Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?

Transkript

1 Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období? Řepka ozimá je jednou z nejnáročnějších plodin na výživu dusíkem. Na začátku jarní vegetace je v půdě pod řepkou zpravidla jen nízká zásoba rostlinami využitelného dusíku, protože dobře založený porost řepky dokáže během podzimního růstu využít dusík uvolněný z půdy i z aplikovaných hnojiv. Silný a zdravý, ale nepřerostlý porost řepky z podzimu je základním předpokladem pro rychlou regeneraci rostlin na začátku jara. Při časném hnojení používáme hnojiva s amoniakální a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdním a rychlém otevření jara jsou nejvhodnější ledkové formy dusíku. (článek byl publikován v časopisu Agromanuál, č. 2, s ) Srovnání s loňským jarem Na rozdíl od loňského jara, které následovalo po suchém roce 27 a teplé zimě, můžeme počítat v letošním roce s nižším množstvím minerálního dusíku uvolněného z půdy během zimy a v jarním období. Kromě toho byly u hlavních předplodin řepky při loňské sklizni vysoké výnosy slámy, která se při ponechání na poli často nestačila plně rozložit a může v jarním období spotřebovávat na rozklad dusík a vodu z půdy a tím konkurovat rostlinám. To se u některých porostů zakládaných minimalizačními technologiemi zpracování půdy projevilo již v podzimním období. Tyto porosty, pokud nebyl při setí aplikován dusík pod patu, vyžadovaly během podzimního růstu přihnojení 3 5 kg N/ha. Vhodným hnojivem v tomto případě je nové hnojivo UREA stabil, kde je rozklad močoviny inhibován inhibitorem ureasy a nehydrolyzovaná močovina se po srážkách dostává k zapravené slámě nebo ke kořenům řepky, kde vzhledem k oddělení inhibitoru poměrně rychle hydrolyzuje na amoniakální dusík. Ten je pak přijímán kořeny rostlin nebo imobilizován půdní mikroflórou při rozkladu slámy. Ve srovnání s teplejší loňskou zimou došlo během té letošní k promrznutí půdy, která se při pozvolném nástupu jara bude pod rostlinným pokryvem jen pomalu prohřívat. Podle hloubky promrznutí se pak poměrně dlouhou dobu např. v hloubce 1 15 cm drží teploty okolo C, což významně omezuje příjem živin kořeny rostlin a jejich regeneraci. Na obrázku 1 je znázorněn průběh teplot půdy v hloubce 5 cm během loňské teplé zimy a jara na teplejším stanovišti v Praze-Ruzyni a na chladnějším stanovišti v Lukavci u Pacova. Přestože půda nebyla po teplé zimě promrzlá, prohřála se v Lukavci na teplotu vyšší než 5 C až na počátku dubna, tedy v době, kdy už byla většina porostů přihnojena také 2. dávkou dusíku. Před 2. dávkou N jsou v některých zemědělských podnicích odebírány vzorky rostlin na ARR, které však mohou poskytnout přibližnou informaci pouze o výživném stavu některými živinami přijímanými rostlinami i při nízkých teplotách půdy jako např. draslík. Různé způsoby hnojení dusíkem Také v letošním roce, pokud to povětrnostní podmínky a stav půdy umožní, bude snahou přihnojit porosty ozimé řepky po zimě co nejdříve, a to již koncem února nebo na začátku března. Přitom půda pod řepkou se bude po letošní zimě jen pomalu prohřívat a při teplotách pod 5 C bude dočasně omezen příjem nitrátového dusíku, fosforu, vápníku, hořčíku apod. Časné regenerační hnojení dusíkem tedy zpravidla nemůže bezprostředně zlepšit výživný stav regenerujících rostlin, ale vzhledem k běžně používaným hnojivům vytváří časový prostor pro rozpuštění granulí hnojiv a přeměnu v půdě špatně pohyblivých forem N (např. NH 4 + ) na pohyblivou nitrátovou formu, která se po srážkách dostává do prokořeněné vrstvy půdy a je pak rostlinám k dispozici v době intenzivního růstu. Kromě rizikových půd z hlediska vyplavení nitrátů nebo povrchového smyvu hnojiv není proto nutné 1. dávku dělit na 1a a 1b, protože jen malá část z aplikovaného dusíku může být využita na regeneraci rostlin a většina je přijímána až v době intenzivního růstu rostlin. Naopak na nepromyvných

2 půdách s pozdějšími přísušky je nejefektivnější aplikovat celkovou dávku dusíku ve dvou dílčích dávkách na začátku jarní vegetace (březen začátek dubna). V některých oblastech se opakují problémy se studenými těžkými půdami, které se jen velmi pomalu prohřívají a příjem nitrátového dusíku z půdy je omezený. Jestliže jsou vyšší teploty vzduchu a nadzemní část rostlin fotosyntetizuje a vytváří energeticky bohaté látky, velmi vhodnou formou dusíku v kořenové zóně je amoniakální (NH + 4 -N), který je přijímán i při nižších teplotách než 5 C, je metabolizován v kořenech rostlin a do nadzemní části je translokován většinou ve formě aminokyselin, což je příznivější vzhledem k riziku pozdějších mrazů než výživa nitrátovým dusíkem. Vytvoření zásoby amoniakálního dusíku v prokořeněné vrstvě půdy na začátku vegetace rostlin však nelze dosáhnout aplikací hnojiv s NH + 4 jako síran amonný nebo DASA apod., protože u většiny našich půd je amonná forma dusíku sorpčně vázána v povrchové vrstvičce půdy a ke kořenům rostlin se většinou dostává až po nitrifikaci ve formě nitrátů. Proto se k tomuto účelu používají hnojiva s amidickou formou dusíku jako např. močovina nebo UREA stabil, po jejichž aplikaci a následných srážkách dochází k transportu nehydrolyzované močoviny ke kořenům rostlin, kde pak dochází k přeměně na amoniakální dusík. Největší efekt tohoto hnojení nastává, jestliže na močovinu zaprší (min. 5 mm srážek) do 2 4 dnů a na hnojivo UREA stabil do 1 14 dnů. U velmi slabých porostů nebo porostů významně poškozených mrazem by dávka dusíku v tomto případě neměla překročit 6 kg N/ha. Zásobu NH + 4 v prokořeněné vrstvě půdy a dobrý výživný stav rostlin pro rychlý start do jarní vegetace lze vytvořit již podzimním hnojením. Toto hnojení, nejlépe UREA stabil, je třeba provést až během října, optimálně před srážkami a ochlazením, aby byly následně omezeny co nejvíce nitrifikační procesy v půdě, protože příjem dusíku ve formě nitrátů může mít nepříznivý vliv na následné přezimování rostlin. V chladnějších oblastech ve zranitelných zónách ochrany vod je možné toto opatření provést do zákazu hnojení , v teplejších oblastech do Na grafech 2 a 3 jsou znázorněny obsahy amoniakálního a nitrátového dusíku v půdě a suchá hmotnost rostlin řepky po hnojení 4 kg N/ha v UREA stabil 15. října na stanovišti v Lukavci ve srovnání s nehnojenou kontrolou. Hnojení mělo příznivý vliv na zvýšení obsahu amoniakálního dusíku v půdě, nárůst hmotnosti rostlin a zvětšení průměru kořenového krčku (kontrola 7,1 mm, po hnojení 7,8 mm) a vytvořilo vhodné podmínky pro jarní regeneraci rostlin. Hnojení řepky při časném a pozdějším nástupu jara Při časném hnojení během února až začátkem března používáme většinou hnojiva s amoniakální a amidickou formou dusíku, a to zejména na lehčích promyvných půdách ve vlhčích oblastech, kde při použití hnojiv s nitrátovou formou dusíku může docházet k následnému vyplavení nitrátů. Na těchto půdách dělíme celkovou dávku dusíku do 3 dílčích dávek, přitom pro první nebo druhou dávku vybíráme většinou hnojivo s obsahem síry (např. 1. dávka 45 6 kg N/ha v DASA + 2. dávka po obnovení růstu rostlin 6 85 kg N v LAD, UREA stabil, močovině + 3. dávka ve fázi poupat 3 4 kg N v DAM, LAD nebo 1. dávka 6 kg N v DASA, LAD, močovině kg N v LAD, UREA stabil, DAM kg N v DAM, LAD). Na středních až těžších nepromyvných půdách v oblastech s pozdějšími přísušky aplikujeme dusík ve 2 3 dávkách (např. 6 8 kg N/ha v LAD, DASA, močovině kg N v LAD, UREA stabil nebo ve 2 dávkách DAM). Při pozdním a rychlém nástupu jara aplikujeme většinou 2 (3) dávky dusíku (6-8 kg N/ha v LAD, DAM kg N v LAD, DASA, UREA stabil, močovina nebo DAM, SAM ve 2 dílčích dávkách). U porostů založených minimalizačními technologiemi s posklizňovými zbytky na povrchu je vhodná vyšší první dávka N (8 1 kg N/ha) v LAD nebo DAM, který je nejlépe aplikovat 3otvorovými tryskami, což snižuje množství hnojiva zachyceného na posklizňových zbytcích a odumřelých listech.

3 V době intenzivního příjmu živin, který trvá většinou jen 7 8 týdnů (duben květen) jsou rostliny schopné přijmout 2 25 i více kg N/ha, t. j. v průměru 4 5 kg N za den. Přitom na začátku jarní vegetace bude v půdě po letošní zimě jen nízká zásoba minerálního dusíku většinou do 4 kg N/ha. Do konce května se v případě příznivých povětrnostních podmínek může na nejúrodnějších půdách zmineralizovat z organických látek v půdě 9 11 kg N/ha, na půdách s průměrnou úrodností 6 8 a s nízkou úrodností 3 5 kg N/ha. U bezorebných technologií zpracování půdy je nutné brát v úvahu dolní mez rozpětí a jestliže v půdě zůstala z podzimu plně nerozložená sláma je nutné odečíst dalších 2 3 kg N/ha. U průměrného porostu řepky, který obsahuje po zimě v nadzemní části a kořenech 6-7 kg N/ha na orané půdě s průměrnou úrodností bez zapravení slámy by pak rostliny měly k dispozici 9 11 kg N/ha z půdy a zbývajících minimálně 1 kg N/ha pro plánovaný výnos 4 t/ha by bylo třeba dodat v minerálních hnojivech, což při předpokládaném využití aplikovaného dusíku rostlinami řepky 5 6 % představuje dávku 17 2 kg N/ha. Z toho vyplývá, jaký má u půd s nižší úrodností význam hnojení hnojem nebo kejdou apod. k řepce nebo její předplodině, které nám zvýší množství dusíku uvolněného během intenzivního růstu řepky z půdní zásoby. Poznatky z polních pokusů s hnojením řepky V polních pokusech s řepkou ozimou (odr. Californium) po obilnině byl na stanovišti v Lukavci (bramborářská výrobní oblast, nadm. výška 61 m, roční úhrn srážek 675 mm, dlouhodobá průměrná roční teplota 7,4 C, kambizem) v letech 27 a 28 sledován vliv různých způsobů hnojení dusíkem na odběr dusíku rostlinami a dosažené výnosy semen řepky ozimé. Byl zjišťován vliv aplikace regenerační dávky dusíku ( , ) v různých hnojivech na růst rostlin a odběr N v počátečních fázích růstu. Hnojiva byla aplikována v dávce 8 kg N/ha. U varianty s kapalným hnojivem DAM (aplikace 3otvorovými tryskami) byl přidán inhibitor ureázy Stabiluren v dávce 2,5 ml na 1 l hnojiva (DAMs). U této varianty bylo následně aplikováno listové hnojivo Fortestim β spolu s postřikem insekticidem. Rostliny byly odebírány před aplikací 2. dávky N a Na obrázku 4 jsou znázorněny průměrné odběry dusíku rostlinami řepky ozimé po regeneračním hnojení různými dusíkatými hnojivy. Hnojení zvýšilo v průběhu uvedeného období růstu rostlin (24 a 26 dnů) ve srovnání s nehnojenou kontrolou odběr dusíku rostlinami v roce 27 o kg N/ha a v roce 28 jen o 7 17 kg N/ha. V roce 28 nebyly zjištěny vzhledem k příznivým srážkovým podmínkám významné rozdíly mezi různými hnojivy, v roce 27 byly největší koncentrace dusíku v rostlinách a největší odběr dusíku rostlinami dosaženy po regeneračním hnojení kapalným hnojivem DAM spolu s inhibitorem ureázy (Stabiluren) při aplikaci 3otvorovými tryskami a následné aplikací listového hnojiva Fortestim β. Právě listová hnojiva obsahující stimulátory růstu mohou na začátku jarní vegetace příznivě působit na tvorbu aminokyselin v kořenech rostlin po příjmu amonné, popř. amidické formy dusíku. Aplikace hnojiva DAM tryskami s menším počtem otvorů omezuje kontakt hnojiva s rostlinami a u biologicky aktivních půd a při ponechání části posklizňových zbytků na povrchu půdy např. po minimalizaci omezuje imobilizaci dusíku půdní mikroflórou. Při tomto způsobu aplikace je také vhodné přidat do hnojiva DAM přípravek Stabiluren, který inhibuje rozklad močoviny a tím může být po srážkách větší část dusíku z hnojiva DAM (nitráty + nerozložená močovina) transportována do půdního profilu a ke kořenům rostlin. Na obrázku 5 jsou znázorněny dosažené výnosy semen řepky po různém hnojení dusíkem. V roce 27 byly zjištěny mezi různě hnojenými variantami větší výnosové rozdíly, zatímco ve srážkově příznivém roce 28 dosáhly všechny hnojené varianty obdobných výnosových výsledků. V roce 27 byly nejvyšší výnosy dosaženy při běžném způsobu hnojení LAV ( kg N/ha) a po aplikaci kapalného hnojiva DAM s inhibitorem

4 ureázy Stabiluren ( ), z toho první dvě dávky byly aplikovány 3otvorovými damovými tryskami a třetí klasickým postřikem. Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR, projektu č Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze - Ruzyni Obr. 1: Teplota půdy v hloubce 5cm pod ozimou řepkou na různých stanovištích ( ) t ( C) Lukavec Ruzyně datum Obr. 2: Obsah N min v půdní vrstvě -3 cm pod ozimou řepkou ( ) Nanorg. kg/ha Kontrola UREAstabil NO3-N NH4-N Obr. 3 : Suchá hmota řepky ( ) S. hmota t/ha 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Kontrola UREAstabil Nadz. hmota Kořeny

5 Obr. 4 Odběr N rostlinami ozimé řepky po regenerační dávce 8 kg N/ha (průměr let 27 a 28) Odběr N (kg/ha) Kontrola LAV UREAst DASA DAMs Obr. 5 Výnos semen ozimé řepky po různém hnojení dusíkem (průměr let 27 a 28) Výnos (t/ha) 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1, Varianta Hnojivo (dávka v kg N/ha) 1 nehnojená kontrola 2 LAV ( ) 3 UREA stabil ( ) 4 LAV ( ) 5 DASA (8) + LAV (6 + 4) 6 LAV (8) + DAM postřik (6 + 4) 7 DAMs-3otvorové trysky (8 + 6) + DAMs-postřik (4) 8 DAMs-3otvorové trysky (8) + Fortestim β + DAMs-3otvorové trysky (6) + DAM-postřik (4)