AKTUALIZACE PLÁNU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY k.ú. ŠUMICE

Transkript

1 SPOLEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SPOL. S R.O. Šeránkova 32, Brno, tel , spzp@volny.cz AKTUALIZACE PLÁNU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY k.ú. ŠUMICE (aktualizace pro změnu č. 1 ÚP Šumice) Zodpovědný projektant: Ing. Ludmila BÍNOVÁ, CSc. autorizovaný projektant ÚSES ČKA BRNO, LISTOPAD 2009

2 O B S A H Strana 1. ÚVOD 3 2. POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3 3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 4 4. CHARAKTERISTIKA AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ 5 5. BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 6 6. AKTUALIZACE KONCEPCE NÁVRHU ÚZEMNÍHO 7 SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 6.1 Aktualizace regionálního územního systému ekologické stability Aktualizace místního územního systému ekologické stability 7 7. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH BIOCENTER A BIOKORIDORŮ 8 8. ZÁVĚR 8 9. TABULKOVÁ ČÁST 9 2

3 1. ÚVOD Aktualizace plánu ÚSES k.ú. Šumice z roku 2001 byla zpracována pro změnu č. 1 územního plánu Šumice. Cílem aktualizace bylo upřesnění biocenter a biokoridorů na pozemcích ve vlastnictví ČR. Důvodem je příprava realizace biocenter a biokoridorů z Operačního programu životní prostředí. O dotace může obec žádat pouze do roku Na k.ú. byly sice zahájeny Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), ale budou dokončeny až v roce Podle nového stavebního zákona je ÚSES opatřením ve veřejném zájmu a po vydání ÚP může být realizován do funkční podoby z Operačního programu životní prostředí, podprogram 6.3. Na k.ú. Šumice je téměř 300 ha státní půdy, která má být přednostně využita pro regionální i místní biocentra a biokoridory. Součástí regionálního biocentra se stala EVL, což zajistí lepší ochranu zvláště chráněných druhů a lokality ze soustavy NATURA Na sousedních katastrech není půda ve vlastnictví ČR, a proto navrhované řešení je optimální i z hlediska dosud nevydaných ZÚR Jm kraje. Změna č. 1 územního plánu Šumice je ve stadiu návrhu. Upravené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) bylo konzultováno se zpracovatelem změny ÚP Ing. arch. M. Sohrem a je do změny č. 1 zapracován jako opatření ve veřejném zájmu. Při zpracování Aktualizace plánu místního územního systému ekologické stability pro k.ú. Šumice byly jako podklady použity následující materiály: ÚTP Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR (Bínová, Culek 1996) výsledky vlastního terénního průzkumu nové biogeografické členění ČR bioregiony a biochory (Culek 2005) katastrální mapa, mapa přídělů Plán ÚSES k.ú. Šumice (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o. Brno, 2001). 2. POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Území řešeného katastrálního území Šumice se nachází v severovýchodní části bývalého okresu Znojmo, přímo na hranici s okresy Břeclav a Brno-venkov. Jeho rozloha činí 863 ha. Území je charakteristické plochým reliéfem, dominují slabě zvlněné plošiny. Převažujícím funkčním využitím je zemědělství, ostatní funkce jsou zastoupeny málo (obytná, dopravní) až nepatrně (průmyslová výroba, rekreace). Na území je nedostatek trvalé vegetace, chybí lesy a převažují orné půdy. Silná je zde větrná i vodní eroze. Koeficient ekologické stability je neobyčejně nízký. Řešené území se nalézá na 4 mapových listech základní mapy 1:10 000, a to , , a

4 3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Reliéf Podle geomorfologického členění GGÚ ČSAV se zájmové území řadí do těchto jednotek: Provincie: Západní Karpaty Soustava: VIII Vněkarpatské sníženiny Podsoustava: VIIIA Západní Vněkarpatské sníženiny Celek: VIIIA-1 Dyjsko-svratecký úval Podcelek: VIIIA-1B Drnholecká pahorkatina Okrsek: VIIIA-1B-b Olbramovická pahorkatina Celé zájmové území patří do součásti Dyjskosvrateckého úvalu, která se nazývá Olbramovická pahorkatina. Plochý reliéf této nížinné pahorkatiny se sklonem k jihovýchodu je zde vytvořen na neogenních sedimentech - píscích a jílech, které jsou z části vápnité. Místy jsou zde hluboké překryvy spraší. V Olbramovické pahorkatině je i nejnižší bod zájmového území m n.m. v nivě Šumického potoka. Horniny Celé území je tvořeno z neogenních a čtvrtohorních usazenin. Objevují se písky a jíly, které jsou často překryty spraší. Půdy Celé území pokrývá černozem typická na spraši, která je ohrožena větrnou erozí. Relativně velmi málo jsou v zájmovém území zastoupeny půdní typy, vznikající pod vlivem zvýšené hladiny podzemní vody. Pouze v nivě Šumického potoka je fluvizem glejová na nivních bezkarbonátových usazeninách. Podnebí Řešené území náleží dle Quitta (1970) do teplé klimatické oblasti T2, která je ovlivněna další teplou klimatickou oblastí T4. Celkově se tedy jedná o teplou a suchou oblast. V posledním desetiletí dochází ke značnému srážkovému deficitu a zvyšování průměrné roční teploty (zvyšuje se zejména počet letních a tropických dnů), což vede k další xerifikaci území. Vodstvo Zájmové území je odvodňováno Šumickým potokem, který pramení ve Vedrovicích ve výšce 235 m n.m. a ústí zprava do Mlýnské strouhy v Pohořelicích v 180 m n.m. Plocha povodí činí 35,0 km 2, délka toku 12,5 km a průměrný průtok u ústí 0,03 m 3.s -1. Na Šumickém potoce jsou dva rybníky, a to Šumický horní rybník (rozloha 19 ha) a Šumický dolní rybník (rozloha 4 ha). Oba rybníky jsou průtočné a rybochovné. Na Šumickém horním rybníku byla v roce 1995 vyhlášena přírodní rezervace a také EVL ze soustavy Natura Podle diferenciace regionů povrchových vod patří území do nejméně vodné oblasti se specifickým odtokem pouze 0 až 3 litry za sekundu na 1 km 2, s malou až velmi malou retenční schopností. Proto i specifický odtok podzemních vod je zde velmi nízký do 0,30 litrů za sekundu na 1 km 2. 4

5 Biota Podle regionálně fytogeografického členění (BÚ ČSAV 1987) patří toto území do Panonského termofytika a fytogeografického okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina. Dle geobotanické mapy ČSSR je převážná část území řazena do subxerofilních doubrav (Potentillo-quercetum, Potentillo-quercetum pannonicum, Lithospermo-quercetum). V nivách vodních toků jsou pak rekonstruovány luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpurae). Okraje území patří do dubohabrových hájů (Carpinion betuli). Výskyt významných a chráněných druhů fauny byl zjištěn pouze u Šumického rybníka. Druhy jsou zaznamenány v tabulkách ekologicky významných segmentů. 4. CHARAKTERISTIKA AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ Území je zcela odlesněno a intenzívně zemědělsky využívané. Osídlení je zde velmi staré a kontinuální od neolitu. Pro řešené území i okolní katastry jsou typické rozsáhlé nedělené bloky orných půd a nedostatek trvalé vegetace. Celý katastr byl odlesněn již v prehistorických dobách a je dlouhodobě intenzívně zemědělsky obhospodařován. Přirozená lesní vegetace zde chybí, vyskytují se pouze drobné lesíky s převahou akátů. Typické jsou rozsáhlé plochy orné půdy, které jsou členěny pouze velmi řídkou sítí větrolamů. Koeficient ekologické stability je velmi nízký, protože také zastoupení trvalých vegetačních formací je malé. Vodoteče jsou zregulovány a jejich břehové porosty zcela chybí. Na území jsou dvě významné vodní nádrže rybníky na Šumickém potoce. Kostra ekologické stability je nedostatečná, přirozená společenstva se na řešeném území nevyskytují a také výskyt přírodě blízké náhradní vegetace je omezen. Do kostry ekologické stability mohl být zařazen pouze Šumický horní rybník, který je od roku 1995 vyhlášenou přírodní rezervací a také EVL ze soustavy Natura. Přírodovědně nejvýznamnější lokalitou je nesporně Šumický horní rybník, který byl v roce 1995 vyhlášen přírodní rezervací o rozloze 24,19 ha. Přírodní rezervace Šumický horní rybník je významným refugiem chráněných druhů vodních a mokřadních ptáků i obojživelníků. Nachází se v rovinatém terénu v nadmořské výšce 175 m n.m. na Šumickém potoce 1,5 km od obce Šumice. Je tvořen rybníkem s ostrůvkem a bohatými litorálními členitými porosty rákosu obecného, orobince a přilehlými loukami, dnes částečně zarostlými, i menšími plochami orných půd. Rybník je využíván k intenzivnímu chovu ryb. Toto území se stalo evropsky významnou lokalitou (EVL) ze soustavy NATURA Mimo tento ekologicky významný segment jsou v území další VKP stanovené ze zákona, jejichž stupeň ekologické stability je nízký. Jedná se především o rybníky, vodní toky a údolní nivy. K registraci nebyly navrženy žádné významné krajinné prvky. 5

6 5. BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území se nachází v Lechovickém biogeografickém regionu (č. 4.1), který leží v panonské biogeografické podprovincii. V zájmovém území lze vymezit dva typy biochor, a to 1RB a 1 RE. 1RB Plošiny na slínech 1. vegetačního stupně Reliéf tvoří slabě zvlněná rovina s plochými pahorky a se širokými plochými depresemi. Převýšení na vzdálenost 2 km nepřesahuje 60 m, zpravidla je však do 30 m. Součástí jsou nezřetelné a úzké potoční nivy. Substrát tvoří neogenní slíny, paleogenní vápnité flyšové jíly a zvětraliny těchto hornin. Místy jsou slabé pokryvy spraší. Deprese bývají vlhčí, s pelickými, silně vápnitými černozeměmi a často se slabým solončakováním. Zde jsou půdy těžké. Na plochých elevacích a plošinách bývají karbonátové černozemě, někdy též solončakové. Zrnitostně jsou to těžší střední půdy a mají tmavohnědošedou až černou barvu. Klima je velmi teplé a suché (T2, T4). V depresích jsou středně výrazné přízemní teplotní inverze. Plochá návrší a roviny mají slabší teplotní inverze a výhřevnější půdy, a proto jsou zde vhodnější podmínky pro xerotermofyty. Potenciální přirozenou vegetací je zřejmě mozaika ochuzených panonských teplomilných doubrav ze svazu Aceri tatarici-quercion (zřejmě Quercetum pubescentiroboris), místy doplněná středoevropskými mochnovými doubravami (Potentillo albae- Quercetum) a panonskými prvosenkovými dubohabřinami (Primulo veris-carpinetum). V nivách potoků lze předpokládat olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Charakteristické jsou zasolené deprese (donedávna s komplexem halofilní vegetace). V mokřadech je vegetace brakických rákosin svazu Scirpion maritimi. Převažují tyto skupiny typů geobiocénů (STG): 1BD3 (90), 1BD4 (8), 1D1 (+), 2C5a (2). V závorce je uvedeno procentické zastoupení STG. Cílové ekosystémy přirozené: XDS xerotermní doubravy na spraších; náhradní: 1RE Plošiny na spraších 1. vegetačního stupně Reliéf tvoří velmi rozsáhlé plošiny, které na vzdálenost 4 km nemají převýšení větší než 50 m. V některých případech se nápadněji svažují k okrajům, kde se nacházejí protáhlé ploché sníženiny tvaru velmi malých údolí, často suchých (úpady), s hloubkou do 15 m. Segmenty typu se zpravidla vyskytují na sprašových překryvech štěrkopískových teras a substrátem je karbonátová spraš. Půdy jsou téměř výhradně typické černozemě s tmavohnědošedou barvou. Stálé vodní toky zde téměř chybějí, kde jsou, vyvinuly se úzké nivy s černicemi. Klima je velmi teplé a suché (T2, T4). Nebezpečím je na velkých holých pláních silný vítr a následná větrná eroze. Vegetace: Je možno předpokládat potenciální výskyt panonské teplomilné doubravy ze svazu Aceri tatarici-quercion (Quercetum pubescenti-roboris) a panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-carpinetum). U potočních niv lze předpokládat vegetaci olšových jasenin (Pruno-Fraxinetum). Přirozená nelesní vegetace je vzácná, na vlhčích místech jsou zastoupeny porosty odpovídající vegetaci teplejšího křídla svazu Calthion, místy jsou zastoupeny rákosiny (Phragmition nebo Scirpion maritimi). Převažují tyto skupiny typů geobiocénů (STG): 1BD3 (98), 2C5a (2). V závorce je uvedeno procentické zastoupení STG. Cílové ekosystémy: Přirozené: XDS xerotermní doubravy na spraších; 6

7 6. AKTUALIZACE KONCEPCE NÁVRHU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Na řešeném území byl vymezen ÚSES dvou hierarchických úrovní, tj. regionální a místní (lokální) ÚSES. Regionální ÚSES byl převzat z ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Bínová, Culek 1996) a byl poprvé upřesněn na základě terénních průzkumů už v roce Je nezbytné konstatovat, že oproti generelové podobě ÚSES na k.ú. Šumice, došlo k významným změnám a úpravám skladebných částí. Cílem aktualizace v roce 2009 bylo upřesnění biocenter a biokoridorů na pozemcích ve vlastnictví ČR. Důvodem je příprava realizace biocenter a biokoridorů z Operačního programu životní prostředí. O dotace může obec žádat pouze do roku Na k.ú. byly sice zahájeny Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), ale budou dokončeny až v roce Podle nového stavebního zákona je ÚSES opatřením ve veřejném zájmu a po vydání ÚP může být realizován do funkční podoby z Operačního programu životní prostředí, podprogram 6.3. Na k.ú. Šumice je téměř 300 ha státní půdy, která má být přednostně využita pro regionální i místní biocentra a biokoridory. Součástí regionálního biocentra se stala EVL, což zajistí lepší ochranu zvláště chráněných druhů a lokality ze soustavy NATURA Na sousedních katastrech není půda ve vlastnictví ČR, a proto navrhované řešení je optimální i z hlediska dosud nevydaných ZÚR Jm kraje. Na k.ú. Šumice ani na sousedních katastrech nejsou lesy a trvalou vegetaci tvoří jen větrolamy. Dalším důvodem aktualizace regionálního ÚSES je potřeba sjednotit hranice biocentra a EVL ze soustavy NATURA Biocentrum bude tvořit zároveň ochrannou zónu této EVL, která je ze všech stran obklopena bloky orné půdy. Koncepční řešení ÚSES vychází z biogeografické diferenciace území a potřeby navázat na regionální ÚSES i plány místních ÚSES na sousedních územích, kde je platná ÚPD i komplexní pozemkové úpravy. 6.1 Aktualizace regionálního územního systému ekologické stability Na k.ú. Šumice je velká rozloha státních pozemků ve správě Pozemkového fondu. Z tohoto důvodu bylo už v roce 2000, po dohodě s Referátem životního prostředí OkÚ Znojmo, posunuto regionální biocentrum 51 Mezi rybníky z k.ú. Branišovice na k.ú. Šumice. Regionální biocentrum č. 51 je kombinované a reprezentuje dva typy biochor, a to 1RE a 1RB. Jeho minimální rozloha činí 60 ha. Jeho součástí je mokřadní část zahrnující EVL a přírodní rezervaci Šumický horní rybník. Na státní půdě se podařilo vymezit celé biocentrum. Důvodem aktualizace regionálního ÚSES je potřeba sjednotit hranice biocentra a EVL ze soustavy NATURA Biocentrum bude tvořit zároveň ochrannou zónu této EVL, která je ze všech stran obklopena bloky orné půdy. Na řešeném území bylo nezbytné upřesnit dle ÚTP NR-R ÚSES a konceptu ZÚR dva složené regionální biokoridory RK 111 a RK 106 a do nich vložená biocentra. Obě skladebné části jsou situovány z větší části na větrolamy, které však mají nedostatečnou šíři, tj. méně než 40 m. Téměř 90 % plochy biokoridorů na rozšíření a všechna vložená biocentra byla lokalizována na státní půdě. Jejich zakládání proto nebudou komplikovat vlastnické vztahy. Biokoridory a biocentra byly jednoznačně vymezeny, ale při komplexních pozemkových úpravách může dojít k dílčím úpravám. 7

8 6.2 Aktualizace místního (lokální) územního systému ekologické stability Na řešeném území bylo vymezeno celkem 6 lokálních (místních) biocenter a 4 lokální (místní) biokoridory. Reprezentovány byly všechny reprezentativní STG, pro všechny typy biochor. Čtyři biocentra jsou vložená do regionálních biokoridorů. Obě větve místního ÚSES vychází z regionálního biokoridoru. Větev podél Šumického potoka reprezentuje hydricky vlhčí stanoviště a větev po severní hranici katastru reprezentuje hydricky normální až suchá stanoviště. Biokoridory se většinou přemykají ke stávající cestní síti, využívají stávající větrolamy nebo budou zakládány na orné půdě. Považujeme za nezbytné spojit zakládání ÚSES v nivě Šumického potoka s jeho revitalizací. Biokoridor o šíři 15 m je veden po jižní straně potoka a po druhém břehu je navržen zatravněný pás se skupinami keřů. Minimální rozloha lokálních biocenter je 3 ha a minimální rozloha kombinovaných biocenter je 6 ha. Minimální šíře lokálních biokoridorů je 15 m a jejich maximální délka je 2 km. Téměř 80 % plochy biokoridorů a všechna biocentra byla lokalizována na půdě ve vlastnictví ČR. Jejich zakládání proto nebudou komplikovat vlastnické vztahy. Biokoridory a biocentra byly jednoznačně vymezeny, ale při komplexních pozemkových úpravách může dojít k dílčím úpravám. Součástí místních územních systémů ekologické stability jsou rovněž interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Interakční prvky nebyly předmětem aktualizace a budou řešeny dle původního plánu ÚSES až při komplexních pozemkových úpravách. 7. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH BIOCENTER A BIOKORIDORŮ Územní systém ekologické stability bude zakreslen také ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. V textové části územního plánu budou stanoveny tyto podmínky pro využití ploch biocenter a biokoridorů. Podmínky pro využití ploch biocenter o hlavní využití: plocha přírodní zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny o přípustné využití: ochrana přírody a krajiny o podmíněně přípustné využití: lesní plochy pouze v případě, že se jedná o lesní biocentra a lesy s přirozenou skladbou dřevin o nepřípustné využití: ostatní způsoby využití Podmínky pro využití ploch biokoridorů o hlavní využití: plocha přírodní zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny o přípustné využití: ochrana přírody a krajiny o podmíněně přípustné využití: lesní plochy pouze v případě, že se jedná o lesní biokoridory o podmíněně přípustné využití: dopravní a technická infrastruktura pouze v případě, že prokazatelně neexistuje alternativní řešení o nepřípustné využití: ostatní způsoby využití 8

9 8. ZÁVĚR Navržený aktualizovaný územní systém ekologické stability všech hierarchických úrovní, tj. regionální a místní, je pouze jedním z předpokladů k obnově ekologické rovnováhy krajiny. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření na zemědělské půdě, zlepšení čistoty vod a omezení větrné i vodní eroze. Aktualizovaný plán místního ÚSES je zapracováván do územního plánu sídla a po jeho vydání se stává závazným podkladem, který může být postupně realizován do funkční podoby. Podle nového stavebního zákona je ÚSES opatřením ve veřejném zájmu a po vydání ÚP může být realizován do funkční podoby z Operačního programu životní prostředí, podprogram 6.3. Na k.ú. Šumice je téměř 300 ha státní půdy, která má být přednostně využita pro regionální i místní biocentra a biokoridory. Součástí regionálního biocentra se stala EVL, což zajistí lepší ochranu zvláště chráněných druhů a lokality ze soustavy NATURA Na sousedních katastrech není půda ve vlastnictví ČR, a proto navrhované řešení je optimální i z hlediska dosud nevydaných ZÚR Jm kraje. Většina skladebných částí ÚSES bude zakládána na orných půdách ve vlastnictví obce nebo ve vlastnictví ČR. Velmi důležité je zpracování kvalitní projektové dokumentace, správné založení a také dlouhodobá údržba. 9

10 9. TABULKOVÁ ČÁST 10

11 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES REGIONÁLNÍ BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 51 Mezi rybníky (dle ÚTP NR-R ÚSES) 2. Název: MEZI RYBNÍKY 3. Označení na jiných mapových listech: Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: regionální biocentrum kombinované 6. Geobiocenologická typizace: biochory 1RE a 1RB; 1B2-3, 1BD3, 1-2BC Minimální výměra (délka): 60 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 65 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: PR Šumický horní rybník, EVL Šumické rybníky 10. Opatření ve veřejném zájmu: zahrnuje p.č. 332, 333, 376, 374, 373, 368 na státních pozemcích 11. Současný stav společenstev: Převažuje orná půda v západní části a součástí je přírodní rezervace Šumický horní rybník a také část nivy Šumického potoka. Větší část biocentra se bude zakládat. Biocentrum je kombinované a zahrnuje dva typy ekosystémů. V současné době je nefunkční lesní část na hydricky normálních až suchých stanovištích, která reprezentuje doubravy na spraších pro dva typy biochor. Mokřadní část biocentra je funkční a zahrnuje mozaiku ekosystémů stojatých vod, rákosových a orobincových porostů a mokrých luk, které umožňují existenci živočišných druhů vázaných na tato společenstva. Rybníky s bohatými členitými litorálními porosty rákosu a orobince s ostrůvkem lemovaným porosty dřevin luhu (topol bílý, vrba popelavá) a mokřad jsou hnízdištěm a výskytištěm unikátních vodních a mokřadních druhů ptáků i početních populací obojživelníků a plazů. Registrováno je zde 20 zvláště chráněných z toho 4 kriticky, 8 silně ohrožených a 8 ohrožených druhů. V porostech dřevin, v suchých rákosinách a na loukách se vyskytuje 6 zvláště chráněných druhů ptáků vázaných na tento biotop. Vlhké louky s rákosinami propojují soustavu rybníků a hostí řadu významných druhů rostlin. Populace těchto rostlin jsou zde vitální a podílejí se na nadprůměrné biodiverzitě mokřadní části biocentra. 12. Využívání: orná půda, les, vodní plocha, louka 13. Významné druhy rostlin: ostřice liščí, ostřice ostnatá, ostřice Otrubova, ostřice ostrá, ostřice pobřežní, sítina smáčknutá, pcháč šedý, křestýš vodní, máta vodní, lopušík polehavý, rdesno obojživelné, rákos obecný, orobinec úzkolistý, orobinec širokolistý, kosatec žlutý, Populus alba, Salix 11

12 14. Významné druhy živočichů: kuňka ohnivá, rosnička zelená, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan skřehotavý, užovka obojková, potápka roháč, potápka rudokrká, potápka černokrká, potápka malá, bukač velký, bukáček malý, labuť velká, husa velká, kachna divoká, kopřivka obecná, lžičák pestrý, čírka modrá, čírka obecná, zrzohlávka rudozobá, polák velký, polák chocholačka, polák malý, moták pochop, moták lužní, lyska černá, slípka zelenonohá, chřástal vodní, racek chechtavý, rybák černý, rybák obecný, moudivláček lužní, sýkořice vousatá, rákosník velký, rákosník obecný, rákosník proužkovaný, rákosník zpěvný, cvrčilka slavíková, cvrčilka zelená, strnad rákosník, krutihlav obecný, lejsek šedý, ťuhýk obecný, slavík obecný, žluva hajní, bramborníček černohlavý, potáplice severní, kormorán velký, volavka popelavá, volavka červená, husa polní, husa běločelá, hvízdák euroasijský, hohol severní, morčák velký, kulík říční, čejka chocholatá, pisík obecný, vodouš rudonohý, vodouš šedý, vodouš bahenní, vodouš tmavý, jespák bojovný, jespák obecný, racek malý, racek bouřní 15. Stupeň ekologické stability: 1, 3, Znehodnocení: orná půda, znečištění vody, splachy z polí 17. Způsob vymezení: plán 18. Návrh opatření: Založit na orné půdě především lesní část regionálního biocentra a doplnit louky v nivě. 19. Cílová společenstva: lesní, luční, mokřadní doubravy s ptačím zobem, typické doubravy, jasanová olšina 12

13 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 1 2. Název: HÁTY 3. Označení na jiných mapových listech: - 4. Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: biocentrum vložené do RBK 106, kombinované 6. Geobiocenologická typizace: 1BD3, 1B3 7. Minimální výměra (délka): 6 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 6 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č Současný stav společenstev: Umístěno na křížení větrolamů, převažuje orná půda. Jedná se o státní pozemky, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda, les (větrolam) 13. Významné druhy rostlin: jasan ztepilý, jilm habrolistý, javor klen, brslen evropský, ptačí zob, štědřenec odvislý, netvařec keřovitý 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda 17. Způsob vymezení: vymezeno v plánu na p.č Návrh opatření: Založit dle projektu, zkvalitnit větrolamy, odstranit introdukované druhy 19. Cílová společenstva: lesní, stepní lada doubrava s ptačím zobem, typická doubrava 13

14 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 2 2. Název: STŘÍBRNÁ 3. Označení na jiných mapových listech: - 4. Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: místní biocentrum vložené do RBK Geobiocenologická typizace: 1BD3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č Současný stav společenstev: Umístěno na větrolamu, převažuje orná půda. Jedná se o státní pozemky, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda, les (větrolam) 13. Významné druhy rostlin: javor klen, dub letní, akát, ořešák, javor jasanolistý, jasan ztepilý, ptačí zob, netvařec keřovitý, štědřenec odvislý, čimišník stromovitý, hloh, kustovnice, růže šípková, bez černý; v okrajovém lemu lučního porostu se vyskytuje pryšec prutnatý, šalvěj hajní, chrpa porýnská, lnička drobnoplodá, zemědým Vailantův, ostrožka stračka 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda 17. Způsob vymezení: vymezeno v plánu na p.č Návrh opatření: Založit dle projektu, zkvalitnit větrolamy, odstranit introdukované druhy 19. Cílová společenstva: lesní, stepní lada doubrava s ptačím zobem 14

15 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 3 2. Název: TABAČÁRNA 3. Označení na jiných mapových listech: - 4. Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: biocentrum vložené do RBK 106, kombinované 6. Geobiocenologická typizace: 1BD3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha + 1 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č. 141, 142, Současný stav společenstev: Umístěno zčásti na akátovém lesíku a na části převažuje orná půda. Jedná se o státní pozemky, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda, les 13. Významné druhy rostlin: javor klen, dub letní, akát, ořešák, javor jasanolistý, jasan ztepilý, ptačí zob, netvařec keřovitý, štědřenec odvislý, čimišník stromovitý, hloh, kustovnice, růže šípková, bez černý; v okrajovém lemu lučního porostu se vyskytuje pryšec prutnatý, šalvěj hajní, chrpa porýnská, lnička drobnoplodá, zemědým Vailantův, ostrožka stračka, akát 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda 17. Způsob vymezení: vymezeno v plánu na p.č. 141, 142, Návrh opatření: Založit dle projektu, zkvalitnit lesík, odstranit introdukované druhy 19. Cílová společenstva: lesní, stepní lada doubrava s ptačím zobem 15

16 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 4 2. Název: HORNÍ ČTVRTKY 3. Označení na jiných mapových listech: Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: biocentrum vložené do RBK 111, kombinované 6. Geobiocenologická typizace: 1BD3 7. Minimální výměra (délka): 6 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 5,5 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č Současný stav společenstev: Většinou orná půda. Pouze část zabírají větrolamy s převahou jilmu habrolistého, občas dub, lípa, javor klen. Bylinné patro je chudé. Biocentrum svojí zvětšenou plochou nahrazuje nedostatečnou rozlohu sousedního LBC, kde nebyl dostatek volných pozemků. 12. Využívání: orná půda, les (větrolam) 13. Významné druhy rostlin: dub zimní, lípa srdčitá, jilm habrolistý, topol kanadský, javor klen, javor jasanolistý, brslen bradavičnatý, černý bez, ptačí zob, šípek 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda 17. Způsob vymezení: jednoznačně vymezeno v plánu na p.č Návrh opatření: Založit dle projektu, zkvalitnit větrolamy, odstranit introdukované druhy 19. Cílová společenstva: lesní, stepní lada doubrava s ptačím zobem 16

17 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 5 2. Název: ŠUMICKÝ VRCH 3. Označení na jiných mapových listech: Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: biocentrum vložené do RBK 111, kombinované 6. Geobiocenologická typizace: 1BD3, 1B Minimální výměra (délka): 4 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č Současný stav společenstev: Převažuje orná půda. Jedná se o státní pozemky, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda 13. Významné druhy rostlin: 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: Znehodnocení: orná půda 17. Způsob vymezení: vymezeno v plánu na p.č. 18. Návrh opatření: Založit na orné půdě jako opatření ve veřejném zájmu. 19. Cílová společenstva: lesní doubravy s ptačím zobem, typické doubravy 17

18 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: / 6 2. Název: ŽEMLOVÁ 3. Označení na jiných mapových listech: - 4. Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: místní biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 1B2-3, 1BD3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č. 268, Současný stav společenstev: Většinou orná půda, pouze část zabírají větrolamy s převahou jilmu habrolistého, občas dub, lípa, javor klen. Bylinné patro je chudé. Jedná se o státní pozemky, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda, les (větrolam) 13. Významné druhy rostlin: jasan ztepilý, lípa srdčitá, jilm habrolistý, javor jasanolistý, topol kanadský, zimolez tatarský, brslen evropský, ptačí zob, bez černý, růže šípková, hloh sp. 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda, introdukované druhy 17. Způsob vymezení: vymezeno v plánu na p.č. 18. Návrh opatření: Založit dle projektu, zkvalitnit větrolamy, odstranit introdukované druhy 19. Cílová společenstva: lesní, stepní lada doubrava s ptačím zobem 18

19 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY 1. Mapový list / pořadové číslo: / RK 111 (dle ÚTP NR-R ÚSES) 2. Název: RK 111/1,2,3,4 3. Označení na jiných mapových listech: Katastr: Šumice 5. Funkční typ a biogeografický význam: regionální biokoridor složený 6. Geobiocenologická typizace: 1B2-3, 1BD3 7. Minimální výměra (délka): šíře 40 m 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): m 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č. 140, 380, 304, 333, Současný stav společenstev: Biokoridor je trasován po větrolamech širokých m. Zbytek je vymezen na orné půdě. Jedná se ZČÁSTI o státní pozemky, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda, les (větrolam) 13. Významné druhy rostlin: dub letní, lípa srdčitá, jilm habrolistý, topol kanadský, javor klen, javor jasanolistý, brslen evropský, černý bez, ptačí zob, šípek 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda, introdukované druhy 17. Způsob vymezení: vymezeno v plánu na p.č. 140, 380, 304, 333, Návrh opatření: Odstranit introdukované druhy a rozšířit na 40 m šíře na orné půdy. 19. Cílová společenstva: lesní typické doubravy, doubravy s ptačím zobem 19

20 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY 1. Mapový list / pořadové číslo: / RK 106 (dle ÚTP NR-R ÚSES) 2. Název: RK 106/1,2,3 3. Označení na jiných mapových listech: Katastr: Šumice, Olbramovice, Branišovice 5. Funkční typ a biogeografický význam: regionální biokoridor složený 6. Geobiocenologická typizace: 1B2-3, 1BD3 7. Minimální výměra (délka): šíře 40 m 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): m 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: Opatření ve veřejném zájmu: p.č Současný stav společenstev: Biokoridor je trasován po větrolamech širokých m. Zbytek je vymezen na orné půdě. Jedná se zčásti o státní půdu, kde je možné zakládat po vydání ÚP. 12. Využívání: orná půda, les 13. Významné druhy rostlin: jasan ztepilý, jilm habrolistý, javor klen, brslen evropský, ptačí zob, štědřenec odvislý, netvařec keřovitý 14. Významné druhy živočichů: nezjištěny 15. Stupeň ekologické stability: 1, Znehodnocení: orná půda, introdukované druhy 17. Způsob vymezení: vymezen 18. Návrh opatření: Odstranit introdukované druhy a rozšířit na 40 m šíře. 19. Cílová společenstva: lesní doubravy s ptačím zobem, typické doubravy 20

21 SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES MÍSTNÍ BIOKORIDORY Název Mapový list STG Navrhovaná délka (m) Stupeň ES Využívání Opatření ve veřejném zájmu LK BC , 3 TTP p.č. 371, 372 LK BD , 3 les, orná půda p.č. 287 LK BD , 3 les p.č. 264 LK BC , 2 vodní tok, orná půda -- 21