PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST EDOâESKÉHO KRAJE

Transkript

1 Pfiíloha ã. 1 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 6/2009 PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST EDOâESKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2009 Listopad 2009

2 SEZNAM ZKRATEK AOT 40 CZT âhmú EHK OSN EHP EVVO INTERREG IVC MHD MD MÎP Mze NH 3 NO x OPPI OPÎP OZE POPs PM 10 PM 2,5 RENREN REZZO 1 4 TEN-T VOC ukazatel, kter m se vyjadfiuje mnoïství ozónu v ovzdu í z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinov mi koncentracemi pfiízemního ozonu pfievy ujícími 80 mg.m 3 a hodnotou 80 mg.m 3 bûhem hodin denního svûtla naakumulovaná v kaïdém roce od kvûtna do ãervence) centrální zásobování teplem âesk hydrometeorologick ústav Evropská hospodáfiská komise Organizace spojen ch národû Evropsk hospodáfisk prostor environmentální vzdûlání, v chova, osvûta strukturální fond EU mûstská hromadná doprava Ministerstvo dopravy Ministerstvo Ïivotního prostfiedí Ministerstvo zemûdûlství amoniak oxidy dusíku Operaãní program Podnikání a inovace Operaãní program Îivotního prostfiedí obnovitelné zdroje energie perzistentní organické zneãi Èující látky ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 10 mm ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 2,5 mm regionální síè pro obnovitelnou energii kategorie zdrojû zneãi Èování ovzdu í transevropská dopravní síè tûkavé organické látky

3 ÚVOD Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje je zpracován na základû poïadavku zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle 6 odst. 6 tohoto zákona je kraj povinen zpracovat pro své území krajsk program sniïování emisí zneãi Èujících látek nebo jejich stanoven ch skupin s cílem zlep ení kvality ovzdu í zejména dosaïením imisních limitû jednotliv ch zneãisèujících látek nebo jejich stanoven ch skupin. Kraje vydávají krajské programy sniïování emisí nafiízením. Plnûní tûchto programû orgány kraje prûbûïnû kontrolují a vyhodnocují. Z programu sniïování emisí se vychází pfii v konu vefiejné správy na krajské a místní úrovni, zejména pfii územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich zmûn, a pfii posuzování zámûrû, které mohou v raznû ovlivnit ãistotu ovzdu í nebo rozvojov ch koncepcí a programû rozvoje jednotliv ch oborû a odvûtví. Stfiedoãesk kraj vydal krajsk program sniïování emisí v souladu s citovan m zákonem jiï v roce Dále pak provádí pravidelné aktualizace programu sniïování emisí soubûïnû s aktualizacemi Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í (u nûhoï jsou aktualizace povinné ze zákona), neboè oba programy jsou spolu úzce provázány. Stfiedoãesk kraj tak: v roce 2004 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje vroce 2007 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 první aktualizaci Programu. Obsah krajského programu sniïování emisí je závaznû dán pfiílohou ã. 2 zákona o ochranû ovzdu í: Krajsk program ke sníïení emisí obsahuje a) název programu, jeho základní cíle a souvislosti, b) v chozí situace obraz emisní situace, c) vztah k Národnímu programu sniïování emisí, d) vztah k územní energetické koncepci, e) vztah k dal ím koncepãním dokumentûm (napfi. strategie regionálního rozvoje), f) vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie obnoviteln ch zdrojû, g) vztah ke krajskému programu ke zlep ení kvality ovzdu í, je-li stanoven, h) obecné zásady strategie programu, i) v voj a monitorování kvality ovzdu í a emisí, j) poïadavky dokumentû Úmluvy EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû pfiedev ím Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu a pfiehled moïností jejich splnûní na území kraje, k) hodnocení dosaïitelnosti emisních stropû stanoven ch regionu v roce 2010, l) rozbor stavu a hodnocení plnûní emisních limitû a ostatních limitních hodnot a dal ích podmínek k provozování zdrojû zneãi Èování ovzdu í na území kraje, m) podpûrné aktivity pro omezování emisí na území kraje, n) základní nástroje programu sniïování emisí, a to 1. technická a technologická opatfiení, 2. technicko-organizaãní opatfiení, 3. administrativní opatfiení, 4. evidence stacionárních zdrojû zneãi Èování, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dal ími orgány vefiejné správy, 7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojû zneãi Èování ovzdu í a dal ími subjekty, 8. práce s vefiejností sniïování emisí produkovan ch domácnostmi, 9. vyuïívání ekonomick ch nástrojû, o) finanãní zaji tûní programu, p) mezikrajová spolupráce, vãetnû pfieshraniãní, r) souhrn stanoven ch poïadavkû a lhût k dosaïení cílû programu, s) termíny a zpûsob kontrol prûbûïného plnûní programu, t) zpûsob provádûní opatfiení a korekcí programu vyvolan ch na základû závûrû kontrol a prûbûïného plnûní tohoto programu, u) názvy a sídla orgánû ochrany ovzdu í a dal ích správních úfiadû, v) jména, adresy a podpisy osob odpovûdn ch za plnûní programu. V uvedené struktufie je zpracována i tato aktualizace Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje.

4 A. NÁZEV PROGRAMU, ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI A.1 Název programu Pfiedkládan krajsk program sniïování emisí je zamûfien na problematiku sniïování emisí zneãi Èujících látek, pro které jsou vyhlá eny emisní stropy a dále tûch zneãi Èujících látek, které mají v ãeské legislativû stanoveny imisní limity, pfiípadnû cílové imisní limity (popfi. jejich prekurzorû 1) ). Na základû emisní a imisní anal zy provedené v rámci souvisejícího Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje (dále jen program ke zlep ení kvality ovzdu í ), byly definovány následující prioritní zneãi Èující látky, na které je nutno zamûfiit se pfii realizaci opatfiení ke sníïení emisí: tuhé látky zdroj imisní zátûïe suspendovan ch ãástic PM 10 (pfiekraãovány imisní limity) oxidy dusíku pfiekraãován emisní strop, zdroj imisní zátûïe oxidu dusiãitého (pfiekraãován imisní limit), prekurzor vzniku troposférického ozónu (pfiekraãován cílov imisní limit) benzo(a)pyren pfiekraãován cílov imisní limit arsen pfiekraãován cílov imisní limit tûkavé organické látky prekurzor vzniku troposférického ozónu (pfiekraãován cílov imisní limit) V souladu s tûmito prioritami je pfiedkládan program koncipován jako: Integrovan program sniïování emisí tuh ch zneãi Èujících látek, oxidû dusíku, benzo(a)pyrenu, arsenu a tûkav ch organick ch látek na území Stfiedoãeského kraje. A.2 Cíle programu V souladu s poïadavky zákona i s vûcnou podstatou fie ené problematiky jsou stanoveny tyto základní cíle programu: dosáhnout doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû, stanoven ch pro Stfiedoãesk kraj nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., kter m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi Èující ovzdu- í a zpûsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. dosáhnout imisních limitû nebo cílov ch imisních limitû zneãi Èujících látek stanoven ch nafiízením vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu í. Doporuãené hodnoty krajsk ch emisních stropû pro Stfiedoãesk kraj a hodnocení jejich dosaïitelnosti je uvedeno v kapitole J. tohoto programu. Údaje o imisních limitech a cílov ch imisních limitech, rozsahu jejich pfiekraãování a moïnostech jejich dosaïení jsou obsaïeny v samostatném Integrovaném programu ke zlep ení kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje. A.3 Souvislosti programu Pfiedkládan Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje velmi úzce souvisí s Integrovan m programem ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje. Oba dokumenty jsou vzájemnû provázány, obsahují shodné cíle a jednotnou sadu opatfiení ke sníïení emisí a zlep ení kvality ovzdu í. 1) V nûkter ch pfiípadech vzniká zneãi Èující látka, pro niï je stanoven limit, teprve v ovzdu í pfiemûnou z jin ch slouãenin.v tûchto pfiípadech je nutno zamûfiit se pfii sniïování emisí na tyto tzv. prekurzory. To se t ká zejména ozónu, jehoï prekurzory jsou oxidy dusíky a tûkavé organické látky. Dal ím pfiípadem je oxid dusiãit, kter se do znaãné míry vytváfií pfiemûnou z oxidu dusnatého, a proto je sniïování emisí zamûfieno na celou skupinu oxidy dusíku. Imisní limit je stanoven také pro suspendované ãástice PM 10,v tomto pfiípadû jsou emise oznaãovány jako tuhé látky.

5 Velmi v znamná je pak souvislost tohoto programu s dokumenty zamûfien mi na vyuïívání finanãních zdrojû z fondû Evropské unie, jakoï i z národních a krajsk ch fondû. V pfiípadû evropsk ch fondû se jedná zejména o Operaãní program Îivotní prostfiedí a dále o Operaãní program Doprava a Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy. Z národních fondû je v znamná vazba na Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie (viz kap. E), vãetnû aktuálního programu Zelená úsporám. Urãitá vazba (zejména v oblasti sniïování pra nosti) existuje i v pfiípadû krajinotvorn ch programû MÎP a Programu rozvoje venkova âr (Mze). ZfondÛ Stfiedoãeského kraje je nejv znamnûj í vazba na Fond Ïivotního prostfiedí. Urãitá vazba existuje i v pfiípadû Fondu rozvoje mûst a obcí, Fondu dopravnû bezpeãnostních opatfiení a Programu obnovy venkova. Z mezinárodních finanãních schémat jsou v znamné zejména finanãní mechanismy EHP/Norsko (tzv. norské fondy ) a Program v carsko-ãeské spolupráce (tzv. v carské fondy ). Uvedené operaãní programy a vyhlá ené fondy pfiedstavují (vedle samotn ch rozpoãtû kraje, mûst a obcí) rozhodující zdroj financování opatfiení ke sníïení emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í. Program souvisí dále s následujícími koncepãními dokumenty Stfiedoãeského kraje: Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje Koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty Stfiedoãeského kraje Zásady územního rozvoje Stfiedoãeského kraje Z hlediska vztahu k nadfiazen m dokumentûm je dále nejv znamnûj í vazba na Národní program sniïování emisí. Tento vztah je podrobnûji komentován v kap. B. Obecnû je moïno konstatovat, Ïe oba dokumenty jsou v souladu jak z hlediska cílû fie ení, tak i navrïen ch nástrojû a opatfiení ke sníïení produkce emisí. Dal í silné souvislosti vypl vají ze vztahu k jednotliv m koncepãním dokumentûm âeské republiky, jako je napfi. Strategie udrïitelného rozvoje âr, Státní politika Ïivotního prostfiedí, Státní energetická koncepce, Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuïívání jejích obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû, Národní program ke zmírnûní zmûny klimatu Zemû, Dopravní politika âr a dal í. Z hlediska mezinárodních souvislostí je v znamná pfiedev ím vazba na Úmluvu EHK OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû a dále jednotlivé protokoly k této úmluvû, zejména Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborsk protokol). Tento protokol jednotliv m státûm stanovuje národní emisní stropy. Na jejich základû byly pak vydány doporuãené hodnoty krajsk ch emisních stropû, jejichï dosaïení je jedním z hlavních cílû pfiedkládaného programu. V znamnou souvislostí je dále vazba na Rámcovou úmluvu OSN o zmûnû klimatu a její protokoly.

6 B. VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ B.1 Vztah k Národnímu programu sniïování emisí âeské republiky Národním program sniïování emisí âeské republiky schválila vláda âr sv m usnesením ze dne 11. ãervna 2007 ã Globálním cílem národního programu je sníïit, s dûrazem na podporu nov ch environmentálnû etrn ch technologií a vyuïití potenciálu energetick ch úspor, zátûï Ïivotního prostfiedí látkami po kozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvofiit pfiedpoklady pro regeneraci postiïen ch sloïek Ïivotního prostfiedí a pro sniïování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze zneãi tûní ovzdu í, a tím pfiispût k naplnûní strategického cíle Environmentálního pilífie Strategie udrïitelného rozvoje âeské republiky. Program je zamûfien na emise zneãi Èujících látek, které mají stanoven národní emisní strop (oxidy dusíku, oxid sifiiãit, tûkavé organické látky a amoniak) a emise zneãi Èujících látek, jejichï vysoké úrovnû zneãi tûní ovzdu í pfiedstavují v znamná zdravotní rizika (PM 10,PM 2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky). Specifické cíle Programu jsou: plnit od urãeného termínu (rok 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropû pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, tûkavé organické látky a amoniak pfiispût ke sníïení úrovnû zneãi tûní ovzdu í PM 10 pod platné imisní limity pfiispût ke sníïení úrovnû zneãi tûní ovzdu í benzo(a)pyrenem pod platn cílov imisní limit. Na základû anal zy emisního scénáfie byly identifikovány dvû v znamné skupiny zdrojû zneãi Èování ovzdu- í s rozhodujícím potenciálem pro sniïování emisí (doprava a vytápûní domácností). Pro tyto dvû skupiny zdrojû byly navrïeny konkrétní aktivity s tím, Ïe na základû jejich realizace lze ve stfiednûdobém horizontu oãekávat v znamné pfiínosy ke zlep ení nepfiíznivé situace. Vedle toho jsou navrïeny v stupy, které vytváfií rámec pro dal í sniïování emisí zneãi Èujících látek a zlep ování kvality ovzdu í. Z v e uvedeného pfiehledu je zfiejmé, Ïe specifické cíle programu i prioritní skupiny zdrojû zneãi Èování jsou v zásadû identické s Programem sniïování emisí a s Integrovan m programem ke zlep ení ovzdu í pro Stfiedoãesk kraj. Programy ve Stfiedoãeském kraji se navíc kromû v e uveden ch polutantû zamûfiují na lokální problém imisní zátûïe arsenu na Kladensku. RovnûÏ platí, Ïe programy pro Stfiedoãesk kraj obsahují pfiedev ím takové nástroje a opatfiení, které jsou v samostatné nebo pfienesené kompetenci orgánû kraje, zatímco národní program je zamûfien téï na moïné zmûny právních pfiedpisû âr. B.2 Vztah k Národnímu programu sniïování emisí ze zvlá tû velk ch stacionárních spalovacích zdrojû Národní program sniïování emisí ze stávajících zvlá tû velk ch stacionárních spalovacích zdrojû byl vydán nafiízením vlády ã. 372/2007 Sb. Cílem Programu je sníïení celkov ch roãních emisí tuh ch zneãi Èujících látek, oxidu sifiiãitého a oxidû dusíku z vyjmenovan ch zdrojû. K dosaïení tohoto cíle jsou pro tyto zdroje stanoveny skupinové emisní stropy pro tuhé zneãi Èující látky, oxid sifiiãit a oxidy dusíku a termíny jejich dosaïení. Do programu jsou zafiazeny následující zvlá tû velké spalovací zdroje na území Stfiedoãeského kraje: Energotrans, a. s., Elektrárna Mûlník I Cukrovary TTD, a. s., Dobrovice âez, a. s., Elektrárna Mûlník II a III, Horní Poãaply ECK Generating, s. r. o., Kladno KAUâUK, a. s., Kralupy nad Vltavou PARAMO, a. s., HS Kolín; Kolín SPOLANA, a. s., Neratovice.

7 C. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST EDOâESKÉHO KRAJE Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje byla zpracována v letech na základû zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Mezi základní cíle koncepce patfií zejména zlep- ení Ïivotního prostfiedí pro obãany, sníïení emisí do ovzdu í a zv ení energetické nezávislosti kraje ve smyslu rozvoje vyuïití obnoviteln ch zdrojû na úkor fosilních paliv. Pro pûtiletá období je navrhován akãní plán, kter rozpracovává cíle koncepce do jednotliv ch programû, které jsou pak plnûny fie ením konkrétních projektû. Tyto programy jsou zamûfieny na vzdûlávání a informovanost, na tepelnou ochranu budov, v stavbu pasivních, nízkoenergetick ch domû, vyuïívání alternativních zdrojû tepla a energie (sluneãní kolektory, biomasa, bioplyn), na kogeneraci a na rekuperaci. NaplÀování této koncepce vyhodnocuje kraj podle zákona o hospodafiení energií nejménû jedenkrát za 4 roky. Na základû tohoto vyhodnocení kraj vypracuje návrhy na její zmûnu. Aktuální vyhodnocení ÚEK Stfiedoãeského kraje bylo vypracováno v prosinci 2008 a jeho v stupem je mimo jiné Akãní plán na období dal ích 5 let. Akãní plány rozpracovávají cíle ÚEK do jednotliv ch programû, které jsou pak plnûny fie ením konkrétních projektû. Mezi nejv znamnûj í úkoly Akãního plánu pro nejbliï í období mimo jiné patfií: zpracovat materiál o moïnostech docílení úspor energie pfii zateplování objektû, v mûnû otvorov ch v plní, pouïití OZE, tepeln ch ãerpadel vãetnû podpûrn ch finanãních programû zajistit zpracování prûkazû energetické nároãnosti budov v majetku Stfiedoãeského kraje realizovat opatfiení na docílení úspor energie v souladu se závûry a doporuãením ze zpracovan ch energetick ch auditû u objektû, které jsou v majetku Stfiedoãeského kraje realizovat alespoà 70 % opatfiení navrïen ch energetick mi audity v budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje zajistit 10 % tepelné energie a 5 % elektrické energie z OZE v budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje pfii rekonstrukcích na budovách ve vlastnictví kraje zohlednit moïnosti úspor energie a vyuïití OZE vytvofiit dotaãní tituly na podporu úspor energie a vyuïití OZE v rámci Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje metodicky podporovat projekty v rámci programû Státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie a v rámci fondû EU (Fond soudrïnosti, OPÎP, OPPI, mezinárodní projekt RENREN, INTERREG IVC) informovat Zastupitelstvo a Radu kraje o moïnostech úspor energie a vyuïití OZE ífiit informace o úsporách energie a vyuïití OZE v médiích, poskytovat informace o demonstraãních projektech, o realizaci konkrétních opatfiení organizovat semináfie pro podporu úspor energie a vyuïití OZE ve spolupráci s dodavateli energetick ch zafiízení pro úspory energie a technologií vyuïívajících OZE vydávat informaãní materiály pro podporu úspor energie a vyuïití OZE pro koly, obãany, podnikatele, úfiedníky ostatních institucí atd. zajistit vzdûlávání pedagogû a úfiedníkû o moïnostech úspor energie a vyuïití OZE. Z v e uvedeného pfiehledu, resp. z jeho porovnání s opatfieními navrïen mi v pfiedkládaném programu sniïování emisí je patrné, Ïe oba koncepãní materiály jsou plnû v souladu. Program sniïování emisí (a související program ke zlep ení kvality ovzdu í) obsahuje soubor opatfiení SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv (skupina 3.); tato opatfiení jsou ve shodû s v e uveden mi úkoly Akãního plánu ÚEK. V znamné jsou také úkoly v oblasti informování a osvûty, které jsou v pfiedkládaném programu sniïování emisí rovnûï fie eny (skupina 5 navrïen ch opatfiení). V praxi pak lze pfiedpokládat, Ïe realizace projektû k docílení úspor energie na objektech v majetku kraje a jeho organizaci budou tak jako dosud realizována pfieváïnû na podkladû úkolû ÚEK, kde pfiedkládan program bude podpûrn m dokumentem pro jejich realizaci. V znam programu sniïování emisí a programu ke zlep ení kvality ovzdu í je pak vût í zejména v pfiípadû akcí na objektech v majetku mûst a obcí, kde je moïné podpofiit ãerpání dotací z OP ÎP zafiazením úsporn ch opatfiení do tzv. zásobníku projektû.

8 D. VZTAH K DAL ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM Vedle Národního programu sniïování emisí a krajské územní energetické koncepce obsahuje program sni- Ïování emisí vazby i na dal í krajské strategie a koncepce. Nejv znamnûj í vazby jsou komentovány v následujícím pfiehledu. Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Program rozvoje je základní stfiednûdob program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje. Vzniká transformací strategick ch cílû a smûrû rozvoje do cílû a opatfiení pro ãasové období Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promy lenou mnoïinu opatfiení vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupn mi finanãními prostfiedky. Program rozvoje obsahuje celkem 41 opatfiení, z nichï jedno opatfiení je v pfiímém vztahu k pfiedkládanému Programu sniïování emisí. Jedná se o opatfiení D-VI. Ochrana ovzdu í, pro které program stanoví následující cíle a podporované aktivity. Cíle opatfiení: zv ení podílu zastoupení ekologicky etrn ch technologií s niï ími emisemi do ovzdu í postupné nahrazování a podpora napojování zdrojû na zemní plyn, CZT nebo jin typ vytápûní pomocí obnoviteln ch zdrojû energie podpora nov ch podnikatelsk ch pfiíleïitostí a podpora fie ení dopravní logistiky odstraàování star ch ekologick ch zátûïí podpora ekologick ch forem dopravy sniïování zátûïe obyvatel, zejména zátûïe zpûsobené pfiekraãováním limitû polétavého pra ného aerosolu prioritní sniïování emisí látek, u kter ch hrozí pfiekroãení tzv. doporuãen ch krajsk ch emisních stropû NO x avoc. Aktivity naplàující opatfiení stanovení relevantních emisních limitû pro stávající i nové zdroje podpora zmûny paliv, zejména u zdrojû ve vlastnictví kraje a obcí smûrem k u lechtil m a emisnû ménû zatûïujícím druhûm podpora roz ifiování moïnosti napojování na sítû zemního plynu, CZT a jiné ekologické zdroje vytápûní zejména u mal ch zdrojû domácností podpora náhrady látek a pfiípravkû obsahujících tûkavé organické látky, informaãní kampaà na celém území kraje podpora budování nov ch a roz ífiení kapacity stávajících zafiízení vyuïívajících obnovitelné zdroje energie podpora opatfiení sniïujících imisní zátûï obyvatel (podpora v stavby, resp. vysazování bariér kolem silnic, podpora v stavby mimoúrovàov ch kfiíïení a obchvatû, podpora úklidû silnic apod.) pfiednostní povolování tûch zdrojû, které vyuïívají oblasti po rekultivacích a lokality jiï dfiíve prûmyslovû vyuïívané podpora fie ení ekologizace dopravy, vãetnû podpory náhrady vozového parku, zejména vozidel MHD podpora technologií produkujících niï í mnoïství emisí oproti stávajícím technologiím moïnost zákazu ãi omezení realizace takov ch nov ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í, které by v znamnû pfiispûly k dal ímu zneãi Èování v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í podpora v stavby a údrïby zpevnûn ch komunikací v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í. Z v e uvedeného pfiehledu, resp. z jeho porovnání s opatfieními stanoven mi v pfiedkládaném Programu sniïování emisí a v souvisejícím Integrovaném programu ke zlep ení kvality ovzdu í je zfiejmé, Ïe tyto programy jsou s Programem rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje plnû v souladu. Shodují se nejen ve stanoven ch cílech, ale i ve vût inû podporovan ch aktivit s tím, Ïe pfiedkládané programy v oblasti ochrany ovzdu í tyto aktivity upfies- Àují nebo rozpracovávají na základû aktuální situace.

9 V Programu rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje jsou pak obsaïena i dal í opatfiení, která jsou rovnûï v souladu s pfiedkládan m Programem sniïování emisí. Jedná se zejména o následující opatfiení: Opatfiení B-I: Zlep ení dopravní obsluïnosti kraje Opatfiení B-II: Rozvoj silniãní sítû Opatfiení B-III: Rozvoj Ïelezniãní dopravy Opatfiení B-VI: Rozvoj energetick ch sítí a vyuïívání energetick ch zdrojû Opatfiení B-VII: VyuÏívání alternativních zdrojû energie. Opatfiení D-III: Environmentální vzdûlávání, v chova a osvûta. Koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty Krajská koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty (EVVO) se zamûfiuje na pût strategick ch oblastí kolství, mimo kolní v chovu dûtí a mládeïe, vefiejnost, vefiejnou správu a podnikovou sféru. Pfiedkládan program sniïování emisí obsahuje pfiímou vazbu na koncepci EVVO prostfiednictvím dvou základních opatfiení Informování a osvûta vefiejnosti a Informaãní podpora vefiejné správy. Jedná se tedy o dvû strategické oblasti EVVO: vefiejnost a vefiejnou správu. Ve shodû s EVVO je cílem programu ekogramotná vefiejnost, cílevûdomû zapojená do rozhodování o Ïivotním prostfiedí a dále pak environmentálnû vzdûlan úfiedník vefiejné správy, zastupitel a pracovník organizace fiízené vefiejnou správou. Pro realizaci uveden ch opatfiení jsou v rámci pfiedkládaného programu sniïování emisí (respektive v rámci souvisejícího programu ke zlep ení kvality ovzdu í) plánovány dvû samostatné informaãní kampanû. Kampanû budou koordinovány tak, aby bylo soubûïnû a plnû zaji tûno naplàování cílû programu sniïování emisí i koncepce EVVO. Zdraví 21 Program Zdraví 21 je rozsáhl soubor aktivit zamûfien ch na stálé a postupné zlep ování v ech ukazatelû zdravotního stavu obyvatelstva. Program obsahuje celkem 21 rámcov ch cílû a k nim pfiifiazen seznam aktivit, umoï- Àujících jejich plnûní. Z hlediska ochrany ovzdu í je dûleïit zejména bod Zdravé a bezpeãné Ïivotní prostfiedí, kter má za cíl zajistit do roku 2015 bezpeãnûj í Ïivotní prostfiedí, v nûmï v skyt zdraví nebezpeãn ch látek nebude pfiesahovat mezinárodnû schválené normy. Jednou z dílãích úloh tohoto cíle je sníïení expozice obyvatelstva zdravotním rizikûm souvisejícím se zneãi tûním vody, vzduchu a pûdy látkami mikrobiálními, chemick mi a dal ími. Generel cyklistick ch tras a cyklostezek na území Stfiedoãeského kraje Dokument analyzuje souãasn stav sítû cyklistick ch tras a cyklostezek a navrhuje fie ení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na celém území Stfiedoãeského kraje. Vztah k pfiedkládanému programu je dán skuteãností, Ïe tento program obsahuje i opatfiení Podpora cyklistické dopravy, které je zamûfieno na podporu pfiesunu alespoà ãásti obyvatel od individuální automobilové dopravy k dopravû cyklistické.

10 E. VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN CH ZDROJÒ Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie (dále jen Státní program ) je zamûfien na zavádûní energeticky úsporn ch opatfiení v oblasti v roby, pfienosu, distribuce a spotfieby energie, vy í vyuïívání obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû energie a rozvoj kombinované v roby tepla, chladu a elektfiiny a stanoví pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpoãtu na podporu hospodárného nakládání s energií a vyuïívání jejích obnoviteln ch zdrojû ve smyslu zákona ã. 218/2000 Sb., o rozpoãtov ch pravidlech a o zmûnû nûkter ch souvisejících zákonû (rozpoãtová pravidla), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Státní program se zpracovává kaïdoroãnû jako realizaãní program k naplàování cílû Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuïívání jejích obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû, vyhla ovaného na ãtyfileté období. Skládá se z nûkolika dílãích podprogramû, které vyhla ují jednotlivé resorty státní správy (ministerstva). Realizace navrhovan ch aktivit pfiipadá jak na rozpoãty tûchto resortû, tak i na strukturální fondy a dal í mezinárodní zdroje. Státní program je zamûfien na následující cílové skupiny: státní správu a samosprávu podnikatelskou sféru nevládní organizace domácnosti. Z programov ch ãástí jsou nejv znamnûj í zejména ãást vyhla ovaná Ministerstvem prûmyslu a obchodu (ãást A) pro podnikovou sféru a ãást vyhla ovaná Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (ãást B) pro sféru obytné zástavby. Mezi oblasti podporované Ministerstvem prûmyslu a obchodu (ãást A tzv. Program EFEKT) patfií: v roba energie z obnoviteln ch zdrojû energie úspory energie ve v robních prûmyslov ch procesech energetick management, poradenství a propagace úãast v mezinárodních projektech. Mezi oblasti podporované Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (ãást B) patfií: investiãní podpora environmentálnû etrn ch zpûsobû vytápûní a ohfievu TV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby podpora vzdûlávání a osvûty. Od dubna 2009 byl standardní program podpory úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû nahrazen v znamnû rozsáhlej ím dotaãním programem Zelená úsporám, kter vyuïívá prostfiedkû z prodeje tzv. emisních kreditû v mezinárodním obchodování podle Kjótského protokolu. V rámci tohoto programu jsou podporovány následující oblasti: A. Úspora energie na vytápûní A.1. Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosaïení nízkoenergetického standardu A.2. Kvalitní zateplení vybran ch ãástí obytn ch domû (dílãí zateplení) B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu C. VyuÏití obnoviteln ch zdrojû energie pro vytápûní a pfiípravu teplé vody C.1. V mûna zdrojû na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápûní za nízkoemisní zdroje na biomasu a úãinná tepelná ãerpadla C.2. Instalace nízkoemisních zdrojû na biomasu a úãinn ch tepeln ch ãerpadel do novostaveb C.3. Instalace solárnû-termick ch kolektorû.

11 Oprávnûn mi Ïadateli o podporu z programu Zelená úsporám jsou vlastníci a stavebníci rodinn ch a bytov ch domû, tj. fyzické osoby, spoleãenství vlastníkû bytov ch jednotek, bytová druïstva, mûsta a obce, podnikatelské subjekty, pfiípadnû jiné právnické osoby. Pfiedkládan program sniïování emisí je ve vztahu k Státnímu programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie zejména prostfiednictvím v ech opatfiení z oblasti SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv. Státní program a program Zelená úsporám zde figurují jako moïné zdroje financování opatfiení ke sníïení emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje. F. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í Vztah Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje k Integrovanému programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je velmi úzk a je dán jejich soubûïn m zpracováním. e ené problémy a stanovené cíle jsou v obou programech tûchto dokumentech shodné. K dosaïení cílû je pak formulována jednotná sada nástrojû a opatfiení. G. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU Základní zásadou fie ení Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje, ale i souvisejícího Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je dosaïení stanoven ch cílû pfii co nejmen ích ekonomick ch i administrativních dopadech na v echny dotãené subjekty (kraj, vefiejná správa, obyvatelstvo, soukrom sektor). Pfii zpracování návrhu tohoto programu byl proto kladen zásadní dûraz na: podporu místních aktivit k omezování emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í ekonomické nástroje pfiímé finanãní podpory místních projektû vyuïívání správních kompetencí kraje pfiedev ím pro preventivní úãely v chovu a osvûtu vefiejnosti i pracovníkû vefiejné správy. Program sniïování emisí i program ke zlep ení kvality ovzdu í obsahují takové nástroje a opatfiení, které jsou v pfiímé ãi nepfiímé kompetenci orgánû kraje nebo u nichï mûïe Stfiedoãesk kraj poskytnout podporu realizace na místní úrovni. Pfiedmûtem programu naopak nejsou povinnosti, jejichï plnûní vypl vá pro provozovatele zdrojû zneãi Èování ovzdu í z obecnû závazn ch právních pfiedpisû. Plnûní tûchto povinností je vyïadováno na základû legislativy a nevyïaduje samostatné koncepãní fie ení. H. V VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU Í A EMISÍ H.1 V voj produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje Tabulka H.1 uvádí údaje o v voji produkce emisí tuh ch látek, oxidu sifiiãitého, oxidû dusíku, tûkav ch organick ch látek, oxidu uhelnatého a amoniaku na území Stfiedoãeského kraje v období let , v ãlenûní podle kategorií REZZO: REZZO 1 zvlá tû velké a velké stacionární zdroje REZZO 2 stfiední stacionární zdroje REZZO 3 malé stacionární zdroje (zejména lokální vytápûní) REZZO 4 mobilní zdroje V tabulce jsou podbarveny nejv znamnûj í skupiny zdrojû emisí kaïdé zneãi Èující látky. Skupina s nejvût- ím podílem je navíc zv raznûna tuãn m písmem.

12 Tab. H.1 V voj produkce emisí na území STâK dle kategorií zdrojû ( )

13 V voj emisí v období je zachycen i na pfiiloïen ch grafech. Z porovnání v voje je patrné, Ïe: Celkové emise tuh ch látek za období mírnû narûstaly, a to zejména z dûvodu nárûstu emisí z mobilních zdrojû, které se od r zv ily o 70 % a pfieváïily tak pokles v kategoriích REZZO 1 a2.vsouãasnosti tvofií mobilní zdroje více neï polovinu emisí tuh ch látek, v znamn podíl mají i malé zdroje (cca 30 %) Emise oxidu sifiiãitého mají ve sledovaném období klesající tendenci, a to u v ech kategorií zdrojû. Hlavní podíl na emisích SO 2 mají v souãasnosti zvlá tû velké a velké zdroje (REZZO 1) s více neï 75 %. V znamn je rovnûï podíl mal ch zdrojû (pfies 20 %), ostatní zdroje jsou z hlediska celkové bilance zanedbatelné. Emise oxidû dusíku celkovû narûstají, dvakrát za sledované období do lo k meziroãnímu poklesu (2001/02 a 2005/06). NárÛst je v ak pomûrnû mírn, za období ãiní 5 %. Hlavní pfiíãinou nárûstu jsou stoupající emise z dopravy, pfii souãasné stagnaci (s meziroãními v kyvy) v kategorii zdrojû REZZO 1. Tyto dvû skupiny tvofií rozhodující ãást emisí NO x v r ãinil podíl dopravy 57 %, podíl zvlá tû velk ch a velk ch zdrojû 38 %, podíl ostatních zdrojû je tak men í neï 5 % z celkov ch emisí. Emise tûkav ch organick ch látek v celém období spí e stagnují, dlouhodobû se projevuje mírn pokles (v období o 4 %). V celkovém v voji se projevuje v voj ve dvou rozhodujících skupinách zdrojû: u emisí z mal ch zdrojû (v r podíl 50 %) pfievaïuje mírn pokles, u emisí z dopravy (podíl 34 %) pfievaïuje mírn nárûst. Ve skupinû REZZO 3 je vedle mal ch spalovacích zdrojû a technologick ch provozû zahrnuta také tzv. plo ná spotfieba organick ch rozpou tûdel. Jedná se o velmi v znamnou kategorii, která je dopoãtena z celkového prodeje hmot obsahujících tûkavé organické látky, tato skupina je sama hlavním zdrojem VOC s podílem 37,5 % emisí v kraji. Celkové emise amoniaku vykazují od poãátku sledovaného období prûbûïn pokles, zpûsoben zejména sniïováním emisí ze stacionárních zdrojû kategorie REZZO 3. Tato skupina zahrnující i odhad emisí z neevidovan ch chovû, tvofií i pfies v e uveden pokles stále více neï polovinu emisí NH 3 v kraji. Emise z velk ch i stfiedních zemûdûlsk ch provozû ãiní vïdy cca 20 % z celkov ch emisí, doprava se na emisích NH 3 podílí minimálnû. U emisí oxidu uhelnatého se projevují v kyvy v obou smûrech, z dlouhodobého hlediska pfievaïuje mírn pokles. Rozhodující podíl (66 %) na emisích má doprava, v znamné jsou také malé zdroje (25 %).

14

15 H.2 V voj kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje Podrobn rozbor v voje kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje je uveden v krajském programu ke zlep ení kvality ovzdu í, kter je zpracován soubûïnû s programem sniïování emisí. V následujícím pfiehledu je uveden v voj imisních hodnot u pûti polutantû, které byly vyhodnoceny jako nejvíce problematické z hlediska ochrany ovzdu í: Suspendované ãástice PM 10 prûmûrné roãní koncentrace: nejvy í hodnoty byly mûfieny v 90. letech, postupnû v raznû klesaly aï do roku 1999, poté docházelo k mírnému navy ování do roku K roku 2007 vykazují v echny mûfiené hodnoty pokles vzhledem k hodnotám z pfiedchozích let. Limit byl v roce 2007 pfiekroãen na stanici Stehelãeves, v roce 2006 na pûti stanicích, a to na exponované dopravní stanici v Berounû a dále na ãtyfiech stanicích na Kladensku. Suspendované ãástice PM hodinové koncentrace: nejvy í hodnoty byly namûfieny v letech 1996 aï 1997, poté do lo k poklesu, zv ené koncentrace vykazovaly také roky 2003 a Bûhem celého hodnoceného období do lo na vût inû mûfiicích stanic k pfiekroãení imisního limitu (ãasto i opakovanû), na nûkter ch stanicích (Beroun, Kladno vermov, Stehelãeves) nebyly v celém období zji tûny podlimitní koncentrace.

16 PrÛmûrné roãní koncentrace oxidu dusiãitého: v prûbûhu let byly hodnoty pomûrnû vyrovnané, imisní limit 40 mg.m 3 byl pfiekroãen tfiikrát, a to na stanici Beroun v letech 1996, 2002 a Hodinové koncentrace oxidu dusiãitého: na Ïádné ze stanic nebyly namûfieny koncentrace nad hranicí limitu, na vût inû z nich byly nejvy í hodnoty zaznamenány v roce 1997 a v letech 2002 aï 2003, nejmen í hodnoty byly zaznamenány v období hodinové koncentrace pfiízemního ozónu: cílov imisní limit je dlouhodobû pfiekraãován. Nejvy í hodnoty byly namûfieny v roce 2003, od roku 2004, kdy byly na v ech stanicích namûfieny hodnoty pod limitem, mûfiené koncentrace mírnû narûstají. PrÛmûrné roãní koncentrace benzo(a)pyrenu: bûhem sledovaného období byl pro benzo(a)pyren vykázán roãní prûmûr jednou aï dvakrát na ãtyfiech mûfiicích stanicích. V echny namûfiené hodnoty pfiekroãily cílov imisní limit. PrÛmûrné roãní koncentrace arsenu: nejvy í hodnoty byly zji Èovány v první polovinû sledovaného období (do roku 2000), poté docházelo k poklesu, od roku 2005 mûfiené koncentrace mírnû narûstají. V roce 2007 byl cílov imisní limit pfiekroãen na dvou lokalitách (stanice Kladno- vermov a Stehelãeves). I. POÎADAVKY DOKUMENTÒ ÚMLUVY EHK/OSN ODÁLKOVÉM ZNEâI ËOVÁNÍ OVZDU Í P EKRAâUJÍCÍM HRANICE STÁTÒ Úmluva EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû 1) z roku 1979 (dále jen CLRTAP ) je pokládána za jeden z nejúspû nûj ích mezinárodních environmentálních právních nástrojû moderní historie a tvofií pátefi mezinárodního práva ochrany ovzdu í. Legislativa ochrany ovzdu í Evropsk ch spoleãenství i âeské republiky do znaãné míry odráïí obsah této úmluvy a zejména jejích navazujících protokolû. Úmluva EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû má charakter úmluvy rámcové. Podrobnosti regulace t kající se konkrétních typû zneãi Èujících látek jsou formulovány v tzv. protokolech k Úmluvû CLRTAP.Kúmluvû CLRTAP byly dosud pfiijaty následující protokoly: Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového ífiení látek zneãi Èujících ovzdu í v Evropû (EMEP) (Îeneva, 1984) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o sníïení emisí síry nebo jejích tokû, pfiecházejících hranice státû, nejménû o 30 % (Helsinki, 1985) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o dal ím sníïení emisí síry (Oslo, 1994) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o sniïování emisí oxidû dusíku nebo jejich tokû pfies hranice státû (Sofie, 1988) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o omezení emisí tûkav ch organick ch látek nebo jejich tokû pfies hranice státû (Îeneva, 1991) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o tûïk ch kovech (Århus, 1998) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o persistentních organick ch polutantech (Århus, 1998) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborg, 1999). PoÏadavky Úmluvy o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû a jejích protokolû jsou formulovány vesmûs na úrovni státu. Tyto poïadavky proto byly z velké ãásti transponovány do zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, a jeho provádûcích pfiedpisû. Samotná Úmluva se stala souãástí ãeské legislativy jiï vyhlá kou ã. 5/1985 Sb. ministra zahraniãních vûcí ze dne 27. listopadu 1984, o Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû. 1) Convention on long-range transboundary air pollution (Geneva, 1979). Pofiadové ãíslo pfiedpisu EU (ãíslování TAIEX): SCRL B 23. Kód CELEX: 21979A1113(01), doplnûno 21986A0704(01)

17 Z dokumentû Úmluvy CLRTAP se do fie ení programu sniïování emisí promítají pfiedev ím poïadavky Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk protokol). V následujícím pfiehledu je uveden struãn komentáfi k jednotliv m protokolûm Úmluvy CLRTAP. První protokoly âasovû první protokoly této úmluvy byly vûnovány jednak mezinárodní spolupráci v oblasti monitorování a v mûny informací 1) a dále omezování jednotliv ch specifick ch emisí, kdy hlavním cílem tûchto protokolû bylo omezení zneãi Èování slouãeninami (zejména oxidy) síry 2) a dusíku 3). Uvedené protokoly byly zamûfieny pfiedev ím na velké stacionární spalovací zdroje, a v pfiípadû oxidû dusíku i na základní opatfiení v oblasti mobilních zdrojû. VOC protokol V dûsledku fiady smogov ch epizod, k nimï do lo v osmdesát ch letech, byl dal í protokol zamûfien na omezování emisí tûkav ch organick ch slouãenin (VOC volatile organic compound ). Emise VOC spolupûsobí pfii tvorbû tzv. pfiízemního (troposférického) ozónu. Ozón je reaktivní látka napadající bunûãné stûny, která jiï v pomûrnû nízk ch koncentracích po kozuje tkánû organismû a pûsobí rozsáhlé kody na vegetaci. Tzv. VOC protokol stanovil jako hlavní závazek smluvních stran sníïení celkové emise o 30 % vzhledem ke zvolenému referenãnímu roku a fiadu dal ích závazkû t kajících se uplatàování nejlep ích dostupn ch technologií (BAT) a zlep ení emisní inventury a souvisejícího v zkumu. âeská republika splnila základní poïadavek protokolu (sníïení emisí o 30 %), aniï by byla nucena pfiijmout rozsáhlej í opatfiení. Protokoly o tûïk ch kovech, o POPs a Aarhuská úmluva Po dokonãení VOC-protokolu byly je tû dokonãeny rozpracované protokoly zamûfiené na omezování emisí dal ích dvou v znamn ch skupin zneãi Èujících látek tûïk ch kovû a persistentních organick ch polutantû, které oba âr podepsala souãasnû s Aarhuskou úmluvou (o úãasti vefiejnosti na rozhodování a pfiístupu k právní ochranû v záleïitostech Ïivotního prostfiedí) v r Závazky vypl vající z obou tûchto protokolû se t kají zejména stanovení emisních limitû a poïadavku uplatnûní BAT. Pfiíslu né limitní hodnoty jsou jiï souãástí ãeské legislativy ochrany ovzdu í. Aarhuská úmluva tvofií k protokolûm úmluvy CLRTAP strategick doplnûk ukládá orgánûm státní správy systematicky informovat vefiejnost a brát v úvahu pfiipomínky vefiejnosti k záleïitostem t kajícím se Ïivotního prostfiedí. Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk protokol) estiletá prodleva mezi vyhotovením textu VOC protokolu (v r. 1991) a nábûhem jeho úãinnosti vedla k jeho podstatnému zastarání. V roce 1997 jiï byla zfiejmá nedostateãnost poïadavkû VOC protokolu k podstatnému omezení v skytu zv en ch koncentrací pfiízemního ozónu, a byl proto vypracován podstatnû modernûj í Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk protokol). Tento protokol mûl za úkol: ve vztahu k troposférickému ozónu dosáhnout soubûïného sniïování emisí obou hlavních prekurzorû jeho tvorby (VOC i NO x ). omezit pfietrvávající acidifikaci ekosystémû v dûsledku imisí kysel ch polutantû omezit pfietrvávající eutrofizaci ekosystémû v dûsledku imisí slouãenin dusíku vãetnû amoniaku Evropská unie jako smluvní strana zpracovala jako implementaãní pfiedpis Göteborgského protokolu smûrnici o rozpou tûdlech 99/13/ES a smûrnici o národních emisních stropech. 1) Protokol o dlouhodobém financování kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového pfienosu látek zneãi Èujících ovzdu- í v Evropû (EMEP) 2) Protokol o sníïení emisí (slouãenin) síry nebo jejich tokû pfiecházejících hranice státû, nejménû o 30 %; protokol o dal ím sníïení emisí (slouãenin) síry 3) Protokol o sniïování emisí oxidû dusíku nebo jejich tokû pfies hranice státû

18 Do ãeské legislativy byly poïadavky uveden ch dokumentû zahrnuty v zákonu ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a v zákonu ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC). Smûrnice o rozpou tûdlech byla do ãeské legislativy transponována vyhlá kou ã. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a dal í podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í emitujících tûkavé organické látky z procesû aplikujících organická rozpou tûdla a ze skladování a distribuce benzinu, ve znûní vyhlá ky ã. 509/2005 Sb., která navíc nûkteré poïadavky je - tû zpfiísàuje. Jak jiï bylo uvedeno, pfiedstavuje právû Göteborgsk protokol nejv znamnûj í protokol CLRTAP ve vztahu k pfiedkládanému programu sniïování emisí, neboè stanoví smluvním stranám závazné emisní stropy pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, amoniak a tûkavé organické látky. Z národních emisních stropû pro âeskou republiku jsou pak odvozeny hodnoty krajsk ch emisních stropû, jejichï dosaïení je jedním z hlavních cílû pfiedkládaného Programu sni- Ïování emisí Stfiedoãeského kraje. J. HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ STANOVEN CH PRO ST EDOâESK KRAJ V ROCE 2010 Emisní stropy jsou stanoveny v návaznosti na poïadavky Göteborgského protokolu pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, amoniak a tûkavé organické látky. Do ãeské legislativy byly pfieneseny nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., které stanoví závaznou hodnotu národního emisního stropu a doporuãené hodnoty pro jednotlivé kraje. V roce 2003 bylo nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., stanovící emisní stropy, nafiízením vlády ã. 417/2003 Sb., novelizováno. Hodnoty doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû pro Stfiedoãesk kraj stanoven ch nafiízení vlády jsou uvedeny v tab. J.1. Tab. J.1 Hodnoty doporuãen ch emisních stropû pro Stfiedoãesk kraj (kt.rok 1 ) Tabulka J.2 pak uvádí porovnání mnoïství emisí produkovan ch na území Stfiedoãeského kraje v období let s úrovní emisních stropû pro jednotlivé látky. Porovnání v voje emisí ve vztahu k emisním stropûm je patrné také z grafû.

19 Tab. J.2 Porovnání produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje v období s doporuãen mi emisními stropy dle nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. Oxid sifiiãit Z porovnání je zfiejmé, Ïe emise SO 2 sice v poãáteãním období (rok 2001) dosahovaly témûfi k úrovni pozdûji stanoveného emisního stropu, av ak po celé období v zásadû setrvale klesaly a v souãasnosti se pohybují témûfi 20 % pod úrovní emisního stropu. Splnûní emisního stropu v roce 2010 je moïné pfiedpokládat s dostateãnou rezervou. Oxidy dusíku V pfiípadû oxidû dusíku je situace odli ná. Celkové emise NO x jiï v poãáteãním období mírnû pfiekraãovaly hodnotu emisního stropu. Bûhem let pak emise celkovû narostly cca o 5 %, i kdyï v nûkter ch letech dochází k meziroãním poklesûm. V roce 2007 tak emise pfiekraãovaly strop témûfi o 10 %. Je nutno konstatovat, Ïe splnûní emisního stropu jiï v roce 2010 bude velmi problematické.

20 V razn problém pfiedstavuje zejména omezená moïnost pfiímé regulace emisí oxidû dusíku z mobilních zdrojû opatfieními pfiijíman mi na úrovni kraje. Emise z dopravy pfiitom pfiedstavují nadpoloviãní vût inu emisí NO x v kraji (57 %). Vzhledem k relativnû velmi krátkému termínu nelze pfiedpokládat, Ïe by bylo moïné do roku 2010 pfiijmout opatfiení k razantní zmûnû dosavadního v voje a v sledné mnoïství emisí tak bude odrazem jiï realizovan ch nebo zahájen ch aktivit. Tûkavé organické látky Emise VOC se dlouhodobû pfiíli nemûní, zûstávají stabilnû na úrovni % pod hranicí krajského emisního stropu. Je tak moïné oãekávat splnûní emisního stropu v roce Pfiesto je v ak nutno dále emise VOC sniïovat, neboè na celém území kraje dochází k pfiekraãování limitû pro ozón, jehoï jsou VOC prekurzorem. Amoniak Emise amoniaku je tû v roce 2001 dosahovaly nad úroveà (pozdûji stanoveného) emisního stropu, av ak v následujícím období setrvale a pomûrnû v raznû klesaly. Souãasné emise jsou o 33 % niï í neï je úroveà emisního stropu, jehoï splnûní je tak moïno s jistotou pfiedpokládat. Závûrem je tak moïno konstatovat, Ïe nejv znamnûj í problém pfiedstavují emise oxidû dusíku, u nichï bude splnûní emisního stropu jiï v roce 2010 velmi problematické a v souãasnosti jiï ani není moïné dan v voj do roku 2010 reálnû ovlivnit. Je proto nutno zamûfiit se na sniïování emisí i v následujícím období. Jedná se o pomûrnû nároãn nesnadn úkol, neboè vût ina emisí NO x je tvofiena mobilními zdroji, jejichï emise lze z pozice kraje jen velmi obtíïnû ovlivnit. Nástroje na úrovni kraje je tak nutno doplàovat poïadavky na uplatàování nástrojû i na celostátní úrovni (podpora obmûny vozidel, emisní limity atd.). K. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A DAL ÍCH PODMÍNEK K PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI ËOVÁNÍ OVZDU Í NA ÚZEMÍ KRAJE Hodnoty emisních limitû urãují pfiípustnou úroveà emisí pro jednotlivé zneãi Èující látky nebo jejich stanovené skupiny. Dûlí se na: obecné emisní limity, které jsou stanoveny pro jednotlivé zneãi Èující látky nebo jejich stanovené skupiny specifické emisní limity, které jsou stanoveny pfiímo u konkrétních stacionárních zdrojû. Provozovatelé zdrojû, které nejsou schopny dodrïet emisní limity, byli povinni ve stanovené lhûtû pfiedloïit plány sníïení emisí u zdroje zneãi Èování. V kompetenci krajského úfiadu pak je moïnost tento plán schválit, a tím uloïit provozovateli povinnost plnit plán sníïení emisí namísto povinnosti plnit emisní limit. Obecnû lze konstatovat, Ïe u naprosté vût iny zdrojû zneãi Èování jsou emisní limity plnûny, nebo se jedná o zdroje, které mají krajsk m úfiadem schválen plán sníïení emisí. U malé ãásti zdrojû v ak z rûzn ch dûvodû dochází k pfiekraãování limitû nebo k neplnûní jin ch v znamn ch povinností provozovatele (dle údajû âeské inspekce Ïivotního prostfiedí se jedná cca o 7 % z celkového poãtu kontrol). V následujícím pfiehledu jsou uvedeny nejv znamnûj í pfiípady (s pokutou nad 100 tis. Kã), zji tûné âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí v období od roku 2006 na území Stfiedoãeského kraje. Uvedeny jsou jak pfiípady pfiekraãování emisních limitû, tak i dal í pfiípady neplnûní podmínek k provozování zdrojû zneãi Èování.

21 Tab. K.1 Pfiehled pokut nad Kã pravomocnû uloïen ch âiîp v období od 2006 zdroje zneãi Èování REZZO 1 provozy na území Stfiedoãeského kraje V roce 2008 nebyla zdrojûm REZZO 1 na území Stfiedoãeského kraje udûlena pokuta v oblasti ochrany ovzdu í ve v i nad 100 tis. Kã. L. PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE Mezi podpûrné aktivity je moïné zafiadit soubory nástrojû, opatfiení a ãinnosti, které jsou provádûny s jin m primárním cílem neï sníïení emisí zneãi Èujících látek, ale souãasnû pfiispívají (ãi mohou pfiispût) i ke zlep ení emisní a imisní situace. Jedná se zejména o: územní plánování podporu vefiejné dopravy budování tras kolejové hromadné dopravy budování silniãních obchvatû mûst a obcí regulaci dopravy v centrech mûst a obcí, parkovací politiku

22 podporu cyklistické a pû í dopravy rozvoj plynofikace sídel a sítí centrálního zásobování teplem rekonstrukce topn ch systémû a energetick ch zdrojû sniïování energetické nároãnosti ve v ech sférách ãinnosti zateplování budov revitalizaci území mûst a obcí, v sadby zelenû na urbanizovan ch plochách zakládání prvkû vegetace v zemûdûlské krajinû environmentální vzdûlávání, v chovu a osvûtu. M. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Pfiedkládan Program sniïování emisí je zpracován soubûïnû s Integrovan m programem ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje. Pro oba programy je zpracována jednotná sada nástrojû a opatfiení, které mají za cíl dosáhnout sníïení produkce emisí zneãi Èujících látek a souãasnû i zlep ení kvality ovzdu í. Spoleãn m cílem stanoven ch opatfiení je dosaïení doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních strojû, imisních limitû a cílov ch imisních limitû. Popis jednotliv ch nástrojû a opatfiení je uveden v rámci programu ke zlep ení kvality ovzdu í a jeho programového dodatku. V následující tabulce je uveden jejich pfiehled spolu se zaãlenûním podle bodu M. pfiílohy ã. 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, tj.: 1. technická a technologická opatfiení 2. technicko-organizaãní opatfiení 3. administrativní opatfiení 4. evidence stacionárních zdrojû zneãi Èování 5. inventarizace emisí (a imisí) 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dal ími orgány vefiejné správy 7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojû zneãi Èování ovzdu í a dal ími subjekty 8. práce s vefiejností sniïování emisí produkovan ch domácnostmi 9. vyuïívání ekonomick ch nástrojû. Vpfiehledu jsou uvedeny i vybrané konkrétní aktivity, které budou realizovány pfiímo orgány Stfiedoãeského kraje v rámci programu sniïování emisí a programu ke zlep ení kvality ovzdu í. Tab. M.1 Pfiehled opatfiení ke sníïení emisí a zlep ení kvality ovzdu í