Perspektivní obory pro vývoz do Ruské federace

Transkript

1 Perspektivní obory pro vývoz do Ruské federace Úvod Ruská federace je pro Českou republiku klíčovým hospodářským partnerem a jednou z teritoriálních priorit v oblasti rozvoje a diverzifikace dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů. Je našim významným odběratelem průmyslové, především strojírenské produkce a strategickým dodavatelem energetických surovin. Pozn.: RF si stále upevňuje pozici významného obchodního partnera ČR a jeho podíl na našem zahraničním obchodě činil loni 4,2 % celkového obratu (6. příčka), 3,2 % vývozu (9. pozice) a 5,3 % dovozu (5. místo). Pro srovnání USA - 1,9/1,9/2 %, rozvojové země 5,4/3,7/7,3. Ve všech případech jde o podíly z korunových hodnot. Hospodářská spolupráce se vyvíjí pozitivně, obě strany mají zájem budovat a podporovat vzájemně výhodné a pragmatické partnerství mezi podnikatelskými subjekty obou zemí. Zároveň obě strany mají zájem nejen na rozvoji spolupráce v oblasti obchodu zbožím, ale také v oblasti služeb a investic, a na rozvoji vyšších forem hospodářské spolupráce jako jsou výrobní kooperace, společné výroby, a společné podniky a spolupráce na třetích trzích. Zahraniční obchod ČR-RF zaznamenal v posledních dvou letech výrazné oživení. Ve srovnání s rokem 2010 objem vzájemného obchodu se zvýšil o 28,6 % a dosáhl 13,3 mld. USD. Tím byl překročen objem vzájemného obchodu historicky nejúspěšnějšího r (13,1 mld. USD). Český dovoz z RF se zvýšil o 18,7 %, (z 6,8 na 8 mld. USD). Výrazně se zvýšil český vývoz, a to o 47,6 % (z 3,5 mld. USD v roce 2010 na 5,2 mld. USD v roce 2011). Pozn.: V korunovém vyjádření byl meziroční růst o něco méně výrazný v obratu o 19,2 %, ve vývozu o 37,6 %, v dovozu o 9,6 %. Vedle růstu vzájemné obchodní výměny došlo i k snížení dlouhodobě záporného salda pro ČR. Pasivum obchodní bilance dosáhlo téměř 2,9 mld. USD a oproti roku 2010 (- 3,3 mld. USD) se snížilo o 12,4 %. Tento trend nezvrátil ani růst cen energetických surovin (ropy a plynu), na něž připadalo 77,7 % ruského importu. Dodávky ropy vzrostly hodnotově o 15,3 %, z hlediska fyzických objemů se ovšem naopak snížily o 17,8 %. Dodávky plynu se hodnotově zvýšily o 8,8 %, nicméně jeho fyzické objemy klesly o 15,8 %. Objektivně i do budoucna bude bilance vzájemného obchodu, s ohledem na jeho strukturu, deficitní. Předběžné výsledky vzájemného obchodu za leden 2012 ukazují, že pozitivní trend růstu pokračuje i v letošním roce. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika SWOT analýza Pro formulaci strategie přístupu na trh Ruska je nutné být obeznámen se specifikami trhu a je vhodné vycházet z analýzy základních aspektů tak, jak je předpokládá SWOT analýza. Rozbor výchozího stavu je nezbytným podkladem a základem k nasměrování cílů a postupů vedoucích k jejich splnění. 1

2 Silné stránky rostoucí a osvojitelný trh s více než 140 mil. obyvatel s předpokladem dlouhodobého extenzivního a intenzivního rozvoje a růstu; trh s významnou surovinovou základnou, dostupnou a kvalifikovanou pracovní silou, a tradiční odbytiště českých výrobků; zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající soubor finančních (ČEB a EGAP) a nefinančních ( Exportní strategie, CzechTrade, CzechInvest) nástrojů na podporu vývozu a investic; výhodná výchozí pozice ČR, opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů; pozitivní pověst českého zboží; v mnohá oborech moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu; velmi dobrá pozice v bilaterálních hospodářských vztazích na federální úrovni (Mezivládní komise) i s vybranými regiony Ruska (Společné pracovní skupiny). Slabé stránky podnikatelské prostředí zvláště v regionech dosud nedosahuje úrovně evropských standardů; obrovská diferenciace na ekonomické úrovni; rozdíly v dostupnosti kvalifikované sily, v aplikaci zákonných norem, pravidel, předpisů a standardů, existence celé řady překážek obchodu; provázání mezi businessem a politickou a administrativní mocí na všech úrovních a rizikovost takového provázání, výrazný rozpor mezi zákonnou regulací a aplikací legislativy a norem v praxi nedostatečné povědomí české podnikatelské sféry o možnostech a realitách ruského trhu; přetrvávající předsudky nedostatečné kapitálové možnosti českých podniků; slabá schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků; až na výjimky nízká schopnost čs. podnikatelských subjektů sdílet informace o příležitostech a seskupovat se do efektivních aliancí či konsorcií; slabá podpora prodeje značek čs. firem, absence obchodního modelu ve střednědobém i dlouhodobém horizontu; rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v hospodářské oblasti. Příležitosti dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí; růst reálných příjmů a tomu odpovídající zvyšování výdajů na spotřebu - vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží; zlepšení platební morálky a investiční schopnosti ruských partnerů; přístup RF k WTO (přibližování obchodního režimu pravidlům WTO, průhlednost obchodování a řešení sporů) postupné otevírání trhu (privatizace energetického sektoru); účast RF v Celní unii Rusko-Bělorusko-Kazachstán - využití všech výhod (jednotný celní sazebník, harmonizace režimů dovozních licencí, zjednodušení a urychlení celní 2

3 procedury, ulehčení obchodu u výrobních podniků a pak i větší trh díky vznikajícímu Společnému hospodářskému prostoru) modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin); rychlý rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury; menší konkurence a nasycenost trhu v regionech RF; existence státních programů rozvoje sektorů a oblastí. Rizika závislost ruské ekonomiky na těžbě a vývozu surovin a možné negativní dopady při výrazném snížení světových cen na suroviny; Nedostatečná diverzifikace ekonomiky a z toho plynoucí strukturální nerovnováha (poddimenzované a nerovnoměrné dopravní, telekomunikační, distribuční, logistická a energetická infrastruktura); vysoká míra zasahování státu do ekonomiky; četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích (zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřiných společností atd.; měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi); nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví; snižující se cenová výhoda čs. výrobků (poměr cena/kvalita se vyrovnává západoevropským analogům). nutnost pracovních povolení pro cizince a problematičnost jejích vyřízení; certifikace řady činností a produktů; průtahy při vyřizování certifikátů; používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami; omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky (tzv. strategické obory); vypisování tendrů na míru, oficiální i neoficiální preference místních dodavatelů; nedostatek spolehlivých zástupců z řad občanů RF, vysoká fluktuace místních manažerů (hlavně v Moskvě), kteří často vykazují nízkou efektivitu práce a mají navíc přehnané finanční požadavky; obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit podnikání telefonem, resp. faxem či mailem), což je velmi nákladné; Nefiktivní státní programy rozvoje. Vysoká míra korupce a nízká vymahatelnost práva. Z analýzy vyplývá, že Rusko je perspektivním trhem. Současně však platí, že specifika ruského trhu vyžadují jeho dokonalou znalost a obezřetnost a také přístup šitý na míru, pokud jde o vyhodnocení všech rizik a možností. Bez důsledné přípravy na podnikové úrovni, bez obchodní, marketingové a logistické strategie ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně možnosti výroby (subdodávek) na místě, je a bude proniknutí na ruský trh výrazně složitější a finančně náročnější. 3

4 Perspektivní obory Vzhledem k měnícím se podmínkám a mezinárodní konkurenci na ruském trhu dochází k posunu od trhu prosté realizace zboží k trhu investic. Je zájem o přenesení moderní výroby na vysoké technické úrovni, o kooperace a zakládaní společných podniků, a to prakticky ve všech odvětvích ruské ekonomiky. Tyto formy spolupráce obvykle nejsou motivovány nižší cenou vstupních nákladů na výrobu dané produkce (ceny energie, surovin, relativně levné pracovní síly a dopravy), které navíc díky inflaci a rostoucím tarifům rychle dohánějí náklady na výrobu ve vyspělých zemích, ale spíše snahou obejít dovozní bariéry a vytěžit další výhody plynoucí z lokalizace výrobků. V oblasti přímých dodávek jsou preferovány převážně takové, které jsou kryty úvěrově. Firmy s českým původem patří k významným investorům v RF (zvláště oblast finančnictví, pojišťovnictví, ale i potravinářství, těžba drahých kovů, potravinářství apod.) a naopak, mnoho významných českých firem je vlastněno společnostmi s ruskými kořeny. Pro české exportéry jsou perspektivní zejména následující sektory: ekologie, vodohospodářství, dobývací a těžební průmysl, strojírenství, zpracovatelský, chemický a elektrotechnický průmysl, energetika, komunální služby, zemědělství, potravinářství, veřejná doprava, sklářství (obalové sklo), pivovarnictví, sladovnictví, stavebnictví (včetně rekonstrukce starších obytných budov), textilní průmysl (obnova strojního vybavení). Jako perspektivní se nadále jeví i dodávky balicích strojů, sanitárních výrobků, spotřebního zboží. Nicméně s ohledem na rostoucí význam obchodu se službami všeobecně ve světě, včetně RF, je nutno počítat i s rostoucí poptávkou, resp. nabídkou i v daném segmentu. Strojírenství - místní průmysl nezbytně potřebuje další modernizaci a rozšíření výrobních kapacit s využitím moderních technologií (informační, bio a nanotechnologie) a technologického vybavení a zařízení, zejména ve strojírenství, hutnictví, sklářství, zpracování dřeva, elektrotechnice, elektronice, automobilovém, leteckém, loďařském průmyslu, výrobě kolejových vozidel, dopravních prostředků pro přepravu osob, včetně ekologizace těchto výrob. Energetika - po ukončení krize bude nedostatek energetických kapacit limitujícím prvkem v rozvoji ruského průmyslu. K prioritám proto bude patřit zejména výstavba nových energetických bloků (klasických, plynových a paroplynových), včetně jaderných. Podobně jako ve vyspělých ekonomikách vzroste význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k zastaralému technickému stavu energetického komplexu vyvstává otázka rekonstrukcí a modernizací generujících bloků, včetně zavádění úsporných technologií, jakož i rekonstrukce a rozšíření distribučních sítí. Důležitým zůstává rozvoj, resp. udržení těžby a distribuce ropy, zemního plynu a uhlí, včetně navazujícího chemického a petrochemického průmyslu. Těžba surovin - surovinový potenciál v zemi skýtá řadu příležitosti pro české výrobce těžební a důlní techniky (těžba přírodních materiálů, železných i neželezných rud, uhlí, atd.). Dopravní infrastruktura a dopravní prostředky- s očekávaným růstem výkonnosti ruské ekonomiky nabývá na významu výstavba a rekonstrukce federálních a regionálních silnic a dálnic, železničních sítí, leteckých koridorů a vodních cest a obnova dopravních prostředků. Automobilový průmysl - s obnovením růstu kupní síly obyvatelstva vzroste poptávka na trhu osobních automobilů. Ruský trh tudíž bude skýtat příležitost pro české výrobce automobilů a dodavatele dílů a příslušenství (upozorňujeme na významný tlak na přenášení výroby do RF). Obdobný vývoj očekáváme i v segmentu užitkových a nákladních automobilů. 4

5 Zemědělsko-průmyslový komplex - s přihlédnutím k současnému stavu v ruském zemědělství a potravinářském průmyslu očekáváme poptávku po nových zemědělských technologiích jak v sektoru rostlinné, tak i živočišné výroby. V zájmu zvýšení tržního podílu domácí produkce potravin očekáváme zvýšený zájem o technologie pro živočišnou výrobu, zpracování zemědělských produktů a výroby potravin. Stavebnictví a bytová výstavba - před ekonomickou krizi přetrvával v RF několik let stavební boom v oblasti bytové i průmyslové výstavby, což vyžadovalo posílení stavebních kapacit, jakož i kapacit na výrobu stavebních materiálů (cementárny, cihelny, sklárny, izolační materiál apod.), stejně jako nové stavební technologie a stavební techniku. S tím (a s nedostatečnou kapacitou a neutěšeným stavem mnohých stávajících zařízení) souvisejí i investice v oblasti přípravy, rozvodů pitné vody, sběru a čištění odpadních vod, rozvodu elektřiny a plynu, zateplení budov a likvidace průmyslového a komunálního odpadu. Zdravotnictví - přetrvávající neutěšený stav v ruském zdravotnictví předpokládá jak dodávky moderní zdravotnické techniky a přístrojového vybavení pro stávající a nově budovaná státní, polostátní i soukromá zdravotnická zařízení, tak technologického zařízení (výrobní linky) pro rozšíření domácí výroby léčiv. Výše uvedené perspektivní obory platí pro území celého Ruska, ale pořadí prioritních oboru se mění v závislosti od ruských regionů. Závěr: Koncept prioritních zemí byl od počátku definován v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Současný seznam prioritních zemí vyplývá z Exportní strategie na léta Pro každou prioritní zemi je publikován tzv. akční plán, tj. přehled nejvýznamnějších proexportních akcí vytvořený na základě informací zainteresovaných partnerů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora ČR, specializované obchodní komory, oborové svazy, asociace, vývozní aliance, zastupitelské úřady, resp. jejich obchodní či ekonomické úseky atd.). Potřebujete-li informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Ruskem, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (STI) a další informace publikované na BusinessInfo.cz. K dispozici máte též bezplatnou Zelenou linku pro export na telefonním čísle , mailto:export@mpo.cz. Jakýkoliv námět můžete signalizovat vedoucímu odd. zemí SNS MPO ČR (Ing. Jiří Mašata, mailto:masata@mpo.cz, nebo mailto:sns@mpo.cz, tel: ), řediteli zahraniční kanceláře CzechTrade Moskva mailto:moskva@czechtrade.cz tel.: (další kanceláře CzechTrade v RF viz. nebo 5