Stanovisko k hydrologickým funkcím lesa, resp. analýza argumentů o nevýznamném vlivu suchého lesa na hydrologii šumavských povodí (Hruška J.
|
|
- Marian Bohumil Horáček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Stanovisko k hydrologickým funkcím lesa, resp. analýza argumentů o nevýznamném vlivu suchého lesa na hydrologii šumavských povodí (Hruška J.) Jan Pokorný, ENKI o.p.s. Třeboň Rozšíření bezzásahové zóny NP Šumava povede nesporně ke kalamitnímu rozvoji kůrovce a uschnutí dalších částí lesa. Protagonisté rozšíření bezzásahové zóny tvrdí, že takové uschnutí lesa nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. Doc. Jakub Hruška argumentuje studií uveřejněnou v časopise Ochrana přírody (2016) a ředitel České geologické služby v dopise adresovaném senátoru T. Jirsovi uvádí citace dalších prací, které údajně prokazují, že uschnutí lesa neovlivní podstatně hydrologii šumavských povodí. Na Veřejném slyšení k petici Ne ohrožení zdrojů vod pro Volarsko-Vimpersko- Strakonicko u Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu a petice při Senátu Parlamentu ČR argumentoval doc. J. Hruška výsledky publikovanými ve zmiňovaném článku ( ) Článek postrádá atributy vědecké práce. K dispozici nejsou zdrojová data. Autoři neuvádí současný stav znalostí, a proto nemohou být prezentované výsledky ani diskutovány. Abych mohl předložené výsledky a závěry diskutovat, napsal jsem stručný úvod o stavu poznání úlohy lesa v hydrologii povodí a o změnách hydrologie po odlesnění. Po tomto stručném přehledu literatury následuje vlastní kritický rozbor výsledků a závěrů publikovaného článku. 1. Literární přehled Na hydrologickou funkci lesa jsou rozporné názory. Vodní pára vydávaná transpirací stromů je často považována za ztracenou (ztráta vody evapotranspirací = evapotranspiration losses ). Transpirace je často nazývána nutným zlem, s tím, že vodní pára je obětována za příjem oxidu uhličitého přijímaného fotosyntézou. Tím samým průduchem totiž rostlina přijímá oxid uhličitý, vydává kyslík a odpařuje vodu. Počet molekul odpařené vody je o dva řády vyšší nežli počet molekul přijímaného oxidu uhličitého a vydávaného kyslíku. Z hlediska teorie otevřených systémů či nerovnovážné termodynamiky je transpirace zásadním životním projevem a zároveň účinným procesem vyrovnávání teplot (potenciálu). Při srovnání malých povodí, menší podíl dešťových srážek odtéká z lesa nežli z nezalesněného (lučního) povodí nebo povodí odvodněného. To bylo demonstrováno mnohokrát v hydrologických experimentech srovnávajících párová povodí, tj. srovnávají se srážky a odtoky sousedících zalesněných a nezalesněných (případně odvodněných) povodí; Andreassian (2004) uvádí ve svém review v přehledné tabulce na 130 takových studií: po odlesnění odtéká větší podíl srážek a odtok více kolísá. Během opětné regenerace lesa odtok klesá i po dobu delší než 10 let. Většina sledovaných povodí měla ovšem poměrně malou plochu desítky hektarů, nejvýše několik km 2 a často šlo pouze o zásah v části povodí, jehož odtok se monitoruje. Největší sledovaná povodí měla rozlohu maximálně několik desítek km 2, byla to ovšem pouze tropických lesů. Podobné výsledky poměru odtoku a srážek z malých povodí uvádějí i pracovníci České geologické služby v rámci dlouhodobého projektu Geomon: např. Oulehla et al. v povodí Červík v Beskydech (1206 mm srážek, 671 mm odtoku, 873 mm srážky podkorunové), Krám (2011), povodí Lysina průměrný odtok 46%, rozmezí 35 59%. V NP Šumava uschlo za posledních 20 roků na 150 km 2 vzrostlého lesa a v případě rozšíření bezzásahové zóny na 50 % rozlohy NP uschne dalších několik set km 2. O hydrologickém efektu tak rozsáhlého odlesnění hor mírného pásma jsem literární údaje nenašel.
2 Dlouhodobá srovnávací studie probíhá přes 20 let i na území CHKO Šumava. Měří se zde srážky a odtoky tří sousedících malých povodí (každé cca 200ha). 60 % srážek odtéká z lučního (částečně odvodněného) povodí, přibližně třetina srážek z mokřadního a z lesního povodí. Odtok vody při velkých srážkách je nápadně vyšší z lučního povodí. Níže uvádím přehled v tabulce 1 A až C. Z lučního porostu odtéká více vody a voda obsahuje více rozpuštěných látek, půda se totiž provzdušní a probíhá mineralizace: v odtékající vodě se zvýší koncentrace dusičnanů a alkalických kationtů (vápník, hořčík, draslík, sodík), zvýší se elektrická vodivost vody. (Procházka et al., 2009; Hais, M. et al., 2006). Tab. 1. A C: Srážko odtokové bilance z lučního (pastvina) povodí Mlýnského potoka, zalesněného povodí Bukového potoka a mokřadního povodí Horského potoka v letech A Srážko odtoková bilance v povodí Mlýnského potoka (pastvina) 1.B Srážko odtoková bilance v povodí Horského potoka (mokřad) 1.C Srážko odtoková bilance v povodí Bukového potoka (les) Puhlmann et al publikovali obšírnou zprávu výsledků výzkumu a dlouholeté spolupráce mezi Státním hydrologickým ústavem Valdaj v Rusku a Německým národním komitétem pro International Hydrological Programme UNESCO (IHP) a Hydrology and Water Resources Programme (HWRB) World Meteorological Organisation (WHO). Na stránce 49 a dále jsou shrnuty poznatky z výzkumu efektu kůrovcové kalamity v Bavorském lese na hydrologii povodí. Efekt je rozdělen na tři fáze: Fáze 1: neovlivněný; referenční stav porostu do roku 1996 o ploše uschlého lesa menší než 20% Fáze 2: šok; V průběhu několika let uhynou smrkové porosty na rozsáhlých plochách. Uschlé porosty zaujímají až 80% plochy.
3 Fáze 3: začíná obnova náhradní (alternativní) vegetace v roce 2001; další usychání smrkového lesa pokračuje pomalu do podílu 85% z celkové plochy lesa. Efekt rychlého uschnutí lesa v následku kůrovcové kalamity na vodní bilanci je následující: Fáze 2: evapotranspirace (ETR) klesá na 39%, celkový odtok (R) stoupá na 135% oproti referenční Fázi 1. - Celkový odtok se zrychluje, zejména stoupá měřený povrchový odtok (RD) na 162%. Rychlý podzemní (podpovrchový) odtok (RG1) se zvyšuje na 125%; pomalý podzemní (podpovrchový) odtok se se zvyšuje na 132% oproti Fázi 1. Fáze 3: Evapotranspirace se zvyšuje na 78% a celkový odtok klesá na 112% oproti Fázi 1. - Avšak zrychlený odtok trvá a povrchový odtok dále stoupá - Suma složek podzemního odtoku (RG1 + RG2) se vrátila k normálu, avšak RG1 (rychlý podzemní odtok klesl na 74% zatímco pomalý podzemní odtok (RG2) je 136% oproti Fázi 1. Opakovaně bylo prokázáno, že po odlesnění stoupne podíl odtoku, který trvá nejméně několik let, než se začne obnovovat vegetace. Odtok podzemní vody ovšem může trvat deset a více let, zastaví se až po obnově hlubších kořenů. Na každý čtvereční metr dospělého smrkového porostu připadá cca 7 m skeletových kořenů, 1 km jemných absorpčních kořenů a tisíce km hyf mykorhitických hub. Vzrostlý smrk má na 10 milionů jehlic, jejichž okraje mají celkovou délku na 300 km (zdroj: Jan Čermák, Mendelova Univerzita Brno). Kdo dokáže domyslet, co znamená úhyn kořenů a opad jehlic na desítkách km 2? Zvýšený odtok vody po odlesnění menších lesních ploch je způsoben nižší evapotranspirací (výparem vody), odtéká též půdní voda, jak odumírá kořenová zóna. Hruška et al. (2016) ani Bernsteinová et al. (2015) nekomentují svoje zjištění, že odtok po úhynu lesa nedoznal podstatných změn (dokonce mírně klesá). Nezměněný odtok považuje Hruška et al. (2016) za důkaz nepodstatného vlivu uhynutí lesa na hydrologii povodí. Jak si vysvětlit, že se odtok vody z povodí (93km 2 ) po úhynu cca poloviny plochy lesa nezvýšil? Obávám se, že les uhynul na velkých plochách ve vrcholových partiích a dochází ke změně místního klimatu, klesá množství srážek. Stoupla průměrná teplota a hlavně na velkých plochách jsou vysoké teploty za jasných slunečních dnů, ubývá mlhy, netvoří se mraky, přichází více sluneční energie, odpařená voda se nevrací zpět. Odlesnění větších ploch vede ke zvýšení povrchové teploty porostu a ke snížení celkových dešťových srážek, krajina vysychá. Odlesnění, odvodnění a degradaci půd jako příčinu vysychání historických civilizací popisuje Ponting 1993 i Diamond Stavba lodí v pokolumbovké éře 16. století vedla k odlesnění velké části Španělska, vegetace už se tam neobnovila, Španělské zemědělství je závislé na nákladném zavlažování. Austrálie vybudovala rozsáhlou soustavu přehrad a zavlažovacích kanálů, které sbírají vodu z Blue Mountains na východním pobřeží. Uplatnění tzv. drainage paradigm (z odlesněného povodí odteče větší podíl srážek do přehrad a pro zavlažování) vedlo k rozsáhlému odlesňování a následnému rozkolísání odtoků a celkovému poklesu srážek. Odlesnění řádově 1000km 2 komplexu Mau Forest v Keni na přelomu 20. a 21. století vedlo k nárůstu teplot, rozkolísanému průtoku řek (sucha, povodně), poklesu četnosti malých srážek a mlh a objevily se ranní mrazy. Keňská vláda se rozhodla vystěhovat z oblasti několik stovek tisíc lidí a oblast opět zalesnit (Hesslerová, Pokorný 2011; Pokorný, Hesslerová 2011). Je
4 prokázáno, že pokud je kontinent převážně zalesněn od oceánu do vnitrozemí, tak dešťové srážky jsou vysoké i hluboko v kontinentu ve vzdálenosti i několik 1000 km. Naopak, pokud lesní komplexy chybí, dešťové srážky ubývají směrem do kontinentu už po 500km. Makarieva, Gorškov 2007, Makarieva et al vysvětlili tento jev teorií tzv. biotické pumpy. Úlohu lesa v oběhu vody a místním klimatu s důrazem na zkušenosti s odlesněním shrnuje též Schwarz (2013). Positivní příklady obnovy krajiny založené na zadržení dešťové vody a podpoře trvalé vegetace ukazují positivní efekt vegetace na zmírnění klimatických extrémů a obnově malého oběhu vody (Andrews 2006, Gupta, 2011). Shrnutí Vzestup teplot po uschnutí stromů na šumavském Třístoličníku. Povrchové teploty uschlého lesa dosahují místy hodnot až 50 O C. Na hranách jehlic vzrostlého smrku se sráží vodní pára ze vzduchu s asistencí organických molekul a bakterií. Pod jedním m 2 půdy je několik metrů strukturních kořenů, desítky metrů drobných kořenů a tisíce km mykorhiz vše žije ve spojení se stromem, médiem je voda. Dosavadní uschlé smrkové porosty na ploše ha (150km 2 ) uvolňují za slunného dne o MW zjevného tepla více než dřívější živé porosty. Vodní pára stoupá vysoko do atmosféry, netvoří se mlha ani mraky, na zem přichází více sluneční energie, krajina vysychá, "nevyčesává" se vodní pára ze vzduchu, který přichází z nížin. Z území ČR posíláme vodu ve formě vodní páry do míst chladnějších a vysycháme. V srpnu 2015 bylo v ČR sklizeno na km 2 řepky a obilnin. Ze sklizených polí stoupal ohřátý vzduch a bral sebou do vysokých vrstev atmosféry vodní páru. Vysoušení krajiny se urychluje teplým povrchem uschlého lesa na horách, ničíme svévolně na horách účinný chladič. Území ČR je závislé na dešťových srážkách, svým počínáním jak v krajině, tak na horách se zbavujeme vody. Přehřátá krajina se stává donorem vody pro chladnější regiony a vysychá. Opakujeme chybu předchozích civilizací, sledujeme pouze vodu v tekutém stavu. Z 1km 2 se v letním dnu vypařuje i 200 litrů za sekundu, tedy mnohonásobně více nežli činí odtok vody z této plochy. Do chladného lesa se vypařená voda v noci vrací a les přitahuje vzduch s vodní párou z okolí (mezinárodní tým WeForest, 2015). Positivní příklady obnovy krajiny jsou založeny na zadržování dešťové vody a podpoře vysoké a členité vegetace, kdy kulturní rostliny napodobují strukturu a funkci lesa. Zatím uhynulo v NP Šumava v bezzásahových zónách na 2 miliony smrků a milion stromů byl poražen v zásahových zónách. V rozšířené bezzásahové zóně se kůrovec rozmnoží, stromy uschnou a kůrovec se bude šířit do okolních hospodářských lesů. Rozšíření bezzásahové zóny = prohlubování sucha na Šumavě i v sousedním regionu. Lze se angažovat za ochranu jednotlivých stromů a alejí a současně souhlasit se záměrným zahubením řádově miliónů stromů ve stejném regionu?
5 Obr. 1: Termovizní snímek uschlého lesa a padlých stromů na Třístoličníku pořízený v srpnu Teploty uschlých kmenů přesahují místy 50 o C, stojící uschlé kmeny mají teplotu kolem 32 o C a traviny, kapradiny a sítiny mají teplotu přes 30 o C. Obr. 2: Pohled na Třístoličník v roce 2011 a Termovizní snímky prokazují, že se teploty povrchu za slunného počasí od roku 2011 nesnížily (Pokorný et al. 2011).
6 Obr. 3: Povrchové teploty zachovalého lesa na bavorské straně Třístoličníku (Dreisessel) v korunách stromů jsou okolo 24 o C, teploty v dolním patře lesa o C. Snímek byl pořízen na osluněné jižní straně m od lokality na předchozím obrázku.
7 2. Kritický rozbor článku Hrušky et al. (2016) Bezzásahový režim nemá vliv na hydrologii šumavských povodí. Graf 2 A-B Hruška et al. (2016) upravený o rozdíly mezi úhrny srážek a odtoky červené hodnoty. Komentář: Grafy 2A, 2B srovnávají roční úhrny srážek (Filipova huť) a odtoků vody z povodí Modravského potoka (měřeno na Modravě, jde o Horní Vydru?). Z grafů je patrné, že v některých letech jsou odtoky vyšší nežli srážky (viz záporná čísla v grafu 2A). Autoři píší, že v roce 2015 je roční odtok 817mm a suma ročních srážek 727mm (viz str. 37). Autoři tento evidentní rozpor nekomentují. Pokud by tato data odpovídala realitě, potom v součtu hodnocených 40 let by chybělo v povodí na metru čtverečném cca 20 m 3 vody. Je totiž známo, že ze zalesněného povodí odtéká
8 obvykle zhruba polovina dešťových srážek. Odtokům 1000mm by tedy měly odpovídat srážky cca mm. Původní data nejsou k dispozici, výsledky nelze ověřit. Vysvětluji si tento rozpor tím, že bezlesí Filipovy Hutí má podstatně nižší srážky nežli většina povodí. Vavruška (2011) uvádí dlouhodobý průměr srážek pro Filipovu Huť 1152mm (nadmořská výška 1093m.n.m.); pro Březník, Hraniční slať 1798 mm (nadmořská v m.n.m.) a pro Poledník 1732 mm (nadmořská v m.n.m.). Ve vzdálenosti cca 8 km od Filipovy Huti jsou tedy naměřené srážky o 50% vyšší, Vavruška vysvětluje tento rozdíl hlavně anemo-orografií (změny směru větru podle tvaru hor). Domnívám se, že je nutné vzít v úvahu i positivní vliv lesa na srážky. Na grafu 2A je pozoruhodné, že odtoky od roku 2003 spíše klesají, měly by stoupat, jak ukázala zkušenost s odlesněním více než stovky menších povodí (Andreássian 2004). Bernsteinová et al. (2015) ukázali, že po úhynu smrkového lesa se v profilu Modrava ( Upper Vydra ) odtok nezvýšil, naopak, mírně se snížil. Možná se projevuje pokles srážek a zejména pokles intercepce (voda zadržená na povrchu rostlin) v důsledku úhynu lesa na velké ploše? Smrkový les chladí a má nad metrem čtverečným na jehlic, které mají délku hran na 10 km, na nich se vyčesává vodní pára ze vzduchu. V povodí uschlo na 50 km 2 lesa! Str. 37 první sloupec; autoři píší: Nejspíše se ale projevuje prokazatelný nárůst teplot na území ČR, který vede k dřívějšímu tání sněhu a tím i k posunu jarních maxim průtoku v horských oblastech z dubna/května do března/dubna. Bernsteinová et al. (2015) uvádějí nárůst teploty v dubnu o 3,3 o C na Šumavě, což je více nežli na území ČR. Pro duben uvádějí nejvyšší nárůst teploty 4 o C. Toto navýšení teplot bych přičítal zejména odumření smrkového porostu, který v živém stavu chladí právě v dubnu, kdy ostatní stromy nejsou olistěny a travní porost je pod sněhem, nebo není ještě fotosynteticky aktivní a netranspiruje. Str. 38 (druhý sloupec dole): Přízemní vegetace rychle nahradí transpiraci dospělého lesa, a nejsou-li půdy mechanicky porušeny, dočasná změna vegetace nemá prakticky žádný vliv na hydrologii území. Měření v terénu na Šumavě prokazují, že v jasných letních dnech jsou povrchové teploty v uschlém lese cca o 20 o C vyšší nežli v živém lese. Tento rozdíl teplot nelze vysvětlit jinak než významným poklesem evapotranspirace (výparu vody). Upozorňuji, že odraz slunečního záření z travních přischlých porostů může být i o několik procent vyšší nežli z živého smrkového lesa, přesto mají travní porosty zřetelně vyšší teplotu. Evapotranspirace se v uschlém lese nahrazuje produkcí zjevného tepla, ohřátý vzduch stoupá vzhůru a odnáší vodní páru do vyšších vrstev atmosféry. Živý les je chladný, vodní pára stoupá pomalu vzhůru od korun stromů a vytváří se mlha, mraky, které stíní a voda se v noci vrací. Živý les má inverzní rozložení teplot: nižší teplota je u země, vyšší v korunách, vlhký vzduch se proto drží v živém lese. Chladný živý les vyčesává vodní páru ze vzduchu, který stoupá z nížin vzhůru. Za slunného dne přichází na m 2 až 1000W sluneční energie. Vysoké teploty uschlého lesa prokazují, že poklesla evapotranspirace a více sluneční energie se přeměňuje na zjevné teplo. Produkce zjevného tepla v odumřelém lese stoupá o několik set wattů na m 2. Produkce zjevného tepla na 100ha uschlého lesa je o několik set MW vyšší nežli v živém lese. Na zvýšené teploty v uschlém lese Šumavy odkazují i další práce a jejich autoři varují před následky usychání lesa na větších plochách: Tesař et. (2004), Hais, Pokorný (2004), Hojdová et al. (2005), Pokorný et al.(2011). Mezinárodní tým WeForest vypracoval pro Pařížskou konferenci o klimatu COP21 tzv. PolicyBrief, v němž shrnuje důležité funkce lesa a zdůrazňuje positivní efekt
9 živého lesa na klima a hydrologii povodí ( Český překlad uveřejnil časopis Vodní hospodářství Gutierrez (2016). Prošel článek recenzí? Byly závěry projektu EHP-CZ02-OV , jak jsou uveřejněny v článku Hruška et al. (2016) oponovány? Lze na základě těchto výsledků činit strategická rozhodování v oblasti životního prostředí, tj. vyhlásit bezzásahové území na několika stovkách km 2 s tím, že na této ploše uschne les? Shrnutí: Na odlesněných plochách stejně jako v uschlém lese stoupá teplota povrchu travního porostu a odumřelých kmenů až o 20 o C. Ohřátý vzduch odnáší vodní páru vysoko do atmosféry a vodní pára se nevrací zpět. Na Šumavě stouply průměrné teploty vice než na území ČR a nejvíce stoupla průměrná teplota v dubnu, je to způsobeno odlesněním. Zřetelně stouply maximální teploty v uschlém lese a na holinách ve srovnání s živým lesem. Úbytek vody a vodní páry vede k vyššímu příkonu slunečního záření a vysychání bude pokračovat. Mlhy a oblačnost tlumily vyzařování tepla vůči chladné obloze. Lze proto očekávat častější výskyt ranních mrazů. Rozšíření bezzásahové zóny spojené s úhynem dalších desítek až stovek km 2 lesa je hydrologickým hazardem. V literatuře neexistují hydrologické údaje o efektu odlesnění nebo úhynu lesa na tak velké rozloze mírného pásma. Protagonisté bezzásahovosti a nepodstatného efektu uschlého lesa na hydrologii povodí ignorují chladící výkon živého lesa. Vysoké teploty měřené v uschlém lese jsou projevem přeměny sluneční energie na zjevné teplo (teplý vzduch). Na ha uschlého lesa (100km 2 ) se uvolňuje teplo minimálně MW (výkon elektráren v ČR je cca MW). Rozšíření bezzásahové zóny spojené s dalším usycháním lesa povede k prohlubování sucha a klimatické změně. Pro tlumení klimatické změny, pro tlumení extrémů počasí bychom měli podnikat kroky opačným směrem: vracet vodu a vegetaci do krajiny a v kulturní krajině se snažit napodobit strukturu a funkce lesa. Zadržování vody v krajině a podpora obnovy vegetace vede ke zmirňování extrémů klimatu a zvyšování produkce, dokazují to konkrétní příklady obnovy krajiny. Záměrné ničení živých stromů ve jménu ochrany přírody je popřením současného pojetí termodynamické podstaty životních pochodů. Použitá literatura: Andréassian, V., 2004, Waters and forests: from historical controversy to scientific debate, Journal of Hydrology 291, 1 27 Andrews, P., 2006, Back frm the Brink, ABC Books, Australia, 244 pp Bernsteinová, J., Bässler, C., Zimmermann, L., Langhammer, J., Beudert, B., 2015, Changes in runoff in two neighbouring catchments in the Bohemian Forest related to climate and land cover changes. J. Hydrol. Hydromech. 63, Diamond, J., 2008, Kolaps, proč společnosti přežívají či zanikají. Academia, Praha Gupta, S., 2011, Demystifying tradition : The politics of rain water harvestng in Rural Rajassthan, India. Water Alternatives 4(3): Gutierrez, V., 2016, Management lesů a jeho význam pro vodu a klimatizaci krajiny. Vodní hospodářství 2, 24-25
10 Hais, M., Pokorný, J., 2004, Změny teplotně-vlhkostních parametrů krajinného krytu jako důsledek rozpadu horských smrčin. Aktuality šumavského výzkumu II, (Srní Října 2004) Hais M., Brom J., Procházka J., Pokorný J., 2006, Effect of water drainage on the forest microclimate; case study of two small catchments in the Šumava mountains. Ekológia (Bratislava), Vol. 25, Supplement 3/2006, Hesslerová, P., Pokorný, J., 2010, Forest clearing, water loss, and land surface heating - the cost of development in Kenya. International Journal of Water. Vol. 5, No. 4, Hojdová, M., Hais, M., Pokorný, J., 2005, Microclimate of a peat bog and of the forest in different states of damage in the Šumava National Park. Silva Gabreta, vol. 11, Hruška J., Lamačová, A., Chuman, T., 2016, Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. Ochrana přírody, Krám, P., 2011, Hydrologická bilance dlouhodobě monitorovaného povodí Lysina. Česká geologická služba, Praha, Makarieva, A., Gorshkov, V., 2007, Biotic pum of atmospheric moisture as driver of the hydrlogical cycle on land. Hydrology and Earth System Sciencies, Vol. 11, No 2, Makarieva, A., Gorshkov, V., Sheil, D., Nobre, A. Li, B.-L., 2013, Where do winds come from? A new theory on how water vapor condensation influences atmospheric pressure and dynamics. Atmos. Chem. Phys 13, Ondok, J.P., 1998, Důkaz nebo hypotéza Boha, Trinitas, 155 pp Pokorný, J., Hesslerová, P. Odlesňování a klima. Klimatické změny v Mau Forest v západní Keni. Vesmír roč. 90, č. 10, Pokorný, J., Hesslerová, P., Jirka, V., 2011, Změny povrchové teploty les jako následek ztráty vody a poklesu evapotranspirace. Lesnická práce 12, 26/819 29/822. Ponting C., 1991, A Green History of the World. The Environment and the Collapse of Great Civilizations, Penguin Books, 412 s. Puhlmann, H., Schwarze, R., Fedorov, S.F., Marunich, S.V., (eds.) 2007, Forest hydrology results of research in Germany and Russia, IHP, HWRP, BfG, Koblenz, Germany, 300 pp. Prochazka, J., Brom, J., Pechar, L., 2009, The Comparison of Water and Matter Flows in Three Small Catchments in the Šumava Mountains, Soil & Water Res., 4, 2009 (Special Issue 2): S75 S82 Rosen, K., 1984, Effect of clear-felling on runoff in the two small watersheds in central Sweden, Forest Ecology and Management, 9 (1984) , Elsevier Science Publishers B.V., Amsterdam Schwarz J., 2013, Clearing forest may transform local and global climate (Vykácej les a změní se klima) Scientific American, March 4 Tesař, M., Šír, M., Zelenková, E., 2004, Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy. Aktuality šumavského výzkumu II, str , Srní Října 2004 Vavruška, F., 2011, Měření srážek totalitátory na Šumavě. Šumava, str CHKO Šumava a NP Šumava
11 Poděkování: Děkuji J. P. Ondokovi (1998), že sepsal první principy, které v intuici poznáváme jako evidentní a se kterými se setkáváme již u Platona a Aristotela. Při studiu kauzy Šumava jsem se k nim několikrát vracel: Nelze něco tvrdit a současně to popírat. Zákon sporu (neprotivořečivosti). Je nemožné, aby tentýž usuzující měl o témže opačné názory (v témže čase). Je nutné, aby vše pravdivé bylo průběžně ve shodě se sebou samým. Zákon důvodu a nutnosti. Poznání, které nachází důvody nějaké skutečnosti nebo jevů, je hodnotnější nežli poznání, jež konstatuje, že něco jest. Nejvyšší vědění je znát důvod. pokorny@enki.cz ENKI, o.p.s., Dukelská 145, Třeboň Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. pracoval v Botanickém ústav AVČR, od roku 1998 ředitel ENKI, o.p.s., také přednáší od 1992 na Přírodovědecké fakultě UK Praha ekofyziologii rostlin, Water Quality Management pro University of Applied Sciences Turku/Finsko , Wetlands and Climate pro UNESCO IHE Delft atd. Zvolený člen Scientific Technical Review Panel Ramsarské dohody za Střední Evropu v letech , člen Scientific Review Panel of Natural Sequence Farming Australia, člen výzkumné rady Technologické agentury ČR, přeložil se spolupracovníky knihu Web of Life (Fritjof Capra, Nonequilibrium thermodynamic). Člen komise Sucho jmenované ministrem R. Brabcem. Zabývá se aktivní úlohou rostlin v přeměně sluneční energie a klimatu. Pracoval na 120 původních recenzovaných vědeckých publikacích.
Voda a ideologie. Stanovisko k argumentům o nevýznamném vlivu suchého lesa na hydrologii šumavských povodí
Voda a ideologie Stanovisko k argumentům o nevýznamném vlivu suchého lesa na hydrologii šumavských povodí doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. 11.5. 2016 Rozšíření bezzásahové zóny NP Šumava povede nesporně ke
Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. (Hruška a kol. 2016, Ochrana přírody)
Bezzásahové porosty usychají, zvyšuje se teplota a krajina vysychá. Živý les tlumí klimatickou změnu a měli bychom funkce lesa napodobovat i v kulturní krajině Jan Pokorný (doc., RNDr., CSc) ENKI, o.p.s.
Stromy zdarma chladí, a to výrazně
Termovizní snímání teploty v centru Hradce Králové dne 22. července 2015 za účasti docenta Jana Pokorného, s nímž královéhradecký magistrát (odbor životního prostředí) dlouhodobě spolupracuje. Stromy zdarma
Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
Obr. 1: Povrchové teploty v zemědělské krajině u obce Domanín na Třeboňsku okolo 14h slunečného letního dne, snímané termovizní kamerou ze vzducholodi
Obr. 1: Povrchové teploty v zemědělské krajině u obce Domanín na Třeboňsku okolo 14h slunečného letního dne, snímané termovizní kamerou ze vzducholodi. Les, vodní hladina, olšina, mokrá louka mají teploty
Funkce lesa v klimatu Země - společně proti oteplování
Funkce lesa v klimatu Země - společně proti oteplování Vyvinuté lesy tvoří živou pokožku Země chránící ji před zbytečným vysycháním v důsledku slunečního záření (radiace), které je bez kompenzace hydro-biosférou
Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma
Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody
Mokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Klimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava
PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava 7. října 1970 VYHLÁŠENÍ NPBL Ať NP Bavorský les zachová tuto
Proč chránit ekosystémy horských smrčin?
Proč chránit ekosystémy horských smrčin? Jaroslav Vrba a kol. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Biologické centrum AV ČR, v.v.i Protože jsou jedinečné! Zelená střecha,
Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu
30.1.2017, Brno Připravil: Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Habilitační přednáška Obor: Obecná produkce rostlinná Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu Osnova přednášky Výchozí podmínky
Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava
Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava výsledky roku 2012 v kontextu let minulých tisková konference 19.2.2013 letecké snímkování celého NP probíhá každoročně od roku 2006, (dříve
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
70/Meteorologické prvky a les
70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
Management lesů a jeho význam pro vodu a klimatizaci krajiny
Management lesů a jeho význam pro vodu a klimatizaci krajiny Expe Je dobře známo, že lesy čistí vodu a na úrovni povodí, regionů i kontinentů zásadně ovlivňují dostupnost vody a regulaci teploty v krajině.
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY?
JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Sucho zemědělské posílit vodu v půdním profilu
Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
Jak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)
DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,
Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha
Ministr Brabec je lhář: bezzásahovost v NP Šumava právě zvýšena na 51 %
Ministr Brabec je lhář: bezzásahovost v NP Šumava právě zvýšena na 51 % Stokrát jsme slyšeli od ministra životního prostředí Richarda Brabce jeho sliby o tom, že přijetím novely zákona č. 114/1992, Sb.
Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá
Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA
Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les
TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
Jaká opatření k omezení sucha a nedostatku vody budou účinná?
Jaká opatření k omezení sucha a nedostatku vody budou účinná? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Hlavní výstupy scénářů vývoje klimatu pro území ČR: Povodně
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města
Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Zemědělství a klimatická změna prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Křtiny 9.11.2018 Rok 2017 Rok 2018 Náhoda? Trvalý stav?? Globální teplota
Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Hospodaření s vodou v krajině Třeboň , ISBN
Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Hospodaření s vodou v krajině Třeboň 21. 22. 6. 2018, ISBN 978-80-87361-83-2 Vliv využití území na oběh vody na příkladu malých povodí na Šumavě Impact of the land
Příčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR
Příčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR I. Jednou z prvotních příčin současné kůrovcové kalamity v lesích ČR (ekologické katastrofy) bylo vyhlášení a rozšiřování bezzásahových
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.
88 % obyvatel Pouze 38 % obyvatel České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém. České republiky uvádí, že za posledních šest měsíců vykonali nějakou aktivitu, aby zmírnili změnu klimatu. 21
Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.
Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí
110 stavební obzor 5 6/2014 Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí Tomáš ČERNÝ Ing. Michal DOHNAL, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Ing. Miroslav TESAŘ, CSc. AV ČR Ústav pro
Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice
Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice V Českých Budějovicích dne 10. 6. 2014 Věc: Otevřený dopis se žádostí o informace Vážený
5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
Hydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám
Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám RNDr. Jitka Novotná GEOtest, a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka
20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,
GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější
ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz
12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim Ladislav Kašpárek a Roman Kožín VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Možnosti změn infiltrace změnou orné půdy na les Pro odhad toho, jak se projeví změna
Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez
Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., ředitel ENKI o.p.s., člen komise
Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
Změna klimatu a české zemědělství
Změna klimatu a české zemědělství - Petr Hlavinka, Miroslav Trnka, Zdeněk Žalud, Daniela Semerádová, Jan Balek, Lenka Bartošová a další... - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita v
Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.
Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární
Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem
Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy
Význam vody pro lidstvo
Význam vody pro lidstvo Helena Lipavská Katedra experimentální biologie rostlin Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Pohyb vody rostlinou pohyb vodní páry do prostředí skrze průduchy odpařování vody
Předmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno
Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Klima ČR v mírném pásu - oblast přechodného středoevropského klimatu převážnou část roku u nás
Hydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne
ATMOSFÉRA. Plynný obal Země
ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura