RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 5. prosince 2005 (19.12) (OR. fr) 14920/05 PECHE 252

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 5. prosince 2005 (19.12) (OR. fr) 14920/05 PECHE 252 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 5. prosince 2005 Předmět: Nařízení Rady, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů Delegace naleznou v příloze návrh Komise podaný s průvodním dopisem Jordiho AYETA PUIGARNAUA, ředitele, pro Javiera SOLANU, generálního tajemníka, vysokého představitele. Příloha: KOM(2005) 617 v konečném znění 14920/05 dk 1 DG B III CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2005) 617 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (předloţená Komisí) CS CS

3 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1) SOUVISLOSTI NÁVRHU 110 Odůvodnění a cíle návrhu Nařízení o rybolovných právech přijímané kaţdým rokem je hlavním nástrojem politiky zachování zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Za posledních několik let je tento nástroj čím dál sloţitější. Především díky tomu, ţe v rámci plánů obnovy bylo zavedeno omezení intenzity rybolovu a ţe do ostatních právních předpisů byla zapracována dočasná opatření a odchylky (jedná se například o nařízení o technických opatřeních, nařízení, kterým se omezuje intenzita rybolovu hlubinných druhů apod.). Tuto sloţitost ještě zvyšují úvahy o smíšených lovištích, protoţe celkové přípustné odlovy (TAC) pro druhy ulovené ve stejných lovištích mohou být stanovovány pouze společně. ICES zveřejnila dne 14. října vědecké doporučení týkající se většiny populací, na které se vztahují rybolovná práva, a ve dnech 7. aţ 11. listopadu se sešel Vědeckotechnický a hospodářský výbor Komise pro rybářství (STEFC). Uvedené zprávy představují základ tohoto návrhu. Doporučení ICES opět poukazuje na špatný stav mnoha rybolovných zdrojů ve vodách Společenství. Většina populací je vyuţívána na úrovni, která přesahuje maximální moţný výnos. Vyuţití velké části populací překračuje preventivní úroveň a mnohé z klíčových populací, včetně většiny populací tresek, se vyuţívají způsobem představujícím vysoké riziko, ţe dojde k selhání reprodukce. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, aby Komise kaţdoročně navrhla omezení odlovu a intenzity rybolovu a zajistila tak ekologickou, hospodářskou i sociální udrţitelnost rybářství Společenství. 120 Obecné souvislosti Rybolovné zdroje se v mnoha případech vyuţívají nadměrně, a to díky různým faktorům, hlavně díky přetíţenému rybolovu. Rada kaţdoročně stanoví omezení odlovů, ale skutečná úroveň odlovů je v mnoha případech nadále vyšší neţ úroveň poskytující udrţitelné výnosy. Vyplývá to ze skutečnosti, ţe omezení odlovů jsou někdy stanovena na úrovních, které jsou pro zajištění udrţitelnosti příliš vysoké a ţe vynucování těchto omezení odlovů je v mnoha případech nedostatečné. V posledních letech byla v některých lovištích zavedena omezení intenzity rybolovu, coţ by mělo posílit omezení odlovů. Rovněţ byly předloţeny víceleté plány obnovy týkající se některých populací, které stanoví roční omezení odlovů. Prostřednictvím postupného sniţování úmrtnosti ryb se tak dosáhne udrţitelnosti. Nebudou-li odlovy a intenzita rybolovu účinně kontrolovány, dojde k dalšímu CS 2 CS

4 sniţování rybolovných zdrojů. Uvedené sniţování není v souladu s cíli společné rybářské politiky, které směřují k dosaţení udrţitelného rybářství ve Společenství. 139 Stávající ustanovení v oblasti návrhu Platnost stávajících ustanovení v oblasti návrhu skončí dne 31. prosince Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tato opatření jsou navrţena v souladu s cíli společné rybářské politiky a odpovídají politice Společenství v oblasti udrţitelného rozvoje. 2) KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU Konzultace zúčastněných stran 211 Metody konzultací, hlavní odvětví, na něž se konzultace zaměřují, a obecný profil respondentů Návrh zohledňuje konzultace, které se v souladu s níţe uvedenými základními zásadami uskutečnily s regionálními poradními sbory, které jiţ byly zřízeny, a s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu. 212 Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Regionální poradní sbory trvají na tom, ţe je třeba zajistit, aby změny v ročních TAC a kvótách byly postupné, čímţ se maximálně omezí krátkodobá narušení hospodářské činnosti. Z níţe uvedeného podrobného zdůvodnění návrhu jasně vyplývá, ţe do něj byla zapracována zásada postupného přizpůsobení a omezení kaţdoročních změn rybolovných práv. Sběr a vyuţití výsledků odborných konzultací 221 Dotyčné vědecké/odborné oblasti Biologie a ekonomie rybářství 222 Použitá metodika Uskutečnily se konzultace s nezávislým mezinárodním vědeckým subjektem, kterým je Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), a bylo svoláno plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF), a to v listopadu Hlavní konzultované organizace/odborníci - Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), říjen Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (STECF) CS 3 CS

5 2244 Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Byla konstatována existence potenciálně závaţných rizik s nevratnými důsledky. O existenci těchto rizik panuje jednomyslná shoda STECF potvrzuje a v některých případech i rozvíjí doporučení poskytnutá ze strany ICES. Prostředky zveřejnění odborných stanovisek Všechny zprávy STECF jsou po jejich formálním schválení Komisí k dispozici na stránkách GŘ pro rybolov. 230 Posouzení dopadů Opatření pro omezení odlovu a intenzity rybolovu musí, jak stanoví článek 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, přijmout Rada. Pokud budou navrhovaná opatření provedena, povedou k celkovému sníţení rybolovných práv, která náleţí plavidlům ze Společenství. Návrh nepředstavuje pouze krátkodobá rozhodnutí, ale je součástí dlouhodobějšího přístupu, jehoţ pomocí dojde k postupnému sniţování rybolovu na dlouhodobě udrţitelnou míru. Přístup, který byl v rámci návrhu přijat, bude mít z krátkodobého hlediska za následek sníţení TAC, ale jakmile se nadměrně lovené populace obnoví, dojde k opětovnému zvýšení rybolovných práv. Střednědobé aţ dlouhodobé důsledky tohoto přístupu by měly představovat sníţený dopad na ţivotní prostředí, coţ bude důsledkem sníţení intenzity rybolovu; v odvětví rybolovu dojde ke sníţení počtu plavidel a/nebo průměrné intenzity rybolovu na plavidlo, přičemţ se vykládka zvýší nebo zůstane nezměněná. 3) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 305 Shrnutí navrhovaných opatření Návrh upravuje omezení odlovu a intenzity rybolovu pouţitelná na loviště ve Společenství a mezinárodní loviště, kde působí plavidla Společenství. Cílem návrh je dosáhnout cíl společné rybářské politiky směřující k vytvoření lovišť, která budou biologicky, hospodářsky a sociálně udrţitelná. 310 Právní základ Článek 20 nařízení (ES) č. 2371/ Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Zásada proporcionality CS 4 CS

6 Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: 331 Společná rybářská politika je společnou politikou a jako taková by měla být prováděna prostřednictvím nařízení Rady. Toto nařízení Rady přiděluje rybolovná práva členským státům, které však mají veškerou volnost tato práva přerozdělit mezi regiony nebo subjekty podle potřeby. Členské státy tak mají manévrovací prostor v rámci rozhodování týkající se sociálního a hospodářského modelu podle jejich výběru, aby vyuţily rybolovná práva, která jim byla přidělena. 332 Návrh nemá dodatečné finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá kaţdý rok. Jsou proto jiţ zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění. Volba nástrojů Navrhované nástroje: nařízení. Jiné prostředky nejsou přiměřené z tohoto důvodu: Jedná se o návrh v rámci řízení rybolovu, který by měl být podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 prováděn prostřednictvím kaţdoročního nařízení Rady, a to kvalifikovanou většinou. 4) ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY 409 Návrh nemá ţádné důsledky pro rozpočet Společenství. 5) DALŠÍ INFORMACE 510 Zjednodušení Návrh upravuje zjednodušení administrativních postupů veřejných orgánů (EU nebo vnitrostátních). Byly zjednodušeny poţadavky na předávání údajů o uplatňování řízení intenzity rybolovu. Některé tyto poţadavky jiţ na základě jiných nařízení existují (např. nařízení o shromaţďování údajů). Po členských státech se jiţ nepoţaduje, aby poskytovaly údaje pravidelně, ale aby je sbíraly a poskytly je Komisi na základě její ţádosti. Přezkum/revize/doloţka o časovém omezení 532 Návrh obsahuje doloţku o revizi. 570 Podrobné vysvětlení návrhu Stejně jako v předchozích letech jsou populace ryb rozděleny do kategorií podle stavu jejich zachování. Napomáhá to k udrţování průhlednosti a rovnosti v zacházení s populacemi, které se v rámci Společenství nacházejí na podobných místech, CS 5 CS

7 a k dosaţení přístupu, který nebude stranit některým členským státům. i) Populace uvedené v plánu obnovy První kategorii představují populace, ohledně nichţ přijala Rady plány obnovy (tj. treska a štikozubec obecný). TAC těchto populací by měly být v souladu s pravidly kontroly lovu uvedenými v těchto plánech obnovy. Součástí plánů obnovy jsou rovněţ přizpůsobení intenzity rybolovu. Jedná se o otázku zásadního významu. TAC vyplývající z plánů obnovy jsou vyšší neţ TAC doporučená vědci a Komise je přijala jen proto, ţe Rada souhlasila s dlouhodobým přístupem. Pokud nebudou dodrţeny plány obnovy schválené Radou, dojde tím k narušení dlouhodobého přístupu k řízení rybolovu. Některé populace tresek se však mohou vyskytovat v tak nízké míře (a neexistuje dostatečná úroveň informací ohledně skutečných odlovů), ţe přísné uplatňování plánů obnovy je poměrně sloţité. Co se týče populací, pro něţ Komise navrhla plány obnovy, které však zatím Rada nepřijala (mořský jazyk v Biskajském zálivu a Lamanšském průlivu, platýs v Severním moři a treska v Baltském moři), návrh obsahuje TAC odpovídající pravidlu lovu vyplývajícím z navrţeného plánu obnovy. ii) Ostatní populace, u nichţ došlo k překročení bezpečných biologických hodnot Výše uvedená dohoda mezi Komisí a Radou týkající se přijetí vyšších TAC, neţ které navrhovali vědečtí odborníci, výměnou za závazek v oblasti dlouhodobého přístupu (například prostřednictvím prohlášení Rady), se měla rozšířit i na populace, u nichţ došlo k překročení bezpečných biologických hodnot a v jejichţ případě by náhlé sníţení TAC způsobilo narušení průmyslu, coţ by pro Radu bylo obtíţné přijmout. Tento přístup, stejně jako v případě plánů obnovy, má význam pouze za předpokladu, ţe Rada tyto závazky do budoucnosti přijme. V souladu se závazkem, který Rada přijala na svém prosincovém zasedání v loňském roce, by se měla sníţit úmrtnost populací v důsledku rybolovu přesahující bezpečné biologické hodnoty, aby se zmírnilo riziko biologického vyčerpání těchto populací. Toto sníţení by však mělo zohlednit potřebu maximálně zmírnit narušení hospodářské činnosti. Návrh proto stanoví sníţení TAC na 15 %, coţ je hodnota opakovaně navrhovaná ze strany průmyslu jako rozumné omezení kaţdoročního kolísání odlovu. Tento přístup představuje kompromis mezi sníţením biologických rizik podle vědeckých doporučení a udrţením stabilních TAC, jak poţaduje odvětví rybolovu. iii) Nadměrně lovené populace Co se týče populací, které jsou s ohledem na udrţitelný výnos nadměrně lovené (na CS 6 CS

8 rozdíl od populací, kde hrozí riziko vyčerpání), navrhované TAC odpovídají závazku nezvyšovat úmrtnost ryb, probíhající diskusi plánované na rok 2006 týkající se sniţování úmrtnosti ryb podle Johannesburského plánu provádění (který směřuje k takovému vyuţívání populací, kdy maximálního udrţitelného výnosu bude dosaţeno do roku 2015). Ačkoli tento návrh nevylučuje budoucí diskusi o sdělení týkajícím se maximálního udrţitelného výnosu, TAC pro rok 2006 by alespoň neměly směřovat proti tomuto cíli. iv) Populace ulovené ve smíšených lovištích Navrhované TAC zohledňují smíšenou povahu mnoha lovišť. Zranitelné druhy jsou často uloveny spolu s ostatními obchodně významnými druhy, a tudíţ TAC tyto přidruţené druhy zohledňují, čímţ vyloučí odlov a odstraňování (nebo nedovolenou vykládku ) zranitelných druhů po vyčerpání kvót. v) Populace papírových ryb Stejně jako v předchozích letech návrh sniţuje TAC, které nebyly všemi členskými státy vyuţity, o 20 %. vi) Ostatní populace Návrh obsahuje omezení odlovu, která byla odsouhlasena v rámci některých regionálních organizací rybolovu. TAC týkající se populací v Grónských vodách i populací sdílených s Norskem dosud nejsou k dispozici a budou záviset na závěrech konzultací probíhajících v listopadu a prosinci. Tyto TAC jsou uváděny pro memoria (pm). - Řízení intenzity rybolovu (Příloha III) Omezení intenzity rybolovu představují zásadní součást plánů obnovy. Příloha III tohoto návrhu omezuje počet dní, které mohou rybářská plavila strávit na moři, a to v závislosti na pouţitém lovném zařízení a oblastech, ve kterých loví. Nejpřísnější omezení se týkají plavidel pouţívajících sítě s velkými oky a jejich cílem je sníţit činnost plavidel, která loví tresku tradičním způsobem. I se kdyţ úmrtnost populací tresek lovených z těchto plavidel sníţila, celková úmrtnost tresky v Severním moři se sníţila pouze o přibliţně 12 %, protoţe je treska rozšířená a téměř všechna lovná zařízení tresku v určitém rozsahu loví. Úmrtnost populací se dokonce v některých oblastech a v důsledku pouţívání některých zařízení zvýšila. Lze to částečně vysvětlit tím, ţe příloha III a další ochranná opatření vyzývala k tomu, aby plavidla pouţívala sítě s menšími oky, aby tak získala více dní na moři. Zvýšení intenzity rybolovu pro tuto část loďstva mělo za následek sníţení intenzity rybolovu prováděného částí loďstva pouţívající sítě s velkými oky a pravděpodobně měla za následek větší odstraňování malých tresek. Podle poslední zprávy Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF) některé z těchto rybářství pouţívající sítě s menšími oky loví významnou část tresky. Ačkoli vědecká doporučení neposkytují dostatek informací, aby se uplatňovaly roční CS 7 CS

9 cíle plánu obnovy tresky (nárůst biomasy o 30 %), je zřejmé, ţe biomasa tresky je stále na nízké úrovni. Intenzita rybolovu by se proto měla dále sníţit pro všechny dotčené části loďstva, aby se dostatečně zajistila moţnost dosaţení cíle plánu. Počet dní lovu jiţního štikozubce, humra severského a lov jazyka obecného v Lamanšském průlivu odpovídá plánům obnovy těchto populací. STECF na jednání v Ispře v září 2005 došel k závěru, ţe uzavřené oblasti nejsou vhodnou náhradou za sníţení intenzity rybolovu, a diskuse ohledně této otázky na zasedání Rady v září 2005 tuto moţnost jen částečně podpořila. Stávající systém omezení intenzity rybolovu (zaloţený na dnech mimo přístav pro plavidlo) není poměrně flexibilní a politicky je čím dál tím obtíţnější se shodnout na sníţení počtu dnů povoleného rybolovu na plavidlo. Komise navrhla, ţe by Rada v průběhu roku 2006 měla zváţit přijetí jiného systému omezení intenzity rybolovu, který by byl zaloţen na maximálním počtu kilowattů na den pro vnitrostátní loďstvo. - Další otázky řízení rybolovu i) Řízení intenzity rybolovu hlubinných populací V prosinci 2004 přijala Rada 10 % sníţení intenzity rybolovu hlubinných populací v porovnání s mírou v roce Sníţení je však niţší neţ 30 % sníţení poţadované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Jak jiţ několik let zdůrazňuje ICES, pro splnění mezinárodních závazků Společenství i pro ochranu populací, které jsou maximálně zranitelné a díky nízké reprodukční úrovni potřebují akutní ochranu, je nutné další sníţení o 20 %. ii) meziroční řízení populací s krátkou délkou ţivota Byly zavedeny systémy meziročního řízení pro ohroţené druhy, jako například populace sardele v Biskajském zálivu a populace smáčkovitých v Severním moři. V těchto případech se na počátek roku 2006 nenavrhuje ţádný odlov. Odlov bude znovu zahájen prostřednictvím nařízení Komise přijatého rychlejší procedurou pouze tehdy, prokáţí-li vědecké údaje, ţe mnoţství předmětné populace dosáhlo takové výše, aby v jejím případě byl rybolov pro obchodní účely moţný. iii) Výjimky pro rybolov ve Středomoří Komise navrhuje, aby se do doby, neţ bude schváleno nařízení Rady týkající se řízení za účelem udrţitelného vyuţívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, coţ se očekává v průběhu roku 2006, rozšířily výjimky pro některé rybolovy v této oblasti, CS 8 CS

10 a to pouze na rok CS 9 CS

11 Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o zaloţení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udrţitelném vyuţívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky 1, a zejména na článek 20 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót 2, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné 3, a zejména na články 6 a 8 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního 4, a zejména na článek 5 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udrţitelné provozování rybolovných činností. (2) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada stanovit celkové přípustné odlovy (TAC) pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí. Rybolovná práva by měla být přidělována jednotlivým členským státům a třetím zemím v souladu s kritérii stanovenými v článku 20 uvedeného nařízení Úř. věst. L 358, , s. 59. Úř. věst. L 115, , s. 3. Úř. věst. L 70, , s. 8. Úř. věst. L 150, , s. 1. CS 10 CS

12 (3) Pro zajištění účinné správy TAC a kvót je třeba stanovit zvláštní podmínky, za kterých se provádějí rybolovné operace. (4) Je nezbytné stanovit zásady a některé postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby mohly členské státy zajistit řízení plavidel plujících pod jejich vlajkou. (5) Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice pouţitelné pro přidělování rybolovných práv. (6) Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996 je nutné určit, na které populace ryb se jednotlivá opatření uvedeného nařízení vztahují. (7) Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu jednalo Společenství o rybolovných právech s Norskem 5, Faerskými ostrovy 6, Grónskem 7 a Islandem 8. (8) Společenství je smluvní stranou několika regionálních organizací pro rybolov. Tyto organizace doporučily stanovit omezení odlovu a jiná pravidla pro zachování určitých druhů. Společenství proto musí tato doporučení provést. (9) Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) přijala na výročním zasedání v červnu 2005 omezení odlovu pro tuňáka ţlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného a technická opatření týkající se zacházení s vedlejšími úlovky. Ačkoli Společenství není členem IATTC, je nezbytné tato opatření uplatňovat, aby se zaručilo udrţitelné řízení zdroje patřícího do oblasti působnosti této organizace. (10) Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala na výročním zasedání v roce 2005 tabulky, které uvádějí, zda smluvní strany ICCAT vyuţívaly rybolovná práva málo či nadměrně. V této souvislosti přijala ICCAT rozhodnutí, z kterého vyplývá, ţe Evropské společenství v roce 2004 kvóty u některých populací ryb zcela nevyuţilo. (11) Aby byly dodrţeny úpravy kvót Společenství stanovené ICCAT, musí se nevyuţitá práva rozdělit na základě toho, v jaké míře jednotlivé státy svá práva nevyuţily, aniţ se přitom změní klíč pro roční přidělování TAC zavedený tímto nařízením. (12) Vyuţívání rybolovných práv by mělo být v souladu s právními předpisy Společenství v této oblasti, a zejména s nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel 9, nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států 10, nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního reţimu pro společnou rybářskou politiku 11, nařízením Rady Úř. věst. L 226, , s. 48 Úř. věst. L 226, , s. 12 Úř. věst. L 29, , s. 9 Úř. věst. L 161, , s. 1 OJ L 132, , p. 9 Úř. věst. L 276, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. L 268, , s. 23) Úř. věst. L 261, , s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1954/2003 (Úř. věst. L 289, , s. 1). CS 11 CS

13 (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství 12, nařízením Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři 13, nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu 14, nařízením Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnost Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě 15, nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských ţivočichů 16, nařízením Rady (ES) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991, o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku 17, nařízením Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely neţ k přímé lidské spotřebě 18, nařízením Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné 19, nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel 20, nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel 21, nařízením Rady (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů 22, nařízením Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené poţadavky 23 a nařízením Rady (ES) č. 2270/2004 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro roky 2005 a 2006 stanoví rybolovná práva pro populace hlubinných ryb pro rybářská plavidla Společenství 24. (13) Na základě doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) je pro řízení limitů odlovu sardele v podoblasti VIII nezbytné pouţívat prozatímní systém. (14) Na základě doporučení ICES je pro řízení intenzity rybolovu smáčkovitých v podoblasti ICES IV a v divizi IIIa sever nezbytné pouţívat prozatímní systém Úř. věst. L 289, , s. 1. Úr. věst. L 171, , s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 813/2004 (Úř. věst. L 150, , s. 32) Úř. věst. L 171, , s. 7 Úř. věst. L 97, , s. 16 Úř. věst. L 125, , s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 602/2004 (Úř. věst. L 97, , s. 30 Úř. věst. L 365, , s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 448/2005 (Úř. věst. L 74, , s. 5) Úř. věst. L 191, , s. 10 Úř. věst. L 70, , s. 8 Úř. věst. L 333, , s. 17. Úř. věst. L 274, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, , s. 11). Úř. věst. L 137, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, , s. 33). Úř. věst. L 351, , s. 6. Úř. věst. L 396, , s. 4. CS 12 CS

14 (15) Jako přechodné opatření by se intenzita rybolovu některých hlubinných druhů měla v souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES. (16) Pro úpravu omezení intenzity lovu tresky obecné, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 423/2004, jsou navrţena alternativní opatření pro řízení intenzity rybolovu v souladu s celkovým TAC, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení. (17) Vědecká doporučení uvádějí, ţe rybolov populací platýse v Severním moři není prováděn udrţitelným způsobem a ţe mnoţství výmětů je velmi vysoké. Vědecká doporučení a doporučení regionálního poradního sboru pro Severní moře uvádějí, ţe je vhodné upravit rybolovná práva, pokud jde o intenzitu rybolovu plavidel provádějících cílený rybolov platýse. (18) U populací jazyka obecného v Lamanšském průlivu je nutné uplatňovat prozatímní systém řízení intenzity rybolovu. U populací tresky v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku, v Lamanšském průlivu, Irském moři a oblasti západně od Skotska a u populací štikozubce a humra severského v divizích ICES VIIIc a IXa je třeba upravit stávající systémy řízení intenzity rybolovu. (19) Článek 2 nařízení (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely neţ k přímé lidské spotřebě 25, nezajišťuje, ţe odlov sledě představuje pouze omezení stanovená pro tento druh. Je proto nutné zavést přechodná opatření, která zajistí řádné monitorování a počítání sleďů při netříděných vykládkách. (20) Stávající rybolovné činnosti pro chytání ryb za ţábry do tenatových sítí v hlubokých vodách západně od Skotska a Irska představují pouţívání příliš dlouhých tenatových sítí, coţ vede k nadměrné délce ponoření a vysoké míře výmětu. Ztracené nebo úmyslně vyřazené sítě mohou po mnoho let dále chytat ryby, aniţ by byly vytaţeny. Vědecká zjištění prokázala, ţe tyto rybolovné činnosti představují pro hlubinné druhy závaţnou hrozbu, a proto, dokud nebudou přijata trvalá opatření, by měla být uplatňována přechodná opatření směřující k zákazu této činnosti. (21) Za účelem dosaţení udrţitelného vyuţívání populací sledě a za účelem sníţení výmětů by v subdivizi VIII a, b, d měl být jako přechodné opatření uplatňován nejnovější vývoj v oblasti selektivních lovných zařízení. (22) Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na výročním zasedání v roce 2005 doporučení, aby byl omezen rybolov v některých oblastech za účelem ochrany ohroţených hlubinných přírodních stanovišť. Společenství proto musí tato doporučení provést. 25 Úř. věst. L 191, , s. 10. CS 13 CS

15 (23) S cílem přispět k zachování chobotnice pobřeţní a zejména k ochraně nedospělých jedinců je nutné stanovit v roce 2006 minimální velikost chobotnice pobřeţní z námořních vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetích zemí, které se nacházejí v oblasti CECAF, do doby neţ bude přijato nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských ţivočichů 26. (24) V listopadu 2005 Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala doporučení zařadit několik plavidel na seznam plavidel, u kterých bylo potvrzeno, ţe prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti. Je třeba zajistit provedení tohoto doporučení do právního řádu Společenství. (25) Všeobecná komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) přijala na svém výročním zasedání v roce 2005 doporučení týkající se řízení některých rybolovných činností, které vyuţívají hlubinné druhy, a doporučení ohledně vedení záznamů GFCM o lodích přesahujících 15 metrů, které mají povolení k rybolovu v oblasti GFCM. Vzhledem k tomu, ţe je Společenství smluvní stranou GFCM, jsou pro něj tato doporučení závazná a Společenství je musí provádět. (26) S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2006 provedena některá doplňková opatření týkající se kontroly a technických podmínek rybolovných činností. (27) Budou zapracována některá ustanovení týkající se pouţití údajů VMS, čímţ se zajistí větší účinnost a efektivita v rámci monitorování a kontroly řízení intenzity rybolovu a dohledu nad ním. (28) Je nutné posílit úpravu kontroly plavidel z třetích zemí, čímţ se zajistí náleţité zohlednění odlovu trestky modravé těmito plavidly ve vodách Společenství. (29) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 přísluší Radě rozhodnout o podmínkách souvisejících s omezením odlovů a/nebo intenzity rybolovu. Podle vědeckých doporučení ohroţují odlovy významně překračující dohodnuté TAC udrţitelnost rybolovné činnosti. Je proto vhodné zavést související podmínky, které povedou ke zlepšenému uplatňování dohodnutých rybolovných práv. (30) ICCAT přijala na svém výročním zasedání v roce 2004 řadu technických opatření pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Atlantiku a Středozemním moři, přičemţ stanovila mimo jiné novou minimální velikost tuňáka obecného, omezení rybolovu v některých oblastech a během některých období za účelem ochrany tuňáka velkookého, opatření týkající se sportovních a rekreačních rybolovných činností ve Středozemním moři a zavedení programu odběru vzorků pro odhad velikosti tuňáka obecného chyceného do sítí. S cílem přispět k zachování populací ryb je nutné provádět tato opatření v roce 2006, dokud nebude přijato nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů Úř. věst. L 125, , s. 1. Úř. věst. L 137, , s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 831/2004 CS 14 CS

16 (31) Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2005 opatření, na základě kterých se od 1. ledna 2006 budou přidělovat vědečtí pozorovatelé na palubu všech plavidel, které provozují činnosti v oblasti úmluvy a zaměřují se na druhy, na něţ se nevztahují systémy ochrany a řízení ostatních příslušných regionálních organizací pro rybolov. Toto doporučení je pro Společenství závazné a proto je musí provádět. (32) Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) přijala na 25. výročním zasedání ve dnech 15. aţ 19. září 2003 plán obnovy populací platýse černého v podoblasti NAFO 2 a divizích NAFO 3KLMNO. Tento plán stanoví sníţení úrovně TAC aţ do roku 2007 a dodatečná opatření k zajištění účinnosti tohoto plánu. Je třeba provádět tento plán v roce 2006, dokud nebude přijato nařízení Rady, kterým se zavedou víceletá opatření pro obnovu populací platýse černého. (33) NAFO přijala na svém 27. výročním zasedání ve dnech 19. aţ 23. září 2005 řídící opatření pro řadu původně neregulovaných populací, zejména pro rejnokovité v divizi 3LNO, okouníka v divizi 3O a mníkovce štíhlého v divizi 3NO. Je proto nezbytné provést tato opatření a stanovit rozdělení mezi členské státy. (34) Za účelem dodrţení mezinárodních závazků, které Společenství přijalo jako smluvní strana Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), včetně závazku pouţívat opatření přijatá komisí CCAMLR, by se měly pouţívat TAC přijaté komisí CCAMLR pro období a odpovídající mezní data rybolovných období. (35) CCAMLR přijala na svém XXIV. výročním zasedání v roce 2005 odpovídající omezení odlovu populace dostupné ve stanovených lovištích všem členům CCAMLR. CCAMLR také schválila účast plavidel Společenství na průzkumném rybolovu ledovek rodu Dissostichus spp. v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích , , a) a b) a související rybolovné činnosti podrobila omezením odlovu, omezením vedlejších úlovků a některým zvláštním technickým opatřením. Tato omezení a technická opatření by se měla rovněţ uplatňovat. (36) K zajištění obţivy rybářů Společenství je důleţité otevřít tyto rybolovné oblasti 1. ledna Vzhledem k naléhavosti této záleţitosti je nezbytné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů uvedené v části I bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvám o zaloţení Evropského společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a Evropského společenství pro atomovou energii, (Úř. věst. L 127, , s. 33). CS 15 CS

17 PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I Oblast působnosti a definice Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví pro určité populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2006 a související podmínky, za nichţ lze tato rybolovná práva vyuţívat. Pro populace některých ryb v antarktických mořích se však rybolovná práva a související podmínky stanoví na období stanovená v příloze IE. Článek 2 Oblast působnosti 1. Není-li stanoveno jinak, toto nařízení se vztahuje na: a) rybářská plavidla Společenství (dále jen plavidla Společenství ) a b) plavidla, která jsou registrována ve třetích zemích a plují pod jejich vlajkou (dále jen plavidla třetích zemí ) ve vodách Společenství (dále jen vody ES ). 2. Na základě výjimky z ustanovení odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s povolením a pod dohledem dotyčného členského státu, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu, v jehoţ vodách je tento výzkum prováděn. Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se kromě definicí uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 pouţijí tyto definice: a) celkovými přípustnými odlovy se rozumí mnoţství ryb, které můţe být kaţdý rok uloveno z kaţdé populace; b) kvótou se rozumí stanovený poměr TAC přidělený Společenství, členským státům nebo třetím zemím; CS 16 CS

18 c) mezinárodními vodami se rozumějí vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci ţádného státu; d) oblastí upravenou předpisy NAFO se rozumí část oblasti podle úmluvy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), která nepodléhá svrchovanosti ani jurisdikci pobřeţních států; e) Skagerrakem se rozumí oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbliţšímu bodu na švédském pobřeţí; f) Kattegatem se rozumí oblast, která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbliţšímu bodu na švédském pobřeţí a na jihu linií vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjerg a od Gilbjerg Hoved ke Kullen; g) Cádizským zálivem se rozumí oblast subdivize ICES Ixa východně od 7º23'48" z.d. Článek 4 Oblasti rybolovu Pro účely tohoto nařízení se pouţijí tyto definice oblastí: a) oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91. Pokud jsou do oblasti doplněny vody ES, znamená to, ţe se v rámci oblasti odkazuje pouze na vody ES této oblasti. b) oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (ES) č. 2597/95 ze dne 23. října 1995 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v určitých oblastech kromě severovýchodního Atlantiku; 28 ; c) oblasti NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 2018/93 ze dne 30. června 1993 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku 29 ; d) oblasti CCAMLR (Úmluva o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě) jsou oblasti vymezené v nařízení (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/ Úř. věst. L 270, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003. Úř. věst. L 186, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003. Úř. věst. L 97, , s. 16. CS 17 CS

19 KAPITOLA II Rybolovná práva a související podmínky pro plavidla Společenství Článek 5 Omezení odlovu a rozdělování 1. Omezení odlovu pro plavidla Společenství ve vodách Společenství nebo v některých mezinárodních vodách a rozdělení těchto omezení odlovu mezi členské státy a dodatečné podmínky podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 jsou stanovena v příloze I. 2. Plavidla Společenství jsou tímto oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách spadajících pod rybářskou jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článcích 10, 17 a Komise podle pravidel uvedených v příloze II stanoví TAC pro sardele v oblasti VIII. 4. Jakmile bude stanoven TAC pro huňáčka severního, stanoví Komise omezení odlovu pro tento druh v oblastech V a XIV (vody Grónska) pro Společenství ve výši 7,7 % TAC stanoveného pro huňáčka severního. 5. Komise můţe zvýšit omezení odlovu pro populace tresky modravé v oblastech I aţ XIV (vody ES a mezinárodní vody) a sledě obecného v oblastech I a II (vody ES a mezinárodní vody) postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002, pokud třetí země neprovádějí odpovědné řízení těchto populací. Článek 6 Zvláštní ustanovení o rozdělování 1. Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy uvedeným v příloze I nejsou dotčeny: a) výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002; b) přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93; c) dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96; d) mnoţství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96; e) odpočty provedené podle článku 5 nařízení (ES) č. 847/96. CS 18 CS

20 2. Pro účely nepřidělených kvót, které mají být přeneseny do roku 2007, lze pouţít čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 odchylně od uvedeného nařízení na všechny populace, na které se vztahuje analytické TAC. Článek 7 Omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro řízení populací 1. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIa se uplatňují na řízení některých populací v Kattegatu, Skagerraku, podoblasti IV a divizi ICES IIa (vody ES), IIIa, Via, VIIa a VIId. 2. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIb se uplatňují na řízení populací štikozubce v divizích ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu. 3. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIc se uplatňují na řízení populací jazyka obecného v divizi VIIe. 4. Veškerá plavidla pouţívající lovná zařízení uvedená v bodu 4 příloh IIIa, IIIb, IIIc a lovící v oblastech vymezených v bodu 2 příloh IIIa, IIIb, IIIc musí mít zvláštní povolení k rybolovu vydané podle článku 7 nařízení (ES) č. 1627/ Omezení intenzity rybolovu a související podmínky vymezené v příloze IIId se uplatňují na řízení populací smáčkovitých ve Skagerraku, podoblasti ICES IV a divizi IIa (vody ES). 6. Komise stanoví konečnou intenzitu rybolovu pro rok 2006 pro loviště populací smáčkovitých v divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a podoblasti IV, a to podle pravidel vymezených v bodu 6 přílohy IIId. 7. Členské státy zajistí, aby intenzita rybolovu plavidly majícími povolení k hlubinnému rybolovu, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, nepřekročila v roce % průměrné roční intenzity rybolovu plavidel tohoto členského státu v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v příloze I a v bodu 15 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 2347/2002, s výjimkou stříbrnice atlantské. Článek 8 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků 1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloţeny pouze v těchto případech: a) odlovy byly provedeny plavidly členského státu, jenţ má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo CS 19 CS

21 b) odlov představuje tu část podílu Společenství, který nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy a není vyčerpán. 2. I kdyţ členskému státu nebyly stanoveny ţádné kvóty nebo jeho kvóty byly vyčerpány, mohou být odchylně od odstavce 1 uchovávány na palubě nebo vyloţeny tyto ryby: a) jiné druhy neţ populace sleďů a makrel, pokud i) byly uloveny společně s ostatními druhy do sítí s oky, jejichţ velikost podle článku 4 nařízení (ES) č. 850/98 nepřesahuje 32 mm. ii) odlovy se netřídí ani na palubě ani při vykládce. nebo b) populace makrel, pokud i) byly uloveny společně s populací kranase obecného nebo sardinky obecné; ii) nepřesahují 10 % celkové hmotnosti populací makrel, kranase obecného a sardinky obecné, které jsou na palubě, a iii) odlovy se netřídí ani na palubě ani při vykládce. 3. Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1434/98 se nevztahuje na populace sledě obecného ulovené v podoblasti ICES IV a divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId. 4. Všechna vyloţená mnoţství se odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených v souladu s odstavcem Dojde-li k vyčerpání omezení odlovu členských států pro sledě obecného v podoblastech II (vody ES), IV a subdivizi IIIa a VIId, je plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu, registrovaným ve Společenství a operujícím v rybolovných oblastech, na něţ se vztahují daná omezení, zakázána vykládka úlovků, které nejsou roztříděné a obsahují sledě obecné. 6. Procentní podíl vedlejších úlovků a zacházení s nimi se určí v souladu s články 4 a 11 nařízení (ES) č. 850/98. Článek 9 Netříděné vykládky v podoblastech ICES IV a divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId 1. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny přiměřené programy odběru vzorků, které umoţní účinné sledování netříděných vykládek podle druhů ulovených v podoblasti ICES IV a v divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId. CS 20 CS

22 2. Netříděné odlovy z podoblasti ICES IV a z divizí ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId se vykládají pouze v přístavech a místech pro vykládku, kde byl zaveden program odběru vzorků uvedený v odstavci 1. Článek 10 Omezení vstupu 1. Plavidlům Společenství se zakazuje lovit ve Skagerakku v pásmu 12 námořních mil od základních linií Norska. Plavidla, která plují pod vlajkou Dánska nebo Švédska, jsou však oprávněna lovit aţ do 4 námořních mil od základních linií Norska. 2. Rybolov prováděný plavidly Společenství ve vodách pod jurisdikcí Islandu je omezen na oblast vymezenou přímými liniemi, které následně spojují tyto souřadnice: Jihozápadní oblast 1. mezi s.š. a z.d. a s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d. a odtud j.š; Jihovýchodní oblast s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d., s.š. a z.d. a odtud j.š. Článek 11 Přechodná technická a kontrolní opatření Přechodná technická a kontrolní opatření pro plavidla Společenství jsou stanovena v příloze IV. CS 21 CS

23 KAPITOLA III Omezení odlovů a související podmínky pro rybářská plavidla třetích zemí Článek 12 Přechodná technická a kontrolní opatření Přechodná technická a kontrolní opatření pro rybářská plavidla třetích zemí jsou stanovena v příloze IV. Článek 13 Povolení Plavidla, která plují pod vlajkou Barbadosu, Guyany, Japonska, Jiţní Koreje, Norska, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely a plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna provádět ve vodách Společenství odlovy v rámci kvót stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článcích 14 aţ 16 a 19 aţ 25. Článek 14 Zeměpisná omezení 1. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Norska nebo registrovaných na Faerských ostrovech jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leţí vně pásma 12 námořních mil od základních linií členských států v podoblasti ICES IV, v Kattegatu a Atlantském oceánu severně od 43 00's.š., s výjimkou oblasti uvedené v článku 18 nařízení (ES) č. 2371/ Plavidla plující pod vlajkou Norska ve Skagerraku jsou oprávněna lovit vně pásma o šířce čtyř námořních mil od základních linií Dánska a Švédska. 3. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Barbadosu, Guayany, Japonska, Jiţní Koreje, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leţí vně pásma 12 námořních mil od základních linií francouzského departmentu Guayana. Článek 15 Tranzit vodami Společenství Rybářská plavidla třetích zemí, která jsou ve vodách Společenství v reţimu tranzitu, musí sloţit sítě tak, aby nemohly být v souladu s těmito podmínkami snadno pouţity: a) sítě, závaţí a podobné zařízení musejí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tralových lan a lanek, CS 22 CS

24 b) sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musejí být bezpečně připevněny k části nástavby. Článek 16 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků Ryby populací, pro něţ byla stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloţeny pouze tehdy, pokud odlovy provedla plavidla třetí země, jeţ má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána. KAPITOLA IV Reţim licencí pro plavidla Společenství Článek 17 Licence a související podmínky 1. Aniţ jsou dotčena obecná ustanovení o licencích k rybolovu a zvláštních povoleních k rybolovu stanovená nařízením (ES) č. 1627/94, mohou plavidla Společenství provozovat rybolov ve vodách třetí země pouze na základě licence vydané orgány této třetí země. 2. Odstavec 1 se však při rybolovu v norských vodách Severního moře nevztahuje tyto plavidla Společenství: a) plavidla o prostornosti nejvýše 200 GT; nebo b) plavidla, která pro účely lidské spotřeby loví jiné druhy neţ makrelu obecnou nebo c) plavidla plující pod vlajkou Švédska, v souladu se zavedenou praxí. 3. Maximální počet licencí a jiné související podmínky jsou stanoveny v části I přílohy V. V ţádostech o licence musí být uvedeny typy rybolovu a jména a charakteristické znaky plavidel, pro něţ mají být licence vydány, a Komisi je zašlou orgány členských států. Komise postoupí tyto ţádosti orgánům dotyčné třetí země. 4. Pokud členský stát převede kvótu jinému členskému státu (výměna) v rybolovných oblastech vymezených v části I přílohy V, je součástí převodu také převod odpovídajících licencí a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet licencí pro kaţdou rybolovnou oblast, který je stanoven v části I přílohy V, však nesmí být překročen. 5. Plavidla Společenství jsou povinna dodrţovat opatření pro zachování a kontrolu a všechny další předpisy, které se vztahují na oblast, ve které provozují rybolov. CS 23 CS

25 Článek 18 Faerské ostrovy Plavidla Společenství, která jsou oprávněna k cílenému rybolovu jednoho druhu ve vodách Faerských ostrovů, mohou provozovat cílený rybolov jiných druhů, pokud tuto změnu předem oznámí faerským orgánům. KAPITOLA V Reţim licencí pro plavidla třetích zemí Článek 19 Povinnost mít licenci a zvláštní povolení k rybolovu 1. Aniţ je dotčen článek 28b nařízení (EHS) č. 284/93, jsou plavidla o prostornosti do 200 GT plující pod vlajkou Norska osvobozena od povinnosti mít licenci a povolení k rybolovu. 2. Licence a zvláštní povolení k rybolovu musí být uchovávány na palubě. Plavidla registrovaná na Faerských ostrovech a v Norsku jsou od této povinnosti osvobozena. 3. Plavidla třetích zemí, která jsou oprávněna lovit k 31. prosinci 2005, mohou v rybolovu pokračovat od 1. ledna 2006, dokud není seznam plavidel oprávněných k rybolovu předloţen Komisi a jí schválen. Článek 20 Žádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu Ţádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu, kterou orgán třetí země předkládá Komisi, musí obsahovat tyto údaje: a) název plavidla; b) registrační číslo; c) externí identifikační písmena a čísla; d) rejstříkový přístav; e) jméno a adresu vlastníka nebo nájemce; f) hrubou prostornost a celkovou délku plavidla; g) výkon motoru; h) volací značku a rádiovou frekvenci; CS 24 CS

26 i) plánovanou metodu rybolovu; j) plánovanou rybolovnou oblast; k) cílové druhy; l) období, pro které se o licenci ţádá. Článek 21 Počet licencí Počet licencí a zvláštní související podmínky jsou stanoveny v části II přílohy V. Článek 22 Zrušení a odebrání 1. Licence a zvláštní povolení k rybolovu mohou být zrušeny za účelem vydání nových licencí a zvláštních povolení k rybolovu. Taková zrušení nabývají účinku dnem předcházejícím dni, kdy Komise vydá nové licence a zvláštní povolení k rybolovu. Nové licence a zvláštní povolení k rybolovu nabývají účinku dnem vydání. 2. Licence a zvláštní povolení k rybolovu se zcela nebo z části odeberou přede dnem konce jejich platnosti, dojde-li k vyčerpání kvóty pro danou populaci ryb stanovenou v příloze I. 3. Licence a zvláštní povolení k rybolovu se odeberou, nejsou-li dodrţeny povinnosti stanovené tímto nařízením. Článek 23 Nedodržení platných předpisů 1. Po dobu nejvýše 12 měsíců nejsou pro plavidlo třetí země, které nedodrţelo povinnosti stanovené tímto nařízením, vydány licence ani zvláštní povolení k rybolovu. 2. Komise předloţí orgánům dotyčné třetí země jména a charakteristické znaky plavidel této třetí země, která nejsou v důsledku porušení platných předpisů během následujícího měsíce nebo měsíců oprávněna lovit v rybolovné oblasti Společenství. Článek 24 Povinnosti držitele licence 1. Plavidla třetích zemí musí dodrţovat opatření pro zachování a kontrolu a veškeré další předpisy upravující rybolovné činnosti plavidel Společenství v oblasti, ve které jsou provozována, a zejména nařízení (EHS) č. 1381/87, (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94, (ES) č. 88/98, (ES) č. 850/98 a (ES) č. 1434/ Plavidla třetích zemí uvedená v odstavci 1 vedou lodní deník, do kterého zapisují údaje stanovené v části I přílohy VI. CS 25 CS