PŘÍLOHA C ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU EMISNÍ

Transkript

1 Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA C ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU EMISNÍ INVENTURY TĚŽKÝCH KOVŮ ZHOTOVITEL: DR. MILAN FARA, CSC. EGÚ Praha Engineering, a.s Praha 9 - Běchovice

2 OBSAH OBSAH OBRAZ A ROZBOR EMISNÍ SITUACE TĚŽKÝCH KOVŮ V PARDUBICKÉM KRAJI SEZNAM ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PODLÉHAJÍCÍ REŽIMU IPPC NA ÚZEMÍ KRAJE ZDROJE REZZO ZVLÁŠTĚ VELKÉ SPALOVACÍ ZDROJE EMISE TĚŽKÝCH KOVŮ V KRAJI AKTUÁLNÍ EMISE A MĚRNÉ EMISE TĚŽKÝCH KOVŮ V PARDUBICKÉM KRAJI EMISE Z MOBILNÍCH ZDROJŮ EMISNÍ STROPY SPALOVÁNÍ ODPADŮ V KRAJI ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ POZNÁMKA K PROBLEMATICE RTUTI PODROBNOSTI K EMISÍM TĚŽKÝCH KOVŮ UVEDENÉ V PŘÍLOHÁCH ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ LITERATURA PŘÍLOHY

3 Resumé Zpráva je koncipována jako součást studie k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Pardubického kraje. Uvádí základní ustanovení českých právních předpisů pro ochranu ovzduší z hlediska těžkých kovů a požadavky Protokolu OSN/EHK o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. V tabelární a grafické formě je dokumentován aktuální stav emisní a imisní situace (dle dostupných údajů registrů REZZO a imisního monitoringu ČHMÚ). Jsou uvedeny nároky na měření emisí z hlediska metrologické návaznosti a správné praxe získávání primárních dat pro emisní inventury. Zpráva dále upozorňuje na potenciální nebezpečí emisí dalších kovů z provozu motorových vozidel (platinové kovy, antimon), na emise ze spalování biomasy a na stav likvidace komunálního odpadu skládkováním. Opatření pro omezení emisí těžkých kovů u stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší jsou shodná s opatřeními pro omezování emisí tuhých znečišťujících látek. K tomu zpráva přináší přehled technologií BAT podle Protokolu o těžkých kovech a aktuální seznam dokumentů BREF. Ve zprávě jsou shrnuty výsledky imisního monitoringu a je poukázáno na potřebu jeho optimalizace z hlediska dokumentace imisní situace těžkých kovů. Jako podpůrné aktivity pro omezování emisí těžkých kovů uvádí zpráva dobrovolné nástroje (envinronmentální dohody) ve smyslu zákona o ochraně ovzduší a mezikrajovou spolupráci, která se může opírat o potenciál fundovaných odborníků na straně zdrojů znečišťování ovzduší a o organizační schopnosti a zázemí pracovníků krajské správy. 2

4 1. OBRAZ A ROZBOR EMISNÍ SITUACE TĚŽKÝCH KOVŮ V PARDUBICKÉM KRAJI 1.1. SEZNAM ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PODLÉHAJÍCÍ REŽIMU IPPC NA ÚZEMÍ KRAJE Následující tabulka obsahuje veškeré zdroje znečišťování ovzduší umístěných na území Pardubického kraje, včetně kategorizace zařízení v souladu s ustanovením přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. Údaje vycházejí z databáze IPPC Českého ekologického ústavu, která obsahuje veškeré zdroje podléhající režimu IPPC na území České republiky. Zdroje v režimu IPPC na území Pardubického kraje (databáze ČEÚ) název společnosti ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. IČO obec kategorizace dle zákona č. 76/2002 Sb Chvaletice Opatovice nad Labem Primona, a.s Letohrad PARAMO, a.s Pardubice ALIACHEM, a.s. odštěpný závod SYNTHESIA Pardubice 1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW (a). 1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW (a). 1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW (a). 1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW (a) Rafinérie minerálních olejů a plynů Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou: a) Jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické). 1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW (a) Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou: b) Organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice. d) Organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany. f) Halogenderiváty uhlovodíků. j) Barviva a pigmenty Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek jako jsou: d) Soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných) Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu. 3

5 název společnosti UNIT EXPERT obchodní, s.r.o. IČO obec kategorizace dle zákona č. 76/2002 Sb Přelouč EXPLOSIA a.s Semtín SYNPO, a.s Pardubice Výzkumný ústav organických syntéz a.s. GAMO Pardubice s.r.o Rybitví Pardubice XAVEROV, a.s Holotín ZAPA s.r.o. Zálší Holice ZZN Pardubice, a.s. ZZN Pardubice, a.s. P.S. Jezbořice s.r.o. ČKD Kutná Hora, a.s Opatovice Kasalice Jezbořice Chrudim GALVIA spol. s r.o Třemošnice Povrchové úpravy Třemošnice s.r.o. Holcim (Česko) a.s. Vápenka Prachovice a.s. Ing. Petr Švec - PENTA Město Třemošnice Třemošnice Prachovice Prachovice Chrudim Kubíkovy Duby 2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je li obsah lázní větší než 30 m Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou: b) Organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice. d) Organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany Chemická zařízení na výrobu výbušnin Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou: b) Organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou b) Organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice. c) Organické sloučeniny síry. d) Organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany. f) Halogenderiváty uhlovodíků Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6.c) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 750 kusů prasnic Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m Zařízení na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně Zařízení na výrobu cementového slinku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně. 4.1 d) Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek jako jsou: soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu. 4

6 název společnosti IČO obec kategorizace dle zákona č. 76/2002 Sb. Obec Nasavrky Nasavrky Technické služby Hlinsko, s.r.o. Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi a.s. Mlékárna Hlinsko, s.r.o Hlinsko Chrudim Hlinsko VEMA, a.s Načešice VEMA, a.s Chrudim VEMA, a.s Chroustovice VEMA, a.s Řestoky VEMA, a.s Srní VEMA, a.s Chroustovice VEMA, a.s Načešice VEMA, a.s Srní Saint Gobain Vertex, a.s. P-D Refractories CZ a.s. P-D Refractories CZ a.s. HEDVA, a.s Litomyšl Svijany Březina Moravská Třebová Město Bystré Bystré ZŘUD- MASOKOMBINÁT, a.s MILTRA B s.r.o Drůbežárny Osík, a.s Osík Kamenec u Poličky Městečko Trnávka Ing. Jiří Mach Litomyšl Ing. Jiří Mach Brteč 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6 c) Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok). 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6.c) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 750 kusů prasnic. 6.6.c) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 750 kusů prasnic. 6.6.c) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 750 kusů prasnic Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken o kapacitě větší než 20 t denně Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně a/nebo o kapacitě pecí větší než 4 m 3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně a/nebo o kapacitě pecí větší než 4 m 3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu. 6.4 a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně. 6.4 b) Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně. 6.4 c) Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok). 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 5

7 název společnosti Spojené slévárny, spol. s r.o. IČO obec kategorizace dle zákona č. 76/2002 Sb Hnátnice KAROSA a.s Vysoké Mýto KORADO, a.s Česká Třebová OEZ s.r.o Letohrad AGROCHEM a.s Demníkov EKO Bi s.r.o Třebovice Ekola České Libchavy, s.r.o České Libchavy Město Choceň Choceň Asanace spol. s r.o Žichlínek SILYBA, a.s Dolní Dobrouč ZAL s.r.o Dvořisko ZAPU s.r.o Škudly Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Bioprodukt Knapovec a.s Loučky Knapovec Vermas a.s Žamberk 2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je li obsah lázní větší než 30 m Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je li obsah lázní větší než 30 m Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je li obsah lázní větší než 30 m Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou b) Organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t, s výjimkou skládek inertního odpadu Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů. 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6.b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než kusů prasat na porážku (nad 30 kg) ZDROJE REZZO 1 Databáze REZZO 1, kterou spravuje Český hydrometeorologický ústav, obsahuje zdroje znečišťování ovzduší spadající do kategorií zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vzhledem k tomu, že použitá databáze odráží skutečnost k , nejsou v databázi zahrnuty zdroje znečišťování, které byly zařazeny do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování v souvislosti s nabytím účinnosti zákonů č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. Seznam zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů je uveden v následující tabulce. 6

8 Zvláště velké a velké stacionární zdroje na území Pardubického kraje (IČZ identifikace zdroje znečišťování ovzduší) IČO název obec IČZ VITKA Brněnec a.s. Brněnec Bonako s.r.o. Bylany Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka ZZN Pardubice, a.s. - Chov nosnic Čeperka Těsnění a pružné elementy, k.s. Čeperka NEDCON BOHEMIA s.r.o. Pardubice Pardubice SAN VALENTINO a.s. Bílá Voda Červená Voda INTERCOLOR a.s. Bílá Voda Červená Voda ČD, s.o. - depo kolejových vozidel Česká Třebová SPOLSIN spol. s r.o. Česká Třebová LDM spol. s r.o. Česká Třebová PRIMONA a.s. Česká Třebová KORADO a.s. Česká Třebová ČMKS - LOKOMOTIVY, a.s, žel.opravny Česká Třebová Zemědělsko obchodní družstvo Zálší České Heřmanice KATAFORESIS CZ, s.r.o. Dašice Mrazírny Dašice a.s. Dašice Ing. ZDENĚK ŠVÉDA COLOR SET Dašice ČMO - České a Moravské obalovny s.r.o. Dolní Čermná ZAAL s.r.o. - velkovýkrmna drůbeže Choceň TZP, a.s. Hlinsko TECHNOLEN,TECHNICKÝ TEXTIL, a.s. Hlinsko Mlékárna Hlinsko, s.r.o. Hlinsko Teplárenská společnost Hlinsko s.r.o Hlinsko YMY spol. s r.o. - prášková lakovna Hlinsko GALVOS spol. s r.o. Hlinsko Spojené slévárny, spol. s r.o. Hnátnice BSH Holice a.s. Holice ZAPA s.r.o. Zálší - v3ýkrmna drůbeže Holice EASTERN SUGAR ČR a.s. Hrochův Týnec KÖGEL, a.s. Choceň ČKD Choceň a.s. v konkursu Choceň Rieter Elitex a.s Choceň Intergal Vrchovina a.s. Choceň BULLEX spol. s r.o. Choltice DÝHA CHRAST s r.o. Chrast ALMACO a.s. "V LIKVIDACI" Chrast TRANSPORTA a.s. - v konkurzu Chrudim EVONA s.r.o. Chrudim Nemocnice Chrudim Chrudim Lihovar Chrudim Chrudim

9 IČO název obec IČZ VEMA a.s. Chrudim METALURGIE, s.r.o. Chrudim MIXEKON - provoz Chrudim Chrudim ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Tomáš Kelnar - výkrmna brojlerů Jeníkovice Pavel Frýda - výkrmna brojlerů Jeníkovice Odborný léčebný ústav Jevíčko ZŔUD-Masokombinát Polička, a.s. Kamenec ZZN Pardubice, a.s. - Výkrmna prasat Kasalice BIOPRODUKT Knapovec a.s. Ústí nad Orlicí OSEVA AGRI - Velkokapacitní kravín Kočí Silnice Hradec Králové a.s. Chrudim VÚ 5333 Heřmanův Městec TESLAMP Holešovice a.s. Králíky TESLA Lanškroun a.s. Lanškroun Orlické papírny, a.s. Lanškroun Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Lanškroun AVX CZECH Republic s.r.o. Lanškroun OEZ Letohrad s.r.o. Letohrad BOCUS a.s. - chov hospodářských zvířat Letohrad ZAPU s.r.o. Zálší - velkovýkrmna drůbeže Přelouč - Skvrly SAINT GOBAIN VERTEX a.s. závod 1 Litomyšl Nemocnice Litomyšl Litomyšl Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Svatý Jiří - Loučky Oucmanice Hamzova odborná léčebna Luže ALFA 3 s.r.o. - Kovozávod Luže Luže MILTRA B s.r.o. Městečko Trnávka Dopravní stavby Holding - obalovna Polička ČSAO s.r.o. Moravany HEDVA a.s. - Závod 02 Moravská Třebová HEDVA a.s. - Závod 01 Moravská Třebová TONER s.r.o. Moravská Třebová SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová VYTEP UNIČOV s.r.o. Moravská Třebová Elektrárny Opatovice, a.s. - teplárna Pardubice FOXCONN CZ s.r.o. Pardubice PARAMO, a.s. Pardubice ALL - IMPEX s.r.o. Pardubice MO ČR VUSS - kotelna Pardubice Nemocnice Pardubice Pardubice TONAMO a.s. Pardubice

10 IČO název obec IČZ MO ČR VUSS - VÚ 2553 (sklad PHM) Pardubice Pivovar Pardubice Pardubice Poličské strojírny a.s. Polička T.E.S. s.r.o. Polička AGRICOL s.r.o. Polička Holcim (Česko) a.s. - závod Prachovice Prachovice VÁPENKA Prachovice spol. s r.o. Prachovice KAPO s.r.o. Prachovice Prachovice DIPRO výrobní družstvo invalidů Proseč UNIT EXPERT - plošné spoje s.r.o. Přelouč HARPEN ČR s.r.o Přelouč Východočeské plynárenské strojírny a.s. Rosice ALFA Říčany a.s., O.Z. Říčany Synthesia teplárna Rybitví Synthesia - odbor Agrochemie Rybitví Synthesia - odbor Plasty Semtín Synthesia - odbor Organická chemie Rybitví Synthesia - odbor Barviva a pigmenty Rybitví Synthesia - VOJ Explosia Semtín Synthesia - odbor Odpad. hospodářství Rybitví Synthesia - odbor Barviva a pigmenty Rybitví BOTAS a.s. výrobní závod a provozy řed. Skuteč TRITON PARDUBICE spol. s r.o. Starý Mateřov ZZN v Chrudimi Svinčany Dřevojas výrobní družstvo Svitavy Pivovar a sodovkárna Svitavy, a.s Svitavy Kovolijecká huť & Georg Metall spol.s r.o. Svitavy Moravské keramické závody a.s Svitavy JEMA Svitavy a.s. - provoz dřevovýroby Svitavy SVITAP J.H.J. s.r.o. - závod 1 Svitavy Vigona, a.s. - závod 2 Svitavy SVITAP J.H.J. s.r.o. - kotelna IV Svitavy Moravské šamotové a lupkové závodya.s. Svitavy TEDOM ENERGO s.r.o. - Kotelna Lány 2 Svitavy DAKO-CZ, a.s. Třemošnice WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. Tuněchody PERLA bavlnářské závody a.s. - závod 06 Ústí nad Orlicí PERLA bavlnářské závody a.s. - závod 12 Ústí nad Orlicí PERLA bavlnářské závody a.s. - závod 01 Ústí nad Orlicí Rieter CZ a.s. Ústí nad Orlicí TEPLO spol.s r.o. - kotelna Štěpnice Ústí nad Orlicí VÝZKUMNÝ ÚSTAV BAVLNÁŘSKÝ a.s. Ústí nad Orlicí Nemocnice v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Městský bytový podnik Vysoké Mýto Vysoké Mýto

11 IČO název obec IČZ KAROSA a.s. Vysoké Mýto ČMO - České a Moravské obalovny s.r.o. Vysoké Mýto Nemocnice Vysoké Mýto Vysoké Mýto BENCALOR s.r.o. - sklad PHM Vysoké Mýto Zemědělsko obchodní družstvo Zálší Kosoří SPRÁVA BUDOV ŽAMBERK s.r.o. Žamberk ROYAN s.r.o. - divize 01 Žamberk ALBERTINUM - odborný léčebný ústav Žamberk Intergal Vrchovina a.s Žamberk ASANACE spol. s r.o. Žichlínek ZVLÁŠTĚ VELKÉ SPALOVACÍ ZDROJE Seznam zvláště velkých spalovacích zdrojů provozovaných k je uveden v následující tabulce Zvláště velké spalovací zdroje provozované k IČO název obec instalovaný tepelný příkon zdroje spalované palivo Elektrárny Opatovice, a.s ČEZ a.s. Elektrárna Chvaletice Opatovice nad Labem Chvaletice MW MW hnědé uhlí lehký topný olej hnědé uhlí těžký topný olej PRIMONA a.s. Česká Třebová 52,8 MW hnědé uhlí EASTERN SUGAR ČR a.s. Hrochův Týnec 145 MW PARAMO, a.s. Pardubice 530 MW zemní plyn těžký topný olej zemní plyn těžký topný olej Synthesia - teplárna Rybitví 289 MW černé uhlí extra lehký olej Ke zdůraznění dominantního vlivu velkých spalovacích zdrojů na území Pardubického kraje je uveden jejich seznam v následující tabulce. 10

12 Seznam významných velkých spalovacích zdrojů v Pardubickém kraji (databáze REZZO 1, 2001) IČO název obec VITKA Brněnec a.s. Brněnec instalovaný tepelný výkon zdroje spalované palivo 18,5 MW těžký topný olej 8,9 MW zemní plyn ČESKÉ DRÁHY, s.o. Depo kolejových vozidel Česká Třebová 8,21 MW hnědé uhlí 8,4 MW těžký topný olej Elektrárny Opatovice, a.s. Teplárna Pardubice Pardubice 1 x 23 MW zemní plyn 1 x 53 MW extra lehký olej TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLIN- SKO s.r.o. Hlinsko 8,7 MW zemní plyn Spojené slévárny, spol. s r.o. Hnátnice 17 MW hnědé uhlí BSH Holice a.s. Holice 11 MW hnědé uhlí ALMACO A. S. "V LIKVIDACI" Chrást u Chrudimi 20,925 MW zemní plyn EVONA s.r.o. Chrudim 7 MW lehký topný olej 7 MW zemní plyn Lihovar Chrudim Chrudim 19 MW zemní plyn ZŔUD-Masokombinát Polička, a.s. Kamenec 31,4 MW zemní plyn HEDVA a.s. - Závod 02 Moravská Třebová 33 MW zemní plyn SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová 11,64 MW hnědé uhlí SVITAP J.H.J. s.r.o. Svitavy 22 MW zemní plyn KAROSA a.s. Vysoké Mýto 34 MW hnědé uhlí 11

13 1.4. EMISE TĚŽKÝCH KOVŮ V KRAJI Přehled ročních emisí těžkých kovů ze zdrojů znečišťování ovzduší v Pardubickém kraji v členění podle okresů a percentuální podíly emisí těžkých kovů v okresech vzhledem k emisím kraje podle registrů REZZO (r. 2001) uvádějí následující tabulky a grafy. Poznámka: V případě REZZO 3 jde o výpočet emisí na základě emisních faktorů pro spotřebovaná paliva; proto jsou podíly okresů proporcionální vzhledem k celkové spotřebě paliv v kraji. REZZO 1 Emise Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn ze zdrojů v Pardubickém kraji podle registru REZZO 1, r okres Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn kg/rok Chrudim 2,844 7,636 0,986 3,752 2,367 2,779 81,593 0,717 12,205 Pardubice 60,114 28,512 84, , , , , , ,359 Svitavy 0,286 0,915 2,632 2,645 1,171 2,081 7,876 0,470 11,978 Ústí n. O. 0,218 0,930 4,360 4,064 2,120 3,398 5,291 1,135 19,810 kraj celkem 63,462 37,992 92, , , , , , ,352 Percentuální podíl emisí Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn v okresech Pardubického kraje podle registru REZZO 1, r okres Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn podíl % kraje Chrudim 4,481 20,099 1,071 1,515 0,193 0,714 5,020 0,063 0,882 Pardubice 94,724 75,046 91,329 95,777 99,539 97,879 94,170 99,795 96,820 Svitavy 0,450 2,408 2,861 1,068 0,096 0,535 0,485 0,042 0,866 Ústí n. O. 0,344 2,447 4,739 1,641 0,173 0,873 0,326 0,100 1,432 suma 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 12

14 REZZO 2 Emise Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn ze zdrojů v Pardubickém kraji podle registru REZZO 2, r okres Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn kg/rok Chrudim 0,150 1,012 1,529 1,021 0,279 1,038 3,316 0,340 7,227 Pardubice 0,041 0,591 1,199 0,664 0,141 0,470 0,547 0,205 4,279 Svitavy 0,210 1,484 2,312 1,460 0,385 1,506 4,544 0,479 10,306 Ústí n. O. 0,293 1,935 2,883 1,912 0,525 2,013 6,521 0,637 13,643 kraj celkem 0,694 5,021 7,923 5,057 1,329 5,027 14,927 1,661 35,455 Percentuální podíl emisí Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn v okresech Pardubického kraje podle registru REZZO 2, r okres Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn podíl % kraje Chrudim 21,60 20,15 19,30 20,19 20,99 20,65 22,21 20,47 20,38 Pardubice 5,95 11,76 15,13 13,13 10,60 9,35 3,66 12,34 12,07 Svitavy 30,24 29,56 29,18 28,87 28,93 29,96 30,44 28,83 29,07 Ústí n. O. 42,21 38,53 36,39 37,81 39,48 40,03 43,68 38,36 38,48 suma 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 13

15 REZZO 3 Emise Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn ze zdrojů v Pardubickém kraji podle registru REZZO 3, r okres Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn kg/rok Chrudim 0,332 7,030 15,435 9,261 2,019 4,644 1,820 2,798 54,202 Pardubice 0,223 4,726 10,376 6,226 1,358 3,122 1,224 1,881 36,437 Svitavy 0,363 7,683 16,870 10,122 2,207 5,076 1,990 3,058 59,239 Ústí n. O. 0,459 9,713 21,327 12,796 2,790 6,417 2,515 3,866 74,892 kraj celkem 1,377 29,152 64,009 38,405 8,375 19,258 7,549 11, ,770 Percentuální podíl emisí Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn v okresech Pardubického kraje podle registru REZZO 3, r okres Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn podíl % kraje Chrudim 24,12 24,11 24,11 24,11 24,11 24,11 24,12 24,11 24,11 Pardubice 16,21 16,21 16,21 16,21 16,21 16,21 16,21 16,21 16,21 Svitavy 26,36 26,36 26,36 26,36 26,35 26,36 26,36 26,36 26,36 Ústí n. O. 33,32 33,32 33,32 33,32 33,32 33,32 33,32 33,32 33,32 suma 100,00 100,00 100,00 100,00 99,99 100,00 100,00 100,00 100,00 REZZO 1 - technologie Emise těžkých kovů z výroby / technologií a ze spaloven (REZZO 1, r. 2001) výroba (technologie) Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn kg/rok litina 0,021 0,189 0,856 0,626 2,344 0,053 1,041 1,176 7,112 zinek 0,406 0,001 2,465 0,290 0,000 0,000 0,000 0,000 31,581 cement 7, , ,235 10,513 91,989 0,000 97,246 1, ,693 spalovny 19,185 19, ,825 0,320 1,919 19,183 0,640 0, ,295 14

16 Em is e těžkých kovů ze zdrojů v okresech Pardubického kraje podle registru REZZO 1, r Zn Se Ni Cu Cr As Pb Hg Cd kg/rok Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Percentuální podíl emisí těžkých kovů v okresech vzhledem k emisím kraje (REZZO 1, r. 2001) podíl % Cd (%) Hg (%) Pb (%) As (%) Cr (%) Cu (%) Ni (%) Se (%) Zn (%) Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. 15

17 Em is e těžkých kovů ze zdrojů v okresech Pardubického kraje podle registru REZZO 2, r Zn Se Ni Cu Cr As Pb Hg Cd 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0 kg/rok Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O Percentuální podíl emisí těžkých kovů v okresech vzhledem k emisím kraje (REZZO 2, r. 2001) podíl % Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. 16

18 Em is e těžkých kovů ze zdrojů v okresech Pardubického kraje podle registru REZZO 3, r Zn Se Ni Cu Cr As Pb Hg Cd kg/rok Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Percentuální podíl emisí těžkých kovů v okresech vzhledem k emisím kraje podle registru REZZO 3, r podíl % Cd Hg Pb As Cr Cu Ni Se Zn Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. 17

19 1.5. AKTUÁLNÍ EMISE A MĚRNÉ EMISE TĚŽKÝCH KOVŮ V PARDUBICKÉM KRAJI Aktuální emise a měrné emise těžkých kovů v Pardubickém kraji pro kategorie velkých, středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší shrnuje následující tabulka. Aktuální emise těžkých kovů ze zdrojů v Pardubickém kraji podle registru REZZO r (měrné emise v g/osoba a g/km 2, emisní údaje v kg/rok) kov emise celkem měrné emise REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 kg/rok % g/osoba g/km 2 kg/rok % kg/rok % kg/rok % Cd 66, ,32 14,50 64,46 96,84 0,69 1,06 1,38 2,10 Hg 72, ,35 15,97 37,99 52,65 5,02 6,96 29,15 40,40 Pb 163, ,79 36,28 92,01 56,12 7,92 4,83 64,01 39,04 As 291, ,41 64,43 247,71 85,07 5,06 1,74 38,41 13,19 Cr 1 235, ,97 273, ,25 99,21 1,33 0,11 8,38 0,68 Cu 413, ,00 91,53 389,36 94,13 5,03 1,22 19,26 4,66 Ni 1 647, ,95 364, ,27 98,64 14,93 0,91 7,55 0,46 Se 1 144, ,53 253, ,57 98,84 1,66 0,15 11,60 1,01 Zn 1 643, ,93 363, ,35 84,17 35,46 2,16 224,77 13,68 Poznámka: použitý počet obyvatel a plocha kraje dle údajů k Za pozornost stojí podíly emisí kovů sledovaných Protokolem o těžkých kovech, kadmia, rtuti a olova ze zdrojů v registrech REZZO 1 až 3. Zatímco podíl emisí kadmia z velkých zdrojů (REZZO 1) dosahuje 97 %, u rtuti a olova je markantní podíl emisí ze zdrojů malých (RE- ZZO 3) emise rtuti z malých zdrojů přesahují 40 % a olova 39 %. Názorně to ukazují dále uvedené grafy. Nárůstu emisí těžkých kovů (ale rovněž tuhých znečišťujících látek a persistentních organických polutant) z malých zdrojů bude třeba věnovat velkou pozornost, protože přes výraznou plynofikaci měst a obcí, dochází zejména u rodinných domků přechod na tuhá paliva. Je to logický důsledek cenových relací, kdy investice do kotle pro vytápění je pro kotle na tuhá paliva, plynná paliva a na elektrický proud přibližně stejná, avšak náklady na palivo jsou v ročním průměru u tuhých paliv podstatně nižší, při spalování dřeva dokonce třetinové proti nákladům na vytápění plynem nebo elektřinou. Toto dokumentuje dále uvedená tabulka a graf z údajů vztahujících se k roku 2002 [1]. 18

20 Emise Cd v Pardubickém kraji podle registrů REZZO % REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Emise Hg v Pradubickém kraji podle registrů REZZO % 53% 7% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Emise Pb v Pardubickém kraji podle registrů REZZO % 56% 5% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 19

21 Porovnání investic do kotle pro rodinný dům a nákladů na roční vytápění pro různá paliva a energie palivo náklady na 1 kw t výkonu zdroje [Kč] černé uhlí 518 koks 525 zemní plyn 741 el. přímotop 850 hnědé uhlí (splyňování) 910 dřevo 929 dřevěné brikety 929 hnědé uhlí (automat. kotel) topný olej propan el. akumulace geotermální energie Náklady na topné období geothermál. en el. akumulace el. přímotop LTO propan zemní plyn dřev. brikety dřevo koks ČU HU ořech 1 HU ořech Kč 20

22 Podrobné údaje o emisích v jednotlivých okresech podle registrů REZZO jsou uvedeny v přílohách. Nejvýznamnější zdroje emisí jednotlivých kovů v okresech Pardubického kraje (podle registru REZZO 1, r. 2001) uvádějí následující tabulky. Nejvýznamnější zdroje emisí Cd, Hg a Pb v okresech Pardubického kraje (REZZO 1, r. 2001) kov podnik obec OKRES CHRUDIM Cd Hg Pb EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE ČEZ, a. s., Elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka OKRES SVITAVY VITKA Brněnec a.s. Brněnec OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová OKRES CHRUDIM EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka Synthesia teplárna Pardubice 7 OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová OKRES CHRUDIM TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. - teplárna Družstevní Hlinsko OKRES PARDUBICE ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka Synthesia teplárna Pardubice 7 OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová OKRES ÚSTÍ n. O. ČESKÉ DRÁHY, s.o. - depo kolejových vozidel Česká Třebová PRIMONA a.s. Česká Třebová 21

23 Nejvýznamnější zdroje emisí As, Cr a Cu v okresech Pardubického kraje (REZZO 1, r. 2001) kov podnik obec OKRES CHRUDIM As Cr Cu EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice PARAMO, a.s. Pardubice Pardubice 1 Synthesia teplárna Pardubice 7 OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová OKRES CHRUDIM EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová OKRES CHRUDIM EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová 22

24 Nejvýznamnější zdroje emisí Ni, Se a Zn v okresech Pardubického kraje (REZZO 1, r. 2001) kov podnik obec OKRES CHRUDIM Ni Se Zn EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka PARAMO, a.s. Pardubice Pardubice 1 OKRES SVITAVY VITKA Brněnec a.s. Brněnec OKRES ÚSTÍ n. O. Orlické papírny, a.s. Lanškroun OKRES CHRUDIM EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec OKRES PARDUBICE ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová TESLA Lanškroun a.s. Lanškroun OKRES CHRUDIM EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - cukrovar Hrochův Týnec Hrochův Týnec TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. - teplárna Družstevní Hlinsko OKRES PARDUBICE ČEZ a.s. - elektrárna Chvaletice Chvaletice Elektrárny Opatovice, a.s. Čeperka Synthesia teplárna Pardubice 7 OKRES SVITAVY SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská Třebová Moravská Třebová MILTRA B s.r.o. Městečko Trnávka OKRES ÚSTÍ n. O. PRIMONA a.s. Česká Třebová TESLA Lanškroun a.s. Lanškroun 23

25 1.6. EMISE Z MOBILNÍCH ZDROJŮ Emise olova jsou minimální, protože od r je distribuován pouze bezolovnatý benzin. V České republice je počet motorových vozidel (bez jednostopých) přibližně 4 miliony [2]. Podstatným zdrojem emisí automobilu jsou motor (výfukové plyny) a podvozek. Zatímco emise olova byly díky zavedení bezolovnatého benzinu eliminovány, vzrůstají emise platinových kovů (platiny, palladia a rhodia) z používaných katalyzátorů v trase výfukových plynů, zejména při vyšších mechanicko-termických zátěžích motoru (tzn. při vyšších rychlostech jízdy a výkonech motoru). K emisním zdrojům z provozu motorových vozidel je dále třeba počítat erozi vozovky a zejména oděr pneumatik (zdroje zinku a kadmia) a rovněž obložení brzd a spojky (zdroje mědi a antimonu) při brždění a řazení rychlostních stupňů. Uvedené emise jsou sledovány v rámci výzkumných programů Centra dopravního výzkumu v Brně, nelze je ale dosud pokládat za ukončené. Vyplývá z nich však, že plynulost dopravy, průjezdnost křižovatek a kvalita vozovek mají podstatný vliv na zmíněné emise kovů EMISNÍ STROPY Pro těžké kovy nejsou stanoveny emisní stropy. Vzhledem k tomu, že jsou těžké kovy vázány na tuhé znečišťující látky, lze v budoucnu očekávat, že se zpřísňováním emisních limitů pro tuhé znečišťující látky a dále i v souvislosti s vyhlášením emisních stropů pro tuhé znečišťující látky u zvláště velkých spalovacích zdrojů může dojít i na kvantifikaci emisí těžkých kovů ve vztahu k emisním stropům. Tato úvaha, jež pouze předjímá možný vývoj, vychází z ustanovení 54 zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v níž jsou uvedeny Zásady vypracování Národního programu snižování emisí stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů a plánu snížení emisí u stávajícího zvláště velkého spalovacího zdroje. V bodě 2 cit. přílohy k nařízení vlády se jako cíl programu stanoví splnění požadavku dodržovat nejpozději od 1. ledna 2008 v České republice množství emisí na úrovni odpovídající emisním limitům pro nové zvláště velké zdroje stanovené pro NO x, SO 2 a tuhé znečišťující látky a dále Program stanovuje cíl snížit celkové roční emise NO x, SO 2 a tuhých znečišťujících látek ze všech stávajících zvláště velkých zdrojů na území České republiky na úroveň, které by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů pro nové zdroje na stávající zdroje v provozu v roce 2000 na základě průměrných hodnot skutečné roční doby provozu, použitého paliva a tepelného příkonu za posledních 5 let provozu do roku 2000 včetně. Takto vypočtené roční emise uvedených znečišťujících látek u zdroje jsou stanoveny provozovateli podle 5 odst. 6,7,9 a 11 zákona při schvalování plánu jako emisní stropy, které představují cíl plánu. V bodě 4 cit. přílohy se uvádí: Hodnoty emisních stropů podle bodu 2 jsou základem pro vypracování plánu u konkrétního stávajícího zvláště velkého zdroje. (Poznámka: v zásadě jde o implementaci směrnice EU 2001/80/EC z 23. října 2001.) 24

26 1.8. SPALOVÁNÍ ODPADŮ V KRAJI Spalování nebezpečných odpadů v kraji zajišťují spalovny uvedené v následující tabulce. Spalovny nebezpečných odpadů v Pardubickém kraji a jejich soulad s nařízením vlády č. 354/2002 Sb. provozovatel a jeho adresa charakteristika provozu soulad s vyhl. 117/97 Sb. soulad s NV 354/2002 Sb. plán snížení emisí SPALOVNY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ PRŮMYSLOVÝCH ALIACHEM, a.s. o.z. SYNTHESIA (Kodaňská PRAHA 10) Pardubice č.p Pardubice provoz od r.: 1994 místo nakládání: Semtín kapacita t/h: 2,6 kapacita t/rok: spáleno t/r: ne (HF) ne (HF) schválen SPALOVNY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ NEMOCNIČNÍCH Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže, Košumberk provoz od r.: 1993 místo nakládání:luže kapacita t/h: 0,12 kapacita t/rok: 350 spáleno t/r: 280 ano ne (PCDD/F, kovy Cd Hg Tl) schválen Nemocnice Pardubice Kyjevská 44, Pardubice provoz od r.: 1994 místo nakládání: Pardubice kapacita t/h: 0,24 kapacita t/rok: 750 spáleno t/r: 400 ano ne (PCDD/F) schválen Nemocnice v Ústí nad Orlicí Československé armády Ústí nad Orlicí provoz od r.: 1995 místo nakládání: Ústí nad Orlicí kapacita t/h: 0,12 kapacita t/rok: 240 spáleno t/r: 110 ne (HF) ne (HF, PCDD/F, kovy Cd Hg Tl) schválen Způsoby nakládání s komunálním odpadem v kraji uvádí následující tabulka. 25

27 Způsoby nakládání s komunálním odpadem v Pardubickém kraji a porovnání s průměrem v ČR a v některých zemích (údaje v %) způsob Pardubický kraj ČR Rakousko Dánsko Velká Británie Slovinsko recyklace 2,5 7,3 kompostování 4,6 9,4 spalování 0,2 8,4 17,0 58,0 8,0 10,0 skládkování 82,2 72,8 32,0 12,0 84,0 77,0 dovoz/vývoz 2,6 2,1 Z tabulky je zřejmá disproporce mezi spalováním a skládkováním komunálního odpadu. Z hlediska ochrany životního prostředí a omezení tvorby skládek je třeba zvýšit podíl spalování komunálního odpadu. Jsou-li dodrženy podmínky pro dodržení emisních limitů u spaloven, je zajištěna minimalizace objemu odpadu s obsahem těžkých kovů (ze spalovacích procesů především ve formě škváry a popílků). Skládkování může vést k rozkladu některých komponent komunálního odpadu s obsahem těžkých kovů (např. baterií) a k průsaku do okolí nebo spodních vod ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ Opatření pro snižování emisí jsou uvažována jako primární (substituce surovin či paliv, přechod k nízkoemisním technologiím, odstavení a zrušení zařízení) a jako sekundární (omezení fugitivních emisí, čištění odpadních plynů). Volba sekundárního opatření by měla vyhovovat technologiím BAT (Best Available Technique), jejichž kritéria stanoví zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci (v příloze 3). Podrobně jsou nástroje programu pro snižování emisí, včetně technologií BAT doporučených Protokolem OSN/EHK o těžkých kovech uvedeny v příloze 1.7. Plnění emisních limitů těžkých kovů není dosud vedeno centrálně (paralelně k registrům REZZO). Plnění emisních limitů sledují orgány ochrany ovzduší (podle hlavy VII zákona. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší). Česká inspekce životního prostředí mj. provádí u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů měření znečišťujících látek za účelem kontroly dodržování emisních limitů a emisních stropů ( 46, odst. 1b cit. zákona o ochraně ovzduší). Orgán kraje provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti ( 48, odst. 1c cit. zák.) a stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisí limity ( 48, odst. 1m cit. zák.; podrobněji v příloze 1.4). 26

28 1.10. POZNÁMKA K PROBLEMATICE RTUTI Rtuť patří mezi prioritně sledované polutanty, ať již v národních právních předpisech, nebo v rámci mezinárodních dohod. Řadí se mezi těžké kovy, ale oproti ostatním kovům se liší řadou fyzikálních a chemických vlastností. Sledování jejího vstupu a pohybu v životním prostředí je proto náročnější a vyžaduje metodiku odlišnou od postupů pro sledování jiných těžkých kovů. Rovněž opatření k omezení emisí rtuti do ovzduší mají svá specifika, ať již v rovině legislativní, nebo technologické. Na mezinárodním poli vznikají proto iniciativy, jež by měly problém vstupu rtuti do životního prostředí a jejího pohybu v něm řešit. Návrh některých zemí, zařadit rtuť (resp. její organokovové sloučeniny) pod Stockholmskou úmluvu, narazil na procedurální zdlouhavost [3]. Problému se ujal mezivládní výbor UNEP, který na základě svého rozhodnutí učiněném na 21. zasedání v únoru 2001 ustanovil Pracovní skupinu pro globální hodnocení rtuti (The Global Mercury Assessment Working Group), jejíž první zasedání se konalo v Ženevě v září Pohybem rtuti v atmosféře se dále zabývá zvláštní podprogram MEPOP v rámci programu EUROTRAC. Rovněž Revidovaný návrh směrnice pro odhad a předkládání emisních dat [4], který upřesňuje požadavky na reporting stran Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, vyzývá (v kapitole V/A odst. 25) smluvní strany, aby emisní inventury rtuti strukturovaly na elementární rtuť, anorganické páry dvojmocné rtuti a rtuť vázanou na částice, a to podle kategorií zdrojů a za čtverce EMEP. Tato výzva si vyžádá určité metodické propracování, protože k dosažení požadované struktury hlášení o emisích rtuti bude třeba nezbytných experimentálních kroků. V České republice je problém vstupu a pohybu rtuti v životním prostředí řešen rámcově zákony o ochraně ovzduší (86/2002 Sb.) a o odpadech (185/2001 Sb.) a některými dalšími právními předpisy. Údaje o emisní a imisní situaci rtuti (emisní inventura, státní imisní monitoring) jsou získávány legislativně stanovenými rutinami, jejichž metodiky, vypracované pro soubor těžkých kovů jako celku, neodrážejí fyzikálně chemická specifika rtuti. Vznikají tak soubory s nižší informační obsažností, než jak potřebují navazující programy zabývající se pohybem a depozicí polutantů. Situace není ojedinělá v České republice a některé země řeší otázky pohybu rtuti již řadu let (např. problém bioakumulace rtuti a její vstup do potravinového řetězce). Ministerstvo životního prostředí si je této situace vědomo, a proto podporuje výzkum problematiky rtuti v rámci svého projektu VaV PODROBNOSTI K EMISÍM TĚŽKÝCH KOVŮ UVEDENÉ V PŘÍLOHÁCH V příloze 1.1 jsou uvedeny emise těžkých kovů ze zdrojů znečišťování v Pardubickém kraji podle registru REZZO 1, v příloze 1.2 jsou uvedeny emise podle registru REZZO 2 a v příloze 1.3 jsou uvedeny emise těžkých kovů z výroby/technologií a ze spaloven. V příloze 1.4 jsou uvedena základní ustanovení právních předpisů České republiky vztahující se k emisím těžkých kovů, příloha 1.5 pojednává o monitoringu a měření emisí, příloha 1.6 uvádí požadavky Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě CLRTAP, v příloze 1.7 jsou uvedeny základní nástroje programu pro snižování emisí a příloha 1.8 pojednává o podpůrných aktivitách pro omezování emisí na území kraje, včetně mezikrajové spolupráce. 27

29 2. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Základním právním předpisem pro ochranu ovzduší v České republice je zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a k němu vydané prováděcí nařízení vlády a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 350 až 358/2002 Sb. Těžkými kovy rozumí české právní předpisy v oblasti ochrany ovzduší kovy nebo metaloidy, které jsou stabilní a mají měrnou hmotnost vyšší než kg.cm -3, a jejich sloučeniny. Tato definice je v souladu jak s právními předpisy Evropské unie, tak i s protokolem OSN/EHK o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Jednotlivé právní předpisy vydané k zákonu č. 86/2002 Sb. stanoví emisí limity pro těžké kovy, a to jako obecné (příloha č. 1 k Vyhlášce MŽP č. 356/2002 Sb.), nebo jako specifické (příloha č. 1 k Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., přílohy č. 2, 6, 8, 9, 10 k Nařízení vlády č. 354/2002 Sb). Aktuální emise a měrné emise těžkých kovů v Pardubickém kraji pro kategorie velkých, středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší shrnuje následující tabulka. Aktuální emise těžkých kovů ze zdrojů v Pardubickém kraji podle registru REZZO r (měrné emise v g/osoba a g/km 2, emisní údaje v kg/rok) kov emise celkem měrné emise REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 kg/rok % g/osoba g/km 2 kg/rok % kg/rok % kg/rok % Cd 66, ,32 14,50 64,46 96,84 0,69 1,06 1,38 2,10 Hg 72, ,35 15,97 37,99 52,65 5,02 6,96 29,15 40,40 Pb 163, ,79 36,28 92,01 56,12 7,92 4,83 64,01 39,04 As 291, ,41 64,43 247,71 85,07 5,06 1,74 38,41 13,19 Cr 1 235, ,97 273, ,25 99,21 1,33 0,11 8,38 0,68 Cu 413, ,00 91,53 389,36 94,13 5,03 1,22 19,26 4,66 Ni 1 647, ,95 364, ,27 98,64 14,93 0,91 7,55 0,46 Se 1 144, ,53 253, ,57 98,84 1,66 0,15 11,60 1,01 Zn 1 643, ,93 363, ,35 84,17 35,46 2,16 224,77 13,68 Poznámka: použitý počet obyvatel a plocha kraje dle údajů k

30 Emise olova z mobilních zdrojů jsou minimální vzhledem k distribuci bezolovnatého benzinu od r Jako potenciálně nebezpečné se jeví emise platinových kovů z katalyzátorů v trase výfukových plynů, zejména při vyšších mechanicko-termických zátěžích motoru (při vyšších rychlostech jízdy a výkonech motoru). K emisním zdrojům z provozu motorových vozidel je dále třeba počítat erozi vozovky a zejména oděr pneumatik (zdroje zinku a kadmia) a rovněž obložení brzd a spojky (zdroje mědi a antimonu) při brždění a řazení rychlostních stupňů. Plynulost dopravy, průjezdnost křižovatek a kvalita vozovek mají podstatný vliv na zmíněné emise kovů. Z porovnání celkových emisí těžkých kovů ze zdrojů velkých, středních a malých podle registrů REZZO 1 až 3 vyplývá, že v případě rtuti a olova jsou dominantní malé zdroje (z celkových emisí Hg 40 % a Pb 39 %). Nárůstu emisí těžkých kovů (ale rovněž tuhých znečišťujících látek a persistentních organických polutant) z malých zdrojů bude třeba věnovat velkou pozornost, protože přes výraznou plynofikaci měst a obcí, dochází zejména u rodinných domků přechod na tuhá paliva. Je to logický důsledek cenových relací, kdy investice do kotle pro vytápění je pro kotle na tuhá paliva, plynná paliva a na elektrický proud přibližně stejná, avšak náklady na palivo jsou v ročním průměru u tuhých paliv podstatně nižší, při spalování dřeva dokonce třetinové proti nákladům na vytápění plynem nebo elektřinou. Spalování biomasy (produkty lesního a zemědělského hospodářství, odpad dřevozpracujícího průmyslu apod.) je třeba v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie uplatňovat se znalostí vlastností spalovacího zařízení a s využitím odpovídajících odlučovacích zařízení. U rekonstruovaných nebo nových zařízení pro spalování biomasy (zejména u středně velkých zdrojů) je třeba provést měření emisí zohledňující fluktuace spalovacího procesu (druh a homogenita paliva, obsah vody v palivu, dávkování paliva do kotle apod.), a to včetně měření emisí persistentních organických polutantů (POPs), které mohou být významné. Emisím rtuti bude třeba věnovat zvýšenou pozornost u zdrojů velkých a středních, neboť stávající metodika emisních měření neumožňuje postihnout všechny formy rtuti, takže do emisní bilance vstupují data nepokrývající celkový objem emitované rtuti. K získávání primárních dat o emisích těžkých kovů měřením je třeba přistupovat se znalostí celého analytického procesu, včetně způsobu odběru vzorků. Ke kalibraci měřících zařízení je třeba využívat služeb akreditovaných kalibračních laboratoří. Pracovní postupy (standardní operační postupy) mají být akreditované a případně se lze opírat též o zásady správné laboratorní praxe (GLP). Opatření k omezení emisí těžkých kovů jsou v podstatě shodné s opatřeními pro omezování emisí tuhých znečišťujících látek. Technické prostředky jsou uváděny jako nejlepší dostupné techniky (BAT) v protokolu OSN EHK o těžkých kovech nebo jsou uvedeny v dokumentech BREF (dostupnost dokumentů zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu). Snížení emisí rtuti vyžaduje použití zvláštních technologií BAT. Podpůrné aktivity pro omezování emisí těžkých kovů vycházejí z legislativních nástrojů, použití norem a uplatnění ekonomických opatření. Zvláštním nástrojem jsou environmentální dohody podle 6, odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb. Těmito dohodami lze řešit obtížné situace, které ovlivňují imisní obraz v kraji. 29