MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2008 MAREK PFEFFER

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Dotační problematika v lesním hospodářství Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jan sebera, Ph.D. Vypracoval: Marek Pfeffer Brno 2008

3 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky 2007/2008 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu: Rozsah práce: Marek Pfeffer Lesnictví Lesnictví Dotační problematika v lesním hospodářství České republiky cca 50 stran Datum zadání bakalářské práce: listopad 2006 Termín odevzdání bakalářské práce: červen 2008 Marek Pfeffer řešitel bakalářské práce Ing. Jan Sebera, Ph.D. vedoucí bakalářské práce Ing. Roman Dudík, Ph.D. vedoucí ústavu doc. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF MZLU v Brně

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dotační problematika v lesním hospodářství zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 20. června 2008

5 Poděkování Rád bych poděkoval panu Ing. Janu Seberovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování této bakalářské práce.

6 Abstrakt Marek Pfeffer Dotační problematika v lesním hospodářství Bakalářská práce pojednává o problematice dotací v lesním hospodářství v roce Zaměřuje se podrobněji na dotace jednotlivých krajů. Cílem je seznámení s danou problematikou a systémem dotací v lesním hospodářství. Práce se skládá z několika částí, v nichž je pojednáno o stavu lesů České republiky, funkcích lesa, formách podpor vlastníků lesa, vývoji poskytování příspěvků pro lesní hospodářství, národních zdrojích podpor a zdrojích podpor z EU se zaměřením na nejdůležitější programy a fondy. Klíčová slova: les, funkce lesa, dotace, lesní hospodářství, závazná pravidla poskytování finančních prostředků v LH, kraj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pro lesní hospodářství v období , Operační program Životní prostředí (OPŽP), Program péče o krajinu, Státní fond životního prostředí ČR. Abstrakt Marek Pfeffer Endowment problems in forestry management Bachelor work treats problems of endowment in forestry management in the year Bachelor work is targeting in more detail the endowment of particular region of Czech republic. The aim of the work is explanation system and problems of the endowment in forestry. The work consists in parts, where is disquised situation of czech forests, the role of forest, forms of forest owners endowments, evolution in granting contribution for forestry management, national support funds and funds of endowments from EU focused on the most important programs and funds. Keywords: forest, the role of forest, endowment, forestry management, rules of providing financial resources in forestry, region, European agricultural fund for rural development and forestry management in years , Operational program Environment, Program of landscape tending, National environment fund of Czech republic.

7 Obsah Úvod Cíl práce Metodika práce Stav lesů ČR Funkce lesa Produkční funkce Mimoprodukční funkce Situace poskytování finančních příspěvků pro LH Podpora vlastníků lesa, formy podpory Národní zdroje dotací Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat lesního hospodářského plánu pro účely státní správy lesů Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Dotace jednotlivých krajů v LH Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj..44

8 Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Praha Souhrnné srovnání jednotlivých krajů Program péče o krajinu Podprogram péče o krajinu Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území MaS Státní fond životního prostředí ČR Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRL), a.s Evropské zdroje dotací Finanční podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro lesní hospodářství v období Program LIFE Operační program Životní prostředí (OPŽP)..70 Diskuse Závěr...72 Summary 73 Seznam použité literatury Základní přehled použité legislativy Seznam použitých zkratek 78 Seznam tabulek..79 Seznam příloh 80 Příloha Příloha

9 Úvod Les je složitý ekosystém, tvořený složkou rostlinnou, živočišnou a abiotickým prostředím. Je zdrojem cenné dřevní suroviny, která je významnou složkou pro mnohá odvětví průmyslu, ale i pro běžnou potřebu člověka. Podstata lesa však nespočívá pouze v produkci dřevní suroviny, lesních plodů a dalších produktů poskytovaných lesem, ale stále více dochází k růstu poptávky po tzv. mimoprodukčních funkcích. Právě netržní užitky by se do budoucna měly stát užitky tržními a hodnotit jako součást produkce lesního hospodářství. S neustálým vývojem a měnícími se požadavky lidské společnosti se mění pohled na netržní funkce lesa. Skutečný význam a postavení lesního hospodářství nespočívá pouze v hodnotě vytěženého a prodaného dříví, ale především v hodnotě poskytovaných veřejně prospěšných služeb. Dochází k mnohým omezením v obhospodařování lesů a současný trend spočívá v systému trvale udržitelného hospodaření, neboť stav lesů v ČR je nevyhovující. Vlastníci lesů musí stále častěji řešit problém, z čeho pokrýt stoupající náklady spojené se zabezpečením rostoucích požadavků společnosti. V těchto případech jsou vlastníkům lesa poskytovány různé formy podpor, a to jak ze zdrojů státu, tak evropské unie. Seznam a výše těchto podpor je součástí jednotlivých fondů a programů. Podpora vlastníků lesa je jedním z nejdůležitějších lesopolitických opatřeních, kterým můžeme motivovat vlastníky lesa k činnostem, které jsou ve veřejném zájmu nebo podporují zvýšení ekonomického a sociálního potenciálu regionu. Jako nejdůležitější je vnímána peněžní forma podpor, která může být poskytována formou přímých či nepřímých podpor. Námětem mé bakalářské práce je problematika dotací v lesním hospodářství v roce 2008 a zabývá se podrobněji dotacemi poskytovanými jednotlivými kraji. V jednotlivých kapitolách je popsán stav lesů v ČR, funkce lesa, formy podpor vlastníků lesa, situace poskytování příspěvků pro lesní hospodářství, národní zdroje podpor a zdroje podpor z EU se zaměřením na nejdůležitější programy a fondy

10 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení stávající situace problematiky dotací v LH, přehled nejvýznamnějších národních i evropských zdrojů finančních podpor pro odvětví lesního hospodářství a vymezení možnosti získání finančních podpor z těchto zdrojů. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu jsem se zaměřil na dotace jednotlivých krajů, které jsou zařazeny v kapitole národní zdroje dotací. Bakalářskou práci jsem proto rozdělil do následujících kapitol: stav lesů ČR, funkce lesa, situace poskytování finančních příspěvků pro LH, podpora vlastníků lesa, národní zdroje dotací, evropské zdroje dotací

11 Metodika práce Při zpracování této bakalářské práce jsem vycházel z rozboru dostupných aktuálních odborných publikací, článků v časopisech a zdrojů na internetu. Při zpracování kapitol o možnostech čerpání příspěvku, dotací a finanční příspěvků z národních a evropských zdrojů jsem vycházel z dostupných informací z Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a Státního zemědělského intervenčního fondu, Ministerstva financí a informací na stránkách ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, které jsou zveřejněny na internetu

12 1. Stav lesů ČR Zákon č. 289/95 Sb 1. vymezuje tyto základní pojmy: 1) Lesem se rozumí podle zákona č. 289/95 lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 2) Funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa. 3) Lesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa. 4) Pozemky určenými k plnění funkcí lesa: a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní prosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů (dále jen lesní pozemky ), b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen jiné pozemky ). Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak. V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. Les je velmi složitý ekosystém, tvořený složkou rostlinnou (fytocenóza), živočišnou (zoocenóza) a abiotickým prostředím (biotopem). Les je cenný krajinotvorný prvek s vysokou biodiverzitou, která je posílena především vertikální strukturou porostu - v přírodním lese jsou většinou zastoupena všechna vegetační patra a věkové kategorie stromů. Lesy jsou nejvýznamnějším zdrojem kyslíku na Zemi, spolu s planktonními řasami oceánů. 1 Zákon č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

13 Les zachycuje prachové částice a podílí se na odstraňování některých škodlivých látek ze vzduchu a ve své biomase poutá významné množství oxidu uhličitého, což je důvod, proč je výsadba nových lesů považována za jeden ze způsobů eliminace zvyšování koncentrace tohoto plynu v atmosféře. Výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech na naprosté minimum. Lesní porosty zachycují působení větrů, vytváří se zde specifické mikroklima, které snižuje teplotní rozdíly a udržuje stabilně vlhčí ovzduší. Při srážkách dochází k jejich rovnoměrnějšímu rozdělení, neboť intercepce listy stromů představuje až 30 % celkových srážek. Rovnoměrnější rozdělení srážek snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím i riziko vzniku povodní. Les je nepostradatelný pro život na zemi a to nejen svými produkčními schopnostmi (dřevo a lesní plodiny jsou významnými surovinami pro mnohá odvětví průmyslu), ale i svými mimoprodukčními schopnostmi, často označovanými jako celospolečenské funkce. Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste již od 30. let minulého století a v současné době se lesnatost pohybuje okolo 33,5% území státu. Proti výměře ha v roce 2000 dosáhla celková výměra v roce ha, což představuje průměrný roční nárůst 2025 ha lesa. Na jednoho obyvatele ČR 0,33 ha lesní půdy. Po dokončení restitučního procesu zůstává ve vlastnictví státu 59,8 % lesů, ve vlastnictví obcí, lesních družstev, krajů, a veřejných vysokých škol je 17,0 %, soukromé vlastnictví činí 23,2 % lesů. Značná část lesů se nachází ve zvláště chráněných územích, vymezených v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb. 2 Celková výměra lesů v existujících zvláště chráněných územích (ZCHÚ) je přibližně 700 tis. ha, což představuje cca 26,5 % z celkové výměry lesů v ČR. I přes pozvolné zlepšování, není zdravotní stav ani věková struktura lesních porostů na uspokojivé úrovni. Nerovnoměrnost věkové struktury se projevuje zvýšeným podílem nejstarších věkových tříd, což výrazně přispívá k nestabilitě stávajících porostů a zvyšuje hrozbu rozsáhlých kalamitních škod. Nerovnoměrnost se projevuje také u prostorové struktury lesních porostů. Pro tyto oblasti je navrženo opatření Natura 2000 v lesích, jehož hlavním cílem je zachování biodiverzity na lesní půdě. V České republice je do soustavy Natura 2000 zahrnuto celkem 706 tis. hektarů lesních porostů, což představuje 67,52 % podíl na této soustavě. 2 Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny

14 Na území České republiky se podle platné legislativy vyskytují 3 kategorie lesa: lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Lesy hospodářské zaujímají 75,6 % výměry lesa a plní převážně produkční funkci. Kategorie lesů ochranných (3,5 %) a lesů zvláštního určení (20,9 %) sledují prioritně zajišťování ostatních funkcí lesa označovaných souhrnně jako funkce mimoprodukční. Všeobecný trend směřuje k ochraně biodiverzity a udržitelnému využívání jejích složek, to se přímo odráží v prosazování polyfunkčního obhospodařování lesů. Druhová skladba porostů je rovněž neodpovídající i přesto, že se plocha jehličnatých dřevin se pozvolna zmenšuje. Cílem je dosáhnout doporučené dřevinné skladby a místo současného podílu listnatých dřevin 23 % se dostat na odpovídající hodnotu přibližně 65 %. Doporučovaná dřevinná skladba je optimalizovaným kompromisem mezi skladbou přirozenou, skladbou blízkou skladbě klimaxové v době před ovlivněním lesa člověkem a skladbou výhodnou z ekonomického hlediska v současnosti. Rychlá změna dřevinné skladby není však možná bez neúměrných ztrát a rizik. Proto je možná pouze postupná přeměna druhové skladby ve prospěch listnatých dřevin. Zásoby dříví v lesních porostech mají trvale rostoucí charakter. V roce 1990 byla zásoba 564 mil. m 3 a v roce 2005 činila zásoba dříví v lesních porostech 663,2 mil. m 3. Od roku 2005 má ČR údaje z Národní inventarizace lesů. Podle těchto údajů je v ČR 906,9 mil. m 3. Výrazný rozdíl od dřívějších údajů pochází z rozdílných metodik obou metod zjišťování zásob. Výsledným ukazatelem současných produkčních schopností lesů, udávajícím množství dříví ročně v současných lesních porostech je celkový běžný přírůst (CBP) a měřítkem trvale udržitelné výše těžby je celkový průměrný přírůst (CPP). Oba tyto ukazatele vykazují dlouhodobě pozitivní nárůst. CBP vzrostl z 9,2 mil. m 3 v roce 1950 na 20,5 mil. m 3 v roce CPP se za totéž období zvýšil z 9,0 mil. m 3 na 17,3 mil. m 3. Vývoji produkčních schopností odpovídá i těžba dříví. Její úroveň se v současné době pohybuje okolo 15 mil. m 3, což v přepočtu na obyvatele i na hektar lesní půdy překračuje celoevropský průměr. Současný podíl těžeb na přírůstu je 73 %. Využití domácích zdrojů dříví, jejich zpracování a spotřeba dřevěných výrobků je však mimořádně nízká. Více než polovina vytěženého dříví se exportuje v surovém stavu nebo v polotovarech. Úroveň výroby a zejména spotřeby dřevařské produkce o vyšším stupni finalizace je nízká ve srovnání s jinými hospodářsky vyspělými evropskými zeměmi

15 Vývoz surového dříví představuje 25 % z objemu ročních těžeb a na tomto podílu se dlouhodobě udržuje. Současně se přitom dováží surové dříví v množství odpovídajícím 6 % objemu ročních těžeb. Zdravotní stav lesů v ČR je neuspokojivý. Ovlivňují ho především následky vysoké imisní zátěže, která mimo jiné negativně přispívá ke změně půdního chemismu, snížená stabilita lesních porostů a z velké části i vysoké stavy některých druhů spárkaté zvěře. Defoliace dřevin se postupně snižuje po zásadním snížení emisí SO 2. Po dlouhodobém působení imisí však zůstávají vysoké depozice škodlivin v lesních půdách. Navíc narůstají účinky jiných faktorů jako je sucho, oxidy dusíku nebo ozón, které působí škody i mimo obvyklé imisní oblasti. Škody působené zvěří na lesních porostech patří i nadále k nejvážnějším škodlivým vlivům, čímž se zhoršuje využívání přirozené obnovy a neúměrně stoupá ekonomická náročnost obnovy a výchovy mladých lesních porostů. Ekonomické výsledky hospodaření v lesích mají klesající trend. To je způsobeno postupným snižováním cen surového dříví a zvyšováním výrobních nákladů. V důsledku předpokládaného rozdílného vývoje výnosů a nákladů lesního hospodářství v ČR lze předpokládat v nejbližších letech snížení rentability hospodaření ve velké části lesních majetků. Stát má zájem na trvalém a vyrovnaném využívání lesa jako obnovitelného přírodního zdroje a na využívání společensky prospěšných funkcí ve veřejném zájmu. Do roku 2004 podporoval stát hospodaření převážně v nestátních lesích tam, kde bylo nezbytné přispět k rozvoji veřejně prospěšných aktivit vlastníků lesa a zajistit finanční pokrytí závazků státu vyplývajících ze zákona o lesích. Od tohoto roku je tato podpora v kompetenci krajů. Finanční prostředky státního rozpočtu jsou vypláceny z rozpočtů krajů a nejsou přitom účelově vázány. Stát by si měl ponechat všeobecné podpory, jako je příspěvek na LHP, či financování LHO na malých majetcích a kraje naopak by měly podporovat regionální zvláštnosti. S členstvím ČR v EU mají vlastníci lesů, či podnikatelé v oblasti služeb, příležitost získat prostředky z evropských fondů. Zejména jde o EAFRD, který je komplexním fondem pro podporu venkova. Další prostředky, zejména na vědu a výzkum, lze získat z programu pro vědu a výzkum, či z fondů pro rozvoj infrastruktury, nebo ze sociálních fondů. Jak u EAFRD, tak u jiných fondů však záleží na schopnostech lesního hospodářství, jakou část vyčleněných prostředků bude schopno získat (např. u EAFRD je to přes 13 mld. Kč ročně)

16 Obhospodařování lesů je v ČR věnována dlouhodobě vysoká pozornost a lesní zákon v ČR je jeden z nejpřísnějších v Evropě. Tím však dochází poměrně k velkému zasahování státu do vlastnických práv. Dochází k nárůstu poptávky po celospolečenských funkcích lesů, což je vzhledem k dlouhé produkční době lesů velmi obtížný a dlouhodobý proces. Můžeme však konstatovat, že lesy, které jsou dlouhodobě obhospodařované podle zásad TUH, plní uspokojivým způsobem i požadované celospolečenské funkce. Z principu obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem vychází Národní lesnický program, při omezování administrativních zásahů státu na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení státní lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. Navíc se předpokládá rozdílný přístup k lesům podle jejich kategorie a druhu vlastnictví. Klade důraz na sociální a environmentální funkce lesů a prostřednictvím zákonných ustanovení bude kladen na lesy ve vlastnictví státu, případně obcí. Úplné a vyrovnané plnění TUH lze požadovat u hospodaření ve státních lesích bez specifického určení (vojenské lesy, lesy v NP atd.), u ostatních je nutno přihlédnout k specifickým užitkům lesa místního obyvatelstva, běžné TUH u vlastníků velkých lesních majetků a výrazná redukce závazků u vlastníků malých lesních majetků. Součástí TUH v lesích musí být zahrnutí služeb na podporu ostatních funkcí lesů, jako jednoho z možných příjmů pro vlastníky, aby nebyli závislí jen na prodeji dřevní suroviny

17 2. Funkce lesa Podle dosavadní kategorizace lesů můžeme lesy podle zákona č. 289/95 Sb. rozdělit na 3 kategorie, u každé kategorie převládá jiná priorita, která je nadřazena ostatním. Lesy hospodářské priorita hospodářské dřevní produkce, ostatní funkce jsou podřízené a necílené. Lesy ochranné priorita ochrany půdy, ostatní funkce jsou neuvažované (samovolné). Lesy zvláštního určení priorita jedné společensky žádané funkce možný je však podporovaný překryv funkcí. Funkcemi lesa rozumíme přínosy podmíněné existencí lesa, které se podle zákona 289/95 Sb. člení na: produkční, mimoprodukční. 2.1 Produkční funkce Je dána především tvorbou dřeva jako ekologicky obnovitelného zdroje suroviny, dále však zde můžeme zařadit vedlejší lesní výtěž, jako například všechny lesní plody, houby, semena či různé metabolity lesních dřevin (pryskyřice), med, léčivé rostliny a zvěřina jako produkt myslivosti. Právě poplatkový lov může být významným zdrojem financí. 2.2 Mimoprodukční funkce Mimoprodukční funkce hrají v moderním lesním hospodářství rovnocennou roli funkcím produkčním, proto je nutné po pečlivém vyhodnocení hledat snadnější možnosti čerpání finančních prostředků a to nejen z rozpočtů jednotlivých krajů, ministerstev, státu ale i EU. Není možné opomenout, že některé z mimoprodukčních funkcí jsou zajišťovány pouhou existencí lesa a to bez zvláštních finančních nároků na jejich průběh, ale i tyto funkce je nutné finančně podpořit

18 Mezi nejvýznamnější mimoprodukční funkce bychom mohli zařadit následující: ochranná, edafická - půdoochranná, funkce k zajištění biodiverzity, sociálně rekreační, ekologicko stabilizační, hydricko vodohospodářská, zdravotně hygienická, klimatická, Stav lesů v ČR je neuspokojivý, lesy a životní prostředí jsou devastovány a degradovány vlivy antropických činností společnosti a hospodářsko finančními zájmy. Celá staletí byla prioritou komerční produkce dřeva, proto je lesnictví řazeno do průmyslových odvětví. V poslední době se však čím dál více poukazuje na nezbytnost životodárných přírodních účinků lesů označovaných jako mimoprodukční funkce. Z toho vyplývá, že lesy jako přírodní bohatství mají být obhospodařovány polyfunkčním, trvale udržitelným způsobem tak, aby naplnily všechna hlediska kvality přírodního a životního prostředí a uspokojily tak i sociální, kulturní, duševní a ekonomické potřeby dnešních i budoucích generací. Podstatou polyfunkčního hospodaření je rovnocennost významu všech funkcí lesů včetně dřevní produkce. Funkce lesa jsou schopnosti produkce účinků vyplývající z podstaty lesa a ekosystémových procesů a jsou produkovány každým ekosystémem lesa. Nastupující novodobé lesnické pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření se řídí filozofií rovnocenného významu všech funkcí lesů. Rovnocenný význam funkcí lesů pro lidskou společnost však neznamená jejich rovnost věcně hodnotovou, schopnost lesů produkovat funkce je totiž velmi diferencovaná a je vnímána jako synergie ekosystémových účinků. V ČR přes všechnu propagaci fungují prakticky monofunkční principy hospodaření v lesích. Platná kategorizace rozděluje lesy podle dominantního účelu v zastaralém pojetí funkcí produkčních a mimoprodukčních. Každá kategorie či subkategorie je jednoznačně funkčně vymezena, chybí však polyfunkční přístupy. Nejvíce patrné je to kategorie lesů hospodářských, kde je jednoznačná priorita komerční produkce dřeva s absencí cílených ekosysytémových účinků

19 Lesní hospodářství je součástí otevřeného tržního prostředí a hraje tak důležitou roli v současném procesu globalizace, proto musí reagovat na aktuální dění nejen v evropském, ale i celosvětovém kontextu. Nové společenské trendy přinášejí lesnímu hospodářství nové příležitosti nejen v oblasti hmotné produkce, ale i v oblasti nehmotných užitků, které jsou v současné legislativě nazývány jako mimoprodukční funkce. Právě netržní užitky by se do budoucna měly stát užitky tržními a budou se hodnotit jako součást produkce lesního hospodářství. S neustálým vývojem a současně měnícími se požadavky lidské společnosti se mění pohled na netržní funkce lesa. Vlastníci lesů se musí stále častěji zabývat otázkou, z čeho pokrýt stoupající náklady spojené se zabezpečením rostoucích požadavků společnosti na intenzifikaci některých funkcí lesa při současných nepříznivých cenách dřevní suroviny jako hlavního a často jediného ekonomicky významného produktu lesního hospodářství. Skutečný význam a postavení lesního hospodářství není však v hodnotě vytěženého a prodaného dříví, ale především v hodnotě poskytovaných veřejně prospěšných služeb. Ideální stav by nastal v případě, kdy by si výše zmiňované netržní funkce lesa takzvaně vydělaly samy na sebe a nemusely by být podporovány systémem dotací. Vhodný příklad lze nalézt v zahraničí, kde jsou mimo jiné zdrojem příjmů: výnosy z loveckých lístků a rybářských lístků, pronájmy chat, běžkařských tratí a lyžařských sjezdovek, zpřístupnění lesních silnic pro horská kola, poplatek za používání lesní cesty, cyklistické stezky, jízda na koních, pronájem parkoviště, pronájem rybníka se zařízením, nabídka rekreačního lesa, úplata za rekreační využívání přírodní rezervace, kempy, houbařské lístky, prodej pramenité vody, vodní elektrárny nebo obchod s přírodními produkty. Jednou z možností v ČR je například budování rekreačních objektů nebo turistických chat ve vhodných lokalitách a to způsobem, který nebude mít negativní dopad na les ani životní prostředí. Nedílnou součástí celospolečenské funkce jsou rekreační lesy v blízkosti lidských sídel, kde jsou však nezbytné patřičné úpravy a vybavení jako například např. koše na odpadky, lavičky, pěšiny a cesty pro pěší i cyklisty, jezdecké stezky, přístřešky, vyhlídky, sportovní a dětské koutky, louky na slunění, vodní plochy, informační tabule, parkoviště, oplocenky. Osvěta veřejnosti patří k úkolům lesnických služeb v rámci rekreační funkce lesů

20 3. Situace poskytování finančních příspěvků pro LH Veřejné zdroje jsou finanční prostředky tvořené veřejností podle obecně platných právních předpisů a hospodaří s nimi veřejné instituce, volené veřejností a orgány a subjekty jimi zřízené. Z toho vyplývají jednotlivé úrovně, na kterých se s veřejnými zdroji hospodaří. Jsou to především obce, kraje, stát a nadnárodní společenství. Co se týče lesního hospodářství, financování na nadnárodní úrovni ze státního rozpočtu probíhá ve vazbě na kompetence jednotlivých resortů, především prostřednictvím Ministerstva obrany, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Zdrojem financování mohou být i účelově zřízené státní fondy (Státní fond životního prostředí) nebo Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Na úrovni nižších samosprávných celků to jsou rozpočty obcí a krajů a na nadnárodní úrovni především evropské strukturální fondy. Před rokem 2004 poskytovalo finanční příspěvky téměř výhradně Ministerstvo zemědělství a to čtyřmi způsoby: a) formou příspěvků na hospodaření v lesích, které nebyly nárokové a jejich poskytování se řídilo pravidly, která byla každoročně přílohou zákona o státním rozpočtu, b) formou úhrady nároků dle lesního zákona (uplatňovány byly pouze zvýšené náklady na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, náklady na zpracování lesních hospodářských osnov, náklady na činnost odborného lesního hospodáře, v případech stanovených lesním zákonem a náklady na meliorace a hrazení bystřin ve veřejném zájmu), c) formou poskytování služeb zajišťování a financování činností nad rámec jednotlivých majetků (hnojení a vápnění ve vybraných oblastech s mimořádnými změnami v důsledku imisního zatížení, monitoring zdravotního stavu a škodlivých činitelů, protipožární letecké hlídkování, hasební zásahy a podobně), d) zalesňování zemědělských půd bylo financováno z prostředků pro zemědělství, ale přecházelo do kompetence lesního hospodářství

21 Celkový objem finančních prostředků se v devadesátých letech blížil jedné miliardě Kč. V dalších letech výše finančních prostředků v důsledku úsporných opatření klesala a vlivem inflace se ještě snižovala jejich hodnota, takže Ministerstvo zemědělství muselo omezit poskytování některých příspěvků. Zastaveno bylo poskytování příspěvků na mimoprodukční funkce a na meliorace a hrazení bystřin. V roce 2004 vstupem ČR do EU přistoupily k těmto zdrojům navíc zdroje ze strukturálních fondů EU, především z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. V rámci tohoto fondu byly otevřeny dva programy a to: Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství na období a Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období I přesto, že tyto nové formy podpory doplnily a nahradily snižující se objem národních zdrojů a poskytly příležitosti získat dotace na činnosti, které doposud nebyly podporovány, značná administrativní i finanční náročnost projektů byla příčinou pomalého startu při uplatňování žádostí. Od došlo k další významné změně ve financování lesního hospodářství přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterým byl nepřímo novelizován i lesní zákon. Smyslem tohoto zákona bylo posílit samostatnost krajů zvýšením jejich podílu na výnosu z daní. Součástí této novely byl převod finančních prostředků ve výši 505 milionů Kč určených na finanční příspěvky a náhrady z rozpočtu Ministerstva zemědělství do krajů, kde již nejsou účelově určeny. Kolem právního výkladu této novely se však rozvinula široká diskuse. Předmětem sporu byl výklad některých pojmů týkajících se úhrady příslušných finančních prostředků a dále problémy plynoucí z charakteru samostatné a přenesené působnosti a způsobu jejich financování. Důsledkem bylo nehrazení mandatorních výdajů kraji ani Ministerstvem zemědělství, zpoždění a nejednotnost při poskytování příspěvků. Ještě v tomto roce na podzim rozhodla vláda po řadě po řadě neúspěšných jednáních na všech úrovních o posílení rozpočtu Ministerstva zemědělství o 180 milionů Kč, aby mohly být uhrazeny mandatorní výdaje a zabránilo se tak vlně soudních žalob na stát. Dne definitivně schválil Evropský parlament unijní rozpočet na roky 2007 až 2013 a vyřešil se tak dlouholetý spor o jeho výši. Podle tohoto rozpočtu má Unie hospodařit s 862,4 mld. eur, což představuje 1,045 % hrubého národního důchodu EU. ČR by mohla v příštích 7 letech počítat s čistým příjmem z evropského rozpočtu až 93 mld. Kč ročně. Do lesního hospodářství a činností spojenými s lesy se počítá s roční částkou blížící se 1 mld. Kč

22 4. Podpora vlastníků lesa, formy podpory Dotace - peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územněsprávního celku (v Česku kraj, obec nebo městská část) nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve veřejném zájmu. Často bývá poskytnutí dotace vázáno na jistou míru vlastní spoluúčasti příjemce (například dotace tvoří určitý procentní podíl z částky vynaložené příjemcem dotace). Dotace chrání spotřebitele před placením plné ceny za spotřebovávaný statek, má tedy za následek, že statek je využíván víc než za normálních podmínek, což vede k nadměrné spotřebě statku a odrazuje od spoření. Podpora vlastníků lesa je jedním z nejdůležitějších lesopolitických opatřeních, kterým můžeme motivovat vlastníky lesa k činnostem, které jsou buď ve veřejném zájmu nebo podporují zvýšení ekonomického a sociálního potenciálu regionu. Podpora může mít různé formy, například: osvětová činnost, informační servis, poradenství, peněžní podpora a jiné. Právě peněžní podpora je vnímána často jako nejdůležitější, může být ve formě finančních příspěvků, subvencí, dotací přímá podpora. Pod pojmem nepřímá podpora rozumíme například daňové úlevy. Finanční podpory řadíme mezi nepřímé nástroje enviromentální politiky a dělí se na: nevratné podpory (dotace, granty, dary), vratné podpory (úvěry za zvýhodněných podmínek), garance úvěrů (stát nebo jiná subjekt se zaručí, že v případě nesplacení úvěru podnikatelem nebo firmou tento úvěr splatí), příspěvky na úhradu komerčních úvěrů. Nevratné finanční podpory Nevratné finanční podpory jsou peněžní prostředky, které vláda, instituce nebo jednotlivci poukázali jiným institucím nebo subjektům a svou povahou představují jednosměrnou transférovou platbu. Podle jejich charakteru je členíme na: neúčelové (jejich použití je možné na jakýkoliv typ výdajů), účelové (vázány na konkrétní požití)

23 Vratné finanční podpory: - měkké půjčky půjčky, které nejsou úročeny nebo je jejich úroková sazba nižší než základ zapůjčeného kapitálu. Přímé podpory Podle původu prostředků rozdělujeme přímé podpory následovně: podpory ze státního rozpočtu, podpory z rozpočtu kraje, podpory ze Státního fondu životního prostředí, podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, podpory z prostředků EU. Mezi nejvýznamnější evropské zdroje patří: Operační program Životního prostředí garantuje MŽP, Operační program rozvoje venkova garantuje Ministerstvo zemědělství, Program LIFE +. Nejvýznamnějšími národními zdroji finančních prostředků jsou: finanční prostředky na hospodaření v lesích garantuje Ministerstvo zemědělství, krajské dotační programy garantuje ministerstvo financí, Podpůrný a garanční rolnického a lesnického fondu, Program péče o krajinu, Horizontální plán rozvoje venkova a zemědělství HRDP, Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných území MaS, Státní fond životního prostředí SFŽP. Nepřímé podpory Mají v lesním hospodářství charakter daňových úlev, jsou poskytovány pro daň z pozemků v těchto případech: lesy nabyté v restituci v prvních pěti letech po nabytí vlastnictví, kategorie lesů ochranných, kategorie lesů zvláštního určení, lesy pod vlivem imisí v pásmech ohrožení I a II, zvýhodněné úvěry

24 Možnost podpor je poměrně rozsáhlá a hlavním lesopolitickým opatřením je osvěta, informovanost a poradenský servis pro vlastníky lesů. Důležitá pro vlastníka je možnost zpracování projektu, který vyhovuje všem požadavkům, protože zejména v případě strukturálních fondů EU je zpracování projektu pro většinu vlastníků velmi složité. Problém financování veřejného zájmu na lesích z vlastních zdrojů LH Lesní hospodářství jako celek není v ČR v tak obtížné ekonomické situaci jako v řadě jiných zemí, produkce dřeva je rentabilní a z ní je možno do značné míry hradit mimoprodukční funkce lesa a lesního hospodářství pro veřejnost. V mýtních porostech je převaha jehličnatého dříví, které je daleko lépe zpeněžitelné a za těchto okolností mohou být náklady v našem sektoru LH obecně podstatně nižší než v zemích EU a zpeněžení dříví, pak téměř na stejné úrovni. Jestliže se však efektivnost našeho lesního hospodářství výrazně nezvýší v několika příštích letech a nesníží se vysoká jednotková pracnost, neúměrné celkové režie v sektoru a zatížení hospodaření v lesích požadavky, činnostmi a náklady, které s vlastní tržní produkcí nemají ve skutečnosti nic společného, pak se podstatně zúží prostor pro hrazení činností mimoprodukčních funkcí lesa z ekonomického výsledku funkce produkční. Na druhé straně je třeba říci, že u nás existuje určitá podpora lesního hospodářství z veřejných zdrojů (nejen v oblasti dotační, náhrad a služeb, ale i daňové), jak je tomu i v jiných zemích. To je však spojeno s určitou mírou omezení vlastníků při produkci dřeva, ať již jde o zastoupení dřevin, obmýtní dobu, umístění a velikost obnovních prvků, používanou techniku a technologie, úroveň výše těžeb, apod. Ve světě za současné situace roste tlak na to, aby se podpory udělovaly především v souvislosti s plněním veřejného zájmu zejména na mimoprodukční funkce a služby lesa a lesního hospodářství a ne na vlastní produkční, tržní funkce. Forma financování veřejného zájmu Pokud budeme preferovat plnění jedněch funkcí lesa na úkor jiných funkcí lesa, měla by být z toho vzniklá případná újma a škoda hrazena těm subjektům, kterým vznikla - ať již soukromým, či veřejnosti. V případě preference mimoprodukčních funkcí dochází z pohledu vlastníka jak ke zvýšeným a mimořádným nákladům, tak ušlému zisku a z pohledu společnosti o ušlou produkci

25 Uvedené náklady a ušlý příjem nelze ovšem hradit v rámci dotací. Evidentně se jedná o služby lesa a lesního hospodářství ve prospěch intenzivnějšího plnění mimoprodukčních funkcí. Na druhé straně může jít rovněž o preferenci produkčních funkcí. Pokud se tak bude dít na úkor mimoprodukčních funkcí lesa, měla by být příslušná prokazatelná sociálně-ekonomická újma a škoda společnosti hrazena. Tento účel však vyžaduje rozumné, racionální ocenění sociálně-ekonomického, společenského významu daných funkcí lesa, reálně využívaných společností. K takovému ocenění však u nás zatím dosud žádné prezentované metody nevedou, protože se rozdílným reálným sociálněekonomickým obsahem významu různých mimoprodukčních funkcí lesa nezabývají. Jiná situace nastane v případě, kdy dochází obecně k omezení především dřevoprodukční funkce lesa požadavky společnosti, formulovanými v různých právních předpisech a instrukcích. Míru újmy a škody je pak mnohdy obtížné konkrétně vyjádřit. Často se nejedná o konkrétní intenzifikaci funkcí na daném místě a v daném čase. Přesto příslušná omezení zhoršují efektivnost plnění dřevoprodukční funkce lesa, vlastníci jsou omezováni, zhoršuje se konkurenceschopnost lesního hospodářství konkrétních subjektů, ale i jejich velkých skupin ve srovnání s jinými. Kromě toho je nutno řešit případy, kdy je z různých objektivních příčin vlastní lesní hospodářství ztrátové - ať již jsou příčinou samotné produkční a porostní poměry na daném stanovišti, nebo imisní škody, které nejsou odškodňovány, apod. Majitel pak nemá dostatek finančních prostředků na žádoucí reprodukci lesa, jeho pěstování a ochranu tak, aby sám zabezpečil mimoprodukční funkce lesa v kvalitě požadované společností. Zde je pak na místě řešit uvedený problém systémem ekonomických nástrojů - a to jak do určité míry formou daňových úlev či finančních podpor. Subjekt financování veřejného zájmu Obecně lze říci, že služby platí ten, kdo si je objednává, újmy a škody jejich původce - ať již je to subjekt soukromý, státní nebo jiný. Pokud je příslušný subjekt podnikem podnikatelského typu, působícím na trhu jako každý jiný subjekt, a je po něm požadováno, aby své výdaje kryl svými tržními příjmy za výrobky a služby, realizované na trhu, a platí-li, že stát neručí za závazky podniku, pak má daný subjekt velmi omezené možnosti financovat veřejný zájem na lesích ve formě finanční podpory mimoprodukčních funkcí lesa z hospodářského výsledku dřevoprodukční funkce lesa

26 Bylo by do určité míry absurdní, kdybychom vycházeli z předpokladu, že dřevoprodukční funkce lesa neuživí aktivní poskytování mimoprodukčních funkcí a že bude potřeba finančních podpor z tohoto důvodu. V současné příznivé ekonomické situaci LH ČR se financování alespoň části mimoprodukčních služeb ze zisku z produkce dřeva nemusí jevit podstatným problémem. Tato ekonomická situace se může do budoucna velmi lehce zvrátit, protože efektivnost LH České republiky při srovnatelných mzdách a platech a odpovídajícím kurzu koruny se zahraničím je ve skutečnosti velmi nízká. Sám státní podnik Lesy České republiky má určitou výhodu v tom, že může přerozdělovat rentu a předisponovávat finanční prostředky z území a vnitropodnikových jednotek objektivně ekonomicky efektivnějších do území a jednotek nerentabilních. Za dané situace je schopen krýt část nejen veřejných funkcí lesa, ale dokonce veřejných služeb z vlastních zdrojů. V tomto směru je takové řešení pro státní rozpočet i společnost nyní zřejmě efektivnější a levnější. K tomu musí mít ovšem uvedený podnik společností zaručenou vlastní stabilitu. U menších subjektů, byť státních, by nebylo možné takové financování v územích, která jsou produkčně nerentabilní. Určitou otázkou je, jak by se mohlo financování mimoprodukčních funkcí a služeb promítnout do nákladů podniku a tím by se i odrazilo v cenách dříví, zřejmě by se však setkalo s negativní reakcí jak odběratelů, tak spotřebitelů. V případě nestátních subjektů je problém financování veřejných zájmů, funkcí a služeb lesa poměrně jasnější. Uznává se princip kompenzování tržních ztrát a plné hrazení služeb a je zcela na vůli majitele, zda bude hradit mimoprodukční funkce z tržeb za dříví, příp. jiného předmětu obchodu. Řada vlastníků tak činí s ohledem na vztahy s veřejností - především pokud jde o rekreační funkce lesa, přírodoochranné funkce lesa a výchovu veřejnosti za účelem zvýšení úrovně poznatků veřejnosti o lesním hospodářství, lesnickém sektoru a jeho cílech. Problém zajištění a financování veřejného zájmu na lesích ve vztahu k formě vlastnictví lesa je jednou ze základních, poměrně složitých otázek lesnické politiky a lesnické ekonomiky, proto by si zasloužil širší pozornost veřejnosti

27 5. Národní zdroje dotací. 5.1 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití Jsou vydávána každoročně ministerstvem zemědělství na základě přílohy č. 10 zákona č. 360/2007Sb. 3 o státním rozpočtu České republiky. Pro svou obsáhlost jsou pravidla zkrácena a jedná se o výčet nejvýznamnějších bodů jednotlivých příspěvků. Kompletní informace jsou zveřejněny na Obecné podmínky: 1) Podle těchto závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsobu kontroly jejich využití se poskytují finanční příspěvky na: a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, f) úhradu zvýšených nákladů spojených s vyhotovením digitální formy dat LHP pro účely státní správy lesů, g) ostatní hospodaření v lesích, h) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců. 2) Příspěvky uvedené v bodech a) až g) poskytuje: a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech, b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky důležité pro obranu státu, c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o příspěvky uvedené pod písmenem e), f) a g), jedná-li se o pozemky neuvedené současně pod písmeny a) a b). 3 Zákon č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu

28 3) Příspěvky pro chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců poskytuje Ministerstvo zemědělství Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou první, c) umělá obnova sadbou opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stádia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30% a vyšším, f) zlepšování kvality lesní půdy-hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě. Sazba příspěvku: Tabulka 1: Sazby příspěvků na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku Technické jednotky Sazba v pásmu ohrožení A B Přirozená obnova a umělá obnova síjí - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/ha ostatní dřeviny Kč/ha Umělá obnova sadbou-první - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici ostatní dřeviny Kč/sazenici 8 8 Umělá obnova sadbou-opakovaná - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici 9 9 Kč/poloodrostek Kč/odrostek ostatní dřeviny Kč/sazenici 7 7 Ochrana mladých lesních porostů - ochrana kultur proti buřeni Kč/ha ochrana kultur proti zvěři Kč/ha ochrana kultur proti klikorohu Kč/ha ochrana kultur proti myšovitým Kč/ha Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším. Kč/km Zlepšování kvality lesní půdy-hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě Kč/ha

29 Způsob výpočtu příspěvku: výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (ha, počet sazenic, km) Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: a) obnova a zajištění lesních porostů mimo lesy poškozené imisemi: b) přirozená obnova a umělá obnova síjí, c) umělá obnova sadbou-první, d) umělá obnova sadbou-opakovaná, e) zajištění lesních porostů 10, v zákonné lhůtě 11, f) výchova lesních porostů, g) přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce porostů po škodách zvěří, h) výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba) odst. 6 vyhlášky 139/2004 Sb odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., holina musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku

30 Sazba příspěvku: Tabulka 2: Sazby příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku Přirozená obnova a umělá obnova síjí - meliorační a zpevňující dřeviny Technické jednotky Kategorie lesů zvláštního určení U hospodářské H ochranné skupina SLT skupina SLT O Kč/ha základní dřeviny Kč/ha Umělá obnova sadbou - první - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici základní dřeviny Kč/sazenici Umělá obnova sadbou - opakovaná - meliorační a zpevňující dřeviny Lesy restituční R Kč/sazenici 9 Kč/poloodr Kč/odrostek základní dřeviny Kč/sazenici 7 Zajištění lesních porostů - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/ha základní dřeviny Kč/ha Přeměna porostů, rekonstrukce Kč/ha Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku - prořezávky Kč/ha předmýtní úmyslná těžba Kč/ha Způsob výpočtu příspěvku: výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (ha, počet sazenic)

31 Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad hektarů. Sazba příspěvku: Tabulka 3: Sazby příspěvků na sdružování vlastníků lesů malých výměr Velikost sdruženého majetku v hektarech Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků Technické jednotky do 5 ha do 50 ha do 150 ha do 300 ha A B C D od 150 do 500 Kč/ha nad 500 a do Kč/ha nad Kč/ha Způsob výpočtu příspěvku: výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k , zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví v lesním porostu lanovkou, b) vyklizování nebo přibližování dříví v lesním porostu koněm, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím

32 Sazba příspěvku: Tabulka 4: Sazby příspěvků na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku Technické jednotky ochranné Lesy zvláštního určení hospodářské O U H Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou Kč/m Vyklizování nebo přibližování dříví koněm Kč/m Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi Kč/m Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením Kč/ha Způsob výpočtu příspěvku: výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha) Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Příspěvky poskytované sazbou: a) zlepšování životního prostředí zvěře, b) podpora ohrožených druhů zvěře, c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy ( koza bezoárová, bílý jelen), d) použití dravců v ochraně rostlin ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům, e) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy. Nákladové příspěvky: veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření se provádí laboratorně

33 Sazba příspěvku a způsob výpočtu: Tabulka 5: Sazby příspěvků na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Předmět příspěvku Technické jednotky Sazba Založení nebo údržba zvěřních políček pro zvěř spárkatou nebo drobnou Kč/ha Zřizování napajedel pro zvěř Kč/ks Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory Kč/ks Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení Kč/ks Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky Kč/ks 500 Vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu - tetřev hlušec Kč/ks tetřívek obecný Kč/ks koroptev polní Kč/ks 100 Pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve 200 Komorování koroptví přes zimu Kč/ks 200 Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy - koza bezoárová Kč/ks bílý jelen Kč/ks Použití dravců v ochraně rostlin ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek Kč/ks výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce na zemědělské půdě Kč/ks 40 Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře Kč/kg 200 Nákladové příspěvky: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a technických jednotek (hektary, kusy, kilogramy), u příspěvku: oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy a oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku, maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti. - výše příspěvku se stanoví na 80% skutečně vynaložených přímých nákladů na laboratorní vyšetření