KRÁLOVÉHRADECKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. FALTYSOVÁ H., MACKOVâIN P., SEDLÁâEK M. (REDS.) AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY âr

Transkript

1 KRÁLOVÉHRADECKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr V. FALTYSOVÁ H., MACKOVâIN P., SEDLÁâEK M. (REDS.) AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY âr

2

3 SVAZEK V. KRÁLOVÉHRADECKO

4 Edice Chránûná území âr: Mackovãin P., Sedláãek M. (eds.) Citace knihy: Faltysová H., Mackovãin P., Sedláãek M. a kol. (2002): Královéhradecko. In: Mackovãin P. a Sedláãek M. (eds.): Chránûná území âr, svazek V. Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr a EkoCentrum Brno, Praha, 410 pp. Mapy: Geologie âesk geologick ústav, Praha Geomorfologické ãlenûní J. Demek a kol.: Zemûpisn lexikon âr Hory a níïiny, Academia, Digitalizace Katedra geografie University Palackého, Olomouc Perspektivní zobrazení digitálního modelu reliéfu Vojensk topografick ústav Dobru ka, G AâR Klimatické oblasti podklad E. Quitt: Klimatické oblasti âsr, Geografick ústav âsav. Digitalizace Foresta SG, a.s. Hydrografická síè podklad Státní vodohospodáfiská mapa, V zkumn ústav vodohospodáfisk T. G. M., Praha PÛdní typy Katedra pedologie a geologie âeské zemûdûlské university, Praha Fytogeografické ãlenûní podklad Botanick ústav âsav: Regionální fytogeografické ãlenûní âr, Academia, Praha Digitalizace Foresta SG, a. s. Potenciální pfiirozená vegetace podklad Z. Neuhäuslová a kol.: Mapa potenciální pfiirozené vegetace âr, Academia, Praha Digitalizace Foresta SG, a. s. Krajinn pokryv zpracoval GISAT MÎP âr Chránûná území a památné stromy Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr Letecké snímky podklad Vojensk topografick ústav Dobru ka, G AâR Grafická úprava ARTEDIT, s. r. o., Praha 2001 Edice Chránûná území âeské republiky, svazek V. Královéhradecko Vydala Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr a EkoCentrum Brno, Praha 2002 ISBN X

5 Obsah P EDMLUVA ÚVOD P ÍRODNÍ POMùRY Geologická charakteristika Geomorfologická charakteristika V voj georeliéfu Pedologická charakteristika Klimatická charakteristika Hydrologická charakteristika Botanická charakteristika Zoologická charakteristika OSÍDLENÍ A V VOJ KRAJINY OCHRANA P ÍRODY OKRES HRADEC KRÁLOVÉ Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû okresu Chránûná území Pfiírodní park Památné stromy OKRES JIâÍN Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû okresu Chránûná území Pfiírodní park Památné stromy OKRES NÁCHOD Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû okresu Chránûná území Památné stromy OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû okresu Chránûná území Pfiírodní parky Památné stromy OKRES TRUTNOV Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû okresu Chránûná území Památné stromy

6 CHKO BROUMOVSKO Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû CHKO Chránûná území Památné stromy CHKO ORLICKÉ HORY Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû CHKO Chránûná území Památné stromy KRKONO SK NÁRODNÍ PARK (KRNAP) Souhrnná charakteristika pfiírodních pomûrû Chránûná území Památné stromy BIBLIOGRAFIE REJST ÍKY Chránûná území Místopisné názvy Latinská jména rostlin âeská jména rostlin Latinská jména ÏivoãichÛ âeská jména ÏivoãichÛ NeÏivá pfiíroda (geologie, geomorfologie, pûda) V KLAD VYBRAN CH POJMÒ ZE ZÁKONA â. 114/92 SB SEZNAM AUTORÒ

7 Pfiedmluva Je jen pramálo stfiedoevropsk ch krajin, v nichï se na plo e tak malé, jako je tomu u Královéhradecka, mûïe ãlovûk procházet jak v ploch ch nivách níïinn ch vodních tokû, romantick mi sceneriemi pahorkatiny ãi podhûfií, tak po hfiebenech hor, které jiï zasahují sv mi nejvy ími polohami nad hranici lesa. Jedineãnost Královéhradecka z hlediska celé âeské republiky není v ak dána jen zcela v jimeãn m v kov m rozpûtím (okolo 1400 m), ale i zastoupením mnoh ch pfiírodních fenoménû, které nemají na území na eho státu, mnohdy v ak ani jinde v celé Stfiední Evropû, Ïádnou obdobu. Jen na nûkolika místech ve Stfiední Evropû nalezneme horské území, které by bylo tak ovlivnûné dobou ledovou, jako jsou Krkono e. A právû toto pohofií, zkoumané pfiírodovûdci jiï více neï ãtyfii století, patfiící s vysokou pravdûpodobností k pfiírodovûdecky nejprozkoumanûj ím územím svûta, pfiedstavuje naprosto jedineãn fenomén v celém regionu. Nejsou to v ak jen Krkono e se sv mi ãetn mi glaciálními relikty (památkami na dobu ledovou), jsou to i váté písky Polabí nebo zbytky luïních lesû pfiilehl ch níïin a pahorkatin, stejnû jako poslední fragmenty podorlick ch slatin ãi geologicky i biologicky pozoruhodná území Adr pa sko-teplick ch skal nebo Broumovsk ch stûn, které vytváfiejí neopakovateln soubor pfiírodních pozoruhodností regionu. V pfiedkládané publikaci jsou podrobnû popsány nejcennûj í ãásti pfiírody královéhradeckého regionu, jeï skládají mozaiku, která je základem nejen pro perspektivní zaji tûní stávajícího rozsahu celkové biodiverzity území, ale zároveà i jako mimofiádnû kvalitní síè pfiirozen ch pfiírodních celkû, které mohou do budoucna zajistit trvale udrïiteln rozvoj celého regionu. Poznání není vûc okamïiku. Je to dlouhodob proces, na nûmï se vïdy podílejí ãetné generace profesionálû i zasvûcen ch laikû. Teprve poté mûïe b t sestaven tak podrobn obraz pfiírody regionu, jak je prezentován v této publikaci. S hlubokou úctou k byv ím generacím, respektem k odborníkûm dne ním, ale i s dûvûrou v Ty, ktefií pfiijdou po nás a opût posunou vûdûní na jinou vy í úroveà, prosím Vás v echny o laskavé pfiijetí této publikace. Berte ji do rukou jako obsáhl a vysoce kvalifikovan popis stavu souãasného s tím, Ïe je zároveà v zvou pro dal í hlub í poznávání. RNDr. Franti ek Procházka, CSc. 7

8

9 Úvod 1 ÚVOD Královéhradeck kraj, ze v ech ãesk ch krajû nejrozsáhlej í, odvodil své pojmenování od pfiedního mûsta Hradce Králové. Pfiedstavuje jak se mûïe pozorovatel snadno pfiesvûdãit svazek nebo kytici kvûtû, s touto podobou jej mûïeme srovnat. Na vrcholku kytice se rozkládají dost velké kvûty v ãáfie od Podûbrad aï k pramenûm Labe, snítky kvûtû a samotná nejniï í a nejuï í ãást svazku pfiedstavuje konãinu od Bohdanãe aï k pramenûm Moravy, jeï v tomto kraji pramení. MÛÏeme jej tedy vhodnû vypodobnit obrazem rozkvetlé kytice. PonûvadÏ mûsto a v znaãnûj í ãást kraje je majetkem královen, které dostávaly toto vûno pfii korunovaci, vypadá to, jako by králové odevzdávali Královéhradeck kraj jako svazek kvûtû do rukou královen. Památná a pozoruhodná místa tohoto kraje jsou tato: Hory Krkono e a v nich zjevení zvané R brcoul, prameny Labe, jeï vzniká právû v tûch horách. MnoÏství drahokamû a vzácn ch kamenû. Jaromûfi proslulá lovem mihulí. eky plné lososû a pstruhû. V ude nesmírn poãet zvûfie. Rybníky naplnûné rybami. Tak psal v roce 1681 o pfiírodû Hradecka Bohuslav Balbín (cit. dle ãeského pfiekladu, Panorama 1986, Praha), apfiestoïe nûkteré skuteãnosti jeho popisu jiï ztratily platnost (vãetnû detailû územního vymezení aï k pramenûm Moravy, které jsou v této edici souãástí svazku vûnovaného Pardubicku), poeticky a pfiesto vûcnû popsal bohatství a pûvaby zdej í pfiírody a krajiny. Královéhradeck kraj, zahrnující dnes okresy Hradec Králové, Jiãín, Náchod, Rychnov nad KnûÏnou a Trutnov, má v âeské republice nejvût í v - kové rozpûtí ( ,3 m n. m.) a v jeho rámci snad nejpestfiej í nabídku pfiírodních jevû, byè dnes mnohde jen ve fragmentech nûkdej ího stavu. Od rovinn ch luhû a lokalit teplomilné vegetace v Polabí a v povodí Cidliny se pfies pahorkatiny se spra emi, doubravami ãi útvary pískovcov ch skalních mûst dostaneme aï k horsk m svahûm s porosty zakrsl ch buãin a k subalpinskému pásmu 1 Harmonická krajina v okolí obce Stav na Jiãínsku. 2 Kalous u at (Asio otus) hnízdí v opu tûn ch hnízdech jin ch druhû ptákû. 2 9

10 Královéhradecko KRAJINN POKRYV 1 1 Skalní hfiib v pískovcích svrchní kfiídy v NPR Broumovské stûny. 10 v Krkono ích, kde mezi tundrovou flórou a faunou lze spatfiit glaciální relikty i endemity. Území kraje leïí v âeském masivu. Krkono e na severu a Orlické hory na v chodû patfií k luïické (západosudetské) geologické oblasti. Pfiemûnûné horniny krkono sko-jizerského a orlicko-snûïnického krystalinika (ruly, svory, fylity, téï karbonátové horniny aj.) jsou starohorního, pfiíp. staroprvohorního stáfií a místy jimi prostupují vyvfieliny. Obû hraniãní pohofií oddûluje vnitrosudetská pánev s komplexem prvohorních a druhohorních sedimentû s uheln mi revíry a s kfiídov mi kvádrov mi pískovci, lemovaná vulkanick m pásmem Vraních a Javofiích hor. Znaãnou ãást Královéhradecka vyplàuje ãást ãeské kfiídové pánve s pfievahou jílovcû a slínovcû a v men ím rozsahu s pískovcov mi oblastmi (vãetnû Prachovsk ch skal). Mezi kvartérními pokryvn mi útvary dominují rozlohou tûrkopísky na terasov ch stupních kolem vodních tokû. Následky jejich tûïby dnes patfií k nepfiehlédnuteln m zásahûm do krajiny, hlavnû v rovinné ãásti regionu. Vedle pestré pûdní skladby vyvinuté na rozmanitém geologickém podkladu rozhoduje o roz ífiení vegetaãního pokryvu a následnû i fauny místní podnebí. Území do 300 m n. m. s ãervencov m prûmûrem teploty vzduchu nad 16 C patfií do teplé klimatické oblasti, stfiední polohy regionu do oblasti mírnû teplé a nejvy í horské polohy do chladné oblasti (ãervencov prûmûr na SnûÏce je 8,5 C). Také o distribuci sráïek víceménû rozhodují orografické vlivy, takïe zatímco

11 Úvod v níïinû dosahuje jejich úhrn pfiibliïnû 600 mm roãnû, na hfibetech Orlick ch hor je to aï 1200 mm, na hfibetech Krkono dokonce 1600 mm. Pro horské polohy je ekologicky v znamná dlouhodobá pûsobnost tzv. horizontálních sráïek ve formû mlhy ãi nízké oblaãnosti, které zde spoleãnû s emisemi v raznû pfiispûly k rozpadu lesních porostû. Je pfiirozené, Ïe v pestr ch ekologick ch podmínkách se bûhem v voje Ïivé pfiírody v posledním geologickém období (postglaciálu holocénu) vytvofiila znaãnû rozmanitá rostlinná spoleãenstva s více neï 2000 druhy vy ích rostlin. Jejich skladba se mûní zejména podle jednotliv ch v kov ch stupàû. Celá âeská republika spadá v rámci stfiední Evropy do tzv. biomu opadavého listnatého lesa. Dva ze tfií jeho zdej- ích obvodû (obvod teplomilné kvûteny v niï ích polohách a obvod hercynské a subatlantské kvûteny ve stfiedních nadmofisk ch v kách) mají obdobnou vegetaãní skladbu jako v ostatních oblastech státu. Evropsk m unikátem je flóra Krkono, fiazen ch do fytogeografického obvodu horské kvûteny. V období pleistocénu stálo pohofií jako hradba ve smûru postupu skandinávského (kontinentálního) ledovce, pfied jehoï ãelem ustupovala k jihu spoleãenstva severské tundry. Populacím chladnomiln ch organismû na krkono sk ch hfibetech pak v teplej ích meziledov ch dobách a zejména v poledovém období umoïnilo pfieïít subalpinské klima, omezující zároveà expanzi lesû na svazích hor. V podmínkách, kde ãervencov prûmûr teplot vzduchu nepfiesahuje 10 C, dodnes existuje krkono ská tundra s jedineãn mi glaciálními relikty, druhy, pfieïívajícími zde z doby ledové, které jinde v Evropû rostou jen v subarktickém ãi arktickém pásu (ostruïiník moru ka aj.). Zdej ím specifick m pomûrûm vdûãí za svûj vznik také cca tfii desítky krkono sk ch endemitû (nejznámûj í z nich je jefiáb krkono sk ). V Krkono- ích nalezneme také Ïivoãi né glaciální relikty a mezi bezobratl mi i nûkolik endemick ch forem. Do pfiirozeného v voje pfiírody a krajiny se stabilizovan mi (klimaxov mi) spoleãenstvy rostlin a ÏivoãichÛ zaãala od tzv. neolitické revoluce pfied cca 7700 lety, kdy se v regionu objevil první zemûdûlec, trvale zasahovat lidská ãinnost. A to v nezanedbatelné mífie vïdyè v jiïní ãásti regionu jiï pfied poãátkem na eho letopoãtu dosáhlo osídlení a obhospodafiování krajiny rozsahu pozdûj í stfiedovûké ekumeny! V mezidobích v ak území opakovanû a pfiecházelo ke zcela extenzivní formû vyuïívání. Zhruba od poãátku 2. tisíciletí na eho letopoãtu probíhala kolonizace pohraniãního hvozdu na severu a v chodû regionu. Pfietváfiení pokroãilo postupnû do té míry, Ïe s nepatrn mi v jimkami se dnes v Ïádném místû nezachovaly pûvodní pfiírodní pomûry. Izdánlivû zachovalá a nedotãená místa sk tají pouze pfiirozené sloïení rostlinn ch ãi Ïivoãi n ch spoleãenstev, jejichï v vojová kontinuita byla jiï nûkdy v minulosti umûle pfieru ena. PfiestoÏe krajinné devastace vyvolané 1 Kupovitá oblaãnost nad SnûÏkou. 1 11

12 Královéhradecko koncentrací prûmyslu ãi tûïební ãinností jsou na Hradecku nesrovnatelnû men í neï v fiadû jin ch regionû, do lo i zde, zejména v dûsledku dálkového pfienosu kodlivin z regionálních i mimoregionálních zdrojû, k váïnému naru ení a rozpadu lesních porostû ve vrcholov ch partiích hraniãních pohofií, postupnû od Jizersk ch hor pfies Krkono e a Orlické hory k v chodu aï na Králick SnûÏník. Prvními signály ochrany pfiírodních hodnot, ov em s motivací ryze utilitární, bylo jiï ve stfiedovûku zfiizování obor ãi baïantnic. V 19. století nachází územní ochrana hlavnû romantické dûvody. Stopy romantického náhledu lze spatfiovat i v poãátcích tvorby moderní sítû chránûn ch území, jak naznaãuje v bûr prvních rezervací z roku 1933, k nimï patfiily napfiíklad Prachovské skály ãi Adr pa sko-teplické skály. V rozvoji poãtu a plochy chránûn ch území regionu mûïeme sledovat dvû pomûrnû v razné vlny v padesát ch letech (pfied i po vydání zákona ã. 40/1956 Sb. o státní ochranû pfiírody) a v poslední ãtvrtinû 20. století. Po 2. svûtové válce se pfii zfiizování chránûn ch území jiï zfietelnû uplatàoval pfiírodovûdn pfiístup, zejména potfieba ochrany vzácn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, není v ak moïno hovofiit o plánovitém vytváfiení jejich reprezentativní sítû. Vlastní pfiíprava jednotliv ch území v ech kategorií, vãetnû území velkoplo n ch, totiï leckdy plnû závisela na aktivitû dobrovoln ch pracovníkû státní ochrany pfiírody konzervátorû. Kromû toho probíhala v dobû, kdy bylo prostfiedí jako celek je tû relativnû vyváïené, bez velkoplo ného pûsobení meliorací, pozemkov ch úprav, chemizace ãi zneãi tûní odpady. Dnes oznaãujeme tuto dobu za tzv. konzervaãní etapu v ochranû pfiírody, jejímiï typick mi pfiístupy byla územní ochrana vût inou jen v minimální rozloze zájmového fenoménu (v skytu vzácného druhu apod.) a ochrann reïim, zakazující v chránûném území jakoukoliv lidskou zejména hospodáfiskou ãinnost. Postupující degradace pfiírodního prostfiedí jako celku vedla na poãátku 70. let 20. století k poznání potfieby fiízené péãe o chránûná území, tj. biotechnick ch zásahû, nutn ch k udrïení Ïádoucího pfiirozeného stavu a v voje lokalit. V nejjednodu ím pfiípadû lo o obnovení základní formy hospodafiení, napfiíklad o seãení ãi spásání luk, vhodnû volenou probírku ãi v sadbu v lesních porostech apod. Pfies technickou nenároãnost b vají tyto zásahy dodnes jedním z problémû územní ochrany, a to z hledisek realizaãních, ekonomick ch i ekologick ch. Druhá vlna rozvoje chránûn ch území pfii la pfied koncem 20. století, vût inou ve formû vyhla ování fiady chránûn ch pfiírodních v tvorû územního charakteru tj. kategorie chránûn ch území vyhla ovan ch na úrovni okresû ãímï byla v regionu alespoà ãásteãnû kompenzována administrativní zdlouhavost zfiizování pfiírodních rezervací tehdej ím ministerstvem kultury. Z odborného hlediska se tak do urãité míry podafiilo vyplnit mezery v reprezentativnosti v bûru chránûn ch jevû. Dal ím pfiízniv m krokem bylo vydání zákona ã. 114/1992 Sb., kter mimo jiné zjednodu il vyhla ování fiady kategorií chránûn ch území a umoïnil i potfiebn formální krok, totiï úpravu kategorizace jednotliv ch území podle jejich skuteãného stavu a v znamu. Vzhledem ke kvalitám pfiírodního prostfiedí mûl tento region v rámci státu vïdy urãité prioritní postavení v rozvoji chránûn ch území. Jsou zde rezervace vyhlá ené mezi prvními u nás (1933). Byly zde vyhlá eny první chránûná krajinná oblast (CHKO âesk ráj vroce 1955, zasahující dnes men í ãástí do okresu Jiãín), a první národní park (KRNAP v roce 1963). Prvnû se tu systematicky rozvinula také doplàková forma územní ochrany, totiï síè tzv. evidovan ch (ãi registrovan ch) lokalit, které mimo jiné zahrnovaly návrhy vlastních chránûn ch území a z nichï pozdûji vze ly v znamné krajinné prvky podle zákona ã. 114/1992 Sb. 12

13 Pfiírodní pomûry 1 P ÍRODNÍ POMùRY Geologická charakteristika Region Královéhradecka je souãástí âeského masivu. Má pestrou geologickou stavbu. V horsk ch oblastech na severu a v chodû dominují krystalické horniny metamorfity a vyvfieliny starohorního aï prvohorního stáfií. PfieváÏná ãást území je v ak tvofiena mlad ími (mladoprvohorními aï ãtvrtohorními) horninami pokryvn ch jednotek, pfieváïnû usazeninami. Pohraniãní pohofií Krkono e a Orlické hory jsou souãástí luïické (západosudetské) geologické oblasti, tvofiené pfieváïnû komplexem pfiemûnûn ch hornin starohorního aï staroprvohorního stáfií, v men í mífie téï varisk mi vyvfielinami. V Krkono ích tvofií pfiemûnûné horniny (rûzné typy rul, svorû, fylitû, krystalické vápence aï dolomity, kfiemence, metabazity atd.) souãást krkono sko-jizerského krystalinika. Stáfií hornin je zde pfieváïnû starohorní, v okrajov ch partiích téï prvohorní. Tyto metamorfity se uplat- Àují na stavbû severov chodní a jiïní ãásti Krkono a pfiilehlého Podkrkono- í, zatímco severozápadní partie (hraniãní a ãásteãnû vnitfiní hfibet západnû od SnûÏky) je uï souãástí krkono skojizerského Ïulového masivu. Na styku Ïulového tûlesa se star ími krystalick mi bfiidlicemi vznikly kontaktnû metamorfované horniny s rudn mi Ïílami. Vnitrosudetská pánev oddûluje od Krkono Orlické hory, budované pfieváïnû pfiemûnûn mi horninami (ru- 1 Vyvfielé kupy Vraních hor z permsk ch ryolitû, dominují v chodnímu Podkrkono í. 2 K nejzajímavûj ím v chozûm permsk ch sopeãn ch vyvfielin patfií ryolitov tor v âertovû rokli ve Vraních horách. 2 13

14 Královéhradecko GEOLOGIE 14

15 Pfiírodní pomûry P EHLEDN GEOLOGICK EZ KRÁLOVÉHRADECKEM (BEZ SEDIMENTÒ KVARTÉRU) lami, svory, fylity aj.) orlicko-snûïnického krystalinika. Jádrem je orlickokladská klenba, pfii úpatí pohofií vystupují pfiemûnûné horniny zábfieïského a novomûstského krystalinika (napfi. v údolí Metuje). Krystalick mi bfiidlicemi místy prostupují men í tûlesa Ïulov ch i bazick ch (tmav ch) vyvfielin (napfi. novohrádeck masiv, gabrodiorit na piãáku atd.). Ostatní území regionu tvofií platformní pokryv, kter se formoval od konce variského vrásnûní (od svrchního karbonu v mlad ích prvohorách) po souãasnost. Úpatí Krkono, ãásteãnû i Orlick ch hor, pfiechází do jednotky sudetské (luïické) mlad ího paleozoika, tvofiené uloïeninami (místy rovnûï vyvfielinami) karbonu, permu, v jimeãnû i triasu. Na jiïní okraj Krkono pfiiléhá podkrkono ská pánev, vyplnûná ãervenohnûd mi usazeninami (arkózov mi pískovci aï slepenci, jílovci místy s uheln mi slojemi) permokarbonského stáfií, které vybíhají i k v chodu do trutnovsko-náchodské sníïeniny. Z ménû odoln ch usazenin jsou místy vypreparovány sopeãné vyvfieliny, zejména melafyry (napfi. Staropacká hora, Levín aj.). Suchozemsk sedimentaãní cyklus zde pokraãoval je tû poãátkem druhohor, o ãemï svûdãí v skyt triasov ch pískovcû v severozápadním okolí âerveného Kostelce a na rûzn ch místech (napfi. u Bohda- ína) v sousední vnitrosudetské pánvi. Vnitrosudetská pánev se vyznaãuje rozsáhl m komplexem usazen ch (pfiíp. vulkanick ch) hornin od karbonu aï po svrchní kfiídu. Sedimenty svrchního karbonu (slepence, arkózy aj.) tvofií hfibet Jestfiebích hor a ãernouheln Ïacléfisk, svatoàovick a hronovsk revír. âervené permské usazeniny vyplàují Broumovskou kotlinu. Dominantou této pánve jsou hraniãní 15

16 Královéhradecko GEOCHRONOLOGICKÁ TABULKA KRÁLOVÉHRADECKO Éra Perioda Epocha StupeÀ Vûk STAROHORY PRVOHORY DRUHOHORY T ETIHORY âtvrtohory holocén pleistocén Doba trvání Stáfií hranice 2 2 neogén pliocén 5 26 Zastoupení miocén 19 pokryvné útvary paleogén oligocén 12 eocén pokryvné útvary paleocén 11 maastricht campan santon kfiída coniak pokryvné útvary turon cenoman spodní nezastoupeno jura nezastoupeno svrchní nezastoupeno trias perm karbon stfiední spodní svrchní spodní svrchní spodní devon silur ordovik pokryvné útvary (Prameny Labe, Prameny Úpy, PR Jelení lázeà, PP Bûleãsk písník, PR Dubno, NPP Babiããino údolí travertin) pokryvné útvary, neovulkanity (PP Hfiídelecká hûra, PP Zebín, PP Dubolka) ãást podkrkono ské a vnitrosudetské pánve podkrkono ská pánev (PP Novopack vodopád), vnitrosudetská pánev podkrkono ská pánev a vnitrosudetská pánev, krkono sko-jizersk pluton (Krkono e ãást), pot tejnsk masiv (PR Modliv dûl) krkono sko-jizerské krystalinikum (Krkono e ãást, PP Labská soutûska, orlickokladské krystalinikum (PP Sfinga), zábfieïské krystalinikum, novomûstské krystalinikum (PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují, PP Stav) kambrium svrchní proterostfiední zoikum spodní nezastoupeno PRAHORY archeozoikum nezastoupeno Vraní a Javofií hory budované vulkanity (pfieváïnû ryolitov mi, ve v chodní ãásti téï melafyrov mi). Stfied vnitrosudetské pánve (polickou pánev) vyplàují svrchnokfiídové sedimenty, jílovce, slínovce a zejména pak kvádrové pískovce hej ovinského v voje se skalními mûsty u Adr pachu, Teplic nad Metují a Broumova. âervené permské sedimenty se místy zachovaly i v severozápadním podhûfií Orlick ch hor. JiÏní polovinu regionu vyplàuje severov chodní ãást rozlehlé ãeské kfiídové pánve, vyplnûné mofisk mi usazeninami svrchnokfiídového stáfií. Do severozápadní ãásti zasahuje pfieváïnû pískovcová oblast jizerského v voje se skalními mûsty, z nichï nejznámûj í jsou Prachovské skály. PfieváÏná ãást náleïí tzv. labskému v voji (v ir ím okolí Hradce Králové) s pfievahou turonsk ch aï coniack ch jílovcû a slínovcû. Pouze na vyzdviïen ch hfibetech smûrem k podhûfií vystupují 16

17 Pfiírodní pomûry REGIONÁLNÍ GEOLOGICKÉ âlenùní cenomanské pískovce. V jihov chodní ãásti regionu pfievaïují jemnozrnné vápnité pískovce a slínovce (turon) orlicko-ïìárského v voje. Z hornin mladotfietihorního stáfií se na geologické stavbû královéhradeckého regionu uplatàují (s v jimkou reliktû fiíãních usazenin) zejména tûlesa sopeãn ch vyvfielin. Návr í a suky z alkalick ch ãediãov ch vulkanitû jsou vypreparovány ze sedimentû svrchní kfiídy (napfi. v okolí Jiãína, u Hfiídelce) nebo z permokarbonsk ch usazenin (Kumburk aj.). Nûkteré z nich tvofií v razné krajinné dominanty. âtvrtohorním pokryvn m útvarûm plo nû dominují fiíãní tûrkopísky, tvofiící ploché terasové stupnû nûkdej ích tokû pfiedchûdcû Labe, Orlice, Metuje, Úpy, Bystfiice, Cidliny a jejich pfiítokû. Z dob ledov ch pocházejí ledovcové nánosy (morény) vkrkono sk ch údolích a vût ina navát ch uloïenin spra í a vát ch pískû. âtvrtohorního stáfií jsou také drobná tûlesa chemogenních vápencû (travertinû) a vrchovi tní a slatinná ra- elini tû. BIBLIOGRAFIE: 63, 85, 86, 95, 96, 97, 98, 145, 179, 180, 183, 226, 227, 297, 298, 299, 328, 341, 342, 360, 366, 367, 376, 408, 409, 410, 411, 458, 486, 487, 488, 503, 536, 537,

18 Královéhradecko Geomorfologická charakteristika Královéhradeck region se vyznaãuje rozmanit m a pomûrnû ãlenit m georeliéfem, kter je v sledkem dlouhodobého geologického v voje. V kové rozpûtí zde dosahuje nejvût í hodnoty v rámci âeské republiky, a to od 208 m n. m. na Cidlinû (pfii hranici okresû Hradec Králové a Nymburk) po 1602,3 m n. m. na vrcholu SnûÏky vkrkono ích. Z hlediska regionálního geomorfologického ãlenûní základní jednotky provincie âeská vysoãina dûlíme region do dvou hlavních a znaãnû odli n ch geomorfologick ch soustav: krkono sko-jesenické (sudetské), zaujímající severní aï v chodní ãást, a âeské tabule v jiïní a západní ãásti. Krkono sko-jesenická soustava je v sledkem starohorních a prvohorních horotvorn ch procesû, z nichï poslední varisk (hercynsk ) vyvrcholil v prûbûhu karbonu. Variská pohofií pro la nûkolika etapami zarovnávání. Bûhem alpinského vrásnûní ve tfietihorách a ãtvrtohorách byly podél zlomû vyzdviïeny kry okrajov ch pohofií âeské vysoãiny. Do regionu zasahují dvû podsoustavy: krkono ská (s ãástmi celkû Krkono e a Krkono ské podhûfií) a orlická (s celkem Broumovská vrchovina a ãástí celkû Orlické hory apodorlická pahorkatina). Z Krkono zasahuje do regionu podstatná ãást tfií podcelkû, tvofien ch pfie- GEOMORFOLOGICKÉ âlenùní 18

19 Pfiírodní pomûry REGIONÁLNÍ GEOMORFOLOGICKÉ âlenùní LEGENDA K MAPù PROVINCIE SOUSTAVA Podsoustava CELEK Podcelek Okrsek âeská VYSOâINA KRKONO SKO-JESENICKÁ SOUSTAVA Krkono ská podsoustava JE TùDSKO-KOZÁKOVSK H BET Kozákovsk hfibet 4a-3b-c Táborsk hfibet JIZERSKÉ HORY Jizerská hornatina 4a-6b-c Tanvaldská vrchovina KRKONO E Krkono ské hfibety 4a-7a-a Slezsk hfibet 4a-7a-b âesk hfibet Krkono ské rozsochy 4a-7b-a Vilémovská hornatina 4a-7b-b Vlãí hfibet 4a-7b-c Îalsk hfibet 4a-7b-d âernohorská rozsocha 4a-7b-e RÛÏohorská rozsocha 4a-7b-f R chory Vrchlabská vrchovina (4a-7c) KRKONO SKÉ PODHÒ Í Îeleznobrodská vrchovina 4a-8a-c Vysocká hornatina Podkrkono ská pahorkatina 4a-8b-a Lomnická vrchovina 4a-8b-b Staropacká vrchovina 4a-8b-c Novopacká vrchovina 4a-8b-d Hostinská pahorkatina 4a-8b-e Trutnovská pahorkatina 4a-8b-f Mladobucká vrchovina 4a-8b-g Vlãická kotlina 4a-8b-h RtyÀská brázda Zviãinsko-kocléfiovsk hfibet 4a-8c-a Zviãinsk hfibet 4a-8c-b Kocléfiovsk hfibet Orlická podsoustava BROUMOVSKÁ VRCHOVINA Îacléfiská vrchovina 4b-1a-a Bernartická vrchovina 4b-1a-b Jestfiebí hory 4b-1a-c Radvanická vrchovina 4b-1a-d Vraní hory Polická vrchovina 4b-1b-a Polická stupàovina 4b-1b-b Broumovské stûny 4b-1b-c Stolové hory 4b-1b-d Polická pánev 4b-1b-e Adr pa sko-teplické skály Mezimûstská vrchovina 4b-1c-a Broumovská kotlina 4b-1c-b Javofií hory ORLICKÉ HORY De tenská hornatina 4b-2a-a Orlick hfibet 4b-2a-b Orlickozáhorská brázda Mladkovská vrchovina (4b-2b) PROVINCIE SOUSTAVA Podsoustava CELEK Podcelek Okrsek PODORLICKÁ PAHORKATINA Náchodská vrchovina 4b-3a-a âervenokostelecká pahorkatina 4b-3a-b Hronovská kotlina 4b-3a-c SedloÀovská vrchovina 4b-3a-d Ohni ovská pahorkatina Îamberská pahorkatina 4b-3b-a Litick hfibet 4b-3b-c Letohradská pahorkatina âeská TABULE Severoãeská tabule JIâÍNSKÁ PAHORKATINA Turnovská pahorkatina 6a-2a-a Vyskefiská vrchovina 6a-2a-b Prachovská pahorkatina 6a-2a-e Turnovská stupàovina 6a-2a-f Rovenská brázda 6a-2a-g LibuÀská brázda 6a-2a-h Markvartická plo ina 6a-2a-i Veli sk hfibet 6a-2a-n Sobotecká kotlina 6a-2a-o Jiãínská kotlina Bûlohradská pahorkatina 6a-2b-a Hofiick hfibet 6a-2b-b Miletínsk úval 6a-2b-c Libotovsk hfibet 6a-2b-d Královédvorská kotlina Stfiedoãeská tabule ST EDOLABSKÁ TABULE Mrlinská tabule 6b-3d-a Královémûstecká tabule 6b-3d-b Hradãanská kuesta 6b-3d-c RoÏìalovická tabule V chodoãeská tabule V CHODOLABSKÁ TABULE Cidlinská tabule 6c-1a-a âe ovsk hfibet 6c-1a-b NovobydÏovská tabule 6c-1a-c Ostromûfiská tabule 6c-1a-d Nechanická tabule Chlumecká tabule 6c-1b-a Velichovská tabule 6c-1b-b Libãanská tabule 6c-1b-c Krakovanská tabule 6c-1b-d Dobfienická tabule 6c-1b-e Urbanická brána Pardubická kotlina 6c-1c-a Královéhradecká kotlina 6c-1c-f Holická tabule ORLICKÁ TABULE Úpsko-metujská tabule 6c-2a-a âeskoskalická tabule 6c-2a-b Novomûstská tabule Tfiebechovická tabule 6c-2b-a Opoãensk hfibet 6c-2b-b Rychnovsk úval 6c-2b-c âeskomezifiíãská kotlina 6c-2b-d âernilovská tabule 6c-2b-e ChoceÀská tabule SVITAVSKÁ TABULE âeskotfiebovská vrchovina 6c-3a-b Ústecká brázda 6c-3a-c Kozlovsk hfibet 19

20 Královéhradecko váïnû krystalick mi horninami. Prvním jsou Krkono ské hfibety, vrcholící ãtyfimi nejvy ími horami âeské republiky (SnûÏka 1602,3 m n. m., Luãní hora 1555,3 m n. m., Studniãní hora 1554,4 m n. m. a Vysoké Kolo 1508,5 m n. m.). Druh m jsou Krkono ské rozsochy, sledované údolími pramenn ch tokû a prvních pfiítokû Labe a Úpy. Tfietí podcelek tvofií úzké jiïní úpatí Krkono Vrchlabská vrchovina. Plo nû rozsáhlej ím celkem neï vlastní Krkono e je Krkono ské podhûfií. Jde o vrchovinu tvofienou slabû metamorfovan mi horninami Ïeleznobrodského, krkono sko-jizerského a zviãinského krystalinika, které jsou vût inou pfiekryty usazeninami i vulkanity permokarbonského stáfií a na jihu téï svrchnokfiídov mi sedimenty. Krkono ské podhûfií se dûlí do nûkolika nestejnû velk ch podcelkû. Nejrozsáhlej ím je Podkrkono ská pahorkatina, zaujímající zvlnûnou krajinu jiïnû od Vrchlabí a Trutnova aï po Novopacko a âerven Kostelec. Na jihov chodû navazuje podcelek Zviãinsko-kocléfiovsk hfibet s krajinnou dominantou Zviãinou (671,0 m n. m.), od níï je prûlomem Labe oddûlen táhl Kocléfiovsk hfibet, zasahující na v chodû pfies údolí Úpy aï do blízkosti Náchoda. Orlická podsoustava zahrnuje tfii pomûrnû odli né celky. Severozápadní ãást vyplàuje Broumovská vrchovina, tvofiená tfiemi podcelky. Z nich nejrozsáhlej í, stfiední, se naz vá Polická vrchovina. Dominujícími prvky jejího georeliéfu jsou tabulové plo iny a kuesty s pískovcov mi skalními mûsty (Adr pa sko-teplické skály, Osta, Broumovské stûny aj.). V severov chodním podcelku, v Mezimûstské vrchovinû, se v raznû li í georeliéf hraniãních Javofiích hor (s nejvy í horou Ruprechtick piãák 880,5 m n. m.) na permsk ch ryolitoidech a melafyrech od úvalu Stûnavy v Broumovské kotlinû leïící na ãerven ch permsk ch sedimentech. Jihozápadní podcelek Îacléfiská vrchovina sloïená pfieváïnû z karbonsk ch usazenin, vyplàuje severozápadní okolí Îacléfie a pokraãuje táhl m nesoumûrn m hfibetem Jestfiebích hor (s nejvy í horou Îaltman 739,1 m n. m.) k jihov chodu aï do okolí Hronova. VÛãi Podkrkono ské pahorkatinû jej vymezuje strm zlomov svah podél tzv. hronovsko-pofiíãského zlomu. Geomorfologick celek Orlické hory je budován ze starohorních a prvohorních krystalick ch hornin. Do regionu patfií jeho nejrozsáhlej í a nejv e poloïen podcelek De tenská hornatina. Zahrnuje hlavní hfibet pohofií s nejvy ím vrcholem Velká De tná (1115,0 m n. m.), boãní rozsochy a úval horního toku Divoké Orlice. Nejmen í podcelek Orlick ch hor, Mladkovská vrchovina, zasahuje na území regionu pfii pravém bfiehu Divoké Orlice v Zemské bránû. Rozsáhlej ím celkem je Podorlická pahorkatina, navazující na jihu a jihov chodû na Broumovskou vrchovinu a Orlické hory. Do regionu patfií severozápadní podcelek Náchodská vrchovina, vrcholící u De tného piãákem (841,0 m n. m.), a ãást podcelku Îamberská pahorkatina s Polov m kopcem (657,0 m n. m.) u Rokytnice v Orlick ch horách. Îamberská pahorkatina je tvofiena z krystalick ch hornin (metamorfovan ch i vyvfiel ch), permsk ch asvrchnokfiídov ch usazenin. JiÏní a západní ãást regionu je vyplnûna geomorfologickou soustavou âeská tabule s pfieváïnû rovinat m georeliéfem na svrchnokfiídov ch sedimentech, pfiekryt ch kvartérními usazeninami. Zasahují sem, byè nerovnomûrnû, v echny tfii její podsoustavy: Severoãeská tabule celkem Jiãínská pahorkatina, Stfiedoãeská tabule celkem Stfiedolabská tabule a V chodoãeská tabule celky V chodolabská tabule, Orlická tabule a Svitavská pahorkatina. Osu tvofií fieka Labe s dolním tokem sv ch pfiítokû Úpy, Metuje a Orlice. Z celku Jiãínská pahorkatina zasahuje do regionu v chodní ãást podcelku Turnovská pahorkatina s pískovcov mi plo inami (napfi. Prachovské skály) a dominantami z tfietihorních vulkanitû (napfi. Zebín 399,4 m n. m.) a také podcelek Bûlohradská pahorkatina s Libotovsk m a Hofiick m hfibetem. 20

21 Pfiírodní pomûry Stfiedolabská tabule zasahuje do regionu jen nejv chodnûj ím v bûïkem Mrlinské tabule. Plo nû mnohem rozsáhlej ím celkem je V chodolabská tabule s podcelky Cidlinská tabule pfii stfiedním toku Cidliny, Chlumecká tabule a Pardubická kotlina, zabíhající od Jaromûfie do okolí Hradce Králové. V chodní ãást âeské tabule v regionu vyplàuje celek Orlická tabule s podcelky Úpsko-metujská tabule jiïnû od âeské Skalice a Tfiebechovická tabule pfii dolním toku Dûdiny, Divoké i Tiché Orlice a vût í ãásti toku Orlice. Z celku Svitavská pahorkatina zasahuje do regionu jen severní v bûïek podcelku âeskotfiebovská vrchovina. BIBLIOGRAFIE: 24, 67, 68, 69, 71, 73, 75, 76, 77, 225, 275, 427, 452, 549, 550, 551 V voj georeliéfu Morfostrukturnû má královéhradeck region ve svislém smûru dvojdílnou stavbu. Na varisky trvale konsolidovaném základû leïí neoidní platformní pokryv. Variské vrásnûní zde v karbonu vytvofiilo soustavu pahorkatin a vrchovin na pfiedkarbonsk ch zvrásnûn ch, vyvfiel ch a pfiemûnûn ch horninách základu. Ve spodním permu se je tû projevovala vulkanická ãinnost. Mocné ( m) lávové tûleso ryolitu vyvfielo v oblasti dne ních Vraních hor. V levy a tufy, produkované ve tfiech cyklech od melafyrû k ryolitûm, vyvfiely v oblasti dne ních Javofiích hor. Ve svrchním permu, v suchém podnebí, byly v platformním reïimu rychle rozru ovány horniny fundamentu a vznikl povarisk zarovnan povrch âeské vysoãiny. Jeho v voj pokraãoval i v triasu a spodní kfiídû. Kaolinitické pískovce kontinentálního v voje ve vnitrosudetské a zãásti v podkrkono ské pánvi svûdãí o tom, Ïe zarovnávání probíhalo jiï ve vlhãím a teplém podnebí. Vjufie se v západní ãástí regionu rozprostíral mûlk mofisk záliv, leïící mezi DráÏìanami a Krásnou Lípou (na severu) a Moravsk m krasem a oblastí dne - ního Brna (na jihu). Jurské sedimenty se jiï ukládaly na povariském zarovnaném povrchu. Koncem jury mofie opût ustoupilo a v voj georeliéfu probíhal opût v suchozemsk ch podmínkách. Ve spodní kfiídû vznikly na povariském zarovnaném povrchu mohutné tropické zvûtraliny, které mu dodaly ráz paroviny (tzv. pfiedkfiídová parovina). Zbytky tûchto zvûtralin dnes vystupují na denudaãních okrajích svrchnokfiídov ch usazenin napfi. v okolí Rychnova nad KnûÏnou. Poãátek horotvorn ch pohybû v alpsko-karpatské soustavû na rozhraní mezi spodní a svrchní kfiídou zpûsobil, Ïe vût ina regionu (snad s v jimkou Krkono ) byla ve svrchní kfiídû pokryta mûlk m epikontinentálním mofiem. Popisovan region byl souãástí ãeské kfiídové pánve a mofie tu usadilo mocné vrstvy sedimentû. I bûhem usazování docházelo k tektonick m pohybûm uvnitfi kfiídov ch sedimentû lze zaznamenat dal í dílãí transgrese a regrese nebo i krátkodobá pfieru ení sedimentace. Dal í etapu v voje georeliéfu zahájily tektonické pohyby na konci kfiídy, vedoucí k ústupu mofie. V voj georeliéfu v paleogénu probíhal vtropickém vlhkém nebo stfiídavû vlhkém podnebí. Do lo k odnosu kfiídov ch usazenin a k obnaïení star ího 1 K charakteristick m tvarûm zvûtrávání a odnosu pískovcû patfií vo tiny a Ïlábkové krapy. 2 Skalní útvar Kamenná brána v NPR Broumovské stûny

22 Královéhradecko PERSPEKTIVNÍ ZOBRAZENÍ DIGITÁLNÍHO MODELU RELIÉFU zarovnaného povrchu. Vznikal rozsáhl paleogenní zarovnan povrch. Na nûm se vyvinuly mocné kaolinicko-lateritické zvûtralinové kûry. Intenzivní neotektonické pohyby zemské kûry na rozhraní mezi paleogénem a neogénem vedly ke vzniku megaantiklinál a megasynklinál, k pohybûm ker podél zlomû a k sopeãné ãinnosti. Na v chodû regionu se kfiídové horniny prohnuly do Polické pánve. Vyklenula se orlická megaantiklinála, jejíï osa probíhá po hfibetu Orlick ch hor. Zdvih megaantiklinály Orlick ch hor byl provázen jednak zaklesnutím ãásti kfiídov ch usazenin podél zlomû (napfi. v Orlickozáhorské brázdû, v pfiíkopové propadlinû u Kudowy, v úzk ch prolomech jiïnû od Dobrého, Ohni ova a Jestfiebí nad Metují), jednak rozsáhl m odnosem kfiídov ch hornin. Je tû v miocénu v ak zfiejmû byla oblast dne - ních Orlick ch hor odvodàována smûrem od severu k jihu. Povrch georeliéfu, tvofieného horninami orlickokladské klenby, byl kaolinicky a lateriticky zvûtral. Na severu regionu se podél zlomû zaãaly zvedat Krkono e. V razné kerné pohyby podél pofiíãsko-hronovské poruchy vyzvedly Jestfiebí hory. K pohybûm podél zlomû do lo i v Polické pánvi. âediãov vulkanismus byl napfi. v okolí Jiãína, Hfiídelce a ojedinûle vkrkono ích. V ãásti královéhradeckého regionu, v území tvofieném svrchnokfiídov mi horninami, daly neotektonické pohyby vzniknout celé soustavû antiklinál a synklinál. U Dvora Králové v okrese Trutnov se zvedá zviãínská antiklinála a severnû od ní leïí královédvorská synklinála. V okrese Jiãín tvofií v razn hfibet hofiická antiklinála, severnû od ní leïí miletínská synklinála. V okresech Náchod a Rychnov nad KnûÏnou se táhnou hfibety libfiické a opoãenské antiklinály. Mezi nimi leïí jaromûfiská synklinála. Na spojenou libfiickou a opoãenskou antiklinálu navazuje smûrem k jihu hfibet pot tejnské antiklinály. Pfii jejím v chodním úpatí probíhá ústecká synklinála. V jejím severním pokraãování u pfiehradní nádrïe Rozko vznikla men í rozko ská synklinála. V jiïní ãásti okresu Rychnov nad 22

23 Pfiírodní pomûry KnûÏnou byly kfiídové usazeniny zvlnûny fiadou men ích antiklinál a synklinál (litickou antiklinálou, záchlumskou synklinálou, rybenskou antiklinálou, ky perskou synklinálou, Ïambereckou antiklinálou a rokytnicko-ïambereckou synklinálou). Vznik antiklinál a synklinál ve svrchnokfiídovém platformním pokryvu byl doprovázen vznikem zlomû (napfi. regionální jílovick, ky persk nebo semanínsk zlom). Tektonické pohyby tak i v âeské tabuli deformovaly a rozru ily paleogenní zarovnan povrch. Docházelo kplástvovému odnosu, o ãemï svûdãí fiada stolov ch vrchû a hor (napfi. Osta v Polické pánvi) a kuest. Ve stfiedním miocénu se podnebí zmûnilo z vlhkého nebo stfiídavû vlhkého tropického na su í subtropické. Zmûna vyvolala rozru ování tropick ch zvûtralinov ch plá ÈÛ na paleogenním zarovnaném povrchu, obnaïování bazální zvûtrávací plochy a vznik povrchû typu holoroviny. V kfiídov ch kvádrov ch pískovcích se zaãala vyvíjet skalní mûsta (Prachovské skály, Adr pa skoteplické skály, Broumovské stûny). Ve stfiedním pliocénu vládlo suché podnebí, v nûmï se vyvíjely úpatní povrchy (pedimenty, erozní glacisy). Tektonické pohyby pokraãovaly i v pliocénu a pleistocénu. V pliocénu vyvolaly zmûny v odvodàování Orlick ch hor a jejich podhûfií (Úpou, Metují a Dûdinou). Pleistocénní pohyby se projevily zmûnami toku Labe. V oblasti mezi Jaromûfií a Kolínem se fieãi tû Labe postupnû pfiesunovalo k jihov chodu, v Nymburské kotlinû naopak k severu. Ve star ím pleistocénu teklo Labe od Jaromûfie k jihozápadu podstatnû krat í cestou neï v souãasné dobû. Ve stfiedním pleistocénu se Labe mezi Jaromûfií a Hradcem Králové jiï pfiibliïovalo ke smûru dne ního toku. Západnû od Hradce Králové v ak teklo spolu s Orlicí Urbanickou bránou k Chlumci nad Cidlinou a odtud smûfiovalo k T nci nad Labem, pozdûji k dne ním KladrubÛm nad Labem. V mladém pleistocénu pak Labe protékalo Bohdaneãskou bránou. Souãasn tok se ustálil aï v nejmlad ím pleistocénu. V chladn ch obdobích pleistocénu se v regionu vyvinula dlouhodobû 23

24 Královéhradecko zmrzlá pûda. âetné kryogenní jevy nalézáme zejména v Krkono ích a Orlick ch horách. V Krkono ích byly v rissu a würmu vyvinuty horské ledovce. Kryogenní jevy v ak nacházíme i v âeské tabuli. V kfiídov ch horninách vznikly kryogenní úpatní povrchy, zejména kryopedimenty a erozní glacisy. V pleistocénu se usazovaly spra e a váté písky. Zmûny podnebí spolu s tektonick mi pohyby ovlivàovaly i fluviální pochody. V holocénu zaãala v voj georeliéfu ovlivàovat lidská spoleãnost. BIBLIOGRAFIE: 20, 57, 99, 253, 254, 290, 294, 369, 423, 463, 499 Pedologická charakteristika PÛdní pokryv kraje zahrnuje skupiny nejúrodnûj ích pûd (molické, illimerické a nivní) v oblasti rovin a pahorkatin (Polabí, jiïní ãásti v ech okresû regionu), ve vrchovinách hnûdé nenasycené a slabû kyselé pûdy, prolínající se s nûkter mi hydromorfními pûdami, a silnû kyselé hnûdé pûdy a podzoly (kryptopodzoly) podhûfií i horsk ch masivû Krkono a Orlick ch hor. Plo nû i poãtem podtypû dominují hnûdé pûdy (kambizemû). Vznikly zvûtráváním pfieváïnû kysel ch pevn ch i zpevnûn ch hornin. Po prvotním vyluhování karbonátû se tvofiily sekundární jílové minerály a do lo ikdifúzi sesquioxidû v profilu. Vytvofiil se tak o jíl obohacen iluviální kambick horizont. Nasycené kambizemû nalezneme na svahovinách opuk (pfiedev ím v okresech Náchod a Rychnov nad KnûÏnou) a na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin (stfiední a jiïní oblasti okresu Trutnov, severov chod Náchodska a Jiãínska). Eutrofní kambizemû netvofií rozsáhlé celky, ale vût í ãi men í okrsky v areálech kysel ch kambizemí, leïící na svahovinách permsk ch hornin i na svahovinách svorû a fylitû v podhûfií Orlick ch hor, Krkono a v Broumovské vrchovinû. V niï ích polohách tûchto hornatin na nû navazují silnû kyselé kambizemû (rovnûï na svahovinách uveden ch hornin) v celcích s podzoly. Na nevápnit ch pískovcích âeské vysoãiny v jiïní ãásti Trutnovska, jihov chodním v bûïku kraje, v nivû Orlice (i jejích obou vûtví), na západû Rychnovska a v Broumovském v bûïku vznikly vût í celky arenick ch kambizemí (s podzoly a litozemûmi). Na krkono sk ch rozsochách a na hfibetu Orlick ch hor se nacházejí rozsáhlé oblasti podzolû, vázan ch na svahoviny kysel ch intruzív, rul a granulitû (v niï ích polohách pak na pískovcové tabule a hfibety Broumovské vrchoviny, Turnovské pahorkatiny, místy i Kocléfiovského hfibetu). Vznikly v podmínkách humidního klimatu, kdy vlivem de Èov ch sráïek a kyselého nadloïního humusu do lo k uvolnûní sesquioxidû ze svrchního horizontu do spodiny a k diferenciaci edého eluviálního (ochuzeného) horizontu a okrového aï rezivého iluviálního (obohaceného) spodikového horizontu. V niï ích partiích uveden ch pohofií navazují na podzoly rûznû velk mi celky také kryptopodzoly, v nichï se kromû podzolizace znaãnû projevilo i zvûtrávání (hnûdnutí). Neodli il se v ak samostatn eluviální horizont, ale vytvofiil se eluviovan humusov horizont a pod ním sytû reziv iluviální kambick podzolov horizont. V této ãásti regionu, pfii hranici spolskem, najdeme na v chozech uveden ch hornin vedle podzolû i litozemû (v vojovû nejmlad í iniciální pûdy, s mûlk m minerálním humusov m horizontem mocnosti do 10 cm pfiímo na podloïní horninû), které tvofií doprovodnou sloïku arenosolû i na pískovcích v Broumovské a Jiãínské pahorkatinû. Men í rozlohu zaujímají rankery, patfiící ke skupinû melanick ch pûd (jsou tvofieny melanick m humusov m horizontem s hloubkami do 30 cm na mûlké, silnû skeletovité zvûtralinû pevn ch silikátov ch hornin). Ojedinûle se vyvinuly na svahovinách a sutích kysel ch intruzív a metamorfik ve vrcholov ch ãástech hor a na bazick ch efuzívech pfii hranici okresu Jiãín s okresem 24

25 Pfiírodní pomûry PÒDNÍ TYPY Semily. Povrch nejv e poloïen ch partií Krkono je pokryt alpinsk mi (kryogenními) pûdními formami. Pokryv slínit ch jílû aï slínû âeské tabule (a jejich svahovin) na severov chodû a západû kraje, v jihu Jiãínska a Náchodska i na severozápadû Rychnovska tvofií pararendziny (pûdy s melanick m humusov m horizontem obsahujícím karbonáty, bez dal ích genetick ch horizontû). Jsou tu pfiítomny v samostatn ch okrscích i ve vzájemnû se prolínajících asociacích. V regionu kambizemí dystrick ch a podzolû se v jihov chodní ãásti Krkono vytvofiily na svahovinách vápencû men í plochy vût inou mûlk ch rendzin (s charakteristick m melanick m karbonátov m horizontem na podloïí pevn ch karbonátov ch hornin bez dal ích horizontû). Nejproduktivnûj í oblasti Královéhradecka pokr vají molické pûdy ãernozemû a ãernice. âernozemû (pûdy s hlubokohumózním molick m ãernozemním humusov m horizontem) vznikly na spra ích a spra ov ch pfiekryvech slínit ch jílû aï slínû v jihozápadní ãásti kraje, v okresech Hradec Králové a Jiãín (ãást Urbanické brány, povodí Cidliny na NovobydÏovsku), lokálnû i na Rychnovsku. âernice (pûdy s charakteristikou podobnou ãernozemím, ale s vy ím obsahem humusu, obvykle mocnûj ím molick m ãernicov m humusov m horizontem a pfiítomností vy í hladiny podzemní vody) leïí na bezkarbonáto- 25

26 Královéhradecko v ch nivních sedimentech, spra ích a slínit ch jílech aï slínech na západû a jihu kraje, v asociacích s gleji ojedinûle i na jihozápadû Rychnovska a Jiãínska. Zdej í hnûdozemû vznikly neúplnou lessivací: pohybem jílnat ch ãástic a voln ch sesquioxidû pod svrchní humusov horizont se vytvofiil smí en humusoiluviální horizont, místy jen iluviální luvick horizont, bez eluviálního horizontu ochuzeného o jíl. Nalezneme je na spra ích a spra ov ch hlínách v jiïních v bûïcích Náchodska a Trutnovska, v centrální a jiïní ãásti Jiãínska, v celé v chodní a ãásteãnû jihozápadní oblasti kraje a také na západû Rychnovska. Ménû jsou v regionu roz ífieny luvizemû. Stejnû jako hnûdozemû vznikly lessivací, která ale postoupila aï do stadia, pfii kterém se diferencoval samostatn eluviální (o jíl a sesquioxidy ochuzen ) a iluviální (o jíl obohacen ) horizont. Jsou vázány na spra e, na kyselé terasové tûrky a tûrkopísky pfiedev ím v jihozápadní a v chodní ãásti kraje, na jihu Trutnovska a Náchodska a v Broumovském v bûïku. V zónách hnûdozemí tvofií místy jejich doprovodnou sloïku. Pomûrnû roz ífieny jsou v jiïní a jihozápadní oblasti kraje edozemû, charakteristické molick m ãernozemním a humusoeluviálním horizontem i navazujícím iluviálním organoluvick m horizontem. Tvofií pfiechodn pûdní typ mezi ãernozemûmi a luvizemûmi. Jejich pûdotvorn m substrátem jsou spra e a v celcích s nimi se místnû nacházejí i ãernozemû. Mezi hydromorfními pûdami pfievládají gleje. Stagnující hladina podzemní vody zpûsobila vznik edého aï zeleného glejového redukãního horizontu. Místy nad ním je tû leïí edoreziv oxidaãnû-redukãní horizont, pfiímo pod svrchním oglejen m ochrick m humusov m horizontem. edoreziv horizont se vyvinul podél ãetn ch mal ch tokû i podél horních úsekû vût ích fiek, pramenících v horsk ch i podhorsk ch oblastech regionu. Je vázán na bezkarbonátové nivní sedimenty a polygenetické hlíny. Pseudogleje jsou hydromorfní pûdy, u kter ch se vlivem periodické stagnace sráïkové vody a vyluhování slouãenin Ïeleza, manganu a hliníku humusov mi kyselinami vytvofiil edû aï okrovû ãi rezivû zbarven iluviální mramorovan horizont, nad ním pak svûtle ed aï vybûlen eluviální horizont. Samostatnû se nacházejí na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin, opuk, slínit ch jílû aï slínû, na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí jen ojedinûle, pfiedev ím v Îacléfiském v bûïku podhûfií Orlick ch hor a Krkono. Vût í rozlohu zaujímají jako doprovodn pûdní typ, v areálech kysel ch kambizemí po celém území královéhradeckého regionu. Ve vrcholov ch ãástech Orlick ch hor a Krkono, místy i v Broumovském v bûïku vznikly postupn m zarûstáním depresí a prameni È ostrûvky vrchovi tních organozemí. Slatinné organozemû (ra elinné pûdy) naopak vznikly ve sníïeninách Broumovské a Královéhradecké kotliny aj. Bezkarbonátové nivní sedimenty v irok ch nivách velk ch fiek (Labe, Úpa, Metuje, Orlice aj.) pokr vají fluvizemû nivní pûdy, vzniklé akumulací humusu s periodickou fluviální akumulací, jejímï projevem je texturní rûznorodost. BIBLIOGRAFIE: 163, 295 Klimatická charakteristika Podnebí královéhradeckého regionu je urãováno polohou i lokálními klimatotvorn mi vlivy, pfiedev ím orografick mi. Rozsah nadmofisk ch v ek této oblasti je pomûrnû velk, v rámci âr extrémní. Na území kraje pracuje v souãasnosti jedna profesionální meteorologická stanice âhmú (Pec pod SnûÏkou), 13 klimatologick ch stanic, 30 sráïkomûrn ch stanic a 14 fenologick ch stanic). Rozmístûní je voleno tak, aby staniãní síè tvofiila kostru systému monitorování atmosférick ch podmínek v oblasti a aby údaje, namûfiené na 26