PRACOVNÍ SKUPINA ROMOVÉ A CIZINCI OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA ROMOVÉ A CIZINCI OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Zápis setkání Termín konání: středa Časové rozvržení: 14:00 16:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno Další ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor KPSS Radim Janík přivítal účastníky a vedoucí pracovní skupiny, JUDr. Jitku Tesařovou. Poté představil program setkání, který se zaměří na aktualizaci jednacího řádu pracovní skupiny, na průběžné shrnutí roku 2013 přítomnými a v závěru na nastínění možných priorit do Akčního plánu na rok ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením R. Janík v prvním bodě pracovní skupiny seznámil přítomné s aktualizací jednacího řádu pracovní skupiny Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením. Členy skupiny, kteří nenavštěvují komunitní plánování od počátku, nejprve seznámil se samotným jednacím řádem. Uvedl, že každá pracovní skupina má svůj jednací řád, který byl ustanoven a schválen pracovní skupinou během prvního procesu komunitního plánování. Během procesu komunitního plánování nastala potřeba upravit v jednacím řádu dvě informace, které již byly zastaralé. Prvním bodem je frekvence setkávání. Dříve se skupiny scházely každý měsíc, nyní je zbytečné se scházet tak často, proto byl v listině aktualizován článek 4, bod 1, který nově obsahuje: Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka. V případě, že by vznikla potřeba projednat nějaké závažné téma, ať už iniciovaná z jakékoli strany, je možné se sejít i mimo předem stanovené termíny pracovních skupin. Jednací řád každé pracovní skupiny lze dohledat vždy v záložce konkrétní pracovní skupiny na portále sociální péče ( u pracovní skupiny Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením pak na adrese: i_socialnim_vyloucenim.pdf 1

2 Druhým bodem je technická změna v oblasti zveřejňování zápisů. V jednacím řádu lze změnu najít ve článku 4, bod 8. Dříve byly zápisy vkládány na internetové stránky města Brna. Nyní jsou zápisy kvůli lepší přehlednosti a dostupnosti vkládány na internetové stránky portálu sociální péče města Brna: ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 R. Janík poprosil zúčastněné, aby se nejdříve vyjádřili k průběhu dosavadního období a v krátkosti jej zhodnotili a předal slovo vedoucí pracovní skupiny, J. Tesařové. Vedoucí skupiny přivítala přítomné, poděkovala jim za účast na pracovní skupině a vyzvala je, aby představili sebe a činnosti svých organizací a sdělili, jak u nich probíhal vývoj během roku Dále předala slovo členům skupiny. Krištofová Helena, Oddělení koncepce a plánování služeb, romský poradce. Paní Krištofová hovořila o případové konferenci, která proběhla na základě opatření z Akčního plánu: Priorita 1 - Efektivní a profesionální poskytování terénních programů a sociálně aktivizačních služeb v sociálně vyloučených lokalitách a pro obyvatele ohrožené sociálním vyloučením, opatření 1.2: Zefektivnění a rozvoj spolupráce mezi poskytovateli terénních programů, MMB, ÚP a dalšími zainteresovanými institucemi. Jedná se o aktivitu pravidelného setkávání v podobě případové konference, které se účastní zainteresované organizace a instituce, spolupracující v rámci projektů, majících vliv přímo či nepřímo na cílovou skupinu. Setkávání začala proto, že dosud neprobíhá cílená a koordinovaná spolupráce mezi poskytovateli terénních programů. Důležitým prvkem v rámci setkávání je přítomnost zástupců Úřadu práce, propojení této instituce, Odboru sociální péče a neziskového sektoru. Organizace IQ Roma servis iniciovala první setkání případové konference, které proběhlo 3. října 2013 v prostorách budovy sdružení na Vranovské 45, Brno. Paní Krištofová se setkání zúčastnila a ocenila jeho přínos, spočívající ve spolupráci a komunikaci s Úřadem práce. První setkání bylo spíše seznamovacího charakteru, další setkání by již mělo být pracovanější a tím i přínosnější pro všechny zúčastněné. Na schůzi se přítomní dohodli na způsobech předávání informací a spolupráci, setkávání by dále probíhala dle potřeby, minimálně dvakrát do roka, následné setkání bude v prosinci. O účast na setkávání projevily zájem i další organizace. Paní Krištofová také zmínila, že považuje za významné téma prostupného bydlení, které se buduje na ulici Francouzská, se kterým prozatím v našich podmínkách není dostatek zkušeností. Ráda by tedy na pracovní skupině diskutovala i toto téma. Tesařová Jitka (vedoucí pracovní skupiny) zareagovala na příspěvek paní Krištofové a představila současný stav chystaného projektu na ulici Francouzská, který by měl charakter chráněného bydlení s podpůrnými aktivitami a doprovodnými sociálními službami. Potřeba by byla při práci s klienty řešit dluhové problémy. Objekt by mělo spravovat Centrum sociálních služeb, p. o., jsou třeba nastavit pravidla provozu a dohlédnout na průběh kolaudace. Chráněné bydlení by představovalo 2. stupeň prostupného bydlení, jednalo by se o nájemní byty s doprovodnými službami typu poradenství a volnočasových aktivit. Doplňkové sociální služby i provoz celého objektu se musí ještě projednat. Dále bude třeba zabezpečit návaznost na druhý stupeň, je třeba dohodnout, jak se budou získávat byty pro 3. stupeň, aby se zajistil posun klientů. Variantou by mohlo být bydlení i v soukromých bytech. Chráněné bydlení je financováno z projektu EU. 2

3 Paní Krištofová pak doplnila, že tuto službu budou využívat pro své klienty organizace, které jsou zastoupeny v pracovních skupinách, proto by bylo dobré, aby se do projektu zapojili i ony již od jeho začátku. Dolák Jiří, Sdružení Podané ruce, o. s., sdružení je realizátorem opatření 5.1: Vznik a postupný rozvoj Terapeutického centra v sociálně vyloučené lokalitě, jedná se o zdravotnické centrum přímo ve vyloučené lokalitě. Je třeba sehnat prostory v lokalitě a zahájit provoz, možnost se otevírá na ulici Bratislavská 69. V brzké době bude organizace schopna zahájit provoz na dva dny v týdnu a zajistit tak poradenství pro své klienty. Příští rok by chtěla organizace začít provozovat nízkoprahovou terapii, ale je ještě potřeba získat prostředky a adaptovat provoz. Brázda Zdeněk, Lazecký Michal, OSPOD Brno Královo Pole. Pan Brázda s kolegou sdělili, že se pracovní skupiny účastní, aby se seznámili s aktuálními informacemi v této oblasti. Prokopová Blanka, Petrov, o. s., Dětský dům Zábrdovice, má registrované dvě sociální služby, SASRD a NZDM (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež). SASRD působí formou terénní služby a klubu pro předškolní děti. Gajdziok Jan, vedoucí Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé, MMB. Oddělení zahrnuje azylové domy, domy na půl cesty a nízkoprahový klub. Opatření 3.3: Zajištění provozu plácků na Svitavském nábřeží a při ulici Celní v návaznosti na síť NZDM. Tvoří je víceúčelová hřiště, jedno v areálu oddělení spravuje město Brno a druhé bylo letos předáno do správy městské části Brno - střed. Oddělení uvedený plácek provozuje, stará se o jeho údržbu, přes počáteční problémy se povedlo obě hřiště zprovoznit, průběžné se řeší škody, které vznikají za provozu. Jedno hřiště je součástí nízkoprahového klubu, druhé je větší a veřejně přístupné. Řežábková Iva, odborný referent projektů, OSP MMB dodala, že se povedlo oba plácky (na Celní a Svitavském nábřeží) předat městským částem. Škody, které na místě vznikly vinou vandalů, byly nahlášeny policii ČR a postupně opraveny díky financím z Fondu krytí škod města Brna. Svatošova Jitka a Bílková Jana, OSP MMB, terénní sociální pracovnice, přišly na náslech. Imrichová Veronika, DCHB, vedoucí odborné sociální poradny a služeb pro cizince, realizují opatření: Priorita 6: Rozvoj sociálních služeb pro cizince; opatření 6.1.: Rozvoj odborného sociálního poradenství, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a návazných služeb pro cizince. Organizace realizuje projekt pro žadatele o azyl, který by zajišťoval jejich přístup ke zdravotní péči, podporu integrace a větší zapojení azylantů, dále projekt obsahuje různé aktivity, volnočasový kroužek pro děti, terénní práce a další. Čepová Miroslava, Romodrom, o. s. Organizace nabízí terénní programy v Brně a Zastávce u Brna, k dispozici jsou 4 terénní pracovníci a koordinátor, v současnosti se jedná o cílový stav. paní Stránská a paní Arabo, Dětské centrum Teen Challenge. Organizace nabízí služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, služby plynule fungují a organizace je zapojena do komunitního plánování města Brna. Vejplachová Jana, Společenství Romů na Moravě. Zástupkyně organizace hovořila zejména o potřebě udržení stávajícího chodu služby, která nabízí terénní práce, ale také klub pro matky s dětmi. 3

4 Růžičková Věra, RATOLEST BRNO, o. s. Priorita 1: Zachování a rozvoj sítě nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a návazných služeb, Opatření 3.1: Zajištění stávajícího počtu pracovníků a další rozvoj programů pro děti a mládež a Opatření 3.2 Zachování a rozvoj služeb pro předškolní děti. Sdružení se v současnosti zabývá otázkou financí a udržitelnosti služeb, které souvisí s ukončením Evropského projektu v roce Problém tak nastane již v roce Nyní sdružení disponuje 5 sociálními pracovníky, nabízí službu Klub pro děti a mládež od 6 do 26 let, nyní je cílem zahájit provoz terénních sociálních služeb 2 dny v týdnu, přes zimu se pak omezí na 1 den, kdy se soc. pracovníci snaží s mládeží pracovat přímo na ulici. RATOLEST BRNO má program i pro předškoláky, ve kterém je parterem organizace DROM, romské středisko, p. o. Filip Fuchs, DROM, romské středisko, p. o. Organizace nabízí terénní programy a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, podílí se na Akčním plánu města Brna pro rok 2013, u priority 1.2 (popis výše), účastní se skupiny PSI (Poradní sbor pro integraci), pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb města Brna a dalších. Dále organizace pracuje na opatření 1.4: Nastavení a rozvoj koordinované spolupráce s OSPOD (sanace rodiny), kdy není organizace uvedena jako realizátor, ale pracuje na vybudování dobrého vztahu s OSPOD. Dále pak jako partner u opatření 4.3.: Efektivní služba prevence a včasné řešení zadluženosti na bydlení pracuje na programu prevence a včasného řešení zadluženosti na bydlení na relevantních městských částech. Jedná se o společný projekt s IQ Roma servis, o. s., dalšími NNO a OSP MMB, projekt má být realizován do dubna Pan Fuchs považuje spolupráci na projektu za oboustranně přínosnou. Ducháčková Marcela, DROM, romské středisko, p. o. se podílí na realizaci 3. priority, organizace má nyní 6 pracovníků a dvě provozovny, nabízí své služby ambulantně, nemá žádné terénní služby. Věnují se také rozvoji a podpoře sociálních kompetencí, za rok by pak rádi reflektovali změny a dosažené výsledky. Šmerdová Lenka, Městská policie Brno, spolupracuje na zabezpečení výukových programů pro romské děti a také druhý ročník street dance pro dívky od 11 do 15 let. Na těchto aktivitách spolupracují s městskou částí Brno-sever a DROM, Romské středisko, p. o., jedná se o služby na podporu prevence kriminality. Starý Petr, protidrogový koordinátora města Brna, přišel se seznámit s pracovní skupinou, získat aktuální informace a zapojit se v případě, že by mohl něčím přispět. Řežábková Iva, odborný referent projektů, OSP MMB, pozdravila zúčastněné a doplnila předchozí informace ze své pracovní pozice. Informovala, že na druhém plácku v Zábrdovicích je domek, který slouží jaké základna pro sociálního pracovníka, proběhlo výběrové řízení na poskytovatele sociálních služeb v areálu plácku. Řízení vyhrála organizace IQ Roma servis, o. s., která již na plácku provozuje svoji činnost. Klamková Katarína, IQ Roma servis o. s. Sdružení nabízí sociálně aktivizační služby (opatření 1.3), spolupracuje s organizací DROM, Romské středisko, p. o., jedná se již o stabilizovanou dlouhodobou kooperaci. Cílem sdružení je snaha o udržení současného stavu (opatření 1.1). Nyní také pracují na pilotním programu Denní centrum pro rodiče s dětmi (opatření 3.2). Sdružení se podílí jako realizátor nebo partner na řadě opatření komunitního plánu, snaží se i své plány plnit. Při tom spolupracuje s OSPOD, spolupráce funguje dobře. (opatření 1.4). 4

5 V dalším opatření realizuje provoz plácku na Svitavském nábřeží, kde IQ Roma servis zajišťuje asistovanou nízkoprahovou práci, chce při tom využít i veřejně prospěšnou práci. Objevují se i nové fenomény, uvažuje například o spolupráci s vysokými školami a spolupráci na dobrovolně volitelném předmětu. (opatření 3.3). Na modelu prostupného bydlení pak spolupracuje s organizací DROM, Romské středisko, p. o, společně s městskou částí Brno střed. Pilotní projekt se ukázal jako funkční, což může sdružení IQRS doložit konkrétními počty klientů a prodlouženými smlouvami. (priorita 4) Vzniklo Centrum integračních služeb, což lze doložit kolaudací (opatření 5.2). V oblasti sociálního podnikání sdružení vypracovalo 2 projekty, oba však byly neúspěšné. Zamítnutí přišlo s odůvodněním, že se v současnosti příliš nepodporuje gastronomie. Projekt měl mít podobu podporované restaurace ve stylu Rebio, měl zaměstnávat mladé Romy a nabízet trochu exotický styl a prostředí. V projektu nebyl úplně dořešený prostor a na zprovoznění chyběly finanční prostředky. Podnikatelský plán byl dle názoru paní Klamkové navržen dobře, zisk byl úměrný provozu, zajištění prostoru a kuchaře. Pro tento rok již sdružení nebude podávat projekt a počkají na další vývoj. (opatření 5.3) Krištofová Helena doplnila, že téma prostupného bydlení se týká také provozu domu na Francouzské ulici 42 v Brně a jedná se o samostatné opatření v komunitním plánu, č Potřebnost prostupného bydlení je prokázaná a již se plánují v tomto opatření kroky k realizaci. Byly i návrhy na otevření chráněného pracovního místa v rámci tohoto objektu, navrhnuta byla například prádelna. Klamková Katarína odpověděla, že si v organizaci představují pracovní projekt, v jehož rámci by se dalo stále rozvíjet, například v jejich plánu restaurace jako chráněného pracovního místa by se po zavedení jedné restaurace mohly otevřít například maringotky v dalších oblastech, zde vidí růstový potenciál v podnikání. Koordinátor Radim Janík poděkoval všem přítomným za jejich příspěvky a diskusi, i těm, kteří přišli poprvé na pracovní skupinu. Ukončil první část diskuse a předal slovo vedoucí pracovní skupiny. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Vedoucí pracovní skupiny Jitka Tesařová konstatovala, že dalším krokem bude diskuze nad významnými oblastmi, které budou zapracovány do AP Brno Na tomto setkání proběhne diskuze a na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování Radimovi Janíkovi, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy filtrovat. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. 5

6 Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být OSP MMB ve spolupráci s koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být navýšení použito. Odbor sociální péče požaduje navýšení o Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je tvořen celý podzim a k jeho schvalování dochází až v závěru roku. Odbor sociální péče podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl letošním rokem skončit. Přesto je ovšem možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro nestátní neziskové organizace. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. Odbor sociální péče ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna. Dále koordinátor informoval, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě Kč, Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. Tesařová Jitka převzala slovo a informovala přítomné, že řada priorit pro rok 2014 nemusí mít materiální povahu. Například vzájemná spolupráce otevírá řadu možností, lze tedy přemýšlet i o opatřeních, která by umožnila otevřít a nastavit vzájemnou spolupráci. Vyjádřila potěšení, že se 6

7 spousta priorit a opatření na rok 2013 daří organizacím plnit a realizovat. Navrhla, aby přítomní navrhli prioritní oblasti na rok 2014 a pohovořili o problémech a situacích tak, aby se nad nimi přítomní do příštího setkání mohli zamyslet. To proto, že na dalším setkání se již priority musí pojmenovat a stanovit pro případ, že by byly uvolněny finance navíc. Dále předala slovo členům pracovní skupiny. Dolák Jiří, Sdružení Podané ruce, o.s. Navrhl podpořit projekt terapeutického centra, který je určen pro stovky Romů, kteří jsou závislí na heroinu. Terapeutické centrum by bylo umístěno přímo na ulici Bratislavská. Dále podotkl, že pokud se s organizací pustí do takového projektu, tak chtějí mít zaručeno, že budou alespoň nějaké finance jisté. Tesařová Jitka odpověděla, že se snaží obhájit potřebu navýšení finančního obnosu na sociální oblast pro město Brno, bohužel však v tuto chvíli není možné říci, zda navýšení skutečně proběhne či nikoliv. Klamková Katarina, IQ Roma servis navrhla dvě oblasti k možnému řešení, jednak řešit zadluženost dospělých osob, tedy posílit terénní programy a poradenství. Dále pak podpořit vývoj mládeže. Oba návrhy jsou preventivní povahy, kdy prozatím je přístup v naší společnosti i v sociálních službách nastaven tak, aby se řešily nejhorší případy a problémy a do prevence se investuje nedostatečně. Paní Klamková navrhla zkombinovat služby SAS a NZDM, čímž je pak možné řešit aktivity dětí a mládeže. Ducháčková Marcela, DROM, romské středisko, p. o. navázala dotazem ohledně motivace romských dětí a mládeže - jak je motivovat, aby takové služby navštěvovaly? Paní Klamková, IQ Roma servis odpověděla, že sdružení se pokusilo o řadu různých receptů, jak své klienty motivovat. Recepty sice nejsou dokonalé, ale nějaké postupy jsou k dispozici a fungují. Tesařová Jitka doplnila, že dnes není třeba témata uzavírat, poskytla přítomným prostor, aby o prioritách zatím nezávazně popřemýšleli. Janík Radim doplnil, že cílem tohoto setkání je shrnutí dosavadního období a navrhnutí prioritních témat, samotné pojmenování a sepsání bude úkolem na příštím setkání. Tesařová Jitka pak zástupcům organizací položila dotaz, zda na řečených aktivitách - rozvoji mládeže a vzdělávání nelze spolupracovat se školami? Klamková Katarina, uvedla, že existují možnosti spolupráce, důležitá je prevence, volnočasové stimulace, spolupráce ohledně výsledků ve škole. Důležité je také klást důraz na mimoškolní aktivity, spíše v terénní formě, vyhledávání problémů v rodině a jejich včasné intervence. Důležité je, aby děti a mládež nežily v prostředí, kde se bude podporovat jen flákání, nuda, sezení u počítače atd. Za strategické opatření pak vidí vyrovnávací sociální opatření. Tesařová Jitka konstatovala, že se jedná o otázku integrace, koordinace. Bylo by potřeba i zmapovat situaci, tento problém má přesah přes sociální služby, nicméně pokud se řešení této otázky stanoví jako priorita pracovní skupiny, tak by šlo daný koncept zadat a sepsat. Krištofová Helena dodala, že z dlouhodobého hlediska lze navržená opatření jedině podpořit, děti a mládež by takovou službu měli dostat už ve školce. Tuhle službu potřebují, na druhé straně se pohybují ve velmi vysoce rizikové oblasti, existují zde stovky závislých na heroinu, problémy zadlužení se stále zhoršují. Je nutné stanovit, co je prioritnější např. jestli řešit prevenci do budoucna a podpořit rozvoj a základní návyky u mladých, protože na druhou stranu pak mohou spadnout do problémů jako je závislost na heroinu, dluhy a další. 7

8 Paní Klamková, IQ Roma servis k nastavení prioritní oblasti dodala, že pro neziskové organizace je důležité, aby je město podpořilo, protože pokud pak potřebují doložit potřebnost služby například při dalších žádostech na ministerstvo, na programy EU, mohou argumentovat a opřít se právě o stanovené priority. Tesařová Jitka konkretizovala, že důležité je to, co je uvedeno v Komunitním plánu, který je schválen až do roku 2015, pokud bude charakter sociální služby odpovídat prioritám a opatřením v plánu, mohou pak tímto organizace argumentovat. Není potřeba, aby byly organizace přímo uvedeny jako realizátoři či partneři u priorit. Další otázkou je problém financování, kdy je třeba, aby Komunitní plánování města Brna bylo v souladu s plánováním Jihomoravského kraje. Dolák Jiří, Sdružení Podané ruce, o. s. hovořil o situaci, kdy by rádi nabídli potřebným pomoc, kterou jsou schopni zprostředkovat, nicméně bez městských peněz či jiného zdroje financování tak nemohou učinit. Rozpočet činí kolem 2 milionů, pokud peníze nebudou, poradenské centrum bude dál fungovat na úrovni, na jaké je nyní, nicméně reálně existuje naléhavá potřeba intervenci v této oblasti rozšířit a to přímo v centru dění. Paní Klamková, IQ Roma servis v reakci na příspěvek pana Doláka uvedla, že končí evropské projekty a nejsou vyhlášeny nové výzvy, není kam posílat projekty. Vyjádřila také názor, že město a kraj by se měly více podílet na řešení situace v sociální oblasti. Jako další návrh na prioritu uvedla, že nejsou jako organizace uvedeni v individuálním projektu kraje, nastínila, že oni i další organizace by rádi získali lepší pozici a také by rádi vstoupili do této oblasti. Jednou z možností je podání IP ze strany JMK k výzvě B 4 pro IP 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Ohledně těchto témat již požádala také o schůzku pana Mgr. Šlapala (vedoucí OSV JMK) a pana radního Ing. Juránka z Jihomoravského kraje. Ducháčková Marcela, DROM, romské středisko, p. o.: zmínila, že jako nejvýznamnější prioritu vidí zachování stávajících služeb, vyjádřila své obavy, aby po skončení evropského projektu v roce 2014 některé organizace nemusely ukončit svoji činnost. Koordinátor pracovní skupiny Radim Janík, a vedoucí pracovní skupiny Jitka Tesařová reagovali, že danou otázku projednají na nejbližší koordinační skupině a také bude vznesen dotaz směrem k OSV JMK (co se týče výše zmíněného IP). Radim Janík poté převzal slovo, poděkoval všem za diskusi a příspěvky. Poté shrnul, že během skupiny byly identifikovány různé problémy a nastíněna jejich možná řešení do budoucna. Tím byla předdefinovaná určitá témata, která budou na příštím setkání konkrétně stanovena a sepsána. Za dnešní skupinu pak shrnul diskutované oblasti: o léčba závislostí (především heroin), o podpora terénní práce, o vzdělávací aktivity, o investice do mládeže větší důraz na SAS a NZDM. Radim Janík přítomným sdělil svůj janik.radim@brno.cz, na který se mohou přítomní obracet v případě dotazů, zájmu o materiály či kontakty na vedoucí skupin, ať už těch pracovních či ukončených úkolových skupin. Během diskusí padala zajímavá témata, která je třeba promyslet, na příštím setkání se pak stanoví priority do AP na rok

9 ad 5. Další Vedoucí pracovní skupiny J. Tesařová poděkovala přítomným za diskusi, za vyjádření jejich názorů a předala slovo koordinátorovi. R. Janík také poděkoval přítomným za diskusi, neboť zejména diskuse a shrnutí dosavadních úspěchů byl hlavní účel tohoto setkání. Podařilo se od přítomných získat informace ohledně realizací opatření v jejich organizacích během dosavadního období v roce 2013, dále se pak podělili o své představy ohledně priorit do dalšího roku. Na závěr poděkoval za účast a oznámil, že bude členům pracovní skupiny rozeslán zápis z dnešního setkání. Příští setkání pracovní skupiny se uskuteční v pondělí ve 14:00, opět v místnosti 153. Poté se R. Janík a J. Tesařová s účastníky rozloučili. Zapsali: V. Muthová, R. Janík Dne: