C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon

Transkript

1 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky dále pokračuje, dominantním faktorem ekonomického růstu ve 4. čtvrtletí 21 bylo obnovování stavu zásob a růst čistého exportu. Česká ekonomika vystoupila z recese ve 3. čtvrtletí 29. Následně se až do 3. čtvrtletí 21, kdy HDP vzrostl mezičtvrtletně o,9 %, projevovala tendence ke zrychlování růstu. V posledním čtvrtletí loňského roku však mezičtvrtletní růst HDP zpomalil na,3 % (proti 1, %), což znamenalo meziroční růst reálného HDP 2 o 2,9 % (proti 3,4 %). Úroveň sezónně vyrovnaného HDP se stále nachází 1,6 % pod dosavadním vrcholem ze 3. čtvrtletí 28. Za celý rok 21 vzrostl HDP ve stálých cenách o 2,3 % (proti 2,5 %). V následujícím období je třeba počítat s výrazným zpomalením přírůstku zásob, přitom investice i spotřeba domácností se budou zotavovat pouze zvolna. Pro rok 211 očekáváme vlivem konsolidačních fiskálních opatření zpomalení růstu na 1,9 % (proti 2,2 %). Předpokládáme, že v roce 212 dojde k návratu růstové dynamiky na úroveň roku 21 a HDP vzroste o 2,3 % (proti 2,7 %). Výrazné zhoršení směnných relací vedlo k tomu, že reálný hrubý domácí důchod (RHDD), který odráží důchodovou situaci české ekonomiky, rostl pomaleji než HDP. Ve 4. čtvrtletí 21 meziročně vzrostl pouze o,9 % (proti 2,6 %). Za rok 21 reálný důchod stoupl o,6 % (proti 1,1 %). Důchodová situace českých ekonomických subjektů se tak oproti růstu ekonomického výkonu zlepšuje pomaleji. V roce 211 by měl RHDD klesnout o,2 % (proti růstu o 1,5 %), v roce 212 pak stoupnout o 2,3 % (proti 2,7 %). Reálná dynamika se odráží i ve vývoji nominálního HDP, který je rozhodující veličinou pro fiskální předpovědi. Ve 4. čtvrtletí 21 byl zaznamenán meziroční růst pouze o 1,6 % (proti 3,6 %). HDP v roce 21 vzrostl o 1,2 % (proti 1,9 %), pro rok 211 pak čekáme růst o 1,3 % (proti 3,1 %) a pro rok 212 o 5, % (proti 4,7 %). V důchodové struktuře HDP očekáváme stagnaci ziskovosti podnikové sféry. Ve 4. čtvrtletí 21 hrubý provozní přebytek meziročně stoupl o,6 % (proti 3, %), za celý rok 21 pak o,9 % (proti 1,6 %). Pro rok 211 pak lze předpokládat stagnaci (proti růstu 2 V textu jsou dále uváděna data bez sezónního očištění, pokud není uvedeno jinak. o 2,8 %). Očekáváme, že v roce 212 dosáhne přírůstek provozního přebytku 5,2 % (proti 4,9 %). Predikce jsou stále spojeny se značnou mírou nejistoty vyplývající zejména z vývoje vnějšího prostředí. Nezanedbatelné mohou být i dopady revizí údajů o minulém vývoji ekonomiky (viz Graf C.1.2). Výdajové složky HDP Ve 4. čtvrtletí 21 klesla spotřeba domácností mezičtvrtletně o 1,3 %. To znamená, že meziroční růst reálných výdajů domácností na konečnou spotřebu dosáhl ve 4. čtvrtletí 21 pouhých,1 % (proti 1,8 %). Za celý rok 21 činil růst,5 % (proti 1, %). Proti zrychlení růstu spotřeby dále působí zhoršující se příjmová situace domácností, zejména pokles platů v části veřejného sektoru. Pro rok 211 čekáme dynamiku růstu spotřeby domácností na úrovni okolo,7 % (proti 1, %). V roce 212 bude spotřebu brzdit zvýšení redukované sazby DPH z 1 % na 14 %, i proto očekáváme růst okolo 1,9 % (proti 2,9 %). Výdaje vlády na konečnou spotřebu ve 4. čtvrtletí 21 reálně klesly o 1,3 % (proti 1,7 %). Za celý rok 21 reálná spotřeba vlády stoupla o,3 % (proti,2 %). V souladu s přijatými stabilizačními opatřeními a schválenou konsolidační strategií se předpokládá úsporné chování vládních institucí jak z hlediska zaměstnanosti, tak i nákupů zboží a služeb. V roce 211 by se spotřeba vlády měla snížit o 3,4 % (proti 3,5 %). Pro rok 212 předpokládáme pokračování poklesu spotřebních výdajů vlády o 2,5 % (proti 2,7 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu ve 4. čtvrtletí 21 meziročně klesla o 2,3 % (proti růstu o 6,8 %). Nákupy dopravních prostředků se přitom snížily o 7,9 %, nákupy ostatních strojů (mimo dopravní prostředky) o 8,5 %. Stavební investice do ostatních staveb (mimo bydlení) klesly o 2,4 %, investice do bydlení naopak meziročně vzrostly o 8,2 %. V roce 21 tvorba fixního kapitálu klesla o 4,6 % (proti stagnaci). Ochota zahraničních investorů k novým investicím i k reinvestování zisku z podnikání v ČR bude záviset na jejich situaci v mateřských zemích. Lze čekat i postupný přesun kapacit, které profitovaly z levné pracovní síly. Pozitivně by se měl projevit vliv infrastrukturních investic s příspěvky z fondů EU. 27

2 C.1 Ekonomický výkon V roce 211 by se měl obnovit růst investic na úrovni,7 % (proti,8 %). Pro rok 212 čekáme růst okolo 3,2 % (proti 3,6 %). Příspěvek změny zásob k meziročnímu růstu HDP ve 4. čtvrtletí 21 na sezónně očištěných datech ve výši 2,8 p.b. pokryl téměř celý přírůstek HDP. Za celý rok 21 pak činil 2, p.b. (proti 1,5 p.b.). Pro rok 211 očekáváme příspěvek,4 p.b. (proti,6 p.b.) a pro rok 212 pak,1 p.b. (proti, p.b.). C.2 Ceny zboží a služeb Spotřebitelské ceny Průměrná míra inflace za rok 21 dosáhla 1,5 %, což byla po letech 23 a 29 třetí nejnižší hodnota od roku V průběhu roku 21 vzrostly ceny o 2,3 %, z toho administrativní opatření přispěla 1,6 p.b., kde 1,1 p.b. bylo dáno vlivem zvýšení obou sazeb DPH o 1, p.b. a zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot a alkoholických nápojů. Na počátku roku 211 došlo ke zpomalení meziročního růstu CPI na 1,8 % v únoru (o,4 p,b. méně proti prognóze). Celá chyba odhadu se odehrála v lednu, kde příspěvky zvýšení dosud regulovaného nájemného i nájemného uvolněného z regulace od 1. ledna 211 byly oproti předpokladům dohromady o,4 p.b. nižší. Vliv administrativních opatření na vývoj spotřebitelských cen bude i v roce 211 nezanedbatelný. Zejména kvůli nižšímu než očekávanému růstu regulovaného nájemného jej nyní odhadujeme na,8 p.b. (proti,9 p.b.). Stále však platí, že je zde přítomna značná nejistota. Růst cen elektřiny k o 4,8 % naplnil očekávání. Vedle zmíněného nájemného panuje nejistota u cen v oddíle zdraví, kde může dojít ke zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici (eventuální přísp.,1 p.b.) a ke změnám doplatků za léky. Inflační impulsy by měly být tlumeny přetrvávající cyklickou pozicí české ekonomiky v záporné produkční mezeře, zhoršenými podmínkami na trhu práce a s tím souvisejícím jen mírným růstem mezd a spotřeby domácností. Inflaci stále hodnotíme jako nákladovou. Identifikace rizika růstu cen potravin se ukázala jako oprávněná a zejména pro rok 211 je aktuální. Tomu nasvědčují světové ceny potravinářských komodit a prudce rostoucí ceny zemědělských výrobců (v únoru byly meziročně vyšší o 29,7 %, z toho živočišné výrobky o 53,1 %). Příspěvek zahraničního obchodu (ZO) k meziročnímu růstu HDP na sezónně očištěných datech dosáhl za 4. čtvrtletí 21 hodnoty,9 p.b. a za celý rok 21 činil 1, p.b. (proti,4 p.b.). Vnější rovnováha je příznivě ovlivněna pokračujícím oživením v partnerských zemích při současném omezeném růstu domácí poptávky. Pro rok 211 čekáme příspěvek ZO na úrovni 1,8 p.b. (proti 1,7 p.b), pro rok 212 pak 1,1 p.b. (proti 1, p.b.). Na základě výše zmíněných faktorů spoluurčujících vývoj spotřebitelských cen očekáváme, že průměrná míra inflace v roce 211 dosáhne 2,1 % (proti 2,3 %) při zvýšení cen v průběhu roku o 2,5 % (prognózu neměníme). Příspěvek tržního růstu cen čekáme v celém roce 211 kladný. Prognózu růstu spotřebitelských cen v roce 212 měníme daleko podstatněji. Nejvýznamnějším vlivem bude postupné sjednocování sazeb DPH. Od ledna 212 se zvýší snížená sazba na 14 % s příspěvkem 1,2 p.b. Současné zvýšení snížené sazby a snížení základní sazby na jednotných 17,5 % od ledna 213 by se do CPI mělo promítnout negativně,2 p.b. Přitom uvažujeme de facto téměř plné prosazení těchto změn do spotřebitelských cen, neboť zvýšení snížené sazby se týká komodit nezbytných a naopak snížení základní sazby DPH podléhají zboží a služby, kde je velmi tvrdá konkurence. Celkový objem administrativních vlivů v roce 212 přispěje k inflaci 2,3 p.b. (proti,9 p.b.). Další velké nejistoty v prognóze cen energií se objevily bezprostředně po japonském zemětřesení v březnu a následné odstávce (zatím na 3 měsíce) 7 bloků jaderných elektráren v Německu. Ceny elektřiny na německé energetické burze skokově vzrostly o 28 %, na pražské burze o téměř 1 %. V predikci zatím tyto efekty neuvažujeme, budou li však vlivy na energetických burzách pokračovat delší dobu, ovlivní i finální ceny pro koncové spotřebitele v roce 212 (v roce 211 by se vzhledem k dlouhodobým kontraktům ceny elektřiny v tuzemsku neměly měnit). Nelze vyloučit ani synergické efekty směrem ke zvyšování cen ostatních (alternativních) energetických komodit. Utlumená spotřebitelská poptávka by neměla dovolit citelnější zrychlení cenového růstu daného poptávkou ani v roce 212. Na základě uvedeného odhadujeme průměrnou míru inflace ve výši 3,2 % (proti 2,4 %) při zvýšení cen v průběhu roku o 2,9 % (proti 2,5 %). 28

3 C.2 Ceny zboží a služeb V letech 213 a 214 by se měla inflace nacházet v rámci tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Deflátory Úhrnná cenová hladina v ekonomice se zvyšuje jen mírně. Deflátor hrubých domácích výdajů, který je komplexním indikátorem domácího cenového vývoje, vzrostl ve 4. čtvrtletí 21 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o,7 % (proti 1,1 %). Za celý rok 21 dosáhl přírůstek deflátoru hrubých domácích výdajů,7 % (proti,8 %). V roce 211 by měl vzrůst o 1,5 % (proti 1,7 %) zejména vlivem zrychlení spotřebitelské inflace, v roce 212 potom o 2,8 % (proti 2, %). Hodnota implicitního deflátoru HDP ve 4. čtvrtletí 21 poklesla o 1,3 % (proti růstu o,2 %). Oproti deflátoru hrubých domácích výdajů byl tažen směrem dolů poklesem směnných relací o 2,2 % (proti,9 %). V roce 21 poklesl deflátor HDP o 1,1 % (proti,6 %) při zhoršení směnných relací o 2,2 % (proti poklesu o 1,8 %). Pro rok 211 očekáváme pokles deflátoru o,5 % (proti růstu o,8 %), pro rok 212 pak růst o 2,7 % (proti 1,9 %). C.3 Trh práce Trh práce reflektoval zlepšování ekonomické situace v zásadě minimálně. Vedle zpožďování jeho cyklického vývoje za průběhem cyklu ekonomického výkonu se však ve 4. čtvrtletí 21 jednalo i o vstup administrativních vlivů. Zaměstnanost zpomalila meziroční pokles pouze díky přírůstku OSVČ a vládní úspory se promítly vedle úbytku počtu zaměstnanců i do mimořádně nízkého růstu celkové průměrné mzdy, respektive jejího poklesu ve státem spravované sféře. Zaměstnanost Meziroční pokles zaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) pokračoval ve 4. čtvrtletí 21 na úrovni,2 % (v souladu s predikcí). Sezónně očištěná zaměstnanost mezičtvrtletně stagnovala po dvou čtvrtletích růstu. Pokračovalo intenzivní meziroční zvyšování počtu osob v podnikatelském segmentu o 6,3 % (proti 5,6 %) na 18 % celkové zaměstnanosti, v tom počet sebezaměstnaných meziročně vzrostl dokonce o 8,3 %. V celkové zaměstnanosti nyní OSVČ představují téměř 14 %. Trvalý nárůst sebezaměstnaných již přestává být jevem pozitivním i z pohledu růstu malého podnikání, neboť se dosti často nejedná o aktivní vůli zakládat novou živnost ale spíše o pokračující tlak zaměstnavatelů, pro které je zaměstnávání OSVČ výhodné z daňového hlediska. Tato situace je nevýhodná i z pohledu příjmů z daní, neboť s klesajícím počtem zaměstnanců a nízkým růstem průměrných mezd se objem mezd a platů zvyšuje jen minimálně. Pokračování tohoto trendu lze při nezměněných podmínkách předpokládat i nadále. Graf C.3.1 Struktura meziročního přírůstku zaměstnanosti v tis. osob Zaměstnanci Sebezaměstnaní Zaměstnanost celkem I/7 III I/8 III I/9 III I/1 III Částečné zlepšování vnitřních i vnějších ekonomických podmínek vedlo k mírnému meziročnímu zvýšení zaměstnanosti v sekundárním sektoru (o 1,1 %), a to zejména díky nárůstu ve zpracovatelském průmyslu. V terciárním sektoru došlo díky propouštění zejména ve veřejné správě a školství k poklesu zaměstnanosti o 1 %. Vzhledem ke zpoždění vývoje zaměstnanosti oproti oživení ekonomiky došlo za celý rok 21 k poklesu zaměstnanosti v rozsahu 1, % (ve shodě s predikcí). Pro roky 211 a 212 však stále počítáme s výrazně méně než jednoprocentními růsty. Ty by měly odpovídat racionální personální politice a postupnému zapojování volných kapacit a spíše restriktivní politice ve státem řízené sféře. 29

4 C.3 Trh práce Graf C.3.2 Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti v % 13,8 13,5 13,2 12,9 12,6 12,3 12, 11,7 11,4 I/7 III I/8 III I/9 III I/1 III Míra ekonomické aktivity (15 64 let) byla v meziročním srovnání shodně na úrovni 7,4 %. Nabídka práce však ve 4. čtvrtletí dále meziročně klesala v důsledku úbytku počtu osob v produktivním věku, což se projevilo současným poklesem zaměstnaných i nezaměstnaných. Další část propouštěných osob s nárokem na starobní důchod zvolila odchod do neaktivity. Přírůstek starobních důchodců byl zaznamenán podle statistik VŠPS i ČSSZ. O vyšší míře ekonomické aktivity dané růstem zaměstnanosti lze s ohledem na výše uvedené uvažovat až v pozdějším období. Nezaměstnanost Registrovaná nezaměstnanost vykazovala v průběhu roku 21 i jeho závěru velmi nestandardní vývoj. Předpoklad předchozí predikce, že se enormní nárůst registrovaných uchazečů o zaměstnání koncem prosince 21 projeví v nižším nárůstu v lednu 211, se potvrdil, stejně jako předpoklad opětovného mírného odchýlení vývoje od VŠPS. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 21 hodnoty 6,9 % (oproti 7,1 %), její meziroční pokles v sezónně očištěných datech činil,6 %. Míra nezaměstnanosti VŠPS dosáhla za celý rok 21 v průměru 7,3 % (ve shodě s predikcí). Pro rok 211 počítáme s poklesem na 6,9 % (proti 7,2 %) a v roce 212 na 6,5 % (proti 6,8 %). Hlavním důvodem pro mírně optimističtější výhled vývoje nezaměstnanosti jsou nové úpravy legislativy, zlepšující se strukturální charakteristiky trhu práce i očekávané zlepšování ekonomické situace. S postupným oživováním ekonomiky a zlepšováním situace podniků lze očekávat umírněné pokračování meziročního růstu mezd. Opačným směrem však jednoznačně budou působit úsporná opatření v rozpočtové sféře. Pro rok 211 proto očekáváme, při snížení platů i zaměstnanosti ve velké části sektoru centrální vlády, růst objemu mezd pouze o 2,1 % (proti 3,1 %). Objem mezd a platů jako ekonomická základna pro příspěvky na sociální zabezpečení a podstatnou část daně z příjmů fyzických osob by měl v roce 211 dosáhnout mld. Kč (proti 1 29 mld. Kč). Meziroční růst průměrné mzdy (ČSÚ, podniková metoda, přepočtené počty) byl nejnižší za posledních 1 let a byl tažen výhradně podnikatelskou sférou ve 4. čtvrtletí 21 vzrostla v celé ekonomice meziročně nominálně o,9 %, v tom v podnikatelské sféře o 2,1 % a v nepodnikatelské sféře došlo k prohloubení nominálního poklesu na 3,9 % (což se odrazilo ve výrazném reálném meziročním poklesu o 5,9 %). K dosud nevídanému meziročnímu reálnému poklesu průměrné mzdy nejvýznamněji přispěla veřejná správa a obrana, kde došlo k poklesu počtu zaměstnanců i průměrné mzdy, v sekci vzdělávání poklesla průměrná mzda při přírůstku počtu osob. Na základě dat za předchozí období, signálů z podnikové sféry a známých záměrů a rozhodnutí o platech ve veřejném sektoru pro následující období, očekáváme v nejbližším horizontu velmi umírněný růst průměrných nominálních mezd. Pro rok 211 očekáváme o něco pomalejší nárůst o 2,6 % (proti 2,9 %), tažený nadále podnikatelskou sférou, v roce 212 potom růst o 4,1 %. S velmi opatrnou personální a mzdovou politikou podniků souvisel i vývoj jednotkových nákladů práce (JNP). Postupně rostoucí poptávku po produkci podniky zajišťovaly většinou s technologickým minimem kmenových pracovníků prodlužováním pracovní doby, případně využíváním levnějších agenturních pracovníků. Při poměrně slušném růstu produktivity tak ve 4. čtvrtletí 21 JNP meziročně vzrostly pouze o,9 % a v celoročním porovnání stagnovaly díky propadu v začátku roku. Mzdy Objem mezd (NÚ, domácí koncept) po propadu v 1. čtvrtletí 21 v následujících čtvrtletích meziročně rostl, ve 4. čtvrtletí o 1, %, nicméně v ročním průměru nárůst představoval pouze,1 % (proti,5 %). 3

5 C.4 Vztahy k zahraničí (v metodice platební bilance) S nově publikovanými daty národního zahraničního obchodu ČSÚ zveřejnila ČNB poprvé údaje o platební bilanci v podobě národních dat platební bilance, a to v položkách zboží a služeb za roky 29 a 21 (předchozí roky budou revidovány později). Došlo k zásadním změnám v metodice vykazování platební bilance (viz Box C.4.1), které prakticky znemožnily srovnání předchozích predikcí se skutečností. Vnější nerovnováha, vyjádřená poměrem salda běžného účtu (BÚ) k HDP, dosáhla v roce 21 3,8 % a meziročně se o,6 p.b. zhoršila. Bylo to dáno především zhoršením obchodní bilance (o,8 p. b.), ostatní položky běžného účtu dosáhly meziročně víceméně obdobného výsledku. Pokračuje oživování světového obchodu, po silném růstu exportních trhů 3 o 11,7 % v roce 21 očekáváme v letech 211 a 212 jejich pozvolnější růst (o 7,5 %, resp. o 6,9 %). Stejně tak i u českého vývozu a dovozu očekáváme po zvýšení objemu v roce 21 o 18,5 %, resp. 2,7 %, v příštích dvou letech nižší tempa růstu. Saldo obchodní bilance odhadujeme na,7 % HDP v roce 211 a 1,4 % HDP v roce 212. Tento odhad je ovšem zatížen značnými nejistotami. Analýza struktury a tendencí v zahraničním obchodě za minulá období a predikce jejího dalšího vývoje je v současném stavu datové základny, kdy dostupné časové řady vlivem různých metodik nejsou dostatečně konzistentní a vykazují silně odlišné výsledky, značně problematická. Vzhledem ke scénáři cen ropy předpokládáme v průběhu let 211 i 212 další pozvolný růst cen surovin a zvýšení schodku palivové bilance (SITC 3). Jeho podíl na HDP v roce 21 dosáhl 3,7 %, v letech 211 a 212 pak předpokládáme jeho další zvětšení na cca 4,4 % a 4,1 %. Rovněž u bilance zahraničního obchodu se službami změny metodiky neumožňují srovnání úspěšnosti predikce se skutečností. Přebytek bilance služeb v roce 21 meziročně stagnoval na 1,8 % HDP, v příštích dvou letech očekáváme jeho pozvolné zlepšování (především v oblasti cestovního ruchu) a nárůst na cca 2,2 %, resp. 2,3 % HDP. Schodek bilance výnosů vykazuje jen slabou tendenci k růstu. Po odeznění ekonomické recese se opět mírně zvyšuje příliv přímých zahraničních investic do ČR především ve formě reinvestovaného zisku, a tedy i odliv dividend z těchto investic pozvolna roste. Naopak stále ještě klesá odliv náhrad vyplácených zahraničním zaměstnancům. V saldu dosáhl v roce 21 schodek bilance výnosů 7, % HDP (proti 7,2 %). V dalších letech přepokládáme jen malé změny ve výši deficitu bilance výnosů, v roce 211 odhadujeme jeho stagnaci na 7, % HDP (proti růstu na 7,8 %) a pro rok 212 zvýšení na 7,3 % HDP (proti 9,1 %). V uvedených souvislostech odhadujeme, že v roce 211 dosáhne poměr schodku běžného účtu k HDP 4, %, predikce na rok 212 činí 3,4 % HDP. Po metodických změnách ve vykazování dat dosahuje schodek běžného účtu znatelně vyšších hodnot než před revizí. Riziko makroekonomické nerovnováhy však nepovažujeme za významné. 3 Vážený průměr růstu dovozu zboží sedmi nejvýznamnějších obchodních partnerských zemí (SRN, Slovenska, Polska, Rakouska, Francie, Velké Británie a Itálie). 31

6 C.4 Vztahy k zahraničí Box C.4.1: Metodické změny v platební bilanci V březnu 211 došlo ke změně metodiky vykazování dat zahraničního obchodu se zbožím a službami přechodem na tzv. národní data zahraničního obchodu. Podstatou změny je především vyloučení brandingu, tj. marže nerezidentů hlášených v ČR pouze k platbě DPH oproti tzv. přeshraniční statistice zahraničního obchodu se zbožím a službami, což je nový název pro celní statistiku. Kromě toho byla změněna metodika propočtu přímých obchodních nákladů a uplatněn nový postup dopočtu bilance služeb, což se promítlo do snížení obratů i do navýšení aktivního salda příjmů a výdajů bilance služeb. V první fázi byla revidována data za roky 29 a 21. V rámci národního zahraničního obchodu došlo ke snížení přebytku obchodní bilance za roky 29 a 21 oproti původním údajům cca o 99 mld. Kč, resp. o 148 mld. Kč. Výrazně se změnila rovněž struktura bilance zboží a služeb ve prospěch přebytku bilance služeb (vypuštění položky branding, nový propočet přímých obchodních nákladů a dopočet ostatních služeb) a snížení aktiva zboží. Dále byl v roce 29 po zapracování výsledků ročního šetření u podniků se zahraniční účastí v položce vyplacených dividend a reinvestovaných zisků vykázán vyšší něž původně prezentovaný deficit bilance výnosů (o 2,8 mld. Kč). Po zapracování národních dat obchodní bilance se v obou letech snížilo záporné saldo položky chyby a opomenutí, kurzové rozdíly platební bilance. Vlivem této metodické změny se významně změnil i poměrový ukazatel schodku běžného účtu k hrubému domácímu produktu. Za rok 29 se poměr schodku BÚ/HDP zhoršil o cca 2,1 p.b. na 3,2 % a za rok 21 o,9 p.b. na 3,8 %. Graf Box.1: Běžný účet platební bilance,,5 1, 1,5 2, 2,5 3, 3,5 BĚŽNÝ ÚČET po revizi 4, BĚŽNÝ ÚČET před revizí 4,5 Graf Box.3: Saldo bilance služeb Saldo bilance služeb po revizi 2 Saldo bilance služeb před revizí 4 Graf Box.2: Saldo obchodní bilance 25 Saldo obchodní bilance po revizi 2 Saldo obchodní bilance před revizí Graf Box.4: Saldo bilance výnosů Saldo bilance výnosů po revizi 3 Saldo bilance výnosů před revizí 35 32

7 C.5 Mezinárodní srovnání Srovnání za období do roku 21 vychází ze statistik Eurostatu. Od roku 211 jsou použity vlastní propočty na bázi reálných směnných kurzů. Při využití metody parity kupní síly se porovnávání ekonomického výkonu jednotlivých zemí v rámci EU provádí v PPS (standardech kupní síly). PPS je umělá měnová jednotka, která vyjadřuje množství statků, které je v průměru možné zakoupit za 1 euro na území EU27 po kurzovém přepočtu u zemí, které používají jinou měnovou jednotku než euro. V roce 21 činila parita kupní síly ČR podle aktualizovaných údajů Eurostatu 17,43 CZK/PPS v porovnání s EU27 či 16,31 CZK/EUR v porovnání s EA12. V roce 29 se v ČR i ostatních středoevropských ekonomikách v důsledku hospodářské krize úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly snížila. Jedinou výjimku představovalo Polsko, které nebylo recesí zasaženo. Obzvláště silně postihla recese pobaltské země a Slovinsko, kde relativní ekonomická úroveň v porovnání s EA12 dokonce klesla. V roce 21 již hospodářské oživení vedlo k nárůstu úrovně HDP ve všech středoevropských zemích, a to i v porovnání s průměrem zemí EA12. V roce 21 dosáhl HDP České republiky na obyvatele cca 2 PPS, což odpovídá 76 % ekonomického výkonu EA12. Díky vyššímu ekonomickému růstu v ČR oproti EA12 by měla relativní výkonnost české ekonomiky nadále růst i v dalších letech. V horizontu predikce by měla překonat ekonomickou úroveň Řecka, jehož růstové možnosti jsou limitovány nezbytností tvrdé fiskální konsolidace. Alternativní přepočet HDP na obyvatele prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. Tento ukazatel v případě ČR činil v roce 21 cca 13 8 eur, tedy přibližně polovinu úrovně EA12 (49 %). Díky oživení ekonomického růstu a postupnému zhodnocování směnného kurzu by předkrizová úroveň roku 28 měla být překonána již v letošním roce. V roce 21 dosáhla v ČR komparativní cenová hladina HDP 65 % průměru EA12. Znehodnocení reálného kurzu se v roce 29 projevilo meziročním poklesem cenové hladiny o 4 p.b., což výrazně napomohlo ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. K mnohem razantnějšímu znehodnocení kurzu došlo v Polsku, kde pokles relativní cenové hladiny dosáhl téměř 12 p.b. a přispěl tak k tomu, že se Polsko ekonomické recesi vyhnulo. V loňském roce již komparativní cenová hladina HDP v ČR vzrostla o 1 p.b. a mírný růst by měl pokračovat i nadále v souladu s předstihem růstu produktivity práce a nárůstem necenové konkurenceschopnosti české ekonomiky. 33