Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030

Transkript

1 příloha Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Města Písku jako obce s rozšířenou působností do r Ladislav Průša Pavel Bareš Jana Langhamrová VÚPSV, v.v.i., Praha

2 Tento materiál byl zpracován v rámci projektu "Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030", který byl financován Technologickou agenturou ČR v rámci programu OMEGA (č. TD020399). V souladu se smlouvou mezi Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. a Technologickou agenturou ČR č. 2013TD se jedná o výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných pro kompetenčně příslušný orgán (H neleg). 2

3 Obsah Úvod str Hlavní trendy vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností str Výchozí stav str Výsledky projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek do r str Současná kapacita sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek str Vybavenost správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek službami sociální péče str Očekávaný vývoj počtu příjemců příspěvku na péči u osob v poproduktivním věku a jeho předpokládané důsledky str Služby sociální prevence a sociální poradenství aktuální stav a perspektivy str. 25 Shrnutí, závěry a doporučení str. 29 Použitá literatura str. 35 Přílohy str. 37 příloha č. 1: Vybrané demografické charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek str. 39 příloha č. 2: Administrativní mapa obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek str. 40 příloha č. 3: Přehled registrovaných sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek str. 41 příloha č. 4: Projekce vývoje počtu příjemců příspěvku na péči ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v závislosti na míře závislosti u osob starších 65 let v letech str. 44 3

4 4

5 Úvod Stárnutí populace se projevuje ve všech oblastech veřejného života, bezprostřední dopady má zejména na systémy důchodového zabezpečení, zdravotní péče a sociálních služeb. Přestože zákon o sociálních službách zavedl jako jeden z nových instrumentů princip plánování sociálních služeb, všechny metodické dokumenty MPSV hovoří pouze o tříletém časovém horizontu, v jehož rámci dochází k plánování sociálních služeb. Je zřejmé, že se jedná o velmi krátké časové období, v jehož rámci nelze postihnout všechny důsledky vyplývající ze stárnutí populace v konkrétním regionu. Řada měst pociťuje proto potřebu celý mechanismus plánování sociálních služeb rozšířit o dlouhodobý pohled tak, aby bylo možno v předstihu vytvořit nezbytné předpoklady pro zajištění potřebného spektra sociálních služeb. Je proto zřejmé, že stávající systém krátkodobého plánování je potřeba rozšířit o nastavení dlouhodobé vize rozvoje sociálních služeb tak, aby byly omezeny negativní dopady demografického vývoje v ČR. Jednou z klíčových kompetencí, která Město Písek jako obec s rozšířenou působností má, je poskytování celého spektra sociálních služeb pro osoby, které v tomto regionu žijí. Pro realizaci těchto činností však město nemá k dispozici dostatek informací především z hlediska dlouhodobých vizí, koncepcí a strategií. Jedním z nových prvků, které přinesl do života nový zákon o sociálních službách, je plán rozvoje sociálních služeb. Hlavním cílem zpracování tohoto plánu má být přispět ke zvýšení místní a typové dostupnosti jednotlivých forem sociálních služeb, a tím přispět ke snížení rizika sociálního vyloučení handicapovaných skupin obyvatelstva. Regionální plán rozvoje města nebo kraje by měl být nástrojem, který by městům i jednotlivým krajům měl napomoci v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů tak, aby jimi koncipovaný regionální plán odrážel objektivní potřeby občanů daného území a poskytoval dostatek relevantních informací pro financování navrhovaných sociálních aktivit jak ze strany státu a kraje, tak i ze strany samotných klientů. Zpracování tohoto plánu rozvoje sociálních služeb by mělo být nedílnou součástí zpracování dlouhodobé rozvojové strategie města a kraje, která by odrážela historické, geografické, demografické, ekonomické a další skutečnosti tohoto území. Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Řešení problémů jednotlivců, rodin a skupin občanů ovlivňuje pozitivně sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti a tak by bylo znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Každému občanu, ať žije kdekoliv, musí být umožněn přístup k celému spektru sociálních služeb tak, jak se postupně vytvořilo, a to zejména z hlediska fyzické a finanční dostupnosti 1. Tak jako při hodnocení každého sociálně ekonomického jevu, tak i při koncipování regionálního plánu rozvoje sociálních služeb je nezbytné vycházet z analýzy demografického vývoje a především z očekávaných změn ve struktuře obyvatelstva, především změn v relevantních věkových skupinách. Současné demografické trendy v naší zemi ukazují, že v následujících letech se významným způsobem změní věkové složení populace, počet osob starších 65 let vzroste do r cca 2 x, počet osob starších 80 let dokonce 3 x, v r bude cca 10 % populace starších 80 let. Na tuto skutečnost je proto potřeba se v předstihu 1 podrobněji viz: PRŮŠA, L. a kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: SOCIOPRESS, ISBN

6 připravit tak, aby v budoucnu absence potřebných sociálních služeb pro seniory nebyla příčinou jejich sociálního vyloučení. Současné poznatky ukazují, že této problematice není doposud věnována dostatečná pozornost, sociální služby jsou plánovány pouze v krátkodobém, event. ve střednědobém horizontu, problematice důsledku stárnutí přitom není věnována prakticky žádná pozornost. 6

7 1. Hlavní trendy vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností 1.1. Výchozí stav Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá na ploše ha a zahrnuje celkem 49 obcí, v nichž k 31. prosinci 2014 žilo celkem obyvatel (tj. o osob více než k 31. prosinci 2005). V současné době mají čtyři obce statut města Písek, Protivín, Mirotice a Mirovice, tato města současně vykonávají funkce obce s pověřeným obecním úřadem. Administrativní mapa celého správního obvodu je uvedena v příloze č. 2. V tomto období přitom došlo k významným změnám ve struktuře obyvatelstva: - počet osob v předproduktivním věku (0-14 let) vzrostl o 0,3 p.b. na 15,0 %, - počet osob v produktivním věku (15 64 let) klesl o 4,0 p.b. na 65,9 %, - počet osob v poproduktivním věku (65 + let) vzrostl o 3,7 p.b. na 19,1 %. V důsledku těchto změn vzrostl průměrný věk obyvatelstva v tomto správním obvodu o 1,8 let na 42,4 roky a index stáří (= podíl počtu osob v poproduktivním věku na počtu osob v předproduktivním věku o 21,5 na 126,9). V tomto smyslu je nutno poznamenat, že v r byl okres Písek okresem s druhým nejvyšším věkovým průměrem v ČR, který činil 42,64 let (nejnižší věkový průměr v r měli obyvatelé okresu Praha východ, činil 38,34 let) 2. Vybrané demografické charakteristiky jsou uvedeny v příloze č Výsledky projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek do r Na základě aktuálních demografických charakteristik je pomocí komponentní metody bez migrace zpracována projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností. Jako výchozí data pro zpracování projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností byly využity tyto údaje: - data ČSÚ o věkovém složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku ve spádovém území Písku jako obce s rozšířenou působností k 31. prosinci , - data Městského úřadu v Písku o věkovém složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku ve městě Písku k 31. prosinci 2012, - úmrtnostní tabulky za okres Písek v období zpracované ČSÚ v r , - projekce obyvatelstva Jihočeského kraje do r (Projekce, 2010) 5, 2 viz: SRNOVÁ, Z. Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti (RELIK) Slaný: Melandrium, ISBN viz: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji viz: Úmrtnostní tabulky za okresy v období viz: Projekce obyvatelstva Jihočeského kraje do r

8 - bylo vycházeno z předpokladu, že po celou dobu do r se bude ukazatel úhrnné plodnosti vyvíjet obdobně, jak je předpovídán demografickou projekcí zpracovanou ČSÚ do r Z provedených propočtů je zřejmé, že po celé sledované období počet obyvatel ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností bude klesat. Zatímco v r žilo v tomto správním obvodu celkem cca 52 tis. osob, do r se očekává pokles o cca 2 tis. osob na cca 49,9 tis. osob a do r o dalších cca 5 tis. osob na cca 45 tis. osob. Ve struktuře obyvatelstva lze přitom očekávat výrazné změny zatímco počet obyvatel v předproduktivním věku klesne ve sledovaném období o cca 2,2 tis. osob (z cca 7,8 tis. v r na cca 5,6 tis. osob v r. 2050) a počet obyvatel v produktivním věku o více než 10 tis. osob (z 34,2 tis. osob v r na 24,2 tis. osob v r. 2050), počet osob v poproduktivním věku vzroste o cca 5,4 tis. (z 9,9 tis. osob na 15,3 tis. osob v r. 2050). Podrobnější údaje jsou zřejmé v tabulce č. 1 a v grafu č. 1. tabulka č. 1: Vývoj obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v letech počet obyvatel celkem z toho ve věku podíl osob ve věku let let na celkovém počtu obyvatel ,95 65,9 19, ,01 63,06 21, ,87 62,21 23, ,84 61,73 25, ,12 61,11 26, ,98 58,54 29, ,23 55,09 32, ,38 53,69 33, / ,2 82,66 90,11 127, / ,16 86,9 78,42 120, / ,73 72,39 69,16 162,88... pramen: vlastní zpracování 8

9 graf č. 1: Vývoj obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v letech 2015, 2030 a 2050 pramen: vlastní zpracování Z uvedeného grafu jsou zřejmé hlavní změny ve věkové struktuře obyvatelstva v tomto správním obvodu. V r jsou nejsilnější věkovou skupinou jak u mužů, tak i u žen osoby ve věku let (jedná se o početně silné ročníky narozené v první polovině 70. let minulého století), z grafu lze pozorovat, jak se tato věková skupina bude vyvíjet v r a Největší změny však lze pozorovat ve věkové skupině osob starších 75 let. Již v r bude počet osob v jednoletých věkových kohortách o více než 200 osob vyšší než v r Tento vývoj bude pokračovat i v následujícím období do r. 2050, což bude vyžadovat zvýšenou pozornost zajištění potřebné kapacity služeb dlouhodobé sociální a zdravotní péče. Detailní vývoj věkové skupiny osob starších 65 let je zřejmý z grafu č. 2. 9

10 graf č. 2: pramen: vlastní zpracování Rovněž v samotném městě Písku lze podle zpracované projekce vývoje obyvatelstva očekávat, že po celé sledované období do r bude počet obyvatelstva klesat. Zatímco v r se očekává, že ve Městě Písek bude žít celkem cca 29,4 tis. osob, do r se očekává pokles o cca 1,1 tis. osob na cca 28,3 tis. osob a do r o dalších cca 2,6 tis. osob na cca 25,6 tis. osob. Tak jako v celém správním obvodě Písku jako obce s rozšířenou působností, tak i samotném Městě Písku lze očekávat významné změny ve struktuře obyvatelstva zatímco počet obyvatel v předproduktivním věku klesne ve sledovaném období o cca 1,2 tis. osob (z cca 4,4 tis. v r na cca 3,2 tis. osob v r. 2050) a počet obyvatel v produktivním věku o cca 5,4 tis. osob (z 19,2 tis. osob v r na 13,8 tis. osob v r. 2050), počet osob v poproduktivním věku vzroste o cca 3,1 tis. (z 5,7 tis. osob na 8,6 tis. osob v r. 2050). Podrobnější údaje jsou zřejmé v tabulce č. 2 a v grafu č

11 tabulka č. 2: Vývoj obyvatelstva ve Městě Písku v letech počet obyvatel celkem z toho ve věku podíl osob ve věku let let na celkovém počtu obyvatel ,14 65,49 19, ,32 62,65 22, ,12 62,02 23, ,05 61,5 25, ,32 60,91 26, ,17 58,5 29, ,39 55,34 32, ,52 54,06 33, / ,3 82,97 90,44 126, / ,57 86,92 79,62 118, / ,22 72, ,47... pramen: vlastní zpracování graf č. 3: Vývoj obyvatelstva ve Městě Písek v letech 2015, 2030 a 2050 pramen: vlastní zpracování 11

12 Z uvedeného grafu je zřejmé, že hlavní trendy ve vývoji struktury obyvatelstva jsou ve Městě Písek obdobné jako v celém správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností, což potvrzuje nutnost věnovat v následujících létech pozornost zajištění dostatečných kapacit všech forem dlouhodobé sociální a zdravotní péče v celém regionu. 12

13 2. Současná kapacita sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek Podle registru poskytovatelů sociálních služeb 6 bylo k 20. listopadu 2015 na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností registrováno celkem 48 služeb, které poskytovalo celkem 28 poskytovatelů, přičemž se jednalo celkem - o 26 služeb sociální péče, které poskytovalo celkem 17 poskytovatelů, - o 22 služeb sociální prevence a poradenství, které poskytovalo celkem 11 poskytovatelů. K tomuto datu neregistroval žádný poskytovatel tyto sociální služby azylové domy, centrum denních služeb, domov na půl cesty, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, podpora samostatného bydlení, průvodcovské a předčitatelské služby, raná péče, tísňová péče a tlumočnické služby. Přehled registrovaných sociálních služeb je uveden v příloze č Vybavenost správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek službami sociální péče Vybavenost regionu sociálními službami a jejich dostupnost je třeba posuzovat a rozvíjet v širších aspektech než jen z hlediska samotné přítomnosti příslušných zařízení a aktivit. Jde zejména: - o přítomnost služeb a jejich kapacitu, - o dostupnost služeb (územní, finanční, architektonická), - o návaznost služeb, - o informovanost občanů, - o kvalitu výkonu služeb, - o ekonomickou efektivnost 7. Jedná se o provázané aspekty, které ve svém komplexu ovlivňují sociální kvalitu území a uspokojování sociálních potřeb občanů. Přijetím zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění, bylo na jeho území vytvořeno celkem 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany. 6 viz: 7 podrobněji viz: PRŮŠA, L. Ekonomická efektivita zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN

14 Kapacity vybraných služeb sociální péče v r na území těchto správních obvodů obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce č. 3 8, vybavenost těchto územních celků uvedenými typy služeb je uvedena v tabulce č. 4. tabulka č. 3: Kapacity vybraných služeb sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v r domov pro seniory domov se zvláštním režimem domov pro osoby se zdravotním postižením počet míst / počet osob týdenní stacionář denní stacionář odlehčovací služby pečovatelská služba osobní asistence ČR Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany pramen: interní data MPSV 8 kapacity služeb sociální prevence nejsou statisticky na území správních obvodů jednotlivých obcí s rozšířenou působností sledovány 14

15 tabulka č. 4: Vybavenost vybraných služeb sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v r Vybavenost DS/80+ DZR/80+ DOZP/C TSt/65+ DSt/65+ OS/65+ PS/65+ OA/65+ ČR 92,36 29,10 1,23 0,48 1,68 5,48 60,78 3,11 Jihočeský kraj 119,56 20,88 1,08 0,77 0,75 5,80 67,80 2,50 Blatná 150,59 0,00 5,06 0,00 0,00 0,00 66,74 0,00 České Budějovice 120,92 42,31 0,45 0,89 0,37 7,60 54,47 5,81 Český Krumlov 139,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4,92 69,03 1,69 Dačice 183,27 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 101,23 2,63 Jindřichův Hradec 86,57 9,44 3,74 2,88 1,80 0,00 65,20 1,32 Kaplice 45,80 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 51,23 2,20 Milevsko 41,14 0,00 4,11 0,00 0,00 3,10 128,19 0,00 Písek 125,43 47,31 1,31 2,07 2,17 0,41 67,32 0,93 Prachatice 168,55 24,48 0,00 0,00 0,00 52,19 77,90 0,00 Soběslav 237,74 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 70,39 2,38 Strakonice 117,24 9,20 3,22 0,00 0,00 0,00 80,31 5,50 Tábor 68,43 10,01 0,00 1,21 1,81 6,23 52,76 0,40 Trhové Sviny 146,65 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 94,64 0,00 Třeboň 112,12 0,00 0,00 0,00 0,00 1,27 52,36 0,00 Týn nad Vltavou 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 98,54 7,30 Vimperk 261,13 0,00 4,68 0,00 0,00 0,00 107,24 0,00 Vodňany 182,65 148,40 0,00 0,00 5,11 10,21 39,33 0,00 vysvětlivky: DS/80+ = počet míst v domovech pro seniory na 1000 osob starších 80 let DZR/80+ = počet míst v domovech se zvláštním režimem na 1000 osob starších 80 let DOZP/C = počet míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením na 1000 osob celkem TSt/65+ = počet míst v týdenních stacionářích na 1000 osob starších 65 let DSt/65+ = počet míst v denních stacionářích na 1000 osob starších 65 let OS/65+ = počet míst v odlehčovacích službách na1000 osob starších 65 let PS/65+ = počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba na 1000 osob starších 65 let OA/65+ = počet osob, kterým je poskytována osobní asistence na 1000 osob starších 65 let pramen: vlastní zpracování na základě interních dat MPSV Provedený rozbor těchto hodnot potvrdil, že rozdíly v dostupnosti služeb sociální péče v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji jsou výrazně vyšší než rozdíly v dostupnosti těchto služeb na území dřívějších okresů 9. Z hlediska pobytových služeb sociální péče (= domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením) provedená analýza dostupnosti ukazuje, že tyto služby jsou nejdostupnější ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Vimperk, Vodňany a Písek, naopak nejméně jsou tyto služby dostupné ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Třeboň, Kaplice a Týn nad Vltavou. 9 viz: PRŮŠA, L. VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN

16 Z hlediska očekávaných demografických trendů je důležité věnovat pozornost především dostupnosti sociálních služeb v domovech pro seniory. Z grafu č. 1 je zřejmé, že jak nejvyšších, tak i nejnižších hodnot dosahují ty správní obvody obcí s rozšířenou působností, které dříve neměly statut okresního města, z bývalých okresních měst je nejnižší vybavenost místy v domovech pro seniory ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (viz graf č. 4). Přitom vybavenost správního obvodu Vimperk jako obce s rozšířenou působností je více než 2,8 x vyšší, než je celostátní průměr. graf č. 4: pramen: vlastní zpracování Pozornost je rovněž věnována hodnocení vybavenosti místy v domovech se zvláštním režimem. Přestože se jedná o relativně nový typ zařízení, který byl legislativně vymezen teprve přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v následujícím období lze vzhledem k očekávaným trendům ve vývoji zdravotního stavu, např. Alzheimerova nemoc, předpokládat, že poptávka po umístění v těchto zařízeních poroste. Z grafu č. 5 je zřejmé, že v r tento typ služby nebyl poskytován v 10 z celkem 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, přičemž v naprosté většině případů se jedná o správní obvody těch obcí, které dříve neměly statut okresního města. Nejvyšší vybavenost dosahují správní obvody obcí Vodňany, Písek a České Budějovice, přičemž vybavenost Vodňan přesahuje více cca 5 x celostátní průměr. 16

17 graf č. 5: pramen: vlastní zpracování K významné změně došlo přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, i z hlediska používané typologie (a z ní vyplývajících změn v oblasti statistického sledování) v oblasti pobytových služeb pro zdravotně postižené osoby. Zrušením diferenciace jednotlivých zařízení podle věku typu zdravotního postižení bylo přerušeno dlouhodobé sledování vybavenosti jednotlivých regionů těmito službami, a proto je velmi obtížné současné hodnoty vybavenosti jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností hodnotit z hlediska charakteristiky vývojových trendů. Nicméně na základě prostého porovnání aktuálních hodnot vybavenosti místy v těchto zařízeních v relaci na osob celkem lze konstatovat, že nejvyšších hodnot dosahují správní obvody těch obcí s rozšířenou působností, které neměly dříve statut okresního města Blatná, Vimperk a Milevsko, což může m.j. svědčit o snaze dřívějších okresních úřadů vytěsňovat řešení problémů zdravotně handicapovaných občanů mimo centra svých tehdejších správních obvodů. Hodnoty vybavenosti těchto správních obvodů obcí s rozšířenou působností jsou cca 3,3 4,1 x vyšší, než je celostátní průměr, naopak v 10 správních obvodech obcí s rozšířenou působností není pro zdravotně handicapované osoby k dispozici žádné místo v tomto typu pobytového zařízení (viz graf č. 6). 17

18 graf č. 6: pramen: vlastní zpracování Ambulantní služby sociální péče (= týdenní a denní stacionáře, odlehčovací služby) jsou podle provedené analýzy nejdostupnější ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Tábor, Písek a České Budějovice, naopak žádné místo v ambulantních službách není ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Blatná, Dačice, Kaplice, Soběslav, Strakonice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vimperk, tedy s výjimkou Strakonic v těch obcích s rozšířenou působností, které dříve neměly statut okresního města. Porovnání dostupnosti terénních sociálních služeb (= pečovatelská služba, osobní asistence) ukázalo, že tyto služby jsou nejdostupnější ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Týn nad Vltavou, Dačice a Strakonice, nejnižší je dostupnost těchto služeb ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Blatná, Třeboň a Vodňany, z bývalých okresních měst je nejnižší dostupnost těchto služeb v Táboře. Z hlediska hodnocení jednotlivých správních obvodů počtem osob, který využívá nejrozšířenější terénní službu pečovatelskou službu v relaci na osob starších 65 let dosahují nejvyšších hodnot ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Milevsko, Vimperk a Dačice, naopak nejnižších hodnot ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Třeboň, Kaplice a Vodňany (viz graf č. 7). Přitom ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Milevsko je počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba cca 3,3 x vyšší než ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany, hodnota tohoto ukazatele v Milevském regionu je cca 2,1 x vyšší, než je celostátní průměr. 18

19 graf č. 7: pramen: vlastní zpracování Souhrnné hodnocení dostupnosti služeb sociální péče ukázalo, že tyto služby jsou nejdostupnější 10 ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností České Budějovice, Písek 11, Vimperk, Jindřichův Hradec a Vodňany, naopak nejnižší dostupnost těchto služeb je ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Týn nad Vltavou, Blatná, Trhové Sviny, Třeboň a Kaplice (viz graf č. 8). 10 Hodnocení dostupnosti jednotlivých služeb sociální péče bylo provedeno porovnáním vybavenosti jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností vybranými typy služeb sociální péče, přičemž bylo pro jednotlivé typy těchto služeb stanoveno samostatné pořadí jednotlivých správních obvodů (obvodu s nejlepší hodnotou vybavenosti byla přiřazena hodnota 1, obvodu s nejnižší hodnotou vybavenosti byla přiřazena hodnota 17). Následně byla vzhledem k jisté zastupitelnosti jednotlivých typů pobytových, ambulantních a terénních sociálních služeb samostatně zhodnocena dostupnost těchto služeb v jednotlivých správních obvodech (výše uvedené hodnoty byly samostatně sečteny pro pobytové, ambulantní a terénní služby), obvodu s nejnižší takto vypočtenou hodnotou byla přiřazena opět hodnota 1, obvodu s nejvyšší hodnotou hodnota 17. V konečné fázi byly sečteny tyto hodnoty a bylo stanoveno konečné pořadí. Jedná se tedy o hodnocení dostupnosti sociálních služeb na základě porovnání vybavenosti jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností jednotlivými typy sociálních služeb. 11 Při použití této metody hodnocení dostupnosti služeb sociální péče na území celé ČR zaujímá správní obvod Písku jako obce s rozšířenou působností celkem 14. místo z celkem 205 těchto správních obvodů viz: PRŮŠA, L. Služby sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností a jejich dostupnost. in Conference proceedings RELIK Praha: Oeconimica, ISBN

20 graf č. 8: pramen: vlastní zpracování Ukazuje se, že v některých správních obvodech obcí s rozšířenou působností jsou chybějící kapacity v pobytových zřízeních (zejména v domovech pro seniory) nahrazovány podstatně vyšším rozsahem terénních služeb, zejména pečovatelskou službou. Typickým příkladem jsou např. - správní obvod Milevska jako obce s rozšířenou působností, který má druhou nejnižší vybavenost místy v domovech pro seniory a naopak nejvyšší vybavenost pečovatelskou službou, - správní obvod Týna na Vltavou jako obce s rozšířenou působností, který absenci míst v domovech pro seniory kompenzuje čtvrtou nejvyšší hodnotou vybavenosti pečovatelskou službou. Tuto skutečnost je možno především z hlediska dlouhodobých vývojových trendů hodnotit pozitivně, neboť v těchto regionech je kladen byť jistým způsobem vynuceným způsobem důraz na poskytování sociálních služeb v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů. Vybavenost správního obvodu Písek jako obce s rozšířenou působností službami sociální péče je v porovnání s ostatními správními obvody obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na velmi dobré úrovni. Z podrobnějšího rozboru míst, kde jsou tyto služby poskytovány, však vyplývá, že naprosté většina služeb je poskytována ve městě Písku, popř. v Protivíně jako obci s pověřeným obecní úřadem, zatímco v ostatních obcích ve správním obvodu jsou tyto služby poskytovány pouze v omezeném rozsahu 20

21 a teprve v případě výrazného zhoršení zdravotního stavu, poté co zejména senioři jsou hospitalizováni v nemocnici v Písku, jsou občanům těchto obcí nabízeny služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, popř. na sociálních lůžkách v nemocnici. Z tohoto pohledu lze proto největší rezervy spatřovat z hlediska dostupnosti v oblasti terénních služeb, a to především v malých obcích na území správního obvodu, rozvoj tohoto typu služeb by měl v následujících letech představovat jednoznačnou prioritu jak z hlediska zřizovatelů, tak i poskytovatelů sociálních služeb. V tomto smyslu by proto Město Písek i všechna ostatní města a obce na území tohoto správního obvodu měla ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a dalšími zainteresovanými subjekty (např. lékaři, střední zdravotní škola) podrobně analyzovat bytové podmínky seniorů, potencionálních seniorů a zdravotně handicapovaných osob tak, aby v okamžiku, kdy budou potřebovat pomoc, nebylo její poskytnutí limitováno nevyhovujícími bytovými podmínkami. Z hlediska aktuálních demografických trendů 12 i očekávaných trendů při poskytování sociálních služeb v následujících letech je nutno tento krok chápat jako prioritní opatření, s jehož realizací je vhodné neprodleně začít Očekávaný vývoj počtu příjemců příspěvku na péči u osob v poproduktivním věku a jeho předpokládané důsledky V roce 2013 byla publikována Projekce obyvatelstva České republiky do roku Tato skutečnost je příležitostí k aktualizaci dopadů, které může mít očekávaný vývoj počtu obyvatel na všechny sociální systémy v jednotlivých regionech ČR, tedy m.j. i na prognózu očekávaného vývoje počtu příjemců příspěvku na péči jako klíčového identifikátoru očekávané potřeby služeb sociální péče v následujících letech. Zpracování této prognózy je determinováno působením mnoha faktorů na zřeteli je nutno mít všechny faktory ovlivňující rozsah potřeby sociálních služeb, opomenout nelze stěžejní koncepční materiály charakterizující žádoucí strategické změny v této oblasti, vč. mezinárodních tendencí. Přitom je třeba mít na zřeteli, že působení řady faktorů je velmi obtížné kvantifikovat, velmi obtížně lze předikovat možné změny právního stavu a filosofických koncepcí a přístupů k poskytování sociálních služeb, na zřeteli je rovněž nutno mít změny v chování osob závislých na poskytování sociálních služeb, vč. změn v chování jejich rodinných příslušníků. Východiskem pro zpracování této projekce je vývoj struktury příjemců příspěvku na péči podle jednotlivých stupňů závislosti podle údajů z informačního systému o příspěvku na péči v letech Použít data za delší časové období nebylo možné, neboť v roce 2010 došlo k přehodnocování míry závislosti u těch příjemců příspěvku na péči, kteří na ni získali nárok v rámci přechodných ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v roce 2011 došlo ke změně kritérií pro hodnocení míry závislosti a v letech se tato data vzhledem ke změně správce informačních systému na MPSV nesledovala. S ohledem na legislativní změny realizované v uplynulém období bude alespoň krátká časová řada o vývoji podílu příjemců příspěvku na péči na celkovém počtu osob v závislosti na pohlaví, věku a míře závislosti za roky k dispozici cca v polovině roku 2017 (pokud do té doby však nebudou realizovány žádné výrazné úpravy podmínek nároku na tuto sociální dávku) a teprve následně tedy bude možno uvedené trendy aktualizovat. 12 V r byl okres Písek okresem s druhým nejvyšším věkovým průměrem v ČR viz: SRNOVÁ, Z. Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti (RELIK) Slaný: Melandrium, ISBN

22 Analýza struktury příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku příjemce dávky, pohlaví a míře závislosti v letech umožňuje s využitím regresní analýzy zpracovat odhad vývoje podílu počtu příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku, pohlaví a stupni přiznaného příspěvku na péči na celkovém počtu osob podle pohlaví a věku do roku Míra spolehlivosti tohoto odhadu je pro seniorské věkové skupiny velmi vysoká, v nejvyšších věkových skupinách a vyšších stupních závislosti přesahuje 95 % 14. Promítnutím uvedeného odhadu vývoje podílu příjemců příspěvku na péči do výsledků zpracované projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností lze v následujících letech do r při respektování výše uvedených faktorů očekávat následující vývoj počtu příjemců této sociální dávky (viz příloha č. 4). Z těchto údajů je zřejmé, že nárůst potřeby péče lze očekávat ve všech věkových skupinách osob starších 75 let, očekává se, že v r bude příspěvek na péči pobírat osob starších 65 let (t.j. cca o dvě třetiny více osob než v r. 2015), přičemž nejvýznamnější nárůst lze očekávat u osob starších 90 let (očekává se, že v r bude příspěvek na péči pobírat 488 osob v této věkové skupině, t.j. 2 x více než v roce 2015). Z hlediska jednotlivých stupňů závislosti lze očekávat největší nárůst počtu osob u příjemců příspěvku na péči ve III. a IV. stupni závislosti, v roce 2030 bude příspěvek na péči v těchto stupních závislosti pobírat více než 2 x tolik osob, než kolik jich pobírá podle projekce tuto sociální dávku v r (viz graf č. 9). 13 viz: JEŘÁBKOVÁ, V. PRŮŠA, L. Příspěvek na péči. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN viz: PRŮŠA, L. Důsledky stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče do roku Demografie č. 3/2015. ISSN

23 graf č. 9: pramen: vlastní zpracování Přestože v následujících letech lze očekávat "objektivizaci" struktury uživatelů jednotlivých především pobytových zařízení sociálních služeb, ukazují uvedené propočty, že stávající kapacity jednotlivých typů zařízení a služeb sociální péče na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností nebudou v roce 2030 dostatečné k tomu, aby bylo možno zabezpečit potřebný rozsah služeb na stávající úrovni vybavenosti. Je proto zřejmé, že rozvoj všech forem terénních, ambulantních i pobytových služeb se musí stát nedílnou součástí regionálního rozvojového plánu, přičemž nezbytným předpokladem umožňujícím včas reagovat na změněnou demografickou situaci je zvýšení důrazu na analýzu změn v demografické struktuře obyvatelstva v tomto regionu. Konkrétní rozsah poskytování jednotlivých sociálních služeb je velmi obtížné blíže specifikovat, protože je odrazem působení celé řady výše uvedených faktorů determinujících jejich vývoj jak v celém správním obvodu, tak i v samotném Městě Písek. Nicméně prostým promítnutím změn ve věkové struktuře obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností by pro zachování hodnot vybavenosti jednotlivými službami sociální péče na úrovni r bylo nutno do r zvýšit např.: - kapacity domovů pro seniory o 210 míst (z 289 na 499 míst), - kapacity domovů se zvláštním režimem o 79 míst (ze 109 na 188 míst), 23

24 - kapacitu pečovatelské služby o 204 osob (z 650 na 854 osob). Je zřejmé, že tyto hodnoty budou pravděpodobně korigovány v závislosti na tom, jak budou upraveny podmínky sociálního zajištění tzv. pečujících osob. Ukazuje se, že zrušení příspěvku při péči o osobu blízkou a jinou, k němuž došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nebylo správným řešením. Přestože doba péče o potřebného člena rodiny je hodnocena v oblasti důchodového pojištění jako tzv. náhradní doba a zákoník práce umožňuje využívat neplacenou dovolenou, je při poskytování péče v dávkové oblasti pečující osobě umožněno čerpat pouze ošetřovné ze systému dávek nemocenského pojištění po dobu 9 kalendářních dnů. Vzhledem k této skutečnosti tak řada těchto pečujících osob účelově onemocní tak, aby během péče mohla čerpat nemocenskou 15, popř. se eviduje jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. V současné době se po vzoru Rakouska připravuje zavedení institutu pečovatelské dovolené, což může významným způsobem změnit poptávku po jednotlivých sociálních službách. Orientačně lze uvést, že v důsledku očekávaného rozšíření okruhu osob, jimž budou potřebné služby poskytovat jejich rodinní příslušníci: - vzrostou požadavky na zajištění větší informovanosti pečujících osob o možnostech, způsobu a formách poskytování a zajišťování potřebné péče, vč. zajištění krátkodobých vzdělávacích kurzů pro pečující osoby, - vzroste poptávka po poskytování pečovatelské služby a osobní asistence ze strany registrovaných poskytovatelů (ve formě tzv. sdílené péče), - vzroste poptávka po poskytování domácí zdravotní péče, požadavky na zvýšení návštěvních služeb lékařů v domácnostech (vč. návštěv odborných specialistů) a na dostupnost kompenzačních pomůcek, - vzroste poptávka po odlehčovacích službách (respitní péče, denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb, raná péče), - vzrostou požadavky na posílení místní dostupnosti a kvality ambulantních a terénních služeb, - zvýší se potřeba lepší koordinace péče. Rozsah těchto požadavků a poptávky je v současné době velmi obtížné predikovat, nejsou známy základní parametry ani podmínky nároku na tuto pečovatelskou dovolenou (zejména doba poskytování a výše dávky). V tomto smyslu je proto nezbytné v rámci přípravy a realizace střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na Písecku podrobně analyzovat všechny determinanty ovlivňující chování klientů a potencionálních klientů o jednotlivé typy a formy sociálních služeb. Přitom je třeba mít na zřeteli, že vybavenost správního obvodu Písek jako obce s rozšířenou působností službami sociální péče je v porovnání s ostatními správními obvody obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji i na území celé ČR na velmi dobré úrovni. Největší rezervy lze spatřovat v oblasti terénních služeb, které mají představovat v následujícím období rozvojovou prioritu jak z hlediska zřizovatelů, tak i poskytovatelů sociálních služeb. V tomto smyslu by proto Město Písek i všechna ostatní města a obce na území tohoto správního obvodu mělo ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a dalšími zainteresovanými subjekty (např. lékaři, střední zdravotní škola) podrobně analyzovat bytové podmínky seniorů, potencionálních seniorů 15 Touto skutečností je m.j. vysvětlován rychlý růst výdajů na tuto sociální dávku v posledních letech viz: Analýza vývoje dávek nemocenského pojištění. Praha: ČSSZ,

25 a zdravotně handicapovaných osob tak, aby v okamžiku, kdy budou potřebovat pomoc, nebylo její poskytnutí limitováno nevyhovujícími bytovými podmínkami. Vzhledem k tomu, že řada seniorů a zdravotně handicapovaných osob vyhledává pobytové služby především z obav z toho, že by jim v případě neočekávané situace (např. pádu) neměl doma kdo pomoci, jeví se vhodné stimulovat na území správního obvodu vznik služby "tísňová péče" tak, aby si mohli sami v případě zavolat potřebnou pomoc. Současně je nutno zahájit neprodleně jednání s odborem školství krajského úřadu Jihočeského kraje a vedením Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o zvýšení počtu studentů ve studijních oborech zaměřených na vzdělávání v oblasti sociální práce a ošetřovatelské péče tak, aby v následujících letech měli stávající (i potencionální budoucí) poskytovatelé sociálních služeb na správním území Písku jako obce s rozšířenou působností k dispozici dostatek odborně vzdělaného personálu pro poskytování potřebných sociálních služeb na kvalitní úrovni. Současně je vhodné ve spolupráci s kontaktním pracovištěm Úřadu práce ČR v Písku připravit vhodné rekvalifikační programy pro zájemce o zaměstnání v těchto perspektivních oborech. Nezbytným předpokladem rozvoje sociálních služeb, který je ale nutno řešit na celostátní úrovni, je změna základních principů jejich financování. Stávající systém, který je založen na "cenové regulaci" maximální výše úhrad klienta za poskytované služby ze strany státu a na poskytování dotace (resp. vyrovnávacích plateb) ze strany jednotlivých krajů, rozvoj sociálních služeb nestimuluje. Pokud je maximální výše úhrad uživatele služby stanovena na takové úrovni, která neumožňuje uhradit průměrné celostátní náklady daného typu služby, je ex ante předjímána závislost poskytovatelů na přiznání dotací, na které však není právní nárok, poskytovatel sociálních služeb je limitován v jejich rozvoji, protože nemá jistotu, že se tato skutečnost promítne v navýšení úrovně dotace 16. Zásadním způsobem je rovněž nutno vyřešit dlouhodobé výrazné podfinancování ošetřujícími lékaři indikované a zdravotnickými pracovníky provedené a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb ze systému veřejného zdravotního pojištění, které taktéž významně limituje rozvoj sociálních služeb Služby sociální prevence a sociální poradenství aktuální stav a perspektivy Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Jejich cílem je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Na rozdíl od služeb sociální péče není problematice vybavenosti jednotlivých regionů službami sociální prevence a sociálního poradenství a jejich dostupnosti věnována 16 viz: PRŮŠA, L. Financování služeb sociální péče v ČR teorie a praxe. FÓRUM sociální politiky č. 3/2015. ISSN viz: PRŮŠA, L. a kol. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN

26 dostatečná pozornost. Jde o služby, které jsou v řadě směrů relativně nové, zkušenosti z jejich provozování jsou jen sporadicky publikovány a zobecněny, o rozsahu jejich poskytování není k dispozici dostatek statistických údajů. Z přehledu registrovaných sociálních služeb na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností Písek vyplývá, že v tomto regionu není k dispozici celá baterie těchto služeb tak, jak jsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, není registrována žádná služba typu azylové domy, domov na půl cesty, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, raná péče a tlumočnické služby. Klíčovým bodem z hlediska prevence sociálního vyloučení a z hlediska včasného poskytování kvalitních sociálních služeb je dostatečná úroveň informovanosti občanů o možnostech a formách vhodného řešení obtížných sociálních situací. Z šetření, které bylo realizováno v r , m.j. vyplynulo, že: - 95 % respondentů je vysoce spokojeno s kvalitou poskytovaných sociálních služeb v regionu, - obyvatelé pobytových zařízení vyjádřili s poskytovanými sociálními službami vesměs spokojenost, - 73 % respondentů se považuje za dostatečně informované v oblasti sociálních služeb a zároveň 80 % z nich ví, kde informace získávat, - nejžádanější formou informování o poskytovaných sociálních službách patří informace v tisku (především místní zpravodaje nebo lokální tisk), - respondenti prokázali vysokou znalost poskytovatelů i přes to, že naprostá většina z nich žádnou sociální službu neužívá, - pouze 14 % respondentů postrádá nějakou sociální službu, - jako nejvážnější nežádoucí jev, který souvisí se sociálním vyloučením, byla respondenty označena dlouhodobá nezaměstnanost, následovaly závislosti na návykových látkách, bezdomovectví, dluhy, soudní vystěhování a kriminalita. Pokud služby sociální prevence mají naplňovat svoje základní funkce, je zřejmé, že s ohledem na řadu problémů, které dnes doprovázejí poskytování těchto služeb v rámci samosprávných působností obcí, měst a krajů, lze vyslovit názor, že zajištění těchto služeb na celém území státu by mělo být převedeno do jejich přenesené působnosti. Poskytovatel těchto služeb totiž zasahuje ve prospěch společnosti a občana, zpravidla na jeho žádost, pomáhá mu překonat jeho obtížnou sociální situaci nebo sociální problém. Cílem poskytování těchto služeb je zajištění prospěchu celé společnosti, resp. ochrana společnosti před působením sociálně patologických jevů 19. Jako základní teritorium, na němž by měl být k dispozici v zásadě celý okruh služeb sociální prevence, je možno vymezit správní obvod obce s rozšířenou působností, některé služby s ohledem na jejich spádovost (event. speciální povahu) je možno provozovat na krajské, popř. celostátní úrovni, některé služby by naopak s ohledem na samotnou povahu preventivních služeb bylo vhodné zajistit na úrovni každé obce s pověřeným obecním úřadem. Správní obvod obce s rozšířenou působností představuje 18 viz: Sociální služby na Písecku [online], cit. [ ], dostupné z: 19 viz: PRŮŠA, L. VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN

27 totiž území, které vytváří natolik početné jednotlivé sociální skupiny, že jednotlivé sociální potřeby je možno zabezpečovat na profesionální úrovni. Z analýzy dostupnosti sociálních služeb však vyplývá, že služby sociální prevence se vyznačují omezenou dostupností ve většině těchto regionů 20. Příčiny této skutečnosti lze spatřovat zejména v tom, že: - tyto služby souvisí se sociální krizí jednotlivce či skupiny, které lze predikovat pouze na základě makrosociální analýzy četnosti rizik (lze předpokládat, že k určitým situacím v určité četnosti dochází a lze tedy predikovat potřebu i územní distribuci služeb, které jsou k jejich řešení určeny 21 ), - potřeba konkrétní služby se projevuje zpravidla až v okamžiku, kdy je nová služba zřízena a její kapacita je často bezprostředně na to plně využita, - neexistuje střechová organizace, která reprezentovala nestátní neziskové organizace, poskytující tyto služby a která by deklarovala informace o mimořádně rozsáhlých aktivitách nestátního sektoru v této oblasti (řada aktivit není vůbec statisticky sledována), - dochází k územnímu přenosu poptávky po těchto službách (některé z těchto služeb jsou využívány občany z jiných často i vzdálených měst, města, která tyto služby poskytují, "přitahují" osoby, které je potřebují, což zpětně snižuje zájem těchto měst takové služby podporovat) 22 : Současná doba totiž s sebou přináší nové sociální jevy, na jejichž řešení je potřeba se v předstihu připravit. Soustavně se např. rozšiřuje okruh osob, které jsou odkázány na pomoc společnosti vzhledem k tomu, že samy řešení těchto jevů nezvládají. Zvyšují se počty osob, které čelí exekučnímu řízení, popř. vyhlašují osobní bankrot, nejsou schopny hradit náklady související s užíváním bytu. V tomto smyslu je proto nutno významným způsobem posílit výkon sociální práce, a to nejenom v samotném městě Písek, ale ve všech obcích v celém správním obvodu. Služby sociální prevence a sociální poradenství musí být klíčovým nástrojem řešení rizikových faktorů na místní úrovni, neboť se jedná o faktory, které mohou ohrožovat stabilitu a sociální soudržnost celé společnosti (např. chudoba, sociální patologie, xenofobie, drogy, alkohol, prostituce, kriminalita apod.). V tomto smyslu např.: - zabezpečení komplexu služeb azylové péče (noclehárna, azylový dům, denní pobyt, dům na půl cesty, chráněné bydlení) představuje akt prevence řady negativních sociálních jevů, má vliv na kvalitu sociálního prostředí města, - by se mělo postupovat tak, aby nevznikla sociálně vyloučená komunita, neboť je to významně levnější, než řešit důsledky jejího vzniku. Na základě analýzy četnosti výskytu a spádovosti jednotlivých aktivit by ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek, tak jako v každém správním obvodu těchto obcí měla být k dispozici tato základní síť aktivit a služeb sociální prevence (v širším slova smyslu): 20 viz: BAREŠ, P. Regionální dostupnost sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN např. z hlediska potřeby služeb azylového bydlení je možno vycházet z toho, že na celostátní úrovni připadá na osob 14 bezdomovců, 27 osob po propuštění z výkonu trestu nebo cca 25 osob vyžadujících azylové bydlení z důvodu závislosti na drogách 22 viz: PRŮŠA, L. VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN

28 - v oblasti kontaktní práce jde o místo prvního kontaktu, kde každý klient může získat první informace o formách řešení své situace, kontaktní centrum pro lidi se závislostmi (zejména na drogách), nízkoprahový klub pro mládež, nízkoprahové středisko pro uživatele drog, k dispozici by rovněž měl být sociální pracovník na ulici (tzv. streetworker), - v oblasti krizové pomoci služby pro dospělé, děti, matky s dětmi, pro osoby bez přístřeší a pro oběti násilí, - v oblasti rané intervence jde o středisko rané péče, - o oblasti sociální poradenství jde o občanskou poradnu a specializované poradny pro osoby se závislostmi (zejména na drogách), pro rodinu manželství a mezilidské vztahy, pro problémovou mládež, k dispozici by měla být právní poradna, poradna pro otázka finanční gramotnosti, linka bezpečí a linka důvěry, - v oblasti azylové pomoci jde o celý komplex služeb (noclehárna, azylový dům, denní pobyt, dům na půl cesty, chráněné bydlení). Ve spolupráci s úřadem práce by k dispozici měla být rovněž dostatečná kapacita podporovaného zaměstnání. Cílem takto vybudované sítě aktivit a služeb sociální prevence by mělo být prioritně usilovat o podporu sociálního začleňování, a to zejména v těchto oblastech: - vyjednávání za klienta na úřadu práce v oblasti poskytování dávek, - aktivace klientů na trhu práce ve spolupráci s úřadem práce prostřednictvím nabídky veřejně prospěšných prací, - vytváření propustného systému bydlení, zvyšování jeho kvality bydlení, zamezování vzniku dalších ubytoven a vytváření sociálně vyloučených lokalit, - spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi např. při práci s klienty, při lokálním plánování sociálních služeb apod., - podpora rovného přístupu ke vzdělávání (např. podpora zřizování tzv. nultých ročníků ve školách), přizpůsobení rekvalifikací poskytovaných úřadem práce a nabídky vzdělávání v regionu potřebám zaměstnavatelů (např. podpora určitých učebních oborů) 23. Na zajištění tohoto spektra služeb by se ve svém správním obvodu mělo soustředit i Město Písek. Některé z těchto aktivit by přitom měly být klientům k dispozici na území každé obce s pověřeným obecním úřadem, v tomto smyslu se jedná především o sociálního pracovníka na ulici (streetworker), nízkoprahový klub pro mládež, občanskou poradnu, denní centrum, dům na půl cesty a chráněné bydlení. Tuto základní síť na území správního obvodu obce s rozšířenou působností by na úrovni kraje měly doplňovat další služby, např. viktimologická poradna, terapeutická komunita pro uživatele drog nebo azylový dům pro oběti domácího násilí, popř. i poradna pro azylanty nebo poradna pro otázky sekt podrobněji viz: TRBOLA, R. NEČASOVÁ, M. RÁKOCZYOVÁ, M. Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN podrobněji viz: PRŮŠA, L. VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN