Žabernatí - Rakovci. Milan Dundr

Transkript

1 Žabernatí - Rakovci Milan Dundr

2 Podkmen: Žabernatí (Branchiata)

3 Podkmen: Žabernatí (Branchiata) dýchají žábrami na hlavě 2 páry tykadel

4 Třída: Korýši (Crustacea)

5 Rakovci (Malacostraca)

6 Rakovci (Malacostraca) asi druhů vývojově nejdokonalejší korýši větší velikost pevný krunýř

7 Rakovci (Malacostraca) tělo z 21 článků hlava 6 včetně akronu hruď 8 zadeček 7 včetně telsonu na zadečkových článcích jsou končetiny

8 Řád: Desetinožci (Decapoda)

9 Řád: Desetinožci (Decapoda) druhů patří sem největší korýši vůbec krunýř srůstá se všemi hrudními články pevné spojení hlavy a hrudních článků

10 Řád: Desetinožci (Decapoda) 2 základní tvary těla: typ raka krunýř dlouhý a úzký zadeček normálně vyvinutý spětičetnou ploutvičkou na konci

11 Řád: Desetinožci (Decapoda) 2 základní tvary těla: typ kraba krunýř krátký a široký zadeček slabý přitisklý na břišní stranu hlavohrudi zadečková ploutvička chybí

12 Řád: Desetinožci (Decapoda) 2 základní tvary těla: mnoho přechodných typů

13 Řád: Desetinožci (Decapoda) specifické znaky na končetinách: čelisti (maxily) 2. páru (5) mají dlouhé destičky jejich pohybem se udržuje stálý proud vody omývající žábry

14 Řád: Desetinožci (Decapoda) specifické znaky na končetinách: první 3 páry hrudních nožek přeměněny v čelistní nožky (6.-8.)

15 Řád: Desetinožci (Decapoda) specifické znaky na končetinách: nejméně jeden pár hrudních noh vždy 4., případně i další má na konci klepeta (9) uchopují kořist obrana často levé a pravé klepeto vyvinuto odlišně

16 Řád: Desetinožci (Decapoda) zadečkové nohy: dvouvětevné u plovoucích forem silné u lezoucích forem slabé

17 Řád: Desetinožci (Decapoda) kutikula: sklerotizována u lezoucích druhů navíc inkrustována vápenatými solemi v pokožce barviva barvoměna řízena hormonálně někdy změna světlé a tmavé barvy

18 Řád: Desetinožci (Decapoda) trávicí soustava: na předním konci žvýkací a filtrační žaludek střední část bohatě rozšířená

19 Řád: Desetinožci (Decapoda) dýchací ústrojí: žábry (z hrudních noh) (23) u plovoucích se žaberní dutina otevírá navenek širší štěrbinou u lezoucích spodní okraj krunýře těsně přimyká k hrudním nohám

20 Řád: Desetinožci (Decapoda) cévní soustava: různorodá srdce krátké, ze silné svaloviny má 3 nebo 5 párů ostií

21 Řád: Desetinožci (Decapoda) vylučovací soustava: tykadlové žlázy

22 Řád: Desetinožci (Decapoda) nervová soustava: žebříčková

23 Řád: Desetinožci (Decapoda) smyslové orgány: brvy hlavně na 1. páru tykadel statocysty vnímají nejen polohu, ale i pohyb chemoreceptory

24 Řád: Desetinožci (Decapoda) smyslové orgány: složené oči většina citlivě reaguje na pohybující se předmět někteří větší pobřežní krabi zaznamenají pohybujícího se člověka na 40 m u některých druhů prokázáno barevné vidění někdy i naupliová očka

25 Řád: Desetinožci (Decapoda) pohlavní ústrojí: většinou gonochoristé spermata nepohyblivá (!) tvar charakteristický pro každou skupinu vývoj různě složitá proměna

26 Řád: Desetinožci (Decapoda) výskyt: většina v moři, brakických vodách a na souši jen málo druhů sladkovodních při hladině i ve velkých hloubkách

27 Řád: Desetinožci (Decapoda) výskyt: některé tropické suchozemské druhy se do vody vracejí pouze na rozmnožování život na souši umožněn silným tělním pokryvem a změnami v dýchacích orgánech

28 Řád: Desetinožci (Decapoda) chování: obranná zařízení silná klepeta silný krunýř

29 Řád: Desetinožci (Decapoda) chování: mnozí rychle běhají nebo plavou raci se pohybují směrem dopředu krabi se pohybují při rychlém běhu do strany

30 Řád: Desetinožci (Decapoda) chování: někteří se maskují trsy hub, láčkovců apod. jiní v úkrytech v ulitách měkkýšů poustevníčci

31 Řád: Desetinožci (Decapoda) chování: některé druhy dokonce žijí: ve vodních plících sumýšů vplášťové dutině mlžů

32 Řád: Desetinožci (Decapoda) chování: často symbióza sasanka může být přisáta i na klepetu! výživa: dravci býložravci mikrofágové

33 Zástupci:

34 kreveta baltická tělo ze stran zploštělé tělní pokryv bez inkrustace Severní a Baltské moře 6 10 cm loví se a konzervuje

35 garnát obecný až 8 cm při pobřeží Z Evropy a v Baltském moři loví se potravina podíl úlovku činí až 6% z celkového výsledku rybolovu (!)

36 garnát obecný též se konzervují (větší kusy) drobné kusy se suší na slunci šrot bez něj by např. plameňáci v ZOO ztratili své krásné barvy

37 garnát obecný přes den zahrabáni v písku v noci plavou u dna a loví drobné živočichy

38 garnát obecný

39 langusta obecná hrudní končetiny bez klepet krunýř plochý, inkrustovaný CaCO 3 až 45 cm a 8 kg tykadla 2. páru delší než tělo

40 Atlantský oceán Středozemní moře při pobřeží Evropy lovena pochoutka rybáři na ně líčí vrše s trychtýřovitým otvorem langusta obecná

41 langusta obecná prodávají se živé silně vyvinutý zadeček samé svalstvo (račí maso) v korálových útesech je školení potápěči vytahují z hlubokých děr

42 rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura):

43 rakovci (v užším slova smyslu) stavba: krunýř válcovitý zadeček: rovný dlouhý s širokou ocasní ploutvičkou umožňuje bleskurychlý pohyb vzad (Astacura):

44 rakovci (v užším slova smyslu) stavba: na bázi 1. páru tykadel statocysta na bázi 2. páru tykadel tykadlová vylučovací žláza (Astacura):

45 rakovci (v užším slova smyslu) stavba: kusadla (mandibuly) (3) silné, ozubené, s makadly čelisti (maxily) (4,5) drobné, lupínkovité, také s makadly dvouvětevné čelistní nožky (6-8) (Astacura):

46 rakovci (v užším slova smyslu) za nimi 5 párů silných jednovětevných kráčivých noh na 1. páru mohutná klepeta na 2. a 3. páru drobná klepítka další 2 páry zakončeny drápky (Astacura):

47 rakovci (v užším slova smyslu) zadečkové nohy slabě vyvinuty, dvouvětevné u samců z prvních 2 párů - kopulační ústroje ocasní ploutvička (telzon) (Astacura):

48 rakovci (v užším slova smyslu) trávicí soustava: za hltanem a jícnem vakovitě rozšířený žaludek (21) s chitinovými lištami rozměňování potravy (Astacura):

49 rakovci (v užším slova smyslu) trávicí soustava: vbočních stěnách žaludku čočkovité rakůvky = zásobárna CaCO 3 pro inkrustaci krunýře (Astacura):

50 rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): cévní soustava: vakovité srdce na hřbetní straně hrudi z něj 7 tepen

51 rakovci (v užším slova smyslu) smyslová ústrojí: statocysty s okolím spojeny otvůrkem statolity = drobná zrnka písku po každém svlékání nová (Astacura):

52 rakovci (v užším slova smyslu) rozmnožování: gonochoristé regenerace: velká, u některých spojená s autotomií (Astacura):

53 rakovci (v užším slova smyslu) regenerace: v nebezpečí, při poranění apod. končetiny snadno odpadávají místo zlomu slabě sklerotizováno prudkým stahem svalů se končetina odlomí (Astacura):

54 rakovci (v užším slova smyslu) regenerace: postupně se tvoří končetina nová po každém svlékání větší rychlost regenerace dle stáří jedince dospělý rak říční regeneruje ztracené klepeto za 3-4 roky (Astacura):

55 Zástupci:

56 humr evropský (Homarus gammarus) největší recentní rakovec 60 cm několik kg stáří až 30 let staré evropské zprávy hovoří o humrech dlouhých až 1 m

57 silný krunýř humr evropský (Homarus gammarus) silná a nestejná klepeta menším uchopí kořist (měkkýše, ostnokožce aj.) silnějším ji rozdrtí noční živočich

58 humr evropský (Homarus gammarus) samičky každý druhý rok desítky tisíc vajíček při evropském pobřeží Atlantského oceánu a Středozemního moře lahůdka

59 humr evropský (Homarus gammarus) chytá se do sítí nebo košů s návnadou vchod opatřený kornoutem směřujícím dovnitř připojeny k bójím prodávají se živí

60 humr evropský (Homarus gammarus) - svaly, které zavírají klepeta silné - mohl by zranit kupujícího nebo kuchařku x - ale svaly rozevírací slabé - navlékají mu na klepeta gumový kroužek - on je nedokáže roztáhnout

61 humr - vajíčka

62 humr ochrana klepet

63 humr spotřeba v t/rok

64 humr

65 humr

66 rak říční (Astacus astacus) dospělí samci cm samice 12 cm nižší polohy řeky a rybníky s bahnitým dnem, ale čistou a dostatečně prokysličenou vodou

67 rak říční (Astacus astacus) přes den v úkrytech vbřezích v noci vylézá na lov všežravec: rostliny vodní hmyz obojživelníci rybky

68 rak říční (Astacus astacus) stoupající znečištění řek a regulace břehů úbytek raka říčního maso = pochoutka

69 rak kamenáč menší 8 cm podhorské rychlé potoky a říčky s čirou chladnou vodou a kamenitým dnem široká klepeta

70 rak bahenní velikost raka říčního štíhlejší klepeta měkčí krunýř hospodářsky bez významu

71 rak bahenní - dovezen k nám 1892 z Haliče, aby nahradil ztráty raka říčního, které ve střední a západní Evropě způsobil račí mor - rychle zdomácněl

72 rak pruhovaný (Cambarus affinis) - americký druh raka - vysazen u Děčína do Labe (80. léta 20. stol.) nebo tam doplaval - dnes už po celém území!!! - odolný i proti račímu moru - může ho šířit

73 ostatní desetinožci:

74 poustevníček zadeček měkký a nesouměrný, ohnutý na břišní stranu těla symbióza se sasankami, houbami aj. Z pobřeží Evropy Středozemní moře

75 poustevníček živí se organickými odpadky a drobnými živočichy při nebezpečí se zatahuje do skořápky a otvor uzavírá levým zvětšeným klepetem

76 poustevníček palmový až 30 cm pobřeží tropických moří (ostrovy v Indickém oceánu) vděrách mezi kořeny palem

77 poustevníček palmový - požírá: - zdechliny - pozemní kraby - tukem bohaté plody kokosových palem - je schopný vyšplhat se do výše přes 20 m, přestřihnout větev silnou jako palec muže a otevřít i kokosový ořech (!)

78 poustevníček palmový

79 poustevníček palmový

80 krab obecný hlavohruď širší než delší krátký a zúžený zadeček je ohnut pod hlavohruď, kde je vtisknut do zvláštní prohlubeniny

81 krab obecný 2. pár tykadel krátký 1. pár kráčivých noh velká klepeta nejhojnější při pobřeží Atlantského oceánu hlavohruď široká 5-6 cm

82 krab obecný v příbojové zóně za odlivu pod kameny nebo do písku návnada při lovu ryb v Itálii = potrava domácích obyvatel Středozemní moře Baltské moře i brakická voda

83 krab říční až 7 cm samci klepeta s hustými jemnými chloupky původní vlast = pobřeží Číny odtud loďmi do evropských přístavů v Evropě poprvé 1912

84 krab říční už 1928 Labem k nám a až do Vltavy podobně: Rýn Seina Odra též Švédsko Dánsko Finsko

85 krab říční rozmnožuje se v moři mladí krabi ve velkém množství do ústí řek putují proti proudu překážky přelézají nebo obcházejí po zemi

86 krab říční cesta k nám jim proti proudu Labe trvá 3 4 roky v 5. roce pohlavně dospívají a rychle (asi za 3 měsíce) se vracejí do moře po rozmnožování samice odumírají

87 krab říční všežravec vyhrabává vmělkých březích díry několik dm hluboké snadno je pak podemílá voda způsobuje škody: na rybářských zařízeních (sítích, vrších aj.) na rybách

88 velekrab japonský největší nohy v rozpětí až 3m v hloubkách Japonského moře

89 velekrab japonský

90 Řád: Stejnonožci (Isopoda)

91 Řád: Stejnonožci (Isopoda) mořští, sladkovodní i suchozemští dorzoventrálně zploštělí kolem 1 cm kutikula suchozemských silně inkrustována

92 Řád: Stejnonožci (Isopoda) stavba: krunýř není nikdy vyvinut hlava srůstá s 1. hrudním článkem ostatních 7 hrudních článků je volných na nich po páru jednovětevných noh kráčivých chápacích plovacích

93 Řád: Stejnonožci (Isopoda) stavba: 1. pár hrudních konč. přeměněn v čelistní nožky zvláštní výběžky hrudních noh ohraničují pod tělem plodový prostor (plodovou komoru) v něm se vyvíjejí vajíčka

94 Řád: Stejnonožci (Isopoda) stavba: zadeček krátký u některých články splývají v 1 destičku zadečkové končetiny dvouvětevné obě větve lupenité u vodních fungují jako žábry

95 Řád: Stejnonožci (Isopoda) stavba: zadečkové končetiny dvouvětevné u některých suchozemských jsou neustále udržovány vlhké a fungují také jako žábry

96 Řád: Stejnonožci (Isopoda) stavba: zadečkové končetiny dvouvětevné u jiných suchozemských složité vchlípeniny připomínající vzdušnice, které jsou omývány krvomízou = tracheální žábry

97 Řád: Stejnonožci (Isopoda) cévní soustava: srdce až vzadečku (protože dýchacími orgány jsou zadečkové konč.)

98 Řád: Stejnonožci (Isopoda) pohlavní soustava: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost nepatrná někteří živorodí u většiny se vajíčka vyvíjejí v plodovém prostoru zde dochází i k prvnímu svlékání

99 Řád: Stejnonožci (Isopoda) výskyt: moře od pobřeží do největších hloubek obyvatelé dna zahrabáni v bahně nebo písku mořské druhy se mohou silnými kusadly zavrtávat do dřeva škody na lodích apod.

100 Řád: Stejnonožci (Isopoda) výskyt: x většina mořských masožravci sladkovodní = býložravci suchozemští rozmnožují se mimo vodu (!)

101 Řád: Stejnonožci (Isopoda) výskyt: adaptace suchozemských k pozemnímu způsobu života: zvýšené množství tuků v kutikule = ochrana před vyschnutím před přehřátím se chrání transpirací nebo se zahrabou ve vlhkém prostředí

102 Řád: Stejnonožci (Isopoda) výskyt: adaptace suchozemských k pozemnímu způsobu života: dýchacími orgány přijímají vzdušný kyslík ochranné zbarvení mořští porostlí houbami řada pozemních se svinuje v kuličku

103

104 zástupci:

105 beruška vodní všechny články zadečku splynuly v destičku 1 cm

106 beruška vodní na dně stojatých nebo mírně tekoucích vod, kde je hodně rozkládajících se rostlinných zbytků živí se jimi dlouhý 1. pár tykadel

107 stínka zední pozemní nepatrný 1. pár tykadel články zadečku (s výjimkou šestého) volné tracheální žábry

108 stínka zední 18 mm, tmavohnědá, světleji mramorovaná ve vlhku: pod kameny pod kůrou ve spadaném listí ve sklepích v prádelnách

109 stínka obecná menší tmavohnědá u nás nejčastější sklepy staré zdivo volná příroda tracheální žábry

110 svinka obecná velká jako stínka obecná na slunných a suchých místech má vyklenuté tělo může se svinout do kuličky (neplést se svinulí!)

111 Řád: Různonožci (Amphipoda)

112 Řád: Různonožci (Amphipoda) stavba: vždy bez krunýře tělo ze stran zploštělé hlava srůstá s 1. hrudním článkem ostatní hrudní články nesrostlé

113 Řád: Různonožci (Amphipoda) stavba: nohy 1. hrud. čl. přeměněny v čelistní nožky (5a) nohy na volných hrudních článcích jednovětevné na 1. dvou párech klepetovité útvary na ostatních drápek

114 Řád: Různonožci (Amphipoda) stavba: na některých hrudních končetinách žaberní plátky zvláštní výběžky hrudních noh ohraničují na břišní straně plodový prostor

115 Řád: Různonožci (Amphipoda) stavba: zadečkové končetiny dvouvětevné první 3 páry obrvené (k plavání) (6a) další k posunu těla nebo ke skákání (6b)

116 Řád: Různonožci (Amphipoda) - vylučovací ústrojí - tykadlové žlázy

117 Řád: Různonožci (Amphipoda) pohlavní soustava: gonochoristé varlata i vaječníky párové ústí na posledních hrudních článcích pohlaví se liší velikostí

118 Řád: Různonožci (Amphipoda) pohlavní soustava: vajíčka oplozena v plodovém prostoru, zde i jejich vývoj vývoj přímý mláďata opouštějí plodový prostor až po prvním svlékání

119 Řád: Různonožci (Amphipoda) výskyt: moře od příbojové zóny do největších hloubek sladkovodní na dně několik druhů i v jeskyních a podzemních vodách

120 Řád: Různonožci (Amphipoda) výživa: mikrofágové (filtrátoři) dravci požírači uhynulých (mrchožrouti) býložravci někdy parazité (na kůži velryb)

121 Řád: Různonožci (Amphipoda) význam: sami jsou velmi důležitou složkou potravy ryb

122 Zástupci:

123 blešivec obecný (Gammarus pulex) 15 mm, šedožlutavý ČR čisté potoky pod kameny mezi vodními rostlinami pohyb poskoky bokem těla důležitá složka potravy pstruhů

124 blešivec studniční 3 cm bělavý slepý výskyt: studánky studně podzemní vody

125