MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM na období školního roku 2015/2016

Transkript

1 Výchovný ústav a střední škola Dřevohostice, Novosady 248 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM na období školního roku 2015/2016 Úvod: Prevencí obecně rozumíme opatření předcházející a minimalizující jevy spojené s rizikovým chováním a jeho důsledky. Za primární prevenci rizikového chování považujeme výchovněvzdělávací či jinou intervenci směřující k předcházení výskytu rizikového chování nebo pomáhající řešit jeho důsledky. Primární prevence se tak týká především formování správných postojů, znalostí a kompetencí. Na úrovni práce s ohroženými a jinak znevýhodněnými skupinami lze použít pojmu selektivní primární prevence a v případě, že se jedná o ohrožené jedince či jedince, u kterých se již objevuje rizikové chování, mluvíme o indikované primární prevenci. V okamžiku, kdy primární prevence (a tedy i selektivní a indikovaná) selhává, aktivizujeme prevenci sekundární, popř. terciární, která je určena převážně těm jedincům, kteří vykazují vážné formy rizikového chování, jež není možné již zvládat běžnými preventivními opatřeními, např. drogové závislosti, kriminální jednání, ). Sekundární a terciární prevence má zabránit další recidivě a eliminovat co nejvíce rizik související s rizikovým chováním. Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péči se tak mohou vyskytovat všechny typy prevence zmiňované výše. Minimální preventivní program tvoří páteř primárně a sekundárně preventivního působení v rámci ovlivňování plného spektra rizikového chování v zařízení VÚ a SŠ Dřevohostice. Program vychází a je v souladu se závaznými metodickými pokyny MŠMT, právními dokumenty ČR, Vnitřním řádem VÚ a SŠ Dřevohostice, Dlouhodobou u strategii prevence rizikového chování a Koncepcí resocializace a reedukace VÚ a SŠ Dřevohostice. Charakteristika instituce: VÝCHOVNÝ ÚSTAV Výchovný ústav pro mládež je chlapecké výchovně vzdělávací zařízení (dále jen Zařízení) a pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova či případně usnesení soudu o předběžném opatření. Může zde být umístěno i dítě starší 12 let,má-li uloženu ochrannou výchovu, a v jeho chování s projevují tak závažné poruchy, že nemůže být umístěno v dětském domově se školou. Výjimečně, v případech zvláště závažných poruch chování, lze do výchovného ústavu umístit i dítě s nařízenou ústavní výchovou starší 12 let. V zařízení musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou tu vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku.

2 Účelem zařízení je zajišťovat náhradní výchovnou péči dítěte v zájmu jeho zdravého vývoje. Kapacita zařízení je 40 dětí. Zařízení má 5 výchovných skupin. V jedné výchovné skupině je maximálně 8 dětí. Výchovný ústav poskytuje celé spektrum služeb dětem a mladým lidem vykazujícím známky poruch chování v úrovni disociality, asociality až antisociality. Obecným cílem poskytovaných služeb je ovlivnění postojů a chování dítěte k prosociálnějším formám chování v modelovém prostředí ústavu a poté jejich přenos do reálného života. K tomuto cíli používá naše zařízení pedagogických, speciálně pedagogických, poradenských, psychologických a socioterapeutických metod a přístupů. Nejčastěji se používané metody našeho zařízení dělí na složku vzdělávací, složku výchovnou a složku poradenskou. Specifický význam zařízení spočívá v odstraňování a reparaci závažných nedostačivostí v oblasti psychických procesů ( myšlení, prožívání ) a chování způsobených specifickými vlivy na dosavadní vývoj dítěte, zvl. vlivy nepodnětného sociokulturního prostředí, nepřiměřených nároků předchozích vzdělávacích a výchovných institucí, hereditární zátěží apod. STŘEDNÍ ŠKOLA Stavební práce 2-letý obor Učební obor stavební práce připravuje žáka na výkon stanoveného okruhu pracovních činností povolání stavební dělník - na výkon pomocných stavebních prací. Denní studium je určeno pro žáky, kteří splnili povinnou školní docházku a jsou zdravotně způsobilí. Příprava je ukončena závěrečnou zkouškou a vydáním výučního listu. Učební obor má skupiny odborného výcviku s max. počtem žáků 8, při teoretickém vyučování je maximálně 14 žáků ve třídě Strojírenská výroba - 3 letý obor Učební obor strojírenské práce se zaměřením zámečnické práce a údržbu připravuje žáka na výkon stanoveného okruhu pracovních činností povolání strojírenský dělník. Zejména na výkon rutinních montážních prací a na montáž svařovaných konstrukcí. Absolvent ovládá základní operace ručního zpracování kovů a dalších ve strojírenství používaných materiálů. Je seznámen se základy strojního obrábění, ovládá základní práce na stolním soustruhu, vrtačkách a bruskách. Dále dokáže montovat a demontovat jednoduché strojní součásti. Také je seznámen s montáží a demontáží jednoduchých mechanismů. Veškeré své znalosti a dovednosti využívá zejména pří výrobě, montáži a demontáži ocelových konstrukcí. Absolvent umí číst jednoduché technické výkresy, technickou dokumentaci a při své práci využívá tabulky a normy. Během veškerých prováděných pracovních činnostech dodržuje zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Vytýčení rizikového chování a aktivit prevence: Sledované rizikové chování a) agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimedií, násilí, vandalismus, intolerance, rasismus a xenofobie, b) záškoláctví c) závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling

3 V našem zařízení musí děti od prvního dne pobytu vědět, kam se mohou obrátit se svými dotazy nebo kde získají potřebné informace. Mají možnost kdykoli prohovořit svoje problémy s metodikem nebo ředitelem zařízení. Aktivity, které se pravidelně opakují: Den dětí Sportovní soutěže Olympiády Výchovné koncerty Výtvarné soutěže Besedy s odborníky podle možností školy a momentální nabídky akcí. Dlouhodobé aktivity: Etoped individuální a skupinová terapie, krizová intervence, případové konference Psycholog individuální a skupinová terapie, krizová intervence, případové konference Spoluspráva dětí - ved. vychovatelem, 1x za 14dní Celoústavní komunita vedená ředitelem, ved.vychovatelem Schránka důvěry Návštěvy kina 1-2x měsíčně Návštěvy divadelních představení Plavání v krytém bazénu Návštěvy výstav a kulturních akcí Turistické výlety Činnost žákovské knihovny Sportování na multifunkčním hřišti Volnočasové, zážitkové a terapeutické aktivity Zájmové kroužky : výtvarný, keramický, fotbalový, sportovní hry, kulečníkový, hokejový, střelecký, vaření, práce se dřevem Pobytové programy: zátěžové, sportovní, výchovně vzdělávací Terapie: canisterapie, hipoterapie, dramaterapie, psychoterapie Charakteristika cílové skupiny: Cílovou skupinu Minimálního preventivního programu tvoří děti a jejich sociální kontext (zvl. vrstevnická skupina, komunita a zprostředkovaně i rodina). Jedná se o jedince mužského pohlaví, kteří mají soudem nařízenou ústavní či uloženou ochrannou výchovou. V posledních letech se v našem zařízení zvyšuje počet dětí, které jsou v pedopsychiatrické péči a jsou medikované. Mezi osobnostní charakteristiky dětí patří často impulsivní chování spojené s agresivitou, neochota podřídit se formálním autoritám a jimi prezentovaným normám, neochota odložit uspokojení, malá sebedůvěra, citová deprivace, poruchy soustředivosti, hyperaktivita, nedostatečný rozvoj sociálních dovedností, snížená odolnost v zátěži a náročných životních situacích, emoční instabilita, silná averzivní stimulace atd.

4 Rodinné prostředí těchto dětí často vykazuje přes značnou variabilitu v obecných charakteristikách rodinných systémů základní shodu v některých rysech. Jedná se o rodiny s atmosférou uzavřenosti a nedůvěry vůči okolnímu světu. Rozdělení odpovědnosti týkající se hranic, dělby moci a povinností není zřetelné, výchovné styly jsou nahodilé a nekonzistentní, postrádají sebereflexi jejich nositelů, postoj k dětem postrádá zřetelné normy. V některých případech je postoj k dětem označován jako zanedbávání, týrání či zneužívání, komunikace v rodině bývá chaotická, plná hostility a vzájemných nedorozumění, komunikační vzorce jsou stereotypní, zablokované, události a pocity nereflektované, provoz domácnosti často nezvládnutý a nebývají zajištěny ani základní sociální potřeby dítěte v rodině. Použité prostředky: Aktivity Minimálního preventivního programu se prolínají v rámci výchovného systému a jeho elementů jednotlivými činnostmi a oblastmi každodenního života v instituci a to na všech jeho úrovních (v odborné přípravě personálu, v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ve výuce jednotlivých předmětů, v rámci teoretické přípravy odborného učiliště, ve struktuře programu, v poradenských a terapeutických činnostech orientovaných na jedince i skupinu, v rámci Koncepce resocializace a reedukace zařízení, v aktivitách orientovaných na spolupráci s rodiči, ve výběrových zážitkově pedagogických aktivitách, atd.). Oblasti Minimálního preventivního programu: 1. OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKU Pedagogičtí pracovníci zařízení absolvují podle možností programy v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogové se v rámci svých možností zúčastní aktivit zaměřených na protidrogovou prevenci a problematiku rizikového chování. Zařízení jim poskytne nabídku programů seminářů a školení zabývajících se touto tématikou. Pedagogičtí pracovníci se účastní pravidelných supervizních setkání. 2. OBLAST ŠKOLNÍ VÝUKY V rámci teoretické výuky i odborného výcviku jsou s přihlédnutím ke specifikám cílové skupiny do vzdělávacího procesu zařazovány specifické informace týkající se problematiky prevence rizikového chování i prvky aktivního sociálního učení a terapie realitou. V oblasti teoretické výuky je v určených předmětech v rámci jejich osnov věnován prostor etické a právní výchově a výchově ke zdravému životnímu stylu. Výše uvedená témata jsou zapracována do osnov předmětů jako Občanská nauka, Estetická výchova a Svět práce. Témata jsou poté dále rozpracovávána v jednotlivých výchovných skupinách v rámci večerních komunit a tématicky orientovaných skupin, přičemž zaměření těchto diskusních klubů jsou vybírána aktuálně podle potřeb dětí a v souvislosti s aktuálním výskytem rizikového chování. 3. OBLAST PŮSOBENÍ MIMO ŠKOLU Větší část dne tráví děti mimo prostředí školy ve svých výchovných skupinách a účastní se bohatého odpoledního programu s širokým spektrem zážitkově orientovaných činností. Programy tvořené v denním, týdenním, měsíčním a ročním horizontu ve spolupráci s dětmi jsou realizovány v rámci jednotlivých výchovných skupin a prostřednictvím zájmových

5 kroužků vedených vychovateli i kroužků realizovaných mimo zařízení jinými organizacemi zabývajícími se zájmovou činností dětí. Veškeré aktivity Minimálního preventivního programu se prolínají s Celoročním plánem práce na školní rok Významným podílem působení je institut Spolusprávy dětí podílející se na chodu zařízení. 4. SPOLUPRÁCE S RODIČI V souladu s uvedenými charakteristikami cílové skupiny je spolupráce s rodinou na výchovných, resocializačních a reedukačních cílech problematická. Význam spolupráce s rodinou však považujeme za velmi podstatný, snažíme se v rámci návštěv rodičů v našem zařízení, motivovat rodiče k tomu, aby se zvýšil jejich aktivní podíl na výchově dítěte a prevenci rizikového chování. Pravidelně telefonicky informujeme rodiče o chování dítěte, pomáháme rodičům rozeznat známky rizikového chování v místě bydliště. V indikovaných případech usilujeme ve spolupráci s OSPOD o pravidelné setkání určitých rodičů v rámci rodinného poradenství. 5. VÝSKYT RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ Pravidelnou součástí resocializační a reedukační práce je monitorování úrovně zjevně projeveného rizikového chování a to v prostředí mimo ústav (na pravidelných dovolenkách či nedovolených opuštěních zařízení) i v průběhu pobytu v ústavu. Zařízení disponuje vypracovanými metodikami rozpoznávání a řešení případných konkrétních projevů chování mimo normu. Monitorování se děje kontinuálně v rámci nepřetržitého provozu a v okamžiku podezření či projevu problémového jevu je okamžitě kontaktováno vedení zařízení a metodik prevence sociálně patologických jevů. Následně se v rámci situačních metodických porad hledá a poté realizuje efektivní strategie řešení dané problémové situace. Celý případ je potom reflektován na celoústavní komunitě a reflektován na pravidelných metodických poradách. 6. DIFERENCIOVANÝ PŘÍSTUP V rámci individuální péče má zařízení vypracovanou koncepci pravidelného individuálního působení na každého jedince formou tzv. Plánu individuálního rozvoje osobnosti dítěte a systému osobních koordinátorů. Tyto instituty poskytují potřebnou diferenciovanou péči, zaměřenou podle aktuální situace a potřeb konkrétního jedince. 7. PORADENSKÉ SLUŽBY Opět v souladu s resocializační koncepcí zařízení má ústav vypracovánu strategii pravidelného individuálního a skupinového poradenského působení. Každé dítě má možnost kdykoliv vyhledat bezpečný kontakt s etopedem zařízení, je pravidelně v kontaktu s kmenovým vychovatelem, se kterým v rámci individuálních rozhovorů reflektuje své aktuální problémy. Dítě se dále účastní pravidelných komunitních setkání celého zařízení. V tomto školním roce k nám bude každých 14 dní dojíždět externí psycholog, který bude s dětmi pracovat individuálně a pomáhat při řešeních jejich problému s rizikovým chováním. Řešení přestupků : Dojde-li k porušení ustanovení školního nebo vnitřního řádu týkajícího se rizikového chování, je toto klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou z toho vyvozeny patřičné sankce. V případě, kdy selže prevence, je přistoupeno k následujícím opatřením: 1. individuální pohovor se žákem 2. podle zjištěných informací spolupráce s rodinou

6 3. doporučení kontaktu s odborníky 4. uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě 5. v případě porušení zákona oznámení Policii ČR Cíl programu: Cílem Minimálního preventivního programu VÚ a SŠ Dřevohostice na období roku 2015/2016 je u sledované cílové skupiny prostřednictvím výše uvedených aktivit ovlivnit problematiku rizikového chování na úrovni viditelných projevů chování mimo vymezenou normu. Specifika jsou přitom dána zvl. tím, že cílová skupina se nachází v situaci nařízené ústavní nebo ochranné výchovy, tedy, že většina z jedinců již ve své minulosti absolvovala masivnější zkušenost s problematikou určitého rizikového chování či pochází zároveň z problematického nebo má chybějící sociální zázemí. V souvislosti s těmito a dalšími specifiky je předkládaný Minimální preventivní program zaměřen zvl. sekundárně preventivně, tzn. že program je zaměřen zvl. na diagnostiku hloubky poruchy a aplikaci účinné individuální strategie s cílem zamezit růstu problému u jedince, zprostředkovat mu zkušenost se ztrátami souvisejícími s jeho rizikovým životním stylem a zvýšit tak jeho motivaci k postupné změně životního stylu ve smyslu prosociální orientace. Zvýšená motivace se potom může projevit v existenci alespoň částečně formulované objednávky jedince vůči instituci, která může poté sama nabídnout pomoc orientovanou výchovně, resocializačně, poradensky nebo terapeuticky a může i zprostředkovat odbornou pomoc navazující instituce orientované na poskytování klientem vyžádané služby. Takto nahlíženo se jedná o program, který umožňuje vhodným působením na individuální převzetí odpovědnosti za důsledky svého chování vytvořit prostor pro sociální pomoc, přičemž se zároveň jedná o způsob pomoci orientovaný spíše na proces než řešení, respektuje vývojové zákonitosti zrání jedince a může přinést efektivní výsledky spíše v dlouhodobějším horizontu s ohledem na jedinečný kontext životního příběhu dítěte než. v krátkodobé perspektivě jeho pobytu v zařízení. Zjišťování efektivity programu: Efektivita realizovaného Minimálního preventivního programu je zjišťována prostřednictvím standardních kvantitativních a kvalitativních nástrojů a to průběžně před, při a po skončení každé etapy programu a po ukončení celého programu v rámci standardního katamnestického šetření. Nejvýznamnějším kritériem efektivity však zůstává subjektivní pocit užitečnosti pro jednotlivé účastníky programu podle teze, že : efektivní je takový program, na jehož tématu vezmou jedinci účast, neboť pro ně má v tu chvíli smysl. Z těchto důvodů se snažíme, aby se na přípravě programů chlapci sami podíleli, jde nám o to, abychom v maximálně možné míře vycházeli vstříc jejich objednávce a nesnažili se z naší pozice neúspěšně odhadovat přání, která u nich jen předpokládáme. Lze opět uvést tezi, které se držíme: známe snad cíl, kam chceme dojít, ale i ten se v průběhu cesty mění a cestu volíme vždy ve spolupráce s tím, kdo se po ní má vydat. V rámci měření efektivity samozřejmě nezapomínáme ani na kvantitativní a další kvalitativní metody zkoumání, z nichž za zvláště důležité považujeme všestranná katamnestická šetření zaměřující se na sociální úspěšnost svěřence po jeho odchodu ze zařízení do reálného života

7 Závěr: Minimální preventivní program VÚ a SŠ Dřevohostice na rok 2015/2016 představuje syntézu přístupů, které zařízení používá v ovlivňování jedinců vykazujících známky poruch chování v širším slova smyslu. Program teoreticky vychází z eklektického způsobu uvažování a ovlivňování jedince i sociální skupiny, mimo přístupů speciálně pedagogických používá postupy poradenského a terapeutického charakteru. Program je vnímán jako základní nástroj prevence rizikového chování v našem zařízení a je koncipován jako kontinuální aktivita, je sestaven z množství jednorázových i déledobějších akcí, které jsou ideově i metodicky propojeny a je orientován i realizován jako sekundárně a terciálně preventivní s primárně preventivními vstupy. Vypracoval : Mgr.Hrabovská Kateřina Dřevohostice Přílohy: harmonogram MPP program proti šikanování preventivní protidrogový program

8 Harmonogram MPP na školní rok Volnočasové aktivity žáků Zapojení do kroužků na škole a kurzů a aktivit pořádaných různými organizacemi. 2. Schránka důvěry Dětem by měla sloužit hlavně tehdy, kdy se dostanou do problémů v souvislosti s návykovými látkami nebo ostatním rizikových chováním /celoročně/. 3. Seznámení žáků s MMP (listopad v hodinách občanské,rodinné výchovy,popř beseda) 4. Prevence ochrany dětí a bezpečnosti mládeže Ve spolupráci s Policií ČR,občanským sdružením KAPPA HELP se minimálně 1x ročně uskuteční beseda s dětmi (termíny budou upřesněny). 5. Ankety Ankety budou zaměřeny hlavně na šikanu a protidrogovou prevenci. Účastní se všechny děti. (termín prosinec,duben). 6. Besedy pro děti Besedy budou zaměřeny na prevenci rizikového chování. 7. Další besedy a aktivity Tento bod bude plněn podle aktuálních nabídek a možností zařízení. 8. Pobyty v přírodě Zimní pobyty v přírodě spojené s lyžováním. Letní pobyty v přírodě. 9. Jednodenní vycházky do přírody Uskuteční se v rámci školní výuky,tak v mimoškolní činnosti. 10. Sportovní a volnočasové aktivity Celoročně je možno využívat ke sportovní činnosti rozsáhlý multifunkční sportovní areál. Naše zařízení samo pořádá a též se zúčastňuje mnoha sportovních soutěží. Ve spolupráci s organizací Euforal se děti účastní několika pobytů zaměřených na prevenci a výchovu, dojíždí pravidelně na hipoterapii a účastní se výběrových aktivit zaměřeným na aktuální problematiku dané cílové skupiny.

9 Příloha: Příloha MPP č.1. Program proti šikanování Program proti šikanování ve VÚ je sestaven na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č.j.: / a metodického pokynu č.j.mšmt 22294/ Cílem Programu proti šikanování je vytvořit v našem zařízení bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. Pedagogové se zaměřují na komunikaci a vztahy mezi žáky, a to bez ohledu na to, zda tam k projevům šikany již došlo, či ne. Charakteristika šikany: Šikana je způsob chování umožňující většinou v bezprostřední komunikaci fyzickým a psychickým týráním druhých získat nad nimi pocit převahy, moci či určité výhody. Jde o jednání agresivní, často nezákonné, ale trpěné a mnohdy podporované určitou skupinou. Lze je charakterizovat jako chování asociální. Podhoubí šikany je v osobnostních rysech týrajícího i jeho oběti a v lhostejnosti okolí, v sociální atmosféře, v některých ideologiích. Šikanování spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině jedinců, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě jako nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Rovněž se může realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Pojem kyberšikana (někdy se používají i cizí výrazy kyber-mobbing, e-mobbing apod.) představuje úmyslné urážky, vyhrožování, zesměšňování nebo obtěžování druhých prostřednictvím moderních komunikačních prostředků většinou v delším časovém období. Kyberšikana se odehrává na Internetu (např. prostřednictvím ů, chatovacích aplikací jako je ICQ, v sociálních sítích, na videích umístěných na internetových portálech)nebo prostřednictvím mobilního telefonu (např. SMS zprávami nebo nepříjemnými telefonáty). Pachatel často jedná anonymně, takže oběť netuší, od koho útoky pochází. Je jednou z forem psychické šikany. Je to využití ICT, zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost. Důležité znaky šikanování: Záměrnost, cílenost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil, bezmocnost oběti, nepříjemnost útoku, samoúčelnost agrese. Podstatnou vlastností šikany je skrytost. Ta je dána tím, že často odhalení zejména pokročilé šikany brání z rozličných důvodů a pohnutek všichni účastníci vyšetřování včetně oběti. Z tohoto důvodu je důležité umět rozpoznat přímé a nepřímé signály šikany. Při vlastní diagnostice šikany je třeba zkoumat fenomén ze tří praktických pohledů jako na nemocné chování, závislost a poruchu vztahů ve skupině.

10 Za šikanu se nepovažuje škádlení a agrese, která nemá znaky šikanování (opakování, záměrnost). Například, když se tzv. poperou dva přibližně stejně silní jedinci, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit. Prevence šikany: Je potřeba usilovat o vytvoření bezpečného prostředí v zařízení a za tím účelem: podporovat solidaritu a toleranci podporovat vědomí sounáležitosti posilovat a vytvářet podmínky pro zapojení všech dětí do aktivit VÚ rozvíjet jednání v souladu s právními normami s důrazem na právní odpovědnost jedince aktivně zapojit do řešení problémů spolusprávu dětí. Pedagogičtí pracovníci věnují zvýšenou pozornost zejména dvěma skupinám: - potencionálním obětem šikany - potencionálním agresorům Obě tyto skupiny musí být pod neustálým pedagogickým vedením a v rámci reedukačních programů s nimi musí být cíleně pracováno. Zvýšená pozornost projevům tohoto jevu musí být věnována zejména na začátku školního roku, po příjezdech z prázdnin a dovolených, před koncem školního roku v souvislosti s odchodem některých chlapců ze školského zařízení. Dále v době společných akcí, kdy dochází k promíchání různých skupin a ke vzniku nových neformálních skupin. Také v době osobního volna. Prevence šikany se ve škole provádí ve vyučovacích hodinách: výchova ke zdraví, dramatická výchova, český jazyk, občanská výchova a v třídnických hodinách. Na skupinách se prevence provádí v rámci večerního kruhu a besed s vychovateli. Prevencí se aktivně zabývá etopedka a vedoucí vychovatel a monitorují aktuální situaci ve školském zařízení, řeší aktuální problémy a aktivně pracují s problémovými jedinci. Pedagogičtí pracovníci zapisují všechny přestupky proti vnitřnímu řádu školského zařízení do denního hodnocení dítěte a jsou povinni v případě zjištění závažného přestupku chlapce (fyzické napadení spolužáka, vulgarita,.) zapsat toto vše do denního zápisu a do mimořádných událostí, následně je nutné udělit jedinci výchovné opatření. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: Jedinec často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. Při přestávkách vyhledává blízkost pedagogů. Má-li promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.

11 Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole nebo dalších aktivitách. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. Přímé znaky šikanování mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu jedince, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Kritika, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. Nátlak na jedince, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které jedinec dostává od jiných vrstevníků, zejména pronášené panovačným tónem. Skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na jedince k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. V právní praxi bývá pojem šikana používán jako synonymum pro úmyslné jednání, které je namířeno proti jinému subjektu, a které útočí na jeho důstojnost". Z hlediska výkladu pojmu šikanování není důležité, zda k němu dochází slovními útoky, fyzickou formou, nebo hrozbou násilí. Rozhodující je, kdy se tak děje úmyslně. U trestných činů, jejichž podstatou byla šikana, lze proto předpokládat, že právě s ohledem na rozšiřující se případy podobných jednání bude skutek za trestný čin považován. Šikana bývá nejčastěji postihována podle ustanovení trestního zákona, a to jako: trestný čin omezování osobní svobody trestný čin vydírání trestný čin vzbuzení důvodné obavy trestný čin loupeže trestný čin ublížení na zdraví trestný čin poškozování cizí věci trestný čin znásilnění či pohlavního zneužíván Postup vyšetřující osoby, má-li podezření na šikanu Konfrontovat svá pozorování s dalšími kolegy.

12 Co nejdříve oznámit své podezření vedení zařízení, etopedce, konzultovat další postup. Mezi čtyřma očima vyslechnout více nezaujatých svědků, popřípadě konfrontovat svědky mezi sebou. Je zejména důležité získat odpovědi na následující otázky: a. Kdo je obětí, popřípadě kolik obětí je b. Kdo je agresorem, kolik agresorů je. Kdo z nich je iniciátor, kdo aktivní účastník šikanování a kdo je obětí i agresorem? c. Co, kdy, kde, a jak dělali agresoři obětem? d. K jak závažným agresivním a manipulativním projevům došlo? e. Jak dlouho šikana trvá? Vyslechnout oběť citlivě, diskrétně, zaručit bezpečí a důvěrnost informací. NIKDY neřešit problém opřed celou třídou nebo skupinou! Zajistit ochranu oběti šikany. Teprve nyní vyslechnout agresory, případně konfrontovat agresory mezi sebou. NIKDY konfrontace obětí a agresorů!! Vytipovat nejslabší článek, dovést je k přiznání či vzájemném obviňování. Svolat poradu vedení, která na základě shromážděných informací posoudí, zde se jedná o šikanu a jaký je stupeň její závažnosti /stupně 1-3 počáteční šikana, 4-5 šikana v pokročilém stádiu/, navrhne další postup vůči obětem i agresorům i třídě jako celku Individuálně pozvat rodiče agresorů. Seznámit je se situací, sdělit jim navrhovaná opatření (zdůraznit možnost nápravy) a požádat je o spolupráci Individuálně pozvat rodiče obětí šikany. Seznámit je se situací, domluvit se na opatřeních (terapie, osobnostní výcvik ) Rozebrat situace ve třídě a ve skupině (vynechat citlivé detaily), vysvětlit nebezpečí a důsledky šikany, oznámit potrestání viníků.skupinu i nadále pozorně sledovat. Na celém vyšetřování spolupracují všichni pedagogičtí pracovníci, rozhovory jsou vedeny většinou ředitelem zařízení, vedoucím vychovatelem a etopedem. O celé záležitosti je následně udělán zápis a ke každému jedinci zapsána informace do jeho plánu individuálního rozvoje. Pokud se potvrdí podezření o šikaně, nastávají tyto opatření: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka bezprostřední záchrana oběti. Oběť je okamžitě izolována od agresorů a převedena na jinou výchovnou skupinu, případně zdravotní izolaci 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování operativně je svolána pedagogická rada pod vedením ředitele školského zařízení a je vypracován krizový scénář řešení. 3. Pedagogičtí pracovníci zabrání domluvě agresorů na křivé výpovědi!!! 4. Individuální rozhovory se svědky provádí etopedka a vedoucí vychovatel pod vedením ředitele školského zařízení 5. Pokračující pomoc a podpora oběti zajišťuje psycholog, v případě potřeby ve spolupráci s pedopsychiatrem 6. Nahlášení Policii ČR provádí ředitel VÚ 7. Vlastní vyšetřování provádí pracovníci Policie ČR ve spolupráci s ředitelem školského zařízení, etopedem a dalšími ped. pracovníky zařízení.

13 Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, ředitel VÚ oznámí tuto skutečnost Policii ČR. Ředitel VÚ oznámí orgánu sociálněprávní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví dítěte. V případě negativních dopadů šikanování na oběť zajistíme péči pedagogicko-psychologické poradny nebo dalších odborníků klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. Nadále pracujeme s agresorem (jeho náhled na jeho chování, motivy). V případě potřeby mu též zprostředkujeme péči pedagogicko-psychologické poradny nebo jiných odborníků klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. Pro sankcionování agresorů lze užít i následující běžná výchovná opatření: 1. snížení hodnocení 2. zákaz nadstandardních aktivit 3. snížení kapesného O závažnějších případech šikanování bude informován soud a bude podána žádost o dočasné umístění agresora v zařízení se speciálním režimem. Nejčastější chyby: pedagogové nepracují s faktem zásadní odlišnosti řešení u počátečních a u pokročilých šikan při vyšetřování se nebere zřetel na trauma, stud a mlčenlivost oběti berou se vážně falešní svědci, kterým poručil šéf agresorů bezprostředně se konfrontuje výpověď týraného žáka s výpověďmi jeho mučitelů pedagog vyšetřuje šikanu přímo ve třídě nebo mezi ostatními na skupině ředitel si pozve najednou údajné oběti, údajné agresory a jejich rodiče, některé pedagogy a vyšetřuje to z jedné vody načisto po vyšetření šikany se naráz pozvou všichni - rodiče agresorů, oběti i s jejich ratolestmi Odpovědnost školského zařízení chránit dítě před šikanou: Šk.zař. má objektivní odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením 29 zákona č.561/2004sb. Školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízenípovinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování. Z tohoto důvodu pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předchází, jeho projevy neprodleně řeší a každé jeho oběti poskytne okamžitou pomoc. Školské zařízení (šk.zař.) má ohlašovací povinnost při výskytu šikany v následujících případech: - dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku nebo trestného činu, obrací se šk.zař. na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat na

14 státní zastupitelství - dojde-li k šikaně v průběhu vyučování, s ním souvisejících činností anebo poskytování školských potřeb, má šk.zař. povinnost tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka, který byl obětí. Tato povinnost vyplývá ze školského zákona ( 21odst.2). Skutečnost, že dítě někoho šikanovalo nebo bylo šikanováno, lze chápat jako významnou skutečnost, která v průběhu vzdělávání nastala - šk.zař. ohlašuje OSPOD takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo - v případě šikany se jedná o všechny případy, které škola oznámila policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly oznámeny i přesto, že se stalo něco závažného, protože nebyl zákonný důvod Z hlediska zákona č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění. Proviněním se rozumí trestný čin spáchaný mladistvým - 6 zákona č. 218/2003 Sb. Zákon o soudnictví mládeže.: vydírání 175 TZ, omezování osobní svobody 171 TZ, zbavení osobní svobody 170 TZ, útisku 177 TZ, těžkého ublížení na zdraví 145 TZ, ublížení na zdraví 146 TZ, vraždy 140 TZ, loupeže 173 TZ, krádeže 205 TZ, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci 352 TZ, poškození cizí věci 228 TZ, znásilnění 185 TZ, kuplířství 189 TZ, pohlavního zneužití 187 TZ, apod. + nebezpečné vyhrožování 353 TZ, nebezpečné pronásledování 354 TZ, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení 149 TZ. Trestné činy ve vztahu ke kyberšikaně. Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů: nebezpečné pronásledování ( stalking, 354 TZ), účast na sebevraždě ( 144 TZ), porušení tajemství dopravovaných zpráv ( 182 TZ), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí ( 183 TZ) Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu ( 367 TZ ). V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadržování ( 366 TZ) či schvalování trestného činu ( 365 TZ), v krajním případě i podněcování ( 364 TZ) Každý pracovník je povinen se řídit Metodickým pokynem ministra školství mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení: č.j.:24/ 246/ s účinností od a informacemi MŠMT ČR č.j.: / Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané. Nedodržování tohoto programu a metodického pokynu MŠMT zaměstnancem VÚ, může mít za následek porušení trestního řádu ČR a vystavení se stíhání orgány činnými v oblasti trestního práva. Zpracovala : Mgr. Kateřina Hrabovská

15 Příloha MPP č.2 Preventivní protidrogový program Užívání návykových látek lze považovat za rizikové chování, na kterém se podílí mnoho faktorů. Vydefinování rizikových faktorů pomáhá najít vhodné a účinné intervence a předcházet hlubším negativním dopadům, které ovlivňují rozvoj osobnosti a uplatnění mladého člověka v životě. Rizikové faktory působící převážně na děti v našem zařízení jsou : nefungující rodinný systém, užívání návykových látek ve vrstevnické skupině, užívání NL u rodičů, poruchy chování a jiné rizikové chování. Vymezení základní terminologie Abstinence od NL zdržení se nebo vzdání se nějaké substance, která způsobuje požitek. Experimentální užití NL jednorázová zkušenost, nejvýše 2-3 zkušenosti v životě. Rekreační příležitostné/pravidelné užívání NL je zakomponované do životního stylu zejména mladých lidí, nepůsobí vážné zdravotní, sociální a ekonomické problémy. Problémové užívání NL je dlouhodobé perorální, intravenózní a jiné užívání návykových látek. Problémové užívání většinou způsobuje zdravotní a sociální i ekonomické problémy. Závislé užívání bývá nepřetržité a pravidelné, určuje životní styl a působí vážné poškození somatické, psychologické a sociální. Intoxikace je užití chemické či přírodní látky, která působí změnu chování a tělesných funkcí, jedná se o otravu zdravého stavu mysli a těla. Informace o nejčastějších návykových látkách, se kterými mohou mít zkušenost děti umístěné v našem zařízení Alkohol Alkohol je NL, s kterou se dítě setká nejdříve nejčastěji v rodině nebo u vrstevníků. Je to vysoce tolerovaná NL, jejíž užívání může vést k jinému rizikovému chování. Alkohol je snadno dostupný. České děti začínají s konzumací alkoholu nejdříve z EU (přibližně v 11 letech). Alkohol má vliv na psychiku a mozek, což se projevuje v chování podle množství požitého alkoholického nápoje. Při nižších dávkách má stimulační efekt zlepšuje náladu, sebevědomí, mnohomluvnost, při vyšších dávkách se snižuje sebekritičnost, zábrany, zvyšuje se agresivita. Abstinenční příznaky úzkost nespavost, třes, delirium, křeče, epileptické záchvaty. Tabák S kouřením začínají již malé děti a brzy se u nich rozvine psychosociální závislost, až u 70 % kuřáků vzniká fyzická závislost na nikotinu. Abstinenční příznaky-snížená schopnost zvládat stres, špatná nálada, deprese, zlost, frustrace, neklid, úzkost, bolesti hlavy. Marihuana Účinné látky se nazývají cannabinoidy. Mají psychotropní efekt a další využitelné vlastnosti, např. při léčbě bolesti a při různých chorobách. Sušené listy marihuany mají výrazné aroma. Další forma NL je hašiš, což je konopná pryskyřice, která má barvu tmavě zelenou až hnědou. Psychická závislost se objevuje u dlouhodobých uživatelů, nebývá zvýšená tolerance na NL ani výrazné odvykací příznaky. U určitých osob může dojít k rozvinutí psychických problémů - deprese, úzkosti, paniky vedoucí k sebepoškozování, může dojít k poruchám myšlení a krátkodobé paměti, rozvoji paranoidního stavu. Většina těchto stavů po odeznění intoxikace

16 ustupuje. Marihuana bývá u mladých lidí nejčastěji zneužívanou nelegální NL. Abstinenční příznaky nespavost, zvýšená aktivita, ztráta chuti k jídlu. Těkavé látky - ředidla, lepidla, plynné látky Jedná se o vysoce nebezpečné chemikálie. Tyto látky ovlivňují mozek - centrální mozkovou soustavu. Toluen je nejčastěji užíván už malými dětmi, neboť je snadno dostupný a levný, občas ho kupuje i někdo starší. Rodiči bývají rizika s experimentováním podceňovány. Účinek je krátkodobý a brzy odezní. Dostavuje se euforie, poruchy vnímání, halucinace, poruchy vědomí a spánku, agrese. Toluen vyvolává psychickou závislost. Nebezpečnost této látky spočívá v neodhadnutí dávky. Může dojít k bezvědomí až komatu, k srdeční zástavě, zástavě dechu nebo udušení zvracením. Trvale poškozuje mozek - je to rozpouštědlo, po němž člověk hloupne, stává se agresivním..abstinenční příznaky - předrážděnost, deprese, nespavost. Metamfetamin Jedná se o stimulační návykovou látku - má budivý efekt, ovlivňuje centrální mozkovou soustavu. U nás je nejčastěji znám pod názvem pervitin. Pervitin zrychluje myšlení, zvyšuje motorické tempo, vytváří třes, zahání únavu, vyvolává euforii a příjemné pocity tělesné i duševní, snižuje chuť k jídlu. Po užití pervitinu má jedinec rozšířené zornice očí, zvýšený tep a krevní tlak, zvýšenou celkovou aktivitu organizmu, intoxikovaný je hovorný, neklidný, v dobré náladě, ztrácí zábrany, zvyšuje se jeho sexuální pud. Osoba intoxikovaná pervitinem může mít sklony k agresivnímu chování. Abstinenční příznaky apatie, dlouhý spánek, deprese, nervozita, podrážděnost, neklid. Heroin Řadí se mezi opioidy, které se používají jako léky proti bolesti (analgetika), léky proti kašli (antitusika). Injekční aplikace NL je vysoce riziková. Má rychlý vliv na centrální nervový systém, potlačuje bolest, působí euforii, má tlumivé a zklidňující účinky. Často se apatie střídá s nespavostí, únavou a podrážděností. Na jeho pravidelném užívání vzniká i fyzická závislost, takže syndrom odnětí látky (abstinenční příznaky) je provázen velkými bolestmi a dalšími závažnými somatickými problémy. Abstinenční příznaky vodnaté oči, ztráta chuti k jídlu, podrážděnost, třes, panika nevolnost, zimnice, pocení, bolest svalů a kloubů, průjem. Extáze Pod pojem extáze řadíme celou řadu synteticky vytvořených stimulačních látek s halucinogenním potenciálem. Dnes se v tabletách, které jsou označovány jako extáze, objevuje celá řada látek. U mladých lidí patří mezi velmi rozšířenou NL. Užívají ji mladí lidé na tanečních akcích, v klubech a na masových tanečních festivalech. Uživatelé extázi považují za bezpečnou a příjemnou. Uživatel extáze hodně tančí a nepociťuje vyčerpání, to může být nebezpečné a může dojít k dehydrataci. Abstinenční příznaky- deprese, ztráta paměti, impulzivní chování a návaly paniky. Postup při práci s intoxikovaným jedincem Při zjištění intoxikace v malé míře provede pedagog zápis do hodnocení dítěte a do mimořádných událostí, kde popíše projevy intoxikace i svůj postup při potlačování rizik spojených s intoxikací. Zajistí dítěti stálý dohled, kontrolu jeho zdravotního stavu a zamezí konfliktním situacím s ostatními dětmi. Následně informuje o situaci vedoucího pracovníka. Při intoxikace ve větší míře, konzultuje toto s vedením zařízení popřípadě s lékařem a postupuje dále dle jejich instrukcí. V případě akutních nezvladatelných intoxikací kontaktuje pedagogický pracovník okamžitě odbornou zdravotnickou péči prostřednictvím RZP. Dále o svém postupu informuje vedení VÚ. Nevhodné reakce pedagoga mohou lehce vyprovokovat konfliktní situaci, která u osoby pod vlivem OPL snadno přeroste v agresi. Určit u osoby, že je pod vlivem OPL není jednoduché, jde vždy o odhad závisící na osobních zkušenostech pedagoga a úrovni jeho znalostí psychologie. Lze však odhadnout a vytipovat dobu a místa výskytu osob užívajících OPL.

17 Jedná se především o pozdní odpolední a večerní dobu, opuštěné prostory, byty, průchody, kde dochází k aplikaci drog (zejména heroin, metamfetamin, marihuana aj.), ale i diskotéky a různé párty (extáze, LSD apod.) Do VÚ se může dítě vrátit z volné vycházky nebo dovolenky pod vlivem OPL. Komunikace s člověkem pod vlivem návykových látek není vždy jednoduchá a bez potíží. Může se vyskytovat řada nepříjemných okolností, kdy je ohrožen pedagog i uživatel. S uživatelem jednejte tak, aby toto jednání nevedlo ke zbytečné fyzické nebo slovní agresi ze strany uživatele nebo pedagoga. Účinnou zbraní je zachovávat klid. Obecné zásady: Vlastní komunikace musí být velmi obezřetná, výstižná, co nejkratší. Zabraňte zbytečným slovním výměnám, je třeba jednat z pozice autority, rázně, ale nikoli agresivně a arogantně. Intonace hlasu by měla být bez emočního zabarvení, pozor na vlastní neverbální projevy, mohou vyprovokovat agresi. Nutno dodržovat oční kontakt (znesnadňuje lhaní), je třeba jej přerušovat a zbytečně neprodlužovat. Namísto kategorických záporů volit mírnější formu nesouhlasu (bylo by vhodnější atd..). Přizpůsobit rychlost a složitost mluvy stavu a možnostem chápání uživatele. Nereagovat podrážděně na jeho výpady. Při komunikaci si vždy všímejte jakékoliv změny chování a buďte ve střehu. Nikdy nevíte, jak se uživatel zachová. Je nutná trpělivost a klidné jednání! Člověk, který užívá návykové látky delší dobu, může prožívat stavy, při kterých se cítí ohrožen svým okolím a chová se nepředvídatelně. Objevují se známky paniky a úzkosti, může dojít k jednání, které ohrožuje zdraví a život uživatele a jeho okolí, zejména neočekávaný pokus o útěk, výskok z okna, sebepoškozování, agrese. Je-li to možné, je vhodná přítomnost lékaře a velmi klidné jednání. Předávkování hrozí hlavně u těch, kteří užívají opiáty a těkavé látky. Všechny reakce jsou utlumeny, postižený není schopen hovořit, upadá do bezvědomí, pokud mluví, není mu rozumět. Může přestat dýchat a zemřít. V tomto případě je nezbytné poskytnutí první pomoci a přivolání rychlé záchranné služby s lékařem. Je-li předávkovaný při vědomí, je třeba zjistit veškeré informace o zkonzumované látce, popř. uchovat její zbytky a předat ji lékaři. V případě požití látky ústy je vhodné vyvolat zvracení požitím vody a stlačením kořene jazyka. Při intoxikaci těkavými látkami je pak nutno zajistit dostatek čerstvého vzduchu. U intoxikovaných stimulačními látkami a halucinogeny je třeba dohledu více osob! Ošetřete případná zranění, zabraňte prochladnutí a snažte se s osobou komunikovat, aby neztratila vědomí. Je-li předávkovaný v bezvědomí, zajistěte činnost životně důležitých orgánů (srdce, dýchání), uložte jej do stabilizované polohy, ošetřete případná zranění, zabraňte prochladnutí a do příjezdu lékaře kontrolujte činnost srdce a dýchání. V případě zástavy je nutno provést resuscitaci umělým dýcháním resp. Nepřímou srdeční masáží dle zásad pro poskytování první pomoci. Nikdy se osobě v bezvědomí nesnažte podat tekutiny nebo vyvolat zvracení! Řešení problematického užívání návykových látek

18 Děti, které mají zkušenost s užíváním návykových látek, pravidelně dochází na psychoterapii a v případě prokázané závislosti jsou v ambulantní péči psychiatra PSC Přerov a je jim věnována zvláštní individuální péče. Pokud mají zájem o detoxifikační režim, je toto možné domluvit na dětském a dorostovém detoxikačním centru v Praze v Nemocnici milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V současné době se jedná o jediné oddělení pro nezletilé v republice. Pro dlouhodobější léčbu závislosti se kromě možného pobytu v PL nabízí možnost přemístění závislých dětí na VÚ Žulová nebo VÚ Dvůr Králové nad Labem. O rizikovém chování dítěte souvisejícím s užíváním návykových látek, informuje odborný pracovník zařízení zákonné zástupce, OSPOD a dětskou lékařku. V případě, že se v zařízení nalezne neznámá látka, u které bude mít pedagog podezření, že se může jednat o zakázanou látku, postupuje takto: (1) O nálezu ihned uvědomí vedení zařízení a vytvoří o situaci s písemným záznam (2) Vedení VÚ o nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. (3) V případě časové překážky na straně Policie vedoucí pracovník se svědkem s použitím gumových/latexových rukavic vloží látku do obálky, napíše datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep o patří razítkem zařízení a svým podpisem a uschová do školního trezoru. Zajištěnou látku následně předá Policii ČR. V případě, že má pedagog důvodné podezření, že některé z dětí má návykovou látku u sebe, postupuje takto: (1) Okamžitě informuje vedení VÚ, které převezme řešení rizikové situace (2) Jelikož se jedná se o důvodné podezření ze spáchání trestného činu, resp. provinění v případě nezletilých osob, nebo přestupku, řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR. (3) Vedení zařízení bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce nezletilého. (4) Nezletilého je nutné mít do příjezdu Policie ČR izolovaného od ostatních dětí, ale zásadně pod dohledem. U nezletilého se v žádném případě neprovádí osobní prohlídka nebo prohlídka jeho věcí. Zpracovala: Mgr. Kateřina Hrabovská