PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Zápis setkání Termín konání: úterý Časové rozvržení: 13:00 15:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno Další ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné a omluvil ze setkání některé organizace, např. Sdružení pěstounských rodin a ROZKOŠ bez RIZIKA. Na podzim jsou v plánu dvě setkání, nyní v říjnu a druhé v listopadu. První blok setkání bude věnován průběžnému shrnutí Akčního plánu roku 2013, jaká opatření se zatím podařilo či nepodařilo naplnit. Úplné zhodnocení Akčního plánu roku 2013 proběhne v lednu/únoru Zároveň budou mít možnost o dění ve svých organizacích informovat pracovní skupinu i ti, kteří v Akčním plánu 2013 nefigurují. Druhý blok je vyhrazen diskuzi nad prioritami pro Akční plán roku V listopadu pak musí být diskuze uzavřena a na základě výsledků jednání v pracovních skupinách bude zpracován Akční plán pro rok ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením R. Janík seznámil přítomné s novým jednacím řádem pracovní skupiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením. Jednací řád je k dispozici na Portále sociální péče ve městě Brně ( pod odkazem Osoby v sociální krizi a dále pod odkazem KPSS pracovní skupina Osoby ohrožené sociálním vyloučením. Pod tímto odkazem jsou k dispozici také zápisy z pracovních skupin. Jednací řád schválila každá pracovní skupina na počátku svého působení v rámci procesu komunitního plánování, dlouho tedy nebyl aktualizován. První změna se týká článku 4, bodu jedna. Původní znění, že pracovní skupina se schází 1x měsíčně, bylo nahrazeno pro současnou dobu lépe vyhovujícím Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka. Dle potřeby znamená, že pokud by došlo k nějaké zásadní změně, o které by měly být organizace informovány nebo by bylo třeba něco v pracovní skupině prodiskutovat, byla by pracovní skupina flexibilně svolána. Pokud by ze strany organizací, poskytovatelů sociálních služeb (či dalších členů pracovních skupin) vyvstala potřeba k vyvolání jednání, je rovněž možné pracovní skupinu svolat (stačí takové jednání iniciovat a relevantně zdůvodnit). Druhá změna se týká také článku 4, bodu 8, kde bylo uvedeno, že zápisy z pracovních skupin jsou zveřejňovány na

2 webových stránkách města Brna. Zápisy jsou však zveřejňovány na Portále sociální péče ve městě Brně, jak již bylo uvedeno výše. Důvodem je větší přehlednost Portálu oproti stránkám města Brna, kde je zveřejňováno mnoho informací, včetně zákonem stanovených. ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 Vedoucí pracovní skupiny L. Ptáček přivítal přítomné a vyzval je ke stručné reflexi toho, co se zatím v organizacích podařilo či nepodařilo realizovat, co je nového apod. Poté připomněl priority a opatření Akčního plánu města Brna na rok 2013: Priorita 1 Rozvoj vzájemné spolupráce poskytovatelů sociálních služeb věnujících se lidem z cílové skupiny OOSV Opatření 1.1 Podpora rozvoje a realizace myšlenky case managementu jako efektivního způsobu spolupráce partnerů a nástroje práce s klientem Realizátoři: Sdružení Podané ruce, o.s. a ROZKOŠ bez RIZIKA a mnoho partnerů Opatření 1.2 Vysílání expertů na dluhové poradenství k jiným organizacím, jejichž klienti tuto službu potřebují Realizátoři: Občanská poradna Brno a Diecézní charita Brno CELSUZ a mnoho partnerů Opatření 1.3 Zajištění dostupnosti občanského poradenství alespoň v dosavadním rozsahu zvláště pro cílové skupiny, pro které je jiná forma pomoci méně dostupná (osoby v dluhové pasti, matky samoživitelky a další skupiny osob) Realizátor: Občanská poradna Brno Priorita 2 Podpora procesu integrace znevýhodněných osob na otevřeném trhu práce Opatření 2.1 Rozšíření spolupráce s firmami v oblasti podpory zaměstnávání znevýhodněných osob na otevřeném trhu práce Realizátor: Diecézní charita Brno CELSUZ A partneři Opatření 2.2 Podpora aktivit vedoucích k posolování sociálních dovedností znevýhodněných osob při vstupu nebo návratu na otevřený trh práce Realizátoři: Sdružení Podané ruce, o.s., ROZKOŠ bez RIZIKA, Diecézní charita Brno CELSUZ Priorita 3 Realizace konkrétních aktivit a metod sociální práce ve prospěch OOSV Opatření 3.1 Podpora rozvoje terénní sociální práce s lidmi bez domova Realizátor: Armáda spásy České republiky Opatření 3.2 Podpora a rozvoj individuálního a rodinného poradenství pro osoby závislé na alkoholu nebo jiných drogách a jejich blízké Realizátoři: Lotos doléčovací centrum, Sdružení podané ruce, o.s. Priorita 4 Podpora rozvoje služeb pro OOSV v oblasti bydlení s návazností na systémovou prioritu

3 Opatření 4.1 Podpora realizace a rozvoje služby chráněného bydlení pro osoby ohrožené syndromem závislosti Realizátoři: A Kluby ČR, o.p.s. a Sdružení Podané ruce, o.s. L. Ptáček shrnul, že toto je soubor toho, co bylo pro rok 2013 naplánováno. Poté předal slovo zástupcům organizací, aby se představili a průběžně shrnuli, co se zatím podařilo, jaké jsou případné problémy apod. Jako první se představil Mgr. Petr Starý, nový protidrogový koordinátor MMB. Nabídl zástupcům organizací, aby se na něj neváhali v případě potřeby obracet. Kontaktní údaje: telefon a stary.petr@brno.cz. P. Kosorin, Armáda spásy ČR, sdělil, že k organizace zaregistrovala sociální službu terénní práce, což bude počátek systematické práce v terénu, v ulicích. Od roku 2008 se organizace snaží lidi bez domova připravovat na otevřený trh práce. K rozjela organizace ve spolupráci s ÚMČ Brno Sever projekt prevence bezdomovectví. Organizace bude provozovat tzv. tréninkové byty. Vybraná rodina dostane v rámci projektu k dispozici byt s tím cílem, že se z rodiny, jakožto podnájemce bytu stane po dvou letech přímo nájemce. J. Dolák, Sdružení Podané ruce, o.s., informoval o tom, že case management probíhá pod Poradenským centrem Pasáž. Organizace bojuje o financování z RVKPP (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky). Tato metoda práce se v organizaci osvědčila a nebude opuštěna. Vedoucím se místo pana Nepustila, který odešel do soukromé praxe, stal pan Roman Hloušek. Kapacita dílny byla navýšena, došlo ke zvýšení počtu klientohodin. Finanční prostředky z Ministerstva spravedlnosti umožnily organizaci vrátit se k vězeňským programům. Během uplynulého půl roku se organizace věnovala 17 rodinám. Přechodové byty Pasáž byly od roku 2007 do srpna 2012 provozovány jako fakultativní služba Poradenského centra Pasáž, od byla služba registrována jako chráněné bydlení dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Organizace provozuje dva byty se čtyřmi klienty. E. Šobková, ÚMČ Brno Střed, přišla načerpat informace a zmapovat situaci. M. Drgelová, OSP MMB, referát péče o zdravotně postižené, přišla z důvodu seznámení se s organizacemi působícími v této oblasti. K. Knoflíčková, OSP MMB, referát péče o zdravotně postižené, uvedla, že účast na pracovní skupině jí pomáhá lépe se zorientovat v nabídce služeb pro tuto cílovou skupinu. J. Kozák, DCHB CELSUZ sociální rahabilitace, sdělil, že služba sociální rehabilitace se zabývá lidmi, kteří jsou bez zaměstnání více jak šest měsíců. Osobní konzultant nabízí lidem jednotlivé aktivity, snaží se problémy klienta řešit komplexně, včetně posílení jeho psychické stránky. V týmu pracuje psycholog, právník, sociální pracovník a další. Dělají více činností, než kolik je uvedeno v Komunitním a Akčním plánu. Tam jsou uvedené pouze činnosti, které souvisí s trhem práce. Probíhají individuální i skupinové aktivity. Zaměřují se na výuku počítačových dovedností, a to jak základních, tak i pokročilých, čímž připravují klienty na práci v administrativě. Připravují klienty také na pracovní pohovory, a to formou zkušebních pohovorů před několikačlennou komisí. Pohovor je nahráván a posléze s klientem analyzován. Organizace spustila pilotní projet Burza práce, v rámci kterého navazuje kontakt se zaměstnavateli, čímž se snaží klientům usnadnit cestu k zaměstnání. Zatím se nepovedla zrealizovat možnost nabídnout klientům praxi v charitním šatníku z důvodů personálních změn, klienti však mají možnost vykonávat praxi např. v administrativě přímo

4 v kancelářích CELSUZU na Třídě Kapitána Jaroše. Různými pracemi na různých pozicích mohou v organizaci strávit až tři měsíce. Klientovi je poté zpracováno doporučení. Organizace provedla průzkum mezi klienty s cílem zjistit, o jaké pracovní pozice mají zájem a poté oslovila zaměstnavatele, kteří tyto pracovní pozice nabízí. Z výzkumu vyplynulo, že největší zájem je o administrativní a úklidové práce a o pozici pečovatele. V současné době organizace spolupracuje se sedmi zaměstnavateli. V. Imrichová, DCHB CELSUZ sociální poradenství, uvedla, že služba, kterou zastupuje, je vlastně předstupněm sociální rehabilitace. V letošním roce se služba soustředila především na své udržení. O spolupráci s ostatními poradnami nemá informace. J. Purdjak, AGAPO, o.p.s., sdělil, že činnost organizace i cílová skupina je velmi podobná jako u CELSUZu. Organizace je mešní, je více zaměřena na individuální práci. Např. v rámci počítačového kurzu se jednomu klientovi věnuje jeden dobrovolník. Klienty jsou kromě osob ohrožených sociálním vyloučením také zdravotně postižení, kteří tvoří cca polovinu všech klientů. Organizace individuálně oslovuje zaměstnavatele, je vytvořena informační brožura pro zaměstnavatele, byla uspořádána konference. Organizace vede JOB klub, kde také probíhají nácviky pohovorů. V současné době je chystán nový kurz, který se bude věnovat sociálně právním otázkám. S CELSUZem spolupracují, uvítají, pokud se bude spolupráce rozvíjet. J. Pitáková, Komunita mládeže Brno, uvedla, že Komunita mládeže do komunitního plánování dosud nebyla zapojena. Díky změně legislativy bude Komunita mládeže nucena zaregistrovat sociální služby. Vysvětlila, že na pěstounskou péči v SOS dětských vesničkách navazuje program Komunity mládeže, který má za cíl připravit dospívající mladé lidi na budoucí samostatný život v dospělosti. Cílovou skupinou jsou mladí lidé ve věku let připravující se na odchod z pěstounské péče poskytované v SOS dětských vesničkách. Péče o dospívající v Komunitě mládeže trvá zpravidla po dobu jejich vzdělávání na střední škole, pobyt tedy trvá maximálně 4 roky. Pro zachování rodinného prostředí a individuálního přístupu je maximální počet klientů 15. V Brně jsou dvě Komunity mládeže. Na Martina Ševčíka ve Starém Lískovci (spadá pod SOS dětskou vesničku Chvalčov), ta ukončí svoji činnost a na Škrochove v Brně Židenicích, která bude pravděpodobně registrovat sociální služby odborné sociální poradenství a domy na půli cesty. Tato Komunita mládeže byla otevřena pro dospívající z SOS dětské vesničky v Brně Medlánkách v listopadu Tato SOS dětská vesnička spolupracuje se Sdružením pěstounských rodin. R. Prudil, A Kluby ČR, o.p.s. sdělil, že organizace se zabývá klienty závislými na alkoholu a na návykových látkách. Organizace poskytuje komplexní služby a program a zaměřuje se mimo jiné na to, aby klienti byli schopní navrátit se po zvládnutí závislosti do pracovního procesu. Sdělil, že na setkání pracovní skupiny byl vyslán za kolegu, podrobnosti tedy nezná. Byl však informován, že organizace opatření Akčního plánu 2013 naplňuje. Zatím se nepodařilo obnovit služby týkající se bydlení, neboť se nepodařilo získat finanční prostředky. S. Vařeková, CSS, p.o., uvedla, že sociální služby CSS azylové domy, noclehárny a krizová centra v akčním plánu uvedeny nejsou. Tyto služby se ustálily, organizace se je snaží zkvalitňovat, pracuje se na standardech, organizace spolupracuje s inspektorkou kvality sociálních služeb. P. Šimon, DCHB OCHB je vedoucím azylového domu a noclehárny. Opatření jsou naplňována a organizace spolupracuje s dalšími poskytovateli. K. Zoufalá, DCHB OCBH denní centrum pro lidi bez domova, také vyjádřila spokojenost se spoluprací s dalšími organizacemi a s projektem case management. Dále sdělila, že terénní služba

5 nebude osamostatněna, okrajově probíhá v rámci denního centra. Na osamostatnění služby nemá organizace dostatek finančních prostředků a kapacit. L. Kymličková, LOTOS doléčovací centrum, o.p.s., informovala o tom, že organizace oslavila deset let své existence, transformovala se z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a změnila název (dříve o.s. Lotos Brno). Organizace se zaměřuje na cílovou skupinu lidí se závislostí na alkoholu a na jejich blízké, poskytuje dvě sociální služby, a to terapeutické komunity (byty na půli cesty) a služby následné péče (Centrum poradenství a prevence). Díky grantu od nadace se v malém rozsahu podařilo realizovat individuální poradenství pro blízké osoby. J. Gajdziok, OSP MMB, vedoucí Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé, uvedl, že Oddělení poskytuje čtyři sociální služby mladistvým a mladým dospělým, kteří se ocitli v obtížných životních situacích, jejichž řešení je nad jejich síly nebo možnosti jejich rodiny. Jde zejména o asistované bydlení a sociální trénink. Jedná se o registrované sociální služby Azylový dům pro mládež, let (AD I), Azylový dům pro mladé dospělé, let (AD II), Dům na půl cesty, let (DPC) a Nízkoprahové zařízení pro mládež, let (NPZ) klub Kumbál. Více viz stránky nebo Sdělil, že v letošním roce se připravuje aktualizace a dotisk informační brožury CO? KDE? a JAK? v Brně v tíživé sociální situaci. Zmínil také, že funguje spolupráce se sociální firmou ESEP o.p.s. - která prioritně zaměstnává jejich klienty. Jedná se o svoz darovaného papíru, zahradnické služby a vyklízení. Vedoucí pracovní skupiny L. Ptáček poděkoval zástupcům organizací za reflexi toho co je nového a jak se daří naplňovat předsevzaté cíle. Zhodnotil, že se daří mnoho dobré práce, za kterou si organizace zaslouží poděkování. Nabídka služeb pro klienty je pestrá. Na druhou stranu určitou bariéru představuje fluktuace zaměstnanců, která někdy naruší kontinuitu práce. Také se zatím moc nedaří spolupráce, myšleno vytvoření společné platformy v oblasti zaměstnávání klientů. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Dále vedoucí pracovní skupiny L. Ptáček konstatoval, že dalším krokem je diskuze nad tím, jaká oblast je důležitá pro příští rok. Úkolem je navrhnout, které priority, opatření a konkrétní činnosti budou zapracovány do AP Brno Na tomto setkání proběhne diskuze a na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předal slovo koordinátorovi komunitního plánování, R. Janíkovi, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy filtrovat. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být Odbor sociální péče MMB ve spolupráci s

6 Koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být navýšení použito. OSP požaduje navýšení o Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je tvořen celý podzim a k jeho schvalování dochází až v závěru roku. OSP podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl tedy letošním rokem skončit. Přesto je ovšem možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro nestátní neziskové organizace. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít v rámci návrhu rozdělení dotací na sociální služby za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s Koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. OSP ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude případně podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna. Dále R. Janík dále informoval, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě Kč, Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Dále R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. J. Kozák se zeptal, jaká je možnost modifikovat cíle pro další rok či zda může být nějaké opatření doplněno. R. Janík odpověděl, že smysl komunitního plánování spočívá v tom, že se v rámci tvorby plánu určí, co je pro příští tři roky prioritní. Reakce na nějakou změnu je možná, ale měla by se odehrávat v mantinelech aktuálního komunitního plánu. Doplnit zcela nové opatření, které by nekorespondovalo s vytyčenými prioritami současného 3. KP již možné není. Je možné určitou aktivitu zakomponovat v rámci stávajících priorit a opatření.

7 Poté R. Janík předal slovo vedoucímu pracovní skupiny L. Ptáčkovi. L. Ptáček zahájil diskuzi otázkou, zda někoho z přítomných napadá prioritní téma týkající se osob ohrožených sociálním vyloučením. Položil otázku, zda se zaměřit na terénní sociální služby či se spíše soustředit na rozvoj pobytových služeb. K. Knoflíčková nadnesla téma osob bez přístřeší, které jsou zároveň imobilní, např. po amputaci dolní končetiny či s jinými zdravotními problémy, zároveň nedosahují důchodového věku, popřípadě důchodového věku sice dosahují, ale mnohdy bez nároku na výplatu starobního důchodu. To stejné se týká invalidního důchodu, který je sice přiznaný, ale opět bez nároku na výplatu. Takového člověka nechtějí přijmout ani v domově pro seniory ani v azylovém domě. V Domově pro seniory na Štefánikové bylo pro tyto klienty vyčleněno deset lůžek, což ovšem kapacitně nestačí. Přednesla také případ, kdy byl člověk s těmito problémy umístěn na Štefánikovu, kde pobyl přes letní měsíce a teď na zimu si přeje ze zařízení odejít. Dále upozornila na neexistence bezbariérového střediska osobní hygieny. R. Janík odpověděl, že toto téma je dlouhodobým a nedostatečně řešeným problémem, který je zmiňován na pracovních skupinách (i v rámci dalších cílových skupin) opakovaně. Je také součástí identifikovaných neřešených oblastí a trendů do budoucna uvedených v aktuálním komunitním plánu. Rovněž se této problematice věnovala samostatná pracovní skupina Propojování sociálních a zdravotních služeb. Výstupem práce této pracovní skupiny bude informativní zpráva, která bude dána na vědomí orgánům města Brna. Bohužel v České republice stále převládá silný resortismus zvláště pak co se týče MPSV a MZ (kdy jsou oba tyto rezorty přesvědčeny, že jeden doplácí na druhý). A to i přes podepsané Memorandum o spolupráci na optimalizaci sítě zdravotních a sociálních služeb a přes samotný projekt Optimalizace sítě zdravotních a sociálních služeb, na kterém se mají podílet obě Ministerstva. Tento problém trápí především komunální úroveň tedy města a obce (především ty větší, spádové), kde jsou možnosti řešení velmi složité, přičemž by měl být tento problém v první řadě řešen na celostátní úrovni (především je třeba změna legislativy). Dle informací jednoho z účastníků plánování se ovšem na ministerské úrovni objevují i opačné názory, že propojování sociálních a zdravotních služeb naopak není žádoucí, protože dojde k zneužívání, a že naopak musí dojít ke striktnímu oddělení obou rezortů. Takže ani v tomto nepanuje jednotný názor. Co se týče zahraničí, v některých zemích západní Evropy jsou tyto dvě ministerstva spojena v jedno, neboť spolu úzce souvisí. Konkrétně v Brně by bylo potřeba vybudovat nové zařízení, avšak v současné době stačí vyčleněné finanční prostředky jen na udržení stávajících služeb. Jednou z možností řešení situace by mohla být (alespoň) částečná transformace (některých) ze stávajících zařízení (např. částečná transformace určitého počtu lůžek v domově pro seniory na zvláštní režim apod.). Jde samozřejmě o velký problém, u kterého lze předpokládat, že se bude stupňovat a je nutné jej řešit dlouhodoběji. E. Šobková a R. Prudil shodně vyjádřili názor, že klient musí sám chtít, aby mu bylo pomoženo. Není možné držet člověka v zařízení proti jeho vůli. V některých případech musí umět sociální pracovník přijmout klientovo svobodné rozhodnutí, i když dle jeho názoru pro něj není dobré. P. Šimon informoval o tom, že kapacita jejich azylového domu na Bratislavské je naprosto plná. Také zmínil, že se setkává s lidmi, kteří nechtějí jít do žádného zařízení. Pokud nemají místo a mají klienta, který by jejich službu rád využil, snaží se ho umístit ve spolupráci s ostatními zařízeními v celém Jihomoravském kraji. Pokud dojde ke kontaktu se zdravotně postiženým klientem, snaží se tuto situaci řešit přes jeho praktického lékaře. Pokud žádného nemá, snaží se mu praktického lékaře zařídit. Většinou se podaří přes lékaře zařídit pobyt v LDN, popřípadě pobyt v LDN prodloužit.

8 S. Vařeková shrnula, že v azylových domech chybí personál, který by se zvládl o tělesně postiženého klienta postarat. Není v silách dvou zaměstnanců postarat se v azylovém domě o klienta na vozíku. Azylový dům poskytuje ubytování samostatným klientům. L. Ptáček konstatoval, že toto téma může být pracovní skupinou detekováno, přesto by však měla být navrhnuta oblast, kterou by bylo reálné finančně podpořit, pokud by došlo k navýšení finančních prostředků. V. Imrichová poznamenala, že dle jejího názoru chybí dluhové poradenství. Respektive chybí právníci, kteří by poskytovali dluhové poradenství včetně sepsání a podání návrhu na oddlužení apod. V současné době je poskytován pouze návod, žádost si musí člověk sepsat sám. Sociální pracovník při procesu oddlužení klienta sice provází, ale s konkrétními úkony nepomůže. CELSUZ má právníka, ale na dluhové poradenství mu nezbývá kapacita, musí se věnovat jiným záležitostem a problémům klientů. R. Kasanová, Lotos doléčovací centrum, o.p.s., sdělila, že organizace má právníka k dispozici, věnuje se klientům. J. Purdjak uvedl, že organizace má právníka, který pomáhá i s konkrétními úkony, ale naráží na svoji kapacitu. Není v jeho silách odbavovat klienty v časových lhůtách, ve kterých by to bylo potřebné. R. Prudil sdělil, že jejich právník se zase může věnovat pouze klientům, kteří jsou zapojeni do grantu, ve kterém je jasně vymezena cílová skupina. Grant v březnu končí, a poté si organizace právníka nebude moci z finančního hlediska dovolit. Navrhnul proto projekt sdíleného právníka. J. Dolák jako další téma navrhnul oblast, které se věnuje jejich organizace, a to rozvoj léčby gamblerů a práce s drogově závislými klienty. Navrhnul posílit terénní programy, neboť na celé Brno má organizace 3 4 pracovníky, což nestačí, neboť ti se z 90% věnují pouze jedné vyloučené lokalitě. Příspěvkem J. Doláka L. Ptáček diskuzi uzavřel a požádal přítomné, aby přišli na příští setkání pracovní skupiny připraveni, neboť v listopadu musí být diskuze ohledně navržených záměrů do AP Brno 2014, které budou rozpracovány a konkretizovány, uzavřena. ad 5. Další Na závěr se vedoucí pracovní skupiny L. Ptáček se všemi účastníky rozloučil a poděkoval jim za účast a aktivní spolupráci. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením se uskuteční dne v 10:30 v místnosti č Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: