Posudek. Záměr Změna č. 7 územního plánu obce Dolní Morava. Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.

Transkript

1 Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Gočárova 504, Hradec Králové Záměr Změna č. 7 územního plánu obce Dolní Morava Posudek vliv výstavby sjezdové trati E, bobové dráhy a rozšíření hotelu Vista na lesní porosty květen 2015

2 2

3 návrh nové bobové dráhy 3

4 návrh sjezdové trati E 4

5 Obsah 1. Administrativně správní údaje Vyhotovení posudku Stručná charakteristika záměru Působnost orgánů státní správy Příslušnost k LHC Další funkce zájmového území Přírodní podmínky Přírodní lesní oblast Lesní vegetační stupně Poměry geomorfologické Poměry hydrografické Poměry klimatické Poměry geologické Poměry pedologické Faktory ovlivňující ohrožení lesních porostů větrem Obecná charakteristika porostů podle stupně ohrožení větrem Exponovanost lesních porostů vůči převládajícímu severozápadnímu proudění Ohrožení porostů větrem dle typu půdy Zhodnocení současného stavu lesních porostů a posouzení vlivu bořivých větrů na okolní porosty po odlesnění pro navrhované objekty Bobová dráha Sjezdová trať E Hotel Vista rozšíření wellness Eroze a vliv na vodní režim Závěr

6 1. Administrativně správní údaje 1.1 Vyhotovení posudku Zadavatel posudku: Sněžník, a.s. Gajdošova , Brno IČO: DIČ: CZ Zpracovatel posudku: Lesprojekt východní Čechy,s.r.o. Gočárova , Hradec Králové IČO: DIČ: CZ Odpovědným projektantem za vyhotovení posudku je Ing. Miroslav Malina Předmět posudku: Hlavním cílem je posouzení záměru výstavby sjezdové trati E, nové bobové dráhy a rozšíření hotelu Vista z pohledu stability lesních porostů a dopadu dočasného odlesnění části lesních pozemků na sousední lesní porosty. Hlavním úkolem posudku je: posoudit současný stav lesních porostů posoudit vliv větrů na nově otevřené porostní stěny a případné riziko kůrovcové kalamity posoudit vliv na půdu po odlesnění navrhnout opatření ke zmírnění negativních dopadů zásahů do lesních porostů 1.2 Stručná charakteristika záměru V lyžařském areálu SKI Centrum Dolní Morava v současnosti dochází k modernizaci a rozšíření lyžařských vleků, sjezdovek, dostavby hotelu Vista a návrhu výstavby nové bobové dráhy. Posouzení se týká výstavby sjezdové trati E, bobové dráhy a dostavby hotelu Vista. 1. Sjezdová trať E Návrh nové sjezdové trati je umístěn do střední části severozápadního svahu pod vrchem Slamník (1232 m n. m.). Nově navrhovaná trasa spojuje horní část tratě A a horní část tratě M. Funkcí trati E je tedy propojení dvou stávajících sjezdových tratí. Plánovaná sjezdová trať, včetně nových podzemních rozvodů pro zasněžování, bude vyžadovat odlesnění a zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v rozsahu m 2. Délka sjezdové trati vedená její osou činí 765 m. Její šířka se bude pohybovat od 24 do 30 m. 6

7 2. Bobová dráha Návrh nové bobové dráhy je plánován na lesních pozemcích mezi sjezdovou trati A a sjezdovou trati B. V severozápadním svahu Slamníku v nadmořské výšce od 1100 m n. m. do 750 m n. m. Plánovaná bobová dráha bude vyžadovat odlesnění a zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v rozsahu m 2. Délka bobové dráhy vedená její osou činí m. V době zpracování posudku je její šířka plánována na 5 m. 3. Hotel Vista wellness Návrh rozšíření hotelu Vista je plánován do spodní části západního svahu v nadmořské výšce 740 m n. m. Objekt je umístěn do severního okraje zapojené nastávající smrkové kmenoviny s příměsí javoru klenu, která je rozčleněna vyklizovacími linkami. Plánovaný objekt bude vyžadovat odlesnění a zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v rozsahu 8670 m 2. Tabulka dotčených lesních pozemků záměr parcelní číslo druh k.ú. Dotčení PUPFL (m2) sjezdová trať E 1059/1 LP Velká Morava wellness 5651 LP Velká Morava /2 LP Velká Morava bobová dráha 882/1 LP Velká Morava 882/2 LP Velká Morava 1059/14 LP Velká Morava Celkem zábor PUPFL Působnost orgánů státní správy Posuzované porosty se nacházejí na území ORP Králíky v Pardubickém kraji. Orgány státní správy lesů: Ministerstvo: Ministerstvo zemědělství /viz 15, odst.1, zákona č.2/1969 Sb. V platném znění/, které je ústředním orgánem státní správy lesů. Ministerstvo vykonává kompetence uvedené v 49,zákona 289/1995 Sb. Krajský úřad: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení státní správy lesů, Komenského náměstí 125, Pardubice. Kompetence dle zákona č.289/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Obec s rozšířenou působností: Městský úřad Králíky, Odbor životního prostředí, státní správa lesů, Velké náměstí 5, Králíky. Městský úřad vykonává kompetence uvedené v 48, zákona č.289/1995 Sb. Orgány státní správy vykonávají kompetence uvedené v 48a, 49, 56 zákona č. 289/1995 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. 7

8 Orgány státní správy ochrany přírody: Ministerstvo životního prostředí: je ústředním orgánem ochrany přírody. Jeho působnost je vymezena 79, zákona č.114/1992 Sb. Krajský úřad: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení státní správy lesů, Komenského náměstí 125, Pardubice. Správa CHKO Jeseníky: Šumperská 93, Jeseník. Správa CHKO vykonává kompetence dle 26 zákona č.114/1992 Sb. Česká inspekce životního prostředí : její působnost je vymezena 2-8, zákona České národní rady 282/1991 Sb. Posuzované území spadá do působnosti oblastního inspektorátu v Hradci Králové, Resslova 1229, Příslušnost k LHC Všechny dotčené pozemky v zájmovém území jsou ve vlastnictví České republiky a jsou spravovány státním podnikem Lesy České republiky. LHC: Hanušovice (1396), LHP s platností Lesní správa: Hanušovice Jednotky prostorového rozdělení lesa: 817A, 818B sjezdová trať E 818A, 819B bobová dráha 819A - wellness Kategorie lesa: 818A, 819A, 819B - les hospodářský 817A, 818B les zvláštního určení půdoochranná funkce V době zpracování posudku byl k dispozici návrh lesního hospodářského, který byl předložen ke schválení orgánům SSL. Rovněž tak návrh kategorizace lesů. 1.5 Další funkce zájmového území NATURA 2000: MZCHÚ: Přírodní parky: CHOPAV: ÚSES: Ptačí oblast Kralický Sněžník (CZ ) 817A, 818B, 819B ochranné pásmo NPR Kralický Sněžník - horní okraj bobové dráhy Přírodní park Kralický Sněžník Chráněná oblast přirozené akumulace vod Žamberk - Králíky Regionální biocentrum Kralický Sněžník 8

9 2. Přírodní podmínky Ski areál se nachází na západních zalesněných svazích údolí řeky Moravy orientovaném sever-jih, mezi vrchy Slamník (1232 m n.m.) a Chlum (1116 m.n.m.). Lesní společenstva jsou zastoupena jehličnatými porosty s převahou smrku ztepilého, menší příměs buku lesního, jedle bělokoré a javoru klenu. V mladších porostech je pomístné zastoupení břízy bradavičnaté. Svahy jsou již nyní rozčleněny více sjezdovými tratěmi. Vzhledem k druhové skladbě porostů jsou starší a středněvěké kmenoviny náchylné na poryvy bořivých větrů, což se projevuje i v současných klimatických podmínkách. 2.1 Přírodní lesní oblast Posuzované území se nachází v přírodní lesní oblasti 27 Hrubý Jeseník. 2.2 Lesní vegetační stupně Vegetační lesní stupně vyjadřují vztah mezi klimatem a biocenózou, u níž vedle kombinace druhů je rozhodující složení přirozené dřevinné složky. Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je podmíněno mezoklimatem tj. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení dalších faktorů (ovlivnění vodou). Plánovaná trasa se nachází v nadmořské výšce m.n.m. Posuzované porosty se nacházejí v 5. jedlobukém až 7. bukosmrkovém lesním vegetačním stupni. 2.3 Poměry geomorfologické (Demek,J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR. Academia 1987) Členění: Provincie - Česká vysočina Soustava - IV Krkonošsko-jesenická Podsoustava - IVC Jesenická Celek - IVC -3 Hanušovická vrchovina Podcelek - IVC 3D Branenská vrchovina Okrsek- IVC 3Da Červenopotoční kotlina Celek - IVC -4 Kralický Sněžník 2.4 Poměry hydrografické Území náleží do povodí Moravy Morava po Moravskou Sázavu ( ). Celková plocha povodí je 43,054 km 2. Údolím protéká vlastní tok řeky Moravy. Bočními přítoky jsou Hluboký potok, Mlýnský potok, Kopřivák a Poniklec. Zájmové území se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk Králíky, vyhlášené NV ČSR 10/

10 2.5 Poměry klimatické Dle Mapy klimatických oblastí ČSSR (Quitt, 1970) leží posuzované území v klimatickém regionu oblastí CH6, která je charakteristická krátkým chladnějším a vlhčím létem, delší mírnou zimou s delším trváním sněhové pokrývky a delšími přechodnými obdobími. Charakteristiky CH6 Počet letních dnů Počet dnů nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu 5-6 Průměrná teplota v říjnu 6-7 Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Úhrn srážek ve vegetační době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Průměrná roční teplota: pohybuje se kolem 6 C Zjednodušeně lze říci, že pomocí Langova dešťového faktoru (LDF) klasifikujeme a hodnotíme oblasti podle dostupnosti vláhy v půdě pro rostliny. Vyjadřujeme ho jako podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu daného místa. Jako jeho limitní hodnota pro sucho je považována hodnota 70. Podle hodnoty LDF klasifikujeme klima na výstředně aridní (< 10), aridní (10-40), semiaridní (40-50), semihumidní (50-60), humidní (60-160) a perhumidní (>160). 2.6 Poměry geologické Území je součástí kerného pohoří vzniklé tektonickými zdvihy v mladších třetihorách. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Ve čtvrtohorách bylo území modelováno ledovcem, vznikl charakteristický amfiteátr řeky Moravy, mrazové sruby, kamenná moře a jiné periglaciální jevy. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami. 2.7 Poměry pedologické V horních partiích bobové dráhy a na ploše sjezdovky jsou zastoupena exponovaná stanoviště vyšších poloh - 6N, 7N. Bonita je podprůměrná. Půdní typ : oligotrofní až podzolované typické kambizemě, luvizemě, kryptopodzoly, podzoly. Půdní druh: hlinitopísčité až hlinité, mírně vlhké, různě hluboké, místy kamenité, drolivé. V dolní části bobové dráhy jsou zastoupeny soubory normálních kyselých stanovišť vyšších poloh 5K, 6K Půdní typ : oligotrofní až podzolované typické kambizemě, luvizemě, kryptopodzoly, podzoly. Půdní druh: hlinitopísčité až hlinité, mírně vlhké, různě hluboké, místy kamenité, drolivé. 10

11 3. Faktory ovlivňující ohrožení lesních porostů větrem 3.1 Obecná charakteristika porostů podle stupně ohrožení větrem Ohrožení podle charakteru lesního porostu je specifikováno těmito vstupními faktory: a) druhová skladba porostu procento zastoupení smrku ztepilého b) věk porostu c) věk a štíhlostní koeficient porostu Riziko ohrožení větrem dle zastoupení smrku ztepilého v porostní skupině stupeň rizika zastoupení smrku v por.sk. (%) 1. riziko velmi nízké riziko nízké riziko střední riziko vysoké riziko velmi vysoké Riziko ohrožení větrem dle věku porostní skupiny stupeň rizika věk porostní skupiny (roky) 1. riziko velmi nízké riziko nízké riziko střední riziko vysoké riziko velmi vysoké 120 a více Riziko ohrožení větrem dle střední výšky smrku v porostní skupině stupeň rizika Střední výška smrku v por.sk. (m) 1. riziko nízké riziko střední riziko vysoké 23 a více Riziko ohrožení větrem dle štíhlostního koeficientu smrku v porostní skupině stupeň rizika Štíhlostní koeficient smrku v por. sk. 1. riziko nízké 0,89 a méně 5. riziko střední 0,90 0,99 9. riziko vysoké 1,00 a více 3.2 Exponovanost lesních porostů vůči převládajícímu severozápadnímu proudění Terén posuzovaného území tvoří svah se západní expozicí v údolí řeky Moravy, které je orientované od severu na jih. Jedná se o značně nepříznivé podmínky z pohledu převládajících větrů o severu a severozápadu. Následující tabulka rozlišuje tři základní stupně ohrožení větrem po odtěžení porostu a vytvoření nového okraje lesa. Na to navazuje stabilita nové porostní stěny a dalších porostů, které leží ve směru proudění bořivých větrů. 11

12 Riziko ohrožení větrem následné porostní stěny a porostů stupeň rizika 1. riziko nízké 5. riziko střední 9. riziko vysoké 3.3 Ohrožení porostů větrem dle typu půdy Pro vyhodnocení stability lesních porostů nám nejlépe slouží lesnická typologie, její edafické edafické kategorie a lesní typy. Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jednotného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Riziko ohrožení větrem dle edafické kategorie, SLT stupeň rizika Edafická kategorie, SLT 1. riziko nízké Z, Y, X, J, C 5. riziko střední 1-8 K, 1 8N 9. riziko vysoké S, B, H, D, O, P, Q, T, R, G Riziko ohrožení větrem dle SLT má menší význam oproti ostatním faktorům. Nejstabilnější lokality jsou zpravidla na nejchudších půdách - exponovaná a extrémní stanoviště. Oproti tomu nejméně stabilní jsou stanoviště vodu ovlivněné a bohaté. 12

13 4. Zhodnocení současného stavu lesních porostů a posouzení vlivu bořivých větrů na okolní porosty po odlesnění pro navrhované objekty 4.1 Bobová dráha trasa návrhu bobové dráhy na porostní mapě 1 : (návrh LHP s platností ) Současný stav lesních porostů Lesní porosty se nacházejí ve spodní části severozápadního svahu pod Slamníkem. Mezi dvěma již realizovanými sjezdovými tratěmi, v nadmořské výšce od 750 do 1100 m.n.m. Zastoupeny jsou zde exponovaná stanoviště vyšších poloh 6N, 7N, která převládají a kyselá stanoviště vyšších poloh 5K, 6K. Trasa bobové dráhy zasáhne do kultur, mlazin a tyčkovin 818A1a, 818A2, 818A3, 819B1a, 819B2a. Mlaziny jsou růstově a věkově značně diferencované. Diferenciace je dána vznikem kombinací přirozené a umělé obnovy. V dané lokalitě je tento stav žádoucí z pohledu stability porostu. Střední část plánované bobové dráhy protíná mýtnou smrkovou kmenovinu s vtroušenými listnáči - 818A9. Spodní dojezdová část je plánována do okraje smrkové kmenoviny s příměsí javoru klenu 819B7. Nejstarším porostem v zájmovém území je smrková kmenovina s příměsí kvalitního buku a jedle - 819B14. V severozápadní části porostu je instalováno lanové centrum. Zdravotní stav porostů je relativně dobrý. Negativní působení abiotických a biotických činitelů na lesní porosty se projevuje zejména staršími škodami jelení zvěří ohryzem a loupáním ve smrčinách s následnou hnilobou. Vlivem působení těžkého sněhu a námrazy v zimních měsících dochází k vrškovým zlomům zejména u smrku v kmenovině 818A9 a 819B14. 13

14 Působení bořivých větrů na okolní porosty po plánovaném odlesnění Porostní skupina Tabulka stupňů ohrožení bořivými větry dle jednotlivých porostních skupin Charakteristika porostu (váha 60%) věk zastoupení SM výška porostu Stupeň ohrožení štíhlostní koeficient Vítr (váha 30%) Půda (váha 10%) Průměrně celkem 818A1a ,3 818A ,0 818A ,3 818A ,9 819B1a ,0 819B2a ,3 819B ,3 819B ,3 Porostní skupiny 818A1a, 818A2 bude bobová dráha protínat na více místech. Jedná se o odrůstající mlaziny. Vzhledem k značné růstové a věkové diferenciaci, kdy je pomístně udržen volnější zápoj s hlubším zavětvením, je celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů téměř nulový. Tyčkovinu 818A3 bude bobový dráha protínat též na více místech. Tento porost má také dostatečnou růstovou a věkovou diferenciaci. Je zde ovšem hustší zápoj s výše nasazenými korunami u smrku. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 10%. Kmenovina 818A9 bude zasažena napříč středem porostu. Při realizaci šetřit vtroušené dřeviny, vitální jedince smrku a nastupující hloučkovité zmlazování. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 60%. Porostní skupiny 819B1a, 819B2a bude bobová dráha protínat v jižních okrajích. Jedná se o odrůstající mlaziny. Vzhledem k značné růstové a věkové diferenciaci, kdy je pomístně udržen volnější zápoj s hlubším zavětvením, je celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů téměř nulový. Kmenovina 819B7 bude odlesněna v jižním okraji v návaznosti na sousední sjezdovou trať. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy je nulový. Kmenovina 819B14 bude zasažena napříč středem porostu. Stabilita samotné kmenovina bude částečně narušena. Okolní porosty při případném rozpadu kmenoviny nebudou ovlivněny na návětrné straně porost sousedí se sjezdovou tratí. V lesním hospodářském plánu je návrh na postupnou obnovu porostu. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 30%. 14

15 4.2 Sjezdová trať E trasa návrhu sjezdové trati E na porostní mapě 1 : (návrh LHP s platností ) Současný stav lesních porostů Lesní porosty se nacházejí ve střední části svahu pod Slamníkem, po hraně menšího hřebene. Nová sjezdová trať E bude tvořit spojení dvou již realizovaných sjezdových tratí, v nadmořské výšce od 1105 do 980 m.n.m. Zastoupeny jsou zde exponovaná stanoviště vyšších poloh 6N, 7N. Trasa sjezdové trati zasáhne do kultur a mlazin 818B1, 818B2. Mlaziny jsou růstově a věkově značně diferencované. Diferenciace je dána vznikem kombinací přirozené a umělé obnovy. Věkové rozpětí vzniku těchto porostů je i více než 15 let. V dané lokalitě je tento stav žádoucí z pohledu stability porostu. Porostní skupiny 817A4, 818B4 jsou zapojené smrkové tyčkoviny. Nastávající kmenoviny 817A6, 818B6 jsou též zapojené smrčiny. Porostem 818B6 prochází cyklotrasa. Smrková kmenovina 817A9 tvoří kompaktní zapojený porost s růstovými diferencemi. Mýtná kmenovina 818B15 je porost místy s volnějším zápojem s převahou smrku a příměsí buku a jedle. Dochází k dobrému zmlazování smrku, které jsou doplněny podsadbou buku a jedle. 15

16 Zdravotní stav porostů je relativně dobrý. Negativní působení abiotických a biotických činitelů na lesní porosty se projevuje zejména staršími škodami jelení zvěří ohryzem a loupáním ve smrčinách s následnou hnilobou (především porosty 817A6, 818B6). Vlivem působení těžkého sněhu a námrazy v zimních měsících dochází k vrškovým zlomům zejména u smrku v kmenovině 817A6, 817A9 a 818B15. Působení bořivých větrů na okolní porosty po plánovaném odlesnění Porostní skupina Tabulka stupňů ohrožení bořivými větry dle jednotlivých porostních skupin Charakteristika porostu (váha 60%) věk zastoupení SM výška porostu Stupeň ohrožení štíhlostní koeficient Vítr (váha 30%) Půda (váha 10%) Průměrně celkem 817A ,2 817A ,5 817A ,3 818B ,0 818B ,3 818B ,2 818B ,7 818B ,6 Smrková tyčkovina 817A4 se skládá z více části. Odtěžen bude pouze východní okraj jižní části. Vzhledem k tomu, že požadovaná část porostu přímo navazuje na sousední sjezdovou trať a plocha zasažené části je velmi malá ( do 0,05 ha), je celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů nulový. Smrkové tyčoviny 817A6 a 818B6 bude sjezdová trať protínat v horní části svahu na dvou místech. Porosty jsou oslabeny svým zdravotním stavem hniloba po starších škodách zvěří. Odtěžené plochy budou navazovat na sousední smrkové tyčoviny a kmenoviny. Při tvorbě porostní stěny preferovat vitální jedince s hlubší korunou. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 40%. Kmenovina 817A9 bude odtěžen v horní části odvráceného svahu. Jedná se o exponovanou část porostu s vrcholkovými zlomy. Z důvodu umístění realizace do horní části porostu, je riziko ovlivnění okolních porostů sníženo. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 20%. Mlaziny 818B1, 818B2 bude sjezdová trať protínat v horních okrajích svahu. Jedná se o růstově a věkově diferencované mlaziny. V okrajích budoucí sjezdovky ponechávat příměsi buku, jedle a modřínu na úkor smrku. Vzhledem k značné růstové a věkové diferenciaci, kdy je pomístně udržen volnější zápoj s hlubším zavětvením, je celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů téměř nulový. Tyčkovina 818B4 bude odlesněna v jižní části. Vzhledem k sousedící mlazině a stávající sjezdové trati nejsou ohroženy sousední porosty, ale nestabilní nově založené 16

17 porostní stěny zbývající části tyčkoviny. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy je 10%. Kmenovina 818B15 bude zasažena napříč v horní třetině svahu. Stabilita samotné kmenovina bude částečně narušena. Z okolních porostů při případném rozpadu kmenoviny bude ovlivněna již zmiňovaná zbývající část porostu 818B4. V lesním hospodářském plánu je návrh na postupnou obnovu mýtné kmenoviny. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 30%. 17

18 4.3 Hotel Vista rozšíření wellness Rozšíření hotelu o wellness na porostní mapě 1 : (návrh LHP s platností ) Současný stav lesních porostů Nastávající smrková kmenovina se nachází v severozápadním kraji lesa v dolní části západního svahu, v nadmořské výšce 740 m n. m. V severním okraji plánovaného odlesnění je příměs listnáčů s převahou javoru klenu. Zdravotní stav porostů je relativně dobrý. Negativní působení abiotických a biotických činitelů na lesní porosty se projevuje zejména staršími škodami jelení zvěří ohryzem a loupáním. Jednotlivě se vyskytují vrcholové zlomy. Působení bořivých větrů na okolní porosty po plánovaném odlesnění Tabulka stupňů ohrožení bořivými větry Porostní skupina Charakteristika porostu (váha 60%) věk zastoupení SM výška porostu Stupeň ohrožení štíhlostní koeficient Vítr (váha 30%) Půda (váha 10%) Průměrně celkem 819A ,2 18

19 Nastávající kmenovina 819A7 bude odlesněna ve svém severním okraji. Odtěžené plochy budou navazovat na sousední část stávajícího porostu, a to její smrkové části. Nově vytvořená porostní stěna, bude v jižní části tvořena jedinci, kteří nejsou stabilizování proti působení bořivých větrů. Při tvorbě nové porostní stěny je tedy třeba preferovat vitální jedince s hlubší korunou. Celkový podíl potenciálně negativně ovlivněných porostů z dané plochy činí 100%. 19

20 5. Eroze a vliv na vodní režim Na 765 metrech plánované sjezdové trati činí převýšení 125 výškových metrů 16%. Vzhledem k účelu nově plánované trati, jako spojnice dvou realizovaných sjezdových tratí se jedná o mírný spád. Bobová dráha je specifická svým úzkým profilem 5m. Její průběh je charakterizován mnoha plánovanými smyčkami, které budou přirozeně zpomalovat rychlost dráhy i odtok povrchové vody. Výstavba objektu wellness bude realizována již v mírném svahu. Stavba zakrývající odlesněný terén bude dostatečně bránit půdní erozi. Terén u všech objektů je specifický svým nízkým půdním profilem s místy vystupující matečnou horninou, proto je důležité co nejvíce snížit riziko eroze. Z těchto důvodů jsou porosty v lokalitě sjezdové trati E zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení půdoochranná funkce. Proto je třeba důsledně dbát na dodržení technologických postupů v průběhu odlesnění a následném zabezpečení ploch zpomalením odtoku povrchových vod by nemělo docházet k odnosu půdy na daných lokalitách. Největší erozní ohrožení nastane při samotné realizaci odlesnění, kdy je třeba chránit půdní kryt a následně pak bude ohrožena samotná odlesněná plocha. Po odtěžení jednotlivých částí porostů se nedoporučuje klučení pařezů. Pro zarovnání s profilem terénu je vhodné jejich seříznutí v rovině s terénem. Z technologií pro výstavbu sjezdových tratí bude nezbytné dodržet zásadu nezasahovat při úpravě povrchu do půdního krytu ve vzdálenosti 2 5 m od porostní stěny, založit trvalý travní porost osivem místní provenience po domluvě s CHKOJ ve vhodném klimatickém období, nejlépe na jaře při dostatku vláhy a při nízkém riziku přívalových dešťů. Založený travní porost bude třeba v první letech kosit z důvodu jeho rychlejšího zahuštění. V prudkých sklonech u obou objektů založit příčné svodnice pro zpomalení odtoku povrchové vody. Změny vodního režimu na ploše sjezdové trati budou způsobeny dvěma vlivy: a) Odlesněná plocha bude mít nižší schopnost zadržení a akumulace horizontálních a vertikálních srážek a zrychlení odtoku vody z dané lokality. b) Při umělém zasněžování se projeví větší množství sněhu na malé ploše. Voda používaná na umělé zasněžování obsahuje většinou více živin než voda dešťová. Naopak se na uměle zasněžovaných svazích projeví spíše zvýšený splach živin z tajícího sněhu než přínos živin z této vody (Wipf et al. 2002). Vzhledem k malému plošnému rozsahu posuzovaného záměru, zejména bobové dráhy, bude vliv změn na zvýšení rizika negativního dopadu do vodního režimu nepatrný. 20

21 6. Závěr Závěrem lze konstatovat, že záměr změny územního plánu č. 7 lze rozdělit na dvě části. Případná realizace záměru sjezdové trati a bobové dráhy zásadně nezvýší riziko ohrožení lesních porostů větrnými kalamitami. Oba objekty sjezdová trať E a bobová dráha jsou umístěny do již rekreačně využívaných lesů mezi stávající sjezdové tratě, které jsou v dolní polovině vrchu Slamník. V místě výstavby objektu wellness dojde ke zvýšení ohrožení zbývající části kmenoviny větrnou kalamitou. V lokalitě, kde jsou sjezdová trať a bobová dráha plánovány, převažují mlaziny a tyčkoviny s převahou smrku ztepilého, které se lépe přizpůsobí případným změnám. Zvýšené riziko destabilizace porostů bořivými větry je pouze u kmenoviny 818A9. Tento porost má charakter horské smrčiny nižších růstových dimenzí. Zde bude nutné podpořit již počínající zmlazování smrku ztepilého s případnou prosadbou buku lesního, javoru klenu, případně jeřábu. Mýtné kmenoviny 818B15 a 819B14 nejsou plošně významné a dle lesního hospodářského plánu je zde navržena jejich postupná obnova. Také v tomto porostu je třeba intenzivně pracovat s přirozenou obnovou dřevin z přirozené druhové skladby na daném stanovišti.riziko destabilizace okolních porostů při plánovaném odlesnění částí stávajících mlazin a tyčkovin je nízké. Porost 819A7 bude nejvíce ohrožen bořivými větry v místech nově vytvořených porostních stěn, především jejich jižní část. Největší riziko narušení nových porostních stěn bude v době výstavby nového objektu. Následně bude porost částečně chráněn novou budovou wellness. Obecné preventivní zásady na minimalizaci škod větrem jsou v nově vzniklých porostních stěnách preferovat vitální nepoškozené jedince smrku s hlubší korunou. Při výchově již založených porostů je vhodné zachovat výškovou a růstovou rozrůzněnost v exponovaných okrajích porostů. Je vhodná též preference méně zastoupených příměsí při výchovných zásazích buku lesního, jedle bělokoré, javoru klenu a modřínu opadavého. Porosty pěstovat ve volnějším zápoji. Při realizaci obou staveb je třeba dbát, aby odlesnění plánovaných ploch bylo provedeno jen v nejnutnější možné míře a nedocházelo k zásahům do půdního krytu mimo těleso stavby. Otázkou je, jak ovlivní zvýšený pohyb rekreantů v porostech v okolí bobové dráhy zdravotní stav porostů sešlapávání kořenových náběhů pomístné narušení půdního krytu apod. Provozovatel vybudovaných rekreačních zařízení musí dbát na zvýšenou bezpečnost návštěvníků z hlediska jejich ohrožení lesními porosty. Jedná se o případné lesní polomy, pády jednotlivých odumřelých větví apod. Realizace odlesnění a stavby sjezdové trati je vhodné situovat v období mimo hnízdění ptačích druhů v ptačí oblasti Králický Sněžník. Po ukončení platnosti rozhodnutí na dočasné odlesnění plánovaných ploch vlastník zařízení uvede pozemky do původního stavu. v Hradci Králové dne ing. Miroslav Malina 21

22 22