DRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "DRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE"

Jindřiška Kadlecová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 DRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE Význam hnojení ovocných kultur draslíkem Pěstování ovoce má v Českých zemích dlouholetou tradici. Podle posledních zpráv jeho výměra dosahuje ha, z toho přes 9000 ha tvoří jabloně. Současný stav a pěstitelská úroveň ovšem není uspokojivá a s ní souvisí i nedostatečná úroveň výživy.

2 Výživa a hnojení ovocných kultur představuje velmi složitý proces, do kterého zasahuje celá řada faktorů. Ovocné kultury se svými nároky a vlastnostmi výrazně liší od jednoletých plodin. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že: Rostou mnoho let na stejném místě, Přijímají živiny z velkého objemu půdy a z různých hloubek, Některé druhy vytvářejí základ úrody v předcházejícím roce (diferencují květní pupeny), Potřebné živiny nelze zapravovat do prostoru kořenového systému každoročně. Z bilance odběru živin ovocnými kulturami vyplývá, že ze všech hlavních biogenních prvků jsou nejnáročnější na draslík. Jeho průměrný obsah v plodech je 1,7 x vyšší než dusíku, 7,5x vyšší než fosforu, 8x vyšší než vápníku a 17 x vyšší než hořčíku. Proto je draslík třeba považovat za živinu, která významně ovlivňuje výnos ovoce, jeho nutriční hodnotu a kvalitu a věnovat zvýšenou pozornost hnojení touto živinou.

3 Draslík v půdě Dynamika draslíku v půdách ovocných sadů a tím i zásobování ovocných kultur touto živinou, je určena v minerálních půdách převážně uvolňováním z půdní zásoby do půdního roztoku a ke kořenům stromů a keřů. Protože kořeny mohou přijímat draslík bezprostředně z půdního roztoku, který však v průměru obsahuje pouze 4 37 kg K.ha -1, má uvolňování draslíku mimořádný význam pro zásobování ovocných stromů a keřů touto živinou. Rozdělení zásob půdního draslíku v půdách ovocných sadů je do následujících forem: 1. Draslík vodorozpustný je součástí půdního roztoku a tvoří pohotovou zásobu přijatelného K pro rostliny. Představuje v půdě především rozpustné draselné soli (KCl, K 2 SO 4, KNO 3, K 2 CO 3 a pod.). Přitom tato forma K představuje pouze velmi malý podíl z výměnného draslíku (1 10 %) a tvoří část draslíku využitelného rostlinami. 2. Draslík výměnný představuje podíl půdního draslíku vázaný na půdních koloidech a vytváří hlavní zásobu přijatelného draslíku rostlinám. Jeho množství velmi kolísá a závisí na druhu a složení půdy, stupni zvětrávání, ph půdy a vodním režimu a z velké části na hnojení draselnými hnojivy. Výměnný draslík představuje pouze 0,8 3 % z celkového K v půdě. Pro výživu rostlin má mimořádný význam. Při nasycení sorpčního komplexu draselnými ionty je třeba mít na zřeteli relace k ostatním kationtům, zejména hořčíku. Při vysokém obsahu K dochází k depresi příjmu Mg. Proto by měl být poměr Mg : K přibližně 3:1. 3. Draslík nevýměnný tvoří více než 95 % z veškerého draslíku v půdě. Není přístupný pro rostliny a patří sem draslík pevně vázaný v krastalové mřížce silikátových minerálů, fixovaný a organicky vázaný draslík. Klesne-li podíl draslíku z celkové kationtové výměnné kapacity půdy pod 2 %, stává se tato živina pro ovocné dřeviny limitující pro kvalitu a při hlubším poklesu i pro kvantitu produkce. Naopak při vzestupu podílu nad 5 % hrozí zhoršení příjmu hořčíku a vápníku. Při porovnání výsledků dvou posledních cyklů agrochemického zkoušení půd v ČR vyšlo najevo, źe se obsah přístupného draslíku v půdách sadů snižuje. Konkretně se jedná o hodnotu 31 mg K.kg -1 Význam draslíku v metabolismu ovocných kultur Draslík je v ovocných kulturách zastoupen pouze v iontové formě. Není stavebním prvkem organických látek. V rostlině je velmi nestabilní. Má důležité fyziologické funkce, ve kterých nemůže být zastoupen jinými kationty. Produkční schopnost rostlin, jejich odolnost i kvalita ovoce jsou úrovní draselné výživy výrazně ovlivňovány. Negativně se projevuje nedostatečná i nadměrná výživa draslíkem.

4 U ovocných kultur plní draslík následující významné funkce: aktivuje četné enzymatické reakce, má výrazný vliv na hospodaření s energií, zvyšuje čistý výkon fotosyntézy, zvyšuje odolnost stromů a keřů proti mrazu, vláhovému deficitu, chorobám a škůdcům, plní funkci při otevírání a zavírání průduchů změnami osmotického tlaku, rostliny lépe překonávají vodní stres, ovlivňuje využití přijatého dusíku (syntéza bílkovin), ovlivňuje tvorbu a kvalitu plodů, jejich skladovatelnost, podporuje syntézu vitamínu C v plodech, zvyšuje odolnost vůči mrazu, má pozitivní vliv na vyzrávání dřeva a růst výhonů, podporuje syntézu sacharidů a kyselin, čímž ovlivňuje chu ové vlastnosti ovoce příznivě ovlivňuje pevnost dužniny u bobulovin.

5 Příznaky nedostatku draslíku u ovocných kultur Přiměřený růst ovocných dřevin a zdravá listová zeleň svědčí o harmonické výživě. Disproporce ve výživě se projevují specifickými příznaky, které je možné do určité míry identifikovat podle vizuálních symptomů. Příznaky nedostatku draslíku je možno pozorovat v případě, když v listech jádrovin klesne obsah K pod 0,5 % a v listech peckovin se sníží pod 1 %. K typickým příznakům deficience K patří: rozpad chlorofylu v listech, okrajová nekróza listů, vodnaté skvrny na listech, předčasný opad listů, drobné a špatně vybarvené plody, snížená syntéza cukrů, aromatických látek a špatné chu ové vlastnosti, náchylnost k vadnutí, snížená skladovatelnost ovoce. Tab. 1 Odběr živin ovocnými druhy v období plné plodnosti (kg.ha -1 ) Ovocný druh N P K Jabloně Hrušně Třešně Višně Švestky Broskvoně Rybíz Angrešt Jahodník Hnojení ovocných kultur draslíkem Problematika hnojení ovocných kultur je značně široká, což vyplývá z jejich rozdílných nároků na draslík, stáří stromů a keřů, plodnosti a odrůdových zvláštností. Ovocné kultury mají k dispozici delší období pro příjem živin a vytvářejí si určité zásoby v kořenech, kůře a dřevě pro následující vegetační období. Vzhledem k tomu, že značná část kořenů ovocného stromu přrijímá živiny ze starších zásob a z hlubších půdních vrstev, klade se důraz na přípravu půdy a její optimální vyhnojení již před založením ovocného sadu. Vychází se z výsledků AZP a hladina draslíku se upravuje do hloubky 40 cm.

6 Tab. 2 Obsah draslíku v půdách ovocných sadů podle Mehlicha III Obsah Draslík (mg.kg -1 ) půda lehká střední těžká nízký do 100 do 125 do 180 vyhovující dobrý vysoký velmi vysoký nad 500 nad 560 nad 680 Pohyblivost draslíku v půdě je omezena a navíc důležitou roli hraje vzájemný poměr K : Mg. Pokud jsou k dispozici výsledky AZP, dosycuje se půda osminásobkem roční dávky draslíku na výnosovou úroveň I (u jádrovin do 5 t.ha -1, u peckovin do 3 t.ha -1 ) a devítinásobkem ročního normativu hořčíku (tab. 3).

7 Tab. 3 Roční normativy draslíku a hořčíku pro ovocné kultury Obsah živiny v půdě kg.ha -1 K Mg nízký vyhovující dobrý vysoký 0 0 Aby vysázené stromy dobře rostly, je třeba živiny promíchat v celém profilu a docílit vyplavení škodlivého balastu do mimokořenové zóny. Toho se docílí několikanásobným zpracováním půdy ve dvouletém období přípravy pozemku. Pokud byla půda v sadu vyhnojena draslíkem před jeho založením na optimální hladinu, potom se v období po výsadbě a během celé doby plodnosti ovocných stromů uplatňuje tzv. nahrazovací systém hnojení, který spočívá v aplikaci pouze takového množství draslíku, které se odčerpá výnosem (listy, dřevo, plody), čímž se udržuje obsah K v půdě na požadované úrovni (tab. 4). Tab. 4 Dávky hlavních živin pro ovocné kultury (kg.ha -1 ) Ovocný Do poč. plodnosti Na poč. plodnosti V plné plodnosti druh N P K N P K N P K Jádroviny Peckoviny Bobuloviny Pro dosažení kvalitní produkce ovoce se doporučuje zejména síranová forma draselných hnojiv. To platí zvláště pro bobuloviny, které jsou citlivé na chlór. Na půdách s deficitem hořčíku by měla být aplikována draselná hnojiva s obsahem tohoto prvku. Při použití draselných hnojiv s chlórem je bezpodmínečně nutné aplikovat tato hnojiva rovnoměrně v podzimním období, aby se chloridový iont během zimy přemístil do hlubších půdních vrstev. Přitom za suchého období je tento proces omezován. K přihnojování ovocných kultur během vegetačního období se nedoporučují draselná hnojiva s chlórem, protože může dojít ke zvýšení koncentrace iontů v půdním roztoku.

8 Autor: Doc. ing. Jaroslav Hlušek, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav agrochemie a výživy rostlin Zemědělská, 613 Brno International Potash Institute Coordinator Central & Eastern Europe CH-4001 Basel/Switzerland P.O. Box 1609 Phone: /23/24, Telefax: ipi@ipipotash.org Website:

Podobné dokumenty

Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny

Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny Význam draslíku při pěstovánĺ zeleniny Výměra orné půdy s nedostatečnou zásobou přístupného draslíku se v České republice zvětšuje. Zatímco