PRACOVNÍ SKUPINA Osoby s duševním onemocněním

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA Osoby s duševním onemocněním Zápis setkání Termín konání: středa Časové rozvržení: 14:00 16:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby s duševním onemocněním 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno Další ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor KPSS Radim Janík a vedoucí pracovní skupiny PaedDr. Blanka Veškrnová společně přivítali účastníky. Poté byl představen program setkání, který byl zaměřen na aktualizaci jednacího řádu pracovní skupiny, dále na průběžné shrnutí roku 2013 přítomnými a v závěru na nastínění možných priorit do Akčního plánu na rok ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby s duševním onemocněním R. Janík v prvním bodě pracovní skupiny seznámil přítomné s aktualizací jednacího řádu pracovní skupiny Osoby s duševním onemocněním (dále ODO). Členy skupiny, kteří nenavštěvují komunitní plánování od počátku, seznámil s jednacím řádem. Uvedl, že každá pracovní skupina má svůj jednací řád, který byl ustanoven a schválen pracovní skupinou během prvního procesu komunitního plánování. Během procesu komunitního plánování nastala potřeba upravit v jednacím řádu dvě informace, které již byly zastaralé. Prvním bodem je frekvence setkávání. Dříve se skupiny scházely každý měsíc, nyní je zbytečné se scházet tak často, proto byl v listině aktualizován článek 4, bod 1, který nově obsahuje: Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka. V případě, že by vznikla potřeba projednat závažné téma, iniciovaná z jakékoli strany, je možné se sejít i mimo předem stanovené termíny pracovních skupin. Jednací řád každé pracovní skupiny lze dohledat vždy v záložce konkrétní pracovní skupiny na portále sociální péče ( u pracovní skupiny Osoby s duševním onemocněním pak na adrese: ocnenim.pdf

2 Druhým bodem je technická změna v oblasti zveřejňování zápisů. V jednacím řádu lze změnu najít ve článku 4, bod 8. Dříve byly zápisy vkládány na internetové stránky města Brna. Nyní jsou zápisy kvůli lepší přehlednosti a dostupnosti vkládány na internetové stránky portálu sociální péče města Brna: ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 R. Janík poprosil zúčastněné, aby se nejdříve vyjádřili k průběhu dosavadního období a v krátkosti jej zhodnotili, a předal slovo vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnové. Vedoucí skupiny přivítala přítomné, poděkovala jim za účast na pracovní skupině. Na úvod seznámila přítomné se seminářem na téma transformace psychiatrické péče, který proběhl , kde bylo předneseno, jak by měla tato transformace psychiatrické péče vypadat. Od té doby se však změnila politická situace, tak zůstává budoucí vývoj této problematiky nejistý. Poté představila situaci v Brně, kdy psychiatrická léčebna snižuje stavy přibližně o 300 lůžek (a rovněž snižuje počet zaměstnanců). K této situaci lze těžko dohledat informace, prozatím došlo k propouštění lidí, kteří byli v nemocnicích už od roku Jedná se samozřejmě o velký problém. Dále vyzvala přítomné, aby představili sebe a činnost organizace, kterou zastupují a sdělili, jak se daří naplňovat cíle pro rok Lenka Svobodová, Diakonie ČCE, Priorita 2 - Podpora a rozvoj chráněného a podporovaného bydlení, Opatření: 2.1 Rozšíření kapacity chráněného bydlení v prostorách Diakonie ČCE střediska v Brně, opatření: 2.2 Vybudování chráněného bydlení skupinového typu s vyšší mírou podpory opatření je zařazeno do integrovaného plánu rozvoje města, ze kterého bude hrazena část nákladů. Byla vytvořena žádost o benefity, vyhlášeno výběrové řízení pro dodavatele stavby, v roce 2014 by měla proběhnou rekonstrukce, v roce 2015 pak kolaudace. Jiří Šupa, Sdružení Prah, sdružení realizuje projekt, nyní má podpořených 43 osob s duševním onemocněním, 26 osob podpořených v zaměstnání (mateřské školy, Mahenova knihovna, Liga vozíčkářů, Sdružení Anabell, MacDonald a další) za asistence soc. pracovníků. Priorita 3 - Rozvoj sociální rehabilitace, opatření 3.3 podpora a rozvoj terénní sociální rehabilitace, v rámci kterého je stanovený požadavek zvýšit počet informovaných o službě soc. rehabilitace. Práh v rámci Dnů duševního zdraví pořádal konferenci, kde byly představeny různé přístupy práce a pozvaní odborníci z ČR i ze zahraničí, kteří hovořili o své praxi. Sdružení chce dále navýšit počet pracovníků o 2 úvazky. Ti budou pracovat přímo u klientů v domácím prostředí tak, aby propuštění z psychiatrické léčebny mohli zůstat v domácím prostředí. DiS. Hana Svobodová, Liga vozíčkářů, Priorita 4 - Rozvoj a zpřístupnění CDS pro osoby s duševním onemocněním, opatření 4.1 Rozšíření kapacity Centra denních služeb. Rekonstrukce již proběhla a sdružení se bude stěhovat do nových prostor, kde budou k dispozici 2 místnosti. Cílem sdružení je navýšit kapacitu alespoň na původních 10 osob a rozšířit pracovní dobu. Cílovou skupinou jsou osoby s tělesným postižením, duševním onemocněním, s lehkou mentální retardací a další. Hana Tomicová, Vida centrum Brno, sdružení poskytuje služby sociálního poradenství, konkrétně pak dluhové poradenství pro cílovou skupinu ODO, pracovníci nabízí odborné poradenství i v terénní podobě, kdy dochází do PN Černovice na šest oddělení, službu zajišťuje 6 pracovníků a 1 dobrovolník

3 Munclingerová, Kolumbus, organizace se podílí jako realizátor na opatření: Priorita 1 - Zajištění specifických služeb pro osoby s duševním onemocněním, opatření 1.1 Podpora a zachování činnosti svépomocných sdružení a pacientských důvěrníků. Služba přispívá k podpoře lidí s duševním onemocněním, kdy pacientští důvěrníci (dále jen PD) navštěvují Psychiatrickou nemocnici v Brně Černovicích, a to v počtu 5 PD, další PD pracují na projektu Bibliokurýr, Buňka a Vyplňování dotazníků. Kdy se 4 důvěrníci a 5 dobrovolníků snaží pracovat s klienty v domácím prostředí, kde se na vyplňování dotazníků lépe soustředí. Organizace dále spolupracuje s Úřadem práce na možnostech společného bydlení osob s duševním onemocněním s určitými typy klientů Úřadu práce. Takhle již za podpory našlo společné ubytování 5 klientů. Blanka Veškrnová dodala, že v otázce aktuální situace v oblasti lidí s duševním onemocněním vidí jako způsob řešení vybudování domova se zvláštním režimem, který by však sloužil i pro širší okolí, nejen pro Brno. Bylo by proto potřeba, aby jej financoval Jihomoravský kraj, Brno i přilehlé oblasti a obce, které by do tohoto domova umisťovali své klienty. Řada klientů s duševním onemocněním má natolik rozšířené problémy, že by nezvládli jiné formy bydlení. Miluše Rakovská, Mgr., Amicus Brno, hovořila o své situaci, kdy má syna s duševním onemocněním, zažívá řadu problémů kvůli nedostatečně informovanému okolí o dané problematice. V současnosti paní Rakovská očekává, že syna propustí z psychiatrické nemocnice, ale neví, jakým způsobem mu zařídit bydlení. Syn není ve stabilizovaném stavu, aby mohl žít sám. Nyní tedy neví, kam jej dál umístit. Závišek J., ze sdružení Amicus představil svoji organizaci, která sdružuje rodiče a příbuzné osob s duševním onemocněním. Stěžejním problémem je podle něj reforma psychiatrie. U osob s duševním onemocněním dochází k propojení zdravotních a sociálních služeb. Vstupem do této problematiky je zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, paragraf 47 odstavec 2. Paragraf říká, že když zdravotnické zařízení propouští pacienta, musí ho předat osobě, která zajistí potřebnou navazující službu. Pokud taková osoba není, musí tuto skutečnost sdělit obci a obec na tom dál pracuje (tedy pokud má pro pacienta tyto služby). Pokud ne, musí to obec ohlásit zpět zdravotnickému zařízení. U zdravotně postižených to nepředstavuje tak velký problém jako u osob s duševním onemocněním. Dále navrhl, aby při různých jednáních a schůzích na úřadech byly psány ze setkání zápisy. Šupa Jiří ze sdružení Práh popsal, že je zde situace, kdy jsou propouštěni lidé z psychiatrické nemocnice a přitom pracovníci, kteří tyto pacienty přebírají, ani veřejnost, nejsou na danou situaci upozorněni. Poznamenal, že je povinností nemocnice a kraje, aby se o dané lidi postarali. Problém je také v tom, že lidé s duševním onemocněním nedosáhnou na příspěvek na péči, není tak nastaven. Závišek J. ze sdružení Amicus dále uvedl, že pro osoby s duševním onemocněním je nedostatek kapacit chráněného bydlení a domovů se zvláštním režimem, které tu sice jsou, ale jen pro osoby s demencí a Alzheimerovou chorobou, ne však pro osoby s psychózou. Požadavek, že v Brně chybí chráněné a podporované bydlení pro osoby s duševním onemocněním, musí být zanesen do komunitního plánu. Koordinátor Janík Radim odpověděl, že potřeba vybudování chráněného bydlení v komunitním plánu uvedena je a to v rámci tzv. neřešených oblastí. Nicméně se jedná o nákladné investiční opatření, na které v současné době není, co se týče města Brna, dostatek financí (právě proto je toto téma také zapracováno v rámci výše uvedené kapitoly neřešené oblasti ). Závišek J., zmínil, že rodiče nejvíce postrádají odlehčovací službu. Dle této potřeby vzniklo Centrum pro duševně nemocné, ale rodiče lidí s onemocněním nechtěli takové centrum, ale jiný typ služby.

4 Sociální služba by měla rodinu navštívit a přeškolit, ukázat, co by měla dělat v konkrétních situacích. Dále by se měl vybudovat pečovatelský dům, kde by byly pro klienty postavené domky. Také pak domov se zvláštním režimem, kde by mohli důstojně dožít. Pokud Brno nemůže takové služby vybudovat, měl by je zřídit Jihomoravský kraj. Koordinátor reagoval, že požadavek na zvláštní režim je uveden v potřebných oblastech v komunitním plánu, s dokumentem byli seznámeni členové Sociální a zdravotní komise (formou prezentace) a následně dokument Zastupitelstvo dokument schválilo všemi hlasy přítomných. Takže z Odboru sociální péče MMB tyto informace zastupitelé mají. Navrhl panu Záviškovi, aby se obrátil na zastupitele města Brna či Jihomoravského kraje a problematiku nadnesl. Vedoucí pracovní skupiny souhlasila, že existuje potřeba zbudování chráněného bydlení se zvláštním režimem s podmínkami, které jsou uvedeny výše. Předala poté slovo zástupci další organizace. Vedoucí skupiny uvedla, že u priority 3 - Rozvoj sociální rehabilitace je uveden jako realizátor Dotyk II, o.p.s., organizace má zaregistrovanou službu sociální rehabilitace a navýšili úvazek o 1,5. Svoboda Josef, Dotyk II, o.p.s., organizace zajišťuje opatření u priority 3: opatření 3.1 Zaměstnávání osob s duševním onemocněním a sociální rehabilitace, opatření 3.3 Podpora a rozvoj terénní sociální rehabilitace. Naplňování opatření 3.1 se daří, počet zaměstnaných osob s duševním onemocněním je 9, na možnostech zaměstnávání pak spolupracují i s dalšími organizacemi. U sociální rehabilitace sdružení pracuje na jeho stabilizaci, poté na navýšení počtu klientů. Tesaříková Ivana, Bc., ÚMČ Brno Královo Pole, na skupině hovořila o problému, jak ubytovávat propuštěné klienty z psychiatrické nemocnice. Vzniká problém, jak by se o sebe klienti postarali, když by se měli vrátit do svého původního bytu, kde často bydlí sami. Nemocnice často propuštění oznámí nečekaně a samotné propuštění také rychle následuje. Je těžké tak rychle reagovat a vzniklou situaci řešit. Na některých případech spolupracuje se Sdružením PRÁH. Jiří Šupa, Sdružení PRÁH, reagoval na přípěvek paní Tesaříkové, kdy právě kvůli takovým případům bude Sdružení rozšiřovat personální kapacitu o 2 nové sociální pracovnice. Jedna z nich bude komunikovat s Psychiatrickou nemocnicí Černovice a bude se snažit reflektovat propouštění, aby sdružení mohlo reagovat na situaci. Blanka Veškrnové uvedla, že Sdružení PRÁH kontaktovalo město i kraj s upozorněním, že sociální služby nejsou na takovou situaci nachystané, pokud je nikdo na propouštění dostatečně dopředu neupozorňuje. Pan J. Závišek pak zmínil, že je problém, že propouštějící lékaři někdy nepředají zprávu o propouštěném klientovi. Pokud by lékař zprávu předal, příjemce by se z ní mohl dozvědět také řadu informací o jeho aktuálním stavu. Tesaříková Ivana, Bc., ÚMČ Brno Královo Pole, odpověděla, že lékař dává propouštěcí zprávu, kde jsou uvedeny informace týkající se následné potřebné péče. Pan Závišek ze sdružení Amicus, reagoval, že na úřadě při přebírání klientů z nemocnic mají kontrolní povinnost, kdy by si paní Tesaříková s kolegy mohla stěžovat a vyžadovat zprávu ohledně zvládání 10 životních potřeb. Bez vypracovaného posudku by klienta nemuseli převzít.

5 Vedoucí skupiny a koordinátor poděkovali organizacím za příspěvky a shrnutí dosavadního období. Ukončili první část diskuse a přistoupili k dalšímu bodu, slovo předala vedoucí pracovní skupiny. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Vedoucí pracovní skupiny konstatovala, že dalším krokem bude diskuze nad tím, kterou oblast je důležité podporovat pro příští rok. Úkolem je navrhnout, které priority, opatření a konkrétní činnosti budou zapracovány do AP Brno Na tomto setkání proběhne diskuze a na příštím setkání, které proběhne dne 13. listopadu ve 14 hodin na stejném místě, musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy filtrovat. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být OSP MMB ve spolupráci s koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být navýšení použito. Odbor sociální péče požaduje navýšení o Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je tvořen celý podzim a k jeho schvalování dochází až v závěru roku. Odbor sociální péče podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl letošním rokem skončit. Přesto je ovšem možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro nestátní neziskové organizace. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. Odbor sociální péče ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna. Dále koordinátor informoval, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů

6 (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě Kč, Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. Koordinátor předal slovo vedoucí pracovní skupiny. Blanka Veškrnová informovala přítomné, že řada priorit pro rok 2014 nemusí mít materiální povahu. Například vzájemná spolupráce otevírá řadu možností. Je možné, že nebudou uvolněny peníze navíc a stanovená priorita nebude moci být podpořena. Nicméně je potřeba, abychom byli na případnou situaci připraveni (navýšení finančních prostředků). Uvedené návrhy budou uvedeny v zápise. Dále předala slovo přítomným. Pučová Marie, OSP MMB, navrhla jako potřebu zlepšit komunikaci a spolupráci s kurátory, hovořila o konkrétních zkušenostech při řešení případů, kdy se jedná o klienty na hranici bezdomovectví. Svobodová Lenka, Mgr., Diakonie ČCE, věnovali se v dosavadním období budování dobrovolnického programu s léčebnou, nyní řeší technický problém, který organizaci neumožňuje pokračovat v realizaci. Zástupci sdružení však budou problémy řešit. V dalších letech by se rádi věnovali podpoře samostatného bydlení. Svobodová Hana, DiS, Liga vozíčkářů:, cílem Ligy je opětovně navýšit stav na uživatelů a získat pracovníka, který by se věnoval přímo obslužné péči, aby se tak sociální pracovníci mohli věnovat přímo své práci. Svoboda Josef, Dotyk II. SR, za prioritu považuje možnost docházet k cílové skupině vícekrát v týdnu a dopsání projektu, který by chtěli v roce 2015 realizovat. Závišek J. Amicus Brno, by podpořil chráněné bydlení, navrhl zbudování domova se zvláštním režimem. Upozornil, že je třeba oblast řešit, protože potřebných bude přibývat, je třeba se k této situace postavit. S čímž souhlasila i vedoucí pracovní skupiny. Munclingerová, Kolumbus, upozornila, že je třeba více lidí v terénu, kteří by docházeli přímo za klienty. Navrhla, aby byl aspoň 1 člověk, který by se věnoval administrativě, ostatní pracovníci by se mohli více věnovat terénu a klientům. Tomicová Hana, Vida centrum Brno, mezi priority by zařadila rozvinout propagaci a zviditelnit činnost organizace, která se specializuje (kromě jiného) na dluhové poradenství. To poskytuje sociální pracovník, který však nemá právní vzdělání, takže se zde vynořuje otázka spolupráce s právníkem.

7 Šupa Jiří, sdružení PRÁH, návrh zkusit najít zkušeného právníka dobrovolníka. Sdružení PRÁH má za cíl pokračovat v terénní sociální rehabilitaci, rozvinout základ asertivního komunitního týmu a věnovat se duševnímu zdraví. Dalším cílem je rozšiřovat se dál z Brna, rádi by celkově rozšířili kapacitu u terénních služeb i u chráněného bydlení. To je schváleno krajským komunitním plánem. Radim Janík převzal slovo, poděkoval všem za diskusi a příspěvky v ní. Shrnul, že na skupině zazněly společné potřeby a témata, například terénní sociální služby. Na příštím setkání budou pojmenovány konkrétní priority. Za skupinu pak shrnul navržené priority: o Terénní sociální služby o Chráněné bydlení a domov se zvláštním režimem přímo pro cílovou skupinu ODO o Spolupráce s kurátory v otázkách potenciálního bezdomovectví u klientů o Využití služeb právníka v otázce dluhového poradenství a další. Radim Janík přítomným sdělil svůj janik.radim@brno.cz, na který se mohou obracet v případě dotazů, zájmu o materiály či kontakty na vedoucí skupin, ať už pracovních či ukončených úkolových skupin. Během diskusí padala zajímavá témata, na příštím setkání se stanoví priority do AP na rok ad 5. Další Vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová poděkovala přítomným za diskusi, za vyjádření názorů a předala slovo koordinátorovi. R. Janík také poděkoval přítomným za diskusi, během které se podařilo od přítomných získat informace ohledně realizací opatření v jejich organizacích během dosavadního období v roce 2013, dále se pak podělili o své představy ohledně priorit do dalšího roku plánování sociálních služeb. Na závěr poděkoval za účast a oznámil, že členům pracovní skupiny bude rozeslán zápis z dnešního setkání. Příští setkání proběhne dne 13. listopadu 2013, ve 14 hodin vbudově Magistrátu města Brna, Malinovském náměstí 3, 1. patro, zasedací místnost č Poté se R. Janík a B. Veškrnová s účastníky rozloučili. Zapsali: V. Muthová, R. Janík Dne: