DUŠEVNÍ A BEHAVIORÁLNÍ PORUCHY
|
|
- Bohumila Romana Štěpánková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DUŠEVNÍ A BEHAVIORÁLNÍ PORUCHY PhDr. Martin Dlabal, Ph.D.
2
3 Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Katedra psychologie Duševní a behaviorální poruchy Martin Dlabal Ústí nad Labem 2013
4 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Duševní a behaviorální poruchy PhDr. Martin Dlabal, Ph.D. Ing. Michal Pokorný Recenzovali: PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. PhDr. Jiří Závora, Ph.D. ISBN Skripta vznikla v rámci projektu: Zkvalitňování podmínek pro vzdělávání učitelů na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. v kombinované formě studia č.cz.1.07/2.2.00/
5 Poděkování Ing. Michalovi Pokornému za vytvoření původních ilustrací a technickou pomoc při tvorbě skript. 3
6 Abstrakt: Text se zabývá duševními a behaviorálními poruchami a jejich tříděním dle Mezinárodní klasifikace nemocí. Konkrétně se zaměřuje na duševní a behaviorální poruchy u dospělých, a to na organické duševní poruchy, duševní poruchy a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek, schizofrenie a poruchy s bludy, poruchy nálady, neurotické a stresové poruchy, syndromy poruch chování spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory a poruchy osobnosti a chování u dospělých. Abstract: The text deals with mental and behavioural disorders and their classification according to the International Classification of Diseases. It mainly focuses on mental and behavioural disorders in adults: organic mental disorders, mental and behavioural disorders due to psychoactive substance use, schizophrenia and delusional disorders, mood disorders, neurotic and stress-related disorders, behavioural syndromes associated with physiological disturbances and physical factors, disorders of adult personality and behaviour. 4
7 Obsah Úvod... 7 Duševní zdraví... 8 Nemoce a jejich klasifikace Organické duševní poruchy včetně symptomatických (F00-F09) Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním psychoaktivních látek (F10-F19) Schizofrenie, schizotypní poruchy a poruchy s bludy (F20-F29) Poruchy nálady (F30-39) Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy (F40-49) Syndromy poruch chování spojené s fyziologickými a somatickými faktory (F50-F59) Poruchy osobnosti a chování u dospělých (F60-F69) Otázky a úkoly Slovník Literatura
8 6
9 ÚVOD Tématem textu je popis jednotlivých duševních poruch a jejich třídění podle principů lékařské klasifikace. Cílem je seznámit studenty pedagogiky a ostatních pomáhajících profesí se základní lékařskou terminologií a klasifikací duševních poruch. Získané informace rozšíří čtenáři přehled v oblasti psychopatologie a dále usnadní mezioborovou komunikaci a spolupráci s odborníky z lékařského prostředí. Text byl koncipován na základě desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Většina nosologických jednotek, resp. duševních poruch je řazena a kódována podle MKN-10 a některé popisy a definice jsou z této klasifikace použity. Považuji to za vhodné z hlediska metodického i didaktického. 7
10 DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Předtím než bude probrána problematika duševních nemocí, je nezbytné alespoň stručně charakterizovat pojem zdraví. Termín zdraví původně označoval v latině a v některých dalších indoevropských jazycích celek. Z tohoto pohledu lze pojímat zdraví jako určitý celek, který zahrnuje integraci organických systémů, organismu jako celku a okolního, resp. sociálního prostředí. Patrně nejpoužívanější definice zdraví pochází od světové zdravotnické organizace (SZO) z roku 1946, která zdraví vymezuje jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. V této definici je však zdraví chápáno jako určitý ideální stav, jež mnozí jedinci úplně nedosahují a mohou tak být klasifikováni jako nemocní. Novější definice od SZO možná i proto vymezuje zdraví jako relativně optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopností organismu přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí (Koukola, 1999). Poslední dobou se posouvá chápání zdraví od cíle sama o sobě k nazírání na zdraví jako na prostředek k realizaci určitého cíle. R. Williams (1983) např. považuje zdraví za určitý druh síly, která jedinci pomáhá zdolávat různé těžkosti nebo zvítězit nad nemocí, která jedince aktuálně ohrožuje. 8
11 Většina autorů při definici pojmu zdraví předpokládá neoddělitelnost tělesného a duševního zdraví. Z hlediska toto textu je však nezbytné uvést i popis a členění duševního zdraví jako relativně vymezené entity. Termín duševní (nebo také psychický) se odvozuje od řeckého slova psýché duše, které původně označovalo dech, resp. princip života. V současné době se adjektiva duševní a psychický obvykle vztahují k popisu psychických procesů, stavů a vlastností, které se projevují v jednání člověka. L. Míček (1984) uvádí, že existují dvě základní pojetí duševního zdraví: 1. Užší pojetí zdraví ztotožňuje s nepřítomností příznaků nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace. Tento přístup v návaznosti na medicínu respektuje fyziologické základy zdraví, čímž usnadňuje relativně přesné měření odchylky od normality. 2. Širší pojetí charakterizuje zdravého jedince především na základě jeho způsobilosti adaptace, která je založená schopnosti sebepoznání a autoregulace. Tato koncepce klade důraz na charakterizování nebo popis projevů optimálního fungování a přizpůsobování se jedince svému životnímu prostředí. Míček do tohoto pojetí zařazuje vymezení českého lékaře J. Prokůpka, který chápe duševní zdraví jako stav, kdy všechny duševní pochody probíhají optimálním způsobem, harmonicky, umožňují správně odrážet zevní realitu, přiměřeně a pohotově reagovat na všechny podněty a řešit nenadále úkoly, stále se zdokonalovat a mít uspokojení ze své činnosti. Podrobnější charakteristiky kritérií duševního zdraví navrhuje M. Jahodová (1958). - postoj vůči sobě samému (tj. realistické uvědomování si své minulosti a své přítomnosti s tím, co jsem a co dělám, i budoucnosti s tím, co budu dělat a čeho jsem schopen); - růst, vývoj a sebeuskutečňování; - integrace (celistvost osobnosti); - autonomie, nezávislost a sebeurčení (člověk je ve svém jednání schopen řídit se vlastními vnitřními měřítky, ovládat se, kontrolovat vlastní konání a rozhodovat se pro správné chování); 9
12 - adekvátnost percepce reality (jedinec vidí svět reálně, objektivně a nezávisle na vlastích přáních a bázních a má náležitou schopnost empatie vůči stavům druhého člověka); - zvládnutí svého prostředí (schopnost mít rád, adekvátnost v interpersonálních vztazích, zvládání situací vznikajících v prostředí a jejich řešení podle přijatých cílů; - schopnost přizpůsobovat se. 10
13 NEMOCE A JEJICH KLASIFIKACE Podobně jako u zdraví i v terminologii patologických stavů, které jsou v protikladu se stavem zdraví, bývá mezi autory zjevná nejednotnost. J. Křivohlavý (2002) např. charakterizuje nemoc jako subjektivní poznání jedince, že něco není v pořádku. P. Zvolský (1996) naopak uvádí definici nemoci z objektivního pohledu, a to jako syndromu se známou příčinou, průběhem a se známým patofyziologickým mechanismem. Světová zdravotní organizace (SZO) definuje nemoc jako souhrn reakcí organismu na poruchu rovnováhy mezi ním a prostředím. Patrně kvůli této nejednotnosti používá mezinárodní klasifikace nemocí sjednocující pojem porucha. Tento termín a ostatní pojmy používané v nejnovější desáté revizi mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) budou nyní v hierarchickém pořadí charakterizovány (Zvolský, 1996). - příznak (symptom) reprezentuje subjektivní manifestaci patologického stavu, např. strach u fobické poruchy - znak označuje objektivní manifestaci patologického stavu, např. katatonní pohyby - dysfunkce označuje narušenou nebo abnormální funkci (může být znakem nebo příznakem) 11
14 - syndrom představuje skupinu znaků a příznaků, které se vyskytují společně v rozpoznatelných projevech, např. organický mozkový syndrom - epizoda označuje výskyt určitého syndromu v definovaném čase, např. depresivní epizoda - porucha se podobá se syndromu, ale je s větší určitostí vydělitelná od ostatních stavů a je pravděpodobné, že by mohla reprezentovat nemoc - nemoc označuje syndrom se známou příčinou, průběhem nebo známým patofyziologickým mechanismem - nosologická jednotka je lékařsky uznaná nemoc nebo porucha, kterou lze zařadit do příslušné klasifikace nemocí Určení konečné nosologické jednotky je výsledkem diagnostického procesu, během něhož se zachycují a identifikují znaky a příznaky, jež se u zdravých jedinců nevyskytují (halucinace, bludy, atd.) nebo neodpovídají premorbidní osobnosti diagnostikovaného jedince. Předpokládá se, že určení nosologické jednotky umožní odborníkovi stanovit prognózu o dalším průběhu známé nemoci a vypracovat optimální terapeutický postup. Tento předpoklad je však založen na tom, že známe přesnou příčinu nebo patologický mechanismus dané nosologické jednotky. Vývoj názorů na duševní nemoci a jejich klasifikace V dávnověku si lidé vysvětlovali nemoci zásahem nadpřirozených sil, magie nebo duchů a k léčení využívali různá zaříkávání a rituály. V antice bylo nazírání na nemoci ovlivněno lékaři, kteří usuzovali, že duševní nemoci jsou způsobeny poškozením mozku nebo narušením rovnováhy v jiných částech těla. Hippokrates např. vysvětloval povahu každého jedince poměrem a mísením čtyř základních tělesných šťáv. Všechny duševní nemoci byly pak podle něj způsobeny zaplavením mozku některou z těchto šťáv. V průběhu středověku v důsledku tehdejších církevních názorů, byli duševně nemocní opět do určité míry démonizováni. V některých obdobích byli dokonce posedlí stíháni a trestáni. V období humanismu a renesance se postupně opouští od démonizace duševně nemocných a přechází se k objektivnímu popisu zevních projevů nemocného. Z pohledu psychiatrie se mluví o tzv. první psychiatrické revoluci. Psychiatrie jako samostatná lékařská disciplína se profiluje v 18. století. V této době je snaha o vytvoření klasifikace duševních nemocí na základě symptomatiky a jen v některých 12
15 ojedinělých případech i podle předpokládané etiologie. Postupně dochází k humanizaci péče o duševně nemocné, tzv. druhé psychiatrické revoluci. Ve 20. století se objevují psychologické modely vzniku a rozvoje duševních poruch (psychoanalýza, psychodynamický přístup, behaviorismus a humanismus), které do určité míry snižují dominanci organického modelu duševních poruch. V důsledku těchto modelů se zvýrazňuje snaha o vytvoření klasifikací duševních poruch na základě etiopatogenetického pojetí, ale také zdůrazňování nezařaditelnosti jedinečné osobnosti. Současná lékařská klasifikace nemocí Současná lékařská klasifikace vychází především z popisu symptomatiky jednotlivých nemocí. Vzhledem k různým etiopatogenetickým hypotézám a multifaktoriální etiologii, zejména duševních poruch je totiž obtížné vymezit jejich přesnou příčinu a mechanismus rozvoje onemocnění. Každá porucha je proto vymezena přítomností určitého počtu diagnostických kritérii, eventuálně jejich nepřítomností. Pro úplnost je třeba dodat, že obtíže se objevují i u zařazování poruch podle symptomatologie, poněvadž v průběhu poruchy se mohou vystřídat různé stavy, ve kterých se seskupení příznaků může měnit. Aktuální klasifikace duševních poruch je zahrnuta v desáté revizi mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Duševní porucha je zde všeobecně charakterizována jako významný psychický nebo behaviorální syndrom, který je spojen s nepříjemnými pocity nebo narušením funkce alespoň v jedné z důležitých životních oblastí, nebo podstatně zvyšuje riziko úmrtí, způsobuje bolest nebo vede ke ztrátě svobody (Zvolský, 1996). Jednotlivé duševní a behaviorální poruchy jsou v MKN-10 řazeny do obecnějších kategorií většinou podle společných hlavních znaků a příznaků a jen v menšině případů jsou zařazovány podle znalosti specifické etiologie. MKN-10 dělí duševní a behaviorální poruchy do deseti skupin (F0-F9), kdy písmeno F označuje duševní poruchy. Další číslicové znaky poruchy dále člení do specifičtějších oddílů, a to do hlavních skupin, diagnostických kategorií a jejich druhů. Například kód F40.1 označuje: 4 neurotické poruchy, 0 fobické úzkostné poruchy, 1 sociální fobie. V tomto textu budou probrány kategorie (F0-F6), které se týkají problematiky dospělých bez specificky dětské psychopatologie. MKN-10 je víceosý klasifikační systém a kromě určení klinické diagnózy umožňuje i vyjádření se k míře závažnosti postižení a také vyjádření se k souvisejícím faktorům. 13
16 Vyjádření míry postižení se pohybuje na škále od nuly do pěti (0 bez postižení, 1 minimální postižení, 2 zřetelné postižení, 3 podstatné postižení, 4 závažné postižení, 5 těžké postižení) a týká se schopnosti jedince pečovat o sebe sama a fungovat v práci, doma a v širším sociálním kontextu. Mezi působící faktory patří všechny osobní (životní styl, uspořádání života) nebo sociální (úmrtí blízkého) faktory, které se významně podílejí na vzniku, projevech a průběhu poruchy. 14
17 ORGANICKÉ DUŠEVNÍ PORUCHY VČETNĚ SYMPTOMATICKÝCH (F00-F09) Organické duševní poruchy tvoří rozsáhlou skupinu poruch, u kterých může být jednoznačně prokázána organická etiologie vedoucí k mozkové dysfunkci. Dysfunkce se dělí na primární a sekundární. O primární dysfunkci lze mluvit tehdy, jestliže působící onemocnění, úraz nebo jiné poškození mozku postihuje výhradně mozek. O sekundární dysfunkci hovoříme, jestliže postižení mozku vyplývá z onemocnění, které zasahuje mozek pouze jako jeden z mnoha orgánů. Obvyklé příčiny organických duševních poruch jsou degenerativní a atrofické procesy CNS (centrální nervové soustavy), traumatická poškození mozku, vaskulární postižení, infekce a metabolické vlivy. Seskupení psychických dysfunkcí, které souvisí s narušenou funkcí mozku, se obvykle označuje jako tzv. organický psychosyndrom. Tento termín zahrnuje zpomalené psychické tempo, poruchu vštípivosti a vybavování vzpomínek, sníženou schopnost úsudku a plánování a narušení emoční kontroly a sebeřízení. Mozkové dysfunkce však souhrnně ovlivňují všechny psychické funkce. Organické duševní poruchy se dělí na různé typy demencí, amnestický syndrom, delirium a poruchy osobnosti a chování způsobené poškozením CNS. 15
18 Demence Demence se vyznačuje postupným úbytkem kognitivních funkcí, který nastal po druhém roku věku. Nejnápadnějším projevem poruchy je zhoršení paměti, a to obzvláště schopnosti učit se nové informace. Vybavování starších informací bývá u lehčích forem onemocnění dlouhou dobu neporušeno. Dále dochází ke zhoršení schopnosti úsudku a schopnosti účelně plánovat, organizovat a vypořádat se s běžnými každodenními záležitostmi. Dochází také ke snížení sebekontroly, které se projevuje především v emoční nestabilitě a v obhroublém nebo odbrzděném sociálním chování. Postižení jedinci postupně ztrácejí schopnost pečovat o sebe sama a jsou odkázání na péči svého okolí. Demence se dále člení podle své etiologie na demenci u Alzheimerovy choroby, vaskulární demenci a demenci u chorob klasifikovaných jinde. Demence u Alzheimerovy choroby (F00) Alzheimerova choroba je primárním degenerativním onemocněním mozku neznámé etiologie s příznačnými neuropatologickými a neurochemickými rysy. Jedná se o nejrozšířenější typ demence u osob ve věku nad 60 let, který se dále člení na demenci u Alzheimerovy choroby časným začátkem a demenci u Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem. Demence u Alzheimerovy choroby s časným začátkem (F00.0) Tento typ demence začíná ve věku nižším než 65 let a má relativně rychle se zhoršující průběh (1-2 roky). Ke zhoršené paměti se navíc přidružují poruchy korových funkcí, např. afázie, agnozie, apraxie. Demence u Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem (F00.1) Na rozdíl od demence u Alzheimerovy choroby s časným začátkem tento typ poruchy začíná ve věku vyšším než 65 let a má pozvolný průběh (3 a více let). Tento typ demence má hlavní příznak poruchu paměti, která je výraznější než deficit ostatních kognitivních funkcí. 16
19 Vaskulární demence (F01) Vaskulární (dříve artesklerotická) demence je vyvolána mozkovými infarkty, které jsou způsobeny cévním onemocněním. Postižení kognitivních funkcí je nerovnoměrně rozloženo v závislosti na oblastech mozku, které byly zasaženy. Zatímco paměť může být výrazně postižena, ostatní kognitivní funkce jako zpracování informací a myšlení mohou být relativně zachovány. Mozkové příhody jsou obvykle malé, ale jejich důsledky se sčítají. Onemocnění na rozdíl od demence u Alzheimerovy choroby má obvykle náhlý začátek. Tato skupina zahrnuje především vaskulární demenci s akutním začátkem a multiinfarktovou demenci. Vaskulární demence s akutním začátkem (F01.0) Tento typ vaskulární demence se vyvíjí obvykle během jednoho až tří měsíců, a to po několika mozkových příhodách nebo vzácně po jediné rozsáhlé mozkové příhodě. Multiinfarktová demence (F01.1) Multiinfarktová demence se vyvíjí relativně pomaleji, a to během tří až šesti měsíců a následuje po mnoha malých ischemických epizodách. Demence u jiných nemocí zařazených jinde (F02) Tato kategorie zahrnuje případy demence, které jsou způsobeny jinou příčinou (nemocí) než Alzheimerovou nebo vaskulární nemocí. Patří sem demence u Pickovy choroby (F02.0), demence u Creutzeldtovy-Jakobovy choroby (F02.1), demence u Huntigtovy choroby (F02.2), demence u Parkinsonovy choroby (F02.3), demence u infekce HIV (F02.4) a dále různé demence, které jsou způsobeny jiným známým somatickým onemocněním. 17
20 Organický amnestický syndrom, který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami (F04) Amnestický syndrom je charakteristický nápadným zhoršením paměti, především schopnosti uchovat v paměti nové poznatky, kterým jedinec přestane věnovat bezprostřední pozornost. Snížená schopnost uchovat nové poznatky, resp. učit se vede k časové dezorientaci a způsobuje významné zhoršení výkonu v každodenních činnostech. Postižený jedinec často zaplňuje mezery v paměti konfabulacemi, tj. líčením neskutečných událostí. Ostatní kognitivní funkce jako vnímání a myšlení jsou zachovány. Prognóza závisí na příčině poruchy. Většinou dochází k částečné úpravě, např. je-li amnestický syndrom způsoben encefalitidou nebo po otravě kysličníkem uhelnatým. Delirium, které nebylo vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami (F05) Delirium je charakterizováno především poruchou vědomí (tj. snížená schopnost uvědomování si okolí) a dále poruchami pozornosti, vnímání (halucinace), krátkodobé paměti a orientace v čase a místě. Dalšími příznaky jsou nepředvídatelné přechody z hypoaktivity do hyperaktivity, poruchy spánku (narušení spánku nebo cyklu spánek-bdění) a úzkostné ladění. Deliriózní stav je přechodný a trvá od několika hodin až po několik dnů. Průběh a intenzita v čase jsou výrazně proměnlivé. Delirium se může rozvinout po předchozím poranění mozku nebo při upadání do kómatu, resp. probouzení z kómatu. Jiné duševní poruchy způsobené poškozením mozku, jeho dysfunkcí a somatickou nemocí (F06) Do této kategorie lze zařadit různé jiné organické duševní syndromy, než je demence, amnestický syndrom a delirium, které jsou způsobené některou z dysfunkcí mozku. Po odeznění nebo zlepšení předpokládané příčiny poruchy se zřetelně zlepší nebo odezní i duševní porucha. Patří sem organická halucinóza (F06.0), organická katatonní porucha (F06.1), organický syndrom s bludy (F06.2), organické poruchy nálady (F06.3), organická úzkostná porucha (F06.4), organická disociační porucha (F06.5), organická emočně labilní porucha (F06.6) a mírná kognitivní porucha (F06.7). 18
21 Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním, poškozením a dysfunkcí mozku (F07) Tato skupina zahrnuje poruchy osobnosti a chování, které jsou způsobeny onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku. Změna osobnosti a/nebo chování může následovat nebo paralelně doprovázet onemocnění, poškození nebo dysfunkci mozku. Pro určení diagnózy musí být zřetelné změny přítomny po delší dobu než 6 měsíců. Abnormality se věkem mohou zvýrazňovat. Organická porucha osobnosti (F07.0) Organická porucha osobnosti je charakterizována zjevnou změnou premorbidních vzorců chování, kognitivním deficitem, abnormálním vyjadřováním emocí (nekontrolované, nestálé) a uvolněným vyjadřováním potřeb a impulzů bez ohledu na sociální konvence. Postižený jedinec má nevhodné sexuální návrhy nebo je lhostejný k osobní hygieně. Postencefalický syndrom (F07.1) Postencefalický syndrom se vyznačuje nespecifickou a kolísavou změnou vzorců chování po prodělané virové nebo bakteriální encefalitidě. Příznaky mohou zahrnovat únavu, obtíže s učením, narušením schématu spánek-bdění. Postižený jedinec trpí navíc některou z neurologických dysfunkcí jako obrna, hluchota, afázie nebo apraxie. Na rozdíl od většiny ostatních organických poruch, jsou změny reverzibilní. Postkomoční syndrom (F07.2). Tento syndrom se objevuje po úrazu hlavy, při kterém došlo ke ztrátě vědomí a zahrnuje řadu rozmanitých příznaků jako bolest hlavy, únavu, podrážděnost, nekoncentrovanost, poruchu paměti, nespavost, sníženou toleranci ke stresu. 19
22 DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ VYVOLANÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK (F10-F19) Tato kategorie obsahuje množství poruch v různých klinických formách, které vznikly jako důsledek užívání jedné nebo více psychoaktivních látek. Psychoaktivní látka je jakákoliv substance, která ovlivňuje psychický stav uživatele. Po užití takové látky se mění způsob, jakým jedinec vnímá, interpretuje a emočně prožívá svět i sám sebe. V případě, že se na psychoaktivní látku vytváří závislost, lze mluvit o návykové látce. Lékařská klasifikace řadí mezi specifické psychoaktivní látky alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa nebo hypnotika, kokain, jiná stimulancia (včetně kofeinu), halucinogeny, tabák a inhalační látky. Klinické stavy, které se mohou po užití psychoaktivních látek vyskytnout, zahrnují akutní intoxikaci, nebezpečné užívání, syndrom závislosti, odvykací stav s deliriem, psychotickou poruchu a amnestický syndrom. Účinek jakékoli psychoaktivní látky se u jednotlivých osob různí podle množství užité substance a premorbidních charakteristik osobnosti. 20
23 Klinické stavy spojené s psychoaktivními látkami Akutní intoxikace F1x.0 Přechodný stav po prokázaném užití psychoaktivní látky, při kterém dochází v souladu se známými účinky dané látky k poruchám vědomí, vnímání, kognitivních funkcí, emotivity a chování nebo některých fyziologických funkcí a reakcí. Porucha časem mizí, neobjeví-li se komplikace jako trauma, kóma, eventuálně jiné somatické obtíže. Škodlivé užívání F1x.1 Jedná se o stav tělesného (hepatitidy následující po injekční aplikaci látky) nebo duševního (epizody sekundární deprese po těžkém stavu opilosti, zhoršený úsudek) poškození, které bylo prokazatelně způsobeno užíváním psychoaktivní látky. Pro zařazení do této kategorie by projevy poškození měly trvat alespoň jeden měsíc. Syndrom závislosti F1x.2 Souhrn kognitivních, behaviorálních a fyziologických projevů, které se rozvíjejí po opětovném užívání psychoaktivní látky. Obvykle zahrnují silnou touhu a nutkání užít danou látku, a to i přes škodlivé následky, preferování užívání látky před ostatními aktivitami a zvýšenou toleranci. Někdy se navíc objevují fyziologické projevy odvykacího stavu. Odvykací stav F1x.3 Přechodný stav po částečném nebo úplném odnětí dlouhodobě užívané psychoaktivní látky, který odpovídá známým psychickým a tělesným projevům odvykacího stavu u dané psychoaktivní látky. Psychotická porucha F1x.5 Soubor psychotických fenoménů, které se objevují v průběhu užívání psychoaktivních látek nebo se následně objeví do dvou týdnů a nelze je vysvětlit pouze akutní intoxikací nebo odvykacím stavem. Porucha se projevuje poruchami vnímání (halucinacemi), poruchami myšlení (bludy), psychomotorickými poruchami (vzrušení, stupor) a abnormálními emocemi. Pro určení diagnózy by měly psychotické příznaky odeznít dříve než po šesti měsících. 21
24 Amnestický syndrom F1x.6 Porucha paměti, která byla způsobena psychoaktivní látkou a vyznačuje se výrazným postižením krátkodobé paměti (schopnost učit se novým informacím) a sníženou schopností vybavit si minulé zážitky. Poruchy vyvolané užíváním alkoholu (F10) Alkohol, resp. účinná látka etanol, je kvůli své dostupnosti a omamnému a euforizačnímu účinku nejčastěji užívanou psychoaktivní látkou v našich zeměpisných šířkách. Konzumace alkoholu však způsobuje mnohá somatická onemocnění (onemocnění jater, úrazy), duševní poruchy (epizody sekundární deprese) a společenské obtíže (narušené rodinné a pracovní vztahy). Akutní intoxikace alkoholem (F10.0) Akutní intoxikace způsobuje změnu stavu vědomí, při kterém bdělost zůstává relativně zachována, ale ostatní kognitivní funkce jsou alterovány. V počáteční fázi je patrná euforie a uvolnění zábran. Následně se dostavuje útlum projevující se zhoršením pozornosti, poruchami vnímání a zhoršeným úsudkem. Navíc intoxikovaný jedinec hůře ovládá své emoce a motorickou koordinaci (kolísavá chůze, setřelá řeč). Intoxikace také vede k maladaptivním změnám v chování, jako jsou podrážděnost, hádavost a agresivita. Alkoholový odvykací stav (F10.3) Odvykací stav se objevuje po dlouhodobém a intenzivním užívání alkoholu. Obvykle se projevuje třesem (víček, napřažených rukou), psychomotorickým neklidem, pocením, bolestmi hlavy, nauzeou nebo zvracením, zvýšenou tepovou frekvencí, přechodnými halucinacemi, křečemi typu grand mal. Příznaky se objevují po několika hodinách po přerušení pití a obvykle ustupují po několika dnech nebo po požití alkoholu nebo některé látky tlumící CNS. Poruchy vyvolané užíváním opioidů (F11) Opioidy zahrnují přírodní opium a morfin a syntetické deriváty, např. heroin, kodein, methadon. Obvykle jsou užívány pro své tlumící a následně do určité míry euforizující účinky. 22
25 Akutní intoxikace opioidy (F11.0) Akutní intoxikace se projevuje apatií, dezinhibicí, celkovým psychomotorickým útlumem, zhoršením pozornosti a úsudku. Obvykle lze u intoxikovaného jedince zaznamenat setřelou řeč a zúžené zornice. Odvykací stav po opiodech (F11.3) Abstinenční syndrom se projevuje touhou po opioidu a souhrnem příznaků, které se podobají chřipce. Patří sem rýma, slzení, bolesti svalů, křeče, pocení, nauzea nebo zvracení, nespavost a dále tachykardie nebo hypertenze. Poruchy vyvolané užíváním kanabinoidů (F12) Kanabinoidy jsou obvykle známé jako marihuana nebo hašiš. Obsahují účinnou euforizující komponentu delta-9-tetrahydrokanabinol (THC). V Čechách obzvláště mezi adolescentní populací se kanabinoidy stávají akceptovatelnou měkkou drogou. Odvykací stav se zpravidla nevyskytuje. Kanabinoidy jsou však odborníky považovány za vstupní bránu do světa tvrdých drog. Akutní intoxikace kanabinoidy (F12.0) Akutní intoxikace se projevuje euforií a dezinhibicí, halucinacemi, depersonalizací a derealizací, zhoršením pozornosti a úsudku, zpomalením reakčního času a zvýšenou chutí k jídlu. Někdy se může u intoxikovaného jedince objevit úzkost až děs. Vysoké dávky mohou vyvolat slabé delirium s příznaky paniky nebo kanabisovou psychotickou poruchu (trvá až šest týdnů). V některých případech kanaboidy vedly k trvalé psychotické poruše, např. schizofrenii. Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik (F13) Sedativa a hypnotika jsou nejběžnějšími psychoaktivními látkami, které jsou předepisovány lékaři. Patří mezi ně totiž většina užívaných anxiolitik jako jsou barbituráty a benzodiazepiny (Neurol, Xanax, Lexaurin). 23
26 Akutní intoxikace sedativy nebo hypnotiky (F13.0) Příznaky intoxikace jsou do určité míry podobné jako u alkoholu. Akutní intoxikace se projevuje počátečním uvolněním zábran. Následně se dostavuje útlum projevující se zhoršením pozornosti, poruchami vnímání a zhoršeným úsudkem. Intoxikovaný jedinec hůře ovládá své emoce a motorickou koordinaci (např. kolísavá chůze, obtíže ve stoji, setřelá řeč). Odvykací stav po užívání sedativ nebo hypnotik (F13.3) Abstinenční syndrom se projevuje úzkostí, třesem (víček, natažených rukou), psychomotorickým neklidem, bolestmi hlavy, nauzeou nebo zvracením, nespavostí, přechodnými halucinacemi a křečemi typu grand mal. Poruchy vyvolané používáním kokainu (F14) Kokain se získává z jihoamerické rostliny jménem koka pravá. Už v dávné minulosti byly listy koky využívány pro analgetické a stimulační účinky. Akutní intoxikace kokainem (F14.0) Akutní intoxikace ovlivňuje obzvláště sociální interakci jedince, která se pohybuje mezi neobyčejnou družností až po sociální stažení Akutní intoxikace se projevuje euforií, pocitem zvýšené energie. Intoxikovaný jedinec navíc může zažívat halucinace a velikášské nebo paranoidní představy. Dále jsou přítomny některé tělesné symptomy jako pocení, nauzea nebo zvracení, psychomotorická agitovanost (někdy zpomalení), svalová slabost a křeče. Odvykací stav po užívání kokainu (F14.3) Abstinenční syndrom se projevuje touhou po kokainu, dysforickou náladou, únavou a psychomotorickým útlumem, poruchami spánku, eventuálně nepříjemnými a bizarními sny. 24
27 Poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií, včetně kofeinu (F15) Stimulancia mají výrazný povzbudivý efekt na CNS a celý organismus. Nejznámější stimulans je kofein, který je obsažen v kávě a čaji. Akutní intoxikace stimulancii, včetně kofeinu (F15.0) Akutní intoxikace ovlivňuje obzvláště sociální interakci jedince, která se pohybuje mezi neobyčejnou družností až po sociální stažení. Akutní intoxikace se projevuje euforií, pocitem zvýšené energie. Intoxikovaný jedinec navíc může zažívat halucinace a velikášské nebo paranoidní představy. Dále jsou přítomny některé tělesné symptomy jako pocení, nauzea nebo zvracení, psychomotorická agitovanost (někdy zpomalení), svalová slabost a křeče. Odvykací stav po užívání stimulancií, včetně kofeinu (F15.3) Abstinenční syndrom se projevuje touhou po daném stimulanciu, dysforickou náladou, únavou a psychomotorickým útlumem, poruchami spánku, eventuálně nepříjemnými a bizarními sny. Poruchy způsobené užíváním halucinogenů (F16) Halucinogeny zahrnují přírodní psilocybin v lysohlávkách nebo mezkalin v kaktusu Lophora Wiliamsi a syntetické deriváty, např. LSD. V minulosti byly často využívány k rituálním náboženským obřadům. Na halucinogeny se nevytváří somatická závislost nebo odvykací stav. Nebezpečí je v nevypočitatelném průběhu vlastní intoxikace a v eventualitě vyvolání dlouhodobých psychotických stavů a tzv. flashbacků. Akutní intoxikace halucinogenem (F16.0) Intoxikace se projevuje poruchami vnímání, tj. halucinacemi, depersonalizací a derealizací, bludnou (paranoidní) interpretací reality a výkyvy emotivity (euforie, úzkost). Dále jsou přítomny i některé z tělesných znaků jako je třes, tachykardie, palpitace, nauzea, pocení a poruchy koordinace. 25
Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli
Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceDrogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík
Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní
VíceF30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY F30 - MANICKÁ EPIZODA
F30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY - hodnocení pomocí škál: deprese = Beckova, Zungova mánie = Youngova (YMRS) F30 - MANICKÁ EPIZODA základní příznak = porucha nálady min 4 dny u hypománie a 7 dnů u mánie. I hypománie
VíceZdravotní způsobilost k výkonu povolání
N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
Více5. MENTÁLNÍ RETARDACE
5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie
VíceSPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY
SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY
VíceÚzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní
VíceF20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 - SCHIZOFRENIE
F20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 = schizofrenie F21 = schizotypní porucha F22 = trvalé duševní poruchy s bludy F23 = akutní a přechodné psychotické poruchy F24 = indukovaná
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceSCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová
SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,
VíceKA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ
KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ SOCIÁLNĚ NEŽÁDOUCÍ JEVY ZÁVISLOSTI, NETOLISMUS, GAMBLING PaedDr. Jiří Knoll 1 poznámka I. DROGOVÁ
VíceALKOHOL, pracovní list
ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceDRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH
DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH Mezi typické duševní poruchy patří: stresové poruchy, poruchy přizpůsobení, úzkostné poruchy, neurotické poruchy, obsesivně kompulzivní syndromy, deprese, manické stavy, bipolární
VíceA) psychická závislost - dlouhodobá
David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá
VíceOrganické duševní poruchy
PZTV021,022 Psychiatrie Učební text 1 Organické (organicky podmíněné) duševní poruchy Projev: přímého postižení CNS chorobným procesem Primární atroficko-degenerativní postižení, nádor, trauma, zánět celkového
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceŽádost o umožnění dotazníkové akce. Dotazník pro organizace služeb komunitní péče
Seznam příloh Příloha A: Příloha B: Příloha C: Příloha D: Žádost o umožnění dotazníkové akce Dotazník pro pacienty Dotazník pro organizace služeb komunitní péče Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39
VíceVýukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_PPM13760NÁP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VícePsychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoaktivní látky MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Psychoaktivní
VíceOBSAH. Obsah. Předmluva... 13
OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................
VíceLegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VíceSCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová
SCHIZOFRENIE Markéta Vojtová Schizofrenie Skupina závažných poruch Onemocnění neznámé etiologie s poruchami: myšlení jednání vnímání emocí vůle Specificky lidské onemocnění Historie 1 1856 Benedict A.
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU
Afektivní poruchy MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavní projev: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VíceRodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová
Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince
VíceDemence. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Demence Alzheimerova choroba PaedDr. Mgr. Hana Čechová Alzheimerovy choroby a stařecké demence se obáváme víc, než srdečního infarktu. Není divu, neboť ztráta rozum znamená ztrátu vlastního JÁ. Jak se
VíceMUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8
Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické
VícePOJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ
DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.
VícePSB_462 Gerontopsychologie v praxi. Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová
DEMENCE PSB_462 Gerontopsychologie v praxi Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová Demence syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního rázu, u něhož dochází
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny
VícePORUCHY VYVOLANÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK ZÁKLADNÍ POJMY
PORUCHY VYVOLANÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK ZÁKLADNÍ POJMY Poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek V MKN-10 zařazeny pod dg. F10 - F19 každá duševní nebo behaviorální porucha, která vznikla
VíceNeurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné
VíceNegativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž
Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceObsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)
Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
VícePoruchy duševní a poruchy chování Psychiatrická revoluce Philipp Pinel ( ) zakladatel lůžkové a nemocniční péče o duševně choré
Poruchy duševní a poruchy chování Psychiatrická revoluce Philipp Pinel (1745 1862) zakladatel lůžkové a nemocniční péče o duševně choré MKN 10 Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených
VícePERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)
Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský
VíceNelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VíceDélka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.
Březen 1 Spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Kvalita nočního spánku
VícePsychologie Psycholog zdraví ie Stres
Psychologie zdraví Stres Stres 1. Fyziologie stresu 2. Příznaky stresu a jeho diagnostika 3. Následky stresu Fyziologie stresu Stres je reakcí organismu na zátěž. Selye (1993) pro značení tohoto procesu
Více444/2008 Sb. VYHLÁŠKA
444/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 11. prosince 2008 o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví
VícePříloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340)
Příloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340) Látka Psychická závislost Somatická závislost Vzestup tolerance Stimulancia Silná Nevzniká Silný pervitin + + - + + kokain
VíceOrganická duševní porucha. MUDr.Tomáš Turek PL Bohnice tomas.turek@plbohnice.cz
Organická duševní porucha MUDr.Tomáš Turek PL Bohnice tomas.turek@plbohnice.cz F00 F09 Organické duševní poruchy, včetně symptomatických Diagnostická kriteria Objektivní důkazy / pozitivní anamneza Diagnostická
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceDUŠEVNÍ PORUCHY VYVOLANÉ
DUŠEVNÍ PORUCHY VYVOLANÉ ÚČINKEM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK 1 PZTV021,022 Psychiatrie PZTV021 PZTV022 PSYCHIATRIE Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek (F10 F19) Poruchy,
VíceALKOHOL A JEHO ÚČINKY
ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském
VíceTereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika
Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí
VíceGlobální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/
Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní
VíceČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)
OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie
VícePSYCHIATRIE A SOUDNÍ PSYCHIATRIE (NEJEN) PRO POLICISTY
OBSAH PSYCHIATRIE A SOUDNÍ PSYCHIATRIE (NEJEN) PRO POLICISTY ÚVOD -------------- 1. PŘEDMĚT PSYCHIATRIE A SOUDNÍ PSYCHIATRIE 1.1 Psychiatrie jako obor lékařství 1.2 Soudní forenzní psychiatrie 2. VÝVOJ
VíceOBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceRegistrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR
PhDr. Jan Šplíchal Klinika RHB lékařství VFN a 1. LF UK Praha Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR jan.splichal@lf1.cuni.cz, 224 968 477 Zdravotnická
VícePopis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
VíceMožnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie
Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky
VíceDROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ
DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ KDO JSME A CO DĚLÁME Semiramis, Laxus, Alma Organizace poskytující sociální a adiktologické služby. V současné době probíhá proces jejich spojování. Působnost ve 4
VíceNázev materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VíceCRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT
Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají
VícePoruchy psychického vývoje
Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických
VícePOJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY
V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění
Více- psychologické (selhání psychologických obranných procesů a zhroucení mezilidské komunikace)
Otázka: Schizofrenie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): balip = je to závažné psychotické onemocnění. Narušuje schopnost nemocného srozumitelně jednat a chovat se v souladu s okolnostmi. Projevuje
VíceNemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26
VíceCentrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1.
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1. ročník Název předmětu: Kulturní a sociální antropologie (vybrané kapitoly) Vyučující: MUDr. Petr Popov MUDr. Dušan Randák MUDr. PhDr. Kamil Kalina,
VícePsychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol
Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské
VíceF00-09 ORGANICKÉ DUŠEVNÍ PORUCHY, VČETNĚ SYMPTOMATICKÝCH
F00-09 ORGANICKÉ DUŠEVNÍ PORUCHY, VČETNĚ SYMPTOMATICKÝCH F00 = demence u Alzheimerovy choroby F01 = vaskulární demence F02 = demence u chorob klasifikovaných jinde F03 = nespecifikovaná demence F04 = organický
VíceF20 F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy
F20 F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy F20 Schizofrenie F20.0 Paranoidní schizofrenie F20.1 Hebefrenní schizofrenie F20.2 Katatonní schizofrenie F20.3 Nediferencovaná schizofrenie
VíceInformace ze zdravotnictví Plzeňského kraje
Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Plzeň 1.9.2003 1 Činnost oboru psychiatrie, včetně sexuologie a AT péče v Plzeňském kraji v roce
VícePsychotické projevy a jejich příčiny. prim. MUDr. Zdeňka Vyhnánková PL Bohnice Praha
Psychotické projevy a jejich příčiny prim. MUDr. Zdeňka Vyhnánková PL Bohnice Praha Co je to psychóza? o psyche (duše, mysl) osis (chorobný, abnormální stav) o jde o syndrom, nikoliv samostatnou nosologickou
VíceTělo a duše jako celek v podmínkách rané dospělosti. MUDr. Margita Peřinková
Tělo a duše jako celek v podmínkách rané dospělosti. MUDr. Margita Peřinková Dobrý den, dámy a pánové, vážení hosté. Dovolte abych se představila, jmenuji se Margita Peřinková a pracuji jako ambulantní
VíceSPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
VícePSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.
Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly
VíceRacionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky
Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceZačlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči
Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,
Více38. Rekurentní depresivní porucha varianty a mikromanie 39. Trvalé poruchy nálady a aprosexie 40. Fobické úzkostné poruchy a derealizace 41.
Psychiatrie ČÁST A 1. Demence u Alzheimerovy choroby a poruchy paměti 2. Vaskulární demence a neurastenický syndrom 3. Demence u m.pick, Jakob-Creutzfeldt a Huntington a organické emoční změny 4. Duševní
VíceEmoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.
Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceModul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient
Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální
VíceDrogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý
Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových
VíceAnalýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání
Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
VíceKlíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida Autor: Michaela Měkýšová Výskyt Česká republika patří každoročně mezi státy s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Za posledních 10 let připadá přibližně 7 nakažených osob na 100
VíceSyndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)
Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a
VícePRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH. Krizová komunikace ve školním prostředí
PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, 10. 5. 2017 TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH Krizová komunikace ve školním prostředí KRIZE V psychosociální oblasti je krize definována jako
VíceVědomí a jeho poruchy
Vědomí a jeho poruchy (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno - definice - funkce vědomí - hodnocení stavu vědomí - změny vědomí - vědomé a nevědomé psychické
Více