Rod Dudů z Velešic. Při bádání po rodu Dudů z Velešic v matrikách nás nejstarší stopy dovedou do obce Velešice v okrese Klatovy.

Transkript

1 Rod Duda

2 Rod Dudů z Velešic Původ příjmení Duda můžeme najít například již v knize Antonína Kotíka,,Naše příjmení" z roku 1894, kde Kotík uvádí odvození příjmení Duda - dudati, hráti na dudy, vydávat zvuky. Při bádání po rodu Dudů z Velešic v matrikách nás nejstarší stopy dovedou do obce Velešice v okrese Klatovy. Jedním ze zdrojů informací o lidech žijících po třicetileté válce v českých zemích je Berní rula z r Berní rula je jakýsi soupis daňových poplatníků. Základní daní pozdního feudalismu u nás byla daň ze zemědělské půdy. Její rozvrhování a vybírání bylo po okleštění stavovských práv Obnoveným zřízením zemským (pro Čechy vydáno 1627) v podstatě jediným význačným právem a vydrženou výsadou stavovské obce. Předbělohorská berní přiznání z jednotlivých dominií měla mnoho závad především tu, že vrchnost v nich nepřiznávala skutečný stav poddaných a odváděla tak jen část svých příjmů. Nesrovnalosti se stupňovaly v letech třicetileté války, která s sebou přinesla vylidňování celých obcí a opouštění obdělávané půdy. Finanční požadavky dvora rostly a již roku 1646 se ukázalo, že počet poddaných v zemi udaný vrchností je tak skrovný, že nestačí pokrýt potřebnou sumu. Vlivem této situace si dvůr dočasně vynutil zavedení spotřebních daní z potravin, tzv. akcízů, jejichž vybírání bylo plně v kompetenci zeměpanských úřadů. Aby stavovské sněmy neztratily svou poslední zbraň proti trůnu natrvalo, musely se postarat o vypracování přehledných podkladů pro berní repartici. Tímto podkladem mohl být pouze podrobný a revidovaný soupis daní podrobené půdy zemský katastr. Berní rula byla vyhotovena za vlády Ferdinanda III. Habsburského (vládl ). Jedná se o soupis pozemků, poddanských (rustikálních) usedlostí, z nichž se platila berně neboli kontribuce, který vycházel z vrchnostenského přiznání z roku Všechny poddanské usedlosti a měšťanské domy, jejich vybavení polnostmi, dobytkem a zaměstnání držitelů se evidovaly podle krajů, panství a lokalit. Pro výměru kontribuce byla zvolena základní jednotka tzv. 1 osedlý, jehož obdobou byl ve městě soused. Za osedlé osoby se považovaly osoby, které polovici svých pozemků osívají a pole obdělávají potahem. Většinou sedlák, držící celý lán (60 korců nebo též strychů), byl považován za jednoho osedlého. Dále se počítaly za jednoho osedlého 4 domkáři (většinou do 15 strychů) nebo 8 zahradníků (obhospodařovali pozemky do 4 strychů). Při zakládání vesnic lokátor vyměřil v určené oblasti jednotlivé příděly půdy, na kterých se usadili sedláci. Půdu měli od vrchnosti propůjčenou (lehen), proto mluvíme o lenním vztahu a příděl půdy se nazýval lán. Podstatou pojmu lán je tedy léno. V Berní rule je v panství Horažďovice, okres Klatovy, ves Velešice zapsán Václav Duda:

3 Ve Velešicích byli v r vesměs malí sedláci, největší obhospodařoval 21 strychů půdy, Václav Duda obhospodařoval 15 strychů půdy, z toho 5 osíval na podim a 5 na jaro (bylo trojhonné hospodaření, 5 strychů leželo ladem). Měl 2 potahy 2 koně, 4 voly, 2 krávy, 4 jalovice, 7 ovcí a 4 prasata. Jak je vidět, byl asi dobrým hospodářem, protože na poměrně malou výměru polí choval dost dobytka. Ještě si všimněme zahradníka Jana Volka, o jehož potomcích se později v rodokmenu Dudů také dočteme. O historii obce Velešice, která nyní spadá pod obec Pačejov, toho moc nenajdeme. Velešice leží na slavníkovském území na úpatí kopce Slavník, který je jistě spojen s historií Slavníkovců. Na kopci se nachází soustava ohromných balvanů, tzv. pohanský oltář, jak uchovává lidová paměť. Stejně i název obce Velešice může mít něco společného se slovanským bohem stád. Historie obce je pravděpodobně úzce spojená s obcí Pačejov, o níž byla nalezena první písemná zmínka v r Dalším zdrojem informací o rodu Dudů jsou matriky. Nejstarší zápis je nalezen v matrikách farnosti Horažďovice. Zápis je z o křtu Jiřího Dudy, syna Václava Dudy a jeho manželky Evy: z Velešic Václav Duda otec, matka Eva, Jiří syn, Šimon Hlaváč kmotr z téže vsi, Dorota Krejčová kmotra. S jistotou se tedy jednalo o sedláka Václava Dudu, zapsaného v Berní rule, rovněž uvedený kmotr Šimon Hlaváč, byl sedlák z Velešic z té doby. Kromě Jiřího měli uvedení manželé

4 bezpochyby syna Václava, který se narodil kolem r. 1650, zápis o jeho narození nebyl nalezen. Nutno poznamenat, že zápisy v prvních matrikách nebyly úplné, neboť farní obvod byl veliký a buď křty všech dětí nebyly uskutečněny, nebo nebyly jen zapsány. Navíc ve stejné době tedy po r byly křtěny děti z mnoha vsí, včetně Velešic jak v Horažďovicích, tak v Malém Boru. Proto další zápisy o rodině Dudů z Velešic najdeme jen v matrikách farnosti Malý Bor a až od r též v matrikách farnosti Pačejov. Třetím velmi důležitým zdrojem informací o rodu Dudů ve Velešicích jsou gruntovní nebo též purkrechtní knihy panství Horažďovice, z nichž budou informace v jednotlivých generacích průběžně též uváděny. Generaci Václava Dudy, zapsaného v Berní rule a jeho manželky Evy si označíme jako první generaci. 1. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Horažďovice Kniha č. 01 (N ) Výpis z gruntovní knihy panství Horažďovice Velešice, grunt Dudovský Václav Duda, nar. kolem 1620, sedlák manželka Eva Děti: Jiří, nar Václav, nar. kolem r Tomáš, nar. kolem r. 1650, který se oženil k Sílům Pavel, nar. kolem r. 1650, který se oženil ke Kovářům Tato první generace je zaznamenaná v matrice farnosti Horažďovice, jak je výše uvedeno. Dále se o této první generaci můžeme dočíst v nejstarším zápise v gruntovní či purkrechtní knize panství Horažďovice, ves Velešice, fol. 105, kde je uvedeno, že v r byl grunt Dudovský prošacován (oceněn) za sumu 45 kop míšeňských grošů (dále MK), takový ho převzal Václav Duda, syn Václava Dudy, který ten grunt zaplacený měl. Bratr Václava - Tomáš Síla mu z bratrské lásky ze svého podílu 15 MK odpouští 10 MK, takže Václav má podíl 25 MK, zbytek bude každoročně splácet, a to Tomáši Sílovi 5 MK a Pavlovi Kováři, pokud se z vandru navrátí 15 MK. Manželé Václav a Eva Dudovi mohli mít ještě další děti, které se nedožily dospělého věku.

5 Zajímavé je, jak v gruntovní knize uváděli bratry podle toho, kam se oženili, takže bratr Václava Tomáš byl v gruntovní knize uváděn jako Tomáš Síla a druhý bratr Pavel jako Pavel Kovář. Ten odešel na vandr a měl mu být podíl splácen jen tehdy, pokud se navrátí. Proto jak je výše vidět Václav Duda splácel v letech 1686, 1687, 1688, 1689 a 1690 podíl každoročně po 1 MK pouze bratru Tomášovi Sílovi.

6 Od další generace je rod Dudů zaznamenávám v matrikách farnosti Malý Bor. V kostele na Malém Boru byli členové rodu Dudů křtěni, oddáváni i pohřbíváni na místním hřbitově minimálně do r. 1787, kdy vznikla farnost Pačejov. Krátce tedy několik informací o kostele v Malém Boru. Původně románský kostel z doby kolem roku 1200 s gotickými přístavbami a renesanční úpravou klenby. Z románského období zachována podvojná okénka ve věži a tribuna. Z gotického období kaple na severní straně, figurální nástěnné malby a krucifix z doby kolem roku Kostel sv. Maří Magdaleny v Malém Boru.

7 2. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Malý Bor Kniha č. 01 (NOZ ) Výpis z gruntovní knihy panství Horažďovice, fol. 105 Václav Duda, nar. kolem 1650, sedlák, syn Václava Dudy a Evy manželka Dorota Děti: Tomáš, nar Marie, nar Kateřina, nar Jan, nar Jakub dle gruntovní knihy Anna dle gruntovní knihy Manželé Václav a Dorota Dudovi měli minimálně 6 dětí, z nichž u 4 byl nalezen zápis v matrice a o dvou se dovídáme z gruntovní knihy. Zápis o narození prvního syna Tomáše z r. 1675: pokřtěno dítě Tomáš Václava Dudy ze vsi Velešic a Doroty manželky jeho. Komtrové Tomáš Štěpáník, šafář pačejovský, Jan Braný z Tejřovic, Eva Bašová z Velešic.

8 O této generaci najdeme zápisy v matrikách a v gruntovní knize, a to v zápise z r. 1709, kdy grunt převzal Tomáš Duda, syn Václava Dudy po svatbě s Magdalenou Smetanovou z Týnce za sumu 45 MK. Je zde uvedeno, že v kanceláři vrchnosti zaplatil po předešlém držiteli gruntu (Tomáši Zábranském) 19 MK, jeho zaplacený podíl byl 7 MK, celkem se odečítá 26 MK, zbytek tedy 19 MK měl povinnost splatit, a to milostivé vrchnosti po zběhlém Pavlovi Kovářovi 3 MK, zbytek svým sourozencům Janovi, Jakubovi, Marii, Kateřině a Anně, jemu připadl podíl 3 MK. Datum úmrtí Václava Dudy si odvodíme ze zápisu z gruntovní knihy z r. 1693, kdy grunt převzal Tomáš Zábranský a měl povinnost jej splácet dětem nebožtíka Václava Dudy. Václav Duda zemřel pravděpodobně mladý a vdova po něm si mohla vzít právě Tomáše Zábranského, který měl povinnost dětem grunt splácet (matrika oddaných z té doby se nedochovala). V r převzal grunt syn Václava Dudy Tomáš, jak bylo výše uvedeno. V této generaci se ještě podívejme na rodinu Tomáše Dudy (v gruntovní knize psaný jako Tomáš Síla), který si vzal Dorotu Sílovou. Spolu měli děti Ondřeje, nar. 1669, Kateřinu, nar a Matěje, nar tento Matěj byl později, po r pokračovatelem rodu Dudů u Sílů. Rod Dudů však na tomto gruntu časem vymřel.

9 3. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Malý Bor Kniha č. 03 (NOZ ), č. 04 (NOZ ) Tomáš Duda, nar. 1675, sedlák, syn Václava Dudy a Doroty manželka Kateřina, nar. kolem 1680, Děti: Václav, nar , Bartoloměj, nar , sňatek manželka Magdalena, nar. kolem 1680, , dcera Václava Smetany z Týnce Václav, nar Vojtěch, nar , Jakub, nar Dorota, nar Vít, nar , Linhart, nar , Vít, nar. 1721, Zuzana, nar. asi 1723 dle zápisu o sňatku a dle gruntovní knihy 3. sňatek manželka Anna, nar. kolem 1700, + rozená Nohová z Pačejova Růžena, nar Salomena, nar Marie, nar Pavel, nar. asi 1734 dle gruntovní knihy Vavřinec, nar O této generaci již najdeme téměř kompletní údaje v matrikách farnosti maloborské. Tomáš Duda, syn Václava Dudy se poprvé oženil kolem r. 1703, zápis o tomto sňatku však nalezen nebyl. S první manželkou Kateřinou měl Tomáš Duda dvě děti Václava, nar. 1707, který

10 zemřel brzy po porodu a Bartoloměje, který zemřel v r ve věku 36 let. Manželka Kateřina pravděpodobně zemřela brzy po porodu syna Bartoloměje. Podruhé se Tomáš Duda oženil v r Vzal si za manželku Magdalenu Smetanovou z Týnce: potvrzen jest sňatek Tomáše, syna Dudy Václava ze vsi Velešic s Mandelenou, dcerou Václava Smetany ze vsi Tejnice. Družba Bartoloměj syn Kotka ze vsi Velkých Hydčic. Družka Mařena dcera Marka Tejneckýho. Svědkové: Petr Hlaváč z Tejnice, Matěj Vaněček též odtud. S druhou manželkou měl Tomáš Duda celkem 8 dětí, z nichž 4 zemřely brzy po narození nebo v dětském věku. Další osudy synů Václava a Jakuba neznáme, buď se později oženili mimo rodnou ves, nebo mohli i zemřít, v gruntovní knize o nich žádná zmínka není. Druhá manželka Magdalena Dudová zemřela : zemřela a zaopatřena všemi svátostmi Mařena Dudová z Velešic. Tomáš Duda velmi brzy na to, uzavřel třetí sňatek s Annou Nohovou z Pačejova:

11 Po dovolení z kanceláře ze zámku horažďovického potvrzeno manželství Tomáš Duda z Velešic s Annou Nohovou z Pačejova. Družba Tomáš Flíček, družka Anna Vraná z Velešic, starosta Matěj Kulda z Malého Boru. Starosta byl zřejmě tzv. dohazovač nebo smlouvající sňatek. Tomáš Duda měl se třetí manželkou ještě 5 dětí, poslední dítě se mu narodilo v jeho 61 letech. Tomáš Duda zemřel o 6 let později v r ve věku 67 let, přestože je v zápise uvedeno 62 let z Velešic pochován Tomáš Duda ve věku 62 let. Za života Tomáše Dudy se dočteme o osudu gruntu dudovského následující: v r byl grunt poršacován za 96 MK, z toho stará cena byla 45 MK, za připsané pole a luka milostivé vrchnosti patří 51 MK to bude povinen Tomáš Duda splatit milostivé vrchnosti do důchodu. Po smrti Tomáše Dudy v r zůstala na gruntu vdova Anna s dvojími sirotky a požádala o pořádnost na gruntu, ale to se dovíme v další generaci.

12 4. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Malý Bor Kniha č. 04 (NOZ ), 05 (NOZ ), č. 06 (NOZ ) a č. 07 ( ) Výpisy z gruntovní knihy panství Horažďovice Velešice, grunt Dudovský

13 Osud gruntu Dudovského po r nám prozradí zápis v gruntovní knize, kde je z této doby uvedeno: V r. 1743, dne předstupuje před knihy gruntovní pozůstalá vdova Anna po nebožtíku Tomášovi Dudovi a poněvadž na tomto gruntu dvojí sirotky, od dvou matek však od jednoho otce pozůstávají, požádala o pořádnost na gruntu. Požádala, aby starší dcera Zuzana provdaná za Antonína Šímu s ním jako hospodářem až do vzrůstu nynějších sirotků grunt spravovala. Mladší sirotky Pavla a Salomenu přitom zajistila náležitou stravou a potřebnými věcmi zaopatřila. Ona jako stará hospodyně, aby měla k užívání pro výchovu sirotků kus pole spolu s nějakou loučkou pod ½ vozu (Pozn.: výměra louky se stanovovala podle výnosu sena). Po její smrti, aby pole i loučka ke gruntu znovu náležela. Do smrti ale má právo při gruntu zůstati. Poněvadž vdova zaseto nemá, nový hospodář Antonín je povinen i pro ní pole osít a pokojně se k ní chovati. Grunt převzal Antnonín Šíma za trhovou cenu 96 MK. Z toho patří milostivé vrchnosti 40 MK, 30 g. podílníkům: - staré hospodyni Anně 13 MK 52 g. 4,5 kr. - nynější hospodyni Zuzaně ,5 - Pavlovi po druhé matce ,5 - Salomeně též po ní , C e l k e m 96

14 Antonín Šíma, nar. 1713, sedlák, syn Václava Šímy z Olšan uváděný dále jako Antonín Duda či Volek sňatek manželka Zuzana, nar. asi 1723, dcera Tomáše Dudy a Magdaleny, roz. Smetanové z Týnce Děti: Josef, nar Klára, nar Matěj, nar František, nar Jak je výše uvedeno v gruntovní knize, Zuzana, dcera Tomáše Dudy a druhé manželky Magdaleny se provdala za Antonína Šímu z Olšan Zápis o jejich sňatku: Z Velešic oddáni poctivý ženich Antonín Šíma s poctivou nevěstou Zuzanou Dudovou, patřící k panství Horažďovice, ohlášky byly , 3. a Svědkové Vojtěch Hlaváč, Ludmila Lávičková, smlouvající Václav Reisinger z Velešic. Oddal P. Vojtěch Banič. Antonín Šíma je synem po zemřelém Václavu Šímovi z Olšan, Zuzana Dudová je dcera po zemřelém Tomáši Dudovi z Velešic, patřící pod panství Horažďovice z Kvášňovic, František Jan Nepomucký Halík, farář v Kvášňovicích. Pokud byl ženich z jiné farnosti, byl doložen zápis z jeho farnosti viz druhá část zápisu potvrzení z farnosti Kvášňovic z Olšany totiž spadaly pod farnost Kvášňovice.

15 Antonín Šíma pocházel z gruntu Šímovského v Olšanech, v Berní rule z r je v Olšanech zapsán sedlák Vavřinec Šíma, který obhospodařoval 24 strychů polí, byl tedy střední sedlák: Manželé Antonín a Zuzana, kteří jsou v matrikách zapisováni jako Dudovi (podle gruntu), měli 4 děti. První syn Josef, nar. 1745, jehož další osudy neznáme. Druhá dcera Klára, nar. 1747, ani o ní více nevíme. O Matějovi, nar víme to, že pravděpodobně bydlel také ve Velešicích, neboť byl svému bratrovi Františkovi v r za svědka při svatbě. Poslední syn byl František, nar byl pokračovatelem námi sledovaného rodu Dudů, později se usadil v čp. 25 a 26 ve Velešicích. Zde je zápis o jeho narození: Ze vsi Velešice, roku 1752, měsíce října, dne 2. pokřtěno dítě jménem František otce Antonína Dudy a manželky Susany, patřící k panství Horažďovice. Kmotr Tomáš Jindra z Pačejova, svědkové Tomáš Kodýdek a Ludmila Hlaváčová z Velešic. Křtil Vojtěch Bernard Mottl, děkan maloborský.

16 Antonín Šíma, jinak Duda byl pravděpodobně nemocný, neboť v zápise v gruntovní knize z r se dočteme následující: Nový zápis Léta Páně 1755, dne předstoupil před gruntovní knihy Vojtěch Volek s rychtářem Vojtěchem Hlaváčem, který přednesl, že Antonín Šíma grunt více držeti nemůže a Vojtěch Volek přivolil na zapsané gruntovní chalupě po zemřelém Tomáši Dudovi hospodařit a pak totiž Pavlovi a Salomeně, kteří měli právo na grunt, až jeden nebo druhý mocný bude, jim připadne. Uznaje to slavný kancelář knížecí, poněvadž on Antonín Šíma na žádný způsob je nemožen ten grunt držet, aby tedy kontribuce a všechny jiné povinnosti plnil. Proto Vojtěch Volek tento grunt za cenu trhovou 96 rýnských zlatých připisuje se starodávnými přináležitostmi a příslušenstvím, a poněvadž na gruntu velký dluhy se nacházejí a tak jmenovaný dlužníci a podílníci každoročně ve splátkách dostati mají, totiž 96 rýnských zlatých, z toho: do důchodu milostivé vrchnosti 31 zl. 15 kr. rychtáři Vojtěchu Hlaváčovi 3 18 Janu Drhovi velkoborskému 1 30 knížeti Janu Mansfeldu dalším věřitelům, např. Lukáši Brůhovi, starýmu Malkovskýmu, šafáři aujezdeckýmu Lávičkovi, Františku Kundrátovi různé menší sumy podílníkům: Zuzaně Šímové dětem Salomeny po Tomáši Dudovi Pavlovi C e l k e m 96 rýnských zlatých

17

18 Poté co na grunt nastoupil Vojtěch Volek, když si vzal za manželku Salomenu Dudovou, možná ještě nějakou dobu rodina Antonína Šímy jinak Dudy a Zuzany žila na gruntu Dudovském, kde se ale začalo po novém hospodáři říkat u Volků. Antnonín Šíma (Duda) zemřel v r a v matrice je zapsáno jeho úmrtí jako Antonína Volka: Z Velešic, zemřel Antonín Vollek ve věku 46 let Zuzana Dudová zřejmě dožila v nájmu v čp. 3 u Hlaváčů. Zápis o jejím úmrtí:

19 P. Karel Josef Malkovský, místní farář pohřbil Susanu vdovu Volkovou, katoličku, na hřbitově Malý Bor z Velešic čp. 3 ve věku 59 let. Je opravdu raritou, že Antonín Šíma byl za svůj život v matrikách psán třemi příjmeními, nejprve jako Šíma, po sňatku se Zuzanou Dudovou jako Duda a při úmrtí jako Volek (po novém hospodáři na gruntu Dudovském). Nyní se ještě podívejme na rodinu Vojtěcha Volka a Salomeny, roz. Dudové. Oba byli psáni v matrikách jako Dudovi. Velešice čp. 19 Vojtěch Volek, nar. 1714, sedlák, jinak Duda manželka Salomena, nar. 1730, dcera Tomáše Dudy a Anny, roz. Nohové z Pačejova Děti: Magdalena, nar Jan, nar dále sedlák v čp. 19, oženil se s Kateřinou Bouzkovou Kateřina, nar , Tomáš, nar Kateřina, nar , (svobodná, zemřela jako selka) Vojtěch Volek se oženil se Salomenou, dcerou Tomáše Dudy a třetí manželky Anny, roz. Nohové z Pačejova zřejmě v r. 1755, zápis o jejich sňatku nebyl nalezen, mohli se jet oddat někam mimo rodnou ves a farnost, přesto rok sňatku můžeme odvodit od zápisu z gruntovní knihy z r. 1755, kdy Vojtěch Volek převzal zadlužený grunt po Antonínu Šímovi. Vojtěch Volek, jinak Duda měl s manželkou Salomenou celkem 5 dětí, z nichž jedno zemřelo brzy po narození. Jan, nar zdědil grunt a byl později sedlákem v čp. 19 Salomena Dudová jinak Volková zemřela na Nový rok 1778, její manžel Vojtěch Duda jinak Volek zemřel o 4 roky a jeden den později v lednu r Jejich syn Jan zdědil grunt. Pavel Duda, bratr Salomeny Dudové se usadil v chalupě čp. 20, kde byl dále chalupníkem. Pozdější potomci Jana Dudy, jinak Volka, byli v matrikách v čp. 19 zapisováni již s příjmením Volek.

20 Velešice čp. 20 Pavel Duda, nar. 1734, chalupník, syn Tomáše Dudy a Anny roz. Nohové z Pačejova manželka Anna dcera Matěje Vyklousa, sedláka z Velešic Děti: Josefa, nar Františka, nar Matěj, nar František, nar oženil se v r s Annou Volkovou, dcerou sedláka Jana Volka z čp. 19 a Kateřiny, roz. Bouzkové Pavel Duda někdy psaný jinak Přibyl si zřejmě koupil chalupu čp. 20 po sňatku s Annou Vyklousovou. Spolu měli 4 děti. Pavel Duda zemřel poměrně mladý v r ve věku 55 let. Jeho potomci byli v budoucnu již psáni se správným příjmením Duda. Než přejdeme k další generaci, podívejme se na snímek z mapy prvního stabilního katastru z r. 1837, kde se nacházel grunt Dudovský čp. 19 a chalupa u Dudů čp. 20. Označena je i chalupa čp. 25 a čp. 26, kde později žil František Duda, syn Antonína a Zuzany Dudových. Domy označené shora dolů: dům čp. 26, dále čp. 25, čp. 19 grunt Dudovský a čp. 20 Jak již bylo zmíněno, od r vznikla farnost Pačejov, další osudy rodu Dudů jsou tedy spjaty s kostelem v Pačejově, kde byli další generace Dudů křtěni, oddáváni i pohřbíváni na zdejším hřbitově.

21 Kostel P. Marie Sněžné v Pačejově - původně románský kostel zbořen roku V roce 1871 nahrazen pseudogotickou stavbou od E. Pillera.

22 5. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Malý Bor Kniha č. 08 (O ) Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Pačejov Kniha č. 01 (N ), č. 04 (N ) a č. 03 (Z ) Velešice čp. 25 František Duda, nar. 1752, krejčí a domkář, syn Antonína Šímy, jinak Dudy a Zuzany, roz. Dudové z Velešic sňatek manželka Anna, nar. 1761, dcera Šimona Barocha, polodvorníka z Týřovic čp. 4 zvaného Flíček Děti: Karel Boromejský, nar dále v čp. 39 Františka, nar , Velešice čp. 26 Lidmila, nar , Anna, nar Kristýna, nar. 1793, Jan, nar , Martin, nar dále v čp. 26 Marie, nar Veronika, nar , Matěj, nar později emigroval do Ameriky Petr, nar František Duda se oženil v r. 1783, kdy mu bylo 31 let s Annou Barochovou z Týřovic. Její otec pocházel z mlynářského rodu Barochů ze Smrkovce. Anně bylo v době sňatku 22 let.

23 Dne oddal Josef Berka, kaplan. Ženich František Duda, sedlák z Velešic s poctivou nevěstou Annou, dcerou Šimona Barocha, domkáře z Týřovic 4, patřící k panství Horažďovice. Svědkové Baroch Martin, podruh z Týřovic, Matěj Duda z Velešic. Oba snoubenci katolíci, nevěsta z Týřovic čp. 4 František Duda je v zápise psaný jako sedlák z Velešic, teoreticky mohl v té době chvíli na gruntu hospodařit, neboť Vojtěch Volek, sedlák v čp. 19 zemřel v r. 1782, možná František o problematický a snad ještě i zadlužený grunt zájem neměl, proto se s manželkou Annou usadil nejprve v domku čp. 25 ve Velešicích, kde byl krejčím. V tomto domku se manželům narodily první dvě děti syn Karel, nar. 1784, který se později usadil ve Velešicích čp. 39 a Františka, nar. 1787, která brzy po porodu zemřela. Pak se manželé přestěhovali možná do většího domku čp. 26, kde se jim narodilo dalších 9 dětí, z nichž 3 zemřely brzy po narození. Lidmila, nar zůstala později svobodná a zemřela v r ve věku 47 let. Další osud Anny, nar a Marie, nar nám nejsou známy. Martin, nar byl pokračovatelem rodu Dudů v čp. 26. Matěj, nar později emigroval do Ameriky, jak je zaznamenáno v knize narozených: Posledním dítětem byl Petr, nar. 1805, jehož další osud nám není znám, pravděpodobně se oženil někam mimo farnost. František Duda zemřel v r ve věku 53 let na souchotiny (tuberkuloza), jeho manželka Anna zemřela v r a dožila se věku 68 let.

24 6. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Pačejov Kniha č. 09 (Z ) Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Malý Bor Kniha č. 11 (O ), č. 13 (N ) a č. 15 (N ) Velešice čp. 26 Martin Duda, nar. 1796, domkář, syn Františka Dudy a Anny roz. Barochové z Týřovic sňatek manželka Marie, nar. 1796, dcera Matěje Ševčíka, domkáře z Velešic 46 a Anny, roz. Benediktové ze Svéradic 30 Děti: Václav, nar Martin Duda se oženil v r ve věku 29 let a vzal si Marii Ševčíkovou z Velešic, které bylo v době sňatku také 29 let , z Velešic čp. 26, ženich Martin pozůstalý syn po zemř. Františku Dudovi, domkáři z Velešic a matky Anny, rozené Barochové z Týřovic, katolík, svobodný, 29 let. Nevěsta: z Velešic čp. 46 Marie, pozůstalá dcera po zemř. Matějovi Ševčíkovi, domkáři z Velešic a matky Anny, rozené Benediktové ze Svéradic, katolička, svobodná, 29 let. Svědkové: Karel Duda, domkář, Šimon Smítka, domkář. Bratr Martina Dudy, Matěj Duda, nar. 1802, který později emigroval do Ameriky, si v r vzal za manželku Annu Ševčíkovou, sestru Marie, bratři si tedy vzali sestry. Zápis o sňatku Matěje Dudy z :

25 , z Velešic čp. 26 ženich Matěj, pozůstalý syn po zemř. Františkovi Dudovi, domkáři z Velešic čp. 26 a matky Anny, rozené Brochové z Týřovic čp. 4, katolík, svobodný, 24 let. Nevěsta: z Velešic čp. 46: Anna, pozůstalá dcera pozemř. Matějovi Ševčíkovi, domkáři z Velešic čp. 46 a matky Anny, rozené Benediktové ze Svéradic, katolička, svobodná, 26 let. Vraťme se ale k rodině Martina Dudy a jeho manželky Marie, kteří po svatbě žili v domku čp. 26 ve Velešicích. Spolu měli jen jediného syna Václava, nar narozen, 3.1. pokřtěn z Velešic čp. 26 Václav Duda, katolické náboženství, mužské pohlaví, z manželského svazku. Otec: Martin Duda, domkář poddaný k panství Horažďovice. Matka: Marie, pozůstalá dcera po zemř. Matějovi Ševčíkovi, domkáři z Velešic čp. 46 a matky Anny, roz. Benediktové ze Svéradic. Kmotři: Václav Přibyl, hajný z Oseka, Marie Přibylová jeho manželka. Marie Dudová zemřela v r ve věku 60 let na souchotě (tuberkulózu), její manžel Martin zemřel o 2 roky později v r ve věku 63 let rovněž na souchotě. Tehdy byla tuberkulóza nevyléčitelná nemoc a v některých rodech na ní umírali lidé po několik generací. Bylo štěstím, že jediný syn Martina a Marie Dudových Václav se tuberkulózou nenakazil a že tak rod Dudů v čp. 26, kde se asi říkalo U Přibylů, mohl pokračovat. Zápis o úmrtí Martina Dudy: zemřel a pohřben z Velešic čp. 26 Martin Duda, zvaný Přibil, vdovec a domkář z Velešic čp. 26, katolík, muž, věk 63 let. Příčina smrti: na souchotě. Pohřbil P. Josef Rudda, farář. Přestože farnost Pačejovská byla založena v r. 1787, v letech byly vedeny matriky narozených, oddaných i zemřelých lidí z pačejovské farnosti ve farnosti maloborské, z jakého důvodu, nám není známo.

26 7. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Pačejov Kniha č. 06 (N ), č. 08 (O ) a č. 09 (Z ) Velešice čp. 26 Václav Duda, nar. 1827, domkář a tkadlec, syn Martina Dudy a Marie, roz. Ševčíkové sňatek manželka Josefa, nar. 1832, dcera Václava Jůdy z Velešic 47 a a Kateřiny, roz. Šulcové, dcery Tomáše Šulce a Marie, roz. Šaškové z Břežan 62 Děti: Matěj, nar dále v čp. 29, oženil se 1887 s Annou Novákovou z Velešic 29 Josef, nar , jako svobodný na tuberu Marie, nar , na tuberu František Serafínský, nar Františka, nar Václav, nar dále v čp. 26 Kateřina, nar , Václav Duda se oženil v r ve věku 29 let a vzal si Josefu Jůdovou z Velešic, které bylo v době sňatku 24 let: z Velešic čp. 26 ženich Václav Duda, desátník od pěšího c.k. pluku z Wocher, domkář z Velešic č. 26 a vlastní syn Martina Dudy, vulgo Přibyla, domkáře a tkalce z Velešic 26 a matky Marie, rozené Ševčíkové z Velešic čp. 46, svobodný, katolík, 29 let. Z Velešic čp. 47 nevěsta Josefa, vlastní pozůstalá dcera po zemř. Václavu Jůdovi vulgo Tomáškovi, domkáři z Velešic 47 a matky Kateřiny, rozené Šulcové z Velešic č. 47, svobodná, katolička, 24 let.

27 Manželé Václav s Josefou měli 7 dětí, z nichž poslední Kateřina nar zemřela brzy po narození. První syn Matěj, nar se později oženil s Annou Novákovou z Velešic čp. 29, kde spolu dále žili. Druhý syn Josef, nar zemřel jako svobodný ve věku 33 let na tuberkulozu. Rovněž dcera Marie, nar zemřela ve věku 25 let na tuberkulozu. Další byl syn František, nar jeho další osud nám není znám, podobně i další dcery Františky, nar Šesté dítě Václav, nar byl pokračovatelem rodu Dudů v čp. 26. Zápis o jeho narození: narozen i pokřtěn z Velešic čp. 26 Václav Duda, katolík, mužské pohlaví z manželského svazku. Otec Václav Duda, domkář a starosta obce Pačívské, syn zemř. Martina Dudy, domkáře a zemř. Marie Ševčíkové z Velešic č. 46. Matka Josefa, dcera zemř. Václava Jůdy, domkáře z Velešic č. 47 a Kateřiny, dcery zemř. Tomáše Šulce, domkáře a Marie Šaškové ze Břežan. Ze zápisu se dozvídáme, že v době narození posledního syna Václava byl jeho otec Václav Duda starostou celé obce Pačívské. Také v poznámce můžeme zjistit datum úmrtí Václava Dudy, a to Václav Duda zemřel ve věku 49 let také na souchotě. Jeho manželka Josefa zemřela ve věku 76 let na sešlost věkem. Tato generace byla velmi poznamenaná tuberkulózou, tato nemoc se v tomto rodu Dudů vyskytovala již po 3 generace.

28 8. generace Výpis z matriky Farního úřadu římskokatolické církve, farnosti Pačejov Kniha č. 07 (N ), č. 08 (O ) a č. 09 (Z ) Velešice čp. 26 Václav Duda, nar. 1869, domkář, syn Václava Dudy a Josefy roz. Jůdové z Velešic 47 sňatek manželka Anna, nar dcera Hynka Průchy z Velešic 33 a Karoliny roz. Štěchové z Nové Vsi u Kotouně 32 Děti: Jan, nar oddán 1925 s Marií Pechmanovou Josefa, nar , Josef Jiří, nar , oženil se 1925 Vojtěch, nar oženil se 1935 s Marií Průchovou z Velešic, pracoval na dráze Anna, nar provdaná 1928 za Josefa Saláka z Pačejova Marie, nar provdaná 1930 Barbora, nar provdaná Rašková Václav, nar František Serafínský, nar oženil se s Josefou Barochovou ze Smrkovce 22 Václav Duda se oženil v r. 1895, kdy mu bylo 26 let s Annou Průchovou z Velešic čp. 33, které bylo v době sňatku 20 let z Velešic 26 ženich Václav Duda, c.k. vojín, záložník, manželksý syn Václava Dudy, domkáře a tkalce z Velešic 26 a manželky jeho Josefy, roz. Jůdové z Velešic 47, katolík, svobodný 26 let. Z Velešic 33 nevěsta Anna, manželská dcera Ignáce Průchy, chalupníka z Velešic 33 a manželky jeho Karoliny, roz. Štěchové z Nové Vsi 32, fary Kotouňské, okr. Horažďovice, hejtmanství Strakonice, katolička, svobodná, 20,5 roku. Oddal Jan Černý, farář v Pačejově.

29 Manželství Václava a Anny Dudových bylo velmi plodné. V letech se jim narodilo 9 dětí, z nichž jen jedno zemřelo v dětském věku. Ostatní se oženili a provdaly jak je výše uvedeno zjištěno z poznámek u zápisů o narození, některé zápisy jsou přesné kdo, kdy a s kým byl oddán, někdy jen napsáno např. provdaná za Rašku. Více bohužel nelze z archivovaných matrik zjistit. Posledním synem byl František Serafínský, nar. 1917, který se oženil s Josefou Barochovou ze Smrkovce 22, kde spolu dále žili. Zápis o jeho narození: narozen a pokřtěno farářem Františkem Štěrbou dítě František Serafínský Duda, katolík, mužského pohlaví, z manželského svazku z Velešic 26, porodní bába Anna Kroupová z Pačejova, zkoušená. Otec: Václav Duda, domkář z Velešic č. 26, manželský syn Václava Dudy, domkáře z Velešic 26 a jeho manželky Josefy, rodem Jůdové z Velešic č. 47. Narozen ve Velešicích čp. 26. Matka Anna, rodem Průchová, manželská dcera Ignace Průchy, domkaře z Velešic č. 33 a jeho manželky Karoliny, rodem Štěchové z Nové Vsi č. 33. Narozena ve Velešicích č. 33.

30 9. generace Smrkovec čp. 22 František Duda, nar. 1917, kameník z Velešic 26, syn Václava Dudy, domkáře z Velešic 26 a Anny, roz. Průchové z Velešic 33 sňatek manželka Josefa, nar , dcera Františka Barocha, domkáře ze Smrkovce 22 a Josefy, roz. Halmlové z Malého Boru Děti: Blažena Jana Dáša Milan V této generaci se rod Dudů dostává do Smrkovce, když si František Duda vzal Josefu Barochovou ze Smrkovce čp. 22 a dále v tomto domě jejich rodina zpočátku žila. František Duda pracoval jako kameník. Když už byly na světě Blažena a Jana, tak zde žilo 7 lidí ve dvou místnostech (František a Josefa Barochovi, bratr Josefy Dudové František Baroch, František a Josefa Dudovi s dcerami). V roce 1946 sehnal František Duda byt a práci na dráze v Žatci (zřejmě to také souviselo s dosídlováním Sudet), proto se Dudovi odstěhovali do Žatce. Zde se jim narodila dcera Dáša. Mezitím ve Smrkovci v roce 1947 zemřela Josefa Barochová a asi v roce 1950 se bratr Josefy Dudové František Baroch oženil a odstěhoval do Plzně. František Baroch tak zůstal ve Smrkovci sám, postupně se přidaly zdravotní problémy, proto se museli Dudovi v roce 1954 přestěhovat zpět do Smrkovce. V r se manželům Dudovým narodil syn, který se narodil za 8 let po narození třetí dcery. František Duda zemřel v r a dožil se krásného věku 82 let. Jeho manželka Josefa zemřela v r a dožila se ještě vyššího věku, a to 90 let, téměř ve stejný den jako byla narozena.

31 Přibližně z roku 1929, zleva je Josefa Dudová, Marie Jindrová, Josefa Barochová, František Baroch ml., František Baroch st. František Duda a Josefa Barochová v době sňatku

32 dcery zleva Jana, Dáša a Blažena v r. 1954

33 Antonie Petr Jana Jana Blažena Milan * Zdeňka Jana Dáša Jan Josefa Josef Vojtěch František * Josefa Barochová Smrkovec Anna Marie Barbora Václav Matěj Josef Marie Václav * Anna Průchová František Františka Kateřina Václav * Josefa Jůdová Martin * Karel Františka Anna Jan Marie Marie Ševčíková Lidmila Kristýna Matěj Petr Veronika Josef František * Anna Barochová Klára Matěj Václav Vojtěch Jakub Antonín * Zuzana Dudová Dorota Vít Linhart Vít Marie Kateřina Tomáš * Magdalena Smetanová Jan Jakub Anna Jiří Václav *1650? Dorota Tomáš Pavel Václav *1620? + Eva Velešice Rod Duda

34