TSUNAMI Seminární práce
|
|
- Anna Beranová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník TSUNAMI Seminární práce Jméno a příjmení: Karolína ŠIMONOVÁ Třída: 7. O Datum:
2 1. Úvod Tsunami Touto seminární prací bych Vám ráda přiblížila a shrnula jednu z nejničivějších přírodních katastrof na zemi i přesto, že se oblasti, kde žijeme, zdánlivě vůbec netýká. 2. Základní informace V současné době mezinárodní termín tsunami vznikl spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna), a znamená tedy "velké vlny v přístavu." Toto pojmenování je výstižné jak z hlediska významu, tak i z hlediska původu slova. Tsunami je série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních plochách, hlavně v oceánech. Převážnou většinu tsunami vyvolávají tektonické pohyby litosférických desek na dně oceánů, kdy dochází k seismické činnosti, tedy k zemětřesení. Vlny tsunami představují globální nebezpečí mající na svědomí mnoho katastrof v dějinách Země. Představují rizika hlavně pro všechny přímořské oblasti světa, avšak převážná většina z nich vzniká ve vodách Tichého oceánu. A právě Japonsko je jednou z nejvíce postižených zemí světa. Místo tsunami je někdy nesprávně používán termín přílivová vlna, ale z vědeckého pohledu se jedná o různé děje. 3. Vznik tsunami a) Zemětřesení Tsunami vzniká nejčastěji podmořským zemětřesením. Pohne-li se vertikálně část mořského dna, přenáší se pohyb na vodní sloupec a voda se rozvlní. Tabulka 1: Závislost pravděpodobnosti vzniku tsunami na hodnotě magnituda zemětřesení (sestaveno podle: KUKAL, Z., 1983, 109). Čím silnější zemětřesení je, tím větší je pravděpodobnost vzniku tsunami a jeho intenzita. Obecně lze říci, že opravdu registrovatelnou vlnu vyvolá až zemětřesení o síle 6,5 Richterovy stupnice, naopak otřesy o síle větší než 7,3 způsobí tsunami vždy. K síle tsunami přispívá i výška vodního sloupce, čím vyšší je, tím je tsunami rychlejší a ve výsledku silnější. II
3 b) Sopečná aktivita Tsunami může také vzniknout i podmořskými sopečnými výbuchy a to sopek pobřežních, ostrovních i podvodních. Tyto výbuchy mají ve svém důsledku stejný účinek jako zemětřesení, voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny strany. Při velkých explozích vznikají kaldery, které se ihned vyplní vodou, z čehož může pak opět vzniknout dlouhá a vysoká vlna. Konkrétní sopečné projevy schopné vyvolat tsunami jsou eruptivní sesuvy, zhroucení kalder pod Obrázek 1: Jak vzniká tsunami úroveň vodní hladiny, mohutné pyroklastické proudy a tlakové vlny. c) Sesuvy půdy Méně časté příčiny tsunami jsou nejrůznější sesuvy půdy (na mořském dně může sklouznout čerstvě usazený sediment a rozhýbat tak vodní sloupec) nebo ledovců v okolí velkých vodních ploch, nejen oceánů a moří, ale i velkých jezer či přehrad. Mohou to být sesuvy pobřežní, ostrovní i podvodní, a mohou být jak samovolné, tak i vyvolané zemětřesením či vytrvalým deštěm. d) Jiné příčiny Další příčinou jsou dopady meteoritů do oceánu, v zaznamenané historii nepozorované, zpětně však vědecky potvrzené. Potenciál k vytvoření tsunami mají i náhlé exploze plynů uložených ve dně několika světových jezer nebo podmořské jaderné výbuchy. Tabulka 2: Příčiny vzniku tsunami v oblasti Tichého oceánu za posledních 2000 let (upraveno podle: BRYANT, E., 2005, 220) III
4 4. Tsunami z fyzikálního hlediska Na volném moři je vlna tsunami jen těžko znatelná. Její vlnová délka se pohybuje mezi km a amplituda vlnění dosahuje maximálně 1,5 m. Problém tak nastává až tehdy, pokud se tsunami dostane do mělkých oblastí oceánu (kontinentální šelf, korálový útes apod.). Vlivem zmenšování hloubky roste výška vlny, vodní masa se tlačí na pobřeží a přímořská území tak mohou být zaplavena a zpustošena. Na otevřeném moři se tsunami pohybuje obrovskou rychlostí několik stovek km/h, která roste s hloubkou oceánu. Pro střední hloubku Pacifiku (4000 m) byla vypočtena rychlost 716 km/h, skutečné naměřené rychlosti potom se pohybují v rozmezí km/h (vliv morfologie dna). K. Smith (2002, 137) uvádí jednoduchý vzorec závislosti mezi výškou vodního sloupce a rychlostí dlouhé vlny: v = (g. h) Kde v je rychlost vlny, g tíhové zrychlení a h výška vodního sloupce. a) Ústup vody Příchod tsunami k pobřeží se dá v poslední chvíli dobře odhadnout podle jevu, kdy před příchodem vlny voda náhle ustoupí až o stovky metrů a odhalí jindy zaplavené mořské dno. Ale neznalí lidé jsou někdy tímto jevem natolik fascinováni, že dokonce zkoumají dno, místo aby uprchli dál do vnitrozemí, poté jsou zaskočeni Obrázek 3: Pláž před příchodem tsunami Obrázek 2: Vysvětlení vzorce příchozí vlnou. Čelo vlny bývá viditelné z břehu. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde posléze. Z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou IV
5 záplavu. Během několika minut stoupne hladina moře až o desítky metrů. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody, a to i pomocí různých těžkých předmětů, které s sebou strhává. V některých místech se díky špatnému odtoku může voda udržet i delší dobu. b) Vliv tvaru pobřeží Výška vlny při vstupu na pobřeží se označuje jako tzv. run-up a počítá od střední hladiny moře v daném místě. První vlna tsunami ze série nebývá ale tou největší a nejsilnější. Intervaly mezi následnými vlnami mohou být 10 až 45 min a vlny se navíc mohou odrážet od okolních pobřežních útvarů (poloostrovy, ostrůvky) a několikrát se vracet. Vliv na výšku a rychlost vlny tsunami na zasaženém pobřeží má vertikální i horizontální tvar pobřeží. Platí pravidlo, že strmější břeh vlnu více vyzdvihne a méně zpomalí, ale vlna má tendenci se tříštit, naopak mírnější břeh vlnu více zpomalí delším třením, ale vlna může dojít dál do vnitrozemí. Náchylnější k větší záplavě jsou také různé sevřené zátoky a zálivy spíše než rovná pobřeží. Škody tsunami páchá také při návratu vody zpět do moře, včetně odnesení obyvatel na volné moře. Opět platí pravidlo čím strmější břeh, tím rychlejší ústup vody. 5. Určování velikosti a klasifikace tsunami Velikost tsunami můžeme určovat podle viditelných projevů, škod nebo maximální výšky vzedmuté hladiny normálnímu oproti stavu. Vhodné je rovněž srovnání intenzity tsunami v závislosti na intenzitě zemětřesení, které způsobilo. vlny Tabulka 3 uvádí stupnici velikosti Tabulka 3: Stupnice velikosti tsunami podle projevů a účinků, kterou navrhl britský seismolog N. N. Ambraseys (sestaveno podle: KUKAL, Z., 1983, 110). tsunami podle makroskopických účinků. V
6 6. Předpověď a ochrana Ochrana před tsunami spočívá především v připravenosti a informovanosti obyvatel Obrázek 5: Pobřežní zeď jako ochrana proti tsunami u japonského přístavu Tsu-shi (zdroj: postižených území, v dostatečné předpovědi a varování a v dlouhodobém efektivním využití krajiny v pobřežních oblastech. Dlouhodobé zkušenosti s ochrannými stavbami má především Japonsko. Od poloviny 20. století vyprojektovali japonští inženýři řadu ochranných opatření, zahrnujících pobřežní zdi nebo předsunuté vlnolamy (obrázek 5). Ne vždy byly ovšem podobné pokusy s celkového hlediska efektivní. Pokud nebereme v úvahu vysoké náklady, ohrožují vlnolamy např. rybářský průmysl. Protipovodňové zdi navíc do značné míry degradují estetičnost krajiny. V současnosti nabývá na významu citlivě řešený land-use ohrožených pobřežních oblastí (SMITH, K., 2002, 155). Jde hlavně o správné rozvržení využití různých částí pobřeží v závislosti na možném dosahu působení tsunami (obrázek 4). Obrázek 4: Land-use plánování pobřežních oblastí, které vede ke snížení účinků tsunami (převzato: SMITK, K., 2002, 155). a) Organizace pro měření tsunami Velká frekvence událostí tsunami v Tichém oceánu způsobila, že v roce 1948 bylo poblíž Honolulu na Havaji zřízeno mezinárodní centrum pro předpověď tohoto rizikau. V současnosti je PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) možná nejlepším systémem v oblasti prevence přírodních katastrof. Do celého programu je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím. Jsou to Kanada, USA, Mexiko, Guatemala, Nikaragua, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Chile, Tahiti, Cookovy ostrovy, Západní Samoa, Fidži, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Austrálie, Indonésie, Filipíny, Hong Kong, Čína, Taiwan, Jižní Korea, KLDR, Japonsko a Rusko. VI
7 Systém využívá údajů z přibližně 30 seismických stanic a 70 mareografů, které jsou Obrázek 6: Mapa umístění seismografů, mareografů a podmořských senzorů DART, které jsou součástí programu PTWC. Šedá oblast vymezuje dosah možného použití systému THRUST (převzato: BRYANT, E., 2005, 223). VII umístěny v celé oblasti Pacifiku (obrázek 6). První signál o vzniku zemětřesení a možném riziku tsunami přichází ze seismografů. Tento údaj musí být potvrzen na nejbližší stanici, měřící výkyvy hladiny oceánu (mareograf). Pokud je tsunami potvrzena, zasílá centrum varovné hlášení odpovědným orgánům v postižených oblastech. Při síle zemětřesení nad 7,0 stupňů Richterovy škály vydává centrum varování ihned. Celý systém byl v nedávné době ještě doplněn o 6 podmořských senzorů, které sledují chování vodních mas (program DART - Deep-Ocean Assessment andreporting of Tsunami). Zcela novým je projekt s názvem THRUST (Tsunami Hazards Reduction Utilizing Systems Technology), který je od roku 1986 v testovacím režimu umístěn ve městě Valparaiso na pobřeží Chile. V této oblasti se vyskytují tsunami s velmi blízkými ohnisky (do 30 min.), a je zde proto nutnost maximální rychlosti varovných hlášení. Systém využívá údajů z podmořských detektorů, jejichž signál je přenášen pomocí družic NOAA přímo do lokálního centra, kde se údaje zpřesňují a data se seismografů. Varování je tak připraveno do 2-3 minut. V budoucnosti je plánováno rozšíření tohoto programu i do dalších oblastí Tichého oceánu. Prevence a ochrana tsunami čelí v současné době dvěma hlavním problémům. Na jedné straně je to především neinformovanost a nepřipravenost ohroženého obyvatelstva (hlavně LDCS, ve kterých chybí základní osvěta). Druhým nedostatkem je, že u mnohých hlášení, které centrum ročně vydá, jde pouze o planý poplach. Lidé v postižených oblastech uvyklí na častá varování pak nepřikládají velký význam ani reálným hrozbám. Obrázek 7: schéma funkce celého systému (zdroj:
8 b) Varovné systémy Mnoho měst na pobřeží Tichého oceánu, hlavně v Japonsku, USA a Kanadě, má výstražný systém a připravené evakuační plány pro případ vážné tsunami. Tsunami mohou být předpovězeny seismologickými observatořemi rozmístěnými po celém světě a jejich vývoj sledován satelity z oběžné dráhy. Ačkoli tsunami je zničující pohroma, na přechod přes Tichý oceán z Japonska na západní pobřeží USA by potřebovala okolo 18 hodin, takže obyvatelstvo může být varováno s dostatečným předstihem, pokud je tsunami zaznamenána. Jeden z varovných systémů je projekt CREST (angl. Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis) na západním pobřeží Severní Ameriky a Havaji. Náhlá tsunami ale nemůže být předpovězena žádným podobným systémem. Obrázek 8: Systém včasného varování 7. Výskyt Převážná většina vln tsunami připadá na Tichý oceán. Tato hojnost je vázána hlavně v hlubokomořských příkopech tzv. Ohnivého kruhu, který tvoří oceánská Pacifická litosférická deska, převážně se podsouvající pod sousedící kontinentální desky. Asi nejvíce sužovanou zemí v této oblasti je Japonsko, které má také nejvíce historických záznamů o tsunami a dalo vlně dnes celosvětově používaný název. Další velmi postiženou zemí je Indonésie v Indickém oceánu, kde četná zemětřesení Obrázek 9: Hlavní světové oblasti vzniku tsunami (zdroj: působí subdukce litosférických desek. Nicméně riziko tsunami hrozí v podstatě všem přímořským oblastem světa, i tam kde dochází k minimu zemětřesení, např. v Severním VIII
9 ledovém oceánu. Je to způsobeno tím, že tsunami může cestovat na obrovské vzdálenosti, v těžkých případech dokáže obletět celou Zeměkouli. 8. Účinky tsunami Vlny tsunami představují velké riziko pro pobřeží většiny oceánů. Může docházet k ničení přístavních zařízení, lodních domků nebo plážových staveb, lesů a přímořské vegetace. Větší vlny způsobují rozsáhlé záplavy přímořských oblastí. V důsledku katastrofy v prosinci roku 2004 byly zcela zničeny rekreační oblasti ležící podél pobřeží Indického oceánu. Velmi ohrožené jsou rovněž nízko položené sídelní oblasti s hustým zalidněních (např. Bangladéš). Škody může způsobovat nejen voda, ale i stlačený vzduch v předpolí vlny. 9. Katastrofální tsunami v dějinách a) 18. století Tisíce Portugalců, kteří přežili velké lisabonské zemětřesení v roce 1755, zemřeli krátce poté, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí. b) 19. století V roce 1883 explodoval sopečný ostrov Krakatoa v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeží) se šířila celým světem, zemřelo nejméně 36 tisíc lidí. 15. června 1896 zasáhla japonský ostrov Honšú obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeží, ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila lidí a zničila 275 km pobřeží. c) 20. století V roce 1908 zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Desetimetrová vlna zaplavila pobřežní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes mrtvých. Tsunami v Severo-Kurilsku vyvolalo zemětřesení v blízkosti jižního cípu poloostrova Kamčatka, jehož epicentrum bylo vzdáleno asi 130 kilometrů a nacházelo Obrázek 10: Tsunami Itálie 1908 se v hloubce asi 20 kilometrů. Síla zemětřesení je odhadována na 9,0 magnituda Richterovy IX
10 stupnice. Při třech vlnách zahynulo 2336 osob z celkového počtu 6000 obyvatel města Severo- Kurilsk. Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály v Chile 22. května 1960 vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí. Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení 12. července 1993 o síle 7,8 zabila na malém japonském ostrově Okuširi poblíž ostrova Hokkaidó 202 lidí a stovky dalších zranila. 17. července 1998 zabila 12 m vysoká tsunami min lidí na severním pobřeží Papuy- Nové Guiney. Tsunami následovalo po zemětřesení o síle 7 Richterovy stupnice a následném podmořském sesuvu. d) 21. století Další náhlá tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie (Indie, Šrí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Malajsie a Indonésie) ráno 26. prosince Později zasáhla i další ostrovy v Indickém oceánu (Madagaskar, Seychely, Réunion a Mauricius) a také východní pobřeží Afriky (Somálsko, Tanzanie a Keňa). Vlna o velikosti až 15 metrů zabila asi 230 tisíc a postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 9,2 stupňů Richterovy stupnice u severního cípu ostrova Sumatra. 30. září 2009 byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně Richterovy škály u souostroví Samoa v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo 150. Byly stovky zraněných, ale většina z ohrožených stihla utéct na bezpečné vyvýšeniny. 11. března 2011 došlo k jednomu z nejsilnějších zemětřesení u východního pobřeží japonského ostrova Honšú. Otřesy o síle 9,0 stupně Richterovy škály a následná až 38 m vysoká vlna tsunami usmrtila Obrázek 11: Tsunami Japonsko nejméně 28 tisíc lidí. Vlny poškodily i několik jaderných elektráren, zdaleka nejvíce Fukušimu I. Vlna místy zasáhla až 10 km do vnitrozemí a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu. Neméně závažné jsou ekologické škody, jelikož došlo vlivem poškození X
11 mnoha průmyslových podniků k úniku nebezpečných látek do ovzduší i půdy. Nejzávažnější je poškození jaderné elektrárny Fukušima I, kde došlo vlivem selhání chladicího systému k závažné havárii reaktoru, která je klasifikována stupněm 7, tzn. stejně jako havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Okolí elektrárny je v okruhu 30 km evakuováno a bude trvale uzavřeno na mnoho let. Škody přesáhly 309 miliard dolarů, a proto se jedná o nejdražší katastrofu dějin. 10. Tsunami 2004 Tsunami, které vzniklo 26. prosince 2004 v Indickém oceánu, je asi největší přírodní katastrofou moderní historie. Vlny byly způsobeny zemětřesením o síle přesahující 9,0 Richterovy škály, které pohnulo mořským dnem západně od ostrova Sumatra v délce asi 1200 km. Tsunami zasáhlo nejen oblasti v Indickém oceánu, ale jeho účinky byly pozorovány i na pobřeží Jižní Ameriky nebo v Arktidě. Celkem si tato přírodní katastrofa vyžádala přes obětí na životech. a) Vznik a postup tsunami Obrázek 13: Série ohnisek otřesů, které způsobily tsunami 2004 (zdroj: Dne 26. prosince 2004 vzniklo v oblasti asi 160 km západně od ostrova Sumatra gigantické zemětřesení, jehož síla překročila 9,0 Richterovy stupnice. Ohnisko otřesů se nacházelo v hloubce asi 30 km pod hladinou moře. Zemětřesení bylo obrovské i z geografického hlediska. Celé se sestávalo ze série otřesů s ohnisky ležícími podél východního okraje Indicko-australské desky v celkové délce asi 1200 km (obr. 2). Za normálních podmínek je pohyb této desky asi 6 cm za rok, při kterém dochází k její pomalé subdukci pod desku Pacifickou. Nyní se ale oceánská kůra náhle posunula ve zlomové zóně o celých 30 m. Následkem toho se dala do pohybu voda o objemu asi 30 km3. Zvlnění této obrovské vodní masy následně způsobil tsunami o výšce asi 60 cm, která však v přímořských mělkých oblastech vzrostla místy až na 30 m (oproti normálnímu stavu). Obrázek 12: Oblast Indonésie zničená tsunami 2004 (zdroj: XI
12 Vlny tsunami zasáhly nejdříve přilehlé ostrovy Indonésie (do 15 min) a za hodinu a půl dorazily na břehy Srí Lanky a východní Indie. Thajsko, ač blíže k epicentru, zaznamenalo nárůst hladiny až za dvě hodiny, neboť postup tsunami byl zpomalen v mělkých vodách Andamantského moře. Do Somálska dorazily vlny po sedmi hodinách. Vzestup hladiny (asi 1,5 m) zaznamenaly ještě po 16 hodinách oblasti na jihu Afriky vzdálené 8500 km od ohniska zemětřesení. Obrázek 14: Průběh postupu tsunami 2004 v Indickém oceánu (zdroj: b) Postižené země a počty obětí Tsunami 2004 bylo největší katastrofou svého druhu v historické době. Pro srovnání Obrázek 15: Hlavní státy postižené účinky tsunami 2004 (zdroj: zahynulo následkem tsunami po erupci sopky Krakatau v roce 1883 asi lidí (zhruba 1/8 obětí z roku 2004). Vlny zasáhly nejen země ležící na pobřeží Indického oceánu. V osudnou dobu bylo v oblasti mnoho zahraničních turistů z Evropy (hlavně Švédsko a Německo) a Austrálie. Státy nejvíce postižené následky tsunami zahrnují Indonésii, Srí Lanku, Indii, Thajsko, Maledivy, Somálsko, Barmu a Seychely Celkový počet obětí je těžké stanovit. Původní odhady uváděly asi mrtvých, později bylo toto číslo sníženo na zhruba lidí, z něhož tvoří pohřešované osoby. O střechu nad hlavou přišlo celkem přes 1 milión obyvatel XII
13 Obrázek 16: Tsunami 2004 v rekreačních oblastech Thajska a Indonésie (zdroj: Megatsunami Megatsunami je naprosto zničující oceánská vlna. Od klasické tsunami se liší svou velikostí a zasaženým územím. Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři. Může dosahovat výšky 50 metrů i více. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky desítek až stovek metrů. a) Vznik megatsunami Hlavní příčinou vzniku megatsunami jsou pády meteoritů nebo masivní sesuvy půdy, kde se vlna nemůže šířit do všech směrů. Megatsunami mají tím pádem oproti tsunami, způsobeným obvykle seismickou aktivitou, lokálnější účinky. Není ale vyloučen ani vznik megatsunami razantním výbuchem podmořské sopky. XIII
14 b) Známé megatsunami O megatsunami geologové poprvé spekulovali v roce 1953, když na Aljašce objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce Lituya. Devátého července 1958 tam pak sesuv 300 milionů m³ horniny do vody během zemětřesení o síle 7,7 Richterovy škály způsobil vlny, které zasáhly do výšky 530 metrů nad obvyklou hladinu moře. V roce 1963 se v Itálii při naplňování přehrady Vajont sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory Monte Toc. Vzniklá vlna o výšce 100 m zničila několik blízkých vesnic, zemřelo přes dva tisíce lidí. Z geologických stop plyne, že výskyt megatsunami je řídký, ale vzhledem ke své síle jsou značně devastující. Jako v případě zátoky Lituya ovšem zpravidla zasahují jen omezené území. Poslední známá megatsunami velkého dosahu vznikla před asi čtyřmi tisíci lety na ostrově Réunion východně od Madagaskaru. Obrázek 17: Jak by vypadalo megatsunami - vizualizace 12. Seznam obrázků: Obrázek 1: Jak vzniká tsunami... III Obrázek 2: Vysvětlení vzorce... IV Obrázek 3: Pláž před příchodem tsunami... IV Obrázek 4: Land-use plánování pobřežních oblastí, které vede ke snížení účinků tsunami (převzato: SMITK, K., 2002, 155).... VI Obrázek 5: Pobřežní zeď jako ochrana proti tsunami u japonského přístavu Tsu-shi (zdroj: VI Obrázek 6: Mapa umístění seismografů, mareografů a podmořských senzorů DART, které jsou součástí programu PTWC. Šedá oblast vymezuje dosah možného použití systému THRUST (převzato: BRYANT, E., 2005, 223).... VII Obrázek 7: schéma funkce celého systému (zdroj: VII Obrázek 8: Systém včasného varování... VIII Obrázek 9: Hlavní světové oblasti vzniku tsunami (zdroj: VIII Obrázek 10: Tsunami Itálie IX XIV
15 Obrázek 11: Tsunami Japonsko... X Obrázek 12: Oblast Indonésie zničená tsunami 2004 (zdroj: XI Obrázek 13: Série ohnisek otřesů, které způsobily tsunami 2004 (zdroj: XI Obrázek 14: Průběh postupu tsunami 2004 v Indickém oceánu (zdroj: XII Obrázek 15: Hlavní státy postižené účinky tsunami 2004 (zdroj: XII Obrázek 16: Tsunami 2004 v rekreačních oblastech Thajska a Indonésie (zdroj: XIII Obrázek 17: Jak by vypadalo megatsunami - vizualizace... XIV 13. Seznam tabulek Tabulka 1: Závislost pravděpodobnosti vzniku tsunami na hodnotě magnituda zemětřesení (sestaveno podle: KUKAL, Z., 1983, 109).... II Tabulka 2: Příčiny vzniku tsunami v oblasti Tichého oceánu za posledních 2000 let (upraveno podle: BRYANT, E., 2005, 220)... III Tabulka 3: Stupnice velikosti tsunami podle projevů a účinků, kterou navrhl britský seismolog N. N. Ambraseys (sestaveno podle: KUKAL, Z., 1983, 110)... V 14. Zdroje Tsunami - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami 2004 (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami Novinky.cz (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami 2004 (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami (Online) - cit ; dostupné z: XV
16 Veľké prírodné katastrofy tsunami YouTube (Online) - cit ; dostupné z: Tsunami Zeměpis Referáty (Online) - cit ; dostupné z: Megatsunami Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: XVI
= tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů
TSUNAMI = tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů - Na moři rychlost až 700 km/h - Pohybuje se celou svou hloubkou - Na moři má výšku
VíceSvětová zemětřesení DAVID JÁRA G
Světová zemětřesení DAVID JÁRA G8 28. 1. 2018 Zemětřesení - globální problém - Zemětřesení základní pojmy ZEMĚTŘESENÍ jev při kterém dochází náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí např. z neustálých
VíceAsie povrch, úkoly k zamyšlení
Asie povrch, úkoly k zamyšlení Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor Navrátil,
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VíceČlověk a změna klimatu
Člověk a změna klimatu Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/klimatick%c3%a1_zm%c4%9bna https://cs.wikipedia.org/wiki/tsunami https://cs.wikipedia.org/wiki/tsunami_v_severo-kurilsku https://cs.wikipedia.org/wiki/zem%c4%9bt%c5%99esen%c3%ad_v_indick%c3%a9m_oce%c3%a1nu_2004
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ referát Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Třída: 4. A Datum: 19. 4. 2015 Zemětřesení 1. Zemětřesení Zemětřesení označuje rychlé,
VíceZemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková
Zemětřesení Absolventská práce Autor: Petr Jalůvka Třída: IX Vedoucí práce: Jana Sedláčková Olomouc 2015 Obsah Úvod... 2 Základní informace o zemětřesení... 3 Typy zemětřesení... 3 Výskyt zemětřesení...
VíceEU V/2 1/Z27. Světový oceán
EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií
VíceOD KONFERENCE KE KONFERENCI ANEB ROK 2017 V KATASTROFÁCH. Tomáš Ježek
OD KONFERENCE KE KONFERENCI ANEB ROK 2017 V KATASTROFÁCH Tomáš Ježek vyuka@zzskhk.cz SKUPINY - POČET VÝSKYTU? Skupina: Biologická Skupina: Klimatologická Skupina: Geofyzikální Skupina: Hydrologická Skupina:
VícePřírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Přírodní katastrofy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si zopakují a rozšíří vědomosti o možných příčinách a důsledcích
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ Seminární práce Jméno a příjmení: Daniela PAŽOUTOVÁ Třída: 3. B Datum: 8. 6. 2017 Zemětřesení 1. Úvod Touto prací se snažím shrnout
VíceVY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země
VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve
VícePŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE Tomáš Ježek
PŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE 2017 Tomáš Ježek vyuka@zzskhk.cz SKUPINY - POČET VÝSKYTU? Skupina: Biologická Skupina: Klimatologická Skupina: Geofyzikální Skupina: Hydrologická Skupina: Meteorologická
VíceOceánské sedimenty jako zdroj surovin
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceMartin Jurek přednáška
Martin Jurek přednáška 11. 12. 2014 (angl. anthropogenic hazards, human-made hazards) hrozby související s lidskou chybou, zanedbáním či záměrným poškozením, případně se selháním lidmi vytvořené konstrukce
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceNázev: 1. Asie geomorfologie, povrch
Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího
VíceRozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu
HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceLitosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.
Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu
VíceJan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky
Tsunami Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Tsunami exotické japonské slovo značící vlna v přístavu, zná po tragických událostech v Indickém oceánu 26. prosince 2004 každý Obsah:
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceMetodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT
Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 7. třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: JADERNÁ ENERGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Za normálního
VíceZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají
ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají Aleš Špičák Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Praha 4, Spořilov Lisabon, 1. listopadu 1755 Lisabon,
VíceMagmatismus a vulkanismus
Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu
VíceRizikové endogenní pochody
Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceZměna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský
VíceVelké ekologické katastrofy příčiny, důsledky
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velké ekologické katastrofy příčiny, důsledky Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.34 Vzdělávací oblast:
VíceEU peníze školám VY_52_INOVACE_PV3B_36
VY_52_INOVACE_PV3B_36 Předmět: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa Ročník: 7. Školní rok: 2012/2013 Anotace: Pracovní list slouží k procvičování a prověření učiva o Asii, Austrálii, Oceánii, polárních
VíceVzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.
Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceMaturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu. Cestovní ruch
Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Předmět Typ zkoušky Obor Forma Období Zeměpis cestovního ruchu Profilová ústní Cestovní ruch Denní MZ2019 1. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu lokalizační
VíceIrena Smolová.
Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy: Irena Smolová smolova@prfnw prfnw.upol.cz Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy: Extrémn mní hydrologické jevy Příčiny extrémních hydrologických jevů, katastrofální
Více28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 28.Oceány a moře Oceány a moře Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI. referát. Jméno a příjmení: Karolína Drahotová
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník VULKANISMUS NA ZEMI referát Jméno a příjmení: Karolína Drahotová Třída: 3. A Datum: 1. 6. 2017 Vulkanismus na Zemi 1. Úvod Tuto seminární
VíceVýzkum dvou silných zemětřesení na Kefalonii v r J. Zahradník a kolektiv
Výzkum dvou silných zemětřesení na Kefalonii v r. 2014 J. Zahradník a kolektiv Katedra geofyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Nové Strašecí, 28. 4. 2015 Základní pojmy Zemětřesení vzniká
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ Seminární práce Jméno a příjmení: Kristýna ŽÁKOVÁ Třída: 3. A Datum: 16. 5 2016 Zemětřesení 1. Úvod Referát se snaží shrnout základní
VíceZákladní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Březen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_12 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
VíceNázev: Oceánie. Stručná anotace: Výukový materiál je zaměřen na orientaci na mapě v kontinentu Austrálie, Oceánie.
Název: Oceánie Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický
VíceGeologická nebezpečí
Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část XII. Geologická nebezpečí Rostislav Brzobohatý Hen-výběrovka 09 Geologická nebezpečí (Geological risks) 1) Zemětřesení 2) Vulkanismus 3) Tsunami
Více1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo
1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.
VíceZkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,
VícePoučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011
Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Abstrakt Dne 11. března 2011 zasáhlo východní pobřeží japonského ostrova Honšú zemětřesení následované mohutnou vlnou tsunami, která způsobila rozsáhlé
VíceGEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka
GEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka Vulkanické erupce Zemětřesení Sesuvy Záplavy Toxické a radiační působení geologického prostředí Přírodu je nutno poslouchat, aby ji bylo možno ovládat Který projev
Vícekapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA
kapitola 9 učebnice str. 42-45, 37-39 pracovní sešit str. 15-16 POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA zemský povrch se neustále mění, utváří ho geologické děje 1) vnitřní geologické děje tvořivé, způsobují
VíceTéma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceTEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma
Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2017/2018 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,
VíceTEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017
Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,
VíceTEMATICKÝ PLÁN 6. ročník
TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2018/2019 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz
VíceHLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa III. ročník HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Petra Dukátová 3.B 5.10.2015 Hlad ve světě blahobytu 1. Úvod Hlad a zároveň chudoba se stali jedním z
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Více3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.
Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je
VíceMgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:
Materiál pro domácí VY_03_Z6E_64 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VícePŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE Tomáš Ježek
PŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE 2018 Tomáš Ježek vyuka@zzskhk.cz SKUPINY - POČET VÝSKYTU? Skupina: Biologická Skupina: Klimatologická Skupina: Geofyzikální Skupina: Hydrologická Skupina: Meteorologická
VíceVY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese
1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů
VíceVlny tsunami. Příčiny vzniku tsunami: Příčiny tsunami: známy; podmínky vývoje: zůstávají stále nejasné
Vlny tsunami obrovské ničivé mořské vlny, vyvolané většinou podmořskými zemětřeseními, mohutnými sesuvy půdy a výbuchy podmořských sopek, které posunou část oceánského dna (kerný pohyb) jsou charakteristické
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr.
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: SOPEČNÁ ČINNOST
VícePLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE
PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE při vzniku mimořádné události a vyhlášení krizových stavů 1.2 Zdroje rizik a analýza ohrožení 1.2.1 Průmyslové havárie, únik nebezpečné látky Na území obce Oznice se nenacházejí
VíceTeze diplomové práce. Česká humanitární pomoc po tsunami. v jihovýchodní Asii
Institut sociologických studií FSV UK Katedra veřejné a sociální politiky ZS 2004/2005 Teze diplomové práce Česká humanitární pomoc po tsunami v jihovýchodní Asii Karolína Adamusová Anotace Tato diplomová
VícePřírodní rizika miniprojekt
Přírodní rizika miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 14.2.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Seizmická činnost...
VíceSopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha
Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení
VíceIrena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání
VíceOd jezu Geesthacht až po Severní moře
Od jezu Geesthacht až po Severní moře Wittenberge Havel Berlin Magdeburg Wittenberg Dessau Schwarze Elster Mulde Saale Dresden Ohře Mělník Praha Hradec Králové Vltava Nord-Ostsee-Kanal Brunsbüttel Stör
VíceBeton v extrémn. esení. AP Photo/Itsuo Inouy. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
Beton v extrémn mních podmínk nkách Zemětřesen esení AP Photo/Itsuo Inouy ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Úvod Přírodní frekvence 0,5-10 Hz, dosah v [km] - tektonická
VíceZeměpisná olympiáda 2012
Zeměpisná olympiáda 2012 Kategorie A krajské kolo Název a adresa školy: Kraj: Jméno a příjmení: Třída: Práce bez atlasu autorské řešení 40 minut 1) S využitím všech pojmů spojte správně dvojice: 1. azimut
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VíceMgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS - Indický oceán Učební pomůcky:
Materiál pro domácí VY_ 03_Z6E_63 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VíceGymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01
M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné
VíceEVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů
VíceRizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost
Rizikové endogenní procesy Sopečnáčinnost typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Magmatismus plutonismus a vulkanismus Zdroje vulkanismu - astenosféra
VíceOrogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení. IV. přednáška
Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení IV. přednáška 1) Orogenetické pohyby = horotvorné procesy vznik pásemných pohoří vlivem deskové tektoniky orogén neplést s vrásněním 4 hlavní orogenetické
VíceKoncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv
Žijeme v pětihorách Pojem pětihory označuje současné geologické období, kdy se přírodní transport látek ze zemské kůry stal menší než látkové toky provozované lidmi. Jde přitom o veškerou těžební činnost
Více1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení):
VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním
VíceŠablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent
Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová
VíceZnečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1. Připravil: Tomáš Valenta
Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1 Připravil: Tomáš Valenta Umělé (antropogenní) radionuklidy, které se mohou potencionálně uvolnit při nehodě jaderného
VíceInovace výuky Člověk a jeho svět
Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná
VíceSopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Sopečnáčinnost Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 8. 24. 8. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s geologickými podmínkami, kde a za jakých podmínek
VíceHistorie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu
Námořní právo Historie mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností teritoriální vody vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem 3 námořní míle
VíceKarty jsou rozdány. A aby to nebylo tak jednoduché, souostroví
Jestliže si jen letmo pročítáte zprávy, které čas od času přicházejí z Japonska, musíte se sami sebe ptát: Proč se ti lidé vlastně neodstěhují někam, kde je neustále nechce něco zabít? Ani Austrálie nepůsobí
VíceZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM:
Základní škola Vimperk, Smetanova 405, okres Prachatice OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu
VícePraktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí. zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna
Město Město Valašské Meziříčí Praktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna Obyvatelé České republiky se prakticky seznámili s povodněmi v červenci 1997, kdy zasáhly
VíceMaturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová
Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.
Více10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 10. Zemětřesení a sopečná činnost Zemětřesení a sopečná činnost Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast:
VícePevniny a oceány. VY_52_INOVACE_130. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Ročník: 7.
Pevniny a oceány. VY_52_INOVACE_130 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Ročník: 7. 1 Pokus se sestavit mapu světa a pojmenovat jednotlivé světadíly. SEVERNÍ JIŽNÍ EVROPA AUSTRÁLIE
Více1. Největší státy počet obyvatel.
AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější
VíceGlobální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie
Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná
VíceZákladní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010
Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký
VíceDatum ověření: 13.6.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35
Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Aktivita, vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží k procvičení, upevnění či ověření znalosti
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceSAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK
Materiál pro domácí VY_03_Z6E_22 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VíceDPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034
DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním
Více2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika
2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické
VícePřehled přírodních rizik a hazardů
Požadavky Přehled přírodních rizik a hazardů Přednáška 2/0 Zakončení: zkouška Písemná + ústní část Základ: přednášky + aktuální monitoring Irena Smolová Katedra geografie Irena.smolova@upol.cz Písemná
Více