Oblasti chovu zvěře v České republice

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI Oblasti chovu zvěře v České republice Bakalářská práce 2011/2012 Milan Bartoš

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Oblasti chovu zvěře v České republice zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne Milan Bartoš

3 Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za cenné a odborné rady, věcné připomínky a čas věnovaný v průběhu řešení této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za podporu jak finanční tak morální, poskytovanou během mého studia a také patří obrovské dík mým spolužákům a kamarádům, kteří mě v těžkých chvílích studia pozitivně motivovali. V neposlední řadě děkuji zaměstnancům jednotlivých krajských úřadů za ochotu vyplnit jednotlivé dotazníky, dále děkuji všem předsedům poradních sborů za poskytnutí všech potřebných informací z některých zmiňovaných oblastí chovu. Milan Bartoš

4 Oblasti chovu zvěře v České republice Abstrakt: Tato bakalářská práce pojednává o oblastech chovu zvěře vyhlášených na území České republiky dle zákona o myslivosti 449/2001 Sb. Hlavní náplní této práce je vytvoření přehledné databáze současných oblastí chovu dle jednotlivých druhů zvěře získané respondentním šetřením a v neposlední řadě posouzení, zda daná oblast chovu směřuje k hlavním cílům managementu zvěře v ČR na základě popsané metodiky, dále vytvoření orientační mapy oblastí chovu zvěře dle regionálních názvů všech zjištěných oblastí. Literární přehled je zaměřen zejména na současnou legislativní, historickou, ale i věcnou podstatu oblastí chovu. V příloze práce jsou uvedeny tyto prvky: dotazník, průvodní dopis a seznam adres jednotlivých krajských úřadů. Klíčová slova: Oblast chovu, kraj, management zvěře, poradní sbor, databáze This bachelor thesis deals with the game breeding areas announced in the Czech Republic according to the hunting act 449/2001. The main task of this thesis is to create a synoptic database of current hunting areas according to individual game species, obtained from survey respondents, and last but not least the assessment whether the particular breeding area aims towards the main objectivities of a game management in the Czech Republic on the basis of a described methodology, Then I create a reference map of breeding areas according to regional names of all the identified areas Literary outline is particularly focused on current legal, historical and factual nature of breeding areas. In the supplement of this thesis are located these features: questionnaire, covering letter and the list of addresses of individual regional offices. Key words: breeding areas, region, game management, Advisory Board, database

5 Obsah 1. Úvod Cíl práce Obecný literární přehled Historický vývoj oblastí chovu Věcná podstata oblastí chovu Současná legislativa Problematika oblastí chovu Metodika a materiál Zahajovací práce Sběr dat Metoda zatajených laní Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu Mapa oblastí chovu zvěře v ČR Výsledky Databáze oblastí chovu dle jednotlivých druhů zvěře Oblasti chovu jelena evropského Oblasti chovu daňka skvrnitého Oblast chovu jelena siky japonského Oblast chovu kamzíka horského Oblasti chovu tetřívka obecného Oblasti chovu koroptve polní Oblasti chovu jeřábka lesního Ostatní oblasti chovu Přehledová mapa oblastí chovu na území ČR Diskuze Závěr Literární přehled Přílohy

6 1. Úvod Zvěř provází člověka už od pravěku. Už tehdy byl člověk natolik zručný, aby ji dokázal ulovit a zaopatřit se před nepříznivým počasím. S postupem času si člověk uvědomoval, že pouze lov by mohl mít negativní důsledky, a tak se začal o zvěř starat. Přikrmoval ji v době nouze, začal eliminovat její predátory, dalo by se říci, že ji začal cílevědomě chovat. Prováděl přirozenou selekci, léčil ji a snažil se získat lepší trofej a chutnější zvěřinu. Bohužel každý druh zvěře má jiné životní nároky. I díky velké globalizaci a mnoha jiným faktorům jako jsou například mechanizace a chemizace zemědělství, velkoplošné pěstování zemědělských plodin a v neposlední řadě i tlak predátorů jsme se připravili o lovecky zajímavé druhy zejména pernaté zvěře. V dnešní době mají jejich sestupnou tendenci. Naopak zvěři černé, která byla ještě v minulém století velkou vzácností, se začíná nebývale dařit. V ČR žijí druhy, které jsou čistě teritoriální, jako je třeba srnec obecný. Na druhou stranu zde žijí také druhy, které jsou tlupní a přebíhavé. Například zvěř jelení, kamzičí, daňčí, sičí a v neposlední řadě zvěř mufloní, která se nespokojí s pouhými 500 ha honitby, tak jak to současná legislativa dovoluje. Proto se pro hospodaření s těmito druhy vyhlašují tzv. oblasti chovu. 1.1 Cíl práce Cílem této práce je zpracovat literární rešerši na dané téma, zaměřit se na historii, věcnou a současnou legislativní podstatu oblastí chovu zvěře v ČR. Respondentní metodou vytvořit databázi oblastí chovu zvěře, zřízených v ČR dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, s doplněním všech dostupných údajů (lokalizace, plocha, počet zařazených honiteb, cílový druh zvěře, funkce poradního sboru, výsledky práce v chovu zvěře v oblasti atd.). Dále vyhodnotit míru využívání legislativou upraveného statutu oblastí chovu zvěře, posoudit, zda zřízené oblasti chovu směřují k hlavním a stěžejním cílům managementu zvěře v ČR. 6

7 2. Obecný literární přehled 2.1 Historický vývoj oblastí chovu HROMAS (2009) uvádí, že s vidinou zřizování oblastí chovu přišel Doc. Dr. Ing. Josef Nečas s Doc. Ing. Jaroslavem Švarcem, měli zásluhu na vyhlášení oblasti chovu jelení zvěře Žďárské vrchy v roce 1958, která je nejstarší na území České republiky. Honitby v té době a před platností zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. byly velmi malé a proto se nehodily pro chov přebíhavé jelení zvěře. Dvořák a kol. (2012) uvádějí, že oblasti chovu jako jedna z pomůcek k hospodaření s určitou populací volně žijící zvěře na našem území se vytvářejí více než 50 let. První oblast chovu v Československu vznikla díky skutečnosti, že v období 1952 až 1956 na území Žďárských vrchů provozovalo myslivost jen hrstka pracovníků. Stavy zvěře postupně vzrůstaly, zvěř byla špatně sčítána a plánovaný odlov nebyl uskutečněn. Lokálně se začaly objevovat škody na porostech. Na vzniklou situaci bylo zapotřebí okamžitě reagovat. Na počátku roku 1957 přichází pracovník Výzkumného ústavu lesa a myslivosti Ing. Dr. Josef Nečas, s nápadem oblastního plánování jako řešením vzniklé situace. 27. září 1957 se konala první porada mysliveckých hospodářů potencionální oblasti chovu. 28. listopadu 1957 se svolala za celou oblast schůze mysliveckých hospodářů, lesních závodů, krajských správ lesů, krajských a okresních národních výborů a orgánů ČSMJ. Na schůzi se stanovil plán, cituj: 1. v zimním období vypracovat plán krmení zvěře pro celou oblast. 2. zorganizovat několikeré sčítání v určitých termínech. 3. ze skutečně zjištěného početního stavu vypracovat celkový plán odlovu tak, aby bylo dosaženo únosných (normovaných) stavů, dosáhnout poměru pohlaví 1:1 v celé oblasti. 4. provedený odlov bude každý rok prověřován na společných přehlídkách a trofeje budou odborně vyhodnoceny. Normované čítalo okolo 200 kusů jelení zvěře. Téměř po 20 letech provozu měla oblast velikost okolo 25 tisíc ha. Daná oblast zažila slavné období v druhé polovině sedmdesátých let, protože zde bylo sloveno nebývale velké množství jelenů medailových hodnot. V roce 1965 byl uloven 14- letý jelen o hmotnosti téměř 140 kg a trofejové hodnotě 227, 59 bodů CIC hostem z NSR. V těchto letech bylo sloveno přes 30 medajlových jelenů. 7

8 O vzestupné kvalitě svědčily i nálezy shozů od 150 do 220 bodů CIC. Tato oblast samozřejmě měla i své stinné stránky. Jednou z nich byla věková skladba slovených jelenů. Jen 9 ulovených jelenů bylo starších 9 let. Když uvážíme, že parožení vrcholí okolo 12- tého roku, tak byl odlov většiny jelenů poněkud unáhlený. Za velikou chovatelskou chybu v roce 1967 považuji odlov jelena s bodovou hodnotou bodů CIC ve věku 5 let. Dále je nezbytné připomenout, že za 20 let existence oblasti chovu se zvěře nesnížily na odpovídající hranici. Tato situace nastala podhodnoceným sčítáním konkrétně u holé zvěře. Když už se začaly lovit zatajené laně, tak se zase opomíjeli kolouši. Velmi často nastala situace, kdy přes zimu byly v oblasti jen samotní kolouši. Všechny tyto důsledky měly za následek nevhodný poměr pohlaví (archiv OMS Žďár nad Sázavou). Korecký (1980) uvádí, že potřeba oblastí chovu se řešila už v roce V roce 1960 byly oblasti chovu navrhnuty a v roce 1961 byly vyhlášeny ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství z podnětu vládního usnesení č. 775 z roku V roce 1962 bylo na území tehdejšího ČSSR 57 jeleních oblastí, 34 oblastí bylo na území Čech a Moravy. Dle Švamberka (1983) už v roce 1945 hovoří Komárek o možnosti jednotného hospodaření s jelení zvěří v oblastech chovu. Způsob obhospodařování s jelení zvěří na Slovensku v oblastech chovu stručně komentuje Bališ v roce V roce 1974 bylo na území ČSR 29 oblastí s jelení zvěří. Švanda (2007) se zmiňuje o oblasti chovu mufloní zvěře Kamenice nad Lipou, která byla vyhlášena v roce Celková rozloha oblasti chovu byla skoro ha. Hlavním posláním bylo zabezpečit na okrese Pelhřimov velmi kvalitní mufloní zvěř v oblasti s pomocí OV ČMS, státních lesů a LZ Kamenice nad Lipou. Hlavním posláním bylo sklizení velmi kvalitních mufloních trofejí. Aby se naplnil tento předpoklad, tak musela být do oblasti vypuštěna zvěř z nejkvalitnějších chovů v ČSR. Byl vytvořen cituji: statut oblasti pro chov mufloní zvěře na okrese Pelhřimov v něm byly vypsány nezbytné povinnosti a opatření chovu, jež musely být bezpodmínečně dodržovány uživateli jednotlivých honiteb. Zvěř se sčítala na celé ploše oblasti, poměr pohlaví a věk zvěře byl poctivě pozorován. Poradní sbor se staral o navržení plánu chovu a lovu mufloní zvěře. Luňák (2006) uvádí, že v roce 1975 existovala oblast s výměrou ha na Plzeňsku. Normované byly tenkrát 400 ks jelena siky. Posláním bylo dosažení normovaných stavů zvěře v dané oblasti a udržet vysoké chovatelské hodnoty trofejí a nedovolit migraci zvěře jelena 8

9 siky mimo hranice oblasti. Tyto cíle se bohužel nedařilo realizovat. Posléze byla daná oblast zrušena a při tvorbě nových honiteb v roce 1993 se jelen sika již nenormoval. 2.2 Věcná podstata oblastí chovu Poměrně dlouho je v zákoně o myslivosti stanoveno, že minimální rozloha honitby pro chov zvěře je 500 ha. Větší zvěř, zejména spárkatá má větší nároky na životní prostor a k chovu tohoto druhu zvěře je zapotřebí větší rozloha. Dle vyzkoušených praktických poznatků je to například pro srnčí zvěř 1000 ha, daňčí, mufloní a černá zvěř by se měla spokojit s 3000 ha a jelení zvěři je potřeba vymezit až 5000 ha (Sedlář, 2009). Nečas chtěl, aby byla každá oblast chovu řízena poradním sborem, který měl organizovat společné sčítání ve všech zainteresovaných honitbách v oblasti a ve stejných časových termínech. Na základě výsledků sčítání měl být vytvořen plán chovu a lovu pro konkrétní oblast, po odsouhlasení plánů státní správou myslivosti se měli plány rozdělovat na jednotlivé honitby z hlediska početnosti, pohlaví a věkových tříd. Chovatelské výsledky měli být obodovány na přehlídkách v celé oblasti nebo jen v jednotlivých honitbách. Tímto krokem mělo být dosaženo cituji: stejných očí " při porovnání kvality zvěře v oblasti. Na základě těchto faktorů se plánovaly další opatření v průběrném odstřelu, přikrmování a v neposlední řadě i přeléčení zvěře. Dalším opatřením měl být transport krmiv v době strádání do honiteb, kde se zvěř v zimě zdržovala, protože mohla nastat situace, že mohli být honitby prázdné a krmivo by tak bylo znehodnoceno. Podobný cíl měl být i v době odlovu. Jednalo se hlavně o přesměrování odstřelu do míst, kde se zvěř (hlavně v říji) shromažďovala (Hromas, 2009). 9

10 2.3 Současná legislativa Legislativní podstata oblastí chovu je zakotvena v zákoně o myslivosti č 449/ 2002 Sb, konkrétně v druhé části týkající se chovu a zušlechťování zvěře. Ve výše jmenovaném zákoně je jasně stanoveno, že cituji: Normované zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území. Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Další část současné legislativy je dále zmíněna ve vyhlášce č. 449/2002 cituji: Pro oblast chovu zvěře ( 3 odst. 3 zákona) se normovaný stav spárkaté zvěře stanoví součtem normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře uvedených v rozhodnutích o uznání jednotlivých honiteb, které tuto oblast chovu zvěře tvoří, s výjimkou obor. Kopecký (2009) uvádí, že oblasti chovu vyhlašuje a zřizuje příslušný krajský úřad správním rozhodnutím. Může nastat situace, že se pozemky navrhované oblasti vyskytují na území více krajů, v této situaci správní řízení řeší kraj v jehož kompetenci se nalézá nejvíce plochy potencionální oblasti chovu. 10

11 2.4 Problematika oblastí chovu Sedlář (2004) píše o problémech v oblasti chovu jelení zvěře Žďárské vrchy. Je třeba připomenout, že v roce 2003 byla daná oblast znovu obnovena. Rozloha oblasti se značně zmenšila z původních ha na 8500 ha, tento fakt je dán tím, že do obnovené oblasti se zapojily jenom 3 honitby z původních 25ti. Stavy zvěře jsou rok od roku nižší. Plán lovu a normované kmenové nejsou důkladně plněny. Mimo to je dost smutné, že téměř všechen odlov probíhá v honitbách sousedících. Nynější zákon o myslivosti oblasti sice podpořil, ale prováděcí vyhláška č. 491/2002 Sb. je úplně pohřbila jen na nic neříkající výraz. Kámen úrazu v současné legislativě spočívá vyhlášce č. 449 / 2002, kde je jasně stanoveno,že cituji: NKS v oblasti chovu se stanoví součtem NKS v jednotlivých honitbách do oblasti zahrnutých. Podle pana Sedláře je výše zmiňovaná věta velmi nešťastná, protože jsou diskriminovány honitby, které mají malou plochu lesních porostů tedy méně než 500 ha a nemohou stanovit normované kmenové. Na druhou stranu honitby, které si zvěř normují sami, jsou v oblasti chovu naprosto zbytečné, protože si se zvěří v podstatě hospodaří sami. Může nastat situace, že při sčítání bude daná honitba prázdná a nebo bude nasčítána pouze zvěř samičí a sestavení plánu bude nemožné. Taky se může stát, že právě v době odlovu bude v honitbě málo zvěře ( např. zvěř odejde za potravou do jiné části oblasti) plán lovu se nenaplní a státní správa myslivosti by mohla dle 64, odst. 4 zákona 449/02 Sb. udělit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. A tak to praxi vypadá tak, že honitby, které by mohli zvěř normovat, ji raději nenormují a využívají 36, odst. 5 cituji: V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. 11

12 Nepřiměřený lovecký tlak v těchto honitbách má za následek narušování pohlavního a věkového složení zvěře v oblastech chovu. Výše popisovaná problematika by se měla dle Sedláře (2004) vyřešit změnou legislativy takto cituji: novelizovat vyhlášku 491/02 Sb. tak, aby do oblastí chovu byly zapojeny všechny honitby navazující bezprostředně na sebe, kde daná zvěř trvale žije a je možné s ní myslivecky hospodařit, oblasti chovu musí mít stanoveny NKS pro celou výměru oblasti, nikoliv pro jednotlivé honitby; systém plánování chovu a lovu musí být praktikován souhrnně pro celou oblast (sčítání zvěře, návrh plánu lovu, rozdělovník odstřelu na jednotlivé honitby včetně jeho časové kontroly plnění a rebilancí přerozdělení plánu lovu podle momentálního výskytu zvěře v době lovu); aby chov a lov zvěře v honitbách zařazených do oblastí chovu byl realizován podle stejných zásad a kritérií včetně jeho kvantitativní a kvalitativní kontroly; aby lov chovaného druhu zvěře v oblasti dle 36, odst. 5 zákona byl možný pouze v honitbách, kde je chov nežádoucí (mimo oblast chovu); aby výkonným orgánem krajského úřadu řídícího danou oblast chovu byl poradní sbor složený ze zástupců zainteresovaných honiteb, řídící se metodickým pokynem vydaným MZe ČR; uvažovat o možnosti jisté ekonomiky oblasti formou vytvoření finančního fondu do kterého by mohla být směřována dohodnutá částka za každý ulovený kus dané zvěře a z něhož by byly adekvátně hrazeny náklady na škody zvěří, krmiva těm honitbám, které byly soustředěním zvěře zatíženy. Další otázkou je, kolik se v dané oblasti skutečně vyskytuje zvěře? Vala (2011) popisuje metody sčítání a jejich nejčastější chyby. Zákon jasně stanoví uživateli honitby v příslušném termínu, (nařízení orgánu státní správy) kdy má provést sčítání zvěře. Do 5 dnů od sčítání musí držitel honitby sdělit výsledky sčítání konkrétnímu orgánu státní správy. V praxi se bohužel můžeme setkat i se situací, že se zkrátka žádné sčítání neprovádí a zvěře si myslivecký hospodář doslova vycucá z prstu. Dále se můžeme setkat s tím, že se odloví zvěř vysoké trofejové hodnoty a holé zvěře se poté jakoby zpátky domyslí. Je jasné, že takové jednání vede akorát k nepravdivým výsledkům, které jsou bohužel zmiňovány i ve statistice. 12

13 3. Materiál a metodika 3.1 Zahajovací práce Zahajovací práce měla dva cíle. První z nich bylo sestavení srozumitelného dotazníku tak, aby byla daná oblast chovu co nejlépe popsána a zjistit o ni co nejvíce potřebných informací. Dotazník byl rozdělen do tří částí. V první části byly základní otázky. Potřeboval jsem zjistit, v jakém kraji daná oblast leží, její jméno, rok založení, pro jaký druh zvěře byla vyhlášena, její přibližná rozloha v tisících ha a počet zařazených honiteb spadající pod správu daného KÚ. Nakonec byla vytvořena tabulka od roku 2005 až po rok 2010, kde jsem potřeboval vyplnit zvěře jak normované tak sčítané a neposlední řadě také odlov. Tabulka byla pro větší přehlednost rozdělena do tří částí na zvěř samčí, samičí a mláďata. Druhá část dotazníku byla zaměřena na management oblastí. Zajímalo mě, jestli v dané oblasti funguje poradní sbor, počet členů poradního sboru, instituce poradního sboru, dále jestli jsou pravidelně pořádány chovatelské přehlídky a jestli má konkrétní oblast stanovena kriteria chovnosti. Třetí část byla věnována už jen doplňkovým informacím. Otázky byly sestaveny v daném pořadí, jestli jsou kriteria chovnosti (v případě, že jsou stanovena) zastaralá nebo jestli jsou vyhovující, jaká je kvalita činnosti poradního sboru, názor zaměstnance státní správy na současnou legislativu a úplně poslední otázka byla kontaktní adresa na předsedu poradního sboru, se záměrem oslovení a získání především katalogů z chovatelských přehlídek a doložení kriterií chovnosti. K dotazníku byl přiložen průvodní dopis s krátkým představením, seznámením s mým záměrem vytvořit přehlednou databází oblastí chovu zvěře na území ČR a oslovením zaměstnanců státní správy o laskavé vyplnění dotazníku. Na konci dopisu byla uvedena má adresa trvalého bydliště, na kterou měly být vyplněné dotazníky zaslány a v případě nejasností i má ová adresa. 13

14 3.2 Sběr dat Sběr dat probíhal v období březen až říjen 2011 a spočíval v hromadném rozeslání dotazníků s přiloženým průvodním dopisem poštou na konkrétní adresy jednotlivých krajů vyhledané na internetu(viz příloha). Celkem jsem obdržel 40 vyplněných dotazníků. Bohužel některá data nebyla použitelná. Využil jsem kontaktu na předsedy poradních sborů a oslovil je většinou telefonicky, případně mailem. Údaje z dotazníku sloužily jak k vytvoření přehledné databáze tak k vytvoření mapy oblastí chovu na území ČR. Data z tabulek, která byla použitelná posloužily hlavně u zvěře spárkaté k výpočtu metody tzv. zatajených laní a dále k výpočtu skutečné velikosti populace zvěře žijící v dané oblasti chovu. Katalogů z chovatelských přehlídek jsem moc nezískal, jednak nebyly archivovány a taky se stávalo, že z některých přehlídek prostě nebyly vůbec k dispozici. Z katalogů získaných za více let provozu oblasti jsem graficky vyjádřil význačné hodnoty trofejí ulovené zvěře. V případě získání pouze posledního nebo jen jednoho katalogu jsem výsledky chovu stručně komentoval k dané oblasti v databázi. 3.3 Metoda zatajených laní Dvořák (2007) popisuje metodu zpětného výpočtu tzv. zatajených laní následovně. Metoda se dá použít na více druzích zvěře. Musím mít k dispozici sčítané zvěře, odlov za jednotlivé roky a znát koeficient očekávané produkce. Tyto údaje mi poskytly jednotlivé orgány státní správy myslivosti, v mém případě krajské úřady. Podstatou této metody je zpětné ověření dostatečného počtu samic potřebných k vyprodukování zjištěného přírůstku. Metoda je názorně prezentována na následující stránce. 14

15 Metoda výpočtu zatajených daněl dle přírůstku ks Sčítaný stav daňčat v roce Odstřel a úhyn v roce Skutečný přírůstek ( sečíst 1. a 2. řádek) 78 Daněly potřebné k vyprodukování přírůstku 78/0, /0,9 87 Sčítaný počet daněl v roce Rozdíl vypočtených a nahlášených daněl (KOP 0,8) 36 (KOP 0,9) 25 Neuvedené daněly v % z hlášeného sčítaného stavu (KOP 0,8) 57 (KOP 0,9) 40 Z výsledků je patrné, že téměř polovina daněl byla v době sčítání nejspíše neúmyslně přehlédnuta a tudíž nezapočtena. 3.4 Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu Jako další kontrolu skutečných stavů zvěře popisuje Dvořák (2007) jako tzv. Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu. Důležité je stejně jako u předchozí metody mít k dispozici potřebné údaje, které jsem získal z dotazníku. Tato metoda navíc ukazuje i poměr pohlaví. Ve většině případů jsem použil právě tuto metodu, neboť se mi zdála být objektivnější. Podstatou této metody je soulad sčítaných a lovených stavů zvěře. Z jarních sčítaných stavů jsem zjistil přírůstek. Sčítaná mláďata z předcházejícího roku jsem rozdělil v poměru 1:1 do následujícího roku a získal jsem tak stav před lovem. Od tohoto stavu jsem odečetl odlov v daném roce a získal jsem tak předpokládaný stav. Tento stav jsem opět porovnal se sčítaným stavem šetřeného roku. Poté jsem sčítané a předpokládané porovnal. Příklad výpočtu je uveden níže. 15

16 výpočet velikosti populace jelen laň kolouch celkem sčítaný stav k přírůstek KOP 0,8 185,6 185,6 stav před lovem 267,5 310,5 185,6 763,6 provedený odlov předpokládaný stav k ,5 22,5-73,4 85,6 ALE sčítaný stav k ROZDÍL V KS Z PŘEDP. STAVU 53,5 232,5 268,4 554,4 KOEFICIENT 1,39 11,33-2,66 7, Výpočet byl pro demonstraci proveden v oblasti chovu sičí zvěře Bouzovsko. V oblastech, kde jsem měl použitelná data, jsem porovnal sčítané z dotazníků a předpokládané zvěře vypočtené touto metodou. U zvěře jako je tetřívek obecný, tetřev hlušec, jeřábek lesní a koroptev polní mi nezbývalo nic jiného, než posoudit funkčnost oblasti chovu na základě sčítaných stavů. Jelikož se jedná o druhy ohrožené a některé kriticky ohrožené, vycházel jsem z myšlenky, že má daná oblast chovu smysl pokud v ní rapidně sčítané neklesají nebo naopak stoupají rok od roku a nebo jsou víceméně každý rok stejné. Většina oblastí má vyrovnané každý rok a v některých případech mají dokonce mírně vzestupnou tendenci a tudíž plní své poslání. 3.5 Mapa oblastí chovu zvěře v ČR Jelikož se mi nepovedlo sehnat mapu oblastí chovu, rozhodl jsem se, že se pokusím vytvořit alespoň nějakou orientační mapku lokalizovaných oblastí získaných respondentní metodou. Mapu jsem vypracoval v programu ARCmap 9. Jako podkladní vrstvu jsem zvolil mapu honiteb ČR umístěnou na stránkách spolu s mapou správního členění dle jednotlivých krajů z geoportálu CENIA. Lokalizace jednotlivých oblastí byla provedena podle regionálních názvů např. Bouzovsko. Měřítko bylo zvoleno v poměru 1 : Jednotlivé oblasti byly od sebe barevně odlišeny (viz. legenda). 16

17 4. Výsledky Celkem bylo lokalizováno 40 oblastí chovu, o kterých je více napsáno v následujícím textu. Oblasti chovu jsem uspořádal dle jednotlivých druhů zvěře. Bohužel těsně před odevzdáním závěrečné práce jsem se dozvěděl ještě o dvou oblastech chovu (jelen evropský, tetřevovití) na území národního parku Šumava. Pracovníci krajských úřadů o nich nevěděli, neboť jsou plně v kompetenci národního parku. Bohužel se mi již nepodařilo získat vyplněné dotazníky a tak jsem tyto oblasti chovu ve výsledcích neuvedl. Tyto oblasti chovu jsou pouze znázorněny na orientační mapě. Oblasti chovu zvěře dle jednotlivých krajů Plzeňský Karlovarský Hl. město Praha Středočeský Liberecký Jihomoravský Pardubický Ústecký Moravskoslezský Olomoucký Královehradecký Vysočina Graf č Zastoupení oblastí chovu v jednotlivých krajích ČR. 17

18 Rozložení oblastí chovu zvěře v ČR dle jednotlivých druhů počet oblastí chovu Graf č. 4.2 Zastoupení oblastí chovu dle jednotlivých druhů. Funkce poradního sboru ne ano Graf č. 4.3 Zastoupení oblastí chovu dle funkce poradního sboru. 18

19 Činnost poradního sboru výborná dobrá nedostatečná 1 Graf č Názor zaměstnanců krajských úřadů na činnost poradního sboru (Rozloha v tisících ha) Rozloha v tis. ha do 5 5 až až až až 60 více než 60 Graf č. 4.5 Zastoupení oblastí chovu dle rozlohy Zákon o myslivosti (449/2001 Sb.), vyhláška 491/2002 Sb velmi dobrá dobrá nevyhovující Graf č. 4.6 Názor zaměstnanců státní správy myslivosti (krajské úřady) na současnou legislativu oblastí chovu. 1 Grafy č a 4. 6 jsou bez odpovědí zaměstnanců Moravskoslezského kraje 19

20 4.1 Databáze oblastí chovu dle jednotlivých druhů zvěře Oblasti chovu jelena evropského Na území ČR je v současné době 10 oblastí chovu s jelení zvěří. Nejstarší vyhlášená oblast se nachází na území kraje Vysočina s názvem Oblast chovu jelena evropského Žďárské Vrchy." Oblast byla vyhlášena již v roce Je složena pouze ze tří honiteb o rozloze v rozmezí hektarů. Seznam honiteb je následující: Staré Ransko 3286 ha, Světnov 1137 ha, Zámek Žďár 5721 ha. Poradní sbor v dané oblasti nefunguje. Chovatelské přehlídky jsou za oblast chovu pravidelně pořádány. Oblast má stanovena kriteria chovnosti. Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad kraje Vysočina) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov

21 % 56 OCH Žďárské vrchy sčítané předpokádanéné Graf č. 4.7 Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky Na území Královéhradeckého kraje je vyhlášena oblast chovu s názvem: Oblast chovu jelena evropského Krkonoše, která byla založena v roce Současná velikost oblasti je v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 10 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, správy KRNAP, OMS a někteří zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Zatajené laně v % - KRNAP ROK KOP 0,7 KOP 0,8 Graf č. 4.8 Skutečný počet neuvedených samic 21

22 Tab. č. 4.2 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krkonošský národní park 2011) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov Ve Zlínském kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem Oblast chovu jelení zvěře Vlára." Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 16 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se je v rozmezí Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány jako součást okresní přehlídky. sčítané jelen laň kolouch celkem předp. jelen laň kolouch celkem

23 Vlára sčítané předpokádanéné Graf č. 4.9 Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky Význačné trofeje - Vlára zlato stříbro bronz Graf č Počty zvěře s medailovou hodnotou trofeje Dle Turka (2009) byla z iniciativy zlínského Krajského úřadu a OMS Zlín znovuobnovena oblast chovu jelení zvěře Vlára. Někteří myslivci bohužel s obnovením činnosti nesouhlasili a původní návrh velikosti oblasti musel být zmenšen. Přesto se podařilo vymezit dostatečnou základnu pro budoucí oblast a tradice hospodaření s jelení zvěří zůstala v okolí Vláry zachována. 23

24 Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Zlínského kraje) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov V Ústeckém kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem Oblast chovu jelení zvěře Východní Krušné hory." Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 24 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti nejsou stanovena a chovatelské přehlídky nejsou za oblast chovu pořádány. 24

25 V Moravskoslezském kraji jsou v současné době vyhlášeny 2 oblasti chovu. První s názvem Oblast chovu jelení zvěře Beskydy." Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 33 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, LČR, držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. sčítané jelen laň kolouch celkem předp. jelen laň kolouch celkem Beskydy sčítané předpokádanéné Graf č Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky 25

26 Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované 496 Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov Druhá s názvem Oblast chovu jelení zvěře Jeseníky -Východ." Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti je větší než ha. Tato oblast je tvořena 46 honitbami, z nichž je 42 na území Moravskoslezského kraje a 4 honitby na území Olomouckého kraje. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, LČR, držitelů honiteb a zástupci OMS. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. sčítané jelen laň kolouch celkem předp. jelen laň kolouch celkem

27 Jeseníky - Východ sčítané předpokádanéné Graf č Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky Význačné trofeje Jeseníky - Východ zlato stříbro bronz Graf č Počty zvěře s význačnou hodnotou trofeje 27

28 Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované 380 Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov Na území Olomouckého kraje jsou vyhlášeny 4 oblasti chovu s jelení zvěří. První z nich se jmenuje Oblast chovu jelena evropského Rychleby ", která byla založena v roce Současná velikost oblasti je v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 18 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je 20 a více. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou za oblast chovu pravidelně každoročně pořádány. 28

29 Druhá s názvem Jeseníky - Jih." Daná oblast byla vyhlášena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 12 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Třetí s názvem Kralický Sněžník." Daná oblast byla vyhlášena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 16 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Čtvrtá s názvem Jeseníky - Sever." Daná oblast byla vyhlášena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 20 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány Oblasti chovu daňka skvrnitého Na území Olomouckého kraje je vyhlášena oblast chovu daňka s názvem: Klopinská ", která byla založena v roce Současná velikost oblasti je v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 14 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je 20 a více členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. 29

30 sčítané daněk daněla daňče celkem předpokl. daněk daněla daňče celkem Klopinská sčítané předpokádanéné Graf č Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky Význačné trofeje - Klopinská zlato stříbro bronz Graf č Počty zvěře s medailovou hodnotou trofeje 30

31 Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky ( Krajský úřad Olomouckého kraje ) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov V Jihočeském kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem Strkovsko ". Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 6 honitbami. Poradní sbor nebyl v této oblasti stanoven. Kriteria chovnosti nejsou stanovena a každoroční chovatelské přehlídky se nepořádají. 31

32 sčítané daněk daněla daňče celkem předpokl. daněk daněla daňče celkem Strkovsko sčítané předpokádanéné Graf č Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky ( Krajský úřad Jihočeského kraje ) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov

33 V Moravskoslezském kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem: Oblast chovu daňčí zvěře Osoblažsko ". Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 10 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů a držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně za oblast chovu pořádány. V Pardubickém kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem Českomoravské Pomezí - Javoří ". Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 1 honitbou v Pardubickém kraji a 2 honitbami v Jihomoravském kraji. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí 1 5. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů a držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně za oblast chovu pořádány Českomoravské Pomezí - Javoří zlato stříbro bronz Graf č Význačné trofeje 33

34 Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky ( Krajský úřad Pardubického kraje ) rok 2010 pohlaví samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov Elbl a Petrů (2011) uvádějí, že v roce 1986 se v obci Chrastavec vytvořila aklimatizační obora. Ke konci tohoto roku bylo do obory vypuštěno 10 kusů daňčí zvěře z maďarské z honitby Gyulaj. Zvěř zde byla ponechána 2 roky a poté byla vypuštěna do volnosti. V roce 1988 došlo k osvěžení vypuštěním dalších 10 daňků z Kralické obory. Tento chovatelský tah se jevil jako vynikající. Daňci z Maďarska měli velmi silné lodyhy a oborní zvěř se pyšnila hlavně širokými lopatami. Vzájemná kopulace dávala předpoklad velmi kvalitního chovu. Výbornou práci v oblasti ukazují hodnotné trofeje ulovených daňků. Hmotnost po ulovení je také o dost vyšší než je průměr. Chovatelské výsledky poukazují na přívětivé prostředí a velmi kvalitní péči. Velkou zásluhu na výsledcích v dané oblasti má nesporně Karel Dvořák z Chrastavce a Prof. Hromas, který je hlavním iniciátorem celé akce, neboť vytipoval tuto oblast. 34

35 V Královéhradeckém kraji jsou v současné době vyhlášeny 2 oblasti chovu. První s názvem Hvězda". Daná oblast byla založena v roce Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 10 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. Druhá s názvem Hrádek u Nechanic ". Daná oblast byla vyhlášena v roce Velikost oblasti je v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 8 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb a LČR. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. V roce 2010 byly v oblasti uloveni tři medajloví daňci. sčítané daněk daněla daňče celkem předpokl. daněk daněla daňče celkem Hrádek u Nechanic sčítané předpokádanéné Graf č Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky 35

36 4.1.3 Oblast chovu jelena siky japonského Na území ČR je v současné době vyhlášena pouze jedna oblast se sičí zvěří. Konkrétně v Olomouckém kraji s názvem " Bouzovsko ", která byla založena v roce Současná velikost oblasti je v rozmezí ha. Tato oblast je tvořena 54 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je 20 a více členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. sčítané jelen laň kolouch celkem předpokl. jelen laň kolouch celkem Bouzovsko sčítané předpokl Graf č Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky Význačné trofeje- Bouzovsko zlato stříbro bronz Graf č Počty zvěře s medailovou hodnotou trofeje 36

37 Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov Figura (2010) uvádí, že tato oblast se rozléhá na ploše okolo ha, z toho je asi ha lesa. Oblast je poměrně veliká a své hranice má hned ve třech krajích, konkrétně v Pardubickém, Olomouckém a Jihomoravském. Je složena z 54 honiteb. Skoro polovina zainteresovaných honiteb má ve své rozloze 500 ha lesa a může stanovit minimální. Bohužel má normované jelena siky pouze 13 honiteb. Nutno podotknout že některé honitby bez normovaných kmenových stavů jsou jen hraniční a jelen nemá celoroční pobyt. Řízení hospodaření se zvěří by měl provádět poradní sbor. Nutno připomenout, že současná legislativa tento pojem nezná. 37

38 4.1.4 Oblast chovu kamzíka horského Na území ČR je v současné době 1 oblast chovu s kamzičí zvěří. Daná oblast byla vyhlášena v roce 2005 a nachází se na území Olomouckého kraje. Název oblasti je Hrubý Jeseník." Je složena z 19 honiteb o rozloze v rozmezí hektarů. Poradní sbor v dané oblasti funguje. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Tab. č Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov rok pohlaví samčí samičí mláďata samčí samičí mláďata Normované Sčítané odlov

39 sčítané sčítané Oblasti chovu tetřívka obecného Oblasti chovu tetřívka Východní Krušné hory a Novodomské Rašeliniště Tyto oblasti chovu se nachází na území Ústeckého kraje. Obě byly založeny v roce Každá oblast má rozlohu v rozmezí ha. Oblast chovu Východní Krušné hory se skládá z 9 honiteb, zatímco oblast chovu Novodomské Rašeliniště se skládá pouze ze 6 honiteb. Poradní sbor má v obou oblastech členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: LČR, uživatelů a držitelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, správy CHKO a v neposlední řadě zástupci Asociace ochrany přírody a krajiny v OCH Východní Krušné hory, složení poradního sboru v OCH Novodomské rašeliniště je skoro stejné, liší se jen tím, že chybí zástupci uživatelů honiteb. Cílový stav je 150 ks a kritický 50 ks. OCH - Novodomské Rašeliniště roky kohoutek slepice Graf č Stavy tetřívků za jednotlivé roky (Krajský úřad Ústeckého kraje) OCH - Východní Krušné hory roky kohoutek slepice Graf č Stavy tetřívků za jednotlivé roky (Krajský úřad Ústeckého kraje) 39

40 sčítané Oblast chovu Jizerská Tato oblast chovu se nachází na území Libereckého kraje, konkrétně na náhorní plošině Jizerských hor. Oblast byla založena v roce Rozlohou zaujímá ha. Oblast se skládá z 16 honiteb. Poradní sbor je funkční a má více než 20 členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: LČR, držitelů a uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti, správy CHKO a v neposlední řadě zástupci krajského úřadu jakožto zřizovatele. Sčítání zvěře se provádí v dvouletých intervalech. Oblast chovu - Jizerská roky kohoutek slepice Graf č Stavy tetřívků za jednotlivé roky (Krajský úřad Libereckého kraje) Dle Dostála (2007) byly 13. června 2006 splněny všechny administrativní podmínky a nic tak nebránilo vyhlášení oblasti chovu tetřívka obecného v Jizerských horách. Daná oblast byla zřízena díky aktivní a obětavé práci lesního personálu a ornitologů. Jeden z důvodů zřízení oblasti a podpory silně ohroženého druhu, byla i ta skutečnost, že v roce 2000 bylo nasčítáno Českou ornitologickou společností 77 kohoutků a 29 slepiček. O rok později byly následující: 93 kohoutků a 34 slepiček. V roce 2005 bylo nahlášeno 93 kusů a v roce kusů. Bylo patrné, že početní rok od roku stoupaly a nezbývalo nic jiného než tetřívka v Jizerských horách podpořit právě vyhlášením oblasti a zachovat ho i pro následující generace. 40

41 4.1.6 Oblasti chovu koroptve polní Na území Olomouckého kraje se nachází 3 oblasti s koroptví zvěří. Všechny byly založeny v roce 2010 a každá oblast se skládá pouze z jedné honitby. Rozloha oblastí se pohybuje v rozmezí v ha. První oblast se nazývá Podlesí Vítčice, druhá oblast nese název Němčice nad Hanou a konečně třetí se jmenuje Vrchoslavice. Poradní sbor nebyl v oblastech stanoven Podlesí Vítčice Sčítané Graf č Sčítané koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) Němčice nad Hanou Sčítané Graf č Sčítané koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) Vrchoslavice Sčítané Graf č Sčítané koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) 41