Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi

Transkript

1 Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi Výzkumná zpráva Demografické informační centrum Říjen 2015

2 Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi Autorský kolektiv: Bc. Rad Bandit BA Mgr. Petra Kutálková, PhD. Korektura: Mgr. Eva Hronková Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a k posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, dále výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Poděkování: Autorský tým děkuje MVČR, Diakonii ČCE a organizaci La Strada, o.p.s. za organizační i obsahovou podporu v průběhu realizace výzkumu.

3 Obsah Použité zkratky 5 Úvodní slovo zpracovatele 6 1. Kontext výzkumného projektu: Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 7 2. Teoretické koncepty zpracovávané studie Poznámka k použité terminologii 8 3. Institucionální zajištění systému podpory obchodovaných osob 9 Část a) Aktéři v oblasti prevence obchodování s lidmi Nestátní neziskové organizace La Strada Česká republika, o.p.s Podpora poskytovaná obchodovaným osobám Arcidiecézní charita Praha, Projekt Magdala Podpora poskytovaná obchodovaným osobám Diakonie ČCE Podpora poskytovaná obchodovaným a vykořisťovaným osobám Státní instituce, které se zaměřují na oblast podpory obětí obchodování s lidmi Ministerstvo vnitra ČR Policie Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR Ministerstvo zahraničních věcí ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR Ostatní aktéři Mezinárodní organizace pro migraci (dále IOM) Podpora poskytovaná obchodovaným osobám Klienti a klientky osoby se zkušeností z obchodování s lidmi Dopady obchodování s lidmi a potřeby obchodovaných osob 14 Část b) Instituce, ze kterých mohou čerpat obchodované osoby služby a/nebo které zajišťují přístup k právům Sociální služby Dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území Zákon o obětech trestných činů 17 Část c) Shrnutí Empirická část výzkumu Metody výzkumu, tvorba a analýza dat Průběh empirického šetření Přehled a charakteristika skupin participujících v šetření Pracovníci a pracovnice v přímé práci s klienty a klientkami Experti a expertky v oblasti problematiky obchodování s lidmi Osoby se zkušeností obchodování s lidmi 27

4 4.2. Problémové okruhy interdisciplinární spolupráce v oblasti obchodování s lidmi První kontakt s policií a vyhledání pomoci Kontakt s policií Vyhledání pomoci NNO Komunikace mezi aktéry Koordinace intervence Inkluze klientely do procesu intervence a řešení případu Zdravotní potřeby klientely Identifikace obchodovaných osob a potíže s prokazováním Absence povědomí o problematice OSL napříč odbornou i širší veřejností Evaluace a rekonceptualizace existujících nástrojů Individuální potřeby a potřeby různých klientských skupin Rozdílné cíle intervencí různých aktérů v interdisciplinárním procesu Syntéza problémových okruhů a jejich řešení pociťovaných napříč aktéry Závěrečná shrnutí Nejdůležitější zjištění Aktéři z řad institucí a expertů NNO Osoby s prožitou zkušeností obchodování (OO) Doporučení Doporučení pro NNO poskytující služby OO Doporučení pro aktéry ze státní sféry, zodpovědné za implementaci opatření (policie, SZ, úředníci na MV) Doporučení pro tvůrce veřejných politik a poskytovatele finančních prostředků 37 Závěr 38 Použitá literatura a zdroje 39 O autorském týmu 42

5 Použité zkratky AD CiZ DPO FG IOM IP MKS MOP MPSV MSp MV NS NNO OAMP OBP OBPPK OPK OČTŘ OO OPK OSL OSP TKP TO TP UOOZ ZOTČ ZSP ZSS azylové domy cizinecký zákon (předpis č. 326/1999 Sb. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů) dlouhodobý pobyt za účelem ochrany Fokus group, taktéž fokusní skupina International Organization for Migration inspektorát práce mezirezortní koordinační skupina mimořádná okamžitá pomoc Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR Ministerstvo vnitra ČR národní strategie boje proti obchodování s lidmi nestátní neziskové organizace odbor azylové a migrační politiky odbor bezpečnostní politiky odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality odbor prevence kriminality orgány činné v trestním řízení obchodované osoby odbor prevence kriminality obchodování s lidmi odborné sociální poradenství telefonická krizová pomoc trestní oznámení terénní programy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu předpis č. 45/2013 Sb. Zákon o obětech trestných činů a o změně některých zákonů základní sociální poradenství předpis č. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 5

6 Úvodní slovo zpracovatele Obchodování s lidmi je útokem na lidskou důstojnost a osobní svobodu člověka, který je obchodován, ale také útokem na hodnoty demokratické společnosti, a to bez ohledu na to, jestli hovoříme o sexuálním vykořisťování žen a dětí, anebo zneužití ekonomické tísně osob, které opouštějí své domovy, aby hledaly zabezpečení pro své rodiny. Nucená práce včetně nucené prostituce bezpochyby představují zločiny, které okrádají jejich oběti o nejzákladnější lidská práva, a jako takové nemají v současné demokratické společnosti místo. Odstranění komplikovaného problému avšak nelze vyřešit jednoduše, a to jak na národní, tak na globální úrovni. Moderní výzvy dvacátého prvního století chudoba, diskriminace žen a menšin a organizovaný zločin způsobují, že žádný z aktérů, který se problematikou zabývá, nemůže vyřešit natolik komplikovaný fenomén sám. Komplexita obchodu s lidmi se zrcadlí v komplexitě jeho odstraňování. Firmy, státní instituce, občanská společnost, právní systém, a dokonce i běžní občané mohou však svým chováním a činnostmi ovlivňovat faktory, které umožňují anebo neumožňují obchod s lidmi. V konečném důsledku jsou to ale vždy zejména státní instituce na Evropské i národní úrovni, které mají specifickou odpovědnost prosazovat právní prostředí a implementovat politiky a programy, které vedou k eliminaci obchodu s lidmi. Podobně jako v dalších státech jsou v českém prostředí do procesu kromě ministerstev a orgánů činných v trestním řízení zapojovány také neziskové organizace poskytující služby a asistenci obchodovaným osobám, ale i advokátní kanceláře, zdravotnická zařízení a další. Problematika navíc podléhá několika oblastem práva. I přes náročnost, kterou může takto komplikovaný multi-oborový proces představovat, je jedna věc více než jasná. Aktéry v oblasti ochrany obchodování s lidmi jak na národní, tak globální úrovni spojuje společný cíl, kterým je nulová tolerance vůči obchodování s lidmi v globálním měřítku. Tato studie si klade za cíl popsat stávající stav a možný prostor ke zlepšení mezioborové spolupráce, a to se zvláštním ohledem na zapojení osob, kterých se problém nejvíce týká osob s prožitou zkušeností obchodování. Hlavní zjištění byla proto v průběhu výzkumu kontinuálně diskutována s lidmi, kteří mají za sebou zkušenost s obchodováním, ale i poskytováním ochrany a sociálních služeb. Čtenářům a čtenářkám zde nabízíme výstup z participativního šetření, které umožnilo nejen verbalizaci postojů odborníků a odbornic na problematiku obchodování s lidmi, ale také lidí, kteří jsou procesy interdisciplinární spolupráce přímo ovlivňováni. Dílčím cílem studie je popsat institucionální zázemí pro poskytování podpory obchodovaným osobám a stanovit, kde se jednotlivé instituty překrývají a naopak, kde se podpory nedostává. V první a druhé kapitole se věnujeme kontextu výzkumného projektu a teoretických východisek pro zpracování. Třetí, převážně deskriptivní část, popisuje institucionální zajištění systému podpory obchodovaných osob. V závěru shrnuje, kde se dané instituce v podpoře obětí překrývají a naopak, které služby jsou v praxi nedostupné, a pro které skupiny osob. Čtvrtá kapitola tvoří těžiště této studie a shrnuje poznatky z empirické části. Po stručném nastínění metodologie a popisu aktérů, kteří se výzkumu účastnili, jsou prezentovány závěry a shrnutí z realizovaných diskusí. Na závěr je prezentovaná syntéza zjištění, a to jak v narativní formě, tak i v přehledné tabulce. Následují také doporučení k dalšímu postupu, jenž byl rovněž předmětem zjišťování. Metodologie a rozsah výzkumu umožnily posouzení nejdůležitějších aspektů efektivnosti mezioborové a mezirezortní spolupráce včetně analýzy používaných nástrojů komunikace mezi zmíněnými aktéry. Proces byl o to zajímavější, že ověřil predominantně pozitivní motivaci zmíněných aktérů a jejich zaměření na proklientská řešení. Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 6

7 1. Kontext výzkumného projektu: Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi Potřeba zhodnotit interdisciplinární spolupráci a institucionální zajištění podpory pro obchodované osoby vyvstala mezi klíčovými aktéry v posledních několika letech. Stalo se tak zejména v souvislosti s postupnou proměnou v modech operandi obchodování s lidmi samotného a potřebách obchodovaných osob, tak i v souvislosti se změnami institucionálního zajištění podpory pro oběti obchodování. S ohledem na blížící se konec působnosti Národní strategie boje proti obchodování s lidmi na období se také ukazovalo jako vhodné zjistit, jaké potřeby, plynoucí ze stávající situace a trendů v oblasti obchodování s lidmi, by bylo potřebné zvažovat jako úkoly pro aktéry na následující období. Navíc, se změnami institucionálního zajištění se také ukazovalo jako důležité zaměřit se hlouběji na fungování interdisciplinární spolupráce jako klíčového prvku, na němž stojí celý systém podpory a pomoci lidem s prožitou zkušeností obchodování. Předkládaná studie je součástí širšího projektu Optimalizace mezioborové spolupráce v oblasti ochrany obchodovaných osob a prevence realizovaného zadavatelem, kterým je organizace La Strada Česká republika v partnerství s MVČR a Diakonií ČCE, který byl podpořen Nadací OSF z programu Dejme (že)nám šanci Norských fondů. Projekt jako celek usiluje o zhodnocení a zlepšení prevence obchodování s lidmi a zvýšení přístupu obchodovaných osob k podpůrným službám prostřednictvím zefektivnění mezioborové spolupráce. Projekt se jako celek věnuje problematice mezirezortní spolupráce v oblasti prevence obchodování s lidmi a asistence obětem, kterou má ambici analyzovat, a poté dále doporučení zefektivnit. Hlavní požadavek, formulovaný v zadání této výzkumné studie, bylo zanalyzovat stávající podobu interdisciplinární spolupráce v oblasti ochrany obchodovaných osob a prevence obchodování s lidmi a navrhnout doporučení, která povedou ke zkvalitnění spolupráce aktérů v této oblasti. Hlavním cílem této studie je analyzovat stávající stav interdisciplinární spolupráce v oblasti prevence OSL a asistence obětí a připravit sadu doporučení k optimalizaci působení v této oblasti. Specifickým cílem studie je popsat stávající podobu interdisciplinární spolupráce v oblasti pomoci obětem obchodování s lidmi a identifikovat případné problémy a prostor pro zlepšení. Dílčím cílem studie je navržení konkrétních opatření vedoucích ke zkvalitnění opatření ve zkoumané oblasti. Druhým dílčím cílem je analyzovat institucionální zajištění systému podpory obchodovaných osob a identifikovat, kde se jednotlivé instituce překrývají a kde se podpory případně nedostává. Analýza se proto zabývá rolí jednotlivých rezortů, jejich vzájemnou spoluprací a komunikací, včetně komunikace s poskytovateli služeb. V průběhu zpracování analýzy byla také klíčovou participace všech skupin, jichž se analýza týká, při tvorbě dat a navrhování doporučení. První část studie vychází zejména z analýzy dostupných dat získaných extenzivní rešerší jak ve veřejně dostupných zdrojích, tak i v interních materiálech aktérů, a z doplňkových rozhovorů s vybranými aktéry ke konkrétním tématům či problémům. Druhá, empirická část studie, stojí na analýze výsledků participativního šetření, které se sestávalo z několika fokusních skupin a závěrečného setkání. Metodologie empirické části je podrobně popsána níže v textu. Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 7

8 2. Teoretické koncepty zpracovávané studie Teoretické ukotvení zkoumání interdisciplinárního procesu nabízí bezpočet možností a přináší mnohé výzvy. Stejně jako mnohé role, vztahy, komunikace a interakce, které probíhají během intervence v oblasti OSL, můžeme na problematiku nahlížet značným množstvím různorodých optik. Při pohledu na fenomén OSL lze uplatňovat pohled sociologie, psychologie, veřejné správy, lidských práv, statistiky, kriminologie, historie, genderových studií anebo mezinárodní politiky. Jsou to koneckonců také sami účastníci a účastnice projektu a aktéři v problematice OSL, kteří bez ohledu na to, jestli vědomě či nevědomě, do procesu vnášejí jeden z mnoha úhlů pohledu, ovlivněný jejich expertízou a znalostmi. Kriminalisté, vedoucí pracovníci a pracovnice Ministerstva vnitra, sociální pracovnice, obchodované osoby všichni budou v procesu pomoci OO a prevenci OSL tudíž upřednostňovat jiná východiska, mimo jiné také proto, že stavějí na rozdílných zkušenostech. Uvědomění si těchto mnohaúrovňových pohledů na OSL mezi aktéry vedlo k užití takové metodologie, která prostřednictvím diskuse nabídla bezpečný prostor pro hledání společných a odlišných pohledů právě ve vzájemné interakci. Prioritně jsme se zaměřili na identifikaci konsensuálních a opozitních postojů v rámci moderované diskuse. Vzhledem k zaměření na zkoumání interaktivních procesů ve formalizovaném institucionálním prostředí se studie opírá o teorii institucionalismu, zaměřeného na aktéry. Významný teoretik a autor tohoto teoretického konceptu Scharf například tvrdí, že jsou to více aktéři a jejich interaktivní volby, kteří a které mají bezprostřední vliv na procesy a rozvoj politik, zatímco instituce samotné jsou pojímány spíše jako nepřímé či vzdálené příčiny, které pouze okrajově ovlivňují chování, politiky a volby aktérů zmíněného procesu (Scharf, 2000 s. 763). Toto Sharfovo tvrzení může být pro studii, ve které se potkávají různí aktéři s různými motivacemi, klíčové pro porozumění kvality jejich spolupráce, stejně tak jako pro porozumění, jak vytvářejí, využívají či ovlivňují politiky v oblasti OSL. Jádrem Sharfovy myšlenky je porozumění, že přestože instituce, kterými se rozumí sada formálních pravidel a společenských norem, nepochybně ovlivňují náhled aktérů na skutečnost a tudíž ovlivňují jejich interakce a potažmo politické volby a výstupy, v konečném důsledku jsou to vždy tito aktéři, kteří a které politiky vytvářejí (Pancaldi, 2012). Teorie institucionalismu zaměřeného na aktéry tak poskytuje této studii širší myšlenkový rámec, který zúčastněným aktérům přisuzuje moc při tvorbě politik v oblasti OSL, přičemž tato jejich moc je oddělena a oddělitelná od souboru institucionálních pravidel, ve kterém operují. Dalším, neméně důležitým myšlenkovým rámcem pro tento výzkumný projekt, je idea participativního výzkumu, v jejímž jádru taktéž leží myšlenka distribuce moci, a to na mnoha úrovních. Z hlediska výzkumné etiky je nutné se dotazovat, jaké jsou důsledky této výzkumné práce z hlediska upevňování či redistribuce moci napříč participujícími skupinami i širší společností. Zařazením participativních principů do výzkumu tak výzkumný tým nabourává častou představu pasivního či bezmocného postavení obětí obchodování s lidmi osob s prožitou zkušeností obchodování, a oponuje tím dominantnímu expertnímu pohledu, který doposud převládá při výzkumu situace v oblasti OSL v ČR. Zařazením názorů odborníků a odbornic, nevládních organizací a vládních institucí na stejnou úroveň s názory lidí, jichž se zkoumaná oblast politiky týká osob s prožitou zkušeností OSL nejsme tudíž motivováni pragmatismem, ale naopak snahou o přerozdělení moci a umožnění vyjádření postojů a zájmů žen a mužů, kteří zažili obchodování a jejichž role v tvorbě politik v oblasti OSL mohla být tradičně spíše druhořadá. Studie zapracováním tohoto principu reaguje nejen na požadavky zadavatele, ale především na požadavky participativní demokracie a moderních forem tvorby veřejných politik. Výzkum se opírá o teorii posílení demokratických procesů, kdy při použití participativních nástrojů dochází ke zvýšení dialogu, redistribuci rozhodovací moci, ke sdílení hodnot a závazků účastníků procesu, které subsekventně posilují sociální kohezi. Takový přístup má silný, na řešení problémů orientovaný demokratický potenciál. Proces tvorby politik s participativními prvky totiž nese své charakteristické, vysoce žádoucí rysy: příslušnost, inkluzi, participaci, přiznání práv, a zejména legitimitu procesu (Jenson, 1998) Poznámka k použité terminologii V textu používáme pro označení skupiny, k níž intervence systému podpory směřují, jako synonyma termíny oběti obchodování s lidmi, obchodované osoby a osoby s prožitou zkušeností obchodování s lidmi. Termín oběti obchodování s lidmi je označením, které zpravidla najdeme ve formálních dokumentech MVČR jako cílovou skupinu poskytování sociálních služeb v registru poskytovatelů MPSV, jako kategorii zvláště zranitelných obětí v působnosti ZOTČ a dalších dokumentech, jejichž původcem jsou aktéři z řad státních institucí. Označení obchodované osoby používají zpravidla nevládní organizace, když popisují skupinu osob, jíž nabízejí své služby. Vůči termínu oběti obchodování se vymezují s ohledem na to, že může implikovat pasivitu (srov. např. Honzíková, 2010, s. 27). Autorskému týmu je pak nejbližší označení osoby s prožitou zkušeností obchodování s lidmi, které jsme pro účely této studie zavedli. Od termínu obchodované osoby se liší zejména tím, že svojí konstrukcí zdůrazňuje, že prožitá zkušenost obchodování s lidmi není jedinou a neoddělitelnou složkou identity člověka. Reagujeme tak jednak na stávající trendy ve vývoji terminologie v sociálních službách, kdy dochází k posunu od označování skupin, jež jsou charakterizované skrze svůj problém, např. zdravotně postižení či závislí na drogách, k označování, kde je specifická zkušenost označena jako dodatečná charakteristika člověka, např. lidé se zdravotním postižením, lidé ohrožení drogami, atp. Navíc se dle našeho mínění termín osoby s prožitou zkušeností obchodování nejvíce blíží v zahraničí využívanému survivor of trafficking. Jak již bylo naznačeno, termíny oběť obchodování s lidmi, obchodovaná osoba a člověk se zkušeností s obchodováním používáme jako synonyma s ohledem na to, že respektujeme názorovou a terminologickou diverzitu aktérů. Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 8

9 3. Institucionální zajištění systému podpory obchodovaných osob Část a) Aktéři v oblasti prevence obchodování s lidmi Interdisciplinární spolupráce mezi aktéry, kteří se pohybují v oblasti prevence obchodování s lidmi a poskytování podpory obchodovaným osobám, probíhá jak na formální, tak i neformální úrovni. Než se budeme podrobněji věnovat aktérům, kteří se specializují či svou činnost částečně směřují do oblasti podpory obětí, chceme zmínit tři nástroje, které mají význam pro celou oblast politiky potírání obchodování s lidmi MKS, zprávy o stavu obchodování s lidmi a národní strategie boje proti OSL. Z hlediska formální spolupráce a koordinace aktivit v rámci této oblasti je významná existence národních strategií boje proti obchodování s lidmi (NS), jejichž zpracovatelem bylo OBP (novou NS připravuje v současnosti OBPPK). NS jsou publikovány ve dvou až tříletých cyklech od roku 2003 a jako základní koncepční dokumenty je schvaluje Vláda ČR. Jejich součástí jsou akční plány, jejichž plnění je vždy hodnoceno v následující strategii, a od roku 2008 též ve zprávách o stavu obchodování s lidmi v ČR. (MVČR, 2003; MVČR, 2005; MVČR, 2008; MVČR, 2012a). Pro interdisciplinární spolupráci je také významné fungování Mezirezortní koordinační skupiny pro oblasti boje proti obchodování s lidmi (MKS). MKS slouží jako platforma pro výměnu informací a koordinaci aktivit v oblasti boje proti obchodu s lidmi a jejími členy jsou zástupci a zástupkyně jednotlivých ministerstev, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, justice, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, vybraných nevládních organizací, mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a další. Ředitel OBPPK také zodpovídá za koordinaci aktivit v oblasti prevence a boje proti obchodování s lidmi na národní úrovni, za mezinárodní spolupráci a zavádění tzv. dobré praxe v této oblasti. Tajemníkem MKS je ředitel OBPPK. Na následujících řádcích se již budeme věnovat specificky institucionálnímu zajištění podpory obchodovaných osob v jeho formalizované podobě jak z hlediska popisu činnosti klíčových aktérů nevládních organizací, klíčových ministerstev resp. jejich odborů, i dalším aktérům, jako je policie, ale i lidem s prožitou zkušeností obchodování samotného. V druhé části se pak zastavíme u popisu institucí, ze kterých mohou obchodované osoby čerpat služby a/nebo jim zajišťují přístup k právům. V souladu s cíli studie a teoretickými východisky (zej. institucionalismus zaměřený na aktéry) se pak hlouběji zaměříme na analýzu stávajícího institucionálního a finančního zajištění jednotlivých služeb/práv s ohledem na vybrané skupiny obchodovaných osob dle jejich pobytového oprávnění. Kromě deskriptivního uchopení je cílem zjistit, zda je z hlediska institucionálního pokryt přístup k právům a službám pro všechny skupiny obětí, případně kde dochází k překrývání. Tato část vychází zejména z rešerše dostupných zdrojů tak, aby kromě stanovených cílů poskytla popis institucionálního pozadí v empirické části diskutovaných témat. V této části se také opíráme o šest doplňujících rozhovorů s relevantními aktéry z řad NNO a MVČR Nestátní neziskové organizace Zkušenost s obchodováním s lidmi může zasáhnout široké spektrum osob, které mohou čerpat různé typy sociálních i dalších služeb a mít přístup k specifickým právům, která se k jejich postavení váží. Hovoří-li se o službách pro obchodované osoby, jsou zpravidla zmiňovány nevládní organizace, které se na takto vymezenou skupinu svými službami specializují. Jedná se o organizace La Strada Česká republika, o.p.s., Projekt Magdala ADCH Praha a aktivity Diakonie ČCE. O těchto organizacích/projektech a institucích se zmíníme níže podrobněji. Do kontaktu s obchodovanou osobou se však mohou dostat také organizace, které nabízejí služby migrantům a migrantkám či ženám, které poskytují sexuální služby. Problémům spojeným s obchodováním a zejména pracovním vykořisťováním u migrujících osob se věnuje také OPU 1 či SIMI 2. V oblasti práce v sexbyznysu se může jednat např. o organizaci ROZKOŠ bez RIZIKA, která nabízí zdravotní a sociální služby ženám, které poskytují služby sexuální 3, a je zároveň členkou MKS, nebo spolek Ulice z Plzně, který pracuje s lidmi užívajícími drogy či komerčně vykořisťovanými. 4 S ohledem na současné trendy se mohou s člověkem, který byl obchodován či je obchodováním ohrožen, setkat také např. organizace, které nabízejí služby lidem bez domova, lidem, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách, či další organizace, které se zaměřují na klientelu užívající návykové látky. Navíc, pokud se podíváme do registru sociálních služeb, zjistíme také, že služby pro převažující cílovou skupinu oběti obchodování s lidmi nabízí 98 5 sociálních služeb. O tom, s kolika klientkami či klienty byly tyto organizace v kontaktu či jaké specializované služby poskytují, však nejsou dostupné informace, a nikterak nevypovídá o zastoupení lidí, kteří mají zkušenost s obchodováním ve zmiňovaných službách. Dle odhadů MVČR tvoří tato klientela pouze marginální část (MVČR, 2015, s. 15). Podobný problém se bude také týkat advokátů a NNO akreditovaných k poskytování právních informací, které jsou zapsány v Registru poskytovatelů pomoci obětem TČ.. Část těchto subjektů, která je uvedena v registru zřízeném v souvislosti se ZOTČ ze strany MSp, také uvádí, že poskytuje služby obětem obchodování s lidmi 6. S ohledem na zaměření studie a participaci vybraných aktérů při sběru dat pro empirickou část se budeme věnovat pouze organizacím, které se na oblast pomoci specializují v praxi K datu , si=&scs=4&spo=&spd=&zn=&srp=pdaz&zak=&zaok=&zao=&zau=&pn=&pic=&subsession_id= _1&sbmt=vyhledat 6 V tomto registru však není možné zjistit počet subjektů, které nabízejí služby obětem OSL, srov. rychlevyhledavani.jsf Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 9

10 La Strada Česká republika, o.p.s. Organizace La Strada Česká republika, o.p.s. (dále jen La Strada) je nejdéle působící a zároveň jedinou specializovanou nevládní neziskovou organizací, která působí v oblasti prevence obchodování s lidmi a poskytuje služby obchodovaným a vykořisťovaným osobám. Cílem organizace La Strada je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. (MVČR, 2015, s. 21). Kromě poskytování podpory obchodovaným a vykořisťovaným osobám se organizace La Strada věnuje prevenci a vzdělávání a prostřednictvím advocacy usiluje o systémové i legislativní změny směřující k předcházení obchodování s lidmi a vykořisťování a ochraně práva a zájmů této skupiny (tamtéž). Organizace La Strada zahájila svoji činnost jako program La Strada v roce 1995 v rámci projektu Prevence obchodu se ženami v zemích střední a východní Evropy, který implementovala organizace profem. Cílem projektu, který byl realizován také v Polsku, bylo vybudovat síť žen ze státního a nestátního sektoru v celé republice, které by aktivně působily v oblasti prevence obchodu se ženami a podpory obětí (Bütterweck, 1996). V roce 2003 ve spolupráci s MVČR začala organizace pilotně testovat a spolurozvíjet Model podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi, který se později transformoval na stejnojmenný (viz dále). V roce 2007 v souvislosti s účinností zákona o sociálních službách organizace registrovala tři sociální služby odborné sociální poradenství, krizovou pomoc a azylové domy, ke kterým v roce 2012 přibyla registrace telefonické krizové pomoci. Od roku 2004 organizace La Strada také rozvíjí poskytování specializovaných právních služeb obchodovaným osobám. Ve spolupráci s vybranými advokátními kancelářemi nabízí specializované služby, které reagují na potřeby obchodovaných osob a zároveň vycházejí z mezinárodních trendů v oblasti zastupování lidí, kteří se stali obětí obchodování. Od roku 2010 vytvořila La Strada na pracovní vykořisťování orientovaný program tzv. Nízkoprah, který se mj. soustředí na rozvíjení interdisciplinární spolupráce s aktéry, kteří působí v oblasti pracovních práv (IP, odbory a další). Od 21. ledna 2014 získala organizace La Strada od MS registraci k poskytování právních informací ve smyslu zákona o obětech trestných činů. Organizace La Strada je zakládající organizací sítě La Strada International, která působí celkem v sedmi zemích Evropy 7. Je členkou mezinárodního networku nevládních organizací GAATW 8, který má členské organizace po celém světě, a platformy PICUM 9, která se zabývá ochranou práv lidí bez platných dokumentů. Všechny zmiňované sítě vytvářejí lidsko-právní rámce pro podporu obchodovaných osob a lobují na mezinárodní úrovni za posílení jejich postavení a přístup k právům. V České republice je organizace La Strada členkou Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a Sdružení azylových domů (SAD). Kromě zmíněných networků spolupracuje La Strada s mnoha dalšími nevládními organizacemi na národní i mezinárodní úrovni, a s mezinárodními institucemi, které 7 Bělorusko, Bulharsko, Makedonie, Moldávie, Nizozemí, Polsko a Ukrajina 8 Global Aliance Against Trafficking in Women 9 Platform for International Cooperation on Undocumented Migrants se zabývají prevencí obchodování s lidmi, lidskými právy či bojem proti násilí na ženách v rámci širokého spektra projektů. V současné době se např. organizace La Strada podílí na implementaci mezinárodního projektu DEMAND AT, který je zaměřen na spolupráci širokého spektra aktérů a zpracování analytických studií Podpora poskytovaná obchodovaným osobám V praxi lze služby organizace La Strada rozdělit na tři skupiny (MVČR, 2015), které se liší svým obsahem a částečně také institucionálním ukotvením a zdroji financování. Zprvé se jedná o služby Nízkoprahu, které se prostřednictvím práce v terénu, INFO a SOS linky a nízkoprahové specializované poradny zaměřují na podporu lidí, kteří čelili substandardním pracovním podmínkám a pracovnímu vykořisťování, a jsou poskytovány v rámci registrace pro sociální služby. Zadruhé Komplex sociálních služeb, který je určen specificky pro obchodované a vykořisťované osoby, které mohou využít v průběhu spolupráce jednu, ale i více nabízených služeb, včetně služeb poskytovaných pobytově. Komplex služeb poskytovaných organizací zahrnuje pro všechny klientky a klienty možnost materiální pomoci včetně finančních prostředků na stravu a základního kreditu do mobilního telefonu. Mezi služby, které mohou čerpat všichni klienti a klientky, také patří sociálně-právní poradenství v relevantních oblastech práva (pracovní, trestní etc.). V rámci sociálních služeb mohou klientky a klienti čerpat také služby zprostředkování a případně doprovodu k poskytnutí lékařského ošetření, zajištění psychologické a zprostředkování psychiatrické péče, či dalších potřebných sociálních služeb. Ubytování je zajištěno v azylových bytech. Každý klient nebo klientka spolupracuje s určenou sociální pracovnicí, která pomáhá také při řešení aktuálních krizových situací a poskytuje poradenství v dalších oblastech. Pokud je klientem nebo klientkou osoba, která nehovoří česky, je jí zajištěno tlumočení a překlady klíčových dokumentů. Zatřetí poskytování právních informací obchodovaným osobám na základě registrace a podpory MS, které směřuje k obětem obchodování s lidmi, obětem trestných činů souvisejících s obchodem s lidmi (kuplířství, zbavení a omezování osobní svobody, vydírání, útisku nebo sexuálního nátlaku) a osobám, které jsou těmito trestnými činy ohrožené (MVČR, 2015, s. 22). Poskytování právních informací je nabízeno napříč komplexem služeb i nízkoprahovými službami dle aktuálních potřeb lidí, kteří se s organizací dostanou do kontaktu. Všechny zmiňované služby jsou převážně určeny osobám starším osmnácti let, bez ohledu na státní příslušnost Arcidiecézní charita Praha, Projekt Magdala Projekt Magdala vznikl jako druhý specializovaný poskytovatel služeb pro oběti obchodování s lidmi v roce 1997 v rámci SČKCH. Projekt Magdala se zabývá všestrannými činnostmi týkajícími se obchodování s lidmi a domácího násilí Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 10

11 Na rozdíl např. od organizace La Strada je projekt Magdala také projektem síťovým, v Praze navíc má registrovanou službu odborné sociální poradenství 11. To znamená, že kromě specializovaného azylového ubytování a poradenské činnosti se sídlem v Praze také propojuje další služby, které poskytuje Charita ČR. Poslání projektu Magdala je Pomáhat těm, kdo byli zotročeni a zbaveni své vlastní vůle o sobě rozhodovat, znovu nalézt vlastní důstojnost a svobodu, převzít plnou zodpovědnost za svůj další život 12, a specializuje se především na ženy s dětmi. Problematice obchodování s lidmi se v ADCH také věnuje Středisko migrace, které se zaměřuje na migranty a migrantky, kteří se nacházejí v zařízeních SUZ na území Prahy a Středočeského kraje (MVČR, 2015, s. 23). Projekt Magdala iniciovala v roce 1997 Unie českých katolických žen, které se na Charitu obrátily s žádostí o spolupráci při tvorbě programu pro návrat a změny života žen, které byly nuceny k prostituci. 13 V roce 2003 se Projekt Magdala podobně jako organizace La Strada zapojil do rozvoje a testování Modelu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi, který implementovalo MVČR. Magdala se specializovala především na dlouhodobější poskytování služeb a služby pro ženy, které měly či čekaly děti. Pro poskytování ubytování a dalších služeb využívala a využívá síť zařízení Charity. V posledních zhruba pěti letech projekt Magdala také začal poskytovat právní služby včetně právního zastupování. ADCH Praha je členem COATNET (Catholic organizations against Trafficking), který se zabývá rozvojem a sdílením odborného know-how, prevencí obchodování s lidmi a advokační činností. 14 Projekt Magdala spolupracuje s řadou dalších nevládních organizací v České republice i v zahraničí a rovněž s institucemi státní správy a samosprávy Podpora poskytovaná obchodovaným osobám Projekt Magdala poskytuje obětem komplexní služby, mezi které řadí sociální a právní poradenství, psychosociální poradenství, asistenci na úřadech, přímou pomoc a utajené azylové bydlení (MVČR, 2015 s. 23). V rámci projektu Magdala funguje také linka pomoci, kterou provozuje Oblastní charita Znojmo 15, prostřednictvím níž se osoby ohrožené obchodem s lidmi mohou dozvědět veškeré potřebné informace a podílet se na tvorbě bezpečnostního plánu s cílem umožnit bezpečný odchod z nebezpečného prostředí Diakonie ČCE Třetím specializovaným poskytovatelem sociálních služeb pro obchodované osoby je Diakonie ČCE (dále jen Diakonie). V rámci svých služeb se Diakonie zaměřuje specificky rozhovor-o-magdale/ tamtéž. na mužskou klientelu. Diakonie má rovněž terénní program zaměřený na prevenci vykořisťování, který sídlí v Plzni. pro obchodované a vykořisťované osoby a osoby obchodem a vykořisťováním ohrožené vznikl v Diakonii v roce Aktivity Diakonie v oblasti zejména primární prevence obchodování s lidmi a vykořisťování, které z počátku měly obecnější charakter, v roce 2009 vyústily do programu Ne-násilí, který realizovalo ústředí Diakonie ČCE. Později, v roce 2011, přešel tento program pod Diakonii ČCE Středisko celostátních programů a služeb (SCPS). Diakonie se postupně v koordinaci s dalšími organizacemi začala specializovat na poskytování služeb obchodovaným a vykořisťovaným mužům. Od roku 2012 byla v rámci boje proti obchodování s lidmi registrovaná sociální služba terénní programy, kterou poskytuje Diakonie ČCE Středisko Západní Čechy. Tato terénní služba je zaměřena na osoby obchodem a vykořisťováním ohrožené 17. V roce 2010 byla registrována služba azylové domy a v roce 2011 krizová pomoc. Kapacita utajeného azylového bytu se z původních 4 lůžek rozrostla na současných deset lůžek. V roce 2014 Diakonie začala poskytovat pobytové služby také párům a ženám (MVČR, 2015 s. 24). Diakonie ČCE je druhou největší nestátní neziskovou organizací poskytující sociální služby v ČR, je členem mezinárodní platformy Eurodiakonie (evropská federace organizací, institucí a církví) a spolupracuje s partnery po celém světě (MVČR, 2015 s. 24). V České republice spolupracuje Diakonie podobně jako předchozí NNO s nevládními organizacemi i státním sektorem a samosprávnými celky. V oblasti prevence obchodování a vykořisťování má v regionech, kde působí, úzce navázané kontakty a užitečnou spolupráci např. s inspektoráty práce. Diakonie je také zakládajícím členem EAPN ČR (European Anti Powerty Network) Podpora poskytovaná obchodovaným a vykořisťovaným osobám Diakonie ČCE, SCPS nabízí obdobné služby pro klientelu jako program Magdala a organizace La Strada, tedy kromě ubytování a sociálního poradenství také pracovní poradenství, zprostředkování právního zastupování, doprovody a zprostředkování lékařské péče, asistenci při jednání s úřady, asistenci při zajištění dokladů apod. Služby mohou být tlumočeny či poskytovány přímo v cizím jazyku. Některé kontakty s klientelou se odehrávají také přímo v terénu. Pracovníci Diakonie SCPS se snaží řešit problémy obchodovaných lidí komplexním přístupem, a to i přesto, že jednotlivé služby pro klientelu jsou financovány jako konkrétní projekty nebo registrované sociální služby 18. Služby Diakonie jsou určeny bez rozdílu obyvatelům České republiky i cizincům. 19 Terénní program Diakonie Západ pak zahrnuje navíc pracovně-právní poradenství v případech vykořisťování a nucené práce, doprovod při jednáních s institucemi či zaměstnavateli, přípravu podkladů k žalobám a podnětům na IP, k žádostem o víza a pobyty či pro přiznání sociálních Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 11

12 dávek. Podporu poskytují také při ztrátě dokladů. Diakonie Západ také poskytuje tlumočení do bulharštiny, rumunštiny, ruštiny a angličtiny Státní instituce, které se zaměřují na oblast podpory obětí obchodování s lidmi Oblast podpory obětí obchodování s lidmi je tématem ve státní správě do jisté míry průřezovým, kterému se z různých úhlů pohledu věnuje několik ministerstev a dalších institucí, které jsou těmito ministerstvy řízeny. Dominantní postavení v oblasti prevence a boje proti obchodování s lidmi má MVČR, které je gestorem problematiky, a zároveň implementuje několik významných institutů, jež se podpory obětí přímo či nepřímo týkají (viz dále). Samostatná pozornost je s ohledem na její význam věnována policii. Nezanedbatelnou roli má také MPSV, které je gestorem oblasti poskytování sociálních služeb, jež jsou významnou činností, prostřednictvím níž obchodované a vykořisťované osoby získávají podpory ze strany nevládních organizací. MPSV se věnuje také oblasti zaměstnanosti, kam spadá problematika pracovního vykořisťování, pracovních podmínek či nucené práce. Pro oblast podpory obětí obchodování s lidmi bylo v minulosti klíčové také MSp, pod něž spadá justice. MSp svoji roli rozšířilo v roce 2013 skrze oblast pomoci obětem, již legislativně pokrývá ZOTČ. Také další ministerstva hrají v prevenci a především v podpoře obchodovaných osob svoji roli Ministerstvo vnitra ČR Oblast politiky prevence a boje proti obchodování s lidmi je, obdobně jako v jiných státech, v gesci Ministerstva vnitra České republiky (MVČR). V současné době se na oblasti politiky přímo podílejí dva z odborů MVČR odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality (jenž vznikl spojením OBP a OPK k ) a OAMP. Za koordinaci, koncepci a vyhodnocování v této oblasti je zodpovědné oddělení analýz a strategií OBPPK. Toto oddělení vniklo z původního odboru bezpečnostní politiky, který tuto agendu započal implementovat v roce V tomto roce byla také publikována první Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování ( ), kde bylo oficiálně deklarováno pověření OBP výkonem funkce tzv. národního zpravodaje. Tento institut se zabývá především analyticko-koncepční činností, jež zahrnuje též publikaci periodických zpráv o stavu obchodování s lidmi 21. Opatřeními pro podporu a ochranu obětí je na MVČR rovněž OBPPK, resp. oddělení preventivních programů, dobrovolnické služby a lidských práv, které nahradilo odbor prevence kriminality (OPK). Toto oddělení zodpovídá za koordinaci a zajištění jedné z klíčových institucí k zajištění podpory obětí obchodování s lidmi, kterou je pod První z nich byla publikována za rok 2008, OBP bylo pověřeno ke každoročnímu zpracování zpráv přílohou usnesení vlády ČR ze dne 23. ledna 2008 č. 67 k Národní strategii boje proti obchodování s lidmi (pro období let ) (MVČR, 2010, s. 3) pory a ochrany obětí obchodování s lidmi, a koordinaci preventivních aktivit. vznikl v roce 2003 jako tzv. Model podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi v rámci projektu OSN, který byl implementován v souvislosti s otevřením tzv. Palermského protokolu 22 k podpisům a ratifikacím ze strany členských států (Trávníčková, 2004). Podobně jako nyní se jednalo o formalizované schéma upravující spolupráci aktérů v oblasti pomoci obětem OSL a možnosti úhrady některých služeb. Tehdy revoluční opatření, ve kterém spolupracovali státní aktéři s organizacemi občanské společnosti, umožňovalo legalizaci pobytu pro ženy migrantky i Češky, které byly obchodované do ČR, v rámci ČR i do zahraničí, zajištění zdravotních a podpůrných služeb, dobu na rozmyšlenou, zda budou osoby zařazené do u spolupracovat s OČTŘ, úhradu nutných nákladů či možnost tzv. dobrovolných návratů do země původu (MVČR, 2003). Do roku 2011 byly aktivity v rámci u financovány skrze zvláštní dotační řízení, které vyhlašovalo OPK pro nevládní neziskové organizace. Od roku 2012 jsou aktivity v rámci u financovány na základě smlouvy o poskytování služeb, uzavřené nevládní organizací na základě výběrového řízení zadaného z bezpečnostních důvodů formou veřejné zakázky bez uveřejnění (MVČR, 2013, s. 44). Druhým odborem, který se na MVČR podílí na realizaci politiky prevence a boje proti obchodování s lidmi, je odbor azylové a migrační politiky (OAMP). V jeho působnosti je mj. udělování dlouhodobého pobytu za účelem ochrany na území dle ust. 42e Zákona 326/1999 o pobytu cizinců na území ČR (tzv. DPO). DPO je rovněž jednou z významných institucí určených pro podporu určité části obětí obchodování s lidmi. Koncepce DPO je výsledkem implementace Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány, a je určen mimo jiné i pravděpodobným obětem obchodování s lidmi. Institut dlouhodobého pobytu za účelem ochrany na území (DPO) přinesla euronovela cizineckého zákona v roce Konkrétně se jednalo o povinnou implementaci výše jmenované tzv. pobytové směrnice. Stávající podoba DPO a implementační praxe byla v minulosti předmětem diskusí mezi nevládními organizacemi a MVČR. NNO se domnívaly, že způsob, jakým byla směrnice implementována, není přesný, a to zejména v té části, která se týká tzv. doby na rozmyšlenou (Burčíková, 2008). Předmětem kritiky byl také fakt, že je DPO vázán pouze na jedno konkrétní ustanovení TZ, tedy na TČ obchodování s lidmi na osoby, které byly převedené. V obou případech za předpokladu spolupráce s OČTŘ. V roce 2010 se skupina osob, jimž může být DPO uděleno, rozšířila také na takového cizince, jehož spolupráce s OČTŘ je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a to za podmínky, že spolupracuje s OČTŘ a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu (MVČR, 2011). 22 Tzv. Palermský protokol, který doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (oba dokumenty z roku 2000), obsahuje první mezinárodně uznávanou definici obchodování s lidmi, ke které se až do současnosti vztahují odborné publikace, výzkumné studie, akční plány mezinárodních organizací i další zdroje. Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 12

13 Policie Role policie je pro potírání obchodování s lidmi, ale i identifikaci a podporu obětí, klíčová. V ČR se na oblast boje proti obchodování s lidmi v jeho organizované formě specializuje UOOZ, odbor obchodu s lidmi a nelegální migrace spolu s regionálními expoziturami. UOOZ spolu s odborem specializovaným na obchod s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování vznikl v roce 1995 (MVČR, 2003, s. 18); v roce 2006 vzniklo nové oddělení, které se zabývá výhradně případy tzv. nucené a vykořisťující práce (MVČR, 2008, s. 19). Obchodování s lidmi, jež nemá prvek organizovanosti, je předmětem vyšetřování složek krajských ředitelství SKPV. Pro oblasti prvotní identifikace trestné činnosti související s obchodováním a jejích obětí je však klíčová také role pořádkové policie, cizinecké policie a dalších složek, které se mohou do kontaktu s obchodovanou osobou dostat jako první (ICMPD, 2006a) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Hovoříme-li o oblasti podpory obchodovaných, nelze nezmínit MPSV. To je především gestorem poskytování sociálních služeb dle zákona o sociálních službách. Pro oblast pracovního vykořisťování a obchodování s lidmi je také významná role v MPSV v oblasti zaměstnanosti. MPSV také řídí Státní úřad inspekce práce 23, jehož hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. MPSV je také například gestorem činnosti Mezirezortního orgánu pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců, kde je např. v současné době zřizována pracovní skupina, kde budou řešeny povinnosti zaměstnavatelů. Výsledky práce této skupiny pak mohou pomoci při koncipování opatření prevence OSL na úrovni úřadů státní správy 24. V neposlední řadě pod agendu MPSV spadá také oblast sociálního zabezpečení a různých typů dávek. (Této oblasti se vzhledem ke komplexitě a skutečnosti, že nebyla v empirické části výzkumu tématizována, nebudeme hlouběji věnovat) Ministerstvo spravedlnosti ČR V působnosti rezortu MSp se oblastí boje proti obchodování s lidmi zabývají především státní zastupitelství a soudy. V průběhu let se vyprofilovalo několik odborníků a odbornic z řad státních zástupců či soudců, kteří se tématu obchodování s lidmi hlouběji věnují, a navštěvují také interdisciplinárně koncipované konference a další akce. Tito odborníci a odbornice také každoročně prezentují praktické zkušenosti i poznatky ze zahraničních případů na seminářích Jus- 23 V posledních letech se diskutuje role IP v prevenci vykořisťování a obchodování s lidmi. Jejich význam a v neposlední řadě i význam rozvoje interdisciplinární spolupráce dokládají projekty zaměřené na společnou práci IP a policie (Zápis z XIII. zasedání Mezirezortní koordinační skupiny pro oblast boje proti obchodování s lidmi, konané dne ) 24 Zápis z XIII. zasedání Mezirezortní koordinační skupiny pro oblast boje proti obchodování s lidmi, konané dne tiční akademie, určených právě soudcům a státním zástupcům, a účastní se specializovaných konferencí a dalších aktivit. Na seminářích Justiční akademie je také věnován prostor problematice pomoci obětem obchodování s lidmi. Významná je také role NSZ, které dlouhodobě poskytuje analytickou i expertní oporu v oblasti boje proti obchodování s lidmi, a též je dlouhodobě otevřeno spolupráci s nevládními organizacemi. Novým institutem, který rozšířil působnosti MS, je zákon o obětech trestných činů, který nabyl účinnosti k Vznikl podobně jako např. DPO jako důsledek závazků ČR vůči EU. Konkrétně se jedná o implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU 25, která se týká ochrany obětí trestné činnosti. Cílem zákona je předcházet druhotné viktimizaci u obětí trestné činnosti. Zákon stojí na třech základních pilířích: práva obětí, garance standardizovaných služeb a finanční kompenzace ze strany státu. Oběti obchodování s lidmi dle ust. 168 TZ jsou spolu s dalšími skupinami obětí považovány za tzv. zvlášť zranitelné oběti, jimž je věnována v zákoně speciální pozornost Ministerstvo zahraničních věcí ČR MZV se oblasti prevence obchodování s lidmi a možné podpory obchodovaných osob dotýká např. prostřednictvím vysoce specializované agendy vztahující se k registraci soukromých služebných osob. V rámci této agendy MZV usiluje o jejich ochranu a dobré pracovní podmínky 26 a rozšiřuje možnosti prevence a identifikace obětí obchodování s lidmi mezi touto vysoce zranitelnou skupinou. V této oblasti také spolupracuje s nevládními organizacemi Ministerstvo zdravotnictví ČR Do gesce MZ spadá oblast zdravotního pojištění. MZ je stálým členem MKS, který však v oblasti pomoci obětem nemá dosud aktivní roli 27. Obecně lze připomenout, že obchodované osoby, které jsou občany/občankami ČR, jsou pojištěny v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Občané a občanky zemí EU mají na základě předpisů EU nárok na lékařské ošetření, které je neodkladné a nemůže počkat do návratu do země původu 28. Ženy a muži, kteří jsou občany tzv. třetích zemí, získávají vstup do systémů zdravotního pojištění, pokud jsou držiteli DPO, a v některých případech také, pokud jim bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu 29. V případě, že jim byl vystaven výjezdní příkaz, pak pojištěni v rámci veřejného systému nejsou. 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV 26 Pravidla registrace soukromých služebných osob ze dne 13. dubna 2015, MZV 27 Srov. Zápis z MKS konané dne , Zápis z MKS konané dne , Zápis z MKS z , Zápis z MKS, konané , (MVČR, 2012a, MVČR, 2015) 28 temporary-stays/index_cs.htm 29 Vízum 33 odst. 1 písm. a) a b) Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi 13