Františkovy myslivny horská smrčina na Velké Jezerné smrčina pod vrcholem Vřesníku v trávě u mladších smrčků X10 Z / v mechu pod smrky L9.1, R2.3 Z DD v jehličí A4.1, L9.1 Z /

15 Č. Název druhu Charakteristika nálezů Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód P/S/Z ČS biotopu 77. pavučinec Cortinarius smrkový porost v jehličí X9A Z / šafránový 78. penízovka dubová croceus Gymnopus dryophilus bučina, okraj lesa, smrčina v mechu a na tlejícím kmínku buku, v humusu pod bukem a smrkem, pod vrcholem Vřesníku X11, L5.4, L5.2, A4.1 Z / 79. penízovka Gymnopus bukový porost v listovém opadu L5.2, L5.4 Z / hřebílkatá peronatus 80. penízovka Rhodocollybia Bučina pod Františkovou v mechu, tlející kmen L5.2 Z / máslová butyracea myslivnou buku 81. penízovka Strobilurus smrkový porost mrtvé dřevo smrku, L9.1, L5.2 S / smrková esculentus smrkové šišky 82. pevník chlupatý Stereum hirsutum smíšený porost buku a větve a kmeny buku L5.4, S / smrku, bučina, smrčina a smrku L5.2, L9.1, R pevník korkovitý Stereum rugosum smíšený porost buku a větve buku L5.4 S / smrku 84. pevník krvavějící Stereum sanguinolentum smrčina pod horní nádrží, bučiny L9.1 P, S / 85. pýchavka hruškovitá 86. pýchavka obecná 87. rážovka rumělková 88. rosolozub huspenitý Lycyperdon pyriforme Lycoperdon perlatum Nectria cinnabarina Pseudohydnum gelatinosum Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku smrkové i bukové porosty bukový porost smrčina pod vrcholem Vřesníku jako parazit na tlejícím kořeni smrku, tlející kmeny smrku v listí L5.2 Z / v trávě podél lesní cesty, v jehličí a listovém opadu L9.1 Z / na větvích buku a L5.2, L5.4 S / klenu mrtvé dřevo smrku A4.1, L9.1 S / 89. ryzec bledý Lactarius pallidus smrkový porost vícekrát v mechu L9.1 Z / 90. ryzec Lactarius Smrčina pod vrcholem v jehličí L9.1 Z / černohlávek lignyotus Vřesníku, smrkové porosty 91. ryzec datlí Lactarius picinus smrkový porost, smíšený porost buku a smrku v jehličí a mechu L9.1 Z / 92. ryzec hnědý Lactarius helvus vrchoviště s porostem v mechu, v jehličí R2.3, Z / smrku, smrkový les L9.1, X9A 93. ryzec játrový Lactarius Smrkový porost (v PR) v jehličí L5.2 Z / hepaticus 94. ryzec liškový Lactarius tabidus Smrkové a bukové porosty v jehličí, v listovém L9.1, X9A Z / opadu 95. ryzec nasládlý Lactarius Bučina pod Františkovou v listí L5.2 Z / subdulcis myslivnou 96. ryzec pravý Lactarius rozvolněný porost menších v trávě X11 Z / deliciosus smrků a trav 97. ryzec ryšavý Lactarius rufus rašeliniště s porostem v jehličí R2.3 Z / smrku 98. ryzec zelený Lactarius blennius především bukové a smíšené porosty v listovém opadu L5.2, L5.4, okrajově Z / 99. slizovka tříslová Fuligo septica vrchoviště - podmáčené plochy s porostem smrku 100. spálenka skořepatá Ustulina deusta bučina na mrtvých pařezech a větvích buku 101. strmělka anýzka Clitocybe odora smrkový porost občas v mechu a jehličí L9.1 pařízek buku L9.1, R2.3 Z / L5.4, L5.2 S / L9.1 Z / 15

16 Č. Název druhu Charakteristika nálezů Česky Latinsky Popis biotopu Substrát Kód biotopu 102. šafránka červenožlutá 103. šedoporka osmahlá 104. šedopórka zakouřená Tricholomopsis rutilans Bjerkandera adusta Bjerkandera fumosa 105. špička cibulová Marasmius alliaceus 106. špička žíněná Marasmius androsaceus paseka s mladými smrky, smrčina pod vrcholem Vřesníku 16 P/S/Z v trávě X11 Z, S / bučina kmen buku L5.2 P, S / Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku na tlejícím kmeni buku bučina s příměsí smrku mrtvé větve buku - dřevo napadené myceliem bučina i smrčina většinou v jehličnatém opadu a mechu ČS L5.2 S / L5.4, L5.2 S / L5.4, X9.A, L9.1 Z / 107. štítovka jelení Pluteus cervinus smrkový porost v jehličí, v mechu X9A Z, S / 108. šupinovka Pholiota Bučina pod Františkovou u báze buku v listí L5.2 P, S / kostrbatá squarrosa myslivnou 109. šupinovka ohnivá Pholiota flammans smrkový porost, bučina na pařezu smrku, na tlejícím kmeni buku X9A, L5.2 S / 110. šupinovka olšová 111. trámovka jedlová Pholiota alnicola Gloeophyllum abietinum 112. trámovka plotní Gloeophyllum sepilarium 113. troudnatec kopytovitý 114. troudnatec pásovaný 115. třepenitka maková 116. třepenitka svazčitá 117. václavka žlutoprstenná 118. vlčí mléko červené Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola Hypholoma capnoides Hypholoma fasciculare 119. zrnivka obecná Cystoderma granulosum 120. zrnivka Cystoderma rumělková cinnabarinum 121. zrnivka žraločí Cystoderma carcharias Bučina pod Františkovou myslivnou v listí L5.2 S / paseka nad PR Bučina pod pařez smrku, u L9.1 S / Františkovou myslivnou, kořenů smrku okraj smrčiny a paseky pod VN, smrkové porosty starý smrkový porost, na tlejícím dřevě L9.1, X10, S / paseka s mladými smrky smrku, také ve R2.3 smrčině u Hubertky, tlející smrkový kmínek bukové a smíšené porosty mrtvé kmeny a L5.4, L5.2 P, S / pařezy buků plošně ve všech lesních P, S / porostech smrkové porosty smíšený porost buku a smrku (v PR), smrkový porost mrtvé dřevo stromů, především smrků, buků v mechu u lesní cesty, v jehličí, na kořenech a pařezech stromů v jehličí, rozkládající se kmen buku, pařez smrku Armillaria mellea horská třtinová smrčina v trávě v mrtvém kmeni smrku Lycogala epidendrum Pozn.: S saprofyt, Z zemní houba, P parazit smíšený porost buku a smrku, smrčina, bučina, travnaté porosty se smrkem bukový pařez, smrková větev, trouchnivějící smrk L9.1, L5.4, L5.2, X9.A, R2.3, X10 L9.1, L5.2, X10, X9A, R2.3 S / L5.2, L9.1 P, S / L9.1, X9A P, S / L5.4, L9.1, A4.1, R2.3 S / smrkový porost v jehličí X9A Z / smrkový porost, bučina v jehličí pod smrky L9.1, L5.2 Z / Bučina pod Františkovou myslivnou, třtinová smrčina v listí, v mechu L5.2, L9.1 Z / Během průzkumu bylo v lokalitě této části CHKO Jeseníky zjištěno 121 druhů hub a jedna hlenka. Z toho je 60 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech

17 organického původu (zde převážně tlející kmeny a větve stromů především smrků a buků, pařezy stromů, menší větvičky, jehličí, listí, případně houby např. nedohub zlatovýtrusý) a 65 druhů hub je zemních. Cca 15 z těchto druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě zájmové lokality se to týká např. druhů Ganoderma lipsiense (leskloporka ploská), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Trametes hirsuta (outkovka chlupatá), Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá), Ustulina deusta (spálenka skořepatá), Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis piniola (troudnatec pásovaný), Oxyporus populinus (ostropórka topolová), Schizophyllum commune (klanolístka obecná), Stereum sanguinolentum (pevník krvavějící), Hypholoma fasciculare (třepenitka svazčitá) apod. Lokalitu je možno rozdělit na několik dílčích podobných celků. Při mapování bylo vycházeno především z dat mapování biotopů Natura 2000, které v lokalitě probíhalo. Největší plochu zájmového území tvoří horské třtinové smrčiny (kód L9.1), které se nacházejí poměrně rovnoměrně po celé zájmové lokalitě. Na některých místech v okrajových polohách byly provedeny holoseče a v současné době se zde nacházejí druhově chudé smrkové stejnověké porosty (X9A - okrajové polohy ve východní části území). Velkou plochu zabírají také paseky na místě vykáceného lesa především v jižní části území (biotopy X10 a X11). Na vrcholech Mravenečníku a Vřesníku se nacházejí subalpinské vysokostébelné trávníky (A4.1). Pouze okrajově se zde nacházejí bukové porosty (L5.2 a L5.4), avšak jeden z nich tvoří jádro PR Bučina pod Františkovou myslivnou, proto na něj byla zaměřena větší pozornost. V centrální části se nachází plošně málo rozsáhlé přechodové rašeliniště (R2.3). Paseky na místech původního lesa (X10, X11) jsou z mykologického hlediska málo zajímavé, neboť jsou tyto lokality vystaveny většímu působení větru, chladna a sucha. Zároveň v podrostu jsou zapojené porosty biky lesní (Luzula sylvatica), třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea), borůvky (Vaccinium myrtillus) a dalších rostlin, které výskyt hub výrazně omezují. Druhy, které zde byly nalezeny, se běžně vyskytují i v okolních zapojených lesních porostech viz dále. Z mykologického pohledu jsou chudé také travnaté porosty na vrcholech Vřesníku a Mravenečníku. Zde je výskyt hub omezován stejnými faktory jako v předchozím případě tj. nízkými teplotami, suchem, působením větru a travními porosty. Většina hub, která zde byla nalezena, se nacházela na jednotlivých stromech smrků nebo jejich skupinkách, případně poblíž. Byly zde nebo rozhraní s okolními smrkovými porosty zjištěny např. Tricholoma albobrunneum(čirůvka bělohnědá), Russula vesca (holubinka mandlová), Russula emetica (holubinka vrhavka), Calocera viscosa (krásnorůžek lepkavý), Amanita vaginata (muchomůrka pošvatá), Cortinarius cinnamomeus (pavučinec skořicový), Gymnopus dryophilus (penízovka dubová) a Pseudohydnum gelatinosum (rosolozub huspenitý). Největší plochu zájmového území tvoří horské třtinové smrčiny (kód L9.1). Zde bylo v průběhu roku zjištěno celkem 52 druhů hub, což není velké množství. Je to dáno pravděpodobně a mimo jiné také tím, že v průběhu větší části roku nepanovaly pro růst hub vhodné podmínky. 33 druhů bylo nalezeno také v člověkem vysázených plochách smrčin, o jejichž mykoflóře se dá předpokládat. Podmínky pro růst hub jsou zde relativně vhodné, neboť se zde nachází dostatek starých stromů, tlejícího dřevo a je zde vysoká vlhkost v půdě. Na druhou stranu je zde výskyt hub významně omezován přítomností trav (Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa apod.), anebo brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), které se zde nacházejí v plošně rozsáhlých porostech. Ze zajímavějších druhů lze zmínit Antrodia heteromorpha (outkovka různotvará), Russula mustelina (holubinka kolčaví - hříbková), Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) nebo Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý). Ostatní druhy patří mezi běžné velmi nápadný a celoplošně hojný je Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný), dále zde celoůlošně může najít druhy jako Hypholoma capnoides (třepenitka maková), Hypholoma fasciculare (třepenitka svazčitá), některé druhy ryzců - Lactarius pallidus (ryzec bledý), Lactarius lignyotus (ryzec černohlávek), Lactarius picinus (ryzec datlí), Amanita muscaria (muchomůrka červená), Russula ochroleuca (holubinka hlinožlutá), Russula emetica (holubinka vrhavka), Trichaptum fusco-violaceum (bránovitec hnědofialový) nebo Gloeophyllum odoratum (anýzovník vonný). 17

18 Z mykologického hlediska nejzajímavější se ukázaly být bukové porosty (L5.2, L5.4), které se rozkládají pouze místy po okraji vymezeného území. Největší pozornost z nich byla věnována lokalitě přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou nacházející se na východním okraji lokality. Rezervace je tvořena převážně starými jedinci buků a dále javorů, pouze v dolní části se nacházejí smrkové porosty. Jedná se o svah s prudkým sklonem, kde je dřevo ponecháváno na místě k zetlení a kde se nachází řada pramenišť nebo pramenných stružek. Celkově zde bylo zjištěno 67 druhů hub, což je více než v jiných plošně rozsáhlejších biotopech. Mezi vzácnější a zajímavější druhy patří Trametes hoehnelii (outkovka Hoehnelova), Cantharellus friesii (liška Friesova), Leotia lubrica (patyčka rosolovitá), Cortinarius purpureus (pavučinec nachový), Marasmius alliaceus (špička cibulová), Oxyporus populinus (ostropórka topolová) a Plicaturopsis crispa (měkkouš kadeřavý). Ostatní druhy patří mezi běžné. Mezi četnější patří např. Hypoxylon fragiforme (dřevomor červený), Mycena galopus (helmovka mléčná), Mycena rosella (helmovka růžová), Russula ochroleuca (holubinka hlinožlutá), Hydnum repandum (lošák zprohýbaný), Amanita muscaria (muchomůrka červená), Amanita rubescens (muchomůrka růžovka), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Gymnopus peronatus (penízovka hřebílkatá), Stereum hirsutum (pevník chlupatý), Nectria cinnabarina (rážovka rumělková), Ustulina deusta (spálenka skořepatá) nebo Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý). Uprostřed zájmového území se nachází drobné rašeliniště. I přes podrobný průzkum zde nebyly zjištěny jiné druhy hub než v okolních lesních porostech. V průběhu průzkumů byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky jsou zařazeny Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá), Cortinarius purpureus (pavučinec nachový) a Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů a Cantharellus friesii (liška Friesova) v kategorii VU zranitelný druh. Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP. 4.1 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU V zájmovém území bylo v průběhu roku nalezeno několik druhů uvedených v Červeném seznamu ohrožených druhů hub ČR. Konkrétně se jedná o: Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena na více plochách ve smrkových porostech pod vrcholy Vřesníku a Mravenečníku, také v travním porostu na vrcholu Vřesníku, avšak vždy v blízkosti smrků. Cortinarius purpureus (pavučinec nachový) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů - najdeme jej v jehličnatých i smíšených lesích, nejčastěji ve smrčinách a borech s přimíšenou břízou, na chudších kyselých půdách. Vyrůstá v srpnu až říjnu. Jeho rozšíření v ČR je nedostatečně známé. Byl zjištěn v PR Myslivna pod Františkovou Bučinou, avšak v okrajovém mladém smrkovém porostu. Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů vyskytuje se od srpna do října ve vlhkých jehličnatých i listnatých lesích, v zaplavovaných oblastech, blízko vodních toků a nádrží, od nížin do hor. Upřednostňuje různé druhy vrb a bažinaté půdy. Relativně hojně pod jehličnany ve středních a vyšších polohách. Byl nalezen v blízkosti rašeliniště v sedle mezi Vřesníkem a Velkou Jezernou. Cantharellus friesii (liška Friesova) v kategorii VU zranitelný druh podobá se lišce obecné, je však drobnější, v mládí s oranžovým až růžově oranžovým, ve stáří až oranžově hnědavým, někdy jemně otrubičnatým kloboukem a s lososovými až oranžovými, ve stáří 18

19 žlutooranžovými lištami. Roste vzácně v listnatých lesích, zejména v bučinách, ale i pod duby, lískami a břízami na kyselých půdách. Je jedlá. Roste od pozdního června do počátku října. Nalezena v PR Bučina pod Františkovou myslivnou. 19

20

21 Obrázek č. 4: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu Pozn.: Čirůvka bělohnědá byla nalezena ve více kusech na více plochách. Lokalizaci v mapě je proto nutné chápat spíše jako vymezení zjištěných biotopů výskytu. 21

22

23 5 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Zájmové území se nachází ve vzdálené a špatně přístupné rozlehlé vrcholové oblasti Jeseníků. Z tohoto hlediska zde nehrozí významnější ohrožení nadměrným sběrem hub houbaři. Důležitým biotopem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V zájmové oblasti se ho nachází relativně velké množství, především v člověkem méně narušených horských třtinových smrčin a bukových porostech, zejména v přírodní rezervaci PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Toto je jednoznačně pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale řadu jiných živočišných druhů (především ptáci a hmyz). Naopak v travních porostech na vrcholu Vřesníku a Mravenečníku a u stejnověkých výsadeb v okrajových částech rezervace a pasekách se tlející dřevo vyskytuje výrazně méně. Ohrožením pro výskyt hub v zájmovém území by mohlo být plošné odstraňování všech padlých kmenů stromů, čímž by byl narušován jeden ze základních biotopů jejich výskytů. Vždy je žádoucí část mrtvého dřeva (kmeny, větší větve apod.) ponechat na místě k zetlení. V části zájmového území, tj. především po jeho okrajích, byly provedeny holosečné těžby. Na místě některých z nich byly vysázeny stejnověké smrkové porosty. Pokud by docházelo k těmto těžbám a následnému zalesnění v plošně velkém rozsahu, došlo by kromě odstranění biomasy - ke změnám mikroklimatu, což by představovalo ohrožení i pro bohatost místní mykoflóry, byť je v těchto polohách smrk původním druhem. Při případných těžbách je vhodnější provádět ji v plošně menším rozsahu, ponechávat na místě vhodné jedince smrku a část dřeva ponechat na místě k zetlení. Výskyt hub je v zájmovém území významně omezován i travními porosty a keříky borůvky pokrývajícími rozsáhlé plochy v lesních porostech i mimo ně. V případě, že budou vykáceny větší porosty lesa, budou se tyto plochy rozšiřovat i sem, což bude zhoršovat podmínky pro růst hub. Vhodné jsou z tohoto pohledu pouze těžby menšího rozsahu a opětovné zalesnění. 6 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Velký význam pro mykoflóru v v zájmové oblasti má tlející dřevní hmota, která slouží jako biotop pro řadu druhů hub. V místech původních horských třtinových smrčin je množství tohoto dřeva vyšší, ve zbývajících částech nižší. Z tohoto pohledu je žádoucí zajistit, aby mrtvé dřevo nebylo odtěžováno, případně aby alespoň část dřevní hmoty byla ponechávána k zetlení. Těžba dřeva plošně malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Vždy je však vhodné ponechat několik starších stromů jako zdroje semen. I v přeměněných porostech smrku je vhodné alespoň část mrtvého dřeva ponechávat. V případě PR Bučina pod Františkovou myslivnou je žádoucí ponechat lesní porosty samovolnému vývoji a neprovádět zde těžbu žádnou. Vzhledem k vysokému sklonu svahu a podmáčení by při případném stahování (vytahování) dřeva docházelo k narušování půdního krytu a vodní erozi. Subalpínské trávníky na vrcholech Vřesníku a Mravenečníku nepředstavují pro růst hub vhodné stanoviště. Avšak v zalesněném pohoří, jako jsou Jeseníky, mají svou vlastní přírodovědnou hodnotu a z mykologického hlediska zde není nutno požadovat žádná opatření. Stávající stav kromě travních porostů a pasek - představuje relativně dobré podmínky pro mykoflóru. Pokud zde bude zachován současný systém hospodaření a doporučená opatření, nehrozí zde významnější rizika. 23

24 7 ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, AOPK ČR Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 7.1 DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweitzerland 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia Luzern Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p., Mykologia Luzern Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České republiky, 408 p. Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P p., PWN-Warszawa-Krakow Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. (Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In: Kleine Krypt. flora, Bd. 2b/1, Jena Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader s Digest Výběr, Praha Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1) v Československu. Academia Praha Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rostlin a živočíchov SR a ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag Jena Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben The higher Fungi in Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: Budapest Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2. 24

25 Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: ÚHÚ VLS Praha Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine (Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e problematice (ed. G. Pacioni): p Universita degli Studi, L Aquila Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ VLS Olomouc Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B p., VEB Jena Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt. Flora, IIa, 147 p., G. Fischer Verlag, Stuttgart Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora, Bd. 2b/2, Stuttgart New York Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice Pilát, A. ( ): Atlas hub evropských Polyporaceae Houby chorošovité, 624 p., Praha Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých Agaricales. Brázda Praha Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.): Ecology and paleoecology of spring fens of the West Carpathians. P Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia Praha 8 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Lokalizace fotografií 25

26 Příloha č. 1: Fotodokumentace Foto č. 1: Helmovka žlutonohá - kresba Jaroslav Svoboda, Foto č. 2: Kalichovka zvonečková - kresba Jaroslav Svoboda 26

27 Foto č. 3: Krásnorůžek lepkavý - velmi hojný a typický pro smrkové porosty v mapované lokalitě, Foto č. 4: Trámovka plotní - relativně častý druh vyskytující se zde na dřevě smrků,

28 Foto č. 5: Troudnatec pásovaný - velmi hojná a nejvíce viditelná houba v řešené lokalitě, Foto č. 6: Rašeliniště plošně menšího rozsahu v sedle,

29 Foto č. 7: Husté porosty borůvek a trav omezují výskyt hub,

30

31 EKOTOXA.s.r.o. Příloha č. 2: Lokalizace fotografií 31