Komunitní plán sociálních služeb Svazku obcí Blatenska

Transkript

1 Komunitní plán sociálních služeb Svazku obcí Blatenska Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu GS na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji.

2 Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu GS na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji. Komunitní plán sociálních služeb Svazku obcí Blatenska 1. VERZE 2

3 Obsah: 1. Úvod Komunitní plánování Sociálních služeb Svazku obcí Blatenska Cíle a úkoly plánu Legislativní rámec Metodika zpracování Organizace komunitního plánu Realizátor Partneři Organizační struktura Postup realizace Hlavní aktivity jednotlivých fází Analytická část Socio-demografická analýza Základní charakteristika území Vývoj osídlení Obyvatelstvo Stav obyvatel Pohyb obyvatel Věková struktura Vzdělanostní struktura Národnostní struktura Sociální struktura Zdravotní stav obyvatelstva Nezaměstnanost Prognóza vývoje obyvatelstva Stručné závěry analýzy regionu Analýza aktuální sociální situace v regionu Sociální situace z pohledu široké veřejnosti Sociální situace z pohledu uživatelů sociálních služeb Sociální situace z pohledu poskytovatelů sociálních služeb Institucionální zajištění sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb Stručné závěry popisu aktuální sociální situace v regionu Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb Poskytované sociální služby Stručné závěry analýzy potřeb uživatelů Analýza finančních toků v oblasti sociálních služeb Výdaje z rozpočtu obcí Příjmy a výdaje poskytovatelů sociálních služeb Stručné závěry analýzy finančních toků Analýza prioritních oblastí Stručné zdůvodnění zařazení do prioritních oblastí řešení Péče o seniory Analýza SWOT Podpora osob se zdravotním postižením

4 Analýza SWOT Péče o sociálně slabší osoby Analýza SWOT Podpora rodiny s dětmi Analýza SWOT Strategická část Podklady pro zpracování strategie Vize Priority a opatření Priorita Péče o seniory Priorita Péče o lidi se zdravotním postižením Priorita Péče o rodiny s dětmi Priorita Péče o sociálně slabší Opatření společná pro všechny priority Monitorování, hodnocení a aktualizace KPSS Monitorování Hodnocení realizace komunitního plánu Aktualizace komunitního plánu...83 Seznam tabulek: tabulka č. 1: Obce mikroregionu...12 tabulka č. 2: Sídelní struktura Svazku obcí Blatenska...14 tabulka č. 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel...15 tabulka č. 4: Pohyb obyvatelstva tabulka č. 5: Přirozený a migrační pohyb obyvatel tabulka č. 6: Věková struktura obyvatel...17 tabulka č. 7: Věkové indexy v porovnání s okresem, krajem a ČR, tabulka č. 8: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obcí SOB, tabulka č. 9: Vzdělanostní struktura obcí SOB v porovnání s okresem, krajem a ČR...18 tabulka č. 10: Národnostní struktura obyvatelstva Blatenska, tabulka č. 11: Porovnání národnostní struktury mikroegionu Blatensko, okresu, kraje a ČE, tabulka č. 12: Sociální složení obyvatel obcí SOB, tabulka č. 13: Struktura censových domácností, úplné a neúplné rodiny, rodiny se závislými dětmi, tabulka č Přehled stavu členů k tabulka č. 15: Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti, tabulka č Výdaje na sociální služby z rozpočtu obcí v letech v tis. KčV tis. Kč...32 tabulka č Struktura příjmů poskytovatelů v r v tis. Kč...34 tabulka č Příjmy a výdaje poskytovatelů v tis. Kč

5 1. Úvod 1.1 Komunitní plánování Sociálních služeb Svazku obcí Blatenska V rámci realizace II. etapy reformy veřejné správy převzaly samosprávné orgány obcí a krajů zařízení sociální péče na svých územích a převzaly tak decentralizovanou alokační funkci v oblasti sociální péče a zároveň tak i povinnost přispívat k rozvoji sociálních služeb pro své občany. Obce sdružené ve Svazku obcí Blatenska se rozhodly řešit sociální politiku společně, aby tak garantovaly svým občanům kvalitní zabezpečení základních životních, tj. především biologických, psychických a sociálních potřeb, a to i zejména těm, kteří se z různých příčin ocitli v obtížné sociální situaci, kterou nejsou schopni ani vlastním přičiněním, ani s pomocí rodiny, zabezpečit. Tato snaha vedla orgány Svazku obcí Blatenska k přípravám na zahájení dlouhodobého procesu plánování a realizace vlastního sociálního programu vytvořeného na komunitní bázi. Základem komunitního plánování sociálních služeb je efektivní realizace aktivit v oblasti sociální péče a sociální prevence, které vznikly na principu subsidiarity a principu horizontálního partnerství. Tyto principy v sobě integrují manažerské dovednosti tvorby strategického plánu a tvořivé přístupy komunit z řad místních občanů s jejich potřebami a tvůrčími názory Cíle a úkoly plánu Cílem komunitního plánování sociálních služeb je zajištění dostupnosti kvalitní sociální pomoci pro lidi v nepříznivé sociální situaci a zajištění vyšší efektivnosti sociální ekonomiky na regionální a lokální úrovni. Proces komunitního plánování vede ke snížení sociální izolace lidí s handicapem a k ušetření finančních prostředků Legislativní rámec Obce se ve své samostatné působnosti řídí zákonem č. 128/2000 Sb., kde je jim vymezena nezastupitelná role při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb na svěřeném území, rovněž tak nový zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách definuje obce jako poskytovatele sociálních služeb a obce s rozšířenou působností jako vykonavatele decentralizované státní správy na vymezeném území. Dále jsou obce vázány Evropskou sociální chartou, kterou Česká republika ratifikovala (14/2000 Sb.), Listinou práv a svobod, která zakazuje jakoukoliv diskriminaci občanů, a základními principy sociální politiky uvedenými v Bílé knize v sociálních službách (MPSV 2003). 5

6 1.1.3 Metodika zpracování Program rozvoje sociálních služeb Svazku obcí Blatenska byl zpracován způsobem komunitního plánování, tj. na bázi spolupráce místních poskytovatelů sociálních služeb, jejich uživatelů a zástupců veřejné správy (samosprávy i přenesené státní správy) se zapojením celé široké veřejnosti. Celý proces komunitního plánování byl rozfázován na jednotlivé postupné kroky od přípravné fáze, přes analyticko popisnou část až po fázi vlastní tvorby strategie. Každá z těchto fází vytváří vlastní výstupy, které jsou tvořeny v odborně vedených komunitách a které jsou předkládány k připomínkám a podnětům široké veřejnosti. K tomu jsou bohatě využívány veškerá dostupná informační média. 1.2 Organizace komunitního plánu Realizátor Název: Svazek obcí Blatenska Právní forma: dobrovolný svazek obcí IČ: Sídlo: J.P.Koubka 4, Blatná Zastoupený: ing. Lubošem Peterkou, později Vladimírou Tomanovou Předsedou svazku Partneři Partner I: REDI-regionalistika, ekologie, developing, investice spol. s r.o. Právní forma: spol. s r.o. IČ: Sídlo: Západní 22, Karlovy Vary Regionální pobočka: Na tržišti 727, Blatná Zastoupený: ing. Zdeňkou Michlovou, jednatelkou společnosti Partner II: Centrum pro komunitní práci jižní Čechy Právní forma: občanské sdružení IČ: Sídlo: Dvořákova 21, České Budějovice Zastoupený: Bc. Danielem Roseckým, ředitelem místního zastoupení Partner III: Město Blatná Právní forma: obec IČ: Sídlo: tř. T.G.Masaryka 322, Blatná Zastoupený: ing. Jiřím Mikešem, později Josefem Hospergrem Starostou obce 6

7 1.2.3 Organizační struktura Zastupitelstva obcí Řídící skupina Svazek obcí Blatenska Realizační tým Pracovní skupina Péče o seniory Pracovní skupina Péče o lidi se zdravotním postižením Pracovní skupina Péče o rodiny s dětmi Pracovní skupina Péče o sociálně slabší občany Řídící skupina : Činnost: Řídící skupina řídí proces komunitního plánování, připomínkuje a schvaluje výstupy z činnosti realizačního týmu a pracovních skupin, definuje priority v sociálních službách, předkládá výsledný dokument k připomínkám a ke schválení orgánům obcí (zastupitelstva obcí, Svazek obcí Blatenska). Řídí se schváleným statutem a jednacím řádem. Složení: Řídící skupina je složena ze zástupců zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Členové řídící skupiny: Drahomíra Návratová sociální odbor Městského úřadu Blatná František Kopáček starosta obce Sedlice Bc. Petra Očenášková Ústav sociální péče (Domov Petra) Mačkov Libuše Šampalíková - Domov důchodců (Domov pro seniory) Blatná Luboš Srb Svaz tělesně postižených pobočka Blatná Vladimír Svoboda Svaz tělesně postižených ČR, důchodce Bc. Hana Kolářová absolventka SŠ hledající práci 7

8 Realizační tým : Činnost: Zpracovává veškeré podklady pro jednání řídící skupiny a všech pracovních skupin, pořizuje zápisy a výstupy z jednání skupin, organizuje jejich činnost (pozvánky, termíny jednání), zpracovává konečné výstupy z analytické i strategické části projektu. Složení: Realizační tým je složen ze zástupců pořizovatele a jeho partnerů. Členové realizačního týmu: Vladimíra Tomanová koordinátorka komunitního plánu REDI regionalistika, ekologie, developing, investice spol. s r.o., pobočka Blatná Od uvolněná starostka obce Kadov Ing. Zdeňka Michlová asistent koordinátora REDI regionalistika, ekologie, developing, investice spol. s r.o., - (partner I. projektu) Bc. Ludmila Kolářová metodik projektu Centrum pro komunitní práci Jižní Čechy (partner II projektu) Bc. Daniel Rosecký supervizor projektu Centrum pro komunitní práci Jižní Čechy (partner II projektu) Milena Kratochvílová účetní projektu Mgr. Jaroslav Hodrment - webmaster Pracovní skupiny Činnost: Pracovní skupiny se postupně formovaly ve fázi zpracování analytické části, členové pracovních skupin spolupracovali na její tvorbě, podávali účinné podněty a připomínky k analýze, zabývali se podrobnou analýzou řešených oblastí. V období strategického plánování komunitního plánu tvořili pod metodickým vedením realizačního týmu (koordinátor a metodik projektu) vlastní strategii (opatření a naplňující aktivity) Pracovní skupina Péče o rodiny s dětmi Renáta Turková, T.G.Masaryka 254, Blatná Monika Vokurková, Nad Lomnicí 1113, Blatná Lenka Synková, Topičská 384, Blatná Marcela Srbová, Čechova 435, Blatná Václav Smeták, Čechova 219, Blatná Renáta Kubátová, Dobšice 7 Kateřina Malečková, sociální odbor MěU Blatná Pracovní skupina: Péče o seniory Libuše Němčíková, Mačkov 18 Marie Sýbková, Mačkov 8

9 MUDr. Jiřina Oberpfalzerová, Maltézské náměstí 68, Radomyšl Olga Medlínová (Helena Turková), Oblastní charita Strakonice Markéta Koubková, Na tržišti 814, Blatná Marie Jeníčková, Pole 29 Stanislava Mašková starostka obce Lnáře Hanka Augustinová, Blatná Anna Pichlíková, Dům s pečovatelskou službou Radomyšl Pracovní skupina: Péče o sociálně slabší občany Jitka Hajnová, Blatná Marcela Veselá, Plzeňská 313, Blatná Václav Smeták, Čechova 219, Blatná Dan Randák, KKC Strakonice Marie Trendová Blatná Pracovní skupina: Péče o zdravotně postižené Vladimír Svoboda, Nerudova 821, Blatná Hana Kořínková, Nám. Míru 106, Blatná Vladimír Čelko, Dobšice 5 Hana Kolínská SKS Tricykl Blatná Marie Kafková, U Čertova kamene 1063, Blatná Kateřina Týmová, o.s. Polidon Strakonice 1.3 Postup realizace Realizace projektu byla rozdělena na 1) Přípravnou fázi (listopad 2005 prosinec 2005) 2) Analytickou fázi (květen 2006 prosinec 2006) 3) Fázi strategického plánování (leden 2007 červen 2007) 4) Realizační fázi (od července 2007) Hlavní aktivity jednotlivých fází Přípravná fáze projektu začala rozhodnutím Valné hromady Svazku obcí Blatenska zapojit se do procesu komunitního plánování sociálních služeb a řešit tak společnou sociální politiku na území sdružených obcí. Podmínkou bylo zmapování veškerých zdrojů, tj. lidských (uživatelé sociálních služeb a další sociálně potřební občané, ale i osoby, ochotné se zapojit do projektu na komunitní bázi, zdrojů odborných (odborníci v sociálních službách a další osoby a organizace schopné poskytnout odborný servis při tvorbě komunitního plánu), zdroje informační a především zdroje finanční. Výsledkem mapování bylo konstatování, že v regionu je dostatek: současných uživatelů sociálních služeb a dalších sociálně potřebných obyvatel, které jsou potenciálními cílovými skupinami budoucího Komunitního plánu sociálních služeb (s ohledem na demografickou strukturu obyvatelstva, situaci 9

10 České republiky na makroekonomické bázi a státní sociální doktrínu potřeba řešení sociálních služeb z lokálních míst bude stoupat) odborných zdrojů (poskytovatelé zajišťující sociální služby jako veřejnou službu nebo nestátní neziskové organizace pracující v oblasti sociální péče či sociální prevence) s ochotou spolupracovat při tvorbě komunitního plánu regionálních informačních zdrojů, které bude možné využít pro publicitu a pro zapojení široké veřejnosti do tvorby KPSS Pro získání finančních zdrojů na realizaci byl v přípravné fázi zpracován projekt, na jehož základě byla Svazku obcí Blatenska na realizaci komunitního plánu přislíbena dotace z Evropského sociálního fondu (ESF) a Jihočeského kraje. Přípravná fáze dále pokračovala - výběrem partnerů projektu se zkušenostmi v oblasti strategického plánování na komunitní bázi, tj. se zapojením veřejnosti. Realizátor uzavřel partnerské smlouvy s: 1) Centrem pro komunitní práci jižní Čechy 2) REDI-regionalistika, ekologie, developing, investice, spol. s r.o. 3) Městem Blatná - ustavením základní řídící skupiny složené ze zástupců poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů - vytipováním oblastí sociální sféry, které by sociální program řešil prioritně - jako potřebné cílové skupiny byly předběžně určeny 1) rodiny s dětmi 2) senioři 3) sociálně slabší občané 4) občané zdravotně postižení Fáze analyticko popisná probíhala podle předem stanoveného harmonogramu, jejím obsahem bylo zejména: - dokončení vytváření organizačních struktur, přijetí jejich statutů a jednacích řádů - vytvoření webové prezentace na dynamické bázi s možností průběžné informace občanů o jednotlivých krocích na programu a zpětnou vazbou veřejnosti - v rámci zapojení veřejnosti byla uskutečněna výtvarná a literární soutěž dětí základních škol na téma : Sociální služby očima dětí - zpracování socio-demografické analýzy a prognózy demografických změn - zpracování analýzy zaměstnanosti a nezaměstnanosti v regionu - realizace kvantitativních i kvalitativních sociologických průzkumů s poskytovateli sociálních služeb na Blatensku, uživateli a veřejností a jejich vyhodnocení - zpracováním aktuální sociální situace v regionu, zejména v oblasti sociálních služeb - zpracováním podrobných analýz jednotlivých prioritních oblastí pomocí metody SWOT 10

11 Fáze tvorby strategického plánu probíhala od ledna 2007 do června 2007 a jejím cílem bylo - stanovení vize regionální sociální politiky Blatenska - její naplnění prostřednictvím opatření a jednotlivých aktivit - vytvoření katalogu poskytovatelů sociálních služeb na Blatensku Vytvořená strategie byla předložena na internetové stránky k veřejnému připomínkování, výsledný dokument projednán na veřejné konferenci a schválen Zastupitelstvy obcí a na valném shromáždění Svazku obcí Blatenska. Realizační fáze (od července 2007) bude naplněním a uskutečněním dohodnutých plánů. Komunitní plán sociálních služeb nabude tak konkrétní podoby realizací všech aktivit vedoucí k opatření pro naplnění vyřčené vize. V průběhu realizace bude zároveň probíhat kontrola a evaluace dosažených výsledků. Evaluační výstupy budou podkladem pro úvodní přípravnou fázi nového cyklu Komunitního plánu sociálních služeb Blatenska, jež se tak stává nepřerušitelným řetězcem opakujících se plánovacích a realizačních činností. 11

12 2. Analytická část 2.1 Socio-demografická analýza Mikroregion: Okres: Kraj: NUTS II. Institucionální podklad: Blatensko Strakonice Jihočeský Jihozápad Svazek obcí Blatenska J.P.Koubka 4, Blatná tabulka č. 1: Obce mikroregionu Obec Počet Rozloha Hustota osídlení obyvatel v ha obyv./km 2 1. Bělčice ,88 2. Bezdědovice ,58 3. Blatná ,35 4. Bratronice ,25 5. Březí ,49 6. Buzice ,19 7. Čečelovice ,94 8. Doubravice ,42 9. Hajany , Hlupín , Hornosín , Chlum , Chobot , Kadov , Kocelovice , Lažánky , Lažany , Lnáře , Lom , Mačkov , Mečichov , Myštice , Předmíř , Radomyšl , Sedlice , Škvořetice , Tchořovice , Třebohostice , Uzenice , Uzeničky , Velká Turná , Záboří ,64 Celkem ,34 12

13 obrázek 1: Mapa regionu Hvožďany Starý Smolivec Tisov Mladý Smolivec Březí Záhrobí Bělčice Mirovice Metly Zámlyní Předmíř Řiště Újezdec Hornosín Hutě Závišín Podruhlí Chaloupky Hostišovice Uzeničky Kasejovice Zahorčice Kocelovice Drahenický Málkov Starý Dvůr Černivsko Chobot Uzenice Ostrov Svobodka Čimelice Hradiště Lnáře Hajany Tchořovice Chlum Dobšice Bezdědovice Paštiky Skaličany Kožlí Střížovice Myštice Vahlovice Dvořetice Laciná Crást Výšice Řečice Bezděkov Pole Blatná Buzice Václavov Míreč Neradov Mirotice Chanovice Kadov Vrbno Mračov Blatenka Mačkov Hněvkov Pacelice Lom Škvořetice Slatina Lnářský Málkov Lažánky Němčice Mužetice Jindřichovice Svéradice Komušín Čečelovice Záboří Čekanice Milčice Bratronice Lažany Sedlice Holušice Mečichov Nahošín Doubravice Chrášťovice Láz Rojice Velká Turná Drhovle Hlupín Zadní Zborovice Třebohostice Leskovice Sedlo Únice Podolí Radomyšl Osek Mnichov Kaletice Domanice Rovná Řepice Strakonice 13

14 2.1.1 Základní charakteristika území Blatensko vymezené územím shodným s územím řešených obcí zaujímá plochu 342,34 km 2 a k zde žilo obyvatel. Průměrná hustota zalidnění tak činila 46,34 obyvatele na km 2. Území patří do okresu Strakonice a z hlediska nadřazené sídelní samosprávné struktury je součástí Jihočeského kraje Vývoj osídlení Archeologické nálezy přinášejí doklady o tom, že Blatensko bylo částečně osídleno již v 7. a 6. století př.n.l. v době halštatské. Z této doby a z počínající doby laténské pochází řada nálezů z žárových pohřebišť u rybníka Měleč. Mohylová pohřebiště z doby slovanské z 8. st. n.l. byla odkryta na návrší poblíž Kocelovic, v Bělčicích - Závišíně, další stopy po slovanském obyvatelstvu se vyskytují v okolí Dobšic, Hlinišťan, Chlumu a Bezdědovic. Z té doby se dochoval cenný soubor 22 mohyl v Sedlcích, který je dnes kulturní památkou. Zahájení nového a již trvalého osidlování území došlo podle nejstarších historických zpráv v průběhu XIII. a XIV. století. Některé dochované prameny uvádějí existenci obcí již v X. nebo XI. století (Výšice, o nichž je dochovaná zmínka již z roku Dnes jsou součástí Myštic). Rozvoj jednotlivých sídel probíhal v návaznosti na dříve zastavěná území a v úzké závislosti na přírodních podmínkách. Blatensko má velký podíl lesů a rybníků, chudší půdy, než jižní část okresu, čemuž odpovídá i řidší síť menších sídel. Počet a velikost obcí se za posledních 30 let výrazně měnil vlivem integračních (v 70. letech) a následně dezintegračních (po roce 1990) procesů. Zatímco v 70. letech probíhala nejintenzivnější integrační vlna, kdy postupně zanikly obce Bezdědovice, Březí, Blatenka, Skaličany (sídelní jednotky Blatné), Buzice, Čečelovice, Hajany, Hlupín, Hornosín, Chlum, Kocelovice, Rojice (dnes základní sídelní jednotka Radomyšle) a Tchořovice a analyzovaný mikroregion obsahoval 14 obcí o celkové výměře 341,85 km 2, konec 80. let a začátek 90. let znamená zcela zásadní změnu trendu až na současných. 32 obcí. Tento dezintegrační proces změnil zásadně velikostní strukturu obcí na současný stav, dokumentující v následující tabulce: tabulka č. 2: Sídelní struktura Svazku obcí Blatenska Kategorie obce počet počet počet počet počet počet obcí obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel Zdroj: ČSÚ SLBD 1970,1980,2001, vlastní výpočty 14

15 Další atomizaci obcí zabránila až novela zákona O obcích, která stanovila velikostní limit pro uznání samostatnosti obce na obyvatel. Sídelní struktura převedená na základní sídelní jednotky, má v čase stabilnější charakter. Ve 32 obcích mikroregionu je 91 základních sídelních jednotek sloučených do 84 místních částí. Z uvedených obcí je jen jedna urbanizovaná město Blatná, ostatní mají rurální charakter Obyvatelstvo K , tj. k datu celostátního censu bylo ve 32 obcích mikroregionu Blatensko sečteno celkem trvale žijících obyvatel, což představovalo 22,71% obyvatelstva okresu Strakonice a 2,54% Jihočeského kraje. Celkového počtu trvale žijících občanů náleží 41,88 % městu Blatná, ve zbývajících 31 obcích venkovského charakteru žila téměř polovina celkového počtu obyvatelstva Stav obyvatel Z hlediska dlouhodobého demografického vývoje je patrný klesající trend počtu trvale žijících obyvatel. Oproti stavu z prvního poválečného censu pokles počet obyvatel k datu jeho poslední organizace k o Je to důsledek minulých urbanizačních procesů, všeobecné tendence vylidňování venkova a v neposlední řadě i předchozí státní politiky podporováním rozvoje měst a tzv. střediskových obcí. Mírný přírůstek byl zaznamenán pouze mezi sčítáním 1950/1961 (index 1,041) a mezi 1970/1980 (index 1,008). Tyto výkyvy z trendu lze přičíst všeobecné poválečné natalitní vlně s vrcholem v polovině 50. let a vlivu kumulativního působení existence početných ročníků žen v plodném věku z 50. let včetně série pronatálních vládních opatření v polovině 70. let, které se zde však projevily jen nevýrazným nárůstem obyvatel. tabulka č. 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Roky censu Mikroregion celkem Do 199 obyvatel Do 499 obyvatel Do 999 obyvatel Do obyvatel Do obyvatel Nad obyvatel Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Z toho obce 1 Vzestup počtu trvale žijících občanů v obcích do 199 obyvatel není faktickým nárůstem osob, ale naopak větší atomizací obcí a úbytkem obyvatel z obcí vyšších kategorií 15

16 Pohyb obyvatel Při sledování pohybu obyvatelstva za uplynulé desetiletí, tj. mezi roky , je patrné, že za trvalý úbytkový trend počtu obyvatel v obcích sledovaného mikroregionu může nejen vysoké záporné saldo přirozené měny, ale i záporné saldo mechanického pohybu obyvatelstva. tabulka č. 4: Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva Přirozená měna Migrace Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Mikroregion celkem Do 199 obyvatel Do 499 obyvatel Do 999 obyvatel Do obyvatel Do obyvatel Nad obyvatel Zdroj: ČSU MOS, vlastní výpočty Z toho obce Vysoká míra úmrtnosti v regionu je ovlivněna charakterem osídlení obyvateli ve vyšších věkových kategoriích. Zároveň se zde v daleko vyšší míře projevuje stálý pokles porodnosti, ovlivněný opět věkovou strukturou obyvatelstva, změnou životního stylu mladých lidí a nepříznivými ekonomickými podmínkami pro zakládání rodin. Migrační pohyb obyvatelstva je v absolutních číslech vyšší, objem migrace (přistěhovalí + vystěhovalí) je osob za 10 let, index hrubé migrace (počet vystěhovalých na počet přistěhovalých) nabývá hodnoty 1,017 a nesvědčí o atraktivnosti regionu. tabulka č. 5: Přirozený a migrační pohyb obyvatel Pohyb obyvatelstva Počet obyvatel k Saldo měny 1993/2004 Saldo migrace 1993/2004 Počet obyvatel k Index 2004/1993 Mikroregion celkem ,96 Do 199 obyvatel ,89 Do 499 obyvatel ,95 Do 999 obyvatel ,95 Do obyvatel ,00 Z toho obce Do obyvatel x Nad obyvatel ,98 Zdroj: ČSU MOS, vlastní výpočty Překvapující kladné migrační saldo v kategorii nejmenších obcích do 199 obyvatel pramení z existence (do roku 2001) zařízení pro přestárlé občany s nadregionální působností v obci Lažany, které se zároveň projevuje ve vysokém podílu zemřelých v této obci. O pravdivosti této hypotézy svědčí i průměrný věk obyvatel Lažan (v roce let, v roce ,3). Obdobný migrační efekt mělo v roce 2000 otevření nového zařízení sociální péče celorepublikové působnosti pro mentálně postižené dívky a ženy v Mačkově (122 přistěhovalých) 16

17 Věková struktura Pokud sledujeme věkovou strukturu obyvatelstva analyzovaného mikroregionu činil k datu censu podíl obyvatelstva mladšího 15 let 15,51%, podíl obyvatel v produktivním věku 64,93% a ve věkové kategorii nad 60 let 19,55 %. tabulka č. 6: Věková struktura obyvatel Věkové kategorie Předproduktivní Produktivní Poproduktivní Průměrný 0 14 let let 60 a více let věk Absol. V% Absol. V % Absol. V % Mikroregion celkem , , ,55 41,30 Do 199 obyvatel , , ,78 42,89 Do 499 obyvatel , , ,22 39,70 Do 999 obyvatel , , ,44 40,67 Do obyvatel , , ,00 38,90 Do obyvatel x x x x x x x Nad obyvatel , , ,87 38,5 Zdroj: ČSU, vlastní výpočty Z toho obce Vzhledem k posunu aktivního věku obyvatelstva a delšího věku dožití je možné vyjádření věkových indexů obyvatel nad 65 let. Odpovídá to lépe i pro stanovení sociální potřebnosti. Index závislosti (vyjadřuje podíl buď dětské složky populace na 100 obyvatel v produktivním věku, nebo naopak podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let na 100 obyvatel v produktivním věku) je v porovnání s okresem Strakonice, Jihočeským krajem a ČR diferencovaný. Zatímco index závislosti dětské složky je nižší na Blatensku než v porovnávacích regionech, tak závislost 65 a více letých občanů je v mikroregionu nejvyšší. Je třeba vzít v úvahu i šestiletý odstup od data zjišťování, který tyto ukazatele spíše zhoršil. Index stáří rovněž přepočítaný na postproduktivní věk od hranice 65 let vyjadřuje podíl nejstarší populační složky na 100 osob ve věku 0 14 let. Jeho nejvyšší hodnota u mikroregionu dokládá fakt o výraznějším stárnutí populace ve sledovaném mikroregionu Blatensko. tabulka č. 7: Věkové indexy v porovnání s okresem, krajem a ČR, 2001 Region Index závislosti Index stáří 0 14 let 65 a více let 65 a více let Mikroregion 22,25 21,20 95,26 Okres 23,26 20,60 88,55 Kraj 23,79 19,49 81,90 ČR 23,84 19,80 83,03 Zdroj: ČSU, vlastní výpočty 17

18 Vzdělanostní struktura Obyvatelstvo mikroregionu charakterizuje relativně nepříznivá vzdělanostní struktura, ale odpovídající sociálnímu rozvržení, velikosti sídel a produkčnímu zaměření. tabulka č. 8: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obcí SOB, 2001 Z toho obce Věkové kategorie Bez vzdělání základní Vyučení a střední odborné ÚS s maturitou Vyšší a nástavba VŠ Nezjištěné vzdělání Mikroregion celkem Do 199 obyvatel Do 499 obyvatel Do 999 obyvatel Do obyvatel Do obyvatel Nad obyvatel Zdroj: ČSU SLBD 2001, vlastní výpočty Vyšší podíl občanů bez základního vzdělání v obcích do 499 obyvatel ovlivňuje existence Ústavu sociální péče s nadregionální působností pro mentálně postižené dívky. Relativní údaj však snese srovnání v rámci okresu, kraje i ČR. Toto porovnání naznačuje rovněž poměr odborně vzdělaných občanů na střední úrovni (vyučení a absolventi středních škol s maturitou), naopak je zde patrný nižší podíl absolventů terciérního vzdělání (absolventi vysokých škol). tabulka č. 9: Vzdělanostní struktura obcí SOB v porovnání s okresem, krajem a ČR Stupeň vzdělání Mikroregion Okres Kraj Blatensko Strakonice Jihočeský ČR Bez vzdělání 83 0, , , ,44 Základní , , , ,03 Vyučení a stř.odborné , , , ,96 ÚS s maturitou , , , ,90 Vyšší a nástavba 341 2, , , ,45 VŚ 697 5, , , ,89 Nezjištěno 92 0, , , ,32 Zdroj: ČSU SLBD 2001, vlastní výpočty 18

19 Národnostní struktura Mezi obyvateli obcí mikroregionu Blatensko převažují občané české národnosti. Zjištěný absolutní počet ostatních příslušníků národnostních menšin je zanedbatelný. tabulka č. 10: Národnostní struktura obyvatelstva Blatenska, 2001 Národnost Česká Moravská Slovenská Romská Polská Německá Ruská Ukrajinská Vietnamská Ostatní Nezjištěno Mikroregion celkem Do 199 obyvatel Do 499 obyvatel Do 999 obyvatel Do obyvatel Do obyvatel x x x x x x x x x x x Nad obyvatel Zdroj: ČSU SLBD 2001, vlastní výpočty Z toho obce Národnostní struktura obyvatelstva se zjišťuje pouze při SLBD. Při samosčítacím procesu respondenti dobrovolně volí národnostní zařazení dle svého vlastního uvážení, svého citu. Výsledek tedy nemusí zcela odrážet přesné národnostní složení (např. Rom se více cítí být české nebo slovenské národnosti, než romské). I přes tuto statistickou nepřesnost žije v obcích Svazku obcí Blatenska téměř 98% občanů české národnosti, podíly ostatních sledovaných příslušníků minoritních národů nedosahují 1%. tabulka č. 11: Porovnání národnostní struktury mikroegionu Blatensko, okresu, kraje a ČE, 2001 Národnost Mikroregion Okres Kraj Blatensko Strakonice Jihočeský ČR Česká , , , ,42 Moravská 11 0, , , ,82 Slovenská 98 0, , , ,89 Romská 13 0, , , ,11 Polská 1 0, , , ,51 Německá 13 0, , , ,38 Ruská 5 0,03 8 0, , ,12 Ukrajinská 18 0, , , ,22 Vietnamská 5 0, , , ,17 Ostatní 32 0,21 0,11 0, , ,57 Nezjištěno 125 0,91 1,62 1, , ,69 Zdroj: ČSU SLBD 2001, vlastní výpočty 19

20 Sociální struktura Sociální struktura v obcích mikroregionu Blatenska odpovídá spíše venkovské sociální struktuře, přibližující se spíše tradičnímu pojetí společnosti s akcentem na institut rodiny, čemuž odpovídá i menší procento rozvedených než je celostátní hodnota (8%) a naopak vyšší procento ovdovělých, které zase pramení z faktu, že ve venkovských sídlech žije větší podíl obyvatel seniorského věku. tabulka č. 12: Sociální složení obyvatel obcí SOB, 2001 Svobodní Ženatí,vdané rozvedení Ovdovělí Věkové kategorie muži Ženy Celkem V% muži Ženy Celkem V% muži Ženy Celkem V% muži Ženy Celkem V% Mikroregion , , , ,82 Do 199 ob , , , ,7 Do 499 ob , , , ,5 Do 999 ob , , , ,8 Do ob , , , ,6 Do ob. x x x x x x x x x x x x x x x x Nad ob , , , ,5 Zdroj: ČSU SLBD 2001, vlastní výpočty Z toho obce Obdobný obraz charakteristiky rurálního způsobu života, tj. života podporující tradiční rodinné pojetí, ukazuje struktura domácností. Zatímco v České republice žijí děti ve 23,9% neúplných rodinách, v mikroregionu Blatensko je to pouze v 19,1%. Podíl neúplných rodin stoupá z velikosti sídla tak, že v obcích venkovského typu je to cca 14%, v Blatné dosahuje podíl neúplných rodin s dětmi 22,25%. Celkově je podíl domácností se závislými dětmi na Blatensku jen o málo nižší než je celorepubliková hodnota (33,58%). tabulka č. 13: Struktura censových domácností, úplné a neúplné rodiny, rodiny se závislými dětmi, 2001 Úplné rodiny Neúplné rodiny Ostatní domácnosti Domácnosti Věkové kategorie Celkem S dětmi * Celkem S dětmi * Jednotlivců Ostatní Celkem Se závislými dětmi * Se závislými dětmi *% Mikroregion celkem ,96 Do 199 obyvatel ,26 Do 499 obyvatel ,45 Do 999 obyvatel ,64 Do obyvatel ,75 Do obyvatel x x x x x x x x x Nad obyvatel ,46 Zdroj: ČSU SLBD 2001, vlastní výpočty Z toho obce 20