VÁŠ PRŮVODCE LISABONSKOU SMLOUVOU

Transkript

1 VÁŠ PRŮVODCE LISABONSKOU SMLOUVOU

2 OBSAH ÚVOD UNIE PRO 21. STOLETÍ HLAVNÍ USTANOVENÍ LISABONSKÉ SMLOUVY DALŠÍ INFORMACE Cesta k Lisabonu Více o institucionálních změnách Některé odborné výrazy Tuto brožuru a další stručné a přehledné informace o Evropské unii najdete na internetové adrese: ec.europa.eu/ publications Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace 1049 Brusel BELGIE Rukopis byl dokončen v červenci 2009 Copyright: Obálka: Skupinové foto Getty Images Stisk rukou Corbis, s. 1 istockphoto, s. 2 istockphoto (Joerg Reimann), s. 4 istockphoto, s. 6 istockphoto (Emrah Turudu), s. 7 Evropská komise/echo, s. 8 Evropská komise, s. 10 Reporters, s. 12 Evropský parlament, s. 15 istockphoto (Mikael Damkier). Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, str. 16,2 x 22,9 cm ISBN doi: /10619 Evropská společenství, 2009 Reprodukce je povolena. K použití nebo reprodukci jednotlivých fotografií je třeba si vyžádat svolení přímo od držitelů autorských práv. Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA BÍLÉM NECHLOROVANÉM PAPÍŘE

3 ÚVOD Po desetiletích válek, které stály miliony životů, znamenalo založení EU začátek nové epochy, kdy evropské země řeší své problémy vyjednáváním, a nikoli bojem. V současnosti se členové EU těší mnoha výhodám; volný trh s jednou měnou usnadňující obchodování a zajišťující jeho vyšší účinnost, vytvoření milionů pracovních příležitostí, zlepšení práv pracovníků, volný pohyb osob a čistší životní prostředí. Stávající pravidla však byla navržena pro mnohem menší EU a EU, která se nemusela potýkat s celosvětovými problémy, jako je změna klimatu, světová recese nebo mezinárodní přeshraniční trestná činnost. EU je schopna tyto problémy řešit a je k tomu odhodlána, může to však zajistit pouze tak, že zlepší způsob svého fungování. To je cílem Lisabonské smlouvy. Tato smlouva zajišťuje, aby EU byla demokratičtější, účinnější a transparentnější. Umožňuje občanům a parlamentům více ovlivňovat dění na evropské úrovni a zajišťuje Evropě jasnější, silnější hlas ve světě, přičemž současně chrání zájmy jednotlivých členských států. Smlouva stanoví novou iniciativu občanů, v rámci které můžete s milionem podpisů ostatních občanů Evropskou komisi požádat, aby předložila nové návrhy politik. Vnitrostátní parlamenty v jednotlivých členských státech získají větší úlohu při posuzování právních předpisů EU před jejich schválením, aby bylo zajištěno, že EU nepřekročí své pravomoci v záležitostech, jež by měly být řešeny na úrovni členského státu nebo na místní úrovni. Pravomoci Evropského parlamentu se zvýší tím, že poslanci Evropského parlamentu, amentu, které přímo volíte, budou mít větší slovo v širší škále záležitostí. Na rozdíl od stávající (Niceské) smlouvy se bude Komise nadále skládat z jednoho komisaře z každého členského státu. Tato brožura objasňuje, co Lisabonská smlouva znamená pro vás jako občana. 1

4 UNIE PRO 21. STOLETÍ Lisabonská smlouva byla podepsána 27 členskými státy Evropské unie dne 13. prosince Aby Smlouva vstoupila v platnost, musí ji schválit všechny země EU v souladu se svými vnitrostátními postupy. Proč je zapotřebí nová smlouva? EU se změnila. Počet členských států se zčtyřnásobil. Jen v posledních pěti letech se počet jejích členů téměř zdvojnásobil. Také svět se rychle mění. Evropa se v 21. století potýká s velkými problémy, včetně hospodářské krize, změny klimatu, udržitelného rozvoje, energetické bezpečnosti a boje proti mezinárodní přeshraniční trestné činnosti. Členské státy, které společně vypracovaly Lisabonskou smlouvu, uznávají, že stávající smlouvy neposkytují Evropské unii nástroje, které potřebuje k řešení těchto problémů a vypořádání se s těmito změnami. Lisabonská smlouva mění a aktualizuje dřívější smlouvy EU. Bere v úvahu skutečnost, že se EU rozšířila ze šesti zakládajících členských států na současných 27, a rovněž vývoj, k němuž došlo v posledních 50 letech. Smlouva (bude-li schválena všemi 27 zeměmi) zlepší způsob fungování, aby bylo zajištěno, že Unie ve 21. století vykonává svou činnost co nejúčinněji a nejúčelněji. Smlouva pomáhá EU lépe sloužit vašim zájmům a prostřednictvím nové iniciativy občanů vám umožňuje přímo spolurozhodovat o evropských záležitostech. Smlouva prostřednictvím Listiny základních práv chrání vaše práva. Smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu a uděluje nové pravomoci vnitrostátním parlamentům. Smlouva zajišťuje větší účinnost rozhodování na evropské úrovni. 2 Smlouva pomáhá EU vystupovat ve světě jednotně.

5 Smlouva zavádí nová opatření k řešení naléhavých otázek, které ovlivňují kvalitu našeho života, jako je změna klimatu, přeshraniční trestná činnost a energie. Smlouva současně chrání práva každého členského státu, zejména v citlivých oblastech, jako jsou daně a obrana. Cíle a hodnoty EU Lisabonská smlouva jednoznačně stanoví cíle a hodnoty EU, jako je mír, demokracie, dodržování lidských práv, spravedlnost, rovnost, právní stát a udržitelnost. Smlouva zaručuje, že Evropská unie: poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic; usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany životního prostředí; bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje sociální spravedlnost a ochranu; podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy; zavazuje se k zachování hospodářské a měnové unie, jejíž měnou je euro; ve svých vztazích s okolním světem zastává a podporuje hodnoty Evropské unie a přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování a vymýcení chudoby; přispívá k ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů. Toto jsou hlavní cíle. Lisabonská smlouva má EU poskytnout nástroje k jejich dosažení. 3

6 HLAVNÍ USTANOVENÍ LISABONSKÉ SMLOUVY Větší demokracie, větší otevřenost Smlouva vám dává silnější hlas při rozhodování. Nová iniciativa občanů znamená, že jeden milion osob z celkového počtu 500 milionů občanů EU z několika členských států může Evropskou komisi požádat, aby předložila nové návrhy politik. 4

7 To vám poprvé zajišťuje možnost zapojit se přímo do procesu tvorby právních předpisů EU. V zájmu zvýšení informovanosti o tom, jak EU přijímá rozhodnutí, bude muset Rada ministrů nyní zasedat veřejně, bude-li projednávat návrh legislativního aktu a hlasovat o něm. Smlouva zvyšuje počet oblastí, v nichž se Evropský parlament podílí na rozhodování spolu s Radou ministrů. To znamená, že poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou přímo voleni vámi, budou mít větší právo rozhodovat o právní úpravě a rozpočtu EU. Doma budou mít vnitrostátní parlamenty větší možnost přímo přispět k rozhodování na úrovni EU. Nový systém včasného varování uděluje vnitrostátním parlamentům právo předkládat připomínky k předlohám právních předpisů a ověřovat, zda EU nepřekračuje svou pravomoc tím, že zasahuje do záležitostí, jež lze nejlépe vyřešit na úrovni členského státu nebo na místní úrovni. Rychlejší a účinnější rozhodování Lisabonská smlouva zjednodušuje rozhodovací postupy EU. V Radě ministrů se rozšíří hlasování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslných rozhodnutí. To zajistí rychlejší a účinnější jednání. Hlasování kvalifikovanou většinou znamená, že od roku 2014 budou rozhodnutí Rady ministrů vyžadovat podporu 55 % členských států, které představují nejméně 65 % evropského obyvatelstva. Tento systém zajišťuje rozhodnutím dvojí legitimitu. Na jakékoli návrhy týkající se přesunutí nových oblastí politiky do většinového hlasování se budou vztahovat přísná pravidla. S touto změnou musí souhlasit všechny členské státy a vnitrostátní parlamenty budou mít právo veta. Důležité oblasti politiky, jako jsou daně a obrana, budou i nadále vyžadovat jednomyslné hlasování. Modernizace orgánů EU Hlavním cílem Lisabonské smlouvy je modernizace orgánů, které řídí činnost EU, a zajištění jejich větší demokratičnosti. Bude vytvořena nová funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku / místopředsedy Komise s cílem podporovat jednání EU na mezinárodní úrovni a moci lépe hájit její zájmy a hodnoty v zahraničí. K zajištění kontinuity a soudržnosti své práce bude Evropská rada volit předsedu Evropské rady na období nejvýše 5 let. To zajistí větší zviditelnění a soudržnost činnosti EU. 5

8 Předsedu Komise bude volit Evropský parlament na návrh Evropské rady. Lisabonská smlouva znovu potvrzuje a aktualizuje mnoho hospodářských ustanovení obsažených v předchozích smlouvách EU. Připojuje rovněž řadu důležitých nových oblastí. Ty jsou zmíněny v dalších bodech. Hospodářská politika Smlouva potvrzuje závazek dosáhnout hospodářské a měnové unie, jejíž měnou je euro. Euro je nyní měnou 16 členských států. Hospodářská a měnová unie je základním cílem EU. Jedná se o zásadní sílu, která zajistí návrat Evropy k blahobytu a zaměstnanosti. EU a členské státy společně přislíbily finanční prostředky ve výši 200 miliard EUR na stimulaci hospodářství EU v současné finanční krizi. Smlouva formálně schvaluje postavení Evropské centrální banky tím, že z ní činí orgán Evropské unie. Evropská unie ve světě EU se zavazuje, že bude prosazovat hodnoty EU ve světě, a to přispíváním k: míru a bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů. EU je největší světovou obchodní mocností a největším dárcem pomoci rozvojovému světu. Výše zmíněné zřízení funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní 6

9 politiku / místopředsedy Komise zajistí větší soudržnost vnější činnosti EU a umožní Evropské unii vystupovat v zahraničí jednotně. Vysokému zástupci bude nápomocna vyhrazená služba pro vnější činnost. Bezpečnost a obrana Lisabonská smlouva jasněji vysvětluje úlohu EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Rozhodnutí o záležitostech obrany budou i nadále vyžadovat jednomyslné schválení 27 členskými státy EU. Cílem misí, které EU vede mimo své území, je udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů. Smlouva rozšiřuje úlohu EU tak, aby zahrnovala akce v oblasti odzbrojení, poradenství a pomoc ve vojenské oblasti a pomoc při obnovení stability po konfliktech. Umožňuje rovněž posílenou spolupráci mezi členskými státy, které chtějí úžeji spolupracovat v oblasti obrany. Smlouva stanoví, že členské státy dají EU k dispozici civilní a vojenské kapacity nezbytné k provádění společné bezpečnostní a obranné politiky, a vymezuje úlohu Evropské obranné agentury. Smlouva zavádí doložku (dobrovolné) solidarity, stane-li se některý členský stát obětí teroristického útoku či přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Právo a trestná činnost Lisabonská smlouva obsahuje důležitá nová ustanovení, která posilují schopnost EU bojovat proti mezinárodní přeshraniční trestné činnosti, nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami. Zjednodušení, které Lisabonská smlouva navrhuje, znamená uplatňování větší transparentnosti v této oblasti, posílení úlohy Evropského parlamentu a Soudního dvora a urychlení rozhodování prostřednictvím hlasování kvalifikovanou většinou ve více oblastech. Nová ustanovení by měla mimo jiné Unii a členským státům pomoci zajistit účinnější ochranu finančních zájmů Unie a boj proti přeshraniční trestné činnosti. Tato nová ustanovení respektují různé právní systémy a tradice členských států. Předpokládají například nedodržení v mimořádných případech, jež členskému státu 7

10 umožňuje, aby se na novém opatření nepodílel, pakliže se domnívá, že by se dotklo základních aspektů jeho systému trestního soudnictví. Pro Irsko a Spojené království, které mají systém zvykového práva (common law) a neúčastní se režimu hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru, existuje mimoto zvláštní ujednání, které jim umožňuje, aby se v každém jednotlivém případě rozhodly, zda se budou podílet na právních předpisech v této oblasti. Sociální politika Lisabonská smlouva zvyšuje cíle EU v sociální oblasti. Stanoví, že EU ve všech svých politikách a činnostech přihlíží k podpoře vysoké úrovně zaměstnanosti. Je uznána klíčová role ekonomických služeb, jako je veřejná doprava, telekomunikace, poštovní služby, dodávky plynu a elektrické energie. V těchto oblastech je úloha EU omezená a členské státy mají velký manévrovací prostor při poskytování, provozování a zajišťování služeb tak, aby účinně reagovaly na domácí potřeby. EU se zdrží jakéhokoli jednání, které by snížilo úlohu členských států při poskytování služeb obecného zájmu, jako je zdravotnictví, sociální služby, policejní a bezpečnostní síly, státní školy. Členským státům jsou přenechány záležitosti jako odměňování, právo sdružovat se v odborových organizacích a pravidla pro organizování stávek. Nové oblasti spolupráce Smlouva obsahuje důležitá ustanovení v řadě nových oblastí politiky, jež posilují schopnost EU bojovat proti mezinárodní přeshraniční trestné činnosti, nedovolenému přistěhovalectví, obchodování se ženami a dětmi, drogami a zbraněmi. V dnešním světě jsou obzvláště důležité další dvě oblasti: Změna klimatu: Smlouva staví do popředí cíl EU podporovat udržitelný rozvoj v Evropě, a to na základě vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšování jeho kvality. 8

11 Smlouva se zavazuje prosazovat na mezinárodní úrovni opatření k řešení regionálních a světových problémů v oblasti životního prostředí, zejména změny klimatu. Posílení úlohy EU v oblasti změny klimatu bude znamenat, že Evropa bude nadále zaujímat vedoucí místo v boji proti globálnímu oteplování. Energetika: Smlouva obsahuje nová ustanovení, která zajišťují náležité fungování ní trhů s energií, zejména co se týká dodávek energie, a dosažení energetické účinnosti a úspor, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie. Pro všechny členské státy představuje hlavní výzvu pro budoucnost bezpečnost dodávek energie. Smlouva potvrzuje závazek EU týkající se jednotné evropské politiky v oblasti udržitelných zdrojů energie. Smlouva stanoví rovněž nový základ pro spolupráci členských států v oblasti sportu, humanitární pomoci, civilní ochrany, cestovního ruchu a výzkumu vesmíru. Lidská práva Lisabonská smlouva uznává práva, svobody a zásady stanovené v Listině základních práv a zajišťuje právní závaznost Listiny. Členské státy podepsaly Listinu základních práv v roce Listina je nyní právně závazná. To znamená, že pokud EU navrhuje a provádí právní předpisy, musí respektovat práva stanovená v Listině základních práv a stejně tak to musí činit členské státy při provádění právních předpisů EU. K právům, jichž požívají všichni občané, patří ochrana osobních údajů, právo na azyl, rovnost před zákonem a zákaz diskriminace, rovnost mužů a žen, práva dětí a starších osob a důležitá sociální práva, jako je ochrana před neoprávněným ukončením pracovní smlouvy a přístup k sociálnímu zabezpečení a sociální pomoci. Smlouva rovněž umožní, aby se EU připojila k Evropské úmluvě o lidských právech. Úmluva a Evropský soud pro lidská práva, který na ni dohlíží, představují základy ochrany lidských práv v Evropě. 9

12 DALŠÍ INFORMACE Lisabonská smlouva je nevyhnutelně dlouhým dokumentem, který má v konsolidované podobě více než 300 stran, včetně příloh a protokolů. Zahrnuje mnoho ustanovení předchozích smluv EU v pozměněném a aktualizovaném znění. Tento průvodce klade zvláštní důraz na nové prvky v Lisabonské smlouvě. Níže je uvedeno více informací o hlavních změnách. Celé znění Lisabonské smlouvy, konsolidované verze Smluv ve znění pozměněném Lisabonskou smlouvou si můžete stáhnout a více informací nalézt na adrese europa.eu/lisbon_treaty/full_text/index_cs.htm. 10

13 1950 Cesta k Lisabonu 1960 Lisabonská smlouva byla schválena po 6 letech jednání mezi členskými státy o tom, jaké reformy jsou zapotřebí k řešení problémů 21. století. 1952: Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli. 1957: Římské smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii. 1986: Jednotný evropský akt. 1992: Maastrichtská smlouva : Amsterodamská smlouva. 2001: Niceská smlouva. 29. říjen 2004: Smlouva o Ústavě pro Evropu podepsaná členskými státy v Římě. Květen červen 2005: Francie a Nizozemsko odmítají Smlouvu v referendu prosinec 2007: podpis Lisabonské smlouvy 27 členskými státy květen 2009: Lisabonská smlouva je schválena parlamenty ve 26 z celkem 27 členských států. 12. červen 2008: V referendu v Irsku se nepodařilo zajistit většinu ve prospěch ratifikace. 19. červen 2009: Evropská rada potvrdila, že se Evropská komise bude nadále skládat z jednoho státního příslušníka každého členského státu. Hlavy států nebo předsedové vlád schválili právně závazné záruky týkající se zvláštních oblastí, které irské orgány určily s ohledem na zdanění, právo na život, vzdělání a rodinu a tradiční irskou politiku vojenské neutrality, tyto záruky budou do Smluv o EU začleněny formou protokolu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Je přijato rovněž slavnostní prohlášení o významu práv pracujících a veřejných služeb. 2. říjen 2009: druhé referendum v Irsku

14 Více o institucionálních změnách Orgány a instituce EU Hlavní orgány EU: Evropský parlament Evropská rada Rada EU (Rada ministrů) Evropská komise Soudní dvůr Evropské unie Evropská centrální banka Účetní dvůr. Kromě toho existují další instituce: Výbor regionů Evropský hospodářský a sociální výbor Evropská investiční banka. 12 Evropský parlament Evropský parlament je přímo voleným orgánem EU, který zastu- puje občany členských států. Smlouva zvyšuje počet oblastí, v nichž se Evropský parlament podílí na zákono- dárství spolu s Radou ministrů, a posiluje jeho rozpočtové pravomoci. Toto sdílení pravomocí mezi Parlamentem a Radou ministrů se nazývá spolurozhodováním. Spolurozhodování se stane řádným legislativním postupem. Rozšíří se na nové oblasti politiky jako svoboda, bezpečnost a právo. To posílí legislativní pravomoci Evropského parlamentu. Smlouva zajistí Evropskému parlamentu rovněž větší úlohu při schvalování rozpočtu EU. Evropská rada Evropská rada je složena z nejvyšších volených politických zástupců členských států předsedů vlád a prezidentů s výkonnými pravomocemi. Vymezuje politické směry EU a stanoví její priority. Podle Lisabonské smlouvy se Evropská rada stává řádným orgánem EU a je jasně vymezena její úloha. Je zřízena nová funkce předsedy Evropské rady. Předseda Evropské rady bude volen členy Evropské rady a funkci může vykonávat po dobu nejvýše 5 let. Předseda bude předsedat zasedáním Rady, vést její jednání a zajišťovat kontinuitu a zastupovat EU na nejvyšší úrovni na mezinárodní scéně. To představuje změnu oproti předchozímu systému, kdy Evropské radě předsedaly členské státy, které zastávaly půlroční předsednictví EU.

15 Nový předseda Evropské rady zajistí větší zviditelnění a soudržnost činnosti EU. Rada Na Radu Evropské unie se odkazuje rovněž jako na Radu ministrů. Je složena z 27 ministrů vlád zastupujících jednotlivé členské státy. Jedná se o hlavní orgán s rozhodovací pravomocí, který koordinuje hospodářské politiky EU a hraje hlavní úlohu v zahraniční a bezpečnostní politice. S Evropským parlamentem sdílí pravomoci v oblasti zákonodárství a rozpočtu. Běžnější se stane většinové hlasování namísto jednomyslných rozhodnutí. Od roku 2014 bude zaveden systém nazvaný dvojí většina : rozhodnutí Rady budou vyžadovat podporu 55 % členských států, které představují nejméně 65 % evropského obyvatelstva. Tento systém zajišťuje rozhodnutím dvojí legitimitu. Nový vývoj v rámci Smlouvy spočívá v tom, že Radě ministrů zahraničí bude předsedat vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku / místopředseda Komise. V ostatních oblastech, jako zemědělství, finance a energetika, bude Radě nadále předsedat ministr země, která zastává půlroční rotující předsednictví EU. To zajistí větší soudržnost a efek- tivnost předsednictví EU. Vysoký představitel Unie pro bezpečnostní a zahraniční politiku / místopředseda Komise Podle Lisabonské smlouvy bude zřízena nová funkce vedoucího představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou obrannou politiku EU. Jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který je současně místopředsedou Komise, je důležitým novým krokem. V této pozici jsou spojeny dvě stávající funkce: vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro vnější vztahy. Vysoký představitel bude jmenován Evropskou radou a bude předsedat Radě ministrů zahraničí, přičemž bude současně místopředsedou Evropské komise. Bude předkládat návrhy, provádět zahraniční politiku jménem Rady a zastupovat postoje Unie na mezinárodní úrovni. To má EU pomoci lépe hájit její zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně a vystupovat jednotně. Evropská komise Evropská komise má nezávisle zastupovat zájmy celé EU. Komise je odpovědná Evropskému parlamentu. Jedná se o jediný orgán EU, který má obecnou pravomoc předkládat návrhy právních předpisů. Komise rovněž prosazuje politiky Unie, zajišťuje plnění rozpočtu, řídí programy EU, zastupuje EU při mezinárodních jednáních a zaručuje řádné uplatňování Smluv. Na zasedání Evropské rady v prosinci 2008 se hlavy států a předsedové vlád dohodli, že se Komise bude nadále skládat z jednoho státního příslušníka každého členského státu. 13

16 Co kdo dělá Lisabonská smlouva objasňuje: jaké pravomoci náleží EU, jaké pravomoci náleží členským státům, které pravomoci jsou sdílené. Smlouva jasněji než dříve stanoví meze pravomocí EU. Základním pravidlem je, že EU může vykonávat pouze pravomoci, které jí byly svěřeny členskými státy. Musí respektovat skutečnost, že všechny ostatní pravomoci náleží členským státům. EU má výlučnou pravomoc v oblastech jako pravidla hospodářské soutěže, měnová politika eurozóny a společná obchodní politika. Členské státy mají přímou odpovědnost v oblastech jako zdraví, vzdělávání, průmysl. EU a členské státy sdílejí pravomoci v oblastech jako vnitřní trh, zemědělství, doprava a energetika. Ostatní ustanovení Smlouva potvrzuje, že EU ctí rovnost členských států a jejich národní identitu, včetně místní a regionální samosprávy. Zavazuje se chránit různé evropské kultury a jazyky. Poprvé je zahrnuto ustanovení o vystoupení členského státu z Evropské unie, pokud si to přeje, a jsou stanovena opatření, která budou v tomto případě platit. Nové pravomoci vnitrostátních parlamentů Vnitrostátní parlamenty budou mít poprvé přímý vliv na evropský rozhodovací proces. Podle Lisabonské smlouvy musí být všechny navrhované právní předpisy EU zaslány vnitrostátním parlamentům. Bude zaveden systém včasného varování a každý vnitrostátní parlament bude mít lhůtu v délce 8 týdnů na vznesení námitky, pakliže se domnívá, že návrh není vhodný pro opatření EU. Vznese-li námitky dostatečný počet vnitrostátních parlamentů, může být návrh pozměněn nebo stažen. Tento systém včasného varování poskytuje vnitrostátním parlamentům důležitou úlohu při zajišťování, aby EU nepřekročila svou pravomoc tím, že zasahuje do záležitostí, jež lze nejlépe vyřešit na národní, regionální nebo místní úrovni. 14

17 Některé odborné výrazy Právní základ Lisabonská smlouva mění Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. Jedná se o nejnovější smlouvu v řadě smluv, které aktualizují a konsolidují právní základ EU. Podle Lisabonské smlouvy bude mít EU právní subjektivitu. V současnosti mají Evropské společenství a Evropská unie různý statut a neplatí pro ně stejná pravidla o rozhodování. Lisabonská smlouva tento dvojí systém ukončí a Evropská unie bude mít vlastní právní subjektivitu. Tato změna zlepší schopnost EU jednat, zejména ve vnějších záležitostech. Lisabonská smlouva EU umožní, aby ve svých vztazích se zbytkem světa jednala účinněji, soudržněji a věrohodněji. Hlasování kvalifikovanou většinou, dvojí většina Hlasování kvalifikovanou většinou je forma rozhodování, která se používá u mnoha rozhodnutí Rady ministrů. Podle Smlouvy bude toto hlasování rozšířeno na mnoho nových oblastí a bude nově vymezen způsob tohoto hlasování. Od roku 2014 budou rozhodnutí Rady vyžadovat podporu 55 % členských států, které představují nejméně 65 % evropského obyvatelstva. To se nazývá dvojí většinou. Pro vytvoření blokační menšiny budou zapotřebí nejméně čtyři země. Tento systém zajišťuje zemím s nižším počtem obyvatel spravedlivější postavení vůči velkým členským státům. V určitých oblastech budou rozhodnutí i nadále vyžadovat jednomyslný souhlas. K těmto oblastem patří daně a obrana. 15

18 Posílená spolupráce Smlouva o Evropské unii (pozměněná Amsterodamskou smlouvou a Lisabonskou smlouvou) uznává skutečnost, že se Unie tak zvětšila, a stanoví pravidla pro případy, kdy některé členské státy chtějí spolupracovat v určité oblasti. To se nazývá posílenou spoluprací. Posílená spolupráce znamená, že určitá skupina zemí může jednat společně, aniž by se nutně muselo zúčastnit všech 27 členských států. To členským státům umožňuje zůstat mimo, pokud se nechtějí připojit, aniž by ostatním členským státům bránily jednat společně. Subsidiarita, proporcionalita Rozhodnutí EU musí být přijímána co nejblíže občanům. S výjimkou oblastí, které spadají do její výlučné pravomoci, nepřijme EU opatření, ledaže by to bylo účinnější než opatření přijatá na národní, regionální nebo místní úrovni. Tato zásada se nazývá subsidiaritou a je v Lisabonské smlouvě opět potvrzena. Tuto zásadu doplňuje zásada proporcionality, podle níž musí EU omezit své jednání na to, co je nezbytné k dosažení cílů stanovených v Lisabonské smlouvě. Spolurozhodování ( řádný legislativní postup ) Spolurozhodování je výraz pro pravomoc Evropského parlamentu přijímat právní předpisy společně a na stejné úrovni s Radou ministrů. Lisabonská smlouva zajišťuje obecné používání spolurozhodování. Prostřednictvím Lisabonské smlouvy se postup, v jehož rámci Evropský parlament rozhoduje společně s Radou, stane řádným legislativním postupem. To znamená, že rozhodování Evropské unie bude založeno na dvojí legitimitě, a to občanů (zastoupených svými poslanci v Evropském parlamentu) a členských států (zastoupených ministry v Radě). 16

19 Kontakt s EU NA INTERNETU Informace ve všech úředních jazycích Evropské unie najdete na portálu Europa: europa.eu OSOBNĚ Po celé Evropě byly zřízeny stovky místních informačních středisek EU. Adresu vašeho nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: europedirect.europa.eu TELEFONICKY NEBO POŠTOU Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Na tuto službu se můžete obrátit prostřednictvím bezplatné telefonní linky: (či prostřednictvím placené telefonní linky mimo EU: , nebo můžete využít elektronické pošty v rámci europedirect.europa.eu PUBLIKACE O EVROPĚ Publikace o EU jsou na dosah jednoho kliknutí na internetových stránkách EU Bookshopu: bookshop.europa.eu. Publikace o Evropské unii v češtině můžete získat na těchto místech: EVROPSKÁ KOMISE Zastoupení v České republice Europe House Jungmannova Praha 1 ČESKÁ REPUBLIKA Tel Fax comm-rep-czech@ec.europa.eu ÚŘAD VLÁDY ČR Eurocentrum Praha Europe House Jungmannova 24, Praha 1 ČESKÁ REPUBLIKA Tel Fax eurocentrum.praha@euroskop.cz Eurofon EVROPSKÝ PARLAMENT Informační kancelář Evropského parlamentu Europe House Jungmannova 24, Praha 1 ČESKÁ REPUBLIKA Tel Fax eppraha@europarl.europa.eu ČESKÁ REPUBLIKA Tel Fax eurocentrum.praha@euroskop.cz Eurofon Zastoupení a kanceláře Evropské komise a Evropského parlamentu existují ve všech zemích Evropské unie. Evropská komise má rovněž delegace v dalších částech světa.

20 VÁŠ PRŮVODCE LISABONSKOU SMLOUVOU NA CS-C Po desetiletích válek, které stály miliony životů, znamenalo založení EU začátek nové epochy, kdy evropské země řeší své problémy vyjednáváním, a nikoli bojem. V současnosti se členové EU těší mnoha výhodám. Stávající pravidla však byla navržena pro mnohem menší EU a EU, která se nemusela potýkat s celosvětovými problémy, jako je změna klimatu, světová recese nebo mezinárodní přeshraniční trestná činnost. EU je schopna tyto problémy řešit a je k tomu odhodlána, může to však zajistit it pouze tak, že zlepší způsob svého fungování. To je cílem Lisabonské smlouvy. Tato smlouva zajišťuje, aby EU byla demokratičtější, účinnější a transparentnější. Umožňuje občanům a parlamentům více ovlivňovat dění na evropské úrovni a zajišťuje Evropě jasnější silnější hlas ve světě, přičemž současně chrání zájmy jednotlivých členských států. Tato brožura objasňuje, co Lisabonská smlouva znamená pro vás jako občana.