STUDIE PŘEKLÁDACÍ STANICE ODPADŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Transkript

1 STUDIE PŘEKLÁDACÍ STANICE ODPADŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Zpracovatel: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. duben 2014

2 Obsah Úvod... 7 Analytická část Možnosti lokalizace překládacích stanic ve vztahu k obcím a předpokládanému rozvoji odpadového hospodářství ve Středočeském kraji Terénní šetření v obcích Středočeského kraje Shrnutí terénního šetření (řízený rozhovor) Shrnutí dotazníkové šetření Přehled a charakteristika existujících sdružení obcí v rámci kraje Připravované projekty v OH na území kraje Zařízení MBÚ Stav přípravy ZEVO Mělník Záměry odpadových firem na území kraje Alternativní možnosti energetického využívání SKO Technologický a logistický rámec pro přepravu KO ve Středočeském kraji Základní charakteristika technologie překládací stanice Možnosti přepravy odpadů po železnici Stav a možnosti využití železniční přepravy odpadů ve Středočeském kraji Stav a možnosti využití lodní přepravy odpadů ve Středočeském kraji Hmotnostní toky odpadů z obcí v rámci kraje Model produkce hlavních skupin odpadů...64 Návrhová část Shrnutí analytické části Možnosti lokalizace překládacích stanic v obcích Středočeského kraje Připravované projekty v OH na území kraje Možnosti železniční přepravy odpadů v rámci kraje Možnosti lodní přepravy odpadů v rámci kraje Obecně technické požadavky na překládací stanice Hmotnostní toky odpadů z obcí v rámci kraje Předpoklady a východiska pro návrhovou část Legislativní rámec Možnosti energetického využití vhodných komunálních odpadů ve Středočeském kraji Prognóza produkce komunálních odpadů v kraji Základní technologické řešení překládací stanice Možnosti přepravy odpadů na území Středočeského kraje Parametry pro vymezení variant umístění překládacích stanic v rámci kraj Požadavky na přijímací terminál odpadů v ZEVO Mělník Vymezení variant

3 6. Popis variant Varianta 1a překládací stanice na vybraných skládkách s využitím silniční přepravy Varianta 1 b - překládací stanice na vybraných skládkách s kombinací silniční a železniční přepravy Varianta 2a překládací stanice na obecních lokalitách a vybraných skládkách s využitím silniční přepravy Varianta 2 b - překládací stanice na obecních lokalitách a vybraných skládkách s kombinací silniční a železniční přepravy Hodnocení variant Návrh doporučeného řešení překládacích stanic Využití překládacích stanic pro další druhy odpadů Návrh organizace systému překládacích stanic Ekonomika překládacích stanic Doporučení dalšího postupu Závěr Příloha č

4 Externí přílohy (na CD nosiči) Příloha 1: Seznam vybraných obcí Středočeského kraje pro terénní šetření (na CD nosiči) Příloha 2: Dotazovaná témata v rámci terénních šetření (na CD nosiči) Příloha 3: Dotazník (na CD nosiči) Příloha 4: Shrnutí popisující východiska a cíle realizace Studie (na CD nosiči) Seznam grafů Graf č.1: Návratnost dotazníkového šetření Graf č.2: Návratnost dotazníkového šetření (přepočet na obyvatele) Graf č.3: Otázka - Jste spokojeni se současným řešením nakládání s odpady ve Vaší obci? Graf č.4: Otázka - Kdo provádí svoz SKO ve Vaší obci? Graf č.5: Otázka - Kam je SKO odváženo? Graf č.6: Otázka - Smluvní zajištění svozu SKO Graf č.7: Otázka - Jak daleko se SKO vozí? Graf č.8: Otázka - Kam je tříděný sběr odvážen? Graf č.9: Otázka - Kdo provádí svoz odděleného sběru bioodpadu? Graf č.10: Otázka - Jste informováni o předpokládaném vývoji legislativy v OH, zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především směsných komunálních odpadů? Graf č.11: Otázka - Plánujete v nejbližší době významnou změnu ve způsobu nakládání s odpady spadajícími do systému obce? Graf č.12: Otázka - Realizujete aktuálně projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství? Graf č.13: Otázka - Plánujete v nejbližší době projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství? Graf č.14: Otázka - Máte informace o projektu Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) ve Středočeském kraji? Graf č.15: Otázka - Pokud ano, souhlasíte se závěry studie k ISNO týkající se energetického využití směsných komunálních odpadů? Graf č.16: Otázka - Máte zájem o zapojení se do tohoto krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady? Graf č.17: Otázka - Měli byste zájem o realizaci překládací stanice na území Vaší obce? Graf č.18: Otázka - Pokud ANO, existují ve Vaší obci vhodné pozemky? Graf č.19: Otázka - Je obec členem sdružení/svazku/mikroregionu/masky? Graf č.20: Otázka - Je obec členem mikroregionu? Graf č.21: Otázka - Je obec členem svazku či sdružení?. Graf č.22: Otázka - Je obec členem MASky? Graf č.23: Otázka - Jste spokojeni s fungováním mikroregionu? Graf č.24: Otázka - Jste spokojeni s fungováním svazku či sdružení? Graf č.25: Otázka - Jste spokojeni s fungováním MASky? 4

5 Seznam obrázků Obrázek č.1: Překládací stanice Sedlčany Obrázek č.2: Znázornění možných lokalit pro umístění překládacích stanic dle zájmu jednotlivých obcí Obrázek č.3: Schéma toku odpadu Obrázek č.4: Překládací stanice-příklad umístění Obrázek č.5: Nakládka návěsu (walking floor) Obrázek č.6: Detail nakládaného návěsu Obrázek č.7: Schéma nakládky s použitím lisovacích kontejnerů Obrázek č.8: Detail nakládky s použitím lisovacích kontejnerů Obrázek č.9: Přepravní kontejnery v systému ACTS Obrázek č.10: Přepravní kontejnery v systému Innofreight Seznam map Mapa č.1: Hustota zalidnění kraje dle ORP Mapa č.2: Intenzita produkce vytříděného papíru na území Středočeského kraje Mapa č.3: Optimální spádové území dotřiďovacích linek na papír Mapa č.4: Intenzita produkce vytříděného plastu na území Středočeského kraje Mapa č.5: Optimální spádové území dotřiďovacích linek na plasty Mapa č.6: Intenzita produkce vytříděného skla na území Středočeského kraje Mapa č.7: Intenzita produkce SKO na území Středočeského kraje Mapa č.8: Intenzita produkce objemných odpadů na území kraje Mapa č.9: Spádové území skládek Mapa č.10: Silniční síť ve Středočeském kraji Mapa č.11: Železniční síť ve Středočeském kraji Mapa č.12: Dopravní vzdálenost z obcí na nejbližší překládací stanici (varianta 1) Mapa č.13: Spádové oblasti jednotlivých překládacích stanic (varianta 1a) Mapa č.14: Přepravní proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 1a) Mapa č.15: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 1a) Mapa. č.16: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 1a) Mapa č.17: Přepravní proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 1b) Mapa č.18: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do železničních stanic nakládky kontejnerů (varianta 1b) Mapa č.19: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 1b) Mapa č.20: Vzdálenost obcí od nejbližší překládací stanice (varianta 2) Mapa č.21: Spádové oblasti překládacích stanic (varianta 2) Mapa č.22: Přepravní proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 2a) Mapa č.23: Obce dotčené přepravními proudy do Mělníka (varianta 2a) Mapa č.24: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2a) Mapa č.25: Přepravní proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 2b) 5

6 Mapa č.26: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 2b) Mapa č.27: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2b) Seznam tabulek Tabulka č.1: Seznam navštívených obcí s informací o možnostech umístění překládací stanice Tabulka č.2: Přehled existujících sdružení obcí s právní formou DSO ve Středočeském kraji Tabulka č.3: Seznam záměrů výstavby technologického konceptu MBÚ Tabulka č.4: Lokality pro výstavbu MBÚ dle návrhu POH ČR Tabulka č.5: Prognóza hlavních skupin KO z obcí na území Středočeského kraje (tis. t/rok) Tabulka č.6: Prognóza energeticky využitelných odpadů na území Středočeského kraje (tis. t/rok) Tabulka č.7: Rozdělení překládacích stanic do velikostních skupin Tabulka č.8: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 1a) Tabulka č.9: Teoretické průměry počtů svozových aut do překládacích stanic (varianta 1a) Tabulka č.10: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 1a) Tabulka č.11: Investiční náklady překládacích stanic (varianta 1a) Tabulka č.12: Odhad přepravních souprav ve stanicích (varianta 1a) Tabulka č.13: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity (varianta 1b) Tabulka č.14: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 1b) Tabulka č.15: Investiční náklady překládacích stanic (varianta 1b) Tabulka č.16: Odhad přepravních vozidel a jejich investiční náročnosti (varianta 1b) Tabulka č.17: Teoretické průměry počtů svozových aut do překládacích stanic (varianta 2) Tabulka č.18: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 2a) Tabulka č.19: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 2a) Tabulka č.20: Orientační přehled investičních nákladů (varianta 2a) Tabulka č.21: Teoretická potřeba přepravních vozidel a jejich investiční náročnost (varianta 2a) Tabulka č.22: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 2b) Tabulka č.23: Orientační provozní náklady pro každou stanici (varianta 2b) Tabulka č.24: Orientační přehled investičních nákladů (varianta 2b) Tabulka č.25: Teoretická potřeba přepravních vozidel a jejich investiční náročnost (varianta 2b) Tabulka č.26: Přehled teoretických průměrných nákladů na tunu přepravovaného SKO 6

7 Úvod Cílem studie Překládací stanice odpadů ve Středočeském kraji (dále také Studie ) je návrh vhodných lokalit pro shromažďování a následnou přepravu odpadů zejména směsného komunálního odpadu, ale i objemného odpadu, recyklovatelných odpadů či bioodpadů. Navržené řešení systému překládacích stanic bude akceptovat především vhodnost umístění těchto zařízení ve Středočeském kraji ve vazbě na nejvhodnější dopravní podmínky v lokalitě a na zajištění vhodných variant pro přepravu odpadů na konečná zařízení pro využití odpadů. Studie navazuje na v roce 2012 zpracovaný odborný dokument Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními odpady ve Středočeském kraji, který se zaměřil na komplexní analýzu a návrh řešení aktuálních problémů odpadového hospodářství Středočeského kraje. Předkládaná Studie se dělí na analytickou a návrhovou část. Stěžejní částí analytické části Studie spočívá v terénním šetření ve vybraných obcích a městech Středočeského kraje formou řízeného rozhovoru a dotazníkového průzkumu mezi dalšími vytipovanými obcemi Středočeského kraje. Dále byly mapovány možnosti využití silniční, železniční a lodní přepravy v kraji a další podpůrné doplňující informace, které tvoří podklad pro návrh systému překládacích stanic vč. jejich technického řešení. Návrhová část se zabývá variantním řešením pro umístění překládacích stanic, které budou určeny zejména pro překládku a následnou přepravu SKO a objemných odpadů přednostně na ZEVO Mělník. Jednotlivé varianty jsou popsány z hlediska kapacity a technické náročnosti a ekonomiky provozu. Varianty jsou následně porovnány a vyhodnoceny z hlediska vhodnosti pro obce a města Středočeského kraje. 7

8 Analytická část 1. Možnosti lokalizace překládacích stanic ve vztahu k obcím a předpokládanému rozvoji odpadového hospodářství ve Středočeském kraji 1.1 Terénní šetření v obcích Středočeského kraje V rámci terénního šetření v obcích Středočeského kraje byly zjišťovány především tyto vstupní informace: - možnosti spolupráce s okolními obcemi, - míra ochoty zapojit se do společného řešení některých částí systému nakládání s komunálními odpady, - představa rozvoje odpadového hospodářství (OH) v obci, - vazba obcí na jednotlivé svozové firmy a provozovatele skládek a další zařízení, - reálné možnosti umístění překládacích stanic v obcích, - vhodné pozemky na základě územního plánu a pohovoru se zástupci měst/obcí. Terénní šetření v obcích Středočeského kraje bylo prováděno dvěma způsoby. Jednak bylo realizováno formou řízeného rozhovoru ve vybraných obcích a městech. Pro osobní rozhovor bylo vybráno všech 26 obcí s rozšířenou působností, které byly doplněny o dalších 74 obcí zpravidla velikostní skupiny nad obyvatel. Celkový počet takto vybraných obcí bylo 100. Jednalo se o obce a města zastupující obyvatel Středočeského kraje. Dalších 466 obcí bylo obesláno písemně formou dotazníků. Jednalo se z převážné většiny o obce nad 500 obyvatel. Oslovených 466 respondentů zastupovalo v přepočtu obyvatel obcí a měst Středočeského kraje. Celkově bylo do terénního šetření zahrnuto 566 měst a obcí Středočeského kraje, které v přepočtu zahrnují obyvatel Středočeského, tj. 88 % obyvatel Středočeského kraje (pozn.: počet obyvatel Středočeského kraje ). Seznam vybraných obcí pro osobní terénní šetření a obcí obeslaných dotazníkem je přiložen v příloze 1 (na CD nosiči). Pro řízený rozhovor byla zpracována konkrétní témata, která byla dotazována (příloha 2 na CD nosiči). Obeslané obce obdržely kromě dotazníku (příloha 3 na CD nosiči) také shrnutí, které popisovalo východiska a cíle realizace této Studie (příloha 4 na CD nosiči). Dotazník bylo možné také vyplnit a zaslat elektronickou formou (k dispozici ke stažení na webových stránkách IURMO ( Dotazník byl koncipován do tří hlavních částí - obecné informace a informace ke sdružování obcí, nakládání s odpady v systému obce, 8

9 plánovaný/předpokládaný rozvoj obce v oblasti odpadového hospodářství. V první části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené zejména na členství ve svazku, sdružení či mikroregionu. Tato část dotazníku zkoumala zejména vzájemnou spolupráci, funkčnost a případnou spolupráci obcí v odpadovém hospodářství. V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na nakládání s odpady v systému obce, zejména pak na směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek, oddělený sběr bioodpadu aj. Tato část dotazníku zkoumala spokojenost obcí a měst se současným řešením nakládání s odpady, sběr a svoz jednotlivých odpadů, vybavenost obcí a měst v rámci odpadového hospodářství. Ve třetí části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na předpokládaný rozvoj obce v oblasti OH. Tato část dotazníku zkoumala znalost a informovanost o vývoji legislativy v OH (zejména s ohledem na předpokládaný zákaz skládkování především neupravených směsných komunálních odpadů), dále mapovala představy a předpokládaný rozvoj odpadového hospodářství v dané obci, postoj či souhlas se závěry studie Technickoekonomická analýza Integrovaného systému nakládání s KO ve Středočeském kraji. V závěru třetí části dotazníku byly obce dotazovány, zda mají zájem o zapojení do krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady či zda mají zájem o vytvoření překládací stanice na území obce a zda disponují vhodnými pozemky pro případné umístění takovéto překládací stanice. 1.2 Shrnutí terénního šetření (řízený rozhovor) Pro osobní rozhovor bylo vybráno 100 obcí (viz. výše). Z nich zástupci obcí (starostové) Mirošovic a Libčic nad Vltavou rozhovor odmítli. Taktéž zástupce (primátor) statutárního města Mladá Boleslav nedal souhlas pro účast na řízeném rozhovoru, přestože se v Mladé Boleslavi terénní šetření uskutečnilo. Vyhodnocení bylo postaveno na základě výstupů z 97 řízených pohovorů. Řízené pohovory na jednotlivých obcích probíhaly od 24. září 2013 do 5. listopadu 2013 a to v následujícím územním členění po okresech: Benešov (11 obcí), Beroun (4 obce), Kolín (11 obcí), Kutná Hora (4 obce), Nymburk (8 obcí), Příbram (5 obcí), Rakovník (8 obcí), Kladno (6 obcí), Mělník (9 obcí), Mladá Boleslav (5 obcí), Praha východ (11 obcí) a Praha západ (15 obcí). Tyto obce náleží pod správní území těchto 26 obcí s rozšířenou působností (dále ORP), a to Benešov (6 obcí), Vlašim (3 obce), Votice (1 obec), Beroun (2 obce), Hořovice (2 obce), Kolín (9 obcí), Český Brod (1 obec), Čáslav (1 obec), Kutná Hora (3 obce), Lysá nad Labem (3 obce), Poděbrady (2 obce), Nymburk (3 obce), Říčany (4 obec), Příbram (3 obce), Dobříš (1 obec), Sedlčany (2 obce), Rakovník (8 obcí), Černošice (15 obcí), Kladno (4 obce), Slaný (2 obce), Mělník (4 obce), Neratovice (2 obce), Kralupy nad Vltavou (3 obce), Mladá Boleslav (4 obcí), Mnichovo Hradiště (1 obec), Brandýs nad Labem Stará Boleslav (8 obcí). 9

10 Níže jsou postupně rozebírány jednotlivé aspekty vyplývající z cíle řízených rozhovorů. Integrovaný systém nakládání s odpady pro Středočeský kraj (dále ISNO SK) Všechny oslovené obce, vyjma 21, měly alespoň částečnou obecnou znalost o závěrech studie Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními odpady ve Středočeském kraji, se kterými se seznámily v rámci seminářů pořádanými Středočeským krajem na začátku roku 2013, případně od Svazu měst a obcí ČR, sousední obce či svozové firmy. Obecně obce cítí potřebu být více informovány o obsahu a výstupech z předmětné studie. Postoj obcí Středočeského kraje se k ISNO SK různí. Celkem 10 obcí zastává k ISNO SK negativní postoj, 18 obcí se díky neznalosti nemohlo vyjádřit, 61 obcí zastává k ISNO SK víceméně pozitivní postoj, zejména z důvodu možnosti dalšího využití odpadů a zbylé obce mají neutrální postoj. Systém nakládání s odpady Ve všech oslovených 97 obcích je situace v odpadovém hospodářství dobrá či uspokojivá. Všechny obce zajišťují svoz a likvidaci komunálního odpadu přes svozové společnosti, z toho 10 obcí přes vlastní svozovou firmu. Směsný komunální odpad (SKO) je odvážen na skládky v převážné časti lokalizované ve Středočeském kraji. Některé obce v bezprostředním okolí Prahy vozí SKO do ZEVO Malešice (např. Hostivice). Obce jsou napojeny na systém EKO-KOM a.s. Třídí papír, plast, nápojový karton nebo plast ve směsi s nápojovým kartonem, sklo čiré a směsné, někde pouze sklo směsné, a to nádobovým systémem nebo i ve sběrném dvoře či sběrném místě, kov třídí ve většině případů přes sběrné dvory či shromažďovací místa, případně výkupny odpadů jakožto součástí systému obce. Výjimku tvoří město Sedlčany, kde je zaveden nádobový sběr kovů. Nádoby jsou ve vlastnictví obce, svozové firmy a EKO-KOM, a.s. V některých případech jsou nádoby na SKO občanů. Převládá, ale spíše stav, že nádoby jsou ve vlastnictví svozové firmy. U nádob na tříděný odpad převládá stav, že nádoby jsou ve vlastnictví obce či autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Systémy OH obcí se řídí obecně závaznou vyhláškou. U dotazovaných obcí je ve více případech stanoven místní poplatek, poplatek za komunální odpad (dle 17a zákona o odpadech) je rozšířen zejména v obcích v okolí Prahy. U obce Radim, poplatek občané v obci neplatí, odpady jsou pro občany zdarma. Zpětný odběr je z převážné většiny řešen kolektivními systémy Asekol, Elektrowin, Ekolamp, doplněný ECOBATem. Někde se ojediněle vyskytuje i registrace u kolektivního systému Rema. 10

11 Všechny obce, vyjma 5 obcí - Velký Osek, Zeleneč, Uhy, Čelákovice, Hostivice (dílčí služby) a Králův Dvůr, které nechtěly sdělit informace (obchodní tajemství), mají se svozovými firmami (externí i zřízené obcemi) uzavřenou smlouvu na komplexní služby v odpadovém hospodářství. 26 obcí má smlouvu na dobu určitou bez možnosti výpovědi smlouvy, zbytek obcí na dobu neurčitou s různou výpovědní lhůtou, nejčastěji 3-6 měsíců. Rozvoj systému OH obcí Přibližně polovina dotázaných obcí realizuje či plánuje projekty v odpadovém hospodářství. Tyto projekty jsou zaměřené především na sběr bioodpadů, vybudování kompostárny, rozšíření systému sběru separovaných odpadů, vybudování či dovybavení sběrných dvorů, rozšíření městské skládky. Tři obce připravují projekty na vybudování zařízení na mechanicko - biologickou úpravu (MBÚ) odpadů. Jsou to obec Radim (na městské skládce), obec Mníšek pod Brdy, a Mladá Boleslav. Obec Votice informovala, že firma projekt Compag Votice s.r.o. požádal o dotaci z OPŽP na technologii mechanicko biologického dotřídění. Obce Bělá pod Bezdězem, Kosmonosy a Mšeno spíše předpokládají napojení na MBÚ v Mladé Boleslavi. Psáry mají spíše zájem o menší energetický zdroj (Safina Vestec). Jesenice o rozšíření ZEVO Malešice pro obce v okolí Prahy. Překládací stanice Třináct navštívených obcí má zájem o vybudování překládací stanice na svém území, 70 obcí si toto zařízení na svém katastru nepřeje nebo nemá vhodné pozemky pro její umístění, 11 obcí by si to za určitých podmínek dokázalo představit (např. dostavba obchvatu, kompenzační podmínky, aj.) nebo doporučilo jinou z jejich pohledu vhodnou lokalitu. Obce Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Mělník jsou v těsné blízkosti navrhovaného ZEVO Mělník. Popis pozemků obcí, které by o překládací stanici mělo zájem je uveden níže. Stejně jako tabulka č. 1 shrnuje postoje všech obcí, u kterých byl řízený pohovor veden. Dále jsou uvedeny další, obcemi doporučené, vhodné lokality. Město Sedlčany překládací stanici již provozuje. Překládací stanice je dimenzována na 8,5tis tun a není aktuálně plně využita. Existuje možnost zvýšit kapacitu na cca 20 tis. tun organizací provozu. V současnosti jsou do velkokapacitních kontejnerů překládány odpady z města Sedlčany a dalších 17 obcí. Stanice nedisponuje lisovacím zařízením. Další překládací stanice je v provozu ve městě Slaný. 11

12 Obrázek č. 1: Překládací stanice Sedlčany Seznam obcí se zájmem o překládací stanici: Benešov (okres Benešov, ORP Benešov) vlastní vhodné pozemky u městské skládky v Neveklově Přibicích o velikosti 6-10 ha. Vzdálenost od zástavby cca 500 m za kopcem, blízkost železnice, krajské silnice a budoucí dálnice D3, zázemí OH, bez stížností obyvatel na toto zařízení. Bystřice (okres Benešov, ORP Benešov) vlastní vhodné pozemky u skládky o velikosti 1,5 ha cca 1 km od zástavby, blízkost železnice, krajské silnice a budoucí dálnice D3, zázemí OH, bez stížností obyvatel na toto zařízení. Trhový Štěpánov (okres Benešov, ORP Vlašim) vlastní vhodné pozemky cca 300 m od zástavby u skládky o velikosti 2 ha, zázemí OH, certifikovaná váha, obyvatelé jsou na toto zařízení zvyklí, bez stížností, u městského obchvatu, blízkost železnice, krajské komunikace, dálnice D1, blízkost dalších volných pozemků na nakládku v blízkosti železnice. Český Brod (okres Kolín, ORP Český Brod) vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu v průmyslové zóně o velikosti 1,3 ha, blízkost krajské silnice a dálnice D11, bez možnosti napojení na železnici. Kutná Hora (okres Kutná Hora, ORP Kutná Hora) vlastní vhodné pozemky a budovy v bývalém areálu Diamo v Kutné Hoře Kaňk, mimo zástavbu, dobrá dopravní obslužnost, blízkost krajské komunikace, blízkost železnice v Hlízově. Zruč nad Sázavou (okres Kutná Hora, ORP Kutná Hora) vlastní vhodné pozemky v průmyslové zóně Sázavan za povodňovým valem, mimo zástavbu, blízkost krajské komunikace, dálnice D1, železnice, možnost využití železniční vlečky. Příbram (okres Příbram, ORP Příbram) vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu na okraji města v příměstské zóně Příbram I. a Příbram IV., blízkost krajské silnice, bez možnosti napojení na železnici. Rožmitál pod Třemšínem (okres Příbram, ORP Příbram) vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu na okraji města v blízkosti technických služeb, v blízkosti krajské silnice a železnice, blízkost nádraží. 12

13 Kladno (okres Kladno, ORP Kladno) velké množství průmyslových areálů (soukromí vlastníci, např. Poldi) s výbornou vybaveností včetně vlečky. Napojení na železnici možné. Silniční doprava po R7, obchvatem okolo Slaného po komunikaci č. 16 do Mělníka (alternativa komunikaci č. 101 do Kralup nad Vltavou, Velvar a Mělníka). Obecní pozemky jsou některé vhodné, ale u výše uvedených průmyslových areálů jsou ceny za pozemky velice nízké a pro účely překládací stanice vhodnější. Uhy (okres Kladno, ORP Slaný) - vhodné prostory v rámci skládky Uhy (vlastník Skládka Uhy, spol. s r.o. - ASA). Ideální silniční napojení na Mělník po komunikaci č. 16 přes Velvary. Napojení na železnici možné vlaková zastávka Nelahozeves (vlastník pozemků České dráhy, a.s.). Brandýs nad Labem Stará Boleslav (okres Praha-východ, ORP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav) - vhodné pozemky jsou cca 500 m železničního nádraží v areálu bývalých kasáren (vlastník pozemků Ministerstvo obrany). Vhodné místo je ve Staré Boleslavi, které je na okraji obce a dostatečně odděleno a vzdáleno od zástavby. V blízkosti areálu je plánovaný obchvat města s napojením na komunikaci č. 331, která vede na Mělník. Napojení na železnici možné. Jílové u Prahy (okres Praha-západ, ORP Černošice) - vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu u průmyslové zóny (severní část obce) o velikosti cca 1 ha. Je zde v plánu obchvat obce (projekt ke schválení již na Středočeském kraji), který se má napojit na komunikaci č. 104 směr Davle. Napojení a dostupnost na dálnici D1 ne moc vhodné. Bez možnosti napojení na železnici. Vestec (okres Praha-západ, ORP Černošice) - vhodné pozemky jsou v obci v areálu Safina (Vídeňská ulice) s ideálním napojením na Pražský okruh. Bez možnosti napojení na železnici. Obcemi doporučené vhodné pozemky Krajské pozemky: pozemky Středočeského kraje po ruské armádě v blízkosti obce Milovice (okres Nymburk, ORP Lysá nad Labem), dobrá dopravní obslužnost, pevné silnice a komunikace, blízkost dálnice D11, železnice, mimo zástavbu, velké pozemky. Dnes od kraje pronajímá na 40 let Mgr. Lukáš Zach, firma" Mladá RP, s.r.o.", Tel Státní pozemky: pozemky na okraji města Rakovník, pozemky vojenského útvaru a kasáren, které armáda opouští do , zpevněné plochy, haly, velký prostor řádově desítky ha, na okraji města mimo zástavbu, u hlavní silnice a bývalé železniční vlečky. Jediná nevýhoda je vítr od západu směrem na město. Soukromé pozemky: v bývalém vojenském prostoru Vlašim - Domašín (Domašín Bruk). Pozemek je umístěn v blízkosti železnice, dálnice D1, má příjezdové komunikace, je mimo zástavbu (navrženo městem Vlašim). 13

14 Na území obce Velký Osek, v průmyslové zóně, se nacházejí soukromé pozemky a pozemky ČD, které by byly vhodné pro využití na překládací stanici. Velká plocha, blízkost železnice, možnost využití nebo vybudování železniční vlečky, krajské komunikace, silnice, dálnice D11, lodní doprava. V blízkosti obce se však nachází Přírodní rezervace NATURA Město Beroun navrhuje umístění překládací stanice na skládce v Berouně-Zdicích. Pozemek je umístěn v blízkosti železnice, dálnice D5, má příjezdové komunikace, je mimo zástavbu, zázemí v rámci odpadového hospodářství skládky. Město Nové Strašecí navrhuje využití pozemků na skládce v Rynholci. Velká plocha, zázemí odpadového hospodářství v rámci skládky, mimo zástavbu, zavedené zařízení, dobrá obslužnost jak silniční, tak i železniční. Město Kamenice ale doporučují lokalitu u D1, exit 15 (průmyslová zóna vlečka do obce Strančice). Kamenné Žehrovice navrhly průmyslovou zónu Tuchlovice. Obrázek č. 2: Znázornění možných lokalit pro umístění překládacích stanic dle zájmu jednotlivých obcí Poznámka: Obce mající zájem a možnosti o umístění překládací stanice Obce mající zájem o umístění překládací stanice za určitých podmínek Existence překládací stanice 14

15 Tabulka č. 1: Seznam navštívených obcí s informací o možnostech umístění překládací stanice kód obce počet obyv. ORP obec Bakov nad Jizerou Mladá Boleslav Bělá pod Bezdězem Mladá Boleslav Benátky nad Jizerou Mladá Boleslav 15 název okresu Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Benešov Benešov Benešov Beroun Beroun Beroun Brandýs nad Brandýs nad Labem-Stará Labem-Stará Boleslav Boleslav Praha-východ pozice k záměru překládací stanice NEMÁ ZÁJEM ZA JISTÝCH PODMÍNEK ZÁJEM, OBECNÍ POZEMKY V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ (určité dopravní limity a blízkost NATURA 2000) NESOUHLASÍ SE ZÁMĚREM NA VYBUDOVÁNÍ PŘEKLÁDACÍ STANICE ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY Bystřice Benešov Benešov ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY Cerhenice Kolín Kolín NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Čáslav Čáslav Kutná Hora NEMÁ ZÁJEM Čelákovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Praha-východ NEMÁ ZÁJEM (pouze kdyby nebylo jiné alternativy) Černošice Černošice Praha-západ Český Brod Český Brod Kolín Čisovice Černošice Praha-západ Dobříš Dobříš Příbram Dolní Beřkovice Mělník Mělník Dolní Břežany Černošice Praha-západ Horní Počaply Mělník Mělník NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ - MOŽNÁ, ALE SOUKROMÉ MÁ ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY LIMITOVANÉ NEDOSTATEČNOU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTÍ (potřeba obchvatu) Problém s dopravou, příliš blízko plánovanému ZEVO NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Problém s dopravou, příliš blízko

16 obec kód obce počet obyv. ORP 16 název okresu pozice k záměru překládací stanice plánovanému ZEVO NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Hořovice Hořovice Beroun VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM (případně jen pro odpad z obce Hostivice Černošice Praha-západ Hostivic) Jesenice Černošice Praha-západ NEMÁ ZÁJEM Jesenice Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM Jílové u ZÁJEM, VHODNÉ Prahy Černošice Praha-západ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Jince Příbram Příbram VHODNÉ POZEMKY OTEVŘENI K DISKUZI, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY (potřeba odkoupit, dobrá dopravní obslužnost) Kamenice Říčany Praha-východ Kamenné NEMÁ Žehrovice Kladno Kladno VHODNÉPOZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Kladno Kladno Kladno POZEMKY NEMÁ ZÁJEM (velmi Brandýs nad teoreticky pozemky Labem-Stará v areálu kasáren Klecany Boleslav Praha-východ průmyslová zóna) Kněževes Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM Kolín Kolín Kolín NEMÁ ZÁJEM Mladá Kosmonosy Mladá Boleslav Boleslav NEMÁ ZÁJEM Kostelec nad Černými lesy Říčany Kolín NEMÁ URČITĚ ZÁJEM Kostelec nad NEUTRÁLNÍ POSTOJ, VHODNÝMI POZEMKY NEDISPONUJE, Labem Neratovice Mělník POZEMKY SŽDC NEPŘEJE SI MÍT TAKOVÉTO ZAŘÍZENÍ NA SVÉM KATASTRU Kouřim Kolín Kolín Kralupy nad Kralupy nad Vltavou Vltavou Mělník NEVÍ Králův Dvůr Beroun Beroun Kutná Hora Kutná Hora Kutná Hora Lety Černošice Praha-západ Libušín Kladno Kladno NEPŘEJE SI MÍT TAKOVÉTO ZAŘÍZENÍ NA SVÉM KATASTRU ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ, ALE

17 obec kód obce počet obyv. Lysá nad Labem ORP Lysá nad Labem 17 název okresu pozice k záměru překládací stanice SOUKROMÉ NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Nymburk Mělník Mělník Mělník - Městec NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Králové Poděbrady Nymburk VHODNÉ POZEMKY Lysá nad NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Milovice Labem Nymburk VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Mnichovice Vlašim Benešov VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM (nedaleko Mnichovo Mnichovo Mladá Mělníka možnost Hradiště Hradiště Boleslav přímého svozu) NEMÁ ZÁJEM (překladiště v areálu společnosti UVR Mníšek) Mníšek pod Brdy Černošice Praha-západ Brandýs nad Labem-Stará NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Mochov Boleslav Praha-východ VHODNÉ POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ, ALE SOUKROMÉ I OBECNÍ, NEJSOU Mšeno Mělník Mělník PŘÍLIŠ NAKLONĚNI Kralupy nad Nelahozeves Vltavou Mělník NEMÁ ZÁJEM TEORETICKY ANO Neratovice Neratovice Mělník V AREÁLU SPOLANY Neveklov Benešov Benešov NEMÁ ZÁJEM Nové Strašecí Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Nymburk Nymburk Nymburk VHODNÉ POZEMKY Brandýs nad URČITÉ NEMÁ ZÁJEM, Odolena Labem-Stará NEMÁ VHODNÝ Voda Boleslav Praha-východ POZEMEK Pavlíkov Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Pečky Kolín Kolín VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Poděbrady Poděbrady Nymburk Poříčí nad Sázavou Benešov Benešov NEMÁ ZÁJEM Postupice Benešov Benešov NEMÁ ZÁJEM Průhonice Černošice Praha-západ NEMÁ ZÁJEM Přerov nad Labem Lysá nad 1097 Labem Nymburk NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Příbram Příbram Příbram POZEMKY

18 kód počet pozice k záměru ORP název okresu obec obce obyv. překládací stanice Psáry Černošice Praha-západ NEMÁ ZÁJEM Radim Kolín Kolín NEPŘEJE SI MÍT TAKOVÉTO ZAŘÍZENÍ NA SVÉM KATASTRU Rakovník Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM Roztoky Černošice Praha-západ NEMÁ ZÁJEM Roztoky Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM Rožmitál pod Třemšínem Příbram Příbram ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY Rudná Černošice Praha-západ NEMÁ ZÁJEM, NEMAJÍ VHODNÉ OBECNÍ POZEMKY Řevnice Černošice Praha-západ POTŘEBA VÍCE INFORMACÍ, ALE ASI NEVHODNÉ POZEMKY Řevničov Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM Říčany Říčany Praha-východ URČITĚ NEMÁ ZÁJEM (problém s dopravou) Sadská Nymburk Nymburk NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Sedlčany Sedlčany Příbram PROVOZ PŘEKLÁDACÍ STANICE Sedlec- Prčice Sedlčany Benešov NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Senomaty Rakovník Rakovník NEMÁ ZÁJEM Slaný Slaný Kladno VHODNOST POZEMKŮ - MOŽNÁ, ALE SOUKROMÉ - bývalá kasárna, není na katastru obce, PŘEKLÁDACÍ STANICE Starý Kolín Kolín Kolín NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Stochov Kladno Kladno VHODNOST POZEMKŮ - MOŽNÁ, ALE SOUKROMÉ Trhový Štěpánov Vlašim Benešov ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY Týnec nad Labem Kolín Kolín NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Týnec nad Sázavou Benešov Benešov NEMÁ ZÁJEM Uhlířské Janovice Kutná Hora Kutná Hora NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY Uhy Slaný Kladno TEORETICKY MOŽNÉ, VHODNÉ POZEMKY Úvaly Brandýs nad 5864 Labem-Stará Praha-východ NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY 18

19 kód obce počet obyv. pozice k záměru překládací stanice obec ORP název okresu Boleslav Velké NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Popovice Říčany Praha-východ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ VHODNÉ Velký Osek Kolín Kolín POZEMKY Kralupy nad NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Veltrusy Vltavou Mělník VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Vestec Nymburk Nymburk POZEMKY Vlašim Vlašim Benešov NEMÁ ZÁJEM Votice Votice Benešov NEMÁ ZÁJEM Vrané nad NEMÁ ZÁJEM, Vltavou Černošice Praha-západ NEVHODNÁ LOKALITA AKTUÁLNĚ NEMÁ VHODNÉ POZEMKY, ALE JE OTÁZKA JEDNÁNÍ A VYMEZENÍ VHODNÉHO POZEMKU Zaječov Hořovice Beroun V ÚP Zdiby Zeleneč Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Praha-východ Praha-východ Zlatníky Černošice Praha-západ Zruč nad Sázavou Kutná Hora Kutná Hora Ždánice Kolín Kolín Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. POTŘEBA VÍCE INFORMACÍ, VHODNOST POZEMKŮ, ALE I SOUKROMÉ NEMÁ ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY BY BYLY K DISPOZICI NEJSOU PROTI, ALE VE VLASTNICTVÍ OBCE NEJSOU VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY 19

20 1.3 Shrnutí dotazníkové šetření V rámci dotazníkového šetření bylo obesláno 466 obcí. Z těchto oslovených 466 respondentů dotazníkového šetření se 323 respondentů nevyjádřilo, resp. nevrátilo vyplněný dotazník (viz graf č.1). Návratnost a úspěšnost dotazníkové akce byla tedy ve výši 31% (143 respondentů zaslalo zpět vyplněný dotazník) viz graf č.1. Jednotlivé okresy ve Středočeském kraji byly v rámci dotazníkového šetření osloveny rovnoměrně v závislosti na počtu obyvatel. Největší návratnost vyplněných dotazníků byla u okresu Kutná Hora a Příbram. Naopak nejmenší návratnost byla u okresu Nymburk a Rakovník. Jak vyplývá z grafu č. 2 byla návratnost vyplněných dotazníků v přepočtu na obyvatel Graf č. 1: Návratnost dotazníkového šetření Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 20

21 Graf č. 2: Návratnost dotazníkového šetření (přepočet na obyvatele) Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Nakládání s odpady v systému obce V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na nakládání s odpady v systému obce, zejména pak ke směsnému komunálnímu odpadu, tříděnému sběru využitelných složek, oddělenému sběru bioodpadu aj. Tato část dotazníku mapovala spokojenost obcí a měst se současným řešením nakládání s odpady, sběr a svoz jednotlivých odpadových komodit, vybavenost obcí a měst v rámci odpadového hospodářství. Dotázaní respondenti uvedli, že jsou z 93 % spokojeni se současným řešením nakládání s odpady (z toho 45 % spíše ano ). Svoz směsného komunálního odpadu u 24 % dotázaných respondentů provádí svozová společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., dále pak z 15 % Rumpold, s.r.o. a z 13 %. A.S.A., spol. s.r.o. (viz graf č. 4). Směsný komunální odpad je ukládán ve většině případů na skládku (62 % obcí uvedlo na skládku ). Smluvní zajištění obcí je různorodé, v některých případech uzavírají smlouvy na dobu určitou (21 % dotázaných respondentů) nebo dobu neurčitou (35 % dotázaných respondentů). Zbylí respondenti neodpověděli. Na otázku, jak daleko je SKO svážen 38 % dotázaných respondentů nedokázalo odpovědět, 15 % dotázaných respondentů uvedlo, že vzdálenost je do 10 km, 14 % uvedlo vzdálenost v intervalu 10 až 15 km, 8 % uvedlo vzdálenost v intervalu 15 až 20 km (viz graf č. 7). Na otázku Kam je odvážen tříděný sběr 39 % dotázaných respondentů uvedlo neurčitou odpověď, 28 % odpověď neuvedlo, 26 % tříděného odpadu je sváženo na dotříďovací linku, 4 % na překládací stanici, 3% ke zpracovateli. Shrnutí výsledků druhé části dotazníku prezentují následující grafy č. 3 až č

22 Graf č.3: Otázka - Jste spokojeni se současným řešením nakládání s odpady ve Vaší obci? Graf č.4: Otázka - Kdo provádí svoz SKO ve Vaší obci? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 22

23 Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 5: Otázka - Kam je SKO odváženo? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 23

24 Graf č. 6: Otázka - Smluvní zajištění svozu SKO Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 7: Otázka Jak daleko se SKO vozí? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 24

25 Graf č. 8: Otázka - Kam je tříděný sběr odvážen? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 9: Otázka - Kdo provádí svoz odděleného sběru bioodpadu? 25 Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s.

26 Plánovaný/předpokládaný rozvoj obce v oblasti OH Ve třetí části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na předpokládaný rozvoj obce v oblasti OH. Tato část dotazníku mapovala znalost a informovanost o vývoji legislativy v OH (zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především neupravených směsných komunálních odpadů), představy a rozvoj OH v dané obci, dále pak postoj či souhlas se závěry studie Technickoekonomická analýza Integrovaného systému nakládání s KO ve Středočeském kraji. V závěru třetí části dotazníku byli respondenti dotazováni, zda mají zájem o zapojení do krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO SK) či zda mají zájem o vytvoření překládací stanice na území obce, aj. Průzkum ukázal, že 68 % dotázaných respondentů je informováno o předpokládaném vývoji legislativy v OH, zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především neupravených směsných komunálních odpadů. Dále 85 % dotázaných respondentů neplánuje v nejbližší době významnou změnu ve způsobu nakládání s odpady spadajícími do systému obce. 81 % dotázaných respondentů aktuálně nerealizuje projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství. 78 % dotázaných respondentů neplánuje v nejbližší době projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství. 38 % dotázaných respondentů má informace o projektu Integrovaného systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Přičemž 26 % dotázaných respondentů souhlasí se závěry studie k ISNO SK týkající se energetického využití směsných komunálních odpadů. 72 % dotázaných respondentů by nemělo zájem o realizaci překládací stanice na území své obce. Na otázku, zda existují ve Vaší obci vhodné pozemky neodpovědělo 56 % dotázaných respondentů, 36 % dotázaných respondentů nemá vhodné pozemky na umístění překládací stanice. Shrnutí výsledků třetí části dotazníku prezentují následující grafy č. 10 až č

27 Graf č. 10: Otázka - Jste informováni o předpokládaném vývoji legislativy v OH, zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především směsných komunálních odpadů? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 11: Otázka - Plánujete v nejbližší době významnou změnu ve způsobu nakládání s odpady spadajícími do systému obce? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 27

28 Graf č. 12: Otázka - Realizujete aktuálně projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 13: Otázka - Plánujete v nejbližší době projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 28

29 Graf č. 14: Otázka - Máte informace o projektu Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) ve Středočeském kraji? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 15: Otázka - Pokud ano, souhlasíte se závěry studie k ISNO týkající se energetického využití směsných komunálních odpadů? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 29

30 Graf č. 16: Otázka - Máte zájem o zapojení se do tohoto krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 17: Otázka - Měli byste zájem o realizaci překládací stanice na území Vaší obce? 30 Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s.

31 Graf č. 18: Otázka - Pokud ANO, existují ve Vaší obci vhodné pozemky? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Seznam obcí se zájmem o překládací stanici: Nebužely (okres Mělník, ORP Mělník) soukromý vlastník cihelny (otevřený k jednání), území ve vytěženém území dobývacího prostoru po těžbě cihlářské hlíny nebo v budovách cihelny či na rozsáhlé zpevněné ploše u cihelny, areál cihelny v bezprostřední blízkosti okresní silnice 273 a kolem areálu vede železniční trať Mělník Ml. Boleslav, mimo zástavbu. Dále pouze obce Struhařov, Ptice a Libeř odpověděly SPÍŠE ANO na otázku k zájmu o umístění překládací stanice. Z toho pouze Struhařov uvedl, že má i vhodné pozemky (bez další specifikace). K záměru vybudování překládacích stanic se vyjádřila také obec Krakovany, která současně vyjádřila názor i celého Svazku obcí Týnecko a to ve smyslu, že zásadně nesouhlasí s umístěním překládací stanice na správním území obce Krakovany a ani na území Svazku obcí Týnecko, a to z důvodu, že oblast je již zatížena provozem elektrárny Chvaletice a rozvodny v Týnci nad Labem. 31

32 1.4 Přehled a charakteristika existujících sdružení obcí v rámci kraje Popis nejvýznamnějších existujících sdružení obcí v rámci Středočeského kraje je popsán níže Spolupráce obcí: shrnutí z řízených rozhovorů Z realizovaných řízených rozhovorů vyplývá, že většina navštívených obcí (vyjma 16 obcí) jsou registrovány v určitém sdružení/svazku za účelem spolupráce. Jedná se o dobrovolné svazky obcí (DSO) či jiné právní formy jako obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) či občanské společnosti (o.s.) nesoucí různé názvy (místní akční skupina (MAS), svazek/sdružení obcí či mikroregiony). Tyto právní formy byly založeny zejména za účelem spolupráce a rozvoje regionu v různých oblastech (cestovní ruch, životní prostředí, dopravní obslužnost). Z navštívených obcí pouze 8 obcí je sdruženo ve svazku obcí, založeném za účelem aktivit v odpadovém hospodářství. Jedná se o svazky obcí EKOSO a NY-KO. Trhový Štěpánov (okres Benešov, ORP Vlašim), je členem svazku obcí EKOSO, který vlastní společnost EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. Společnost je provozovatelem skládky odpadů, sběrného dvora, kompostárny, realizuje přepravy nebezpečných odpadů, přepravy a pronájmu kontejnerů pro různé druhy odpadů, výroby a prodeje vyrobeného hnojiva. Kostelec nad Černými lesy, Ždánice, Velký Osek (okres Kolín, ORP Kolín) a Městec Králové (okres Nymburk, ORP Poděbrady) jsou zapojeny ve svazku SVAZEK OBCÍ NY-KO, který založil vlastní svozovou firmu NYKOS, a.s. Tento svazek provádí sběr, svoz a využití či odstranění komunálního odpadu a jeho vyseparovaných, objemných a nebezpečných složek a provozování sběrného dvora. Několik dalších svazků obcí v minulosti či aktuálně vyvíjí také dílčí činnosti v odpadovém hospodářství. Jedná se o Mikroregion Dolnobřežansko, který v minulosti provedl společné výběrové řízení na svozovou firmu, a ve kterém proběhlo mírné sblížení poplatků za odpad. Dále Svazek obcí Mníšecký region, u kterého existuje společná smlouva na svoz nebezpečných odpadů a zpětný odběr vyřazených elektrozařízení, dále mají v plánu vybudovat společný sběrný dvůr. V neformální spolupráci v rámci OH jsou obce Vestec a Jesenice (starostové), kteří uvažují o nákupu svozového vozidla na tříděný odpad pro obě obce, v případě úspěchu přichází v úvahu i svoz směsného komunálního odpadu. Několik zástupců obcí se pozitivně vyjádřilo k teoretické možnosti řešit v rámci již funkčního svazku obcí i oblast odpadového hospodářství (nejedná se o vyjádření za svazek jako celek). Jedná se například o Mikroregion Baba, Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska, Region Povodí Mratínského potoka, Svazek obcí Dolní Povltaví, 32

33 Svazek obcí Mladoboleslavský venkov, Svazek obcí region Jihozápad, Svazek obcí Region Dolní Berounka Spolupráce obcí: shrnutí z dotazníků Příslušná část dotazníku mapovala zejména vzájemnou spolupráci, funkčnost a případnou spolupráci obcí v odpadovém hospodářství. Dotázaní respondenti jsou z 81 % členy nějakého sdružení, svazku, mikroregionu či MASky. Z dotázaných respondentů je 51 % členem mikroregionu, 40 % členem sdružení či svazku a 57 % je členem MASky. Dotázaní respondenti jsou z 55 % spokojeni a ze 32 % spíše spokojeni s fungováním mikroregionu. Dotázaní respondenti jsou z 49 % spokojeni a ze 39 % spíše spokojeni s fungováním sdružení či svazku. Nakonec dotázaní respondenti uvedli, že jsou z 48 % spokojeni a z 37 % spíše spokojeni s fungováním MASky. Shrnutí odpovědí je patrné na grafech č Graf č.19: Otázka - Je obec členem sdružení/svazku/mikroregionu/masky? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 33

34 Graf č. 20: Otázka - Je obec členem mikroregionu? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 21: Otázka - Je obec členem svazku či sdružení? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 34

35 Graf č. 22: Otázka - Je obec členem MASky? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 23: Otázka - Jste spokojeni s fungováním mikroregionu? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 35

36 Graf č. 24: Otázka - Jste spokojeni s fungováním svazku či sdružení? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Graf č. 25: Otázka - Jste spokojeni s fungováním MASky? Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. 36

37 1.4.3 Spolupráce obcí ve Středočeském kraji v oblasti odpadového hospodářství Z výše uvedených kapitol vyplývá, že obce a města Středočeského kraje využívají ke spolupráci či realizaci společných záměrů několik právních forem spolupráce. Z hlediska funkčnosti pro odpadové hospodářství lze za nejvhodnější právní formu považovat dobrovolný svazek obcí (DSO). Dobrovolné svazky obcí jsou upraveny v Obecního zřízení. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Dle 50 odst. 1 písm. b) Obecního zřízení pak může být předmětem dobrovolného svazku obcí také zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění. Dobrovolný svazek obcí je vhodný zejména z pohledu ochrany majetku obcí a široké možnosti jejich kontroly ze strany občanů. V názvech existujících sdružení místních samospráv Středočeského kraje se objevují mikroregiony, regiony, místní akční sdružení a další. Bez ohledu na zvolený název musí mít předmětné sdružení některou ze zákonem upravených právních forem. Jejich nejběžnější právní formou jsou právě dobrovolné svazky obcí. Místní akční skupiny mají nejčastější formu občanských sdružení nebo obecně prospěšných společností. MAS sdružuje živnostníky, podnikatele v zemědělství, právnické osoby, neziskové organizace a subjekty místní veřejné správy a státní správy působící v regionu MAS. Namátkou ve Středočeském kraji existují například tyto MASky: MAS POSÁZAVÍ, o.p.s., MAS LÍPA pro venkov, o.s., MAS POŠEMBEŘÍ, o.p.s., MAS PODLIPANSKO, o.p.s., MAS ZÁLABÍ, MAS POLABÍ, o.p.s., MAS PODBRDSKO, MAS SEDLČANSKO, MAS RAKOVNICKO, o.p.s., MAS ČESKÝ RÁJ, MAS Dolnobřežansko, o.p.s. či MAS STŘEDNÍ POJIZEŘÍ. Pro případ využití existujících forem spolupráce pro oblast odpadového hospodářství se dále zaměřujeme na sdružení s právní formou dobrovolného svazku obcí. Ve Středočeském kraji existují pouze dva dobrovolné svazky obcí, které byly založeny za účelem řešení společných aktivit v oblasti odpadového hospodářství: EKOSO, svazek obcí a Svazek obcí NY-KO. EKOSO, svazek obcí sdružuje 47 obcí (okres Benešov) a je jediným vlastníkem společnosti EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. Sídlo sdružení je v obci Trhový Štěpánov. Společnost EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. provozuje skládku odpadů, sběrný dvůr, kompostárnu, realizuje přepravy nebezpečných odpadů, přepravy a pronájmu kontejnerů pro různé druhy odpadů, výroby a prodeje vyrobeného hnojiva. Svazek obcí NY-KO sdružuje 37 obcí (okres Kolín) a má sídlo v obci Ždánice. Cílem svazku je: 1) zavedení kompatibilního systému třídění, svozu a likvidace odpadu v obcích; 37

38 2) vytvoření ekonomických, technických podmínek zejména pro: - vybudování a provozování skládky odpadů - rozšíření a zdokonalení systému třídění, sběru, přepravy a hospodaření s TKO - rozvoj jednotlivých činností podle stavu vědy a techniky 3) podnikání v oblasti nakládání s odpady. Provádí svoz odpadů pomocí vlastní svozové formy NYKOS, a.s., která je ze 40 % vlastněna svazkem a z 60 % firmou Marius Pedersen Group. Jak bylo uvedeno výše, lze pro společné řešení odpadové problematiky využít i další sdružení s právní formou dobrovolného svazku obcí (region, mikroregion, sdružení, ). Sdružení obcí s právní formou dobrovolného svazku obcí uvádí tabulka č. 2. Celkem bylo ve Středočeském kraji identifikováno 84 svazků obcí. Nejvíce DSO existuje v okresech Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Mělník, Mladá Boleslav či Rakovník. Co do počtu sdružených obcí je nejpočetnější Svazek měst a obcí Rakovnicka (72 měst a obcí), EKOSO, Svazek obcí (47), Svazek obcí NY-KO (37), Mikroregion Hořovicko (28), Svazek obcí Mladoboleslavský venkov (24), Region Taxis Bohemia (24), Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska (23), Svazek obcí Dolní Povltaví (23) Sdružení obcí Sedlčanska (22), Svazek obcí Kokořínska (22), DSO Mikroregion povodí Bakovského potoka (22). U ostatních DSO je počet obcí dvacet a méně. Účel zájmu spolupráce je definováno převážně obecně jako celkový rozvoj regionu. Seznam sdružení s právní formou dobrovolného svazku obcí je uveden v tabulce č. 2. V komentáři je uvedena také možnost využití pro společné řešení odpadového hospodářství. Tato konstatování vychází z terénních šetření či vlastní znalosti terénu, nejedná se o oficiální vyjádření jednotlivých svazků, proto je k těmto údajům potřeba přistupovat pouze orientační s potřebou případného ověření aktuálního stavu. Tabulka č. 2: Přehled existujících sdružení obcí s právní formou DSO ve Středočeském kraji název okres / sídlo DSO BENE-BUS Benešov /Benešov 111 DSO Drábské světničky DSO Pečecký region DSO VeltrusDominio DSO - Mikroregion povodí Bakovského potoka Mladá Boleslav / Mnichovo Hradiště Kolín, Nymburk /Pečky počet sdružených obcí účel DSO financování dopravní obslužnost obcí na Benešovsku 13 celkový rozvoj oblasti 15 Mělník / Veltrusy 19 Kladno /Zlonice 22 celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch zkvalitnění života v kraji, čerpání z fondů EU celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch DSO Kladensko a Kladno / Kačice 7 celkový rozvoj mikroregionu, komentář k využití pro OH spíše NE 38

39 název Slánsko DSO Klejnárka EKOSO Svazek obcí Mikroregion Baba Mikroregion Blaník Mikroregion Cerhovicko Mikroregion Čáslavsko Mikroregion Černokostelecko Mikroregion Čistá - Senomaty Mikroregion Český Kras Pláně Mikroregion Český Smaragd okres / sídlo Kutná Hora / Církvice Benešov /Trhový Štěpánov Mladá Boleslav / Kosmonosy Benešov /Louňovice pod Blaníkem Beroun / Cerhovice Kutná Hora, Praha východ / Čáslav Říčany /Konojedy Rakovník / Senomaty Beroun, Praha západ / Třebotov Benešov / Trhový Štěpánov počet sdružených obcí účel DSO ŽP, cestovní ruch 2 rozvoj mikroregionu 47 odpadové hospodářství ANO celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj regionu a cestovního ruchu rozvoj mikroregionu, ochrana ŽP spolupráce, integrace a vytváření silnějších celků rozvoj cestovního ruchu, sportovního a kulturního života celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch rozvoj oblasti komentář k využití pro OH teoreticky ANO NE Mikroregion Dolnobřežansko Praha západ / Dolní Břežany Mikroregion Dubina Kutná Hora /Kluky 8 8 OH: v minulosti provedeno společné výběrové řízení na svozovou firmu, proběhlo mírné sblížení poplatků za odpad Koordinace v území, investční akce teoreticky ANO Mikroregion Benešov / Votice 10 celkový rozvoj mikroregionu spíše NE Džbány Mikroregion Rozsah paragrafu 50 zákona Beroun / Svinaře 13 Horymír č. 128/2000 Sb. Mladá Boleslav / rozvoj mikroregionu, ŽP, Mikroregion Chlum 7 Dobrovice cestovní ruch Mikroregion Benešov / Celkový rozvoj mikroregionu, 20 CHOPOS Chotýšany cestovní ruch Mikroregion celkový rozvoj mikroregionu, Beroun /Hudlice 12 Hudlicko ŽP, cestovní ruch Mikroregion dopravní obslužnost a rozvoj Beroun /Hořovice 28 spíše NE Hořovicko mikroregionu Mikroregion Klonk Beroun / Tmáň 5 celkový rozvoj mikroregionu Mikroregion Kutná Hora/Kutná rozvoj mikroregionu a cestovní 5 spíše NE Kutnohorsko hora ruch Benešov, Praha Mikroregion Malé rozvoj mikroregionu a cestovní východ / 10 Posázaví ruch Chocerady Mikroregion Nymbursko Mikroregion Od Okoře k Vltavě Mikroregion Podblanicko Mikroregion Poděbradské Polabí Mikroregion Ladův kraj Nymburk / Nymburk Mělník, Praha západ /Velké Přílepy 18 8 Benešov / Vlašim 9 Nymburk / Poděbrady rozvoj mikroregionu celkový rozvoj regionu, turistický ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch 20 rozvoj mikroregionu Praha - východ 18 šíření díla Josefa Lady NE spíše NE 39

40 název Mikroregion Polabský Luh Mikroregion Posázavský kruh Mikroregion Středokluky a okolí Mikroregion Polabí Mikroregion Svatojiřský les Mikroregion Svatojiřský potok Mikroregion Týnecko Mikroregion Třemšín Mikroregion údolí Lidického potoka Mikroregion Údolí Vltavy Mikroregion Zbraslavicko a sdružené obce Mikroregion Želivka Region Jenštejnského podhradí Region Povodí Mratínského potoka Region Taxis Bohemia Rozvoj venkova Sdružení obcí Kersko Sdružení obcí Kokořínska Sdružení obcí Kutnohorský venkov Sdružení obcí Balkán Sdružení obcí mikroregionu Novostrašensko Sdružení obcí Neveklova Sdružení obcí Sedlčanska Sdružení obcí Uhlířskojanovicko a Střední Posázaví Společenství obcí Čertovo břemeno okres / sídlo Kolín, Nymburk / Kolín Kutná Hora / Zruč nad Sázavou Kladno, Praha západ / Středokluky Nymburk, Brandýs nad Labem/ Lysá nad Labem počet sdružených obcí účel DSO celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch Nymburk /Loučeň 4 zkvalitnění života v kraji Kladno, Mělník / Zvoleněves Benešov / Týnec nad Sázavou Příbram / Hvožďany Kladno, Praha západ / Buštěhrad Mělník, Praha východ, Praha západ / Kralupy nad Vltavou Kutná Hora / Zbraslavce Benešov / Bernartice Praha východ / Jenštějn Mělník, Praha východ /Měšice Mladá Boleslav, Nymburk / Loučeň Kutná hora / Potěhy Nymburk / Třebestovice Mělník, Praha východ /Řepín Kutná hora /Chlístovice 8 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch 9 rozvoj mikroregionu NE 11 rozvoj mikroregionu 11 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch komentář k využití pro OH spíše NE 5 zkvalitnění života v kraji spíše NE koordinace území a investiční akce rozvoj mikroregionu a cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch 24 rozvoj regionu 9 rozvoj mikroregionu 3 22 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch 12 rozvoj mikroregionu Rakovník / Slabce 10 rozvoj mikroregionu Rakovník / Nové Strašecí Benešov /Neveklov 14 8 Příbram /Sedlčany 22 Kolín, Kutná Hora / Uhlířské Janovce Benešov, Tábor / Sedlec - Prčice celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch 20 investiční akce 12 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch, ANO, ale zatím se nezamýšleli nad konkrétním způsobem spíše NE spíše NE

41 název Střední Povltaví Svazek měst a obcí Rakovnicka Svazek obcí Březnicko Svazek obcí Cecemínsko Svazek obcí Cidlina Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Svazek obcí Dolní Povltaví Svazek obcí kanalizace a vodovody Křivoklátské Svazek obcí Kostomlatska Svazek obcí Máchův kraj Svazek obcí mikroregionu Kněževes Svazek obcí mikroregionu Kolínské Zálabí Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem Svazek obcí Mikroregion Třemšín Svazek obcí mikroregionu Zásmucko Svazek obcí Mladoboleslavský venkov Svazek obcí Mníšecký region Svazek obcí NY- KO Svazek obcí Pod Vysokou okres / sídlo Praha západ/štěchovice Rakovník / Rakovník počet sdružených obcí 6 Přímbram / Chrást 11 Mělník, Praha východ /dřísy Kolín, Nymburk /Libice nad Cidlinou Příbram / Dobříš 23 Mělník, Praha východ, Praha - západ Rakovník / Rakovník Nymburk / Kostomlaty nad Labem účel DSO zaměstnanost, propagace regionu, apod. celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch 72 celkový rozvoj mikroregionu NE celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch 8 rozvoj mikroregionu 8 celkový rozvoj mikroregionu ochrana společných zájmů a zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahující svým rozsahem a významem každou účastnickou obec celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj regionu, výstavba kanalizace 2 rozvoj mikroregionu komentář k využití pro OH teoreticky ANO teoreticky ANO, ale sdružení nemá velký potenciál / Doksy rozvoj oblasti a zisk dotací hypoteticky ANO Kolín / Kněževes 10 Kolín / Býchory 12 Kolín / Kouřim 16 Kolín / Radovesnice Příbram/Hvožďany 11 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch 9 celkový rozvoj mikroregionu celkový rozvoj, rekonstrukce a modernizace místních komunikací spíše NE Kolín /Ždánice 4 rozvoj mikroregionu spíše NE Mladá Boleslav /Chotětov Praha západ / Čísovce 24 rozvoj mikroregionu teoreticky ANO 14 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch OH: Společná smlouva na NO a EEZ, plán na vybudování společného SD ANO Kolín / Ždánice 37 Odpadové hospodářství spíše NE Kolín / Červené Pečky 6 celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch 41

42 název Svazek obcí Podbrdského regionu Svazek Poddžbánsko Svazek obcí Liběchovky Svazek obcí Region Dolní Berounka Svazek obcí region Jihozápad Svazek obcí Střední Pojizeří Svazek obcí Úvalsko Tři údolí okres / sídlo Příbram / Trhové Dušníky Rakovník /Krupá 11 Mělník /Liběchov 6 Beroun, Praha západ / Dobřichovice Beroun, Praha západ / Jinočany Mladá Boleslav /Klášter Hradiště nad Jizerou Praha východ / Úvaly počet sdružených obcí účel DSO 13 rozvoj mikroregionu Benešov / Chlístov 5 Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. rozvoj území, cestovní ruch, ekologie celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovního ruchu komentář k využití pro OH teoreticky ANO, zatím si OH řeší obce sami nebrání se společnému postupu v otázkách OH ANO 42

43 2. Připravované projekty v OH na území kraje Tato část studie hodnotí pouze takové projekty, které mohou být relevantní pro předmět plnění Studie, tj. projekty, které mohou mít návaznost na navrhovanou síť překládacích stanic. Vzhledem k tomu, že Studie vychází ze závěrů předchozích studií pro přípravu integrovaného systému Technickoekonomická analýza integrovaného sytému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji (dále také studie ISNKO ), je analýza připravovaných projektů zaměřená především na zařízení pro zpracování směsných komunálních odpadů. Pro nakládání se směsnými komunálními odpady byla navržena a odsouhlasena dle studie ISNKO jako nejvýhodnější varianta, která předpokládá výstavbu kapacitní jednotky ZEVO v lokalitě Mělník, který bude schopna absorbovat veškerou produkci především směsných KO (kat. č ) a odpadů objemných (kat. č ). Pro přepravu cca tis. tun těchto energeticky využitelných komunálních odpadů by měla být vybudována síť překládacích stanic na území kraje. Překládací stanice mohou sloužit i pro další druhy odpadů, které je potřeba přepravovat na delší vzdálenosti při zachování efektivních nákladů. K takovým odpadům patří například využitelné odpady z tříděného sběru nebo některé druhy biologicky rozložitelných odpadů. Předpokladem využití překládacích stanic pro tyto uvedené komodity je existence velkokapacitních zařízení na úpravu odpadů (dotřiďovací linky) nebo kompostárny či jiného zařízení na zpracování bioodpadů. Analýza stávajících a připravovaných zařízení nepotvrdila zatím žádný zásadní projekt na výstavbu těchto zařízení a to ani v těch částech kraje, kde tato zařízení chybí nebo jsou obtížně dostupná (např. JV kraje). Předmětem podrobnější analýzy připravovaných zařízení jsou především připravovaná zařízení na mechanicko-biologickou úpravu směsných komunálních odpadů, které byly zmíněny ve studii ISNKO, a které mohou představovat alternativní řešení pro využívání části SKO ze Středočeského kraje, pokud nebude realizován projekt ZEVO. 2.1 Zařízení MBÚ V rámci studie ISNKO bylo identifikováno 6 záměrů výstavby technologického konceptu MBÚ v souhrnné kapacitě tun SKO na vstupu (tabulka č. 3). 43

44 Tabulka č. 3: Seznam záměrů výstavby technologického konceptu MBÚ umístění MBÚ kapacita (kt) Nové Strašecí 60 Obec Radim 75 Mníšek pod Brdy 30 Mladá Boleslav 45 Uhy 150 Benátky nad Jizerou 70 celkem 430 Zdroj: studie ISNKO Pro potřeby studie o překládacích stanicích byly veškeré navrhované lokality opětovně prověřeny. Byla kontaktována většina potenciálních provozovatelů s cílem upřesnit skutečný potenciál uvedených záměrů. Analýza ukázala, že několik záměrů bylo zrušeno. Některé další projekty jsou pouze dlouhodobými záměry, které zatím nejsou konkretizovány do realizační fáze a to často ani té projektové. Záměr realizace výstavby MBÚ v lokalitě Nové Strašecí je ukončen z důvodů neujasněné koncepce využívání kalorické frakce. Provozovatel předpokládal využívání kalorické frakce ve zplyňovacím zařízení ve Vřesové (Karlovarský kraj), které ale stále není pro spoluspalování odpadů upraveno. Tři identifikované lokality pro výstavbu MBÚ jsou aktuálně ve fázi žádosti o přidělení dotačních prostředků na výstavbu, jak dokumentuje tabulka č. 4 z připravovaného POH České republiky. Tabulka č. 4: Lokality pro výstavbu MBÚ dle návrhu POH ČR Zdroj: MŽP ČR Všechny tři záměry byly konzultovány s investory s tím, že základním předpokladem úspěšnosti projektů je získání výše uvedené dotace, bez kterých je ekonomika daných záměrů problematická. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivní praktickou uplatnitelnost jednotlivých uvedených projektů, je možnost uplatnění kalorické frakce na energetickém trhu. 44

45 Lokality Mníšek pod Brdy a Radim mají primárně zajištěn odbyt kalorické frakce pro využívání v cementárnách (Prachovice, Radotín). Využívání kalorické frakce je z pohledu zajištění kvality obtížné, ale dosažitelné i vzhledem k poměrně širokému spektru energeticky využívaných odpadů v technologii výroby cementu. Např. cementárna Prachovice má zřízenu externí firmu ECOREC, která zajišťuje v moderním zařízení míchání různých odpadů pro zajištění kvalitního paliva, které bude mít nejen dostatečnou výhřevnost, ale i kvalitativní parametry obsahu znečišťujících látek budou v souladu s příslušnými normami. Záměr odbytu kalorické frakce v lokalitě Mladá Boleslav je navázán na místní teplárnu Škoda-Energo, která předpokládá spoluspalování uvedeného materiálu se standardním palivem (uhlí). Tento předpoklad je ale nově limitován vzhledem k novému platnému Metodickému pokynu MŽP ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu a cementářské pece, který zpřísňuje stávající emisní limity pro spoluspalování odpadů. Potenciálně vhodné jednotky fluidních kotlů je tak nutno modernizovat nebo vybavit příslušnými technologiemi pro čištění spalin, což přináší dodatečnou ekonomickou zátěž. V případě analýzy jednotlivých plánovaných zařízení MBÚ nebyl pro potřeby Studie dosud uspokojivě deklarován mechanismus a způsob nakládání s energeticky nevyužitelnými frakcemi, tj. nebylo možno v dostupných materiálech dohledat konkrétní způsoby úpravy a hlavně analýzy těchto frakcí v konfrontaci s legislativní úpravou, které deklaruje parametry, při kterých je možno dané frakce uložit na skládku. Výsledkem aerobní stabilizace musí být odpad, který splňuje podmínky vyhlášky č. 61/2010. Výstupem z MBÚ musí být stabilizovaný bioodpad za předpokladu splnění parametru stability AT4 a pokud jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 8 MJ/kg. Parametr AT4 je test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby kyslíku za 4 dny podle vyhlášky 341/2008 Sb. Limitní hodnotou je 10 mg O 2 /g sušiny. Teprve takto upravený odpad je možno následně uložit na skládku. 2.2 Stav přípravy ZEVO Mělník Tato Studie je primárně řešena ve vazbě na lokalitu Mělník, která byla vybrána jako nejvhodnější varianta pro umístění ZEVO ve Středočeském kraji. V případě, že nebude ZEVO Mělník realizován, je nutné rozložení stanic a jejich kapacitu částečně přehodnotit ve vazbě na jiná zařízení, kde bude SKO využíván. Pro potřeby této studie byli osloveni zástupci ČEZ, se kterými byla konzultována příprava záměru ZEVO Mělník. Pro účely výstavby ZEVO v rámci ČR byla ve 45

46 společnosti ČEZ a.s. vyčleněna samostatná skupina odborných pracovníků, kteří se specializují pouze na tuto specifickou problematiku. ČEZ v rámci své analýzy vlastních dostupných lokalit zhodnotil stav a připravenost jednotlivých záměrů. Z této analýzy byl vyhodnocen záměr v lokalitě Mělník jako jeden z nejperspektivnějších. Pro detailní ověření závěrů a argumentů uvedených ve studii ISNKO si nechala společnosti ČEZ a.s. zpracovat studii zaměřenou na teplárnu Mělník a možnosti výstavby energetického zdroje spalujícího SKO v dané lokalitě. Studie bude dokončena v dubnu 2014 a s definitivní platností potvrdí nebo vyvrátí optimistické představy o možnostech výstavby ZEVO deklarované ve studii ISNKO. Společnost ČEZ a.s. rovněž paralelně zpracovává studii možností dopravy předmětných odpadů do navržené lokality Mělník. Na jednání se zástupci ČEZ byla projednávána i možnost srovnání obou studií pro přepravu odpadů do plánovaného ZEVO. 2.3 Záměry odpadových firem na území kraje V rámci mapování aktuálního stavu komunálního odpadového hospodářství ve Středočeském kraji byly osloveny odpadové (svozové) firmy, které jsou aktuálně dominantními subjekty při zajišťování služeb nakládání s KO na území Středočeského kraje. Jedná se o firmy A.S.A., Služby města Kladna a AVE CZ. V rámci jednání s uvedenými subjekty byla konzultována možnost zapojení těchto firem do integrovaného systému nakládání s KO, především možnost sdílení popř. participace na výstavbě a provozu překládacích stanic, které budou primárně zajišťovat odvoz SKO do ZEVO Mělník. Projekt výstavby a provozu systému založeného na energetickém využívání směsných komunálních odpadů v kapacitní lokalitě Mělník není v současnosti ve strategických záměrech uvedených firem. Tyto se snaží nalézt alternativní řešení, které by více zohledňovalo aktuálně nastavené svozové oblasti, a zajistilo by v další časové perspektivě také lokální charakter nakládání s KO. Pro tuto strategii se více hodí implementace technologického konceptu MBÚ, který umožní teoreticky zachovat část skládkových kapacit a přinese lokální pracovní výkony pro uvedené subjekty. Zmíněná strategie je zřejmá např. u firem A.S.A. a AVE, které předpokládají vybudování technologie MBÚ v lokalitách stávajících skládkových areálů (např. Benátky nad Jizerou). 46

47 Společnost A.S.A. nevylučuje vytížení svých stávajících překládacích stanic pro účely svozu SKO do ZEVO Mělník. Stávající překládací stanice je umístěna mimo území Středočeského kraje, na území hlavního města Prahy. Společnost Služby města Kladno uvažuje perspektivně o výstavě MBÚ v případě úspěšného řešení odbytu kalorické frakce, např. s využitím fluidního kotle firmy Alpiq Generation (CZ) s.r.o. v Kladně. Z výše uvedených důvodů, zatím není možno využít potenciálních synergických efektů u případného spolupodílení svozových firem na budování sítě překládacích stanic. 2.4 Alternativní možnosti energetického využívání SKO Z předchozích studií zpracovaných Středočeským krajem pro potřeby ISNO (především studie ISNKO) vyplynula jako jednoznačně nejvýhodnější varianta přímého energetického využívání v lokalitě Mělník. V době zpracování této studie o překládacích stanicích se opět objevují záměry na jiné možnosti využití směsných komunálních odpadů. Městům a obcím jsou předkládány nabídky různých konzultačních či dodavatelských firem na projekty a dodávky zařízení vhodných pro energetické využití směsných komunálních odpadů. Ve studiích, které předcházely zpracování této Studie, byly analyzovány a porovnávány veškeré dostupné technologické varianty energetického využívání SKO. Všechny technologické koncepty jsou přímo nebo nepřímo závislé na energetice v daném regionu. Kromě plánovaných a komentovaných záměrů na mechanicko-biologickou úpravu SKO jsou zmiňované návrhy projektů na zplynění odpadů technologií plazmového zplyňování nebo technologií pyrolýzy. Velmi aktuálně je také v odborných kruzích diskutovaná možnost výstavby tzv. malých spaloven nebo ZEVO ve více lokalitách Středočeského kraje. V následujícím textu je proveden krátký komentář k výše uvedeným konceptům ve vazbě na vybranou a schválenou koncepci. Technologie zplyňování Jedná se o způsoby založené na technologickém konceptu alternativních zplyňovacích energetických systémů, které teoreticky mohou eliminovat některé skutečné nebo domnělé nevýhody standardních jednotek na přímé energetické 47

48 využívání KO. Technologie zplyňování je známá již více než 100 let. Jako metoda zpracování a využití komunálních odpadů je využívána omezeně a pouze mimo EU. Technologie plazmového zplyňování: - Jedná se o zplyňování, kde se potřebné teplo ke zplyňovacím reakcím dodává v elektrickém oblouku vytvořeném v plazmovém hořáku. - Postup zpracování odpadu a jeho přeměny na energii cestou plazmového zplyňování a vitrifikace (zesklenění) - PGV = plasma gasification and vitrification, patentovaný společností Westinghouse Plasma Corporation zahrnuje rekuperaci energie u odpadu v podobě syntézního plynu, který může nahradit fosilní paliva. - Při plazmovém zplyňování dochází k vitrifikaci popelovin. Vzniká inertní struska, ve které jsou kovy vázány do amorfní silikátové matrice, ze které se nevyluhují. Technologie pyrolýzy Pyrolýza je postup termického zpracování organických látek s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu nebo jiných zplyňovacích látek. Běžně se pro pojem odplynění prosazuje výraz pyrolýza, ačkoliv se takto přísně vzato označuje pouze chemický postup při přeměně. V chemických postupech jsou takové procesy označovány jako suchá destilace, termický cracking, nízkotepelná karbonizace nebo koksování. Avšak tyto postupy jsou obtížně použitelné pro nehomogenní směsi odpadů jako je předmětný SKO. V přesném slova smyslu se pod pojmem pyrolýza rozumí termický rozklad látek bez přístupu kyslíku, tedy v atmosféře, ve které nedochází ke spalování. Reakčními produkty jsou: plyny, pyrolýzní koks se zbytky z anorganických fází a pyrolýzní olej. Pyrolýza nebo odplyňovací proces probíhá obecně ve třech fázích: - sušení, - karbonizace, - zplyňování. Hlavním nedostatkem obou výše uvedených konceptů je skutečnost, že obě technologie neumí efektivně využít nehomogenní směsný komunální odpad. Aby tyto technologie pracovaly efektivně, potřebují SKO předtřídit některou z metod mechanicko- biologické úpravy, tj. zvýšit výhřevnost a odpad homogenizovat do směsi standardizovaných vlastností. Ekonomické hodnocení technologií zplyňování je vzhledem k systémovým problémům daných technologií do značné míry problémové a zavádějící. Při celkovém zhodnocení je vždy nutné zohlednit náklady na mechanicko-biologickou úpravu odpadů, bez které nelze SKO v zařízeních zpracovat. Pro každé zařízení je nutné uvažovat vždy konkrétní technologii MBÚ. Samotné ekonomické posouzení konkrétní technologie zplyňování je závislé na řadě obtížně definovatelných faktorů, jako jsou u pyrolýzy např. cena za odbyt materiálově využívaných komodit (pyrolýzní koks, pyrolýzní olej, dehet apod.). V případě, že bude 48

49 konkrétní technologie zplyňování uzpůsobena pro výhradní energetické využívání, bude záležet na zařízeních a konkrétních možnostech odbytu tepla. U malých pyrolýzních jednotek se např. uvažuje s využíváním plynu v plynových motorech a u velkých plazmových jednotek je možno uvažovat o nasazení technologie paroplynové elektrárny, která sice umožňuje navýšit účinnost výroby elektrické energie, je však na druhé straně výrazně investičně náročnější. Závěrem je možno konstatovat na základě několika teoretických prací, zkušeností ze zahraničí (Japonsko) a vzhledem k výše uvedeným úvahám, že technologický koncept zplyňování bude v nákladech znamenat cenu za zpracování 1 tuny SKO výrazně vyšší než je aktuální cena za skládkování tj. nad hranicí 2 000Kč/tunu. Důležitým parametrem pro schválení technologického konceptu jako zařízení pro energetické využívání odpadů je faktor energetické účinnosti R1. Možnosti energetické účinnosti v případě technologického konceptu zplyňování jsou značně omezené nebo nemožné, pokud by se počítal celý cyklus nakládání včetně nutného přetřídění SKO některou z metod MBÚ. U plazmového zplyňování je problémem také množství energie spotřebované na vitrifikaci pevných zbytků. U pyrolýzních technologií může být část produktů teoreticky využívána materiálově s negativním dopadem na faktor R1. Potencionální environmentální výhody technologií založených na zplyňování jsou založeny především na možnostech materiálového využívání části výstupních produktů a také na vyšším stupni energetického využití produktu zplyňování plynu v tzv. paroplynovém cyklu, kdy je možno maximalizovat výrobu elektrické energie. Jedná se především o možnost zavedení bezodpadového cyklu, neboť dosud obtížně využitelné výstupní produkty - odpady ze spaloven (škvára a především popílek z odlučovačů) jsou např. v plazmové technologii vlivem vysokých teplot vitrifikovány do nevyluhovatelné formy a daný produkt je potom následně možno využít bezproblémově např. ve stavebnictví. Environmentálně problematické je nutnost předřazení technologie MBÚ. Technologie tzv. malých spaloven Jako ZEVO malých kapacit se uvádí většinou kapacity do 100 kt ročně. Některé zdroje uvádí 10-40kt ročně. Hlavními propagátory konceptu malých ZEVO je v současné době VÚT Brno společně se společností EVECO Brno s.r.o., kteří jsou potencionálními výrobci tohoto zařízení. Koncept je postaven na náhradě stávajících teplárenských zdrojů právě jednotkami ZEVO v lokalitách, které mají odpovídající kapacity centrálního zásobování tepla 49

50 (CZT). Daný záměr je postaven na maximalizaci odbytu tepla ve vybraných lokalitách. Ekonomika uvedených záměrů není porovnávána s velkými ZEVO, které jsou integrálně zařazeny do kapacitních systému CZT, ale se ZEVO, která nemají dostatečný odbyt tepla a pracují převážně v kondenzačním režimu výroby elektrické energie, ve které se teplo převážné míře maří. Konkrétní energetická koncepce daného záměru musí být ještě dopracována vzhledem ke kampaňovité výrobě tepla s maximem odběrů v zimním období a minimem v letním období. Vzhledem k vyrovnané produkci odpadů v průběhu celého roku bude nutno najít mezi tímto rozporem řešení, které může být např. v tom, že SKO bude skladován (nárůst nákladů), nebo bude v průběhu letního minima skládkován, popř. bude zdroj pracovat v kogeneračním režimu, což u těchto malých jednotek znamená výrazné snížení účinnosti. Tato vize má ještě několik dalších nevýhod a otazníků: Daná koncepce není v ČR ani v okolních státech realizována; Větší měrné investiční náklady daného řešení; Omezená možnost koncipovat daný projekt jako regionální (pro území kraje nebo větší územní celky); Nutnost prosadit více energetických jednotek v kraji, což může být politicky i sociálně značně problematické; Obtížná koordinace více projektů ze strany kraje; Neplnění POH vlivem realizace pouze části záměru (např. výstavba pouze 1 nebo 2 jednotek); Nárůst nákladů pro nakládání s SKO u některých obcí a měst, které nebudou ve spádové oblasti energetické jednotky (časový nesoulad). Při srovnání navrženého a přijatého modelu kapacitního ZEVO v lokalitě Mělník je koncept malých spaloven nekonkurenceschopný. 50

51 3. Technologický a logistický rámec pro přepravu KO ve Středočeském kraji Pro návrh optimálního systému svozu a přepravy vybraných komunálních odpadů do koncového zařízení (ZEVO) dle studie ISNO je nutná analýza technických, technologických a dopravních podmínek. Pro potřeby Studie byly posouzeny z pohledu technicko-ekonomického dostupné technologie pro překládku komunálních odpadů. V rámci analýzy těchto technologií jsou využívány zkušenosti provozovatelů jak tuzemských, tak zahraničních. Zásadním parametrem pro logistiku přepravy je stav dopravní infrastruktury Středočeského kraje u všech možných využitelných způsobů dopravy a to včetně analýzy vhodné dopravní techniky. Prioritně jsou analyzovány možnosti silniční a železniční dopravy. Vzhledem k tomu, že v kraji jsou k dispozici také splavné úseky řek Labe a Vltavy, Studie se zabývá také možnostmi využití lodní přepravy odpadů. 3.1 Základní charakteristika technologie překládací stanice Obecně je možno překládací stanici charakterizovat jako zařízení sloužící k překládce odpadů ze svozové techniky do kapacitních dopravních prostředků, které dopraví odpad do vzdálenější destinace za přijatelných ekonomických a environmentálních podmínek. Překládací stanice může být koncipována pro silniční nebo železniční dopravu, v případě vhodných podmínek také lze využít lodní dopravu. Základní schéma toku odpadů od svozu přes překládací stanice do koncového zařízení je uvedeno na obrázku č

52 Obrázek č. 3: Schéma toku odpadu Zábor plochy Je to vždy individuální řešení s ohledem na prostorové možnosti dané lokality. Z hlediska záboru plochy u konkrétní překládací stanice v Dolním Rakousku (obrázek č. 4) sloužící pro oblast 60 tis. obyvatel se jedná o zpevněnou plochu 60x80 m s postavenou překládací halou vybavenou násypkou, lisem a pojezdovou dráhou pro přesun 4 kontejnerů. Kontejnery jsou po naplnění hermeticky uzavřeny a mohou v naplněném stavu čekat i několik dní na odvoz. Uvedená překládací linka využívá železniční dopravu pro přepravu kontejnerů do ZEVO. V tomto případě po zaplnění všech 4 kontejnerů přijede vozidlo s natahovacím mechanizmem a převeze plné kontejnery na vagony a na pojezdovou dráhu umístí prázdné kontejnery. 52