Fórum Doktorandi 2.0 SK RVŠ,

Transkript

1 Fórum Doktorandi 2.0 SK RVŠ, Shrnutí fóra: Konferenci uspořádala Studentská komora Rady vysokých škol, především její Komise pro doktorské studium. Účastnili se PhD studenti a studentky z většiny VŠ v ČR. Cílem konference bylo jednak seznámit účastníky a účastnice s nejrůznějšími informacemi a příležitostmi týkající se doktorského studia a také otevřít diskusi o doktorském studiu s představiteli akademické a politické reprezentace. V neposlední řadě šlo také o navázání méně formálních kontaktů (nejen) napříč doktorandskou komunitou. Nejviditelnějším bodem dvoudenního programu byla moderovaná panelová diskuse Perspektiva doktorského studia v ČR za účastmi ministryně školství Kateřiny Valachové, rektora UTB Petra Sáhy, poradkyně předsedy vlády Aleny Gajdůškové, děkana FEL ČVUT Pavla Ripky a zástupkyně SK RVŠ Evy Hnátkové. Dalším bodem programu bylo představení různých organizací a spolků, včetně ČAD a Fóra věda žije! podrobný výpis v programu zde Proběhly i workshopy Základy hlasové hygieny a Práce v týmu a přednáška Kritické myšlení. Za ČAD se konference oficiálně zúčastnili Kateřina Cidlinská a Lukáš Dvořáček, přítomni byli i někteří další členové a členky ČAD. Závěrem panelové diskuse byl veřejný příslib ministryně, že se problematikou doktorského studia bude intenzivněji zabývat a také, že podporuje požadavky SK RVŠ a ČAD. Setkali jsme se s představiteli Komise pro doktorské studium SK RVŠ, dohodli jsme se na užší spolupráci více v samostatném zápisu. Taktéž jsme navázali kontakt a přislíbili si další spolupráci s Asociáciou doktorandov Slovenska (rádi bychom uspořádali nějaké česko-slovenské setkání), projektem ResearchJobs.cz a Veletrhem Věda Výzkum Inovace. Zápisky z panelové diskuse na téma Perspektiva doktorského studia v ČR Shrnutí diskuse: ministryně je nakloněna situaci doktorandů a doktorandek řešit; jako hlavní problém vidí příjem doktorandů; dále upozorňovala na současnou velkou rozdílnost studijních podmínek a kariérních příležitostí na jednotlivých školách; chce formou poslaneckého pozměňovacího návrhu podrobněji definovat roli doktoranda v zákoně (pozměňovací návrh vidí jako nejrychlejší cestu ke změně); zástupci VŠ zdůrazňovali problém zásadní role školitelů a školitelek, ale spíše než že by chtěli instituce vést k větší zodpovědnosti za doktorandy, tak chtějí studenty instruovat, jak si vybrat dobrého školitele Na náš dotaz, co s tím, když to stejně nevyjde, protože člověk nemůže předem vědět všechno, se shodli, že si mají studenti stěžovat a zažádat o změnu školitele, čímž se špatný školitel dostane na černou listinu a pro příště děkani nepodepíšou jeho pravomoc školit. Dále by podle nich měli studenti po fakultách požadovat statistiky úspěšnosti školitelů (tzn. zda jim studenti zdárně dokončují studium a za kolik let). Prof. Ripka z ČVUT připraví google dokument, kam budou moci doktorandi doplňovat, co by podle nich měl splňovat dobrý školitel. Návrh dokumentu pošle nejdříve SK RVŠ, ty pak pošlou dokument nám a my jej rozešleme Vám. To bude počtení, jsme zvědaví, co z toho vyplyne. Úvodní slovo ministryně školství Kateřiny Valachové:

2 - Problém: doktorandi nemají příznivé podmínky pro vědecký rozvoj; např. nedostatek času kvůli výuce, či nedostatek času ze strany školitele a materiální podmínky dizertační práce by měla být spojena s takovou finanční odměnou, aby doktorandi nemuseli mít pracovní úvazky jinde nyní neudržitelný systém. Místo k osobnímu rozvoji doktorandů dochází k spíše k tomu, že doktorandi zajišťují chod kateder, které šetří. Ani školitelé často kvůli jiným povinnostem nemají na doktorandy čas. - Cíl doktor studia (DS): vytvořit kádry pro vývoj týmů na univerzitách (I když, ne všichni doktorandi musí zůstat na akademické půdě (jako sama Valachová) studium poskytuje širší rámec důležitý pro vykonávání užší profesní specializace) - byla by ráda, kdyby univerzity dospěly ve své vlastní vnitřní debatě k proměně DS např. aby všude existovaly kariérní řády (pro lepší přehled doktorandů, co je čeká/může čekat po splnění určitých povinností) + důležitost internacionalizace českého akademického prostředí nyní lidé, co získali zkušenosti v zahraničí, nemají doma dveře vždy otevřené je třeba, aby na univerzitách fungovaly principy spravedlivého hodnocení vědecké práce - Konkrétní požadavky SK RVŠ jak se k nim Valachová staví: o Požadavek, aby státem placené zdravotní pojištění nebylo v případě doktorandů limitováno hranicí 26 let jako dílčí opatření má její podporu, ale klíč k řešení situace doktorandů jako takové vidí ve finančních prostředcích na stipendia, aby byla důstojná Zdvojnásobit částku na stipendia nárůst rozpočtu o miliardu Potřebujeme stanovit výši stipendia z úrovně resortu MŠMT, nikoli nechávat na jednotlivých VŠ - rektoři se neshodují ve výši a v problémech Je jasné, že jako celek systém DS nyní nefunguje, příklady dobré praxe jsou často spojeny jen s osobami osvícených školitelů či jednotlivých lokálních pracovišť (kateder, ústavů, oddělení, týmů), ne s celými institucemi Je třeba zjistit, jak funguje propojení DS a grantových projektů Bělobrádek, VaVaI. Obě složky (MŠMT i VaVaI) by měly spolupracovat na řešení situace doktorandů. Jak vnímáte DS a jeho přínos pro společnost? - Sáha, rektor UTB: je bohužel pravda, že je o štěstí studenta, do jakého vlaku sedne na jakého školitele narazí; DS by nemělo být určeno jen na uplatnění v akademické sféře; problém, když jsou lidé na jedné instituci celý život pak to vede k situacím, kdy např. učí něco (v aplikovaných oborech), co nikdy nedělali, nemají praxi - Gajdůšková, poradkyně premiéra: souhlasí se Sáhou - její dcera opustila DS po 2 letech s odůvodněním, že nemůže učit něco, co nezažila, a šla do praxe; s tím se pojí otázka, zda máme doktorandů hodně nebo moc k čemu má DS být, pro co jsou lidé vlastně školeni? - Ripka, člen předsednictva RVŠ, děkan ČVUT: DS je hlavně příprava k vědecké práci; důležitá je osobnost školitele (doktorand se učí nápodobou, ne nějakými kurzy, jak být dobrým vědcem), můžeme (z manažerských pozic na VŠ) studenty naučit, aby poznali dobrého školitele aby už Mgr. studenti poznali toho dobrého - Hnátková SK RVŠ, Eurodoc: doktorandovi na Slovensku říkají mačkopes, začínáme studovat v cca 24 letech, ale studentské výhody jen do 26 let atp. - Valachová: otázka, kolik by doktorandi měli učit i v souvislosti s obory; důležité jasně napsat do zákona, kdo je doktorand, aby nebyl mačkopes; důležité standardizovat obsah DS

3 Je počet doktorandů adekvátní k potřebám trhu? Velká úmrtnost DS jak to řešit? - Gajdůšková: 25-40% úmrtnost, je třeba se zaměřit na to, aby studium dokončovali; uplatnitelnost potřebujeme inovace, tzn. potřebujeme doktorandy - Sáha: o prolomení věkové hranice 26 let pro studenty se bojuje dlouho, bylo by super, kdyby Valachová byla v tomto boji úspěšná, ale bude to problematické prolomení by rozbíjelo současný důchodový systém atd. změna by musela být komplexnější; limit 26 let je tu ještě od dob, kdy neexistovalo DS v současné podobě, tento limit od té doby neprošel revizí, probíhá průmyslová revoluce 4.0 bude potřeba velmi kvalifikovaných lidí; náš systém je obecně pro doktorandy příznivý (i z hlediska toho, že studovat může začít každý) jinde ve světě si může doktoranda vzít jen školitel(-ka) s granty; doktorandi = zlatý poklad pro výzkum; dostáváme jako doktorandi prý hodně, máme být spokojeni, ale bylo by skvělé mít ještě víc - Gajdůšková: studium musí být limitováno věkem (poznámka Káči: vzhledem k příkladu příběhu její dcery trochu protimluv ); první 2 roky by měli doktorandi jen studovat, pak by jim měla být přidávána práce a za ni by měli dostávat zaplaceno! (není možné, aby doktorandi pracovali zadarmo) - Sáha: lidé by neměli být věkově diskriminováni, mělo by být možné dočerpávat studentské výhody i např. v 35 letech a více, dokud člověk nevyčerpá zákonem stanovenou maximální dobu řádného studia - Valachová: debata o věkové hranici 26 let lidé na MŠMT nebyli nadšeni, nebyla shoda, ale kdyby to byla dílčí část balíčku, umožnilo by to trochu rozhýbat systém; nemáme příliš mnoho absolventů DS jsme v mezinárodním srovnání uprostřed (za námi Belgie, Litva, Španělsko); neefektivní je, že odpadávají během studia; nepřijímáme moc lidí, kteří pak v důsledku nemají na to udělat PhD? Určité zpřísnění systému by mohlo být fajn, ale neztotožňuju se s tím, že máme moc studentů ani v sociálních a humanitních vědách, jediné, co mi přijde předimenzované, jsou ekonomické obory možná bychom měli začít nazývat věci pravými jmény; budeme postupovat cestou pozměňovacího poslaneckého návrhu to bude rychlejší než psát nový zákon - Ripka: standardizovaný obsah DS, který zmiňovala ministryně, je nesmysl, jediným standardem je kvalita školitelů - Valachová: myslela jsem tím, že student má mít garantováno, že mu bude věnován určitý počet hodin vedení - Ripka: (reaguje na požadavek kariérních řádů pro doktorandy, o kterém mluvila Valachová) nesouhlasím s tím, že má mít doktorand nárok na práci (další kariérní rozvoj) na své instituci, naopak měl by být vykopnut do světa, nejlépe na Harvard, a pak se vrátit do ČR; je počet doktorandů adekvátní potřebám trhu? Jde o světový trh, nechceme je zaměstnat v českých fabrikách; měli by dělat práci odpovídající jejich vzdělání historka, kterak se mu na místo sekretářky přihlásilo deset žen s Ph.D.; ČVUT. doktorandi mají prý na FEL ČVUT ,- Kč stipendium (7 od státu, zbytek by si měla katedra sehnat) to je minimum na přežití a školitel by měl zajistit svými granty zbytek - Gajdůšková: nesouhlasí s Ripkou, že české firmy doktorandy nepotřebují potřebují, pokud chceme, aby se zabývaly inovacemi (na trhu přežívá jen 4 % firem, protože neumějí inovovat) - Hnátková: úmrtnost dána hlavně finanční stránkou DS vychází z dat různých průzkumů a šetření

4 - Valachová: když se lidé se zahraniční zkušeností vrací zpět, z toho Harvardu, nejsou přijímání s otevřenou náručí pro ty, kteří nikam nevycestovali, je dobré mít teplý pelíšek a malou konkurenci; VŠ systém je velmi deregulován řízení skrze finance nefunguje; slyším od rektorů, že posíláme málo na stipendia; bylo by dobré dostat do akreditačních pravidel určitý standard nebo přes zákon či nařízení vlády a dodat i kritéria pro školitele - Ripka: shodneme se, že by bylo dobré, aby v pedagogickém sboru byli cizinci a lidé s mezinárodní zkušeností; ministerstvo má pro toto nástroj určit procento pracovníků s alespoň jednou zkušeností na prestižním zahraničním pracovišti, MŠMT však namísto zvyšování laťky laťku snižuje (během let se požadované procento snížilo z 23 % na 10 %), ministerstvo si podtrhlo v tomto smyslu stoličku samo - Valachová: Otázka, kdo má v kompetenci říct, k čemu společnost potřebuje PhD absolventy. Otázka, jakou vizi mají VŠ, kam směřují. Je v diskusi překvapená, že VŠ samy si nemění paradigma a změnu paradigmatu musí iniciovat politik-ministryně, je překvapená, že VŠ v zásadě udržují status quo a návrh na změny nevzejde od nich, že nemají žádnou vizi. - Hnátková: i v Evropě se může uplatnit ve vědě jen cca 4 % doktorandů - Ripka: stát by mohl dávat víc peněz na obory, které jsou u zaměstnavatelů víc žádané - Sáha: stát může jen chtít zpět peníze, které do doktoranda investoval, ale vzdělávání je benefit, který stát potřebuje, holt někteří odejdou, jiní přijdou, záleží na prosperitě státu a regionů je třeba být mobilní, nebýt vázaný jen na domovské prostředí. Doktorand by se měl sám zajímat o to, jaké uplatnění pak s titulem v daném oboru může mít. - Gajdůšková: stát, hlavně MŠMT a MPSV by měly postupovat v souladu, domlouvat se Jak by se dala zlepšit kvalita DS a vzdělávání školitelů? - Sáha: školitel nemůže být každý schvaluje ho vědecká rada problém když jsou fakulty rády za jakéhokoli školitele; fakulty by měly špatné školitele utlumovat; jasně by mělo být nastaveno, že kvalita doktorského výzkumu musí mít mezinárodní parametry proto prosazujeme na UTB práce v angličtině jestli někdo v komisi neumí Aj, je to jeho problém (komentář za ČAD: institucionální/fakultní buňky ČAD by měly požadovat po fakultách zveřejňovat statistiku/žebříček školitelů + nabádat ke změně špatných školitelů) Mají doktorandi učit? - Sáha: pokud by to mělo být pro standardní výuku, mělo by to podléhat standardnímu pracovnímu poměru - to není studium; i když to může být součástí vzdělávacího procesu aby se člověk učil prezentovat, nejlépe v mezinárod prostředí - Gajdůšková: ale až ve vyšších ročnících a se základní pedagogickou průpravou - Ripka: když člověk učí, tak to teprve pořádně pochopí; každý mladý musí mít svého mladého (od magistrů po docenty, ve smyslu mistr - učeň) nutné pro regeneraci systému z hlediska lidských zdrojů - Hnátková: učit ano, ale výuka by měla být omezená, standardizovaná dnes obrovské rozdíly mezi školami/ústavy - Sáha: doktorand musí učit pod dozorem aby byla zaručena kvalita výuky a on sám nebyl demotivován; dnes svět komplikovaných projektů složité týmy je třeba umět se vyjadřovat

5 - Ripka: připraví google dokument, kdo je dobrý školitel studenti, ať reagují a píší svoje návrhy a náměty (v kuloární debatě nám dále sdělil: studenti mají po fakultách požadovat statistiky úspěšnosti školitelů; studenti mají žádat o změnu školitele, když nefunguje) Prezentace Asociácie doktorandov Slovenska (Emília Stecíková, Katarína Rentková, Katarína Stoláriková předsedkyně ADS v období , dnes v dozorčí radě ADS) - Řádná doba DS na Slovensku: 3 roky (medicína a veterina 4); nad 3 roky si studenti platí školné; maximální doba studia 5 let, pak se člověk musí znovu zapsat do 1. ročníku - Doktorand má status studenta do 30 let (tzn. výhody do 26 let ztrácí jen v souvislosti s cestováním do zahraničí); po 30. roce věku mohou jít jen na dálkové studium platí si za to 1500 eur ročně - Stipendium po dobu řádného studia činí 545 eur do vykonání dizertační zkoušky, po zkoušce 636 eur; některé banky zohledňují toto stipendium jako příjem pak se započítává do výpočtu hypotéky - Pokud DS nezakončí úspěšně, dle zákona by měli stipendium vracet, v praxi se tak většinou neděje, školy toto odpouští - Akreditační spis mají tam přesně zapsáno, co by měl každý doktorand dělat kolik výuky, kolik vedení bakalářek atp. (tzn. na rozdíl od ČR mají ošetřenou standardizaci DS) - Jen málo doktorandů pracuje během studia na školách důvod: je to pro ně ekonomicky nevýhodné - stipendium je čistý příjem, ale jakmile nastoupí na pozici odborného asistenta, tak se i to stipendium (jakožto součást příjmu zaměstnance) zdaní + razantní pokles v příjmech po dokončení studia - Nemají pozici postdoka jen odborné asistenty (pedagogičtí pracovníci + musí publikovat budování kariéry + příplatek za publikace) a vědecko-výzkumné pracovníky (nyní ta horší třída, asistent lepší)