právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2008 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1 Rozesláno dne 15. dubna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského kraje, kter m se vydává Krajsk integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje

2 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 2 1 NA ÍZENÍ Moravskoslezského kraje ã. 1/2009 ze dne , kter m se vydává Krajsk integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje Rada kraje se dne usnesla vydat v souladu s ustanovením 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona ã. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zfiízení), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a na základû ustanovení 7 odst. 6 a 48 odst. 2 písm. c) zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a o zmûnû nûkter ch dal ích zákonû (zákon o ochranû ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, toto nafiízení: âl. 1 Základní ustanovení Tímto nafiízením se vydává Krajsk integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje ve struktufie dle pfiílohy ã. 3 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a o zmûnû nûkter ch dal ích zákonû (zákon o ochranû ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Krajsk integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu- í Moravskoslezského kraje je obsaïen v pfiíloze k tomuto nafiízení a tvofií jeho nedílnou souãást. âl. 2 Úãinnost Toto nafiízení nab vá úãinnosti patnáct m dnem po vyhlá ení ve Vûstníku právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje. Ing. Jaroslav Palas v. r. hejtman kraje Miroslav Novák vr. 1. námûstek hejtmana kraje

3 Strana 3 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Pfiíloha k nafiízení Moravskoslezského kraje ã. 1/2009 Krajsk integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje A. MÍSTO P EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1 Aglomerace Moravskoslezsk kraj (vymezení aglomerace, popis, mapa) A.2 Mûfiící stanice (mapa, geografické soufiadnice) B. V EOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ aglomerace a odhad rozlohy zneãi tûn ch oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva B.2 Pfiíslu né klimatické a topografické údaje B.3 Informace o charakteru cílû vyïadujících v dané lokalitû ochranu C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI TùNÍ OVZDU Í D.1 Koncentrace zneãi Èujících látek zji tûné v pfiedchozích letech D.2 Aktuální koncentrace zneãi Èujících látek D.3 Prostfiedky pouïité ke zji Èování koncentrací zneãi Èujících látek E. PÒVOD ZNEâI TùNÍ OVZDU Í E.1 V ãet hlavních zdrojû zneãi Èování ovzdu í doplnûn geografick m vyznaãením E.2 Celkové mnoïství emisí v oblasti (t/rok) E.3 Informace o zneãi tûní dálkovû pfiená eném z okolních oblastí F. ANAL ZA SITUACE F.1 Podrobnosti o faktorech pûsobících zv ené zneãi tûní ovzdu í F.2 Podrobnosti o moïn ch nápravn ch opatfieních F.2.1 Celkové priority Programu F.2.2 Indikátory G. PODROBNOSTI O OPAT ENÍCH KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í P IJAT CH P ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU G.1 Opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónû G.2 Hodnocení úãinnosti uveden ch opatfiení H. PODROBNOSTI O NOV CH OPAT ENÍCH KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í H.1 Seznam a popis navrhovan ch opatfiení nebo projektû, které jsou souãástí programu H.1.1 Priorita 1 SníÏení imisní zátûïe suspendovan mi ãásticemi velikostní frakce PM 10 H.1.2 Priorita 2: SníÏení emisí oxidû dusíku H.1.3 Priorita 3: SníÏení emisí tûkav ch organick ch látek (VOC) H.1.4 Priorita 4: SníÏení emisí oxidu sifiiãitého H.1.5 Opatfiení k omezení pra nosti cílenou v sadbou zelenû H.1.6 Aplikace nejlep ích dostupn ch technik (BAT) pro sniïování emisí tuh ch látek z plo n ch zdrojû H.2 âasov plán implementace opatfiení

4 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 4 H.3 Odhad plánovaného zlep ení kvality ovzdu í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaïení tûchto cílû H.4 Popis opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í zam len ch v dlouhodobém ãasovém horizontu I. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTÒ A DAL ÍCH ZDROJÒ INFORMACÍ J. P ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES K. PROGRAMOV DODATEK PODLE âl. 18 ODST. 3 NA ÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 O OBECN CH USTANOVENÍCH O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH K.1 Úvod K.2 Orientace Programu ke zlep ení kvality ovzdu í na území Moravskoslezského kraje K.2.1 Globální cíl a specifické cíle K.3 Popis priorit Programového dodatku K.3.1 Prioritní zneãi Èující látky K.3.2 Prioritní kategorie zdrojû zneãi Èování ovzdu í K.3.3 Prioritní obce K.3.4 Celkové priority Programu ke zlep ení kvality ovzdu í K.4 Priority programového dodatku a opatfiení K.5 Kriteria pro v bûr konkrétních aktivit / projektû Programového dodatku K.6 Finanãní rámec K.7 Ekonomické vyhodnocení K.8 Vztah opatfiení Programového dodatku k operaãním programûm K.9 ízení Programu na území Moravskoslezského kraje K.10 Publicita

5 Strana 5 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 SEZNAM POUÎIT CH ZKRATEK As arsen B(a)P benzo(a)pyren BAT nejlep í dostupné techniky (angl. Best Available Techniques ) BZN, C 6 H 6 benzen Cd kadmium CO oxid uhelnat Cu mûì CZT centrální zásobování teplem âhmú âesk hydrometeorologick ústav âr âeská republika EIA posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí ES Evropské spoleãenství HDP hrub domácí produkt IDS Integrovan dopravní systém IPPC integrovaná prevence a omezování zneãi tûní Kraj Moravskoslezsk kraj LTO lehk topn olej LV imisní limit (angl. limit value ) Mn mangan M matefiská kola MT mez tolerance (angl. margine of tolerance ) MÎP Ministerstvo Ïivotního prostfiedí NH 3 amoniak Ni nikl NO 2 oxid dusiãit N 2 O oxid dusn NO x oxidy dusíku O 3 ozón ORP obce s roz ífienou pûsobností OÚ obecní úfiad OZE obnovitelné zdroje energie OZKO oblast se zhor enou kvalitou ovzdu í PAH polycyklické aromatické uhlovodíky Pb olovo PM 10 (2,5) suspendované ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 10 (2,5) mm Program Krajsk integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje REZZO Registr emisí a zdrojû zneãi Èování ovzdu í REZZO 1 zvlá tû velké a velké stacionární zdroje zneãi Èování ovzdu í REZZO 2 stfiední stacionární zdroje zneãi Èování ovzdu í REZZO 3 malé stacionární zdroje zneãi Èování ovzdu í REZZO 4 mobilní zdroje zneãi Èování ovzdu í SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SFÎP Státní fond Ïivotního prostfiedí SO 2 oxid sifiiãit TUV teplá uïitková voda TZL tuhé zneãi Èující látky VOC tûkavé organické látky zákon zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a o zmûnû nûkter ch dal ích zákonû o ochranû ovzdu í (zákon o ochranû ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû ZP zemní plyn Z základní kola ZÚ zdravotní ústav

6 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 6 A. MÍSTO P EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1 Aglomerace Moravskoslezsk kraj (vymezení aglomerace, popis, mapa) Kód: CZ080 Rozloha: km 2 Poãet obyvatel: (k ) Hustota obyvatel: 230 obyvatel/km 2 Celkov poãet obcí v kraji: 299 Obrázek ã. 1: Územní pûsobnost obcí s roz ífienou pûsobností Správní ãlenûní Moravskoslezského kraje od Hranice krajû od 2005 Správní obvody O P Obce, které zmûnily pfiíslu nost do kraje Aglomerace Moravskoslezsk kraj byla vymezena sdûlením ã. 33 publikovan m ve Vûstníku Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 11 z listopadu 2005 a je geograficky totoïná se správním územím Moravskoslezského kraje. Moravskoslezsk kraj je tvofien okresy Bruntál, Fr dek-místek, Karviná, Nov Jiãín, Opava a Ostrava-mûsto a je rozdûlen na 22 správních obvodû obcí s roz ífienou pûsobností, do kter ch spadá celkem 299 obcí.

7 Strana 7 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Od 19. století kraj patfií k prûmyslovû nejzatíïenûj ím regionûm stfiední Evropy vyznaãujícím se akumulací zejména hutního a strojního prûmyslu. Tato prûmyslová odvûtví a na nû navazující technologie soustfiedûné zejména v okolí Ostravy, Karviné, Tfiince, Bohumína, Havífiova a Fr dku-místku sebou pfiiná ejí problémy prûfiezovû ve v ech sloïkách Ïivotního prostfiedí, zejména pak v ovzdu í. Od poãátku 90. let 20. století dochází zejména vlivem restrukturalizace prûmyslu, zavádûním nejlep ích dostupn ch technologií v jednotliv ch odvûtvích a realizací opatfiení ke sniïování emisí zneãi Èujících látek k postupnému zlep ování stavu ovzdu í. I pfies tato doposud realizovaná opatfiení patfií i nadále kraj ve vztahu ke kvalitû ovzdu í k nejvíce exponovan m lokalitám v âeské republice. A.2 Mûfiící stanice (mapa, geografické soufiadnice) Obrázek ã. 2: Umístûní stanic imisního monitoringu v Moravskoslezském kraji a v mûstû Ostrava Zdroj: âhmú

8 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 8 Seznam a popis jednotliv ch stanic imisního monitoringu provozovan ch na území Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce ã. 1 vãetnû sledovan ch zneãi Èujících látek. Tabulka ã. 1: Seznam a popis stanic imisního monitoringu na území Moravskoslezského kraje

9 Strana 9 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Zdroj: âhmú Vysvûtlivky: Provozovatelé: ZÚ Zdravotní ústav, âhmú âesk hydrometeorologick ústav, MûTfi mûsto Tfiinec, âez âez a. s., MSK Moravskoslezsk kraj, SMO statutární mûsto Ostrava Tfiídy lokalit: T dopravní lokalita, I prûmyslová lokalita B pozaìová lokalita / U mûstská zóna, S pfiedmûstská zóna, R venkovská zóna / R obytná, C obchodní, I prûmyslová, A zemûdûlská, N pfiírodní, RC obytná-obchodní, CI obchodní-prûmyslová, IR prûmyslová-obytná, RCI obytná-obchodní-prûmyslová, AN zemûdûlská-pfiírodní, NCI pfiímûstská, REG regionální, REM odlehlá

10 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 10 B. V EOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ aglomerace a odhad rozlohy zneãi tûn ch oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva Aglomerace Moravskoslezsk kraj leïí na severov chodû âeské republiky. Podle své rozlohy (5 427 km 2 ) zaujímá 7 % území republiky a fiadí se tak na esté místo mezi ostatními kraji. Na území aglomerace leïí 299 obcí, ztoho 16 mûst s více neï a 33 mûst s více neï obyvateli. V kraji se nachází celkem 5 statutárních mûst, 35 mûst, 3 mûstyse a 256 obcí. Podle dominujících odvûtví hospodáfiství lze kraj charakterizovat jako prûmyslov. V razn podíl má tûïba uhlí, energetika a hutní prûmysl, v znamn je také automobilov, chemick, farmaceutick a potravináfisk prûmysl. Kraj je celostátním centrem hutní v roby, na jeho území je soustfiedûno 100 % v roby surového Ïeleza, oceli a koksu âeské republiky. Souãasnû je zde soustfiedûna i tûïba ãerného uhlí. Více neï polovinu území kraje zaujímá zemûdûlská pûda, lesy se rozkládají na více neï 35 % území. Grafické znázornûní oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í (OZKO), vyhlá en ch na základû imisních dat z roku 2006 a 2007 je uvedeno na obrázku ã. 3. Z grafického znázornûní je patrné, Ïe kompaktní území v prûmyslové oblasti Moravskoslezského kraje je územím s pfiekraãováním imisních limitû (LV) a imisních limitû zv en ch o mez tolerance (LV+MT) pfiedev ím z dûvodû vysok ch koncentrací suspendovan ch ãástic velikostní frakce 10 mm (PM 10 ) a men í, a s tím souvisejících vysok ch koncentrací polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû vyjádfien ch jako benzo(a)pyren. Obrázek ã. 3: Vyznaãení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í vzhledem k limitûm pro ochranu lidského zdraví, Zdroj: MSK V roce 2007 byla celková rozloha OZKO 2 769,2 km 2 apoãet obyvatel v této oblasti byl Zmeziroãního srovnání dat za roky 2007 a 2006, kdy byla celková rozloha OZKO 3 551,1 km 2 s obyvateli, vypl vá v razné zmen ení této plochy, na které modelové v poãty prokázaly pfiekraãování imisních limitû pro ochranu zdraví obyvatel. Vzhledem k homogenitû a rozloze území, na nûmï do lo k pfiekroãení imisních limitû pro suspendované ãástice frakce PM 10, se jedná o nejvût í velkoplo nou oblast se zhor enou kvalitou ovzdu í na území âeské republiky.

11 Strana 11 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Dle hodnocení kvality ovzdu í v Moravskoslezském kraji, které je provádûno pro kaïdoroãní stanovení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í, je patrné, Ïe od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í podle pfiíslu n ch pfiedpisû Evropského spoleãenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárûstu plochy OZKO. Oproti tomu v roce 2004 do lo ke sníïení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento v voj byl patrnû v znamnû ovlivnûn prûbûhem poãasí, resp. poãtem de tiv ch dnû v roce. Od roku 2005 se v ak plocha OZKO v znamnû zv ila a v roce 2006 jiï tvofiila více neï polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K v raznému sníïení OZKO do lo v roce 2007, pfiedev ím vlivem pfiízniv ch rozptylov ch podmínek (viz tabulka ã. 2). Tabulka ã. 2: Pfiekroãení imisních limitû na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území) Zdroj: âhmú Kromû imisních limitû byly v letech pfiekraãovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. V sledky modelového hodnocení kvality ovzdu í v poãtu oblastí s pfiekroãen mi cílov mi imisními limity pro aglomeraci Moravskoslezsk kraj v letech 2001 aï 2007 jsou uvedeny v tabulce ã. 3 (jako podíl na celkovém území). Tabulka ã. 3: Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech pfiekroãen cílov imisní limit Zdroj: âhmú Poznámka: O 3 (LZ) cílov imisní limit pro ochranu zdraví.

12 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 12 Pouze v roce 2001 do lo k pfiekroãení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dal ích letech jiï k pfiekraãování nedocházelo. V roce 2007 do lo k pfiekroãení cílového imisního limitu pro kodlivinu benzo(a)pyrenu na necel ch 23 % území Moravskoslezského kraje, coï je oproti pfiedchozím letûm v razné zlep ení. U arsenu dochází k pfiekraãování limitu cca na 2 % území. Pfiekraãování limitu pro ozon je celorepublikov m problémem a také v tomto kraji se tento problém t ká témûfi 100 % plochy území. Pfiekraãování imisních limitû pro ochranu ekosystémû a vegetace pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku a ozon bylo podle v sledkû modelového hodnocení v letech 2001 aï 2007 následující (% plochy chránûn ch území). Tabulka ã. 4: Pfiekraãování imisních limitû pro ochranu ekosystémû a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na nûmï má b t imisní limit dodrïován) Zdroj: âhmú Poznámka: O 3 (EKO) cílov imisní limit pro ochranu vegetace V letech 2001 a 2002 do lo k pfiekroãení imisních limitû stanoven ch pro ochranu ekosystémû a vegetace pro oxidy dusíku na ménû neï 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto pfiekraãování jiï od roku 2003 nedochází, stejnû tak jako nejsou pfiekraãovány limity stanovené pro oxid sifiiãit. B.2 Pfiíslu né klimatické a topografické údaje Teplá klimatická oblast se v Moravskoslezském kraji nevyskytuje, území Hrubého Jeseníku a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezsk ch Beskyd je moïné zafiadit k mírnû chladn m oblastem s 20 letními, 150 mrazov mi dny roãnû a 120 dny se snûhovou pokr vkou, s roãní prûmûrnou teplotou do 6 C a úhrnem sráïek pfies mm/rok. Smûrem k Moravské bránû a k Ostravû se podnebí postupnû otepluje aï k mírnû teplé oblasti se 45 letními, 40 mrazov mi a 60 dny se snûhovou pokr vkou za rok, s prûmûrnou roãní teplotou aï do 9 C a úhrnem sráïek do 800 mm/rok, u polské hranice severnû od Opavy jsou sráïky niï í. Na území Moravy je v otevfien ch níïinách a úvalech i v mírnû zvlnûn ch pahorkatinách do nadmofisk ch v - ek 300 m prûmûrn pfievládající smûr vûtru blízk západnímu smûru. V podhûfií a v horsk ch oblastech je proudûní vzduchu ovlivàováno orografick mi pomûry. Ve vrcholov ch ãástech pohofií pfievládá opût západní smûr. Na âeskomoravské vrchovinû se pfiízemní proudûní vzduchu v zásadû neodchyluje od západního smûru. Horská hradba Karpat odchyluje pak smûr vûtru témûfi o 45, takïe jiï ve Vy kovském úvalu a v Moravské bránû pfievládá jihozápadní proudûní. Od jihozápadního smûru se proudûní vzduchu odchyluje v údolích JeseníkÛ a Beskyd, kde se v ak znaãnû uplatàují místní údolní systémy vzdu ného proudûní.

13 Strana 13 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Obrázek ã. 4: Pfievládající smûr vûtru Zdroj: âhmú PrÛmûrná rychlost vûtru pro oblast Moravy a Slezska 3,2 m/s je v souladu s celkov m ub váním vûtrné rychlosti v Evropû od západu k v chodu. K nadnormálnímu v skytu bezvûtfií dochází na Ostravsku. Obrázek ã. 5: âetnost v skytu bezvûtfií Zdroj: âhmú Na území Moravskoslezského kraje se nacházejí dva horské masivy v západní ãásti Jeseníky a na v chodû Moravskoslezské Beskydy. Terénní v kové rozdíly smûrem ke stfiedu a severu postupnû klesají aï k rovinatému reliéfu v okolí horního toku Opavy a dolního toku Odry pod Ostravou. Zemûpisné soufiadnice aglomerace jsou následující: Nejsevernûj í bod aglomerace Moravskoslezsk kraj se nachází severnû od obce Slezské Pavlovice s.., v. d., nejjiïnûj í bod se nachází v blízkosti obce Bumbálka s.., v. d., nejzápadnûj í bod se nachází u obce Mirotínek s.., v. d. a nejv chodnûj í bod u obce Bukovec s.., v. d.

14 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 14 B.3 Informace o charakteru cílû vyïadujících v dané lokalitû ochranu Globálním cílem Krajského integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje (Program) je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezsk kraj kvalitu ovzdu í splàující zákonem stanovené poïadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a pfiispût k dodrïení závazkû, které âeská republika pfiijala v oblasti omezování emisí zneãi Èujících látek do ovzdu í (národní emisní stropy, resp. krajské emisní stropy 1) ). Mezi cíle vyïadující ochranu patfií exponované obyvatelstvo Ïijící v oblastech s pfiekroãen mi hodnotami imisních limitû a cílov ch imisních limitû stanoven ch pro ochranu lidského zdraví. Specifick mi cíli Programu jsou: sníïení imisní zátûïe zneãi Èujícími látkami (pfiedev ím PM 10 ) pod úroveà stanovenou platn mi imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity pfiekraãovány (v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í); ãasová naléhavost krátkodobá aï stfiednûdobá; sníïení imisní zátûïe zneãi Èujícími látkami pod úroveà stanovenou cílov mi imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity pfiekraãovány; ãasová naléhavost stfiednûdobá; udrïení podlimitní imisní zátûïe v lokalitách, kde nedochází k pfiekraãování imisních limitû a cílov ch imisních limitû; ãasová naléhavost dlouhodobá; dodrïení doporuãené hodnoty krajsk ch emisních stropû pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, tûkavé organické látky a amoniak; ãasová naléhavost krátkodobá. Mezi celkové priority Programu patfií: sníïení imisní zátûïe suspendovan mi ãásticemi velikostní frakce PM 10, benzenem a benzo(a)pyrenem, sníïení emisí oxidû dusíku (prekurzor ozónu; riziko pfiekroãení doporuãené hodnoty krajského emisního stropu), sníïení emisí oxidu sifiiãitého (riziko pfiekroãení doporuãené hodnoty krajského emisního stropu), sníïení emisí tûkav ch organick ch látek (prekurzor ozónu). Z lokálního hlediska a z hlediska ãasové naléhavosti jsou prioritou obce kategorie I a II (dle rozdûlení kategorií v návaznosti na priority uvedené v Programovém dodatku, kapitola K.3.3), protoïe v kaïdé z nich Ïije více neï obyvatel. V znamná ãást obcí kategorie III je navíc ovlivnûna emisemi ze zdrojû zneãi Èování ovzdu í, provozovan ch ãi existujících na území obcí kategorie I a II. Vymezení kategorizace prioritních obcí z pohledu ochrany ovzdu í je uvedena v následující tabulce. Tabulka ã. 5: Kategorizace prioritních obcí z pohledu ochrany ovzdu í 1) Nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., kter m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi Èující ovzdu í a zpûsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb.

15 Strana 15 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY Za vypracování Programu je odpovûdn Krajsk úfiad Moravskoslezského kraje, odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství, se sídlem 28. fiíjna 117, Ostrava. Za provádûní Programu jsou odpovûdné orgány ochrany ovzdu- í dle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a o zmûnû nûkter ch zákonû (zákon o ochranû ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû: Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, Ministerstvo zdravotnictví, âeská inspekce Ïivotního prostfiedí, âeská obchodní inspekce, celní úfiady, kraje, obce.

16 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 16 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI TùNÍ OVZDU Í D.1 Koncentrace zneãi Èujících látek zji tûné v pfiedchozích letech K pfiekraãování imisních limitû dochází dlouhodobû témûfi na v ech stanicích imisního monitoringu. V voj na jednotliv ch vybran ch stanicích udávají následující tabulky. Poznámka: Pfiekroãení imisního limitu je indikováno tuãn m písmem. V závorce je uvedeno pofiadí, ve kterém se umístily jednotlivé stanice v rámci âr, dle nejhor ích (1) k nejlep ím. Tabulka ã. 6: Stanice âhmú Bohumín (ã. 1065) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 7: Stanice âhmú âesk Tû ín (ã. 1066) a (ã. 1588) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 8: Stanice âhmú Fr dek-místek (ã. 1067) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 9: Stanice âhmú Havífiov (ã. 1068) Zdroj: âhmú

17 Strana 17 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Tabulka ã. 10: Stanice âhmú Karviná (ã. 1069) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 11: Stanice HS Karviná-ZÚ (ã. 517) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 12: Stanice âhmú Opava-Katefiinky (ã. 1186) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 13: Stanice âhmú Orlová (ã. 1070) Zdroj: âhmú

18 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 18 Tabulka ã. 14: Stanice ZÚ Ostrava-Bartovice (ã. 1650) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 15: Stanice âhmú Ostrava-Radvanice (ã. 1063) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 16: Stanice âhmú Ostrava-âeskobratrská (ã. 1572) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 17: Stanice âhmú Ostrava-Fifejdy (ã. 1061) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 18: Stanice ZÚ Ostrava-fakultní nemocnice (ã. 521) Zdroj: âhmú

19 Strana 19 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Tabulka ã. 19: Stanice ZÚ Ostrava-Mariánské Hory (ã.1649) Zdroj: âhmú Tabulka ã 20: Stanice ZÚ Ostrava-Mûsto (ã. 567 a 1422) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 21: Stanice âhmú Ostrava-Poruba (ã. 125 a 1537) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 22: Stanice âhmú Ostrava-Pfiívoz (ã. 1410) Zdroj: âhmú

20 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 20 Tabulka ã. 23: Stanice ZÚ Ostrava-Pfiívoz HS (ã. 1467) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 24: Stanice âhmú Ostrava-Zábfieh (ã. 1064) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 25: Stanice âhmú Studénka (ã. 1074) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 26: Stanice âhmú Tfiinec-Kosmos (ã. 1188) Zdroj: âhmú

21 Strana 21 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Tabulka ã. 27: Stanice âhmú VûfiÀovice (ã. 1072) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 28: Stanice âhmú Bíl KfiíÏ (ã. 1214) Zdroj: âhmú Tabulka ã. 29: Stanice âhmú âervená (ã. 1568) Zdroj: âhmú D.2 Aktuální koncentrace zneãi Èujících látek PfiedbûÏné vyhodnocení provozu monitorovacích stanic v roce 2008 Dle vyhodnocení pfiedbûïn ch údajû z mûfiících stanic automatizovaného imisního monitoringu na území Moravskoslezského kraje byly v roce 2008 pfiekroãeny následující imisní limity: Z pfiedbûïn ch údajû vypl vá, Ïe byl pfiekroãen roãní imisní limit pro benzen (cíl ochrana zdraví) a roãní imisní limit pro benzo(a)pyren (cíl ochrana zdraví).

22 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 22 Tabulka ã. 30: Pfiekroãení cílového imisního limitu pro troposférick ozón na území kraje Zdroj: âhmú [ Tabulka ã. 31: Pfiekroãení 24hodinového imisního limitu pro suspendované ãástice frakce PM 10 na území kraje Zdroj: âhmú [

23 Strana 23 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Tabulka ã. 32: Pfiekroãení roãního imisního limitu pro suspendované ãástice frakce PM 10 na území kraje Zdroj: âhmú [ Tabulka ã. 33: Pfiekroãení roãního imisního limitu pro oxid dusiãit NO 2 na území kraje Zdroj: âhmú [ Tabulka ã. 34: Maximální roãní koncentrace AOT40 ozón na území kraje Zdroj: âhmú [

24 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 24 D.3 Prostfiedky pouïité ke zji Èování koncentrací zneãi Èujících látek Na území aglomerace Moravskoslezsk kraj bylo v roce 2007 provozováno na 29 lokalitách 41 mûfiících stanic imisního monitoringu. Podrobn popis mûfiících míst je uveden v kapitole A.2. Mûfiící stanice (mapa, geografické soufiadnice).

25 Strana 25 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 E. PÒVOD ZNEâI TùNÍ OVZDU Í Ozón Imisní zátûï pfiízemním ozónem je povaïována za celoevropsk problém a sniïování pfiízemního ozónu lze provádût jen pomocí sniïování jeho prekurzorû (tûkavé organické látky VOC, oxidy dusíku NO x ). Otázka imisní zátûïe pfiízemním ozónem je o to problematiãtûj í, Ïe v Moravskoslezském kraji není v znamn potenciál omezování emisí VOC ze stacionárních zdrojû zneãi Èování vyjma sektoru aplikace nátûrov ch hmot a rozpou tûdel. Emise tûkav ch organick ch polutantû a NO x z mobilních zdrojû jsou pro kraj neregulovatelné. Suspendované ãástice PM 10 Hlavními pûvodci imisního zatíïení suspendovan ch ãástic obecnû jsou: mechanické procesy (vífiení usazeného prachu, obrus pneumatik, vozovek, obkladû brzd, odnos pûdních ãástic, apod.) dávající vznik primárním ãásticím; technologické procesy (v roba kovû, cementu, stavební ãinnost, apod.) dávající vznik primárním ãásticím; spalovací procesy dávající vznik primárním ãásticím; chemické procesy v atmosféfie dávající vznik sekundárním ãásticím prekurzory pro vznik sekundárních ãástic jsou SO 2,NO x,nh 3 avoc. Suspendované ãástice v atmosféfie jsou komplikovan fenomén a jejich aktuální hmotnostnû vyjádfiená koncentrace je jen zãásti dána pfiíspûvkem emisí primárních ãástic aè jiï z technologick ch nebo spalovacích procesû. Daleko v znamnûj í pfiíspûvek k aktuální koncentraci je dán reemisemi a sekundárními anorganick mi i organick mi ãásticemi vznikl mi fyzikálnû-chemickou transformací plynn ch sloïek jak antropogenního pûvodu (SO 2,NO x anemetanické tûkavé organické látky), tak i emisemi z pfiírody. Benzen Benzen se nejvíc uvolàuje do prostfiedí jako souãást emisí z motorov ch vozidel, odpafiováním benzinu bûhem ãerpání paliva do nádrïí a z palivov ch nádrïí, v emisích z jejich v roby, v emisích z prûmyslov ch procesû pouïívajících benzen a také ze spalování fosilních paliv (benzen se nachází také v ropû a benzinu). Benzen se rovnûï do Ïivotního prostfiedí dostává ze sopeãné ãinnosti, lesních poïárû a z cigaretového koufie. Benzo(a)pyren Pfiírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu mûïe b t s v jimkou v skytu lesních poïárû témûfi nulová. Pfiíãinou jeho vnosu do ovzdu í, stejnû jako ostatních polyaromatick ch uhlovodíkû (PAH), jejichï je benzo(a)pyren hlavním pfiedstavitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také nûkteré technologické provozy (napfi. v roba koksu a Ïeleza).

26 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 26 E.1 V ãet hlavních zdrojû zneãi Èování ovzdu í doplnûn geografick m vyznaãením Vyhodnocení emisí základních zneãi Èujících látek na úrovni jednotliv ch zdrojû je provedeno v ir ím spektru prûmyslov ch a energetick ch zdrojû. V následujících tabulkách je uvedeno vïdy 20 nejv znamnûj ích provozoven (obsahující stacionární zdroje zneãi Èování ovzdu í) v kategoriích REZZO 1 (velké), REZZO 2 (stfiední) a REZZO 3 (malé) za rok Tabulka ã. 35: Nejv znamnûj í provozovny zdrojû zneãi Èování ovzdu í kategorie REZZO 1 (velké zdroje) Zdroj: âhmú

27 Strana 27 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Obrázek ã. 6: Umístûní nejv znamnûj ích bodov ch provozoven zdrojû zneãi Èování ovzdu í Tabulka ã. 36: Nejv znamnûj í provozovny zdrojû zneãi Èování ovzdu í kategorie REZZO 2 (stfiední zdroje) Zdroj: âhmú

28 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 28 Tabulka ã. 37: Nejv znamnûj í plo né (obce) zdroje kategorie REZZO 3 (malé zdroje) Zdroj: âhmú Obrázek ã. 7: Umístûní nejv znamnûj ích plo n ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í

29 Strana 29 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 V ãet nejv znamnûj ích liniov ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í na území Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce ã. 38. Z celkového poãtu 731 sãítacích úsekû byla na témûfi 190 z nich celková 24 hodinová intenzita vy í neï 10 tis. vozidel. Tabulka ã. 38: Nejv znamnûj í liniové zdroje (dle sãítacích úsekû) Zdroj: DS, sãítání dopravy 2005; Poznámka: Nejv znamnûj í liniové zdroje jsou definovány vy í prûmûrnou intenzitou dopravy neï vozidel za 24 hodin.(z. z. zaãátek zástavby, k. z. konec zástavby, x kfiiïovatka, mimoúr. kfi. mimoúrovàová kfiiïovatka, vyús. vyústûní, zaús. zaústûní, ul. ulice) Obrázek ã. 8: Mapa sítû silnic Moravskoslezského kraje s vyznaãením intenzity dopravy na jednotliv ch komunikacích Zdroj: SD, sãítání dopravy 2005

30 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 30 E.2 Celkové mnoïství emisí v oblasti (t/rok) Tuhé zneãi Èující látky V krajské struktufie emisí tuh ch zneãi Èujících látek (TZL) mají nejvût í podíl zdroje kategorie REZZO 1, tj. velké zdroje zneãi Èování ovzdu í. V porovnání s údaji za âeskou republiku jsou emise ze zdrojû REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc neï dvojnásobnû vy í. V níïe uvedené tabulce je prezentován v voj emisí tuh ch zneãi Èujících látek podle jednotliv ch kategorií zdrojû Moravskoslezského kraje v letech 2002 aï Tabulka ã. 39: V voj emisí tuh ch zneãi Èujících látek podle jednotliv ch kategorií zdrojû v Moravskoslezském kraji v letech Zdroj: âhmú Graf ã. 1: Podíl jednotliv ch kategorií zdrojû REZZO na emisích tuh ch látek v Moravskoslezském kraji v letech 2000 aï 2007 Zdroj: âhmú

31 Strana 31 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Oxid sifiiãit Struktura zdrojû emisí oxidu sifiiãitého je v Moravskoslezském kraji odli ná od struktury zdrojû v âr. Emise oxidu sifiiãitého pocházejí pfieváïnû z REZZO 1 tj. velk ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í (zejména ze spalovacích zdrojû, které spadají do sektorû vefiejné a prûmyslové energetiky). Tabulka ã. 40 V voj emisí SO 2 podle jednotliv ch kategorií zdrojû v Moravskoslezském kraji v letech Zdroj: âhmú Graf ã. 2: Podíl jednotliv ch kategorií zdrojû REZZO na emisích oxidu sifiiãitého v Moravskoslezském kraji v letech 2000 aï 2007 Zdroj: âhmú

32 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 32 Oxidy dusíku Z anal zy krajské a národní struktury zdrojû emisí vypl vá, Ïe se rozhodujícím zpûsobem v obou pfiípadech na emisích oxidû dusíku podílejí REZZO 1, tj. velké zdroje zneãi Èování ovzdu í. Dal ím v znamn m zdrojem emisí oxidû dusíku jsou mobilní zdroje. Tabulka ã. 41: V voj emisí oxidû dusíku podle jednotliv ch kategorií zdrojû v Moravskoslezském kraji v letech Zdroj: âhmú; Poznámka: emise z dopravy byly vypoãten podle metodiky CDV Brno. Graf ã. 3: Podíl jednotliv ch kategorií zdrojû REZZO na emisích oxidû dusíku v Moravskoslezském kraji v letech 2000 aï 2007 Zdroj: âhmú Tûkavé organické látky Tûkavé organické látky jsou schopny vytváfiet fotochemické oxidanty reakcí s NO x v pfiítomnosti sluneãního záfiení. Nejv znamnûj ím antropogenním zdrojem emisí VOC je sektor uïívání rozpou tûdel. V znamné jsou rovnûï emise související s dopravou (v fukové plyny, benzinové páry ze skladování a distribuce benzinu).

33 Strana 33 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Tabulka ã. 42: V voj emisí VOC podle jednotliv ch kategorií zdrojû v Moravskoslezském kraji v letech Zdroj: âhmú Graf ã. 4: Podíl jednotliv ch kategorií zdrojû REZZO na emisích tûkav ch organick ch látek v Moravskoslezském kraji v letech 2000 aï 2007 Zdroj: âhmú Amoniak Na území Moravskoslezského kraje stejnû jako v celé âr jsou v znamnûj í skupinou zdroje spadající do kategorie mal ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í. Tabulka ã. 43: V voj emisí amoniaku podle jednotliv ch kategorií zdrojû v Moravskoslezském kraji v letech Zdroj: âhmú

34 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 34 Graf ã. 5: Podíl jednotliv ch kategorií zdrojû REZZO na emisích amoniaku v Moravskoslezském kraji v letech 2000 aï 2007 Zdroj: âhmú E.3 Informace o zneãi tûní dálkovû pfiená eném z okolních oblastí Nejv znamnûj í podíl dálkového pfienosu zneãi tûní ovzdu í je moïné oãekávat zejména v okrajov ch ãástech kraje. S ohledem na skuteãnost, Ïe právû v hustû osídlen ch oblastech Moravskoslezského kraje (Ostravsko, Karvinsko, Tfiinecko) a polského Vojvodství Slezského (oblast Katovic) se nachází i tûïk prûmysl, je vzájemné ovlivnûní zneãi tûní ovzdu í tûchto oblastí velice v znamné. Z imisního monitoringu provozovaného ve Vojvodství Slezském a v Moravskoslezském kraji lze dovodit, Ïe právû pfii smogov ch situacích (inverzní stav poãasí) dochází k homogenitû celé slezské oblasti a vysok m koncentracím zneãi tûného ovzdu í (suspendované ãástice PM 10 ) na obou stranách hranice. JelikoÏ je Moravskoslezsk kraj na západû, v chodû a ãásteãnû i jihu lemován pohofiími, ovlivnûní zdrojû zneãi Èování ovzdu í z okolních krajû (Olomouck, Zlínsk ) a na Slovenské stranû (Îilinsk kraj) je pro Moravskoslezsk kraj zanedbatelné.

35 Strana 35 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 F. ANAL ZA SITUACE F.1 Podrobnosti o faktorech pûsobících zv ené zneãi tûní ovzdu í Distribuce emisí základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 1 (velké zdroje) mezi jednotliv mi obcemi s roz ífienou pûsobností (ORP) Moravskoslezského kraje v roce 2006 je uvedena v následující tabulce: Tabulka ã. 44: Emise základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 1 po jednotliv ch ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 (t/rok) Zdroj: âhmú; Poznámka: tuãn m písmem jsou vyznaãeny vïdy tfii ORP s nejvy ími emisemi pfiíslu né zneãi Èující látky. Na základû anal zy emisí základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 1 (velké zdroje) na úrovní jednotliv ch ORP Moravskoslezského kraje vypl vá, Ïe: podíl ORP Ostrava je rozhodujícím v pfiípadû emisí SO 2 (58 %), TZL (56 %), NO x (55 %) a CO (51 %) a v znamn v pfiípadû emisí VOC (30 %); podíl ORP Tfiinec je v znamn v pfiípadû emisí CO (45 %) a TZL (29 %), ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí SO 2 (13 %) a NO x (9 %); podíl ORP Karviná je v znamn v pfiípadû emisí NO x (25 %) a ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí SO 2 (17 %), VOC (8 %) a TZL (6 %); podíl ORP Opava je v znamn v pfiípadû emisí VOC (26 %); na emisích NH 3 je podíl nejv znamnûj ích ORP následující: ORP Bílovec (24 %), ORP Opava (18 %) a ORP Fr dek-místek (11 %).

36 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 36 Distribuce emisí základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 2 (stfiední zdroje) mezi jednotliv mi ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 je uvedena v následující tabulce: Tabulka ã. 45: Emise základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 2 po jednotliv ch ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 (t/rok) Zdroj: âhmú; Poznámka: tuãn m písmem jsou vyznaãeny vïdy tfii ORP s nejvy ími emisemi pfiíslu né zneãi Èující látky. Na základû anal zy emisí základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 2 (stfiední zdroje) na úrovni jednotliv ch ORP Moravskoslezského kraje vypl vá, Ïe: podíl ORP Opava je v znamn v pfiípadû emisí SO 2 (44 %), NO x (22 %) a NH 3 (21 %) a ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí CO (19 %) a VOC (30 %); podíl ORP Ostrava je ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí NO x (13 %) CO (12 %), VOC (12 %) a NH 3 (10 %); podíl ORP Bruntál je ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí SO 2 (12 %), CO (13 %), NO x (8 %) a VOC (8 %); podíl ORP Nov Jiãín je ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí NH 3 (17 %); podíl ORP Fr dek-místek je ãásteãnû v znamn v pfiípadû emisí SO 2 (8 %); na emisích TZL je podíl nejv znamnûj ích ORP následující: ORP Vítkov (31 %), ORP Odry (24 %) a ORP Fr dek-místek (9 %).

37 Strana 37 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Tabulka ã. 46: Emise základních zneãi Èujících látek ze zdrojû kategorie REZZO 3 po jednotliv ch ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 (t/rok) Zdroj: âhmú; Poznámka: tuãn m písmem jsou vyznaãeny vïdy tfii ORP s nejvy ími emisemi pfiíslu né zneãi Èující látky. Podle podílu na emisích TZL, SO 2, CO a VOC se na první místo fiadí ORP Ostrava (11 14 %), která je následována ORP Fr dek-místek (10 %) a ORP Opava (8 %). U emisí NO x se na druhé místo fiadí ORP Opava (11 %) a dále ORP Fr dek-místek (10 %). Z posouzení emisní situace na úrovni jednotliv ch ORP Moravskoslezského kraje vypl vá, Ïe rozhodující mnoïství emisí základních zneãi Èujících látek ze stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í je emitováno v ORP: Ostrava Tfiinec Karviná Opava (v pfiípadû emisí VOC) Bílovec a Opava (v pfiípadû emisí NH 3 )

38 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 38 F.2 Podrobnosti o moïn ch nápravn ch opatfieních Vzhledem k tomu, Ïe imisní limity a cílové imisní limity byly na území Moravskoslezského kraje pfiekraãovány pro následující zneãi Èující látky: suspendované ãástice velikostní frakce PM 10 (denní i roãní limit), oxidy dusíku, benzen, benzo(a)pyren, arsen, ozón, jsou z hlediska Programu v znamné zejména ty nápravné nástroje, které vedou ke sníïení emisí tûchto zneãi Èujících látek, respektive ke sníïení emisí prekurzorû ozónu nebo suspendovan ch ãástic velikostní frakce PM 10.Konkrétnû se jedná o následující nástroje/opatfiení: integrované povolení a stanovení emisních parametrû pro zdroje zneãi Èování ovzdu í v souladu s nejlep ími dostupn mi technikami, podmínûná (technická moïnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuïívat u nov ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb zdrojû zneãi Èování ovzdu í centrální zdroje tepla, pfiípadnû obnovitelné zdroje energie a ovûfiit moïnost kombinované v roby tepla a energie, zákaz spalovaní nekvalitních druhû paliv v mal ch zdrojích zneãi Èování ovzdu í, ãásteãné ãi úplné omezení vjezdu do vymezen ch ãástí obcí, investice do energetické infrastruktury, investice do úspor energie, finanãní podpory provozovatelûm stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í na dosaïení nejlep ích dostupn ch technik, finanãní podpory domácnostem na vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie, finanãní podpora vefiejné dopravy, finanãní podpora pfii obnovû vozového parku, podpora zavádûní a uïívání vozidel s alternativním pohonem, poskytování informací, v chova a osvûta, unov ch prûmyslov ch zón musí b t splnûny tyto poïadavky: splnûní podmínek vypl vajících z nejlep í dostupné techniky, napojení na Ïelezniãní tratû pro nákladní pfiepravu, zaji tûní dostupnosti vefiejnou hromadnou dopravou, stanovení typu pfiijatelné v roby z hlediska místní kvality ovzdu í, stanovení pfiípustn ch pouïívan ch zdrojû tepla (CZT, zemní plyn, OZE), stanovení maximálního mnoïství vypou tûného zneãi tûní v rámci celé prûmyslové zóny (lokální emisní strop), posoudit vlivy na Ïivotní prostfiedí celé plochy i jednotliv ch zámûrû v rámci procesu posouzení vlivû na Ïivotní prostfiedí (EIA). F.2.1 Celkové priority Programu Priorita 1: SníÏení imisní zátûïe suspendovan mi ãásticemi velikostní frakce PM 10 Lokalizace: Priorita 1 se vztahuje pfiedev ím na obce vyhlá ené jako oblast se zhor enou kvalitou ovzdu í. âasová naléhavost: Krátkodobá aï stfiednûdobá Priorita 2: SníÏení emisí oxidû dusíku Lokalizace: Priorita 2 se vztahuje na celé území kraje. âasová naléhavost: Stfiednûdobá Priorita 3: SníÏení emisí tûkav ch organick ch látek Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na celé území kraje. âasová naléhavost: Stfiednûdobá

39 Strana 39 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 Priorita 4: SníÏení emisí oxidu sifiiãitého Lokalizace: Priorita 4 se vztahuje na celé území kraje. âasová naléhavost: Stfiednûdobá V oblasti horizontálních opatfiení je prioritou doplnûní a modernizace staniãní monitorovací sítû tak, aby pokr vala lokality s vysokou produkcí emisí. Poznámka: âasová naléhavost F.2.2 Indikátory Indikátory vyjadfiující postup naplàování priorit Programu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka ã. 47: Indikátory programu

40 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 40 V tabulce ã. 48 jsou uvedena podopatfiení Programového dodatku uvedená ve formuláfii pfiipraveném podle rozhodnutí Komise 2004/224/ES s jejich oznaãením. V echna uvedená podopatfiení se t kají priority ã. 1 SníÏení imisní zátûïe suspendovan mi ãásticemi velikostní frakce PM 10. Tabulka ã. 48: Ukazatele pro sledování v voje podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES

41 Strana 41 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 G. PODROBNOSTI O OPAT ENÍCH KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í P IJAT CH P ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU G.1 Opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónû V období po roce 1990 mûla zásadní vliv na kvalitu ovzdu í v aglomeraci Moravskoslezsk kraj opatfiení pfiijatá na národní úrovni v oblasti legislativní a v oblasti finanãních podpor. DÛsledkem bylo masivní sníïení primárních emisí zneãi Èujících látek na v ech úrovních stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í. Zákon ã. 309/1991 Sb., o ochranû ovzdu í pfied zneãi Èujícími látkami (zákon o ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, stanovil provozovatelûm v ech velk ch a stfiedních zdrojû zneãi Èování ovzdu í povinnost zajistit nejpozdûji do konce roku 1998 dodrïování zpfiísnûn ch emisních limitû a realizaci dal ích technick ch podmínek provozu, coï vedlo k zásadnímu sníïení emisí zejména tuh ch látek a oxidu sifiiãitého. Právní pfiedpisy Evropského spoleãenství byly v roce 2002 transponovány do zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a o zmûnû nûkter ch dal ích zákonû (zákon o ochranû ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a do zákona ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneãi tûní, o integrovaném registru zneãi Èování a o zmûnû nûkter ch zákonû (zákon o integrované prevenci), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, na základû kterého bylo od v rámci Moravskoslezského kraje povoleno v reïimu integrované prevence cca 140 zafiízení, pfiiãemï v této první etapû byly zpfiísàovány emisní hodnoty pfiedev ím tuh ch zneãi Èujících látek. V oblasti omezování emisí z mal ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í mûla v znam podpora plynofikace a dal ích opatfiení poskytovaná Státní fondem Ïivotního prostfiedí âr. V oblasti mobilních zdrojû byly pfiijaty právní pfiedpisy upravující poïadavky na provoz motorov ch vozidel a na jakost pohonn ch hmot. Opatfiení na mezinárodní úrovni, zejména Úmluva Evropské hospodáfiské komise Organizace spojen ch národû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû a její protokoly, se do ãeského prostfiedí promítly prostfiednictvím národní právní úpravy. Ze strategick ch dokumentû ke zlep ení kvality ovzdu í v Moravskoslezském kraji má v znam pfiedev ím Program sniïování emisí, kter byl vydán nafiízením Moravskoslezského kraje ã. 1/2004, a dále Krajsk regulaãní fiád Moravskoslezského kraje pro oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í, vydan nafiízením Moravskoslezského kraje ã. 1/2005. PodpÛrn mi dokumenty na krajské úrovni jsou Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodáfiství Moravskoslezského kraje a Program rozvoje Moravskoslezského kraje. Na lokální úrovni byly zpracovány Programy ke zlep ení kvality ovzdu í v Bohumínû, Havífiovû, Karviné, Kopfiivnici, Opavû, Orlové, Tfiinci a âeském Tû ínû.

42 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 42 G.2 Hodnocení úãinnosti uveden ch opatfiení Opatfiení aplikovaná v 90. letech na celém území âeské republiky vedla s vysokou úãinností ke sníïení emisí, coï dokladuje následující obrázek: Obrázek ã. 9: Celkové emise základních druhû látek zneãi Èujících ovzdu í v âeské republice, Zdroj: âhmú

43 Strana 43 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 V souãasné dobû se potenciál plo n ch opatfiení na národní úrovni ukazuje jako z velké ãásti vyãerpan a dal í plo né zpfiísàování emisních limitû by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaïenému efektu. Opatfiení na regionální (krajské) úrovni byla aplikovatelná aï po roce V souvislosti s Programem sniïování emisí Moravskoslezského kraje do lo ke sníïení emisí tuh ch zneãi Èujících látek u velk ch prûmyslov ch zdrojû (kategorie REZZO 1). Tuto skuteãnost dokládá graf ã. 6. Graf ã. 6: Podíl emisí tuh ch zneãi Èujících látek v Moravskoslezském kraji v letech 2003 a 2007 Zdroj: âhmú Pfies v echna v e uvedená pfiijatá a realizovaná opatfiení dochází na území Moravskoslezského kraje k plo - nému pfiekraãování imisních limitû pro ochranu zdraví lidí u suspendovan ch ãástic velikostní frakce PM 10.

44 âástka 1/2009 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 44 H. PODROBNOSTI O NOV CH OPAT ENÍCH KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í H.1 Seznam a popis navrhovan ch opatfiení nebo projektû, které jsou souãástí programu Konkrétní akce navrïené k jednotliv m podopatfiením definovan ch priorit jsou dále uvedeny v Programovém dodatku v kapitole K. H.1.1 Priorita 1 SníÏení imisní zátûïe suspendovan mi ãásticemi velikostní frakce PM 10 Priorita 1 urãuje pût hlavních opatfiení ke sníïení imisní zátûïe: 1.1: SníÏení primárních emisí tuh ch zneãi Èujících látek z bodov ch a plo n ch zdrojû; 1.2: Omezení resuspenze emitovan ch ãástic jejich odstranûním; 1.3: Vymístûní zdrojû emisí tuh ch zneãi Èujících látek mimo obydlené oblasti; 1.4: Omezování objemu automobilové dopravy; 1.5: SniÏování plynn ch prekurzorû tuh ch zneãi Èujících látek. Opatfiení 1.1: SníÏení primárních emisí tuh ch zneãi Èujících látek z bodov ch a plo n ch zdrojû Popis opatfiení: Hlavními bodov mi zdroji primárních emisí tuh ch zneãi Èujících látek jsou v Moravskoslezském kraji velké a zvlá tû velké zdroje zneãi Èování ovzdu í (REZZO1). Nejv znamnûj í potenciál sniïování emisí tuh ch zneãi Èujících látek je u technologick ch zdrojû z provozû hutní prvov roby. Celkovû pro Moravskoslezsk kraj lze u prûmyslov ch zdrojû oãekávat v nadcházejících 5 letech sníïení emisí tuh ch zneãi Èujících látek o cca 1 aï 1,5 kt. Pfiesto, Ïe opatfiení ke sníïení emisí tuh ch zneãi Èujících látek u vybran ch zdrojû kategorie REZZO1 povede k v raznému zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje, nebude tato kvalita pravdûpodobnû dostateãná k plo nému dodrïení roãního imisního limitu pro suspendované ãástice velikostní frakce PM 10. Ani splnûní roãního imisního limitu PM 10 v ak nemusí vést ke splnûní poïadavku maximálního poãtu dnû s prûmûrnou denní koncentrací PM 10 vy í neï denní imisní limit. Malé zdroje zneãi Èování ovzdu í se podílejí na emisích tuh ch zneãi Èujících látek kolem 20 %. Moravskoslezsk kraj patfií mezi nadprûmûrnû plynofikované kraje (s podílem 79 % plynofikovan ch obcí, stupeà plynofikace âeské republiky ãiní 64 %). Centrální zásobování teplem je omezeno na vût í sídla, vytápûní jin mi prostfiedky je spí e v jimeãné. Pfiechod od vytápûní domácností pevn mi palivy na jinou formu pfiesto pfiedstavuje v znamn potenciál sníïení emisí tuh ch látek. Dodateãn potenciál pfiedstavuje ekologizace vytápûní vefiejn ch objektû v majetku obcí. V oblasti mûst a vût ích sídel musí dojít u mal ch stacionárních spalovacích zdrojû k zámûnû tuh ch paliv ve prospûch nespalovacích obnoviteln ch zdrojû energie (solární systémy a vyuïití geotermální energie), nebo k náhradû za zemní plyn, popfi. centrální zásobování teplem. Pokud tato podmínka nebude splnûna, nelze oãekávat v tûchto oblastech v zimních mûsících plnûní imisního limitu pro suspendované ãástice PM 10 a benzo(a)pyrenu. Potenciál sníïení emisí z mobilních zdrojû (vozidel a dal í mobilní techniky vybavené spalovacími motory) je omezen celkov mi emisemi z tûchto zdrojû, které v roce 2006 dosáhly cca 2,1 kt. Urãitého sníïení lze, vedle obmûny vozidlového parku ve vefiejném sektoru, dosáhnout instalací koncov ch filtrû na vozidla vybavená dieselov mi motory. Prakticky se v ak mûïe jednat pouze o autobusy mûstské hromadné dopravy nebo o uïitková vozidla mûstsk ch podnikû sluïeb. Aby bylo dosaïeno v raznûj ího efektu v oblasti zlep ení kvality ovzdu í, pfiedev ím kolem pozemních komunikací, bylo by úãelné, aby probûhla modernizace, popfi. instalace koncov ch filtrû zachycující jemné ãástice u v ech dopravcû vyuïívajících nákladní automobilovou dopravu. O nûco vy í potenciál, spí e z hlediska imisní zátûïe neï co do absolutní velikosti odstranûn ch emisí, lze nalézt u plo n ch zdrojû, aè se jedná o povrch komunikací ãi jiné pra né povrchy. Zde pfiipadá v úvahu zpevàování povrchu komunikací a zatravàování ãi zalesàování pra n ch ploch, pfiípadnû také opatfiení v pra n ch prûmyslov ch areálech ãi na stavbách.

45 Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 1/2009 K opatfiení 1.1 jsou navrhována následující podopatfiení: 1.1.1: Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury V rámci tohoto podopatfiení lze podporovat následující aktivity: plynofikace obcí nebo jejich ãástí, rozvoj stávajících sítí CZT, která by vedla ke zv ení efektivity dodávky tepla, sníïení ztrát tepla v rozvodech CZT, budování nov ch efektivních systémû CZT : Ekologizace konkrétních bodov ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í V rámci tohoto podopatfiení lze podporovat následující aktivity: ekologizace energetick ch zdrojû v majetku obcí, ekologizace v znamn ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í : Ekologizace dopravy V rámci tohoto podopatfiení lze podporovat následující aktivity: obmûna vozidlového parku v majetku obcí, obmûna vozidlového parku mûstské hromadné dopravy, ekologizace existujících vozidel mûstské hromadné dopravy : Omezení pra nosti z plo n ch a liniov ch zdrojû V rámci tohoto podopatfiení lze podporovat následující aktivity: úprava (zpevnûní) povrchu komunikací, úprava ostatních pra n ch ploch (zatravnûním, zalesnûním) : Zv ení plynulosti silniãní dopravy V rámci tohoto podopatfiení lze podporovat následující aktivity: úpravy komunikací v intravilánech mûst a obcí, organizaãní dopravní opatfiení. Opatfiení 1.2: Omezení resuspenze emitovan ch ãástic jejich odstranûním Popis opatfiení: Primárnû emitované i sekundární suspendované ãástice sedimentují na zemsk povrch, pfiípadnû pfiímo vznikají mechanick m otûrem povrchu ãi pfiírodními procesy a mohou b t opakovanû suspendovány (resuspendovány) pûsobením vzdu ného proudûní a tak znovu zvy ovat imisní zátûï. Z tohoto dûvodu je vhodné tuhé ãástice z povrchû odstraàovat. V praxi se jedná pfiedev ím o povrchy komunikací, ãásteãnû také o areály, v nichï dochází k vzniku primární pra nosti (lomy, povrchové doly, provozy mechanické úpravy nerostn ch surovin, cementárny, atp.). K opatfiení 1.2 jsou navrhována následující podopatfiení: 1.2.1: âi tûní povrchu komunikací (vã. pofiízení nesilniãní techniky) Podopatfiení âi tûní povrchu komunikací zahrnuje jednak pravidelné ãi tûní, jednak dûkladné vyãi tûní po zimní sezónû : OdstraÀování pra nosti v areálech a jejich okolí V rámci tohoto podopatfiení lze podporovat následující aktivity: zpevàování a ãi tûní povrchû v areálech, organizaãní opatfiení na hranicích areálû a v jejich okolí.