Zápis. Národní dialog ke klastrovým koncepcím

Transkript

1 Zápis Národní dialog ke klastrovým koncepcím Projekt 3sCE411P1 CluStrat , hotel Diplomat, Praha, 10:00 16:00 Moderátorka: Ing. Jana Michková Zápis: Ing. Iveta Šedá Přílohy - Prezenční listina - Plakát - Fotky

2 Ve dnech se v hotelu Diplomat v Praze uskutečnil v rámci mezinárodního strategického projektu CluStrat Národní dialog ke klastrovým koncepcím se zaměřením na poznatky z mapování nově vznikajících oborů v tematických oblastech: zelená ekonomika, udržitelná mobilita, aktivní stárnutí a průřezových témat: transfer technologií, gender a internacionalizace klastrů. Toto dvoudenní národní setkání navazuje na sérii setkání, která jsou uskutečňována v rámci pracovního balíčku WP3 nastavení politického dialogu, a které bude následováno řadou dalších regionálních a národních setkání a expertních workshopů. Dvoudenní setkání bylo organizováno dvěma projektovými partnery za Českou republiku - Národní klastrovou asociací (NCA Kolo Národního dialogu, vynořující se obory) a Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, p.o. (KARP Kolo Národního dialogu, průřezová témata). Obsahová část Mezi pozvanými účastníky byly zejména zástupci institucí a firem z celé ČR, které se zabývají inovacemi nebo klastry a mají zájem o získání informací o některém z vynořujících se oborů a průřezových témat. Národní setkání bylo tedy zaměřeno zejména na: - Aktuální podporu klastrů v ČR - Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - Internacionalizaci klastrů (projekt Clusters Cord) - Zkušenosti s transferem technologií - Efektivní transfer znalostí v ČR V úvodu setkání seznámila ředitelka KARP účastníky s projektem CluStrat, jeho současnými a plánovanými aktivitami a výstupy. Kromě základních informací o projektu bylo představeno také tematické zaměření projektu (nově vznikající odvětví a průřezová témata), zdroje šíření informací o projektu (Newsletter, webové stránky projektu) a výstupy z I. fáze mapování klastrového potenciálu, které se uskutečnilo v období 07-08/

3 V prezentaci Martiny Froňkové z CzechInvestu zaměřené na aktuální podporu klastrů v ČR, podmínky podpor, podporované aktivity a přehled dosavadního čerpání finančních prostředků od roku 2004, byly zdůrazněny zejm. následující trendy a doporučení do budoucna: - klastry vznikají v drtivé většině zdola, finanční podpora není hlavním důvodem jejich založení - stále chybí souhrnná evaluační studie skutečných přínosů pro firmy sdružených v klastrech Závěrem - podpora v dalším programovacím období bude zaměřena zejm. na pořízení vybavení, společné VaV projekty a odklon od financování pouhého provozu klastrů. Z programu lze podpořit také mezinárodní aktivity klastrů (externě pořizované služby, které souvisejí s mezinárodními aktivitami klastrů např. vytvoření a realizace internacionalizační strategie klastru v oblasti transferu a zavádění nových technologií, zapojení se do existujících mezinárodních sítí či vytváření nových, zapojení zahraničních expertů atd.). Po teoretické části následovaly příspěvky zaměřené již prakticky na nově vznikající odvětví a průřezová témata: Genderové aspekty rozvoj klastrů v ČR (Markéta Novotná, expertka na gender) - zdůraznění potřeby uplatnění genderově citlivého přístupu v rozvoji klastrů a prosazování principu rovných příležitostí (podporuje rovné odměňování, podněcuje inovace, přináší nové trhy a větší zisky), poukázání na disproporce na trhu práce z generového hlediska v EU a ČR, důraz na diverzitu (smíšené týmy složené z žen a mužů) nositel kreativity a inovací, praktický příklad ze Švédska (projekt All Aboard, Švédský námořní klastr) Doporučení do budoucna zjistit konkrétní podmínky v jednotlivých klastrech a klastrových iniciativách, opatření zajišťující rovné příležitosti (školení, genderové audity, programy na podporu rovných příležitostí a slaďování rodinného a pracovního života), sledování počtu klastrů v typicky ženských a typicky mužských odvětvích, zavedení alternativních nástrojů (kvóty, využití zahraničních zkušeností, podpora a iniciace vzniku klastrů v typicky ženských odvětvích) - 3 -

4 Aktivní stárnutí projekt SENSEN Senzační senioři (Zdeněk Procházka, Konto Bariéry a Nadace Charty 77) - představení projektů SENSEN (Senzační senioři aktivní a smysluplný život ve vyšším věku, překonávání mezigeneračních překážek, poradenství a vzdělávání v pokročilém věku) - představení podprojektu Národní kronika (největší digitální archiv událostí osobního, místního a celospolečenského významu), Druhý život dětské knihy (sběr odložených knih a jejich redistribuce potřebným) a Aktivní život (podpora zdravého životního stylu, projekty zaměřené na aktivitu účastníků nikoliv pouze pasivní konzumace připraveného programu). Závěrem EU by neměla svou podporu zaměřovat nejen např. na podporu zaměstnanosti, ale také podporovat aktivní stárnutí a rozvíjet další obory, které s tímto tématem souvisí (např. seniorský design, vývoj nových technologií zaměřených na seniory, vzdělávání). Vzhledem k tomu, že populace v seniorském věku je díky demografickým změnám stále početnější, mohou být požadavky seniorů zajímavou příležitostí pro podnikatele (nové produkty, nové služby). Odpolední část semináře se věnovala průřezovým tématům jako je Internacionalizace a Transfer technologií. Zkušenosti s internacionalizací klastrů (Dana Krejsová, project Clusters Cord) - byly představeny základní informace o projektu a cíle posílení konkurenceschopnosti regionu střední Evropa (výměna zkušeností/best practices, spolupráce klastrů z různých zemí ve stejných oborech prostřednictvím vytvoření Metaklastru ). Mezi důvody pro mezinárodní spolupráci s jinými projekty byly zmíněny zejm. předejití překrývání aktivit jednotlivých projektů, efektivnější využití získaných znalostí a budování na nich, poučení se z příkladů dobré praxe a z chyb. Postřeh/zkušenost z realizace projektu - zahraniční účastníci klastrových projektů jsou aktivnější než účastníci z ČR, častěji se zapojují do diskuse a mají podnětné připomínky; klastroví manažeři jsou zahlceni různými dotazníkovými šetřeními informace by mohly být shromažďovány centrálně za celou ČR - 4 -

5 Zkušenosti s transferem technologií v JICu (Radim Kocourek, Jihomoravské inovační centrum) - TT byly představeny různé formy spolupráce mezi výzkumnými institucemi a aplikační sférou, zejm. přenos výzkumných výsledků prostřednictvím prodeje licencí, zakládáním nových firem a smluvním výzkumem, důraz kladen na funkční spolupráci mezi vnitřním (osobní motivace výzkumníků, interní procesy institucí) a vnějším prostředím (inovační poptávka firem, národní nastavení), - bariéry spolupráce výzkumu s firmami odlišné vlastní cíle a představy o spolupráci, vzájemná nedůvěra, nepřipravenost akademického sektoru na spolupráci (procesy), velké množství neformálních a menší množství formálních vazeb. Závěrem prezentace a zároveň doporučením pro úspěšný proces TT bylo zdůrazněno zejm. posílení spolupráce výzkumných institucí a komerční sféry, které je podmínkou efektivnějšího využití investic do VaV pro rozvoj ekonomiky. Vhodným nástrojem resp. pomůckou mohou být inovační vouchery. Pro odstranění bariér je potřeba vhodně nastavit rozhraní mezi firmami a výzkumem, vytrénovat lidi a začít systematicky pracovat na spolupráci (důvěra). Cílem by mělo být snižování transakčních výdajů. Efektivní transfer znalostí v ČR (Pavel Habarta, projekt EF-Trans) Poslední prezentací Národního setkání byl projekt EF-Trans, ve kterém Pavel Habarta (člen sítě EF-Trans) představil hlavní důvody realizace projektu, které byly následující nedostatečná ochrana a mizivé využití výsledků VaV v ČR, nedostatečný stupeň spolupráce VŠ, výzkumných institucí a aplikační sféry a podpora rozvoje vícezdrojového financování VaV. Hlavním cílem projektu a zároveň stěžejní aktivitou bylo nastavit a pomoci realizovat efektivní transfer znalostí tvořených v rámci výzkumných a vývojových aktivit do praxe. V rámci projektu byl vytvořen popis systému přenosu znalostí s důrazem na následující komponenty: systém ochrany a komerčního využití duševního vlastnictví, systém komercializace výsledků výzkumu a vývoje a realizace spolupráce s aplikační sférou. Projekt je rozdělen do 3 základních částí, které jsou reflektovány při formulaci klíčových aktivit. Jedná se o část analytickou, která - 5 -

6 umožňuje shrnout a porovnat existující poznatky v dané oblasti v České republice a v zahraničí. Dále se jedná o část metodickou, ve které jsou tvořeny podpůrné metodické dokumenty členěné dle jednotlivých oblastí. Stejně důležitá je i část vzdělávací, která umožňuje vzdělat cílovou skupinu uživatelů metodických materiálů. Závěr Záměrem realizátorů Národního setkání bylo, aby příspěvky či náměty, které na Národním setkání zazněly, byly pro účastníky přínosem a mohli z nich alespoň část z nich přenést do svých podnikatelských aktivit nebo v případě zástupců veřejné správy - zakomponovat do strategických dokumentů svých regionů. Dále probíhala diskuse ke všem tematickým oblastem projektu a její výstupy budou podkladem pro nadnárodní diskusi, která je plánována na leden