Mezinárodní ochrana v rámci EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva PŘÍRUČKA LEKTORA

Transkript

1 Mezinárodní ochrana v rámci EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva PŘÍRUČKA LEKTORA Partneři: ILA INA SSAI - IPA 1/104 Příručka lektora

2 Tento materiál vznikl pro účely projektu Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání a je možné ho přizpůsobit vzdělávacím potřebám cílových skupin. Obsah Základní myšlenka projektu... 3 Strukturovaný rozpis školení... 4 Lekce Lekce Lekce Lekce 4: Lekce Lekce Lekce Lekce Lekce Partneři: ILA INA SSAI - IPA 2/104 Příručka lektora

3 Základní myšlenka modulu Název vzdělávacího kurzu Délka Cílová skupina Hlavní cíle Shrnutí Cíl - znalosti a dovednosti Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva 8 hodin Noví pracovníci odboru azylové a migrační politiky MV ČR, ŘSCP a pracovníci SUZ (Správy uprchlických zařízení). Modul je využitelný rovněž pro stávající pracovníky státní správy, kteří přichází do kontaktu s poživateli mezinárodní ochrany, nové pracovníky nevládních organizací a, VŠ studenty. Poskytnutí přehledu o mezinárodní ochraně v kontextu EU a sdílení společné interpretace a zavádění jejích principů. Modul se zaměřuje na SPOLEČNÝ EVROPSKÝ AZYLOVÝ SYSTÉM, a to s důrazem na národní proceduru. Přednáška nepostrádá dimenzi mezinárodní, komunitární, historickou a především praktickou. 1. Získat znalosti o legislativním rámci v oblasti práva na azyl - 2. Získat znalosti společných standardů jeho zavádění - 3. Uvědomit si klíčové principy mezinárodní ochrany 4. Poznat různé hráče na mezinárodní, evropské a národní úrovni - 5. Získat informace o zemi původu uchazeče o azyl - 6. Získat obecný přehled o geopolitickém kontextu azylu Partneři: ILA INA SSAI - IPA 3/104 Příručka lektora

4 Strukturovaný rozpis školení Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva Strukturovaný rozpis školení Den 1 Čas 09:00 Lekce 1 - Úvod : Přestávka.45 11: : : : Oběd Lekce 4 - Případové studie zaměřené na klíčové principy: různé druhy strachu a pronásledování 15:00 Přestávka : :00.15 Lekce 8 - Otázky a odpovědí, Závěrečný hodnotící test Lekce 7 - Případová studie (předvádění rolí) Lekce 9 - Zakončení.30 Konec vzdělávacího kurzu Lekce 2 - Lekce: Mezinárodní právo, Ženevská úmluva, Úmluva o lidských právech Lekce 3 - Lekce: Evropský rozměr mezinárodní ochrany Lekce 5 - Lekce: Národní zákony: různé způsoby respektování stejných principů Lekce 6 - Národní příklady zavádění práva EU (postupy) Partneři: ILA INA SSAI - IPA 4/104 Příručka lektora

5 Lekce 1 Vzdělávací kurz Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl Výuková lekce lekce 1: Úvod Čas 9:00 Délka 15 min Č. Činnost Délka Přivítání zástupcem pořádající 1 instituce, informace o projektu Účastníci se představí s přihlédnutím k očekáváním a předchozým zkušenostem z 2 dané oblasti Školitel představí obecné hlavní 3 a dílčí cíle a program školení Školitel X X Úkoly Účastníci X Pomůcky Letáčky k projektu Flipchart (Lekce1.ppt) Poznámky Partneři: ILA INA SSAI - IPA 5/104 Příručka lektora

6 Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva Program školení Obecné cíle Tento vzdělávací kurz má za cíl poskytnout přehled o mezinárodní ochraně v kontextu EU a sdílení společné interpretace o implementování jejích principů Modul se zaměřuje na společný evropský azylový systém, a to s důrazem na národní proceduru. Modul nepostrádá dimenzi mezinárodní, komunitární, historickou a především praktickou. Cíle Znalosti Na konci školení budou účastníci: mít znalosti o legislativním rámci v oblasti azylového práva mít znalosti společných standardů jeho zavádění znát různé úrovně mezinárodní ochrany mít obecný přehled o geopolitickém kontextu azylu Dovednosti Na konci školení budou účastníci schopni: poznat různé hráče na mezinárodní, evropské a národní úrovni získat informace o zemi původu uchazeče o azyl Metodika školení Navrhovaný postup školení vychází z vysoké úrovně zapojení účastníků; téma se rozvíjí pomocí různých kroků implementace, poskytování různých druhů informací, pomocí analýzy případových studií, práce ve skupinách, zpětné vazby, diskuse, otázek a odpovědí a znalostního testu. Školení zaručuje účastníkům získání znalostí a dovedností častým užíváním zpětné vazby, kontroly a hodnocení ze strany školitele. Partneři: ILA INA SSAI - IPA 6/104 Příručka lektora

7 Snímek 1 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl Lekce 1 Úvod Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 1 Snímek 2 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Obecné cíle a cílová skupina Smíšená skupina nových pracovníků v dané oblasti (nově jmenovaných, odpovědných za zavádění azylové legislativy) a případových pracovníků (pracující přímo s žadateli o azyl a uprchlíky) Tento vzdělávací kurz má za cíl poskytnout přehled o mezinárodní ochraně v kontextu EU a sdílení společné interpretace o zavádění jejích principů Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 2 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 7/104 Příručka lektora

8 Snímek 3 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Cíle 1. Získat znalosti o legislativním rámci v oblasti práva na azyl 2. Získat znalosti společných standardů jeho zavádění 3. Uvědomit si různé úrovně mezinárodní ochrany 4. Poznat různé hráče na mezinárodní, evropské a národní úrovni 5. Získat informace o zemi původu žadatele o azyl 6. Získat obecný přehled o geopolitickém kontextu azylu Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 3 Snímek 4 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Program školení Úvod Mezinárodní právo, Ženevská úmluva, smlouva o EU Přestávka na kávu Evropský rozměr mezinárodní ochrany Oběd Případové studie: zaměření na klíčové principy Národní zákony: různé způsoby respektování stejných principů Přestávka na kávu Národní příklady zavádění práva EU (postupy) Případová studie (předvádění rolí) 17:00-17:20 Otázky a odpovědi, závěrečný hodnotící dotazník Zakončení Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 4 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 8/104 Příručka lektora

9 Lekce 2 Vzdělávací kurz Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl Výuková lekce lekce 2: Mezinárodní právo Čas 9:15 Délka Cíl 75 min pochopit základní terminologii související s mezinárodní ochranou uvědomit si různé úrovně mezinárodní ochrany Č. Činnost 1 2 Články 1A, 1C, 1F, 33 Ženevské úmluvy Články 3, 8 Evropské úmluvy o lidských právech Délka Školitel X X Úkoly Účastníci Pomůcky prezentace powerpoint (Lekce2) - celý text Ženevské úmluvy - lépe, pokud ho již účastníci znají prezentace powerpoint (Lekce2) - celý text evropské úmluvy - lépe, pokud ho již účastníci znají Poznámky Partneři: ILA INA SSAI - IPA 9/104 Příručka lektora

10 Snímek 1 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Mezinárodní právo Lekce 2 Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 1 Snímek 2 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ /09/LLP-LdV/TOI/ Právo na azyl Úvod Právo na azyl Mezinárodní ochrana (+ podpůrné formy ochrany) Mezinárodní veřejné právo (OSN/Rada Evropy) Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 2 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 10/104 Příručka lektora

11 Snímek 3 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Mezinárodní právo Právo na azyl Všeobecná deklarace lidských práv Úmluva týkající se postavení uprchlíků z roku 1951 viz Příloha A Protokol týkající se postavení uprchlíků z 31. ledna 1967 Podpůrné formy ochrany Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání - viz Příloha B Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 3 Snímek 4 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Evropské právo Právo na azyl / Uprchlíci Evropská dohoda o zrušení vízové povinnosti pro uprchlíky Evropská dohoda o převodu odpovědnosti za uprchlíky Podpůrné formy ochrany Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod - viz Příloha C Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 4 Poznámka pro školitele: Evropským právem se pro účely této prezentace myslí mezinárodní právo přijaté v rámci Rady Evropy (Štrasburk). Právo EU je mezinárodní právo přijaté EU. Snímek 5 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 11/104 Příručka lektora

12 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Kdo je uprchlík (zahrnutí) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Článek 1 A pojem "uprchlík" se vztahuje na kteroukoliv osobu, jež v důsledku událostí, které nastaly před 1. lednem 1951, se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (+ osoby bez státní příslušnosti) Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 5 Snímek 6 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Kdo není uprchlík (zahrnutí) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Článek 1 F Ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž jsou vážné důvody se domnívat, že se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti, ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Spojených národů. Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 6 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 12/104 Příručka lektora

13 Snímek 7 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Kdo už nepotřebuje ochranu (ukončení) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Článek 1 C. pozbývá platnosti pro jakoukoli osobu spadající pod podmínky odstavce A, jestliže. se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní příslušnosti potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně nabyla nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do které se nevrátila z obav před pronásledováním, atd. Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 7 Snímek 8 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Práva uprchlíků Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Články 2-34 Nenavrácení refoulement (článek 33) další nástroje mezinárodního práva Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 8 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 13/104 Příručka lektora

14 Snímek 9 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Podpůrné formy ochrany (důvody) Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Článek 3 odst. 1 Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou -li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Článek 3 Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl 9 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 14/104 Příručka lektora

15 Lekce 3 Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl Vzdělávací kurz Výuková lekce lekce 3: Evropský rozměr mezinárodní ochrany Čas 10:45 Délka Cíl 75 min vysvětlit jak funguje SEAS (Společný evropský azylový systém) Úkoly Č. Činnost Délka Pomůcky Školitel Účastníci Historie azylových politik prezentace (Lekce3) + X 1 poznámky * Schengenská dohoda prezentace (Lekce3) + x poznámky prezentace (Lekce3) + x * Dublinská úmluva poznámky * Londýnská rezoluce prezentace (Lekce3) + x poznámky Postupná komunitarizace - prezentace (Lekce3) + 2 historie a cíle x poznámky * Maastrichtská smlouva x prezentace (Lekce3) + * Amsterodamská smlouva prezentace (Lekce3) + x poznámky * Haagský program prezentace (Lekce3) + x poznámky prezentace (Lekce3) + x * Lisabonská smlouva poznámky Přijaté dokumenty prezentace (Lekce3) + x 3 poznámky 4 Komunitarizovaná azylová x prezentace (Lekce3) + politika * Haagský program poznámky prezentace (Lekce3) + x poznámky prezentace (Lekce3) + x * Stockholmský program poznámky Budoucí cíle prezentace (Lekce3) + x 5 poznámky prezentace (Lekce3) + x *SEAS poznámky Poznámky Primární právo - TEC, čl. 78, 79 7 (seznam přijatých opatření) Sekundární právo - kvalifikační a procesní směrnice 8 Haagský program 9 x x x prezentace (Lekce3) + poznámky prezentace (Lekce3) - Seznam sekundárního práva - celý text dvou nových směrnic prezentace (Lekce3) + poznámky Partneři: ILA INA SSAI - IPA 15/104 Příručka lektora

16 Snímek 1 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Evropský rozměr mezinárodní ochrany Lekce 3 Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 1 Snímek 2 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ Evropský rozměr A Směřování ke sladění azylové politiky: mezivládní spolupráce B Progresivní komunitarizace C Komunitarizovaná azylová politika D - Spolupráce při aplikaci evropských povinností Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 2 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 16/104 Příručka lektora

17 Snímek 3 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ A Směřování ke sladění azylové politiky: mezivládní spolupráce Do roku 1999 spolupracovaly evropské státy pomocí mezivládní metody, která vylučuje zapojení evropských institucí. Cíl: sladit ochranné standardy a omezit druhotný pohyb žadatelů o azyl. Přijaté nástroje: Schengenská smlouva z roku 1985 a Úmluva o provádění Schengenské smlouvy z roku 1990 Dublinská úmluva z 15. června 1990 o stanovení státu odpovědného za přezkoumání žádostí Londýnská rezoluce Rezoluce Rady z roku 1995 o minimálních standardech procedur azylového řízení Společná pozice Rady ze dne 4. března 1996 o harmonizovaném použití definice termínu "uprchlík" Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 3 Snímek 4 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ B Progresivní komunitarizace - historie 1993: Maastrichtská smlouva 1999: Amsterodamská smlouva a Program z Tampere : Přechodné období - Haagský program (2004) 2007: Lisabonská smlouva (vstoupila v platnost v prosinci 2009) Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl : Maastrichtská smlouva nastavila základy pro integraci azylového práva do evropských smluv, a to jako součásti politiky v oblasti justice a vnitřních věcí (třetí pilíř, který funguje v souladu s mezivládní metodou). 1999: Amsterodamská smlouva rozdělila otázky třetího pilíře na dvě části: policejní a soudní spolupráce, která je nadále mezivládní, volný pohyb osob, který byl komunitarizován v souladu s předem schváleným harmonogramem. 1999: Program přijatý Evropskou radou v Tampere (1999) definoval cíle pro první etapu společného evropského azylového systému, což znamená: definici právních nástrojů pro společné postupy azylového řízení, společné přijetí Partneři: ILA INA SSAI - IPA 17/104 Příručka lektora

18 podmínek AS v členských státech EU, společnou definici uprchlíka a podpůrné ochrany, odpovědnost za přezkoumání žádosti o azyl v členském státě podle Dublinské úmluvy V roce 2004 definoval Haagský program cíle, které měly být implementovány v oblasti svobody, bezpečnosti a justice v období Směřovalo se k zavedení společné procedury azylového řízení pro ty, jimž byl poskytnut azyl nebo podpůrná ochrana, opírající se o pečlivé a úplné posouzení právních nástrojů přijatých v první etapě. Čtyři hlavní právní nástroje přijaté v oblasti azylu během první etapy byly: Směrnice o podmínkách přijetí (2003), Směrnice o procedurách azylového řízení (2005), Kvalifikační směrnice (2004) a Dublinské nařízení (2003). 2007: Lisabonská smlouva: nová evropská reformní smlouva rozšiřuje kompetence EU v otázkách azylu a přistěhovalectví. Smlouva nastavuje specifický cíl vytvoření společné politiky v otázkách azylu a v souladu s tím zplnomocňuje k přijímání zákonů k zakotvení jednotných standardů (oproti minimálním standardům z Amsterodamské smlouvy) a k postupnému zavedení integrovaného systému správy vnějších hranic. Předpokládá, že azylová a migrační politika je součástí Oblasti svobody, bezpečnosti a justice, kde Unie sdílí kompetence s členskými státy. Sdílení kompetencí znamená, že v těchto oblastech má Unie preferenční zákonodárnou kompetenci. Členské státy by měly být aktivní jen v tom rozsahu, v němž Unie nevykonala své zákonné pravomoci. Lisabonská smlouva mění strukturu evropských institucí a jejich funkci, přičemž cílem je EU učinit demokratičtější a účinnější. Snímek 5 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ B Progresivní komunitarizace - cíle 1. Finanční solidarita 2. Stanovení kritérií pro určení státu odpovědného za přezkoumání žádostí 3. Společné reakce v případě masového přílivu vysídlených osob v důsledku vážné krize 4. Omezení druhotného pohybu žadatelů o azyl 5. Sblížení pravidel pro udělování statutu a práv uprchlíků a osob požívajících podpůrné ochrany 6. Definice minimálních standardů pro posouzení žádostí o azyl 7. Definice Společného evropského azylového systému - SEAS Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 5 SEAS: společný prostor, kde zjednodušené a konsolidované věcné a procesní standardy ochrany napříč Unií zajišťují účinnost azylového řízení a chrání před podvodnými žádostmi o azyl. Společná politika pro azyl pomocí jednotných standardů (oproti minimálním standardům z Amsterodamské smlouvy) Partneři: ILA INA SSAI - IPA 18/104 Příručka lektora

19 Snímek 6 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ B Progresivní komunitarizace - přijaté nástroje 1. Evropský fond pro uprchlíky 2. Tzv. nařízení Dublin II a nařízení EURODAC 3. Směrnice o dočasné ochraně 4. Přijímací směrnice 5. Kvalifikační směrnice 6. Procesní směrnice Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 6 Evropský fond pro uprchlíky (Rozhodnutí 2000/596/ES a Rozhodnutí 2004/904/ES) Tzv. nařízení Dublin II (nařízení 343/2003) a nařízení EURODAC (nařízení 2725/2000) Směrnice o dočasné ochraně (2001/55/ES) Směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (2003/9/ES) Směrnice o statutu uprchlíka a podpůrné ochraně, známá jako azylová kvalifikační směrnice (2004/83/ES) Směrnice o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka, též známá jako směrnice o procesním řízení, která byla přijata 1. prosince 2005 (2005/85/ES) Snímek 7 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ C Komunitarizovaná azylová politika Opatření azylové politiky byla nedílnou součástí prvního pilíře od 1. prosince 2005 Od roku 2005: Vývoj v důsledku Haagského programu a akčního plánu pro azyl. 2009: Stockholmský program stanovuje priority EU a činnost v oblasti mezinárodní ochrany na léta 2010 až Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 7 Partneři: ILA INA SSAI - IPA 19/104 Příručka lektora

20 Opatření azylové politiky byla nedílnou součástí prvního pilíře od 1. prosince 2005 Komise má výhradní právo iniciovat; rozhodnutí Rady jsou přijímána kvalifikovanou většinou; Rada a Parlament mají společné rozhodovací pravomoci; Komise má právo přijmout nápravná opatření vůči členským státům, které nerespektují své povinnosti; Soudní dvůr má plnou pravomoc 2004: Nový víceletý program přijatý Haagskou evropskou radou, který si klade za cíl posílit svobodu, bezpečnost a spravedlnost v Evropské unii, předpokládá vytvoření Společného evropského azylového systému do roku (viz poznámka str. 4). Každý pětiletý program obsahuje politické priority, návrhy a termíny, jedná se nicméně spíše o mapu než striktní dokument o dané politice. 2005: Akční plán o azylu je soubor podrobných opatření a kalendář pro implementaci programu přijatého v Haagu. Je to referenční rámec pro práci Komise a Rady během následujících pěti let (2010). Četné změny v této oblasti poukázaly na to, že přijetí minimálních standardů ve směrnicích nebylo dostatečné a byla přijata řada dodatků. Bylo zjištěno, že hlavními potřebami je zvýšení praktické spolupráce a vytvoření integrovaného a vyváženého přístupu k výzvám azylové politiky v Evropě. 2009: Stockholmský program obsahoval dlouhý seznam činností, mezi něž patří migrace a vývoj, pracovní migrace, práva občanů třetích zemí, integrace, ilegální migrace a řada azylových problémů. Zatímco Haagský program zdůrazňoval harmonizaci migrační a azylové politiky napříč členskými státy, Stockholmský program chápe jako prioritu praktická řešení. Ve skutečnosti se jedná o iniciativy, které podněcují spolupráci mezi členskými státy. Program také usiluje o používání měkkého práva ve formě pokynů a nezávislých agentur EU, spíš než tvrdého práva, jež předpokládala Maastrichtská smlouva. Předpokládá se vytvoření společné vzdělávací platformy pro vnitrostátní azylové úředníky a především vytvoření Evropského azylového kurikula Snímek 8 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ C Komunitarizovaná azylová politika: budoucí cíle : vytvoření SEAS Úplné převedení právních nástrojů z první etapy, jejich zhodnocení, případně revize Vytvoření spolupráce mezi orgány odpovědnými za stanovení statutu uprchlíka a vytvoření Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) zodpovědného za všechny druhy spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o společný azylový systém Použití jednotného postupu při zpracovávání žádostí v členských státech (na jednom místě poskytované služby týkající se zpracování žádostí o azyl s použitím Ženevské úmluvy a podpůrné ochrany) Sladění analýz o zemích původu Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 8 Přijaté pracovní nástroje nejsou vždy shodně používány, pokud jde o harmonizaci standardů pro udělování statutu uprchlíka. Mezi ochrannými systémy jednotlivých členských států jsou patrné rozdíly. V roce 2008 ustoupily členské státy od plánu dokončit vznik Společného evropského azylového systému do roku 2010 a posunuli termín na rok 2012 vzhledem k politickým potížím při smiřování velkých rozdílů napříč Evropskou unií, mezi počtem žádostí o azyl a míře přiznání statutu pro žadatele. Během let 2008 a 2009 byly navrženy dodatky k Procesní azylové směrnici a Kvalifikační azylové směrnici, Dublinskému nařízení a nařízení Eurodac a směrnici o podmínkách přijetí, což zlepšilo soudržnost azylových nástrojů EU. Partneři: ILA INA SSAI - IPA 20/104 Příručka lektora

21 Dialog mezi státními správami vyžaduje minimální znalosti azylového práva: předpokládají se snahy o vytvoření Evropského azylového kurikula. Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), vytvořený směrnicí v květnu 2010, má dvě základní funkce: 1) pomoci státům EU čelit výjimečným situacím masového podávání žádostí o azyl poskytnutím odborníků, například odborných tlumočníků, 2) sbírat údaje z každé země a nevládních organizací za účelem rozšíření informací o dobré praxi. Snímek 9 vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/ D - Spolupráce při aplikaci evropských povinností Zásadní teorie o zapojení ve spolupráci týkající se azylových záležitostí (viz směrnice 2004/83/ES a 2005/85/ES): Uprchlík / status uprchlíka / podpůrná ochrana Hraniční azyl / uprchlíci sur place Práva setrvat na území / povolení zůstat Zrychlené řízení/ Normální řízení / řízení o přípustnosti Bezpečná země původu / první země azylu / bezpečná třetí země Nepřijatelnost / neodůvodněná povaha žádosti Minimální standardy pro zpracování žádostí Vyloučení / odejmutí statusu / ukončení Znalosti o geopolitickém kontextu žádostí o azyl Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl 9 Viz Slovníček pojmů pro nováčky Partneři: ILA INA SSAI - IPA 21/104 Příručka lektora

22 Slovníček pojmů pro nováčky Ustanovení o ukončení (azyl) [kvalifikační směrnice, čl. 11] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti pozbývá postavení uprchlíka, jestliže a) se dobrovolně znovu postavil pod ochranu země své státní příslušnosti nebo b) potom, co ztratil státní příslušnost, znovu ji dobrovolně nabyl nebo c) nabyl novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti nebo d) dobrovolně se znovu usadil v zemi, kterou opustil nebo do které se nevrátil z obav před pronásledováním nebo e) nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti, poněvadž okolnosti, pro které byl uznán uprchlíkem, tam přestaly existovat nebo f) je-li osobou bez státní příslušnosti, je schopen vrátit se do země svého bývalého pobytu, poněvadž okolnosti, pro které byl uznán uprchlíkem, tam přestaly existovat. 2. Při hodnocení podle odst. 1 písm. e) a f) přihlížejí členské státy k tomu, zda má změna okolností natolik významnou a trvalou povahu, že obavy uprchlíka z pronásledování již nelze považovat za odůvodněné. Ustanovení o ukončení (podpůrná ochrana) [kvalifikační směrnice, čl. 16] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti přestává být osobou, která má nárok na podpůrnou ochranu, jestliže okolnosti, které vedly k přiznání postavení podpůrné ochrany, přestanou existovat nebo se změní do té míry, že ochrany již není třeba. 2. Při uplatňování odstavce 1 přihlížejí členské státy k tomu, zda je změna okolností natolik významná a dlouhodobá, že osoba, která má nárok na podpůrnou ochranu, již není vystavena skutečnému nebezpečí vážné újmy. První země azylu [procesní směrnice, čl. 26] Zemi lze pro žadatele o azyl považovat za první zemi azylu, pokud a) žadatel byl v této zemi uznán za uprchlíka a může nadále požívat této ochrany nebo b) žadatel jinak požívá v této zemi dostatečné ochrany, včetně použití zásady nenavracení, za předpokladu, že bude touto zemí převzat zpět. Ustanovení o vyloučení (azyl) [kvalifikační směrnice, čl. 12] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti je vyloučen z postavení uprchlíka, jestliže a) spadá do oblasti působnosti čl. 1 odst. D Ženevské úmluvy týkajícího se ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací OSN než vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Jestliže podobná ochrana nebo podpora není z jakýchkoli důvodů dále udělována osobám, jejichž postavení není ještě definitivně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění OSN, nabývají tyto osoby nároku na výhody podle této směrnice; b) příslušné úřady země, ve které se usadil, mu udělily práva a povinnosti spojené s udělením státní příslušnosti této země nebo práva a povinnosti jim Partneři: ILA INA SSAI - IPA 22/104 Příručka lektora

23 rovnocenné. 2. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti je vyloučen z postavení uprchlíka, existují-li závažné důvody se domnívat, že a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; b) se dopustil vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než byl uznán uprchlíkem, tj. před vydáním povolení k pobytu na základě přiznání postavení uprchlíka. Za vážné nepolitické zločiny lze považovat zvlášť kruté činy, přestože byly údajně spáchány s politickým cílem; c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN uvedenými v preambuli a v článcích 1 a 2 Charty OSN. 3. Odstavec 2 se vztahuje též na osoby, které podněcují k páchání zločinů v něm uvedených nebo se na jejich páchání jinak účastní. Ustanovení o vyloučení (podpůrná ochrana) [kvalifikační směrnice, čl. 17] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti není způsobilá k podpůrné ochraně, existují-li vážné důvody se domnívat, že a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; b) se dopustil vážného nepolitického zločinu; c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN uvedenými v preambuli a v článcích 1 a 2 Charty OSN; d) představuje nebezpečí pro společnost nebo pro bezpečnost členského státu, ve kterém se nachází. 2. Odstavec 1 se vztahuje též na osoby, které podněcují k páchání zločinů v něm uvedených nebo se na jejich páchání jinak účastní. 3. Členské státy mohou vyloučit státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti z možnosti získat podpůrnou ochranu, pokud před svým přijetím v členském státě spáchal jeden nebo více zločinů, na které se odstavec 1 nevztahuje a za které lze uložit trest odnětí svobody, kdyby byl spáchán v dotyčném členském státě, a pokud dotyčná osoba opustila svou zemi původu pouze proto, aby se vyhnula trestům za uvedené zločiny. Vnitřně vysídlené osoby (IDP) [zdroj: Směrnice OSN pro vnitřně vysídlené osoby - Vnitřně vysídlená osoba (IDP) je osoba, která byla donucena opustit svůj domov např. z důvodu náboženského či politického pronásledování, vojenského konfliktu či přírodních katastrof, ale nepřekročila uznávané hranice státu. Tento pojem je podmnožinou obecnějšího pojmu vysídlená osoba. Neexistuje žádná právní definice vnitřně vysídlené osoby (IDP), jako je tomu třeba v případě uprchlíka, ale aplikuje se pravidlo, že pokud by dotčená osoba měla nárok na postavení uprchlíka v případě, že by překročila hranice státu, pak je možné ji označit za vnitřně vysídlenou osobu (IDP). Vnitřně vysídlené osoby (IDP) nejsou technicky vzato uprchlíci, neboť nepřekročily hranice státu, ale někdy se o nich jako o uprchlících hovoří. Alternativa vnitrostátního letu [kvalifikační směrnice, čl. 8] Vnitrostátní ochrana 1. V rámci posuzování žádosti o mezinárodní ochranu mohou členské státy dospět k závěru, že určitý žadatel nepotřebuje mezinárodní ochranu, pokud se v části země původu nevyskytují žádné případy odůvodněných obav z Partneři: ILA INA SSAI - IPA 23/104 Příručka lektora