SEZNAM OTÁZEK Z LÉKAŘSKÉ CHEMIE A BIOCHEMIE KE ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010. I. Základy fyzikální, bioanorganické a bioorganické chemie
|
|
- Ilona Janečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SEZNAM OTÁZEK Z LÉKAŘSKÉ CHEMIE A BIOCHEMIE KE ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010. I. Základy fyzikální, bioanorganické a bioorganické chemie 1. Voda a její fyzikální a chemické vlastnosti, význam v organismu 2. Disperzní soustavy, rozpustnost látek, pravé a koloidní roztoky, difuze, osmóza, osmotický a onkotický tlak, dialýza, příklady z biochemie 3. Energetika chemických reakcí, Gibbsova energie a entropie, aplikace na metabolické děje. 4. Kinetika a energetika následných a vratných reakcí, chemická rovnováha, Guldbergův Waageův zákon, aplikace v enzymologii 5. Základní separačně detekční metodiky pro makromolekuly (elektroforéza, chromatografie) a jejich využití v klinické praxi 6. Spektrofotometrie, princip a využití v klinické biochemii 7. Elektrolytická disociace, disociační konstanta, silné a slabé elektrolyty, příklady z biochemie 8. Brönstedova teorie kyselin a zásad, rovnováha v protolytických reakcích, příklady z biochemie. Iontový součin vody, ph a jeho význam v medicíně 9. Amfolyty, jejich vlastnosti, příklady z biochemie 10. Pufry, výpočet ph, význam v organismu 11. Oxidace a redukce, oxidoredukční potenciál, závislost na koncentraci reaktantů a ph, příklady z biochemie 12. Srážecí reakce, součin rozpustnosti, tvorba komplexů, příklady a jejich význam v biochemii a medicíně 13. Chemické vlastnosti hlavních biogenních prvků 14. Kyslík a jeho reaktivní formy. Peroxidace lipidů 15. Biologicky a toxikologicky významné prvky periodického systému mimo základních biogenních prvků, mechanismus působení vybraných toxických sloučenin (CO,KCN,HCN,H 2 S,těžké kovy) 16. Biologický a metabolický význam stopových prvků 17. Struktura organických sloučenin, izomerie, příklady z metabolických drah 18. Halogen- a nitroderiváty uhlovodíků, příklady toxikologicky a lékařsky významných sloučenin 19. Sirné deriváty uhlovodíků, příklady lékařsky významných sloučenin 20. Aminy, význam v biochemii 21. Alkoholy, fenoly, aldehydy a ketony, uplatnění v metabolismu 22. Karboxylové kyseliny, funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin, uplatnění v biochemii 23. Dusíkaté, kyslíkaté a sirné heterocykly, význam 1
2 24. Strukturní charakteristiky aminokyselin, dělení, reakce význam, peptidy, peptidová vazba, příklady biologicky významných peptidů 25. Bílkoviny, struktura, vlastnosti a funkce 26. Sacharidy, rozdělení, struktura, stereochemie, biologický význam 27. Reakce a deriváty monosacharidů, disacharidy, O- a N- glykosidová vazba, příklady 28. Homopolysacharidy a heteropolysacharidy, struktura, výskyt a význam v organismu 29. Proteoglykany, glykoproteiny, struktura, vlastnosti, příklady 30. Lipidy, definice, klasifikace, struktura, vlastnosti, funkce v organismu 31. Fosfolipidy a sfingolipidy, struktura, vlastnosti a význam 32. Steroly, žlučové kyseliny a steroidní hormony, struktura, funkce a význam v organismu II. Základy metabolismu 1. Struktura enzymů (kofaktory, koenzymy, oligomerní struktura); mnohočetné enzymové formy a isoenzymy. Využití enzymologie v medicíně 2. Enzymová aktivita, fyzikálně chemické vlivy, regulace (exprese, allosterické vlivy, kovalentní modifikace).detekce enzymové aktivity metody měření (teplota, kinetika, endpoint ) 3. Dýchací řetězec. Oxidativní fosforylace 4. Makroergní sloučeniny, fosforylace na substrátové úrovni, pohon endergonních reakcí. 5. Citrátový cyklus, amfibolický charakter, průběh, regulace 6. Obecné mechanismy přeměny aminokyselin, deaminace, transaminace, dusíková bilance 7. Tvorba amoniaku, jeho detoxikace, ureosyntetický cyklus a jeho regulace, hyperamonémie 8. Metabolismus uhlíkového skeletu aminokyselin skupiny pyruvátu, oxalacetátu,2-oxoglutarátu, sukcinyl CoA, s rozvětveným řetězcem, zapojení aminokyselin do metabolických procesů 9. Metabolismus aromatických aminokyselin, poruchy 10. Metabolismus sirných aminokyselin 11. Biosyntéza, biodegradace a funkce nejdůležitějších biogenních aminů. 12. Konverze aminokyselin do specializovaných produktů (kreatin - přeměny, význam, clearence, S-adenosylmethionin a jeho význam) 13. Glykolýza, regulace 14. Glukoneogenese, regulace 15. Syntéza a degradace a glykogenu, regulace, poruchy 16. Pentózový cyklus, regulace 17. Metabolismus galaktózy a fruktózy, poruchy 18. Metabolismus kyseliny glukuronové a její význam v organismu 19. Biosyntéza mastných kyselin 20. Tvorba ketolátek z acetyl-coa, metabolické příčiny, význam 21. Karnitinový systém, oxidace mastných kyselin, energetický výtěžek 2
3 22. Triacylglyceroly, biosyntéza, degradace 23. Biosyntéza fosfolipidů a sfingolipidů 24. Syntéza a degradace eikosanoidů, cyklooxygenázová a lipoxygenázová cesta. 25. Biosyntéza cholesterolu a její regulace, úloha HMG-CoA reduktázy, transport endogenního a exogenního cholesterolu 26. Přeměna a vylučování cholesterolu, žlučové kyseliny 27. Biosyntéza a degradace steroidních hormonů 28. Transport lipidů, úlohy lipoproteinů, struktura lipoproteinové částice (vznik, přeměna a úloha chylomiker, VLDL, LDL a HDL lipoproteinů). Elektroforéza lipoproteinů. 29. Biosyntéza a degradace tetrapyrrolů hemu a její poruchy 30. Významné proteiny krevní plazmy, význam v organismu (albumin, Ig, komplement, proteiny akutní fáze, transportní proteiny) 31. Metabolismus pyrimidinových nukleotidů, regulace, inhibitory, poruchy 32. Metabolismus purinových nukleotidů, regulace, inhibitory, poruchy III. Základy biochemie orgánů a funkcí 1. Regulace a koordinace metabolismu sacharidů a ostatních živin 2. Glykemie, regulace, diagnostika (ogtt, glykovaný hemoglobin) 3. Metabolismus tukové tkáně 4. Regulace biosyntézy hemu, rozdíly mezi hepatocytem a erythroidní buňkou, metabolismus železa 5. Hormonální regulace vodního a minerálního metabolismu 6. Regulace kostního metabolismu 7. Hormonální regulace energetického metabolismu 8. Biochemické pochody při trávení živin 9. Biochemické funkce hepatocytů a jater, možnosti biochemické diagnostiky poškození hepatocytů a jaterních funkcí 10. Biotransformace endogenních a exogenních látek, typy biotransformačních procesů, toxické a kancerogenní látky v životním prostředí 11. Ústojné systémy organismu, funkce a význam pro acidobazickou rovnováhu 12. Metabolismus erytrocytů 13. Hemokoagulace, kaskáda koagulačních faktorů, úloha trombocytů 14. Moč fysiologické a patologické součásti. 15. Kolagen struktura, vlastnosti, metabolismus. 16. Biochemie pojiva (chrupavka, kost) 17. Biochemie kůže. Biochemický výklad hmatu. 3
4 18. Kontraktilní aparát, řízení kontrakce hladké a kosterní svaloviny. Markery poškození svalové tkáně, význam, stanovení. 19. Biochemie vidění, Waldův cyklus, transducinový cyklus 20. Biochemie smyslů (sluch, chuť, čich) 21. Biochemie nervových synapsí; neurotransmitery. 22. Steroidní hormony a jejich funkce v regulačních dějích 23. Peptidové hormony a jejich funkce v endokrinních regulačních dějích 24. Lokální mediátory,cytokiny 25. Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích 26. Molekulární základy humorální imunitní odpovědi 27. Molekulární základy buněčné imunitní odpovědi 28. Vitamíny rozpustné v tucích 29. Vitamíny rozpustné ve vodě 30. Struktura, složení a vlastnosti buněčných membrán 31. Transport látek přes membrány 32. Kompartmentace biochemických procesů na úrovni buňky IV. Základy buněčné a molekulární biologie 1. Membránové receptory a jejich ligandy, G-proteiny 2. Typy a úloha druhých poslů v přenosu signálu 3. Signálně transdukční kaskády cytokinů a růstových faktorů 4. Aktivace fosfolipáz a signalizace využívající deriváty lipidů 5. Signalizace NO. Přehled signálních cest a význam 6. Intracelulární receptory a jejich ligandy, HSP, interakce intracelulárních receptorů s DNA 7. Vzájemná komunikace signálně transdukčních drah 8. Struktura a funkce DNA 9. Struktura a funkce RNA 10. Organizace prokaryontního, eukaryontního a mitochondriálního genomu 11. Replikace eukaryontní DNA, replikační aparát a jeho regulace 12. Reparace DNA 13. Transkripce eukaryontní genomové DNA 14. mrna, struktura, syntéza, posttranskripční úpravy 15. Metabolismus RNA a RNA interference 16. Regulace genové exprese na úrovni transkripce 17. Genetický kód a jeho vlastnosti 18. Eukaryontní, prokaryontní a mitochondriální translace a její regulace 4
5 19. Posttranslační úpravy proteinů. Třídění a transport proteinů, úpravy a třídění proteinů v Golgiho aparátu. Biosyntéza glykoproteinů 20. Restrikční enzymy a jejich využití, úpravy DNA a konstrukce rekombinantních molekul. Klonování DNA 21. DNA diagnostika, techniky (RFLP, hybridizace) 22. Metody frakcionace buňky, elektroforéza nukleových kyselin a proteinů 23. Polymerázová řetězová reakce, uplatnění PCR v klinické diagnostice, RT-PCR a využití této techniky, Techniky sekvenování DNA 24. Povaha genových mutací, mutace dědičné a získané, polymorfismy, mini- a mikrosatelitové markery, metody detekce 25. Retroviry a pararetroviry, struktura a replikace 26. DNA a RNA viry, replikace 27. Úloha protoonkogenů a tumor supresorových genů 28. Buněčný cyklus, úloha komplexů cyklinů a cdks 29. Regulace buněčného cyklu, úloha tumor supresorových genů 30. Ubikvitinace a proteazomální degradace proteinů 31. Biochemie apoptózy 32. Epigenetika, modifikace histonů, metylace DNA, význam 5
6 6
I. Základy fyzikální, anorganické a organické chemie
I. Základy fyzikální, anorganické a organické chemie 1. Typy chemických vazeb, slabé interakce. 2. Voda a její fyzikální a chemické vlastnosti, význam v organismu. 3. Disperzní soustavy, rozpustnost látek,
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE
MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE 1 Složení a struktura atomu Vývoj představ o složení a struktuře atomu, elektronový obal atomu, modely atomu, pojem orbital, typy orbitalů, jejich znázorňování a pravidla pro
MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva
MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva 1. Stavba atomu Modely atomu. Stavba atomového jádra, protonové a nukleonové číslo, izotop, izobar, nuklid, stabilita atomového jádra,
vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -
MATURITNÍ OKRUHY Z CHEMIE Obecná chemie Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro - hmotnostní úbytek, vazebná energie jádra, jaderné
Základní chemické pojmy
MZ CHEMIE 2015 MO 1 Základní chemické pojmy Atom, molekula, prvek, protonové číslo. Sloučenina, chemicky čistá látka, směs, dělení směsí. Relativní atomová hmotnost, molekulová hmotnost, atomová hmotnostní
Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník
Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a vazby
Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová
Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg
Chemie - Septima, 3. ročník
- Septima, 3. ročník Chemie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
Okruhy ke SZZ pro bakalářský obor Bioorganická chemie a chemická biologie (rok nástupu 2015 a dříve)
Okruhy ke SZZ pro bakalářský obor Bioorganická chemie a chemická biologie (rok nástupu 2015 a dříve) OCH/SZZZC Základy chemie OCH/SZZOG Organická chemie OCH/SZZBI Základy biochemie a molekulární biologie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Přehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Organická chemie, biochemie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný
Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník
Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu
Seminář z chemie Časová dotace: 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. Ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář je zaměřený na přípravu ke školní maturitě z chemie a k přijímacím zkouškám na
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník. Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE
Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE Součástí každého tématu jsou úlohy z názvosloví chemických sloučenin a chemických výpočtů. 1. Stavba
Pedagogická činnost pro jmenovací řízení. Doc. RNDr. Ing. Petr Tůma, Ph.D.
Pedagogická činnost pro jmenovací řízení Doc. RNDr. Ing. Petr Tůma, Ph.D. Vyučované předměty na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy 1. Buněčné základy medicíny povinný pro I. roč. studia Všeobecné lékařství
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD
Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVD 1) Doplň chybějící údaje. Jak se značí makroergní vazba? Kolik je v ATP makroergních vazeb? Co je to ADP Kolik je v ADP makroergních vazeb 1) Pojmenuj
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe
Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy I.: úvod (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tématem
Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
ÚVOD DO BIOCHEMIE. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek. Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981.
Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. ÚVOD DO BIOCHEMIE Termín BIOCHEMIE poprvé použil F. Hoppe-Seyler v roce 1903, ale
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Program / Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze tří) Mikrobiologie a buněčná biologie Mikrobiologie životního prostředí Obor: Mikrobiologie Bioinženýrství
Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
Biochemie jater. Eva Samcová
Biochemie jater Eva Samcová Orgánová specializace Hlavní metabolické dráhy pro glukosu, mastné kyseliny a aminokyseliny jsou soustředěné okolo pyruvátu a acetyl-coa. Glukosa je primárním palivem pro mozek
Doučování IV. Ročník CHEMIE
1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace
fce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)
JÁTRA ústřední orgán intermed. metabolismu, vysoká schopnost regenerace krevní oběh játry: (protéká 20% veškeré krve, 10-30% okysl.tep.krve, která zajišťuje výživu buněk, zbytek-portální krev) 1. funkční
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů
Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE
OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE Předseda: Stanislav Štípek, prof., MUDr., DrSc. Ústav lékařske biochemie a laboratorní disgnostiky 1. LF UK Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 tel.: 224 964 283 fax: 224
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
1 Výuka biochemie na středních školách
1 Výuka biochemie na středních školách V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) (2) a zakotvenými v Zákoně o předškolním,
Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Přírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř. Jméno: Adéla Schächterová. Třída: 9. A. Datum odevzdání:
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř Jméno: Adéla Schächterová Třída: 9. A Datum odevzdání: Vedoucí učitel: Mgr. Kateřina Wernerová Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Chemie 2015 CAU strana 1 (celkem 5)
Chemie 2015 CAU strana 1 (celkem 5) 1. Která ze sloučenin se v uvedené reakci oxiduje? HCl + ahc 3 acl + C 2 + H 2 a) kyselina chlorovodíková b) oxid uhličitý c) hydrogenuhličitan sodný d) žádná 2. Které
Energetika a metabolismus buňky
Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,
Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků
Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Program / Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze tří) Obecná biochemie Biochemie mikroorganismů a rostlin Obor: Obecná a aplikovaná biochemie Molekulární
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolusmus lipidů - katabolismus Trávení, aktivace a transport tuků Oxidace mastných kyselin Ketonové látky Úvod Oxidace MK je centrální
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2017 1. Napište vzorce aminokyselin Q a K Dále zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná odpověď) 2. Enzym tyrozinkinasu řadíme do třídy
Chemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
Metabolismus látková přeměna V.Malohlava
Metabolismus látková přeměna V.Malohlava zdroje přednášky skripta Srovnávací fyziologie živočichů Vácha a spol., volně přístupné materiály na www.google.com Co víme o metabolismu??? Životní pochody jsou
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA