CZ.1.11/4.2.00/ ,

Transkript

1 Vzdělávací modul č. 4: Veřejné zakázky studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/ , spolufinancovaného z Regionálního operačního programu Jihovýchod Aktualizace k

2 OBSAH 1. ÚVOD PRÁVNÍ UKOTVENÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK VEŘEJNÁ ZAKÁZKA ZADAVATEL VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZÁKLADNÍ ZÁSADY POSTUPU ZADAVATELE DRUHY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK DĚLENÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK DLE PŘEDPOKLÁDANÉ VÝŠE PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ UŽŠÍ ŘÍZENÍ ZJEDNODUŠENÉ PODLIMITNÍ ŘÍZENÍ SOUTĚŽNÍ DIALOG SOUTĚŽ O NÁVRH ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELEM V PRŮBĚHU ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ZASTOUPENÍ ZADAVATELE V ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY VYMEZENÍ ROZSAHU ZADÁVACÍCH PODMÍNEK KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY HODNOTÍCÍ KRITÉRIA REALIZACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

3 6.2 LHŮTY V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ PŘÍJEM A SHROMÁŽDĚNÍ NABÍDEK OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK S NABÍDKAMI POSOUZENÍ PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍ NABÍDKY UZAVŘENÍ SMLOUVY ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE STRUČNÁ REKAPITULACE POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY UVEŘEJŇOVÁNÍ VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PROFIL ZADAVATELE OCHRANA UCHAZEČŮ PROTI NESPRÁVNÉMU POSTUPU ZADAVATELE NÁMITKY DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PŘÍLOHY

4 1. ÚVOD Do rukou se Vám dostává studijní materiál, který byl zpracován v rámci realizace zakázky: Zajištění vzdělávání za účelem přípravy JMK na programové období Cílem tohoto studijního materiálu je seznámit účastníky s tím, jak úspěšně administrovat veřejné zakázky. Kurz je zaměřen: - na seznámení s právním ukotvením veřejných zakázek včetně aktuální novelizace zákona o veřejných zakázkách a plánované nové úpravy zadávaní veřejných zakázek, - na postup zpracování zadávacích podmínek, zejména pak nastavení kvalifikačních předpokladů a hodnotících kritérií, - na zajištění správného postupu při zahájení zadávacího řízení a jeho průběh až do podání nabídek - na zajištění správného postupu zadavatele a jednotlivých komisí při otevírání obálek, posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek, - na zajištění postupů při ukončení zadávacího řízení a - na problematiku zrušení zadávacích řízení - na zajištění zveřejňovacích povinností zadavatele, - na problematiku námitek uchazečů a dohledu nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 4

5 2. PRÁVNÍ UKOTVENÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Stěžejním právním předpisem, který upravuje oblast zadávání veřejných zakázek, je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Tento zákon nabyl účinnosti a byl od svého vydání již mnohokrát novelizován. Poslední zásadní novelizace (tzv. transparenční novela ) byla provedena zákonem č. 55/2012 Sb., který nabyl z velké části účinnosti k , vybraná ustanovení byla účinná až od Aktuální novelizace zákona Aktuální technická novela na základě zákona č. 40/2015 Sb. s účinností od zahrnuje více než 30 změn v mnoha případech formálního charakteru, ale s řadou významných změn (viz dále), zejména pak: odstranění povinnosti zrušit zadávací řízení v případě jedné nabídky, možnost hodnotit kvalifikaci pracovníků dodavatele zapojených do plnění veřejné zakázky, změna podmínek pro zadávání víceprací a rozsahu zadávání víceprací na 30 %, zrušení Seznamu hodnotitelů (ve vazbě na významné veřejné zakázky), změny postupů a povinností při řízení u ÚOHS. Novelizace zákona v návaznosti na evropské směrnice Aktuálně se připravuje významná novela zákona o veřejných zakázkách v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU s plánovanou účinností od , nejpozději pak od dubna Fakticky půjde o zcela nový zákon, který nahradí zákon č. 137/2006 Sb. Stěžejní změny v důsledku transpozice směrnice: Nový institut tzv. inovačního partnerství zadavatele a dodavatele pro vývoj inovačního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Zjednodušený režim zadávání zakázek, který se vztahuje na tzv. zadavatele na nižší správní úrovni (tj. všichni veřejní zadavatelé, kteří nejsou orgány ústřední státní správy). Na sociální, zdravotní a vzdělávací služby se bude vztahovat specifický režim s vyšší prahovou hodnotou EUR a směrnice ukládá pouze dodržení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení. Veřejní zadavatelé budou zásadně povinni rozdělovat veřejné zakázky na části zadávané v jednom zadávacím řízení, aby byla usnadněna účast v zadávacích řízeních i pro dodavatele z řad malých a středních podniků. Zkrácení minimálních lhůt pro žádost o účast a pro předložení nabídek byly zkráceny. Povinná akceptace čestného prohlášení jako přímého důkazu pro účely prokázání kvalifikace. Požadavky na prokázání výše obratu jsou s výjimkou řádně zdůvodněných případů výslovně omezeny na trojnásobek předpokládané hodnoty zakázky Veřejní zadavatelé by měli být povinni předkládat text uzavřených smluv u významných služeb dohledovému orgánu (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Směrnice podstatně podporuje elektronizaci zadávání veřejných zakázek výrazně nad rámec stávající úpravy. 5

6 Členský stát může stanovit, že subdodavatelé mohou od veřejného zadavatele požadovat za stanovených podmínek přímou platbu za dodávky, stavební práce a služby poskytované hlavnímu dodavateli v souvislosti s plněním zakázky. Specifické ustanovení o střetu zájmů, a to skutečného, potenciálního nebo domnělého střetu zájmů, které se vztahuje na pracovníky veřejného zadavatele nebo poskytovatele služeb v oblasti zadávání zakázek. Specifické ustanovení o ochranných opatřeních proti neoprávněnému upřednostňování účastníků, kteří zadavateli poskytovali rady nebo byli zapojeni do přípravy zadávacího řízení. Posílení hodnocení nabídek prostřednictvím ekonomické výhodnosti nabídky. Možnost hodnotit celoživotní náklady. Větší zohlednění sociálních a environmentálních kritérií. Možnost nejdříve hodnotit nabídky a požadovat kvalifikaci až od vybraného dodavatele, Možnost vyloučit dodavatele kvůli zásadním profesním pochybením (jakékoli zaviněné jednání, které má dopad na profesní důvěryhodnost prakticky například pokud zadavateli neposkytl vůbec plnění v předchozí zakázce nebo vykazovalo zásadní nedostatky). Zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu a zvýšení limitů pro použití zjednodušeného podlimitního řízení. Možnost vyjednávání o nabídkách i mimo režim jednacích řízení. Zvýšení limitu na vícepráce na 50 %. 6

7 3. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V úvodu tohoto studijního materiálu jsou vymezeny základní pojmy, které se k problematice veřejných zakázek vztahují. 3.1 Veřejná zakázka Veřejnou zakázkou (dále jen VZ nebo zakázka je zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací, a to za úplatu. Typické charakteristiky veřejné zakázky 1 : písemná forma smluvního vztahu (smlouva nebo objednávka), na jedné straně vztahu stojí zadavatel, na druhé straně jeden nebo více dodavatelů, úplatnost vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem, předmětem je poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací. 3.2 Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky se dle zákona považují 3 základní skupiny zadavatelů, a to: stát-česká republika a státní organizace, obec či kraj nebo příspěvková organizace, u níž obec či kraj vykonává funkci zřizovatele, Veřejný zadavatel Dotovaný zadavatel Sektorový zadavatel jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejích orgánech. Právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z veřejných zdrojů přesahují Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby 2. Právnická osoba vykonávající některou z relevantních činností vymezených zákonem a pokud současně tuto činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva anebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Dominantním vlivem se rozumí případy, kdy veřejný zadavatel 1 Pokud schází byť jen jediný ze shora uvedených typických znaků veřejné zakázky, nejedná se o veřejnou zakázku zadanou v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. 2 Typicky se jedná o podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), realizující projekt podpořený z fondů EU nebo formou jiné dotace z veřejných zdroj. 7

8 disponuje většinou hlasovacích práv nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejích orgánech. 3.3 Základní zásady postupu zadavatele Zadavatel je vždy při zadávání veřejné zakázky (a to nejen veřejných zakázek dle zákona, ale i veřejných zakázek malého rozsahu) povinen dodržovat zejména tyto tři zásady: Zásada Zásada transparentnosti Zásada rovného zacházení Zásada zákazu diskriminace Specifikace zásady Smyslem této zásady je, aby proces zadávání veřejné zakázky byl pro uchazeče čitelný a předvídatelný a samozřejmě i lehce kontrolovatelný. Nachází své uplatnění prakticky ve všech fázích zadávacího řízení. Lze ji identifikovat například v oznamovací povinnosti při zahájení zadávacího řízení či v povinnosti vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami či v povinnosti odůvodnit dostatečně hodnocení nabídek či vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. V obecné rovině jde o povinnost zadavatele přistupovat ke všem zadavatelům v průběhu zadávacího řízení stejným nebo obdobným způsobem. Aplikaci této zásady v konkrétních ustanoveních zákona lze opět například na povinnosti zadavatele vyrozumět o odpovědi na žádost o poskytnutí dodatečné informace v zadávacím řízení nejen tazatele, nýbrž všechny uchazeče o veřejnou zakázku. Zásada zákazu diskriminace se týká primárně prevence závažného omezení hospodářské soutěže, které by mohlo nastat v důsledku nepřiměřených omezujících podmínek zadávacího řízení nastavených v rámci kvalifikačních předpokladů nebo hodnotících kritérií. Případ(y) porušení dané zásady Nedostatečné odůvodnění přiděleného bodového hodnocení u kvalitativních hodnotících kritérií, např. pokud jedna z nabídek je hodnocena 100 body a další v pořadí 30 body. Poskytnutí jiných informací jednomu z uchazečů (např. formou osobní konzultace nebo telefonu), případně přednostní odeslání dodatečných informací uchazeči, který informaci požadoval. Nepřiměřené nastavení technických předpokladů, např. stanovení požadavku na doložení 15 významných zakázek/služeb nebo požadavek na vzdělání v konkrétním oboru. 8

9 3.4 Druhy veřejných zakázek Pro posouzení o který druh zakázky se jedná, je vždy rozhodující, který druh veřejné zakázky je z hlediska celkového objemu zakázky převažující. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na tři skupiny: Druh VZ Dodávky Stavební práce 3 Služby Specifikace druhu VZ Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle předchozího odstavce rovněž poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (např. dodávka klimatizace včetně stavebních úprav, dodávka počítačů vč. servisu). Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností vymezených v příloze č. 3 zákona a s nimi související projektová a inženýrská činnost, nebo zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci. Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle výše uvedených činností rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem. Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. 3.5 Dělení veřejných zakázek dle předpokládané výše Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty bez DPH člení na 4 skupiny: Druh VZ Limity pro daný druh VZ včetně VZ malého VZ na dodávky nebo služby v hodnotě nižší než Kč bez 3 S ohledem na potřeby cílové skupiny projektu Zvyšování absorpční kapacity území JMK jsou VZ na stavební práce vymezeny pouze v nezbytně nutném rozsahu, stejně tak specifické druhy nebo postupy zadávacího řízení, které jsou většinou buď pouze stručně zmíněny nebo uvedeny jako příloha tohoto materiálu. 9

10 Druh VZ rozsahu (VZMR) 4 Podlimitní VZ Nadlimitní VZ Významná VZ Limity pro daný druh VZ včetně DPH VZ na stavební práce v hodnotě nižší než Kč bez DPH VZ na dodávky nebo služby v hodnotě: Kč bez DPH až Kč bez DPH pro územněsprávní celky a jimi zřizované nebo založené organizace Kč bez DPH až Kč bez DPH pro Českou republiku a státní podniky a organizace VZ na stavební práce v rozsahu Kč až Kč bez DPH VZ na dodávky nebo služby v hodnotě vyšší než příslušný limit pro podlimitní VZ dle typu zadavatele VZ na stavební práce v hodnotě vyšší než Kč bez DPH VZ v hodnotě vyšší než 50 mil. Kč bez DPH pro územněsprávní celky a jejich organizace VZ v hodnotě vyšší než 300 mil. Kč bez DPH pro stát jako zadavatele a jeho organizace 3.6 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Předpokládaná hodnota VZ = zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění VZ, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná částka bez daně z přidané hodnoty. Předpokládanou hodnotu stanovuje zadavatel na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně. Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty dle délky plnění VZ: má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, pak předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, 4 Zadávání zakázek malého rozsahu je vyňato z působnosti zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel však i tak má za povinnost dodržovat základní zásady postupu zadavatele, které byly zmíněny v předchozím textu, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zahájí-li však zadavatel zadávání VZ malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní VZ, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky po celou dobu zadávacího řízení. 10

11 má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit pak předpokládanou hodnotu veřejné zakázky se stanoví jako předpokládaná výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců. V případě opakující se nebo trvající dodávky je základem pro určení předpokládané hodnoty skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců nebo součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců. Předpokládaná hodnota a opční právo Opční právo může zadavatel využít na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení. Opční právo lze využít pouze ve vztahu k dodavateli, kterému zadal původní veřejnou zakázku, a to pouze v případě, kdy cena plnění odpovídající opčnímu právu bez DPH nečiní více než 30 % ceny původní veřejné zakázky. Zadavatel je při zahájení zadávacího řízení současně povinen předběžně stanovit dobu využití opčního práva a vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. 4. DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ Zákon o veřejných zakázkách upravuje tyto druhy zadávacích řízení otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění zjednodušené podlimitní řízení soutěžní dialog soutěž o návrh 4.1 Otevřené řízení V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je pak výzvou k podání nabídek dodavatelů včetně prokázání splnění kvalifikace. 4.2 Užší řízení V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. 11

12 Zadávací řízení v užším řízení se tedy od otevřeného řízení liší v zásadě tím, že je rozděleno do dvou fází. V první fázi zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. V této fázi uchazeči deklarují svoji vůli zúčastnit se zadávacího řízení a prokazují splnění kvalifikace stanovené zadavatelem. Ve druhé fázi zadávacího řízení již zadavatel vyzývá pouze příslušný počet dodavatelů, kteří v první fázi prokázali kvalifikaci, k podání nabídek. Zadavatel již tedy nedává možnost účastnit se zadávacího řízení všem zájemcům o účast, nýbrž pouze vybraným dodavatelům. 4.3 Zjednodušené podlimitní řízení Veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby, podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne Kč bez DPH, veřejné zakázky malého rozsahu. Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Písemnou výzvu uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi. Písemná výzva musí obsahovat alespoň identifikační údaje veřejného zadavatele, informaci o druhu a předmětu veřejné zakázky, zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace lhůtu a místo pro podání nabídek, požadavky na prokázání splnění kvalifikace, pokud nejsou součástí zadávací dokumentace, údaje o hodnotících kritériích, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídku i dodavatele, který nebyl vyzván. 4.4 Soutěžní dialog Soutěžní dialog je dalším specifickým postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky, který nalézá své uplatnění pouze při splnění striktně nastavených zákonných podmínek. Soutěžní dialog umožňuje zadavatelům efektivně zadat takové veřejné zakázky, kde dopředu ani na začátku procesu zadávání veřejné zakázky není zadavatel přesně schopen specifikovat vlastní plnění veřejné zakázky anebo jeho některé výrazné charakteristiky. V rámci takto zvoleného postupu zadávání veřejné zakázky za pomoci soutěžního dialogu, může zadavatel až v průběhu zadávacího procesu specifikovat své požadavky na plnění od dodavatele a tak přesně vymezit předmět zadání veřejné zakázky. Smyslem tohoto zadávacího postupu je tak poskytnout zadavateli dostatečnou flexibilitu a za jejího uplatnění nalézt nejvýhodnější způsob uspokojení potřeb zadavatele. Po nalezení nejvhodnějšího řešení 12

13 z nabízejících se možných, je zadavatel povinen vypracovat výzvu k podání nabídky a zadávací dokumentaci. Teprve následně dochází k podávání nabídek a výběru dodavatele. Soutěžní dialog zahajuje zadavatel oznámení soutěžního dialogu ve Věstníku veřejných zakázek. Oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace. Následně zadavatel vede jednání s vyzvanými zájemci s cílem nalézt vhodná řešení způsobilá splnit jeho potřeby a požadavky. Zadavatel pokračuje v jednáních v soutěžním dialogu do té doby, než rozhodne, zda předložená řešení jsou vhodná. O ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni k účasti v soutěžním dialogu, a současně každému zašle rozhodnutí o vhodnosti jeho řešení s odůvodněním a vyzve jej k podání nabídky. Výzva k podání nabídek obsahuje alespoň lhůtu pro podání nabídek, místo pro podání nabídek, informaci o tom, v jakém jazyce může být podána nabídka, a zadávací dokumentaci nebo podmínky jejímu přístupu či poskytnutí Podrobná legislativní úprava soutěžního dialogu je uvedena v ustanoveních 34 a násl. zákona o veřejných zakázkách. 4.5 Soutěž o návrh Zcela specifickým a zvláštním typem postupu zadavatele v rámci zadávání veřejné zakázky je tzv. soutěž o návrh. Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (dále jen "návrh"). Návrhem se rozumí písemně nebo graficky vyjádřený výsledek vlastní tvůrčí činnosti zájemce o účast či účastníka soutěže o návrh. Specifikace soutěže o návrh je uvedena jako Příloha č. 3 tohoto studijního materiálu. Následující přehled vymezuje přehledně možnosti použití jednotlivých druhů zadávacích řízení: Druh zadávacího řízení Možnost použití a případná omezení Otevřené řízení bez omezení Užší řízení bez omezení Jednací řízení s uveřejněním 5 výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení 22 zákona Jednací řízení bez uveřejnění výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení 23 zákona za podmínek uvedených v ustanovení 25 zákona (bez omezení pro Zjednodušené podlimitní řízení zadání podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby a na podlimitní veřejné zakázky na stavební práce do ,-Kč bez DPH) 5 Vymezení jednacího řízení s uveřejněním a jednacího řízení bez uveřejnění je uvedeno v Příloze č. 5 tohoto materiálu. 13

14 Druh zadávacího řízení Soutěžní dialog Soutěž o návrh Možnost použití a případná omezení výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení 24 zákona (zvlášť složitý předmět plnění VZ) Výjimečně, za podmínek uvedených v ustanovení 102 zákona 4.6 Zvláštní postupy v zadávacím řízení Oznámení předběžných informací Zadavatel je povinen v případě nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky zveřejnit alespoň 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení oznámení předběžných informací, zahrnující minimálně tyto náležitosti: Identifikace zadavatele Stručná specifikace předmětu VZ Právní, ekonomické, finanční a technické informace zejména podmínky financování a platební podmínky a podmínky účasti Součástí Oznámení je odůvodnění účelnosti veřejné zakázky Tato povinnost neplatí v přídě veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění Rámcová smlouva Rámcovou smlouvou se rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Rámcovou smlouvu může zadavatel uzavřít s jedním nebo i více uchazeči. Nicméně již v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení je zadavatel povinen uvést, zda hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s jedním či více uchazeči. Při výběru více uchazečů, se kterými má být uzavřena rámcová smlouva, se postupuje obdobně jako při výběru nejvhodnějšího uchazeče, jemuž má být zadána veřejná zakázka s tím, že zadavatel vybere takový počet uchazečů, který uvedl v zadávacích podmínkách. Pokud zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, nesmí být počet uchazečů nižší než 3. V takovém případě je zadavatel v zadávacích podmínkách povinen rovněž uvést objektivní způsob, kterým bude stanoven konkrétní počet uchazečů, s nimiž bude rámcová smlouva uzavřena. Zadavatel následně vždy uzavírá pouze jedinou rámcovou smlouvu bez ohledu na skutečnost, zda ji uzavírá s jedním či více uchazeči. Doba trvání rámcové smlouvy nesmí být delší než 4 roky, s výjimkou případů, kdy je delší doba trvání odůvodněna objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové smlouvy. 14

15 Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem: a) a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy, nebo b) všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky. Je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, postupuje veřejný zadavatel při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak, že písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí; odmítne-li tento uchazeč návrh předložit, vyzve veřejný zadavatel uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil další v pořadí; obdobným způsobem postupuje veřejný zadavatel až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne předložit uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí, nebo písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy uchazeče postupně pro každou jednotlivou veřejnou zakázku podle pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání rámcové smlouvy; tento způsob výběru může veřejný zadavatel použít pouze ve zvláště odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu. V případě, že zadavatel zvolí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy stejná hodnotící kritéria, jako při uzavírání rámcové smlouvy, je uchazeč povinen zadavateli nabídnout pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, jaké nabídl při uzavírání rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen v návrhu rámcové smlouvy uvést jeden způsob výběru uchazeče pro plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy. Zadavatel může při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy změnit základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nabídek na základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, zúžit rozsah nebo použít odlišnou váhu dílčích hodnotících kritérií, než která byla zvolena při uzavírání rámcové smlouvy Centrální veřejné zakázky Finanční úspory pro zadavatele i snížení možného výskytu korupce může přinést i využití institutu centrálního nákupu vybraných komodit pro obec a její organizace. Institut centrálního zadavatele je zakotven ustanovení 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon upravuje dvě možné metody organizace centrálního zadávání VZ: a) tzv. přímé centrální nákupy, kdy takto nakoupené produkty může zadavatel dále přeprodávat svým organizacím za nákupní ceny (předprodej produktů), b) metoda mandátního centralizovaného zadávání. V tomto případě je zadávací řízení jako celek prováděno sice rovněž centrálním zadavatelem, avšak výhradně jménem a na účet zadavatelů, kteří si tuto službu (centrálního zadávání) objednali a provedením zadávacího řízení centrálního zadavatele smluvně pověřili. Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírá v 15

16 tomto modelu buď centrální zadavatel, a to však opět jménem a na účet ostatních zadavatelů (pokud k tomu byl ostatními zadavateli zmocněn), nebo již sami zadavatelé, kteří pověřili centrálního zadavatele pouze provedením zadávacího řízení. Není samozřejmě vyloučeno, aby v rámci tohoto druhu centrálního zadávání centrální zadavatel sám (jako jeden ze zadavatelů, vedle těch, kteří jej pověřili centrálním zadáváním) nabýval sám plnění na základě zadání předmětné veřejné zakázky. V praxi bývá obvykle volena druhá varianta, tj. mandátní centralizované zadávání. Vybraný útvar zadavatele pak na základě pověření plní roli centrálního zadavatele a pro jiné své organizace provádí zadávací řízení a zadává příslušnou veřejnou zakázku na služby, dodávky či stavební práce. Za tímto účelem pak bývá mezi centrálním zadavatelem a oněmi organizacemi, jichž se centrální nákup týká, uzavřena Smlouva o sdružení zadavatelů. Tato smlouva by měla stanovovat komodity, které budou centrálním zadavatelem centrálně nakupovány a dále pak standardní postup pro zadávání centrální veřejné zakázky, případně též výjimky, kdy lze nakoupit zboží mimo centrálně vybraného dodavatele. Typické komodity v rámci centrálního zadávání: energie kancelářské potřeby kancelářský nábytek hygienické a dezinfekční prostředky pojištění provozních objektů vozidla a jejich servis pojištění vozidel Postup pro zadání centrální veřejné zakázky byl pak stanoven následně: 1) Centrální zadavatel osloví okruh svých organizací se žádostí o poskytnutí podkladů pro vyhlášení zadávacího řízení na nákup vybrané komodity. Součástí poskytnutých údajů jsou informace o finančním objemu nákupu komodity za předpokládané období, na něž bude smlouva uzavřena, a také o struktuře odebíraného sortimentu v rámci vybrané komodity. 2) Na základě těchto informací jsou centrálním zadavatelem připravena kritéria veřejné zakázky na dodávku vybrané komodity. 3) Celý proces zadávacího řízení je následně uskutečněn centrálním zadavatelem dle interních pravidel pro zadávání veřejných zakázek a samozřejmě dle platné legislativy. 4) Na základě zadávacího řízení je s vybraným dodavatelem uzavřena rámcová smlouva definující základní parametry dodávek centrálně nakupované komodity - dodací podmínky, záruční podmínky, ceny typického sortimentu vybrané komodity, případné slevy na zbývající sortiment oproti standardnímu ceníku dodavatele pro běžného zákazníka. 5) Vlastní dodávky zboží nebo služeb jsou pak realizovány přímo mezi vybraným dodavatelem a tou kterou organizací na základě dílčích smluv (nejčastěji smluv kupních nebo i objednávek), avšak za výše uvedených podmínek Dynamický nákupní systém Dynamickým nákupním systémem se rozumí plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po 16

17 celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku. Dynamický nákupní systém je moderní prostředek elektronického zadávání veřejných zakázek. Jedná se o elektronický nákupní portál, který se svým charakterem blíží institutu rámcové smlouvy. Někdy bývá nazýván elektronickou rámcovou smlouvou. Nejpodstatnějším rozdílem oproti rámcové smlouvě je skutečnost, že dynamický nákupní systém je po celou dobu svého trvání otevřený všem zájemcům o dodávku v rámci předmětné veřejné zakázky. Na rozdíl od rámcové smlouvy, kdy okruh jejích účastníků se uzavírá po ukončení prvotní fáze zadávacího řízení uzavření rámcové smlouvy s vybranými uchazeči. Předpokladem zavedení dynamického nákupního systému je uveřejnění této skutečnosti v oznámení otevřeného řízení. Oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému je výzvou k podání předběžných nabídek. V oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému uvede zadavatel rovněž internetovou adresu, na které je k dispozici zadávací dokumentace. Při zavedení dynamického nákupního systému a zařazení dodavatelů do dynamického nákupního systému postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému. I dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než 4 roky, vyjma výjimečných a zadavatelem náležitě odůvodněných případů. Zadavatel zařadí do dynamického nákupního systému každého dodavatele, který splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a který předloží předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele. Předběžnou nabídku uchazeče zadavatel posoudí do 15 dnů od dne jejího doručení. Následně zadavatel zašle dodavateli rozhodnutí o zařazení do dynamického nákupního systému či o jeho odmítnutí. Rozhodnutí o odmítnutí předběžné nabídky dodavatele musí zadavatel odůvodnit. Veřejná zakázka je zadávána v dynamickém nákupním systému na základě výzvy k podání nabídek. Úmysl zadat veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému oznamuje zadavatel všem zájemcům zařazeným do systému výzvou k podání nabídky. Písemná Výzva k podání nabídek musí být písemná a obsahovat alespoň údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, informaci o uveřejnění zjednodušeného oznámení, lhůtu pro podání nabídek, místo podání nabídek, údaje o hodnotících kritériích podle a informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána. 17

18 Ve výzvě k podání nabídek zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 7 dnů. Ve výzvě k podání nabídek může zadavatel zároveň upřesnit hodnotící kritéria Elektronická aukce Významný protikorupční potenciál skýtá i využívání elektronických aukcí pro zadávání veřejných zakázek bez ohledu na rozsah veřejné zakázky. Elektronickou aukci lze vyzdvihnout jako mimořádně silný protikorupční nástroj s vysokou transparentností celého procesu zadávacího řízení a modulárně nastavitelným procesem kontroly podle potřeb zadavatele. Detailní protokoly o celkovém průběhu e-aukce jsou všem účastníkům k dispozici okamžitě po ukončení aukce. Přístup k těmto informacím je přirozeně diferencován podle jednotlivých oprávnění přístupu k těmto informacím. Nejviditelnější výhodou aukcí je snížení nákupní ceny, které dlouhodobě v průměru dosahuje minimálně kolem 15% proti stavu před zavedením aukčního systému. Výsledkem aukce je setříděný seznam dodavatelů podle předem definovaných kritérií se závaznými cenami poptávaného zboží. Někteří veřejní zadavatelé (např. MO, ČSÚ) tento přístup již aplikují i při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a výsledky jsou poměrně pozitivní. Využívání elektronických aukcí tak může vést k výrazným poklesům konečných cen i administrativních nákladů. Specifika postupu v rámci elektronické aukce je uvedena v Příloze č Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v průběhu zadávacího řízení Základním pravidlem je, že při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání. Nabídky a ostatní písemnosti je možné předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách. Zadavatel může použít elektronické nástroje za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace, tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Zadavatel je povinen v souvislosti se zadávacím řízením vést písemnou evidenci všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu pro hospodářskou soutěž či Evropské komisi, a to po dobu 10 let od uzavření smlouvy. 18

19 4.8 Zastoupení zadavatele v řízení Zadavatel se může při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nebo soutěží o návrh nechat zastoupit jinou osobou (ať již právnickou či fyzickou). Z logiky věci je jasné, že tato osoba musí splňovat požadavek nepodjatosti a nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení stejně jako je tomu v případě člena hodnotící komise. Osobě zastupující zadavatele však nesmí být uděleno zmocnění k těmto úkonům, které jsou vyhrazeny pouze zadavateli: zadání veřejné zakázky, vyloučení dodavatele z účasti v řízení, zrušení zadávacího řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, zrušení soutěže o návrh rozhodnutí o způsobu vyřízení námitek. Zastoupením zadavatele v zadávacím řízení jinou osobou není nikdy dotčena odpovědnost zadavatele za dodržování platné legislativy a za její případné porušení. 19

20 5. ZADÁVACÍ PODMÍNKY 5.1 Vymezení rozsahu zadávacích podmínek Zadávací podmínky = soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Zadávací podmínky musí obsahovat alespoň: obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny, technické podmínky nebo zvláštní technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, požadavky na zabezpečení dodávek, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připustil, požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, podmínky a požadavky na zpracování nabídky, způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky Speciální součástí nabídky dodavatele zadavateli musí být v souladu se zákonem vždy rovněž: seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele, má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek, prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou. 5.2 Kvalifikační předpoklady Kvalifikovaným dodavatel pro plnění veřejné zakázky je takový dodavatel, který: splní základní kvalifikační předpoklady, splní profesní kvalifikační předpoklady, předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a splní technické kvalifikační předpoklady. 20