MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2007 VLASTIMIL VENERA 1

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Sklizeň pícnin plnícími lisy Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Vlastimil Venera Brno

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Sklizeň pícnin plnícími lisy vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně, dne podpis autora. 3

4 Poděkování: Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Doc. Ing. Janu Červinkovi, Csc. za odborné vedení a cenné rady při sepsáni bakalářské práce, které mi vždy ochotně poskytoval. 4

5 ANOTACE: Bakalářská práce je zaměřena na technologii sklizně pícnin plnícími lisy. Je zde podán přehled plnících lisů, které jsou užívány na českém trhu.i práci je technický popis funkčních částí plnících lisů. Dále je uvedeno další využití plnících lisů v zemědělství, jako je kompostování, výroba bioplynů a skladování různých materiálu ve vaku. V experimentální části je provedeno měření vaku firmy AG-Bag. Tato technologie je z ekonomické hlediska velice výhodná pro velké farmy.systém se rozrůstá po celé Evropě včetně ČR. ANNOTATION: The bachelor work is aimed at technologies of harvest forage crops trought filler presse. There is summary of filler presser, which are available at the Czech market. In work was payed atntion to technical analysis of duality and important of operative part presser. In wor was synopsi next use filler presser at agriculture as composting, making biogas as and another kind forage crops which are use on bags. In the experimental part I made force measure at tensometer bags from company AG- Bag. This technology is to economy clase very successful for big farms. This systém is spread from all Europe including Czech Republik. 5

6 OBSAH 1. ÚVOD PRACOVNÍ POSTUPY Silážování čerstvé píce Silážování zavadlé píce Senážování píce Postup sklizně pícnin Stroje pro sklizeň pícnin Žací stroje rotační Obraceče a shrnovače Sklízecí řezačky Sběrací lisy Lisy na klasické hranolové balíky Lisy na velkoobjemové válcové balíky Lisy na velkoobjemové hranolové balíky Sběrací návěsy Prostředky pro dopravu pícnin při sklizni Ekonomické hodnocení vybraných pracovních postupů PLNÍCÍ LISY Systémy plnících lisů Výhody Vysoká flexibilita u senážování do vaku Technický popis funkční částí plnícího lisu Příjmový dopravník - násypka Dávkovací válce Plnící rotor Komora Pohon lisů Přehled nejpoužívanějších plnících lisů na našem trhu Lis G Lis Europe Lis G Europe G Europe Lis G Europe Lis G Europe Profi Lis M Europe Lis M Hy-Pac Práce s lisem Plnění senážního lisu ze senážního vozu Připevnění lisu k traktoru - na straně Připevnění lisu k traktoru -zadní část Prodloužení lisovací komory

7 4. SENÁŽNÍ VAKY Výběr místa pro uložení vaku Příprava stroje a vaku Plnění vaku Zavírání vaků lištou Masterseal Vybírání píce z vaku Kvalita silážních vaků Technická kvalita materiálu vaků (fólie) Kvalita krmiva ze senážních vaků MOŽNOSTI DALŠÍHO VYUŽITÍ PLNÍCH LISŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ Lisování cukrovarnických řízků Doba silážování Silážování vlhkého obilí ve vaku Výhody: Technologie vakování zesiluje pozici Kompostování ve vaku Lisy CT Lis CT Lis CT Lis CT-8 Europe Konzervace pivovarského mláta ve vaku Stabilní skladování mláta Technologie konzervace vlhkého kukuřičného zrna ZKOUŠKY PEVNOSTI VAKU Cíl měření Použitý stroj Vlastní měření Výsledky měření ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATŮRA SEZNAM OBRÁZKŮ

8 1. ÚVOD Pícniny jsou velmi důležitou plodinou z hlediska zajištění krmivové základny hospodářských zvířat. Jsou nepostradatelným základním zdrojem objemný krmiv, proto nám způsob konzervace velmi významně ovlivňuje produkční účinnost objemných krmiv (koncentraci energie, obsah hlavních živin a specificky účinných látek, dietetické vlastnosti, chutnost a stravitelnost píce). Zařazování nekvalitně konzervované píce do krmných dávek výrazně snižuje užitkovost, vzrůstají nároky na jadrná krmiva a negativně je ovlivňován zdravotní stav zvířat. Vysoké ztráty živin při konzervaci píce vytvářejí potřebu rozšiřování pěstebních ploch pícnin. Tvoří je travní porosty z trvalých travních luk a pastvin, také dále víceleté pícniny, jako jsou jeteloviny, pícní trávy a jednoleté pícniny z orné půdy. Vlivem snížení stavu hospodářských zvířat došlo i k poklesu ploch pícnin na orné půdě a k zvyšování nákladovosti výroby. Od roku 1989 do roku 2005 poklesla výměra těchto ploch podle Maška (2005) o ha, což je asi o 51 %. I přes tento klesající trend dochází k neustálému vývoji a modernizaci technologií a techniky pro sklizeň a skladování pícnin. Základními předpoklady strojů, pro sklizeň pícnin je snaha o maximální využití biomasy a uchování živin ze sklízených plodin. Těchto podmínek se snaží výrobci dosáhnout zvyšováním výkonnosti strojů, snižováním fyzických ztrát, používáním nových metod sklizně a přípravy krmiv, zvyšováním kvality sklizně. Tyto požadavky splňuje poměrně nová technologie sklizeň pícnin plnícími lisy. Základem této technologie je, že silážní lis lisuje krmivo, nebo jiný biologický matriál do vaku. Stručně řečeno, do vaku se nalisuje rostlinný materiál, vak se uzavře a probíhá senážní proces. Jedinou společností na našem trhu, která začala před 10 lety importovat tuto technologii a techniku do České republiky byla firma CRS Marketing s. r. o. Ta se drží na špičce trhu do dnes a to s lisy firmy AG - BAG. Ve své bakalářské práci jsem se dále zabýval kvalitou vaků a jejích fyzickými vlastnostmi, které jsem naměřil na universálním stroji ZWICK / Z050. Problematikou plnících lisů jsou velké pořizovací náklady a je nutné dobře zvážit, jak budeme stroj v podniku využívat a jaké další výhody použití technologie, sklizeň pícnin plnícími lisy, přinesou. 8

9 2. PRACOVNÍ POSTUPY Technologické postupy konzervace a skladování objemných krmiv jsou nedílnou součástí výroby kvalitní píce, úspěšného chovu hospodářských zvířat. Sklizeň píce probíhá po celé vegetační období se špičkami v době prvních sečí (květen až červen) a sklizně silážních plodin (září a říjen). Podle druhu sklízené plodiny můžeme sklízet jedenkrát až pětkrát. V případě víceletých pícnin tvoří výnos po první seči až 60 % celkového výnosu v daném roce. Tato skutečnost je dána především průběhem počasí (především úhrnem srážek) v daném roce. Při špatném počasí a nevhodném způsobu sklizně, odrolem, nesebráním, nevhodnou konzervací mohou činit ztráty sušiny na hmotě 15 až 35 %, ztráty živin až 50 % a vitamínů až 100 % (Mašek, 2005). Vhodným sklizňovým postupem lze snížit riziko nepříznivého počasí a zabránit znehodnocení píce v průběhu uskladnění. Důležité je také vhodně zvolit termín sklizně s ohledem na zralost plodiny. Zpožděním sklizně dochází ke ztrátám využitelné energie (NEL) u trav o 0,26 MJ.kg -1 sušiny. U jetelovin je to ještě výraznější, ztráty mohou dosáhnout až 0,78 MJ.kg -1 sušiny. Výsledná kvalita produktu je závislá na několika faktorech. Je to především obsah sušiny, který hraje důležitou roli při konzervaci zavadlé píce na senáž, či při silážování píce. Nízkým obsahem sušiny cca 20 % vznikají problémy při silážování a to díky nadměrnému množství silážních šťáv. Naopak při vysokém obsahu sušiny (nad 50 %) dochází ke zhoršenému vytěsnění vzduchu, což vede k zhoršení fermentace. Dalším faktorem důležitým při senážování je rychlost zavadání, kdy ideální je sklizeň v rozmezí hodin od posečení. Další vliv má rychlost plnění vaků či silážních jam. Posledním faktorem je počasí, které má rozhodující vliv především na kvalitu sena sušeného na pokosu. Ztráty v technologiích sklizně pícnin jsou charakteru kvalitativního a kvantitativního. Mezi kvalitativní patří snížený obsah bílkovin a vitamínů daný především průběhem počasí nebo špatně zvoleným termínem seče s ohledem na zralost plodiny. Kvantitativní ztráty jsou dány neposečením, nesebráním a přepadem materiálu z odvozového prostředku. Břečka et al., (2001) porovnává energii vloženou do procesu sklizně a konzervace s množstvím energie získané ve vyrobeném krmivu. Při procesu sklizně a konzervace je dosaženo hodnot: u silážování čerstvé píce 1 : 24,2; u senážování zavadlé píce 1 : 23,8; 9

10 u dosoušení na seno 1 : 12,2 a u horkovzdušného sušení 1 : 0,55. Z uvedeného porovnání vyplývá vysoká energetická náročnost u horkovzdušného sušení, proto se od tohoto systému konzervace píce výrazně upustilo a uskutečňuje se omezeně v podnicích, které takto vzniklý produkt používají při výrobě krmných směsí, nebo exportují do zahraničí. Tradiční výroba sena sušením na pokose až do konstantní sušiny, přežívá z dob zemědělské malovýroby. Je to jeden z nejstarších způsobů konzervace píce pomocí slunečního záření a za příznivých klimatických podmínek také jeden z nejlevnějších způsobů, i když organizačně náročnější. Píci lze při výrobě sena sušit na pokosu až do úplného usušení (skladovací vlhkost menší než 15 % zajišťuje bezpečné skladování bez výraznějšího zhoršování krmné hodnoty sena), dosoušet a skladovat v mechanizovaných halových nebo věžových senících. Vlastní sušící proces probíhá ve dvou fázích. První z nich je zavadání, kdy dochází k výdeji tzv. volné vody v důsledku průduchové a kutikulární transpirace a k odpařování z porušeného povrchu rostlinných orgánů. Trvá až do odumření rostlin. Ve druhém až třetím dnu zavadání posečená píce postupně odumírá. U odumřelé píce mohou vznikat ztráty vyluhováním. Dále dochází ke ztrátám, které jsou vyvolány mikrobiální činností. Druhá fáze se nazývá dosoušení a začíná po odumření rostlin. Obsah vody se snižuje pouze fyzikálním výparem. Ztráty vznikají většinou odrolem jemnějších částí rostlin a závisí na druhu pícniny. Velké riziko při tomto způsobu konzervace píce představuje počasí, neboť zhoršením povětrnostních podmínek dojde k vysokým ztrátám na sušené píci co do kvality i množství. K eliminaci vlivu počasí lze s úspěchem použít dosoušení v senících, kdy je vrstva dosoušeného materiálu nuceně provzdušňována. Nevýhodou je možnost samozápalu při naskladnění vysoké vrstvy o vyšší vlhkosti či při nedodržení technologické kázně. Hlavním úkolem, který se při sklizni řeší, je dosažení co nejvyšší kvality při co nejnižším energetickém vstupu. V posledních letech je velmi rozšířena konzervace píce senážováním, především díky omezení negativního vlivu počasí, neboť dochází ke zkrácení doby, kdy porost leží posečený na pokosu. Silážování a senážování píce je konzervování čerstvé až silně zavadlé píce v anaerobním prostředí s ph 3,8 5,2. Správné zhutnění krátké řezanky píce v silážním prostoru (silážní žlaby, věže) společně se zamezením výměny plynů mezi okolním prostředím a silážní hmotou vede spolu s produkcí CO 2 (produkován respirací píce a mikrobiální činností) k vytvoření anaerobního prostředí a kvalitním silážím. Konzervovaná píce je stabilizována kyselinou mléčnou produktem mléčného 10

11 kvašení sacharidové složky píce, nebo dodaných přídavků, případně pomocí chemických přísad. Silážovatelnost píce (obtížná je u jetelovin a mladých travních porostů) je závislá na správně zvoleném a rychle provedeném technologickém postupu, botanickém složení a vegetačním stádiu druhů i na koncentraci dusíkatých látek v konzervované píci. Podle obsahu sušiny silážované hmoty rozlišuje Mašek (2005) tyto metody Silážování čerstvé píce Silážovaní čerstvé píce s obsahem sušiny %, které je spojeno s vysokými ztrátami (20 35 %). Ke stabilizaci siláže z čerstvé píce je nutné nižší ph 3,8 4,2. Vyrobená siláž je kyselejší a její příjem skotem je nižší. Bez konzervačních přídavků můžeme takto konzervovat pouze silážní kukuřici, siláž však bude mít nižší kvalitu. 2.2 Silážování zavadlé píce Silážování zavadlé píce (předsušené na pokose) s vyšším obsahem sušiny (28 40 %) má řadu předností. Ztráty jsou zde menší než v předchozím případě (obvykle %), nedochází k odtokům silážních šťáv a k dostatečné konzervaci postačuje ph 4,3 4,5. Siláž je chutnější a zvířata ji přijímají ve větším množství (Neubauer 1989). Aplikace konzervačních prostředků se doporučuje především u bílkovinné píce. Silážování zavadlé píce je v současné době nejrozšířenější metoda. 2.3 Senážování píce Senážování píce je konzervace o nejvyšší sušině (40 50 %), (Neubauer 1989). Ztráty zde jsou nejnižší (12-15 %) a u kvalitní hotové senáže dosahuje hodnot 4,9 5,2 ph. Všechny tyto ukazatele se dají ovlivnit správným výběrem plodin, dodržení technologické kázně a použitím různých konzervačních přípravků. O úspěchu silážování (senážování) do značné míry rozhoduje také délka řezanky. Čím je vyšší sušina, tím musí být řezanka kratší, aby došlo k účinnému stlačení hmoty a vytěsnění vzduchu, narušení stébel, zejména v oblasti kolének a zrna. V praxi je ověřeno, že nejlepších výsledků se dosahuje s řezankou o velikosti do 5 mm. Velmi důležitá při ukládání siláže (senáže) je doba naskladňování do uzavření prostoru k zamezení přístupu vzduchu. Je požadován co nejrychlejší postup bez zbytečných prostojů, které vedou k snížení kvality výsledného produktu. Pokud by se jednotlivé varianty sklizně hodnotily z ekonomického hlediska vychází jednoznačně jako nejdražší varianty 11

12 lisování píce do balíků a jejich následné individuální balení do fólie. Nejlevnější variantou je dusání senáže či siláže do silážního žlabu či věžového sila, ale s pohledu nenáročnosti na stavební práce a kvalitu je jednoznačně nejlepší silážování ve vaku. Zajímavé je také porovnání způsobu sklizně sklízecí řezačkou a senážním vozem. Především s ohledem na pořizovací cenu těchto strojů je na první pohled jasný rozdíl v jednotkových fixních nákladech. Samozřejmě i energetická náročnost obou strojů je různá, kdy pro senážní vozy postačuje podle konstrukce energetický prostředek s výkonem od 80 do 190 kw a pro řezačky je nutný výkon motoru od 250 až do 480 kw. V oblasti sklizně tenkostébelnatých pícnin jsou tyto dva systémy velkými konkurenty. Řezačka má však širší uplatnění a pokud podnik splní podmínku minimální roční výkonnosti stroje, stává se řezačka jasným vítězem díky univerzálnosti, v délce řezanky a především ji nelze nahradit při sklizni kukuřice. 2.4 Postup sklizně pícnin Sklizeň, doprava a skladování pícnin se vyznačují, vzhledem k jejich fyzikálněmechanickým, biologickým a chemickým vlastnostem vysokými měrnými náklady, spotřebou energie a živé práce. Velké množství sklízených pícnin způsobuje, že zvolené pracovní postupy výroby a užití pícnin významně ovlivňují hospodářské výsledky zemědělského podniku, především v oblasti živočišné výroby (Červinka 2002). Je třeba si uvědomit, že dobré hospodářské výsledky chovu skotu jsou podmíněny nejen dostatečným množstvím objemných krmiv, ale i kvalitou a že špatnou jakost nelze eliminovat zvýšením dávek. 2.5 Stroje pro sklizeň pícnin Vývoj a výroba strojů určených pro sklizeň, ošetření a úpravu pokosu pícnin, jejich dopravu a uskladnění umožňuje uživateli v současné době zvolit z velkého množství možností takovou, která je pro jeho podmínky nejvhodnější, zejména z ekonomického hlediska. Jde o výběr technologie, pracovního postupu, druhu a typu použitých strojů Žací stroje rotační V současné době se téměř výhradně pro sečení pícnin používají rotační žací stroje bubnové nebo kotoučové, často vybavované kondicionéry, které urychlují prosychání řádků. Provozní hektarová výkonnost rotačních žacích strojů se 12

13 záběrem 1,6 až 3,3 m je 1,1 až 2,9 ha.h -1. Kombinací čelně a vzadu nesených žacích strojů se dosahuje nejčastěji záběru 3,5 až 5,8 m a provozní výkonnost 2,1 až 5,0 ha.h -1. Velké záběry (3,4 až 7 m) mají žací stroje vybavené vlastním podvozkem. Jejich provozní výkonnost je 2,5 až 6,2 ha.h -1. Měrný příkon na vývodovém hřídeli, tj. příkon potřebný k pohonu pracovních ústrojí žacího stroje vztažený na metr konstrukčního záběru, je u rotačních žacích strojů 16 až 19 kw.m -1 záběru. Pokud jsou žací stroje vybaveny doplňkovým zařízením (kondicionérem), zvýší se měrný příkon na 20 až 25 kw.m -1. Cena tuzemských rotačních nesených žacích strojů v přepočtu na metr záběru se pohybuje podle provedení mezi 34 až 40 tis. Kč.m -1 s mačkačem mezi 47 až 55 tis. Kč.m -1. Zahraniční žací stroje jsou obvykle až o 125 % dražší. Oproti neseným žacích strojům bývá cena závěsných žacích strojů vybavených podvozkem dvojnásobná. Jednotkové přímé náklady na hodinu provozního nasazení žacích strojů se pohybují u nesených typů při 300 hodinách provozního nasazení mezi 75 až 145 Kč.h -1, u žacích strojů s kondicionéry mezi 140 až 200 Kč.h -1 a u závěsných provedení mezi 250 až 360 Kč.h -1 (Mašek, 2005) Obraceče a shrnovače Nejčastějšími typy jsou rotační obraceče a shrnovače. Jde o stroje s nuceným pohybem pracovních orgánů odvozeným od vývodového hřídele traktoru. Jsou konstruovány jako nesené nebo závěsné a některé po přestavění mohou vykonávat obě operace obracení i shrnování. Provozní hektarová výkonnost u obracečů se pohybuje od 3,4 do 7,6 ha.h -1 při pracovním záběru 5,7 až 7,7 m a u shrnovačů od 3,8 do 6,8 ha.h -1 při pracovním záběru 3,4 až 7,6 m. Měrný příkon na vývodovém hřídeli vztažený na metr konstrukčního záběru je u obracečů 1,1 až 1,8 kw.m -1 a u shrnovačů 1,8 až 2,8 kw.m -1. Celkové náklady na 1ha představují u obracení 160 Kč a při shrnování 230 Kč Sklízecí řezačky Samojízdné sklízecí řezačky jsou vybavovány žacím ústrojím o konstrukčním záběru 3,5 až 6 m, sběracím ústrojím o konstrukčním záběru 1,8 až 4,5 m a adaptéry na sklizeň silážní kukuřice pro 4 až 8 řádků. Výkonné motory samojízdných sklízecích řezaček umožňují dosahovat vysokých pracovních rychlostí 8 až 12 km.h -1 a provozních hektarových výkonností, a to 2 až 2,5 ha.h -1 u tenkostébelných pícnin a 1,5 až 2,0 ha.h -1 u silážní kukuřice. 13

14 Řezačka vybavená sběracím zařízením, tedy sběrací řezačka v samojízdném provedení, dosahuje při sběru zavadlých pícnin pracovní rychlosti 10 až 14 km.h -1 a provozní hodinové výkonnosti 2,5 až 3,0 ha.h -1. Traktorové sběrací řezačky mají obvykle pracovní rychlost při sklizni zavadlých pícnin 8 až 10 km.h -1 a provozní hodinovou výkonnost 1,0 až 1,5 ha.h -1. Samojízdné řezačky dosahují při vhodné organizaci práce vysokých ročních výkonností až 1200 ha.rok -1 a jsou tedy vhodné pro větší zemědělské podniky, popř. podniky služeb. Traktorové řezačky s roční výkonností 300 až 600 ha.rok -1 se uplatní u menších zemědělských podniků a v živočišné výrobě při přímém krmení čerstvou pící. Jednotkové náklady na hodinu provozního nasazení samojízdných řezaček při 600 hodinách nasazení za rok se pohybují mezi 2200 až 2800 Kč.h -1, a to v závislosti na výkonu motoru a vybavení řezačky, u traktorových řezaček při 300 hodinách nasazení mezi 350 až 500 Kč.h Sběrací lisy Tradiční pracovní postupy používané při sklizni suchých objemných hmot, založené na použití lisů na malé hranolové balíky, jsou postupně nahrazovány pracovními postupy využívajícími lisy na velkoobjemové balíky hranolového a válcového tvaru. Lisy na velkoobjemové balíky výrazně pronikají i do sklizně zavadlých pícnin Lisy na klasické hranolové balíky Lisy na malé hranolové balíky se uplatňují při sklizni slámy a sena. Rozměry lisovacího kanálu 0,35 x 0,45 m a nastavitelná délka balíků obvykle 0,8 až 1,1 m umožňují vytvářet balíky o objemu 0,125 až 0,175 m 3 a hmotnosti obvykle 10 až 15 kg u slámy a 13 až 25 kg u lučního sena. Objemová hmotnost slisované slámy je 60 až 100 kg.m -3, sena 80 až 150 kg.m 3. Potřebný výkon motoru traktoru 40 až 60 kw Lisy na velkoobjemové válcové balíky Tyto lisy se dělí podle konstrukce lisovací komory na lisy s variabilní komorou (vhodné pro suché objemové hmoty) a na lisy s konstantní komorou (vhodné pro zavadlé pícniny). Převažují lisy na válcové balíky o průměru 0,8 až 1,8 m a délce 1,2 m. Stále více lisů používá vázání do sítí, které nahrazuje vázání motouzem. Některé lisy jsou vybaveny řezacím ústrojím. Lisy na válcové balíky vyžadují traktory o výkonu motoru 25 až 62 kw podle konstrukce a výkonnosti lisu. Požadovaný příkon na vývodovém hřídeli je při chodu naprázdno 2 až 5 kw, při lisování 26 až 31,7 kw a při lisování s řezáním 14

15 32 až 38,5 kw. Pracovní rychlost se pohybuje mezi 7 až 15 km.h -1, což odpovídá výkonnosti 17 až 22 t.h -1 u zavadlých pícnin, 12 až 17 t.h -1 u sena a 10 až 15 t.h -1 u slámy. Hmotnost válcových balíků ovlivňují vedle velikosti balíků a vlhkosti materiálu i konstrukce lisovací komory a její seřízení. Průměrná hmotnost balíků ze zavadlých pícnin je 460 kg při sušině 50 % a objemové hmotnosti 300 kg.m -3, u balíků sena 260 kg při sušině 87 % a objemové hmotnosti 135 kg.m Lisy na velkoobjemové hranolové balíky Podle způsobu lisování jsou lisy na velkoobjemové hranolové balíky protlačovací a komorové. Šířka lisovacího protlačovacího kanálu se pohybuje mezi 0,8 až 1,2 m, výška je 0,4 až 1,25 m a délku je možno volit obvykle mezi 0,7 až 3 m. U komorových lisů je velikost lisovací komory konstantní. Řada lisů na velkoobjemové hranolové balíky používá řezací ústrojí. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky jsou energeticky náročnější než lisy na válcové balíky. Požadovaný jmenovitý výkon traktoru je 60 až 100 kw. Na vývodovém hřídeli traktoru dosahuje příkon při lisování bez řezání 19 až 43 kw. Pracovní rychlost lisů na hranolové balíky je vyšší než u lisů na válcové balíky. Dosahují také vyšší výkonnosti a to v průměru 37 t.h -1 u zavadlých pícnin, 28 t.h -1 u sena a 25 t.h -1 u slámy. I průměrné hmotnosti hranolových balíků jsou vyšší a to u zavadlých pícnin 525 kg při sušině 52 % a objemové hmotnosti 450 kg.m -3, u sena 295 kg při sušině 86 % a objemové hmotnosti 225 kg.m -3 a u slámy 230 kg při sušině 87 % a objemové hmotnosti 170 kg.m Sběrací návěsy Sběrací návěsy doznaly širokého uplatnění při sklizni a dopravě objemných materiálů. Dlouhé transportní vzdálenosti nejsou pro návěsy výhodné, protože pak tráví tyto drahé stroje příliš času na silnici (Beneš 2007). K jejich rychlému rozšíření přispěly nižší provozní náklady oproti řezačkové sklizni i šetrnější zacházení s materiálem při nakládání a to zejména při sklizni sena. V široké nabídce sběracích návěsů lze nalézt sběrací návěsy určené především ke sklizni suchých objemných hmot vybavené rotačním plnícím ústrojím a řezacím ústrojím se 7 až 15 noži, tzv. senážní sběrací návěsy vyráběné s bubnovým plnícím ústrojím a řezacím ústrojím o velkém počtu nožů (33 až 40) určené ke sklizni zavadlých pícnin a krmné sběrací návěsy používané pro sklizeň, dopravu a dávkování čerstvých pícnin popř. i k dopravě a dávkování konzervovaných objemných krmiv. Pro sběrací návěsy o celkové hmotnosti až 15

16 8 000 kg jsou vhodným energetickým prostředkem traktory o výkonu motoru 35 až 65 kw, přičemž výkon motoru, blížící se horní hranici platí pro senážní sběrací návěsy. To platí i pro sběrací návěsy s celkovou hmotností nad 8000 do kg, pro které se doporučují traktory o výkonu motoru 45 až 80 kw a pro návěsy s užitečnou hmotností nad kg, u kterých se uplatňují traktory s motorem 55 až 100 kw. Pracovní rychlosti sběracích návěsů při nakládání se pohybují mezi 5 až 12 km.h -1 v závislosti na hmotnosti řádku. Pro dosažení vysoké výkonnosti je třeba zajistit vhodnou měrnou hmotnost řádku a to u suchých hmot nad 2 kg.m -1, u zavadlých pícnin nad 4,5 kg.m -1 a u čerstvých pícnin nad 6 kg.m -1. Nejvyšší přepravní rychlosti sběracích návěsů jsou dány konstrukcí podvozku. U sběracích návěsů lze při nakládání očekávat výkonnosti pohybující se kolem 50 t.h -1 u čerstvých pícnin, 40 t.h -1 u zavadlých pícnin a 17 t.h -1 u suchých objemných hmot. Přepravní výkonnost sběracích návěsů určuje vedle dosahovaných přepravních rychlostí zejména užitečná hmotnost návěsu, velikost ložného prostoru a objemová hmotnost materiálu v ložném prostoru. Ta bývá 120 až 230 kg.m -3 u čerstvých pícnin, 60 až 140 kg.m -3 u zavadlých pícnin, 50 až 90 kg.m -3 u sena a 40 až 70 kg.m -3 u slámy. Při vykládání dosahují sběrací návěsy výkonnosti od 100 do 300 t.h -1 podle druhu materiálu a způsobu jeho uskladnění. Průměrné hodnoty jednotkových přímých nákladů na hodinu provozního nasazení senážních sběracích návěsů v závislosti na jejich užitečné hmotnosti a při 600 hodinách nasazení za rok se pohybují v rozmezí 300 až 487 Kč. 2.6 Prostředky pro dopravu pícnin při sklizni Rozhodujícím dopravním prostředkem pro dopravu objemných hmot zůstává traktorová dopravní souprava, tvořená kolovým traktorem a sklápěcím přívěsem nebo návěsem s nástavky bočnic, popřípadě velkoprostorovou nástavbou nebo speciálními přípojnými vozidly, jako je přívěs (návěs) pro dopravu, dávkování a zakládání objemných krmiv, návěs se sběracím a plnícím ústrojím apod. Ložný objem nástavby by měl být u běžně používaných přívěsů alespoň 12,5 m 3 a pro dopravu zeleného krmení 16 m 3. Přívěsy pro zakládání objemných krmiv jsou vhodné především tam, kde se počítá s jejich zapojením za sklízecí řezačku. Návěsy se používají tehdy, kdy se může uplatnit jejich lepší manévrovatelnost a kde tak není třeba během pracovního (dopravního) cyklu přepojovat nebo kdy jezdí paralelně vedle sklízeče. Pro přepravu válcových a hranolových balíků jsou využívány přepravníky balíků lisovaných stébelnin nazývané též nízkoplošinové návěsy. 16

17 U nízkoplošinových návěsů s hydraulickou rukou o užitečné hmotnosti 5 t se doporučuje jako energetický zdroj traktor o výkonu 60 kw. Hydraulická ruka umožňuje ukládání balíků až do výšky 6,5 m. Přepravníky vybavené naskladňovacím zařízením pro válcové a hranolové balíky mají užitečnou hmotnost 4330 až 7720 kg a používají se v soupravě s traktory o výkonu motoru 60 až 100 kw. 2.7 Ekonomické hodnocení vybraných pracovních postupů Do ekonomického hodnocení byly zařazeny základní pracovní postupy sklizně pícnin. Cílem hodnocení bylo stanovit pro zvolené postupy jednotkové přímé náklady, a to náklady na tunu založeného krmiva při přímém krmení čerstvými pícninami nebo na tunu uskladněné pícniny a určit, při kterých přepravních vzdálenostech jsou jednotlivé postupy z hlediska jednotkových přímých nákladů nejvhodnější. Hodnocení se zaměřilo na techniku běžně používanou v českých zemědělských podnicích a obvyklé způsoby organizace a řízení práce. Změna podmínek, ve kterých se operace sklizně pícnin uskutečňují (dobré, horší) umožnila stanovit rozsah jednotkových přímých nákladů, který lze v praxi očekávat. Dobré pracovní podmínky předpokládají vyšší výnos sklízené pícniny, rovinatý, málo zalesněný terén, větší velikost a pravidelnost sklízených pozemků a hustší síť komunikací. Ekonomické hodnocení vychází ze zobecněných technických, exploatačních, energetických a ekonomických údajů používaných pro stanovení jednotkových nákladů, které se mohou od údajů vázaných na konkrétní stroj nebo výrobní a přírodní podmínky určitého zemědělského podniku i výrazně lišit. Sklizeň a skladování pícnin patří mezi nejnákladnější oblasti zemědělské výroby a zároveň činnosti, které vyžadují přesné dodržování technologických postupů, má-li mít výsledný produkt, objemné krmivo, požadovanou kvalitu. Široký sortiment a nabídka technických prostředků používaných při sklizni pícnin umožňuje zvolit pro konkrétní přírodní, výrobní a ekonomické podmínky zemědělského podniku nejvhodnější pracovní postup, který umožní minimalizovat náklady na výrobu objemných krmiv. Předpokládá to ovšem věnovat patřičnou pozornost analýze možných variant řešení jak jednotlivých pracovních, dopravních a manipulačních operací, tak především pracovního postupu jako celku s přihlédnutím ke všem faktorům, které mohou konečné řešení ovlivnit. Jde o to nalézt takovou variantu řešení, která je optimální pro dosažení konečného efektu, výrobu kvalitních objemných krmiv s nízkými náklady (Mašek, 2005). 17

18 3. PLNÍCÍ LISY Plnící lisy jsou stroje, které lisují píci nebo jinou senážní hmotu, např. pícniny, řízky cukrové řepy, kukuřice CCM a LKS, zrno, pivní mláto, na uskladnění do vaků a v poslední době i k výrobě kompostů a bioplynů. Jako první, kdo objevil tuhle technology senážování do vaku, byla americká firma AG-Bag v roce 1978 v Omaze (stát Nebraska). Firmu založili čtyři farmáři, kteří se již dříve zajímali o technologii senážování krmiva do vaků. Postupem času firmu zvětšovali a zvětšovala se také velikost senážních lisů. AG-Bag je nyní celosvětová "jednička" v oblasti senážování krmiva. V současnosti se již v osmnácti různých evropských zemí lisuje do krmivo vaku. Proto jméno AG-Bag je nerozlučně spojeno s firmou Budissa AG se sídlem v Niederkeině u Bautzenu. Dceřiné firmy BAG a BAW Kleinbautzen jsou partnery firmy AG-Bag pro celou Evropu a další země. Počátky spolupráce BAG a BAW Kleinbautzen s firmou AG-Bag sahají do roku 1993, kdy byl dovezen první senážní lis od firmy AG-Bag do Německa. V Kleinbautzenu je nyní umístěno kompetenční centrum pro tuto technologie v Evropě. Obr: 1 Vývoj silážování ve vaku v Evropě V současnosti se vyrábí na našem trhu lisy s násypkou, přes lisy s příjmovým dopravníkem poháněné od traktoru, až po stroje s vlastním motorem. Zatímco v Evropě se prodávají nejvíce stroje s průměrem vaku 1,5 m, 1,9 m, 2,4 m, 2,7 m a 3,0 m. V USA a Rusku se používají lisy s průměrem 3,6 m. Existuje však také varianta plnění šikmým 18

19 dopravníkem od senážního vozu nebo vozu s příčným dopravníkem. Zde je rentabilita lisu od tun hmoty za rok. Největší producentem lisů na našem trhu je firma AG Bag. Tyto lisy se vyznačují nenáročnou údržbou a vysokou spolehlivostí v dlouhodobém provozu, protože jsou konstruovány na provoz ve tvrdých podmínkách amerických farem Plnící lisy jsou stroje, které provádějí hlavní pracovní operací, tj. dopravují požadovaný materiál do vaku. Také mají další funkci pro uložení většího množství do vaku tím, že je materiál rozmělněn. Dalším nezbytnou jednotkou při plnění do vaku je pohon lisu, ten je zpravidla zapojen na vývodový hřídel traktoru s výkonem od 80 kw až do 200 kw, ale existují také lisy s vlastním motorem. Plnění lisů je možné návěsem, senážní vozem. Senážní lisy jsou trojího konstrukce.(crs-marketing) 3.1 Systémy plnících lisů Systém Rotopress - Tento systém je založen na lisování materiálu prostřednictvím šneku. Intenzita slisování určuje protitlak, vyvozený brzdami umístěnými v pojezdových kolech. Nevýhodu systému je jeho nižší lisovací tlak než u lanového systému. Lanový systém - funguje tak, že lis je spojen zábranou se dvěma lany. Na stroji se nastaví protitlak (intenzita zabrzdění), který ovlivňuje slisování materiálu. Rotor tlačí hmotu do vaku, a pokud je protitlak ve vaku vyšší než nastavený tlak na stroji, dojde k odbrzdění brzdy a lis popojede i s traktorem dopředu. Hy-Pac systém je nový systém, kdy odpadají známá lana se zábranou. U systému jsou uvnitř vaku umístěny tzv. kotvy, které jsou při plnění postupně pouštěny až do vzdálenosti 10 m. Kotva vytváří protitlak při plnění. Po určité době se kotva zatáhne do vaku ke stroji a postup pokračuje dále (Hruška et al. 1997). Senážování do vaku je metoda s širokým okruhem využití. V podnicích s nedostatkem silážních žlabů, v podnicích, které chtějí skladovat s minimem ztrát. Kukuřičné produkty, jako je LKS, CCM, případně silážní kukuřice. U materiálu, jako jsou cukrovarnické řízky, nebo pivní mláto je vakuování již samozřejmostí. 19

20 3.2 Výhody Možnost redukování plnící fáze Schopnost rychlé a okamžité uzavření vaku bez přístupu vzduchu a z toho vyplývajícího tzv. studeného kvašení Omezení ztrát na stranách Vázání silážních šťáv Snížení ztrát při druhotném kvašení Malá otevřená plocha při odběru Vysoká flexibilita u senážování do vaku Při technologickém pracovním výkonu ( t.h -1 ) Při volbě místa skladování (optimalizace dopravy) Při druhu silážování hmoty Při využití pro jiné účely jako je kompostování nebo výroba bioplynů Při využití ve službách Při změnách v podniku (například při rozšíření stáda nebo redukování) Obr: 2 Grafické znázornění silážování ve vaku (%) 20

21 3.3 Technický popis funkční částí plnícího lisu Příjmový dopravník - násypka Základním úkolem je dopravit požadovaný materiál do lisu. To nám zajišťují u malých senážních lisů většinou nakladače, nebo senážní vozy se šnekem. Existuje také varianta plnění šikmým dopravníkem od senážního vozu nebo vozu s příčným dopravníkem, zde je rentabilita lisu o 1500 tun hmoty za rok. Velkou ekonomickou úsporu je široký gumový pás, který je poháněn pomocí hydromotoru. Z ovládací plošiny je možno nastavit plynule rychlost pásu a tak reagovat na podmínky při plnění vaku. Příjmová šířka příjmového stolu vyhovuje všem dopravním prostředkům a nakladačům. Gumový pás se při plnění plynule pohybuje. Krmivo padá do rotoru a odtud se lisuje do vaku. Aby se materiál nedostal pod vak, je na dně rotoru umístěna umělohmotná stěrka Dávkovací válce Dalším charakteristickým rysem lisů je dvojice dávkovacích válců, které jsou poháněny hydraulicky. Směr pohybu válců je možno plynule měnit, stejně tak rychlost otáčení válců v závislosti na rychlosti posuvu gumového pásu. Pomocí dávkovacích válců je materiál rovnoměrně rozvrstven před rotorem a následně stlačen Plnící rotor Srdcem každého lisu je plnící rotor, který vtláčí krmivo do vaku a rovnoměrně vyplňuje funkční část ve vaku. Rotor u lisů je speciálně konstruován do dvojité šnekovice. Lisovací zuby jsou opatřeny opotřebitelnými plechy, které je možno po určité době vyměnit. Lisovací tlak se nastavuje mezi strojem a zábranou. Spojení zabezpečují dvě lana navinutá na lisovacích bubnech. Po překročení předepsaného lisovacího tlaku se stroj odbrzdí a lis se posune dopředu. Speciální použití je kotoučová brzda, která zabezpečuje rovnoměrné plnění vaku Komora Další součástí lisu je v výměnná komora, která nám slouží pro různé průměry vaků. Nyní se používají komory, které umožňuje na jednom stroji nasazení tří různých průměrů vaku. Základní kombinace je komora 2,4 m a 2,7 m, nebo 2,7 m a 3,0 m, k tomu je možno přidat adaptér na průměr vaku 1,9 m. Toto je výsledné pro podniky 21

22 služeb oceňují toto universální řešení. Pro každé krmivo, pro každý podnik různou velikost vaku s ohledem na odběr z vaku Pohon lisů K pohonu lisů stačí jednoduše vybavený traktor s vývodovým hřídelem s otáčkami 540 nebo 1000 min -1 a jedním hydraulickým okruhem. Jedna hadice je tlaková, druhá je beztlaková. Traktor je s lisem propojen vzadu do pravítka závěsu a ve předu vzpěrou do strany traktoru. Díky tomu je zákazník schopen lis ovládat a korigovat směr. Například nejprodávanější senážní lis v Evropě, typ G-7000 firmy Ag-Bag, dosáhl při měření prováděném na Univerzitě Gödöle (Maďarsko) výkonu při silážování vojtěšky- 66 t.h -1, při spotřebě nafty 0,25 l.t -1 materiálu. Silážní lisy AG-Bag, tak pomáhají uživatelům snížit náklady na výrobu krmiv. 3.4 Přehled nejpoužívanějších plnících lisů na našem trhu Lis G 9000 Tento typ lisu se zatím převážně používal na americkém trhu, ale už se objevuje i na českých farmách. Díky komoře, která má velikost 3,3 m a 3,6 m, je určen pro vaky o délce až 150 m. Konstrukčně vychází z amerického modelu lisu G-7000, přičemž vše bylo zvětšeno, to platí především o převodovce a pohonech. K pohonu slouží traktory okolo 180 kw. K typickým prvkům výbavy patří gumový pás, regulace rychlosti dopravníku. Uchycení k traktoru je podobné jako u menších modelů. Je předpokládáno, že se tento stroj uplatní také v některých zemích východní Evropy (Rusko, Ukrajina). Vedle verze s lany a zábranou existuje rovněž verze s tzv. kotvou, tedy způsob lisování senáže označovaný jako Hy-Pac. 22

23 Obr. 3: Plnící lis G Lis Europe Tento typ lisu je určen pro specifické podmínky podniků služeb, které chtějí v jedné pracovní operaci vyřešit problematiku šrotování vlhkého obilného nebo kukuřičného zrna a zároveň toto uložit a zakonzervovat ve vaku. Lis G-5000 s komorou o průměru 1,65 m nebo 1,95 m, je vybaven lisovacím rotorem a násypkou, kterou je možno odmontovat a na její místo umístit mačkač s násypkou. Hodinový výkon mačkače s jednou sekcí je t.h -1. V roce 2004 pracovalo v Evropě několik strojů z předsérie. Obr. 4: Plnící lis G

24 3.4.3 Lis G Europe Tento senážní lis je určen pro podniky služeb a velké zemědělské podniky s roční potřebou tun uložených krmiv. Jedná se o nejprodávanější senážní lis v Evropě. Testy provedené na maďarské Universitě Gödölo prokázaly velkou výkonnost lisů G Při sklizni vojtěšky dosáhl při měření lis AG-Bag o výkonu 66 t.h -1.Otáčky rotoru jsou 38 min -1, počet zubů s lisovacími plech je 100 kusů. V ČR a SR je tento lis často agregován s traktory ZTS o výkonu 160 kw. Senážní lis dokáže lisovat travní a vojtěškové siláže a senáže, LKS, CCM, cukrovarnické řízky, mláto, silážní kukuřici. Rentabilita tohoto lisu se v praxi pohybuje od odpracování 5000 tun hmoty.rok -1. Lis je dodáván s komorou o průměru 2,4 m, 2,7 m a 3 m. Existuje varianta výměnné komory s možností rozšíření o adaptér na senážování malých vaků o průměru 1,9 m. Tento typ lisů používají v Čechách a na Slovensku nejvýznamnější podniky služeb G Europe Tento typ lisu je určen pro menší farmáře a podniky služeb se specializací na konzervaci řízků a vlhkého obilného, nebo kukuřičného zrna. Lis je vybaven násypkou pro plnění pomocí nakladačem. V zásobníku je možno umístit čechrač (dávkovací válec) pro snazší rozvrstvení materiálu. Pohon rotoru probíhá podobně jako u lisu G-6700 přes planetovou a úhlovou převodovku od vývodového hřídele traktoru, existuje rovněž jednodušší varianta pohonu přes převodovku s ozubenými koly. Vedle varianty s násypkou existuje rovněž varianta s šikmým dopravníkem určená pro plnění lisu od senážních vozů s příčným dopravníkem. Tento lis je možno vybavit komorou o průměru 1,5 m, 1,9 m a 2,4 m. Rentabilita u tohoto stroje je 2000 tun (1000 tun cukrovarnických řízků a 1000 tun vlhké kukuřice). 24

25 Obr. 5 Plnící lis G Lis G Europe Tento typ senážního lisu je určen pro středně velké a menší podniky, které potřebují ročně uskladnit tun krmiva. Vedle vlastního využití na farmě, lze lis využít na podzim na služby pro skladování cukrovarnických řízků, vlhké kukuřice a silážní kukuřice. Lis má délku rotoru 2,13 m. Je určen pro senážování všech plodin od řezačky, nebo od senážních vozů. Rentabilita v praxi je u tohoto stroje od tun. Společně se 48 lisovacími zuby, které jsou vybaveny širokými lisovacími plechy, je dosahováno vysokého lisovacího výkonu při stlačení materiálu kg.m -3. Pohon hydromotorů (gumový dopravník, čechrací válce) je zabezpečen od hydrauliky traktoru, rotor stroje je poháněn od traktoru přes planetovou a úhlovou převodovku pomocí náhonového hřídele. Pro tento lis postačuje traktor 110 kw. Také u tohoto typu lisu lze použít výměnné brzdící lana 60 m dlouhá, navíjející se hydraulicky Lis G Europe Profi Tento typ lisu vychází z úspěšného modelu lisu G Europe, který je určen především pro velké podniky. Za použití traktoru o výkonu 140 kw může být spojen s lisem na straně. Podniky služeb mají často jiné nároky na funkci stroje a především rozložení stroje. U této verze lze během 5 minut přestavit lis do pracovní polohy s jedním vystoupením z traktoru a vytažením jednoho čepu. Čas na přestavení se zkrátí 25

26 na 5 min. Lis je vedle nového spojovacího systému vybaven dalšími extra body výbavy, jako je hydraulicky ovládaný naviják se stranovým posunem pro manipulaci s vakem, hydraulickým systémem natáčení kol a robustnější převodovkou umožňující agregaci s traktory do 180 kw Vše je ovládáno z palubní skříňky umístěné v kabině traktoru. Tento lis je velmi žádán pro svou jednoduchou obsluhu a pro snadnou manipulaci Lis M Europe Tento lis s vlastním motorem, je určen především pro podniky služeb. Lis je vybaven hydraulickým pohonem v jedné nápravě, je tedy schopen sám zajet do pracovní pozice. K pohonu stroje slouží motor John Deere o výkonu 160 kw. Motor pohání dvě hydraulická čerpadla, která se podílejí na dalším pohonu stroje. Model M-7000 se vyrábí s komorou o průměru 3 m a délkou lan 70 m. Jeho výhodou je menší šířka pro ukládání vaků, než jaká je u varianty G - tažené od traktoru. Evropská varianta lisu M 7000 je vyráběna ve dvou verzích pro Francii s pohonem všech čtyř kol, pro Evropu s pohonem dvou kol. Pro dopravu stroje na silnici slouží speciální náprava se vzduchovými brzdami Lis M Hy-Pac Tento typ lisu je největším současným senážním lisem na světě. Jeho nasazení je především na velkých mléčných farmách v USA (Kalifornie, New Mexico, Arizona), nebo v Rusku. Největší model M je vybaven rotorem o šířce 3 m, tunelem o průměru 3,6 m s možností nasazení vaku průměru 4,2 m. Tento průměr se používá především pro silážní kukuřici. K pohonu lisu slouží motor CAT o výkonu 500 kw. Hodinový výkon lisu je tun siláže nebo senáže. Stroj je vybaven nový systémem lisování Hy-pac. U vaků o délce 150 m a kapacitě tun hmoty ve vaku není jiná alternativa ani možná. 26

27 Obr. 6 Plnící lis M Hy-Pac 3.5 Práce s lisem Plnění senážního lisu ze senážního vozu Rychlé a nekomplikované plnění senážního lisu je předpokladem vysokých výkonů. Například lis G-7000 je schopen při nekomplikovaném plnění zvládnout 66 tun vojtěškové senáže za 1 hodinu. Lisy AG-Bag vyhovují všem vozům s posuvným řetězovým dopravníkem, jež posouvá materiál k příjmovému gumovému dopravníku. U sběracích senážních vozů je třeba dbát na to, aby se sušina pohybovala v rozmezí mezi %. Právě zde je nejlepší stlačení a nejlepší podmínky pro konzervaci. Délka řezanky se zvyšující se sušinou má stoupající tendenci. Z tohoto důvodu se doporučuje maximálně použít lis s komorou průměru 2,7 m u senážního vozu se sbíráním. Pracuje bez problémů s jakoukoliv značkou sběracích vozů, což je pro farmáře z ekonomického hlediska univerzální. Obr. 7 Plnění lisu v Kanadě 27

28 3.5.2 Připevnění lisu k traktoru - na straně V pracovní poloze se senážní lis jednoduše spojí s traktorem v zadní části přes pravítko závěsu a čep. Na straně je lis spojen s traktorem s krajem příjmového stolu pomocí vzpěry. Na straně traktoru je připevněn čep s dírou, který má možnost vychýlení. Toto spojení není napevno, nýbrž je flexibilní. Nezávisle na typu traktoru se upraví vzpěra a držák s čepem při zaškolení stroje a obsluhy Připevnění lisu k traktoru -zadní část Připojení lisu k traktoru je velice jednoduché. Pro pohon lisu slouží vývodový hřídel s otáčkami 540 nebo 1000 min -1. K pohonu hydromotorů slouží pouze dvě hadice Prodloužení lisovací komory Především u podniků služeb dochází při sklizni travní nebo vojtěškové senáže ke kolísání sušiny. To má za následek tzv. "boule na vacích". Sušina nad 40 % jsou problémem každého podniku se senážním lisem. Pro tyto účely je to řešení pomocí tzv. prodloužení komory, které může být zasouvací nebo sklopné. Délka se pohybuje od 2,5 m do 5 m. Čím je delší prodloužení, tím větší příkon budete potřebovat pro tažný prostředek lisu. Z tohoto důvodu je tato verze doporučována pro tzv..profi verzi lisu G-7000 se zesílenou převodovkou. V prodloužené lisovací komoře dojde k zformování a stlačení materiálu, jenž následně vychází do vaku a netvoří různé deformace na povrchu vaku. Obr. 8 Prodloužení lisovací komory 28

29 4. SENÁŽNÍ VAKY Vaky jsou fólie umístěny za plnícím lisem se kterým jsou spojeny. Pomocí plnících lisů se do nich plní senážní hmoty a krmiva. Vaky mají tvar půlválce. Jejich délka dosahuje až 150 m a průměru až 3,6 m. Jejich nejčastější použití je v USA nebo v Rusku. Délku vaku můžeme volně regulovat pomocí plnících lisu, které se jsou umístěni před vakem. Úspěšnost tohoto systému závisí na dvou důležitých faktorech: na plnícím lisu a na kvalitě silážního vaku. Výroba vysoce kvalitní folie na silážní vaky představuje složitý proces, jenž musí být pravidelně kontrolován z důvodů zjištění stálosti fólie, udává Hruška et al., (1997). 4.1 Výběr místa pro uložení vaku Výběr pro uložení vaku je také velmi důležitý. Je třeba brát v úvahu: dopravní vzdálenost pevnost nákladu sklon terénu odvodnění organizaci při zakládání vaku a při jejich využívaní ke krmení Taktéž musíme dbát při výběru plochy na možné poškození vaku zvířaty, nebo nepovolanými osobami, proto je nutné vaky uschovávat uvnitř oploceného areálu, než venku na poli. Je také třeba si rozmyslet, z které strany chceme z vaku materiál odebírat. Všechny lisovací stroje, díváme-li se na stroj od plnícího dopravníku, mají ovládací plošinu z pravé strany. Pokud chceme šetřit místem a plnit vaky mírně ze svahu, musíme první vak plnit z levého horního rohu skladovací plochy. Další vaky by se pak měli ukládat k již hotovému vaku ve vzdálenosti 0,5 m, vždy zprava. Počítat by se mělo s tím, že se bude třeba mezi vaky při jejich kontrole vstupovat a že určitý prostor bude třeba ponechat na vybrání siláží z vaku. Manipulační prostor pro jeden vak by měl být široký 5,5 až 9 metrů (podle šířky tunelu a druhu materiálu) a zhruba o 10 m delší než je délka vaku. 29

30 Obr. 9 Uložení vaků na velké farmě v USA Vaky by měli být uloženy na rovné pevné ploše bez ostrých hran (například kamenů). Posun lisovacího stroje je nejlepší směrem dolů po svahu, pokud je ale pevný podklad, práce proti svahu nevadí. Pro ukládání vaku je povolen pouze 10 % příčný a 10 % podélný sklon terénu, doporučuje se vyhnout prací napříč svahem, z důvodů přetáčení vaku a k vyšším plnění vaku na nižší straně tunelu (Loučka et al., 2004). 4.2 Příprava stroje a vaku Stroj se přiveze na místo, kde má být vak uložen a připraví se z transportní, do polohy pracovní. Pomocí ručně ovládaného malého jeřábu, který je většinou součástí stroje, se tunel pomocí speciálního rámu nasadí na vak. Ten by se měl nasadit tak, aby bylo možné měřit natažení fólie. Zkontrolovat by se měl i směr odvíjení zevnitř a bílý povrch musí být vně. Z vnitřní části vaku se doporučuje vytáhnout tři až čtyři přeložení (podle druhu ukončení). Vak lze uzavřít několika způsoby: Fólie se speciálním způsobem složí tak, že její konc má šířku shodnu se šířkou tunelu, pak se namotá na lištu nebo hranolek (nejméně jeden a půl otáčky, na jedné straně lišty pak budou dvě vrstvy fólie). V místě, kde jsou dvě vrstvy fólie, se přiloží druhá lišta a k té první se přibije několika hřebíky tento způsob je nejlevnější. Speciálními jednoduchými zipy Masterseal, nebo dvojitými zipy systému Fastener, které se dají použít několikrát. 30

31 Dalším způsobem je, že se sváže konec fólie pevným provazem. Mělo by se tak zabránit pronikání vzduchu do vaku. Je to nejednodušší metoda, zároveň se však při ní nejvíce zkrátí vak. 4.3 Plnění vaku Píce přivezená ke stroji je vysypána na příjmový dopravník lisovacího stroje, nebo ke stroji na zem, ale nejrychlejší metodou je plnění lisu ze senážního vozu. U sběracích senážních vozů je třeba dbát na to, aby se sušina pohybovala v rozmezí mezi 30-35%. Právě zde je nejlepší stlačení a nejlepší podmínky pro konzervaci. Délka řezanky se zvyšující sušinou většinou stoupá. Z tohoto důvodu doporučujeme maximálně použít lis s komorou o průměru 2,7 m, u senážního vozu se sbíráním. Pokud se materiál složí na zem, naskladňuje se na příjmový dopravník čelním nakladačem. Rychlost dopravníku lze regulovat lze pomocí rotačního hydromotoru z prostru obsluhy. V případě potřeby, například u zahlcení materiálem lze u některých lisů zapnout zpětný chod dopravníku. Zde také dochází k vrstvení plnící hmoty, a to by mělo být dodáváno v rovnoměrném přísunu k lisovacímu ústrojí. Jakékoliv zaváhání se projeví tím, že se na vaku vytvářejí místa vyplněná pouze vzduchem. Při sklápění píce z návěsu, nebo automobilu přímo na plnící dopravník stroje, je třeba dbát na to, aby nedošlo k zachycení řetězového dopravníku. Plnící zařízení dávkuje materiál pomocí zubů na šnekovici speciálně protilanovému rotoru, skrz otvory rámu lisu, do prostoru vaku. (Hruška, et al., 1997) Obr. 10 Plnění vaku se senážního vozu Vak se nejprve trochu naplní, ale jen do té míry, aby bylo možné k jeho zadnímu konci přiložit speciální přidržovací stěnu s pružnou výplní, většinou vypletené 31

32 syntetickou lanovou sítí. Opěrná stěna je z každé strany vaku spojena s ramenem lisu pomocí napínacího ocelového lana. Hydraulickým nebo mechanickým brzděním pohybu lisovacího stroje lze regulovat stlačením hmoty ve vaku. Práce s brzdou je jedna z nejdůležitějších činností při plnění vaku. Její nastavení se mění v závislosti na sklonu terénu, pevností podkladu pro vak, výkonu traktoru, druhu zpracování a vlhkosti práce i požadovaného stlačení. Míru stlačené píce lze kontrolovat měření délky proužků, ty by se neměly prodlužovat o více než 10 %, u materiálu vlhkých, by natažení mělo dosahovat hodnoty, maximálně 5 %. Lis se vlastně postupně posunuje směrem od konce vaku. Plnící lis spolu s traktorem by se měl pohybovat přímým směrem, jakékoliv vychýlení zvyšuje nebezpečí protržení vaku lany. Lana je pak nutné podkládat. Pro zajištění přímého posuvu lisu a traktoru, je účelně vyznačit dráhu předem. Již při plnění v kuse se začíná tvorba plynů, atmosféra se uvnitř postupně mění. Ubývá kyslíku a dusíku, přibývá oxid uhličitý. Jeho produkce je často tak velká že hrozí protržení vaku, proto je třeba vzniklé plyny uvolni. Pro tyto účely slouží speciální ventily, které je potřeba na vak namontovat. Stačí však, propíchnou fólii ostrým předmětem v místě dobře viditelným, aby bylo možno asi po třech dnech otvor uzavřít přelepením speciální páskou (Hruška, et al., 1997) Obr. 11 Vaky správně uložené 32