Návykové látky Lenka Honetschlägerová.

Transkript

1 Návykové látky Lenka Honetschlägerová

2 Návyková látka (droga) Je chemická látka primárně působící na CNS, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Zákon o návykovy ch látkách č. 167/1998 Sb., upravuje i pěstování máku, konopí a koky a vy voz a dovoz makoviny, v pr ílohách seznamy látek (novela Zákon č.106/2011 Sb.) Nar ízení vlády č. 467/2009 Sb., ktery m se pro u čely trestního zákoníku stanoví, co se povaz uje za jedy a jake je mnoz ství věts í nez malé u omamny ch, psychotropních látek a pr ípravku je obsahujících a jedů (novela Nar ízení vlády č. 4/2012 Sb.)

3 Dělení jedna z moz ností 1. Depresanty (např. alkohol, opiáty, barbituráty, těkavé látky) 2. Stimulanty (např. nikotin, kofein, kokain, amfetaminy) 3. Halucinogeny (např. meskalin, LSD-25, psylocibin) 4. Disociativní anestetika (např. PCP, ketamin) 5. Marihuana

4 Alkohol (Ethanol) Z arabského al-akhal V těle se rychle distribuuje a hematoencefalickou bariérou proniká do mozku, kde působí na vs echny receptory v synapsích v CNS Inhibuje GABA receptory Způsobuje hyperpolarizaci neuronů takovy neuron se stává méně citlivy m ke vzruchům Dále dochází ke změně v dals ích neurotransmiterovy ch systémech zejména serotoninu, noradrenalinu a acetylcholinu. Alkoholismus - Patr í mezi nejzávaz nějs í a nejrozs ír enějs í formy závislosti. Zdroj: David Nutt, Leslie King, Lawrence Phillips, "Drug Harms in the UK: A Multicriteria Decision Analysis," The Lancet, Nov. 1, 2010

5 < >

6 Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové banky patr í alkohol mezi vs emi návykovy mi látkami na první místo v počtu ztraceny ch let v důsledku nemoci nebo smrti, způsobené jejich uz íváním. Uz ívání alkoholu podle odhadů celosvětově působí v důsledku nemoci a smrti 3,5 procent ztraceny ch let produktivního věku, jenom vyspělé země takto pr icházejí pr ibliz ně o devět procent produktivních let. Vzhledem k vysoké spotr ebě alkoholu v České republice se tato ztráta odhaduje na více nez 10 procent. Průměrná roční spotřeba alkoholu (v litrech čistého alkoholu) na 1 osobu 15+ v současné EU 25 v roce < > Vývoj průměrné roční spotřeby alkoholu na 1 osobu 15+ (v litrech čistého alkoholu) v EU27, Chorvatsku, Norsku a Švýcarsku

7 Absint (La fée Verte, Zelená víla) Základní surovinou je tzv. Svatá trojice bylin: pelyněk pravy (Artemisia absinthium), bedrník any z (Pimpinella anisum), fenykl obecny (Foeniculum vulgare) 3 základní kategorie absintu: Absinthe Suisse (68 72 obj% alk.), absinthe demi-fine (50 68 obj% alk.), absinthe ordinare (45 50 obj% alk.) Pelyněk obsahuje asi 0,5% olejové silice 50% α-thujon a β-thujon Antagonista receptorovy ch míst pro GABA v CNS Absint zakázán nejdr íve 1915 v Belgii, poté 1910 Nizozemsko, 1912 USA, 1913 Italie, 1915 Francie, 1923 jako jedna z posledních evropsky ch zemí Německo 1990 nar ízení EU legalizující vy robu a prodej absintu koncentrace thujonu (obou izomerů) < 35 mg/l

8 Opiáty alkaloidy pr írodního opia a jejich polosyntetické deriváty Váz í se na opioidní receptor - tyto receptory se nachází zejména v CNS a v mens í mír e i v trávicí soustavě < > U nás uz ívané opiáty jsou kromě morfinu a kodeinu také heroin, metadon a pethidin

9 Opium zaschlá s ťáva získaná z nezraly ch makovic máku setého (Papaver somniferum) Laudanum opiová tinktura po dlouhou dobu neju činnějs í analgetikum vyuz íváno farmaceuticky m průmyslem k izolaci alkaloidů, které nacházejí vyuz ití jako velmi u činná analgetika a antitusika podstatná část zásob opia je zneuz ita k vy robě polosyntetického diacetylmorfinu (heroinu) < >

10 Morfin je alkaloid fenanthrenového respektive morfinanového typu, obsaz eny v opiu tvor í pr ibliz ně 10 % hmotnosti surového opia Jedno z neju činnějs ích analgetik Agonista endorfinu na specializovany ch opioidních receptorech v CNS aktivace těchto receptorů tlumí bolest Vys s í dávky narkoticky spánek Od jeho struktury je odvozena r ada synteticky ch opiátů

11 Heroin Pr íprava acetylací morfinu Poprvé pr ipraven v laborator ích firmy Bayer v 90 letech 19 st. Díky své vys s í lipofilitě proniká hematoencefalitickou bariérou snadněji nez morfin Za u činek je zodpovědny morfin, ktery vzniká hydroly zou heroinu katalyzovanou karboxylesterasami Vyvolává jednu z nesilnějs ích drogovy ch závislostí < >

12 Barbituráty 5,5 dialkylderiváty kyseliny barbiturové Barbituráty s věts ími substituenty na uhlíku C5 mají vys s í lipofilitu rychlejs í sedativní u činek, rychleji vymizí nez ty s krats ími uhlovodíkovy mi zbytky Do druhé pol. 20 st. pouz ívány jako léky na spaní Veronal (1904) kyselina 5,5- diethylbarbiturová (Merc) 1911 fenobarbital V roce 1936 se v USA prodalo 70 tun barbiturátů 1952 WHO doporučila vydávat barbituráty pouze na lékar sky pr edpis VB u mrtí v souvislosti s barbituráty Letální dávka se lis í v závislosti na pr ípravku, obecně je moz né za letální dávku povaz ovat 4-10g Abstinenční pr íznaky po vysazení barbiturátů mohou mít fatální následky

13 Těkavé látky vy pary toluenu, éteru, benzínu, chloroformu, trichloretylénu (Narcogen), tetrachlórmetanu v různy ch čistících prostr edcích a lepidlech lis í se chemicky m sloz ením, způsobem u činku a klinicky m obrazem společny m znakem po uz ití je ovlivnění CNS, které se projevuje euforií, věts inou s u tlumem, mohou se objevit zrakové a sluchové halucinace Nejčastějs í pos kození organismu pr i dlouhodobém uz ívání: prokazatelné pos kození jaterní tkáně změny mozkové kůry pos kození dy chacích cest a plic zhors ení paměti celkové otupení citové vy kyvy (plačtivost, podráz děnost) < >

14 Jedna z nejrozs ír enějs ích návykovy ch látek pyridin-n-metylpyrrolidin, tekuty alkaloid obsaz eny v tabáku (Nicotiana tabacum) Mechanismus u činku: Absorpce transport krví v mozku se váz e na nikotinové acetylcholinové receptory a dráz dí je. Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka Smrtelná dávka čistého nikotinu je cca mg. Nikotin < >

15 Spolu s theofylinem a theobrominem patr í mezi methylxanthiny Antagonisté adenosinu Nepr ímo usnadňují pr enos nervovy ch impulsů v mozku, srdci a ledvinách Kromě mírně povzbudivy ch u činků působí mírně močopudně, vasokonstriktivně, zvys uje krevní tlak a ve věts ích dávkách dráz dí z aludeční sliznici Kofein

16 Kokain Lipofilní charakter-proniká hematoencefalickou bariérou Působí na dopamigerní receptory v mozku zvys uje koncentrace dopaminu v synapticky ch s těrbinách Má lokálně anestetické u činky Od jeho struktury odvozeno několik novějs ích lokálních anestetik (srdeční arytmie) < >

17 Amfetaminy Deriváty amfetaminu mající v molekule 2- amino-1-fenylpropanovy skelet Zvys ují koncentraci dopaminu na synapsích v mozku Působí poměrně dlouho, u některy ch jedinců az 24 hod Abstinenční pr íznaky: u tlum CNS, u nava, malátnost Amfetamin uveden na trh 1932 pod názvem benzedrin prostr edek na uvolnění nosu a anorektikum během 2sv. války potlačení spánku zejména u pilotů na obou stranách fronty Dextroamfetamin se v omezené mír e pouz ívá k léčbě poruch pozornosti u dětí Nejrozs ír enějs í deriváty amfetaminu v ČR: Metamfetamin (pervitin) 3,4-methzlendioxymethamfetamin (MDMA, extáze)

18 Meskalin 2-(3,4,5- trimethoxyfenyl)ethanamin) je psychoaktivní droga ze skupiny alkaloidů, která se vyskytuje v rostlině peyotl (Lophophora williamsii), která roste pr eváz ně na u zemí jihozápadního Texasu a Mexika Peyotl pouz íván indiány v Mexiku jiz pr ed lety Meskalin se váz e na 5-HT2A serotoninovy receptor a aktivuje ho

19 Indolovy alkaloid obsaz eny v houbách rodu Psilocybe (lysohlávka) Psylocybin je prekursorem psylocinu ten je zodpovědny za halucinogenní u činky Psylocin je derivátem tryptaminu, podobně jako serotonin Podobné u činky jako LSD, antagonista serotoninu Psylocybin

20 PCP andělský prach 1-(1-fenylcyklohexyl)piperidin spojuje stimulační, halucinogenní a hypnotické u činky Účinek závisí na dávce syntetická, bílá krystalická látka rozpustná ve vodě V roce 1957 bylo PCP zavedeno jako ultra krátce působící narkotikum (Sernylan), kvůli vy razny m a prudky m vedlejs ím u činkům se pr estal pouz ívat a byl nahrazen Ketaminem < >

21 Ketamin humánní i veterinární medicína jako anestetikum antagonista NMDA receptorů, ve vysoky ch, plně anesteticky ch dávkách obsazuje i opioidní receptory a sigma-receptory V niz s ích dávkách způsobuje lehké snění (podobné jako u N 2 O) a pocit odcizení se vlastnímu tělu.

22 Obsahuje více jak 100 kanabiondů: tetrahydrokanabinol (THC), kanabidiol (CBD), kanabinol (CBN) a kanabichromen (CBC) Endokanabiodní systém Kanabiodní receptory - v různy ch orgánech i v kůz i, ale pr edevs ím jsou koncentrované v mozku. Kanabinoidy mají antioxidační a neuroprotektivní vlastnosti vyuz itelné pr i mírnění průběhu neurodegenerativních onemocnění jako je Parkinsonova nemoc a Alzheimerova choroba. Marihuana < >

23 Radioaktivní látky

24 Radioaktivita existuje od počátku vesmíru, radionuklidy jsou v zemi, v nás, v ovzduší, v potravinách, technická civilizace navíc vnáší radiaci uměle připravenou.

25 Pr elom let vy jimečny pro rozvoj moderní fyziky V prosinci 1895 objevil německy fyzik W. C. Röntgen paprsky X (rentgenové zár ení) Únor 1896 Henry Becquerel pozoroval, z e krystalky sluncem ozár ené uranové soli způsobí zčernání fotografické desky - Becquerel objevil radioaktivitu. "Za schopnost vydávat pronikavé záření nemůže ani fluorescence, ani fosforescence, nýbrž uran sám o sobě. Tato vlastnost uranu vůbec nezávisí na jeho fyzikální či chemické formě... Objev radioaktivity znamenal konec stary ch pr edstav o nedělitelnosti atomů a otevr el novou kapitolu vy zkumu mikrosvěta. < >

26 Ionizující (radioaktivní) záření je schopné pr i průchodu prostr edím způsobit jeho ionizaci, tj. vytvor it z původně elektricky neutrálních atomů kladné a záporné ionty (iontové páry) pr ímo ionizující nepr ímo ionizující Zdroje ionizujícího zár ení: Radionuklidy (pr irozené/umělé) Generátory (RTG lampa, urychlovače apod.)

27 Jak se vyznat v atomech Nuklid je látka, jejíž všechny atomy mají stejný počet protonů i stejný počet nukleonů (stejné protonové i nukleonové číslo). Izotopy jednoho prvku jsou atomy se stejným počtem protonů a různým počtem neutronů v jádře. Většina prvků má několik izotopů. Mohou být přírodní i uměle vyrobené. Izotopy jednoho prvku mají stejné chemické vlastnosti, ale různé fyzikální vlastnosti. Radionuklid je nestabilní nuklid, podléhající samovolné radioaktivní přeměně. Některé izotopy jsou nestabilní, samovolně se přeměňují a uvolňují přitom ionizující (radioaktivní) záření. Říká se jim radioizotopy. 95 % známých druhů atomů (izotopů) je radioaktivních

28 Radioaktivita Pr irozená radioaktivita Samovolná pr eměna atomového jádra Umělá radioaktivita Nestabilita atomového jádra se vyvolá uměle (obvykle jadernou reakcí) Vlastnosti radioaktivního rozpadu: 1. Mění chemickou podstatu látky 2. Je závisly na vnějs ích podmínkách (tlak, teplota vlhkost) 3. Je doprovázen emisí tr í druhů zár ení alfa, beta, gama

29 Druhy záření radioaktivních látek Zár ení alfa: jádra helia, málo pronikave, ale silne energeticke, zadrz í ho list papíru i kůz e Zár ení beta: tvor eno proudem elektronů nebo pozitronů, slabs í nez α, ale pronikavost vys s í, zastaví ho hliník Zár ení gama: elektromagneticke vlnění, pronika dobr e různy mi materiály, je zadrz ováno olovem

30 Radioaktivita ubývá s časem. Každý radionuklid má charakteristickou konstantu - poločas přeměny. Ionizující záření není závislé na změnách teploty, tlaku, ani na chemických reakcích radionuklidů. Ubývá však s časem. Poločas přeměny je doba, za kterou se přemění právě polovina všech radioaktivních jader přítomných na začátku děje. Za další poločas přeměny se pak rozpadne opět polovina (tj. zbývá 1/4 původních jader) atd. Jaderná přeměna je statistický děj a její pravděpodobnost je stejně veliká pro všechny stejně velké časové intervaly. Za dobu odpovídající 10 poločasům přeměny klesne aktivita na tisícinu původní hodnoty. Za tuto dobu radioizotop prakticky zanikne (vymře). Přeměněné atomy ovšem nezmizí - staly se z nich atomy dceřiného prvku. Poločasy přeměn se pohybují od zlomků sekundy do milionů let.

31 Kde se bere radioaktivita Kosmogenní radionuklidy Tritium 3 H (poločas 12,5 let) Uhlík 14 C (poločas 5730 let) Radionuklidy primární Draslík 40 K (koncentrace %, poločas 1,26x10 9 let) Thorium 232 Th (koncentrace 8-12x10-6 %, poločas 1,4x10 10 let) Uran 238 U (konc. 2-4x10-6 %, poločas 4,5x10 9 let), 235 U (7x10 8 let) Radionuklidy sekundární Radionuklidy rozpadových řad - thoriová, uranová, aktinouranová Ale kde se tu vzaly ty primární? Z výbuchů supernov před miliardami let ve vesmíru.

32

33 Veličiny a jednotky Aktivita - počet jaderných přeměn za jednotku času. Jednotkou je becquerel (Bq). Dávka množství energie předané jednotce hmotnosti prostředí. Jednotkou je gray (Gy). (Přirovnání: absorbovaná dávka 10 Gy způsobí akutní nemoc z ozáření. Pro muže o hmotnosti 80 kg to představuje energii 800 J. Sklenice vody o objemu 3 dcl se touto energií ohřeje o 0,6 stupně C.) Dávkový ekvivalent zohledňuje to, že různé druhy záření mají při shodné dávce různý vliv na živou tkáň. Jednotkou je sievert (Sv). Příkon dávkového ekvivalentu působení záření v čase (Sv/h) Přirovnání: hrubým odhadem lze říci, že materiál s aktivitou 300 Bq/l nás ozáří dávkovým ekvivalentem 10 μsv (záleží na druhu záření).

34 Rozdělení zdrojů ozáření pro průměrného obyvatele světa Zdroj: UNSCEAR - United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation vědecky vy bor OSN pro u činky atomového zár eni Kosmické záření 14% medicína 11% Spad z testů jaderných zbraní 0,30% jiné (z toho výpusti z jaderných Instalací činí 0,04 %) 0,13% radon v domech (průměr) 49% Záření z půdy a hornin 17% Přírodní radionuklidy v lidském těle 9%

35 Příklady expozic ionizujícímu záření včetně limitů platných v ČR

36 Základní stádia účinku ionizujícího záření na organismus

37 Biologické účinky ionizujícího záření Závisí na: Druhu a energii záření Dávce a dávkovém příkonu Vlastnostech ozářené tkáně nebo orgánů Biologické účinky rozdělujeme na: Časné/pozdní Somatické/genetické Nestochastické (deterministické)/stochas tické

38 Deterministické u činky: Účinek roste s růstem obdrz ené dávky zár ení. Tyto u činky lze vyloučit, nebude-li u daného organismu pr ekročena určitá (pro dany u činek specifická) prahová hodnota. Do této skupiny patr í napr íklad akutní nemoc z ozár ení nebo radiační pos kození kůz e. Stochastické u činky: S dávkou roste míra u činku. Jakékoliv ozár ení má tedy nenulovou pravděpodobnost vzniku. Pr íkladem jsou nádory indukované ozár ením u ozár eny ch jedinců a genetické změny, projevující se u následujících generací.

39 Velmi časté radiotoxické u činky 1. Akutní nemoc z ozár ení Časná fáze Latentní fáze Manifestní fáze Fáze rekonvalescence 2. Akutní radiační dermatitida 3. Pos kození embrya a plodu 4. Pozdní u činky ozár ení Chronická radiační dermatitida Zákal oční čočky Zhoubné nádory Genetické změny

40 Srovnání rizik Ozáření 1 msv Vykouření 30 cigaret Ujetí 5000 km autem v běžném provozu Riziko je stejné!!!

41 Jaderná bomba Poprvé vyvinuta ve Spojeny ch státech v rámci vojenského projektu Manhattan, ktery probíhal v laborator ích v Los Alamos za vedení Roberta Jacoba Oppenheimera Little boy a Fat man svrz eny na Hiros imu a Nagasaki 1949 RDS Car-bomba (SSSR) V 70. letech dos lo k r adě diplomaticky ch dohod o omezení atomovy ch zbraní (SALT) SSSR poslední jaderny test V 90. letech byly podepsány smlouvy START I a II, v roce 2010 pak v Praze START III.

42 Černobyl

43 Fukushima Daiichi

44

45 Zdroje c=a110426_114002_ln_zahranici_jv&foto=spa3a b8af_p jpg&ic=1 earni/k22.htm

46 Zdroje Hampl, F.; Rádl, S.; Paleček, J. Analgetika. In Farmakochemie. Vysoká s kola chemickotechnologická v Praze: Praha, 2007; kapitola 8, pp Linhart, I.; TOXIKOLOGIE Interakce s kodlivy ch látek s z ivy mi organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky. Vysoká s kola chemickotechnologická v Praze: Praha, 2012; kapitola 10.4, pp Klusoň, P.; Jedová stopa. ACADEMIA: Praha 2015.