Žabernatci. Milan Dundr

Transkript

1 Žabernatci Milan Dundr

2 Oddělení: Mandibulata 1) Vpřední části hlavy 1 pár nebo 2 páry článkovaných tykadel = přeměněné končetiny

3 Oddělení: Mandibulata 2) Další 3 páry končetin se přeměnily v ústní ústrojí: první v kusadla (mandibuly) další dva páry v čelisti (maxily) druhý pár čelistí u většiny vzdušnicovců splynul v nepárový spodní pysk

4 Oddělení: Mandibulata tělní články - spojují se ve 3 základní tělní části: hlavu hruď zadeček

5 Oddělení: Mandibulata 3) Jeden pár složených (fasetových) očí mezi nimi často jedno nebo více očí jednoduchých složené oko nejméně ze 12 omatidií u některých až omatidií s počtem omatidií: roste ostrost mozaikového vidění klesá světelnost obrazu

6 Podkmen: Žabernatí (Branchiata)

7 Podkmen: Žabernatí (Branchiata) dýchají žábrami na hlavě 2 páry tykadel

8 Třída: Korýši (Crustacea)

9 Třída: Korýši (Crustacea) původně vodní, mořští málo druhů přešlo k životu na souši dýchají žábrami menší formy celým povrchem těla rozeklané končetiny mohou být i na zadečku 2 páry tykadel

10 Třída: Korýši (Crustacea) - jméno korýši - od krunýře inkrustovaného vápenatými solemi (velké druhy) - u drobnějších druhů krunýř chybí

11 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: tělních článků hlava, hruď a zadeček; často hlavohruď a zadeček

12 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hlava: 1. článek 1. pár tykadel u vývojově starších jednoduchá u vývojově mladších rozeklaná smyslové ústroje někdy i pohyb či pohlavní funkce (buchanky)

13 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hlava: 2. článek 2. pár tykadel vždy rozeklaná často delší než 1. pár smyslové ústroje někdy i pohyb (perloočky)

14 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hlava: 3 5. článek -končetiny přeměněny v ústní ústrojí: makadla 2 páry čelistí u mladších skupin stopkaté oči

15 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hruď: různý počet článků u rakovců 8 hrudní končetiny: k pohybu

16 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hruď: hrudní končetiny: u některých se prvních 1 až 5 párů končetin přisunulo k ústnímu otvoru» uchopování a přidržování potravy plavání, lezení, běhání přihánějí potravu nebo ji filtrují z vody obvykle nesou četné žaberní lupínky

17 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: zadeček: různý počet článků u rakovců 7 u rakovců vyvinuty zadečkové končetiny pohyb (plavání) žábry nošení vajíček

18 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: zadeček: telson (koncový článek): vždy bez končetin u vývojově starších tvoří furkální vidlici» má 2 dlouhé vidlicovité přívěsky

19 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: tělo kryto kutikulou může být sklerotizována a inkrustována vápenatými solemi = vnější kostra na vnitřní výběžky se upínají svaly

20 Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: příčně žíhaná svalovina svaly rozčleněny do skupin v souhlasu se stavbou pohybových ústrojů

21 Třída: Korýši (Crustacea) trávicí soustava: ústní otvor na břišní straně hlavy střevo někdy v přední části chitinózní výstelka podíl na zpracování potravy

22 Třída: Korýši (Crustacea) trávicí soustava: u rakovců: vakovitý žvýkací žaludek ve stěně inkrustované ozubené destičky na středním úseku hepatopankreatické žlázy trávicí enzymy emulgace (smáčitelnost) tuků

23 Třída: Korýši (Crustacea) trávicí soustava: řiť na břišní straně telsonu konečník

24 Třída: Korýši (Crustacea) dýchací soustava: drobní korýši celým povrchem těla ostatní žaberními lupeny na hrudních či zadečkových končetinách

25 Třída: Korýši (Crustacea) dýchací soustava: adaptace u žijících na souši: poustevníček palmový místo žaber má na vnitřní straně žaberních dutin četné silně prokrvené drobné výrůstky pokožky» obdoba plicních dutin

26 Třída: Korýši (Crustacea) dýchací soustava: adaptace u žijících na souši: suchozemští stejnonožci na zadečkových končetinách rozvětvené vchlípeniny» do nich atmosférický kyslík» stěnou difunduje do krve

27 Třída: Korýši (Crustacea) cévní soustava: otevřená u malých redukována u větších dlouhé trubicovité srdce s párovými ostiemi (dle článků) nebo vakovité srdce

28 Třída: Korýši (Crustacea) cévní soustava: srdce v osrdečníku do něj okysličená krev ze žaber ze srdce krev tepnami do těla vylévá se volně do tělních dutin odtud do žaber a zpět do osrdečníku

29 Třída: Korýši (Crustacea) cévní soustava: krev: bezbarvá načervenalá (hemoglobin) namodralá (hemocyanin) krevní barvivo rozpuštěno v plazmě

30 Třída: Korýši (Crustacea) vylučovací soustava: modifikované metanefridie zachovaly se maximálně první dva páry: obvykle vyvinut jen jeden zpárů oba jen zřídka

31 Třída: Korýši (Crustacea) vylučovací soustava: 1. pár ústí na bázi 2. páru tykadel = tykadlové žlázy 2. pár ústí na bázi 2. čelisti (maxily) = čelistní (skořápečné) žlázy

32 Třída: Korýši (Crustacea) vylučovací soustava: též podíl: nefrocyty leží při stěnách cév fagocyty epitel střevních výběžků

33 Třída: Korýši (Crustacea) nervová soustava: žebříčková spojky se zkrátily a párové zauzliny splynuly příčně i podélně

34 Třída: Korýši (Crustacea) nervová soustava: u korýšů s velkými změnami velikosti tělních částí (krabi) 2 párové zauzliny mozková a velká podhltanová hormonální řízení barvoměny a svlékání

35 Třída: Korýši (Crustacea) smyslové ústroje: mechanoreceptory hmatové brvy a štětinky na tykadlech chemoreceptory jemné rourky na 1. páru tykadel

36 Třída: Korýši (Crustacea) smyslové ústroje: statické ústrojí u některých vyšších statocysty na bázi 1. páru tykadel u některých v posledním páru zadečkových končetin u některých zastává funkci statolitu cizí tělísko (zrnko písku)

37 Třída: Korýši (Crustacea) smyslové ústroje: zrak: jednoduchá pohárkovitá (naupliová) očka typická pro larvu (nauplius) u mnohých i v dospělosti pár velkých složených fasetových očí různý počet omatidií» u raka přes 3000 často na různě dlouhých výběžcích

38 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: gonochoristé (několik hermafroditů) primitivnější pohlavní žlázy i jejich vývody párové pokročilejší pohlavní žlázy splývají vývody zůstávají párovité

39 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: v chámovodu žlázy sekret slepuje spermatofory při kopulaci je samec přenáší do zásobních váčků samice

40 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: spermata: často veliká nepohyblivá mívají bizarní tvary u lasturnatek až 6 mm dlouhá nejdelší vživočišné říši vůbec

41 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: častý pohlavní dimorfismus samci některé končetiny nebo tykadla» pomocné kopulační ústroje (přidržování na těle samice) někdy u nižších korýšů trpasličí samečkové

42 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: vajíčka: bohatá žloutkem několik desítek až 2 miliony

43 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: larva: nauplius oválná vespod 3 páry přívěsků jednoduché naupliové očko) svlékání další typy larev metanauplius zoëa až dospělec

44 zöea

45 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: u některých celý vývoj v zárodku vaječné obaly pak opustí malý plně zformovaný živočich (raci) vývoj s proměnou (nepřímý) se tak mění ve vývoj přímý

46 Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: některé druhy pečují o potomstvo pro některé druhy (perloočky) typická partenogeneze (= vývoj jedince z neoplozeného vajíčka) střídá se s obdobími, kdy se vyvinou samečkové

47 Třída: Korýši (Crustacea) výskyt: většina v mořích méně sladkovodních kosmopolitní několik druhů na souši (ale alespoň ve vlhku)

48 Třída: Korýši (Crustacea) vlastnosti: velikost od několika desetin mm do několika dm největší je humr cm svlékají se i v dospělosti ale růst zpomalen

49 Třída: Korýši (Crustacea) vlastnosti: někteří schopni barvoměny dle prostředí změny barvy řízeny hormonálně žlázy v očních stopkách propojení se zrakovými orgány

50 Třída: Korýši (Crustacea) vlastnosti: potrava: rostlinná živočišná odumřelá a čerstvá někteří jsou dravci jiní filtrátoři zachycují plankton či detrit či parazité

51 Třída: Korýši (Crustacea) význam: složka potravy vpřímořských zemích krmení hospodářských zvířat důležitá součást potravních řetězů ve vodě

52 Jednotlivé skupiny korýšů:

53 Žábronožky (Anostraca)

54 Žábronožky (Anostraca) tělo: protáhlé ze stran zploštělé hřbetní štít chybí

55 Žábronožky (Anostraca) hlava hruď 11 článků zadeček 8 článků telson s furkální vidlicí délka 2-3 cm

56 Žábronožky (Anostraca) na hlavě: velké složené oči na stopkách 2. pár tykadel nerozvětvený u samce hákovitě zahnutá přidržování samice při kopulaci

57 Žábronožky (Anostraca) hruď: hrudní nožky lupínkovité široké

58 Žábronožky (Anostraca) zadeček: tenčí nežhruď bez končetin

59 Žábronožky (Anostraca) srdce trubicovité na hřbetě pohlavně zralé samičky na břišní straně zadečku pestře zbarvený vak svajíčky

60 Žábronožky (Anostraca) tělo zbarvené žlutě, červeně, zelenavě nebo modravě periodické vody, vnitrozemí velká odolnost a životnost vajíček vydrží po vyschnutí i řadu let vyvíjejí se až po zatopení biotopu vodou

61 Žábronožky (Anostraca) plavou při dně hřbetem dolů veslováním hrudních končetin pohyb pomalý potrava filtrují drobný fytoplankton a detrit

62 Žábronožky (Anostraca) asi 145 druhů kosmopolitní ČR např. i v Grónsku jižní Morava Polabí jižní Čechy dočasné tůně, louže

63 Žábronožky (Anostraca) - Slánsko: - Ráčci profesora Schäferny - poblíž Pálečku a Neprobylic - lidé je tam nechávali požírat kachnami - výskyt nepotvrzen (2010; - místo biotopů je tam jen pole

64 Žábronožky (Anostraca) - Slaný: - louže za plochou dráhou - naposled srpen od té doby nepotvrzeno - (2010 a 2011 nenalezeno - to neznamená, že tam, nejsou

65 Zástupci:

66 žábronožka sněžní jarní periodické vody oranžově červená u nás nejběžnější

67 žábronožka solná slané tůně při mořském pobřeží, laguny malá jen několik mm akvaristé: chovají ji z dovezených vajíček používají jako krmivo pro rybí potěr

68 U Pálečku se vyskytovaly: - žábronožka divorohá - a další 2 druhy (pouze s latinskými názvy): - Chirocephalopsis convergens - Pristicephalus cornuntanus

69 Listonožky (Notostraca)

70 Listonožky (Notostraca) zelené nebo tmavohnědé tělo až 10 cm dorzoventrálně zploštělé kryté plochým štítem na něm uprostřed kýl ostrý okraj štítu vepředu = nástroj pro hrabání v bahně

71 Listonožky (Notostraca) na hřbetní straně pár složených očí vzadu výřez několik posledních tělních článků nepokrytých

72 Listonožky (Notostraca) na břišní straně až 70 párů noh (!) stále se rytmicky pohybují různý počet tělních článků poslední články bez končetin tykadla 1. i 2. páru zakrnělá

73 Listonožky (Notostraca) mohutně vyvinuté mandibuly dravci oba páry maxil vyvinuty slabě

74 Listonožky (Notostraca) 1. pár hrudních noh na každé 3 vyčnívající bičovité přívěsky na nich chemoreceptory vyhledávání potravy) na konci telsonu dlouhé přívěsky

75 Listonožky (Notostraca) výskyt: 9 druhů po celé zeměkouli často spolu se žábronožkami především periodické vody

76 Listonožky (Notostraca) výskyt: loví: drobné vodní bezobratlé i malé obratlovce (pulce) velmi odolná vajíčka

77 Zástupci:

78 listonoh jarní až 7 cm výskyt ve stejnou dobu jako žábronožka sněžní

79 listonoh letní až 10 cm teplomilný letní periodické tůně

80 listonoh letní ideální = vojenské cvičiště periodické tůně (louže) neustále obnovovány nejsou pesticidy nejsou hnojiva výskyt na tankodromu ověřen 2011 (

81 Škeblovky (Conchostraca)

82 Škeblovky (Conchostraca) štít má tvar dvouchlopňové skořápky pokrývá celé tělo včetně hlavy tělo zploštělé ze stran větší počet článků

83 Škeblovky (Conchostraca) rypáčkovitě zakončená hlava ohnutá dolů pod břicho samostatné 2 oči

84 Škeblovky (Conchostraca) 1. pár tykadel zdéli hlavy 2. pár tykadel dlouhá mohutná dvojvětevná obrvená ústrojí pohybu při plavání

85 Škeblovky (Conchostraca) mandibuly silné oba páry maxil slabé

86 Škeblovky (Conchostraca) hrudních končetin párů jsou v neustálém pohybu obrvení hrudních nožek = filtrační aparát potrava z bahna nebo okolní vody

87 Škeblovky (Conchostraca) - na dně: - buď na boku - nebo zavrtány hlavou dolů do bahna

88 Škeblovky (Conchostraca) výskyt: ve stejném typu vod jako žábronožky a listonožky jižní Morava v Čechách jen vzácně

89 Zástupci:

90 škeblovka velká nejčastější druh skořápka dlouhá 15 mm známa i z jižních Čech

91 škeblovka zobcovitá téměř kulovité skořápky Morava, Polabí, jižní Čechy dlouhá max. 4 mm

92 Lasturnatky (Ostracoda)

93 Lasturnatky (Ostracoda) drobní, jen několik mm velcí korýši nečlánkované tělo ze stran zploštělé ve dvouchlopňové schránce tvar vejčité lastury

94 Lasturnatky (Ostracoda) max. 7 párů končetin: tykadla 1. páru tykadla 2. páru mandibuly 2 páry maxil 2 páry hrudních noh na konci těla vidlicovitá furka

95 Lasturnatky (Ostracoda) srdce s několika tepnami jen u mořských druhů stejně tak i speciální dýchací orgány většina dýchá vnitřním povrchem skořápky a povrchem vlastního těla

96 Lasturnatky (Ostracoda) - smyslové brvy - pár složených očí - nepárové naupliové očko

97 Lasturnatky (Ostracoda) gonochoristé často partenogeneze velmi odolná vajíčka snesou i vyschnutí

98 Lasturnatky (Ostracoda) výskyt: většina v moři sladkovodních méně některé jsou dravé jiné býložravé

99 Lasturnatky (Ostracoda) výskyt: některé druhy vázány na naftonosné (!!!) vrstvy = indikátor nalezišť nafty (fosilní)

100 Zástupci:

101 lasturnatka bělavá schránka fazolovitého tvaru 1,2 mm u bahnitého dna

102 lasturnatka - nabereme-li je do pipety, zatáhnou se a klesají ve vodě jako mrtvé zrno - pohybovat se opět začnou až po chvilce - podle toho se dobře poznají i bez lupy

103 Perloočky (Cladocera)

104 Perloočky (Cladocera) několik mm, ze stran zploštělí podobné škeblovkám odlišnosti: malý počet hrudních končetin max. 6 párů hlava je volná mimo dvouchlopňovou schránku

105 Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: okrouhlá nebo přilbovitě klenutá kryta hlavovým krunýřem někdy z něj na břišní straně hrot (rostrum)

106 Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: 1. pár tykadel: na spodní straně hlavy malá, zakrnělá na konci svazek štětinek = chemoreceptory u samců delší

107 Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: 2. pár tykadel: přisedají po stranách hlavy silná, rozvětvená» pohyb (veslovací brvy)

108 Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: velké černě pigmentované oko různý počet omatidií vzniklo splynutím dvou původně samostatných očí na něm okohybné svaly zrakový nerv vede do mozkové zauzliny přímo na ní zbytek naupliového očka

109 Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: ústní otvor: na dně zářezu mezi hlavou a schránkou silné nečlánkované mandibuly» na konci mají členěné žvýkací plošky

110 Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: 1. pár maxil jemný 2. pár maxil vymizel střevo přímé na něm 2 hepatopankreatické výběžky

111 Perloočky (Cladocera) stavba: hruď: za hlavou ukrytá ve schránce na ní končetiny jemné lupenité rozeklané se žaberními přívěsky nemají klouby

112 Perloočky (Cladocera) stavba: hruď: na ní končetiny tvar podle turgoru tělní tekutiny na okrajích hřebínkovité štětiny = filtrační zařízení neustálý pohyb = přívod potravy a výměna plynů

113 Perloočky (Cladocera) stavba: zadeček: ze stran zploštělý a ohnutý pod hruď bez končetin na konci dva furkální (vidličkovité) drápky

114 Perloočky (Cladocera) stavba: zadeček: na hřbetě 2 podélné řady trnů mezi nimi řitní otvor na bázi zadečku sedélko vněm ukryta oplozená vajíčka

115 Perloočky (Cladocera) cévní soustava: rychle tepající váčkovité srdce s 1 párem ostií bije tak rychle, že počet úderů můžeme zjistit jen pomocí zvláštního přístroje

116 Perloočky (Cladocera) cévní soustava: váčkovité srdce na hřbetě přední části hrudi cévy nejsou vyvinuty

117 Perloočky (Cladocera) nervová soustava: žebříčková

118 Perloočky (Cladocera) smyslové orgány: zrakové orgány: malý počet omatidií jen směrové vidění zvýšený obsah CO 2 ve vodě u nich vyvolává pozitivní fototaxi zvýšená teplota u nich vyvolává negativní fototaxi

119 Perloočky (Cladocera) smyslové orgány: zrakové orgány: dlouhovlnné světlo pozitivní fototaxe krátkovlnné světlo negativní fototaxe fototaxe je též příčinou vertikálních migrací perlooček

120 Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost samečkové menší pohlavní ústroje po stranách střeva

121 Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: vaječníky: válcovité vejcovody ústí do plodové komory na bázi zadečku varlata: vyúsťují vzadu na zadečku

122 Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: partenogeneze pravidelně se střídá s generací, v níž jsou zastoupena obě pohlaví oplozená vajíčka přečkávají chladné období = zimní vajíčka

123 Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: zimní vajíčka oplozená zimní vajíčka uzavřena v sedélku ochrana před vyschnutím a vymrznutím sedélko se uvolňuje až po smrti a rozpadu mateřského zvířete a přečkává povětrnostní vlivy

124 Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: některé různé tvary během sezóny např. jim v určitou dobu narostou týlní zuby = ochrana proti larvám komárů, tzv. koretrám» jen u malých perlooček, na které si koretry ještě troufnou» větší stádia už zuby nemají, ubrání se i bez nich

125 Perloočky (Cladocera) výskyt: většinou sladkovodní jen několik druhů vmoři plavou pomocí 2. páru tykadel poskakují nahoru a pak klesají dolů to se pravidelně opakuje

126 Perloočky (Cladocera) výskyt: ve velkém množství potrava ryb a potěru vodní vši pro akvaristy

127 Perloočky (Cladocera) výživa: většinou filtrátoři filtrují bakterie a jemný plankton + detrit pohyb nožek na nich řady brv zadrží pevné částečky a přenesou k ústnímu otvoru menší část se živí dravě

128 Zástupci:

129 hrbatka jezerní celá ukryta ve velkém rosolovitém obalu tvaru čočky kyselé, vápnem chudé vody dokud se nevápnily rybníky, byla u nás běžná Lipno

130 hrotnatka obecná (Daphnia pulex) náš nejběžnější druh samička až 4,5 mm schránka vzadu vybíhá v trn (hrot)

131 hrotnatka obecná (Daphnia pulex) celá severní polokoule menší znečištěné vody návesní rybníčky apod.

132 nosatička obecná 1. pár tykadel silně prodloužený a zahnutý na břišní stranu těla mají tvar dlouhých chobotů 0,5 mm pobřežní vody

133 čočkovec obecný velmi běžná perloočka ve všech typech vod 0,5 mm

134 Buchanky (Copepoda); dříve též klanonožci

135 Buchanky (Copepoda) převážně mořští většinou 1 2 mm někteří cizopasí

136 Buchanky (Copepoda) stavba: chybí jakákoli schránka 1. pár tykadel nejdelší ze všech končetin jednovětevná se smyslovými brvami a štětinkami u samců jedno nebo obě tykadla přeměněna v pomocný kopulační orgán

137 Buchanky (Copepoda) stavba: 2. pár tykadel mnohem kratší 1. pár hrudních končetin přeměněn na čelistní nožky další 4 páry hrudních končetin normální rozeklané plovací nožky

138 Buchanky (Copepoda) stavba: poslední pár hrudních končetin: bývá zakrnělý u samců přeměněn v kopulační orgány

139 Buchanky (Copepoda) stavba: hlava + hruď = přední širší část těla zadeček ostře oddělen, bez končetin jednoduchá vnitřní organizace těla

140 Buchanky (Copepoda) dýchací ústrojí: chybí dýchají celým povrchem těla

141 Buchanky (Copepoda) oběhová soustava: srdce jen u některých u ostatních zajišťují pohyb krve stahy střeva

142 Buchanky (Copepoda) vylučovací orgány: čelistní žlázy

143 Buchanky (Copepoda) nervová soustava: nadhltanová zauzlina rozčlánkovaný pás ganglií

144 Buchanky (Copepoda) smyslové orgány: smyslové brvy a štětiny 3-6 jednoduchých naupliových oček

145 Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost rozdílné tvary tykadel rozdílné tvary posledního páru hrudních končetin

146 Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: pohlavní žlázy většinou nepárové x jejich vývody a ústí na povrchu zadečku jsou párové partenogeneze málo častá

147 Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: sameček při kopulaci přidržuje samici 1. párem tykadel pomocí pozměněného posledního páru končetin přenese spermatofor a připevní ho na tělo samice

148 Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: vajíčka: buď volně nebo slepená v 1 či 2 vaky samice je nosí pod zadečkem nebo po jeho stranách až do vylíhnutí naupliových stádií

149 Buchanky (Copepoda) výskyt: většinou ve vodě výjimečně ve vlhkém mechu převážně mořští ale i ve sladkých vodách dostatek druhů některé mořské bizarní tvary, krásné barvy

150 Buchanky (Copepoda) výskyt: u nás na rozdíl od perlooček největší množství vzimě některé druhy po celý rok živá potrava pro rybky akvaristů i v době, kdy nejsou perloočky

151 Buchanky (Copepoda) výskyt: pomocí hrudních nožek poskok nahoru pak klesají s roztaženými tykadly

152 Buchanky (Copepoda) výskyt: hejna v hlubině moří rozsáhlá a hustá ani nejmodernější měřiče mořské hloubky je nemohou mnohdy odlišit od ozvěny mořského dna

153 Buchanky (Copepoda) potrava: nanoplankton a detrit pohyb mandibul a 1. páru maxil vytvoří vír strhne částečky potravy k ústnímu otvoru jiní jsou dravci loví larvy pakomárů, komárů aj.

154 Buchanky (Copepoda) potrava: velké druhy mohou napadnout i drobné rybky a pulce! nebezpečné pro akvaristy!!!

155 Buchanky (Copepoda) potrava: cizopasné druhy velký počet vajíček na rybách na měkkýších na korýších a jiných bezobratlých sladkovodní pouze na rybách!

156 Buchanky (Copepoda) potrava: samy buchanky jsou důležitou potravou hlavně pro sledě

157 Zástupci:

158 vznášivka obecná samička pod zadečkem 1 velký váček s vajíčky hojná v letním planktonu zarostlých tůněk a rybníků

159 úzký zadeček buchanka obecná (Cyclops strenuus) 1. pár tykadel kratší než u vznášivek v klidu ohnuty podél těla 2 váčky s vajíčky

160 2-3 mm běžná u nás kosmopolit po celý rok nejvíce na jaře buchanka obecná (Cyclops strenuus)

161 dravec žere: vířníky buchanky plankton důležitá potrava odrostlejšího plůdku (!) buchanka obecná (Cyclops strenuus)

162 červok kapří - dospělé samice - parazité na kůži kaprovitých ryb - dlouhé až 22 mm - sameček - 0,7 mm

163 červok kapří červovitě protáhlé tělo nečlánkované vepředu paprsčitě uspořádané prstencovité výběžky k zachycení na hostiteli saje mu krev

164 červok kapří na konci těla 2 váčky s vajíčky zvláštní tvar těla získá samice až po oplození do té doby se podobá samci

165 Kapřivci (Branchiura)

166 Kapřivci (Branchiura) dočasní ektoparazité ryb tělo lupenitě zploštělé shora kryté velkým oválným štítem

167 Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď srůstá se štítem končetiny na hlavě vlivem parazitismu silně pozměněné

168 Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď 1. i 2. pár tykadel kratičká, opatřená háčky přidržování smyslové ústroje

169 Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď čelisti (maxily) velké bazální část 1. maxily rozšířená ve velkou kruhovou přísavku» na její střed se upíná silná svalovina» pevné přisátí na kůži hostitele 2. pár maxil» k pohybu po povrchu hostitele

170 Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď kusadla (mandibuly) ukryty v chobotovité předústní dutině» vznikla spojením horního a dolního pysku» před ním je dopředu směřující zatažitelný bodec s vývodem jedové žlázy na špičce

171 Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď 4 páry hrudních končetin normální stavba (rozeklané)

172 Kapřivci (Branchiura) stavba: zadeček malý bez končetin tvar zaokrouhlené, vzadu hluboce vykrojené ploutvičky na dně zářezu řitní otvor

173 Kapřivci (Branchiura) stavba: zvlášť 4 hrudní články

174 Kapřivci (Branchiura) trávicí soustava: široká střední část srozvětvenými výběžky lze přijmout najednou velké množství potravy

175 Kapřivci (Branchiura) dýchací ústroje: nejsou celým povrchem těla speciální dýchací políčka na břišní straně štítu)

176 Kapřivci (Branchiura) oběhová soustava: srdce s 1 párem ostií v posledním hrudním článku

177 Kapřivci (Branchiura) vylučovací orgány: velké čelistní žlázy

178 Kapřivci (Branchiura) nervová soustava: nadhltanová a podhltanová zauzlina 5 párů uzlin

179 Kapřivci (Branchiura) smyslové orgány: smyslové brvy 3 naupliová očka leží těsně u sebe 1 pár velkých složených pohyblivých očí

180 Kapřivci (Branchiura) pohlavní ústrojí: gonochoristé nepárový vaječník v hrudi párová varlata vzadečku vajíčka se vyvíjejí 3-5 týdnů larvální stádia se vyvinou v nakladeném vajíčku vylíhlá mláďata podobná dospělým

181 Kapřivci (Branchiura) výskyt: mořští i sladkovodní celá Evropa i Amerika na rybách, pulcích aj.

182 Kapřivci (Branchiura) výskyt: na hostiteli jen po dobu sání přisednou proříznou jeho pokožku bodcem nabodnou cévy přitom do krve vypouštějí jedovatou látku pro malé ryby může být i smrtelná

183 Kapřivci (Branchiura) výskyt: nasátý kapřivec pak vydrží až 3 týdny bez dalšího příjmu potravy

184 Zástupci:

185 kapřivec kapří 7 mm u nás

186 Svijonožci (Cirripedia)

187 Svijonožci (Cirripedia) výhradně mořští pevně přisedlí k podkladu přední část hlavy příchytný ústroj tělo uzavřeno v krunýři vně na něm vápnité destičky

188 Svijonožci (Cirripedia) hrudní nohy (6 párů): dvouvětevné mnohočlánkové dlouze obrvené tělo ohnuté řitní otvor na úrovni ústního

189 Svijonožci (Cirripedia) chybí srdce i tepny nejsou vyvinuty dýchací orgány vylučování párovou čelistní (maxilární) žlázou jednoduchá NS smyslové štětiny a 1 pár naupliových očí

190 Svijonožci (Cirripedia) hermafroditi (sekundárně) někteří velmi dlouhý penis může být vychlípen až do plášťové dutiny vedlejšího jedince

191 Svijonožci (Cirripedia) přichyceni na: skalách kamenech pilotech lodích měkkýších velrybách

192 Svijonožci (Cirripedia) přichyceni na lodích zvyšují tření rychlost lodi klesá až o 1/3 nutno pravidelně odstraňovat

193 Svijonožci (Cirripedia) - * pokud jsou endoparazitičtí zcela odlišný vzhled - bez končetin

194 Zástupci:

195 vilejš stvolnatý tělo uzavřené v plášti 4 cm dlouhé připevněno k podkladu stvolem dlouhým cm na skalách apod. na kůži velryb

196 vilejš stvolnatý vplášti 5 volných vápnitých destiček kosmopolit

197 svijonožec (Balanus balanoides) 1 1,5 cm běžný ve spoustách v příbojové zóně Atlantského oceánu pokrývá balvany, skály, ale i lodě často v takovém množství, že způsobuje jako nežádoucí náklad pokles ponorové čáry a brzdí plavbu

198 svijonožec (Balanus balanoides) - tělo kryto masivním vápnitým krunýřem - vznikl splynutím původně volných destiček - celek se podobá miniaturní kuželovité sopce - kráter = vchod do nitra pláště

199 svijonožec (Balanus balanoides)