PRADĚD, OVČÁRNA, ŠVÝCÁRNA

Transkript

1 PRADĚD, OVČÁRNA, ŠVÝCÁRNA 210. Futurulogiczna wizja Pradziada (1924) Futurologická vize Pradědu Altvater eine futurulogische Vorstellung 211. Pocztówka wysłana z chaty Alfredka (1905) Litografická pohlednice odeslaná z chaty Alfrédka Grusskarte aus der Alfredka Hütte 146 P R A D Ě D, O V Č Á R N A, Š V Ý C Á R N A

2 212, 213. Wieża widokowa Habsburgwarte na Pradziadzie (1912, 1914) Rozhledna Habsburgwarte na Pradědu Habsburgwarte auf dem Altvater 214. Kamienna wieża widokowa na Pradziadzie zimą (lata 30) Kamenná rozhledna na Pradědu v zimě (30. léta) Steinerner Aussichtsturm auf dem Altvater im Winter (1930 er Jahre) P R A D Ě D, O V Č Á R N A, Š V Ý C Á R N A 147

3 215. Z Petrových kamieni roztacza się piękny widok na Pradziada (1912) Z Petrových kamenů, 1438 m. n.m., je krásná vyhlídka na Praděd s rozhlednou Von den Felsen Petrove kamienie aus, 1438 m ü. d. M., erstreckt sich ein schöner Ausblick auf den Altvater 216. Na Petrových kamieniach miały odbywać się sabaty czarownic, później zamienione na spotkania turystów (1910) Na Petrových kamenech údajně slavily sabat čarodějnice. Ty posléze vystřídali turisté Auf den Felsen Petrove kamienie sollten ursprünglich Hexensabbate statfinden. Derzeit Begegnungsort für Touristen 148 P R A D Ě D, O V Č Á R N A, Š V Ý C Á R N A

4 217. Schronisko Owczarnia wybudowano po pożarze wcześniejszego szałasu pasterskiego (1920) Chata Ovčárna byla postavena po požáru původní salaše Herberge Ovčárna errichtet nach der Verbrennung einer früheren Hirtenhütte 218. Schronisko Owczarnia przed rozbudową (1924) Chata Ovčárna před svým rozšířením Herberge Ovčárna vor dem Ausbau P R A D Ě D, O V Č Á R N A, Š V Ý C Á R N A 149

5 219. Schronisko Szwajcarka (1910) Chata Švýcárna, přestavěná z původní salaše Herberge Švýcárna 220. Zbocze Hrubého Jesenika służyło jako pastwiska (1908) Celý hřeben Hrubého Jeseníku sloužil jako pastvina pro stáda dobytka Hruby Jesenik diente als Bergheide 150 P R A D Ě D, O V Č Á R N A, Š V Ý C Á R N A

6 221. Droga z Keprnika na Šerák w stronę Chaty Jerzego (1916) Cesta z Keprníku na Šerák k Jiřího chatě Weg vom Keprnik auf den Šerák Richtung der Jiřího Hütte ŠERÁK, KEPRNÍK, VOZKA 222. Chata Jerzego na Šeráku (1905) Jiřího chata na Šeráku Jiřího Hütte auf dem Šerák Š E R Á K, K E P R N Í K, V O Z K A 151

7 223. Chata Jerzego na Šeráku była chlubą MSSGV (1912) Jiřího chata na Šeráku, 1351 m n.m., byla chloubou turistického spolku MSSGV Jiřího Hütte auf dem Šerák, 1351 m ü. d. M., war eine Zierde des MSSGVs 224. Wnętrze Chaty Jerzego na Šeráku (1900) Interiér chaty na Šeráku Innenraum der Jiřího Hütte auf dem Šerák 152 Š E R Á K, K E P R N Í K, V O Z K A

8 225. Świerkowa puszcza na Keprniku, rezerwat przyrody od 1904 roku (1900) Smrkový prales na Keprníku byl vyhlášen přírodní rezervací již roku 1904 Fichtenurwald auf dem Keprnik, Naturschutzgebiet seit Wychodnie skalne na szczycie Vosky pojawiają się w wielu miejscowych legendach (1906) Skaliska Vozka svým tvarem připomínají starou pověst Kletterfelsen auf der Spitze des Vozka-Berges tauchen in mehreren örtlichen Legenden auf (1906) Š E R Á K, K E P R N Í K, V O Z K A 153

9 VIDNAVA 227. Pograniczne miasteczko Vidnava zostało przyłączone do ówczesnej kolejowej sieci (1899) Pohraničnímu městečku Vidnava přineslo štěstí napojení na železnici Kleine Grenzstadt Vidnava angeschlossen an den Eisenbahnverkehr 228.Vidnava, rynek i gimnazjum z własnym kościołem (1908) Vidnava, náměstí a gymnázium s vlastním kostelem za náměstím Vidnava Markplatz, Gymnasium mit Kirche 154 V I D N A V A

10 229. Letniskowa miejscowość Habina koło Vidnavy (1939) Výletní místo Habina u Vidnavy Sommererholungsort Habina bei Vidnava 230. Kopalnia kaolinu koło Vidnavy (1907) Kaolínové doly u Vidnavy Kaolinbergwerk bei Vidnava V I D N A V A 155

11 ZLATÉ HORY 231. Dzięki połączeniu z kolejową siecią Zlaté Hory stały się ulubionym przez turystów miejscem (1900) Zlaté Hory se díky připojení na železnici stalo pro turisty oblíbeným místem (litografie) Dank dem Zugverkehr wurde Zlaté Hory zum beliebtesten Ausflugsziel für Touristen (Litografie) 232. Sanatorium Schweinburg (1923) Schweinburgovo lesní sanatorium u Zlatých Hor Kurhaus Schweinburg bei Zlaté Hory 156 Z L A T É H O R Y

12 233. Miejsce pielgrzymek z kościołem Maria Hilf (1928) Poutní místo s kostelem P. Marie Pomocné u Zlatých Hor Wallfahrtsort und Kirche Maria Hilf bei Zlaté Hory 234. Kościół Wniebowzięcia Marii Panny w Zlatých Horách (1903) Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlatých Horách Maria-Himmelsfahrt-Kirche in Zlaté Hory Z L A T É H O R Y 157

13 235. Wschód księżyca przy sanatorium Schweinburg (1920) Módní měsíční svit. Schweinburgovo sanatorium Mondaufgang über dem Kurhaus Schweinburg 236. Ruiny zamku Edelstein (1918) Ruina hradu Edelštejn, který kdysi chránil zlaté doly Ruinen des Edelstein-Schlosses 158 Z L A T É H O R Y

14 REJVÍZ 237. Legendarny pastuch Gill (litografia z 1900) Pastýř Gill zval na Rejvíz (litografie) Legendärer Hirt Gill (Litografie) 238. Przystanek Pod Grzybkiem (1927) Zastavení U Hříbku v zatáčce nad Dolním Údolím Haltestelle am Hříbek in Dolní Údolí R E J V Í Z 159

15 239. Zajazd Brauner w Rejwizie (1915) Braunerův hostinec na Rejvízu Gasthaus Brauner in Rejvíz 240. Zajazd Brauner zasłynął rzeźbionymi drewnianymi krzesłami, które możemy oglądać i dziś (1930) Braunerův hostinec na Rejvízu proslul vyřezávanými dřevěnými židlemi, které zde najdeme doposud Gasthaus Brauner ist für seine geschnitzten Holzstühle berühmt geworden, die dort noch heute stehen 160 R E J V Í Z

16 241. Zajazd Metznera Zum Birkhahn (1923) Metznerův hostinec U Tetřívka Metzners Gasthaus Zum Birkhahn 242. Basen w Rejwizie (lata 30) Koupaliště na Revízu (30. léta) Schwimmbecken in Rejvíz (1930er Jahre) R E J V Í Z 161

17 243. Pośród torfowisk Rejvizu znajduje się Wielkie Mchowe Jezioro (1910) Uprostřed rejvízského rašeliniště se nachází Velké mechové jezírko opředené pověstmi An den Torfgruben in Rejvíz ist der See Wielkie Mchowe Jezioro gelegen 244. Już od 1870 roku do Wielkiego Mchowego Jeziora turyści docierają drewnianym chodnikiem (1902) Již od roku 1870 chodí turisté po haťovém chodníku k Velkému mechovému jezírku Schon seit 1870 gelangten die Touristen zum Mchowe -See über einen einen Holzbalkenweg 162 R E J V Í Z

18 245. Zajazd Pod Jeziornym Pasterzem (1938) Hostinec U Jezerního pastýře v zimním hávu Gaststätte Zum Seehirten 246. Turyści odwiedzali Rejwiz także i w zimie (lata 30) Turisté vyhledávali Rejvíz i v zimě (30. léta) Touristen besuchten Rejvíz auch im Winter (1930er Jahre) R E J V Í Z 163

19 KOPA BISKUPIA 247. Od 1890 roku na Kopie Biskupiej stała drewniana wieża widokowa i schronisko (1899) Od roku 1890 stály na Biskupské kupě nad Zlatými Horami dřevěná rozhledna a chata Holzaussichtsturm und Herberge auf der Bischofskoppe seit W schronisku Rudolfa spotykali się turyści zarówno z austriackiej jak i niemieckiej strony granicy (1915) V Rudolfově chatě se scházeli turisté jak z rakouské, tak pruské strany státní hranice In der Rudolfova Herberge trafen sich Touristen sowohl von der österreichischen als auch der deutschen Grenzseite 164 K O P A B I S K U P I A

20 249. Kopa Biskupia (1890) Biskupská kupa nad Zlatými Horami s návrhem kamenné věže Bischofskoppe 250. Pocztówka z wizerunkiem właściciela schroniska na Kopie Biskupiej (1912) Pohlednice majitele chaty na Biskupské kupě Postkarten mit einem Porträt des Besitzers der Herberge auf der Bischofskoppe K O P A B I S K U P I A 165

21 251. Z werandy schroniska Rudolfa rozpościerały się najpiekniejsze widoki na okolice (1914) Z verandy Rudolfovy chaty na Biskupské kupě byly nádherné výhledy do okolí Von der Terrasse der Rudolfova Herberge aus erstreckten sich die schönsten Aussichten auf die Gegend 252. Górnośląskie schronisko wybudowali na Kopie Biskupiej turyści z Prudnika (Neuestadt) Hornoslezskou chatu postavili na Biskupské kupě turisté z Prudniku Oberschlesische Herberge auf der Bischofskoppe errichteten Touristen aus Neustadt 166 K O P A B I S K U P I A

22 253. Goście na werandzie schroniska Rudolfa Hosté na verandě Rudolfovy chaty Gäste auf der Terrasse der Rudolfova Herberge 254. Schronisko Rudolfa zamienione na hotel (lata 30) Rudolfova chata byla přestavěna na horský hotel (30. léta) Rudolfova Herberge verwandelt in Hotel (1930er Jahre) K O P A B I S K U P I A 167

23 INNE MIEJSCOWOŚCI 255. Miasteczko Mikulovice słynęło z fabryki tureckich fezów (1900) Městys Mikulovice se chlubil továrnou na fezy Stadt Mikulovice berühmt für eine Fabrik morgenländischer Kopfbedeckungen 256. Mikulowice, Niemiecki Zajazd (1912) Mikulovice, Německý dům a hostinec Mikulovice, deutsches Gasthaus 257. Przelot sterowca Zeppelin nad Białą Wodą (1931) Přelet vzducholodi Zeppelin nad Bílou Vodou Flug des Luftschiffs Zeppelin" über Bílá Voda 168 I N N E M I E J S C O W O Ś C I

24 258. Bernatice i Górne Heřmanice prosperowały dzięki przyłączeniu do sieci kolejowej (1911) Bernartice a Horní Heřmanice prosperovaly i díky připojení na železnici Bernatice und Horné Heřmanice entwickelten sich dank dem Eisenbahnverkehr 259. Hotel Kronprinz w Bernaticach (1905) Hotel U Korunního prince Rudolfa v Bernarticích Kronprinz-Hotel in Bernatice I N N E M I E J S C O W O Ś C I 169

25 260. Supíkovice zajazd Ferdynanda Supíkovice, hostinec Ferdinanda lupete Supíkovice Ferdinanda Gasthaus 261. Supíkovice, tutaj zwiedzano m.in. jaskinie Na Špičaku (1904) O zpřístupnění jeskyní Na Špičáku u Supíkovic se zasloužil spolek MSSGV (litografie) Supíkovice sehenswerte Höhle auf dem Špičak (Litografie) 170 I N N E M I E J S C O W O Ś C I

26 162. Skorošice proponowały m.in. odwiedzenie Nýznerovskich wodospadów (1899) Na litografii Skorošic najdeme Nýznerovské vodopády Skorošice, das Besichtigung von Wasserfällen bei Žulova im Angebot (1899) hatte 263. Vlčice ich atrakcją był zamek i staw (1901) Zámek ve Vlčicích byl obklopen parkem s rybníkem Vlčice, dessen Attraktionen Schloss und Teich waren I N N E M I E J S C O W O Ś C I 171

27 264. Zamek w Žulowej, z dobudowanym do wieży później kościołem św. Józefa (1920) Hrad v Žulové přestavěný na kostel sv. Josefa Schloss in Žulova mit der an den Turm angebauten Hl.-Joseph-Kirche 265. Schronisko Jerzego nad Žulową (1906) Na Boží hoře nad Žulovou postavili turisté Jiřího útulnu Jiřího Herberge bei Žulova 172 I N N E M I E J S C O W O Ś C I

28 266. Skalne miasto na Smolném vrchu, często było odwiedzane przez turystów (1915) Na Smolném vrchu u Kobylé se nachází skalní město hojně navštěvované turisty Skalní město auf dem Smolny vrch war oft von Touristen besucht 267. Černa voda u góry widok na ruiny zamku Kaltenstein (1914) Ruina hradu Kaltenštejn u Černé Vody Černa Voda Blick von oben auf Ruinen des Schlosses Kaltenstein I N N E M I E J S C O W O Ś C I 173

29 268. Horni Udoli kościółek pielgrzymkowy św. Anny i św. Marty (1929) Poutní místo sv. Anny nad Horním Údolí Horni Udoli Wallfahrtskirche der Hl. Anna 269. Mikulovice powódź z lipca 1903 r., jak każda inna nie respektowała granic państw Povodeň na řece Bělá roku 1903 nerespektovala státní hranici Mikulovice Flut vom Juli 1903 überschwemmte sogar die Staatsgrenzen 174 I N N E M I E J S C O W O Ś C I

30 270. Ostružná wieś na przełęczy ramzowskiej na pograniczu Śląska i Moraw (1919) Horská obec Ostružná na hranici Moravy a Slezska Ostružná Dorf im Grenzgebiet zwischen Schlesien und Mähren 271. Ramzowa stacja kolejowa z linią Śląski Semmering (1908) Slezský Semmering prochází Ramzovským sedlem, 760 m n.m. Ramzová Eisenbahnhaltestelle und Streckenführung des Schlesischen Semmerings I N N E M I E J S C O W O Ś C I 175

31 Spis treści / Obsah / Inhaltsverzeichnis: Zarys historii rozwoju turystyki na pograniczu polsko-czeskim powiatów nyskiego i jesenickiego Nástin historie turistiky v pohraničních okresech Nisa a Jeseník Geschichte des Fremdenverkehrs in der polnisch-tschechischen Grenzregion der Kreise Neisse und Jesenik im Überblick... 3 Powiat Nyski / Okres Nisa / Kreis Neisse GŁUCHOŁAZY POKRZYWNA JARNOŁTÓWEK PODLESIE NYSA OTMUCHÓW PACZKÓW KORFANTÓW ŁAMBINOWICE INNE MIEJSCOWOŚCI Powiat Jesenik / Okres Jesenik / Kreis Jesenik ČERVENOHORSKÉ SEDLO I VŘESKA HRUBÝ JESENÍK, HŘEBEN JAVORNÍK I OKOLICE JESENÍK I OKOLICE LÁZNĚ JESENÍK KARLOVA STUDÁNKA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK LÁZNĚ DOLNÍ LIPOVÁ PRADĚD, OVČÁRNA, ŠVÝCÁRNA ŠERÁK, KEPRNÍK, VOZKA VIDNAVA ZLATÉ HORY REJVÍZ KOPA BISKUPIA INNE MIEJSCOWOŚCI Literatura / Literatúra / Literatur: 1. Chrobak Piotr, Kopaczyński Jerzy, Migała Mariusz, Szczeblowski Radosław, Szymkowicz Paweł; Turystyczne tradycje Głuchołaz i Zlanych Hor, Głuchołazy Growka Květoslav Vinklát Pavel; Album starých pohlednic Jeseníky, Liberec Dziedzic Marcin; Wieże widokowe w polskiej części Gór Opawskich, w; Sudety nr. 4/49 kwiecień Dziedzic Marcin; Dawne Prowincjonalne Schronisko Młodzieżowe w Głuchołazach, w Sudety nr 7/52 lipiec Dziedzic Marcin.; Morawsko-Śląskie Sudeckie Towarzystwo Górskie , Wrocław Dziedzic Marcin; Miejsca pielgrzymkowe w śląskiej części Jeseników, W:Sląski Labirynt Krajoznawczy, nr 9, Wroclaw Melzer Miloš Schulz Jindřich s kolektivem; Vlastivěda šumperského okresu, Šumperk Migała Mariusz.: Uzdrowisko Bad Ziegenhals (Głuchołazy) na tle pobliskich kurortów w XIX oraz I połowie XX wieku i jego znaczenie dla rozwoju lecznictwa na Śląsku, Studia i Monografie z. 143, Politechnika Opolska, Opole Potocki Jacek, Rozwój zagospodarowania turystycznego Sudetów od połowy XIX wieku do II wojny światowej, Jelenia Góra Smyk Henryk, Przez Góry Opawskie, W: Kalendzarz Opolski 1983, Opole Szymkowicz Paweł, Franz Kafka w Zlatych Horach, W: Nasze Życie Głuchołaz nr 19/ Szymkowicz Paweł, Historia Rudolfsheimu pierwszego schroniska na Kopie Biskupiej, W: Nasze Życie Głuchołaz nr 18(44)/