Právo EU. Katedra spoleenských vd VŠB - TUO

Transkript

1 PPA4 Právo EU Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO

2 Literatura!"# $%& ' (')

3 Právní pedpisy

4 Internet

5 Vznik, povaha a vývoj ES a EU

6 Vývoj ped rokem 1945 Pierre Dubois Jií z Podbrad Tomasso Campanella Napoleon Hrab Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill Univerzita v Curychu

7 Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpenostní pedpoklady snaha o vytvoení evropské politické velmoci obezetnost vi poraženému Nmecku (neopakovat chyby, neizolovat) reakce na politické rozdlení Evropy (východ x západ) Ekonomické pedpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem poválené obnovy, ale i dalšího vývoje) vytvoení velkého hospodáského celku, který by se stal hospodáskou velmocí

8 Integraní snahy 1949 Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezamovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk Evropská úmluva o lidských právech 1949 RVHP Rada vzájemné hospodáské pomoci 1949 NATO Organizace severoatlantické smlouvy 1952 Evropské obranné spoleenství 1954 Západoevropská unie

9 1951 Evropské spoleenství uhlí a oceli Schumannova deklarace Oznaováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Paížská smlouva ( ) V ele vysoký komisa Jean Monnet

10 Evropské spoleenství pro atomovou energii (EURATOM) ímská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpenost, zdraví, trh Nenaplnilo oekávání

11 Evropské hospodáské spoleenství (EHS) ímská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 vypuštno slvko hospodáské Smlouvou o EU Evropské spoleenství jednotné íslo Od r jednotný vnitní trh Základem tzv. prvního pilíe

12 1993 Evropská Unie Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodáské a mnové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilí ES komunitární pilí 2. pilí spolená zahraniní a bezpenostní politika mezivládní pilí 3. pilí justice a vnitro mezivládní pilí Revize 1. Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zamstnanosti) Revize 2. smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální zmny)

13 Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské Evropské hospodáské Evropské spoleenství pro spoleenství uhlí a spoleenství (EHS) - atomovou energii oceli (ESUO) (EUROATOM) Evropská spoleenství (ES) množné íslo!!! Evropská unie (EU) Hospodáská a mnová unie (HMU)

14 lenské a další zem Belgie, Bulharsko, eská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maarsko, Malta, Nmecko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, ecko, Slovensko, Slovinsko, Španlsko, lenské zem Švédsko, Velká Británie Kandidátské zem Chorvatsko, Makedonie, Turecko Zem, které odmítly vstoupit do EU v referendu Norsko, Švýcarsko Potenciální kandidátské zem Albánie, Bosna a Hercegovina, erná Hora, Kosovo, Srbsko

15 Pistupování lenských zemí 1951 NSR, FR, IT, BENELUX (6) 1973 Dánsko, IR, VB (9) 1981 ecko (10) 1986 Španlsko, Portugalsko (12) 1995 Finsko, Rakousko, Švédsko (15) zemí východního bloku (25) 2007 Bulharsko, Rumunsko (27)

16 Principy fungování EU Princip Supranacionality Nadstátnosti Princip Subsidiarity (co nejblíže lovku)

17 Primární právo Vytváeno lenskými státy mezinárodní smlouvy Souást tzv. acguis communautaire Zizovací smlouvy /viz dále/ Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich pd/

18 Primární právo Paížská smlouva ímské smlouvy Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny zmny a doplky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dv rozpotové smlouvy (1970,1975); smlouvy o pístupu nových len) Nkdy se oznauje za evropské ústavní právo

19 Sekundární právo Naízení Smrnice Rozhodnutí Doporuení Stanoviska Forma ne vždy odpovídá obsahu!!

20 Acquis communautaire Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) Primární právo Sekundární právo Judikatura soud Mezinárodní smlouvy s tetími státy aj.

21 Evropská komise Nástupkyní Vysokého úadu ESUO Pvodní název Komise Evropských spoleenství zavedeno Maastrichtem smlouva o EU zdraznny pravomoci jen v I.pilíi Nyní název Evropská Komise pravomoci i v II. a III. pilíi Orgán nadstátní povahy co do složení nikoliv pravomocí

22 Evropská komise Reprezentuje Spoleenství jako celek (nikoliv lenské státy) Pedstavuje exekutivní složku Unie, dá se pipodobnit k vlád státu Oznaována jako strážce integrace ; iniciátor legislativy (zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paraleln zasedá Evropský parlament schází se ve Pokud paraleln zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku

23 Evropská komise - sídlo Palác Berlaymont, Brusel

24 Evropská komise Složení V užším slova smyslu sbor komisa Nejsou zástupci lenských stát, pestože z nich pocházejí Absolutní nezávislost prosazování jen zájm spoleenství Nesmjí vykonávat jiné fce (i neplacené)

25 Evropská komise Složení Pvodn do r byl poet komisa 20 Malé státy mly po 1 a velké (Velká Británie, Nmecko, Itálie, Francie a Španlsko) po dvou Do té doby mla Unie 15 len!!!! Od byl poet rovný 30 (20+10) Od zvolena nová Komise, která již ítala 25 komisa za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let shoda s volebním obdobím EP

26 Evropská komise Složení V ele stojí pedseda Komise Má významnou úlohu pi sestavování Zárove je však stále komisaem (z konkrétního státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! V souasné dob José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) A dalších 26

27 eský komisa PhDr. Vladimír Špidla

28 eský komisa PhDr. Vladimír Špidla

29 Rada EU Díve oznaována Rada ministr Zástupci lenských stát (nikoliv Spoleenství) Scházejí se na ministerské úrovni není absolutní námstci apod. V obecných politických otázkách na úrovni ministr zahraniních vcí, event. minist pro evropské záležitosti Jinak na resortní úrovni dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku

30 Rada EU Resortní úrove 9 možných variant Nap. ECOFIN Rada pro všeob. hosp. otázky ministi hospodáství nebo financí Práce rady je pipravována a koordinována Výborem stálých zástupc COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Slauje hospodáskou politiku EU Penáší kompetence na Komisi Klíová role ve 2. a 3. pilíi (lenské státy)

31 Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nejastji podobu akt sekundárního práva: A) Smrnice B) Naízení C) Rozhodnutí D) Stanovisek E) Doporuení

32 Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r se dlí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem.

33 Pedsednictví v Rad EU Nejdležitjší nástroj pro reprezentaci národních zájm v Unii Stídá se každých šest msíc Umožuje prosadit vlastní priority Pedsednická zem vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí Ped nástupem pedstoupí ped Radu a EP s programem cíl a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority

34 Pedsednictví v Rad EU

35 COREPER Výbor stálých zástupc COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán Pipravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na nj penesla Dv úrovn COREPER I. zvláštní povenci technické zál. COREPER II. na úrovni velvyslanc politické zál. A agenda jednomysln Rada nejedná, ale hlasuje B agenda jinak Rada jedná a hlasuje

36 Evropský parlament Nástupce Shromáždní ESUO Demokratizaní prvek Poslanci pvodn delegováni Od r nepímé volby Od r. 1976(1979) pímé volby Maastricht velké rozšíení pravomocí Sídlo Štrasburk

37 Evropský parlament Pvodn orgán bez politických pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Kooperaní

38 Instituce Komise spolu s Radou (lenské státy) vytváí TANDEM, jehož cílem je dsledn dbát, jak zájm stát, tak Spoleenství. Ve skutenosti má tandem ti sedadla na tetím sedí Ve skutenosti má tandem ti sedadla na tetím sedí Evropský parlament.

39 Evropská rada Vrcholný orgán EU Tvoí jej hlavy stát prezidenti event. premiéi (dle státního zízení) Nejednoznaná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Spoleenství (rozšíení EU, pímé volby do EP, projekt EU)

40 Evropská rada Název používán od r.1987 JEA lenem je také pedseda Komise Pedsedu tvoí zástupce zem pedsedající Rad Koncepní otázky Oznaována jako Evropský summit Schází se dvakrát ron (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus Pedevším II. Pilí Podává zprávu o innosti EP Schází se v Bruselu event. v pedsedající zemi

41 Soudní orgány Evropský soudní dvr European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupn (1989) The Court of First Instance Další soudní orgány možno zídit na základ Smlouvy z Nice na základ legislativního aktu ES

42 ESD Složení a innost 27 soudc Každý stát jeden soudce Voleni dohodou stát na 6 let Zpsobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních pedpis Nezávislost (absolutní) V ele stojí pedseda (volen soudci z jejich stedu) Sídlo Lucemburk

43 Podmínky na jmenování soudcem v R Právní bezúhonost Zpsobilost k právním úkonm Vk minimáln 30 let VŠ vzdlání právnického smru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce

44 Generální advokát 8 generálních advokát Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou stát Mže i opakovan

45 Soud prvního stupn Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt Dvodem petíženost ESD eší zpravidla mén závažnou soudní agendu

46 Soud prvního stupn 27 soudc Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstanní ízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 l. Jednací ád pipouští rozhodování Jednací ád pipouští rozhodování samosoudcem

47 IMF - MMF založen v Bretton - Woods v roce 1944 Zahájení innosti 1946 (podepsáno 1945) sídlem je Washington základní orgán je Sbor guvernér a Výkonný výbor spravuje mezinárodní mnový systém a psobí jako centrální banka centrálních bank zdrojem prostedk jsou lenské kvóty prostedky se poskytují zemím, které mají problémy s platební bilancí, avšak podmínkou jejich poskytnutí jsou úsporná opatení (snížení rstu a snížení dovoz) cílem je stabilizovat devizové kurzy jednotlivých zemí má 179 len vetn R

48 WTO založena 1995 (na základ dohody z Marrakéše z roku 1994) sídlem je Ženeva (sekretariát) hlavním orgánem je Konference ministr a Generální rada cílem organizace je rozvoj a liberalizace obchodu významní nelenové: Rusko má 132 len vetn R Vychází z: - Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1946(47) Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví vetn obchodu padlanými výrobky (TRIPS)

49 WB Zahájení innosti 1946 (podepsáno 1945) sídlo ve Washingtonu hlavním orgánem je Sbor guvernér v nmž má každá zem zastoupení a Výkonný výbor akciová spolenost, která neplatí dividendy a je osvobozena od daní cílem je poskytovat dlouhodobé pjky zemím, které pedloží rozumné projekty, ale nemohou získat soukromé pjky s nízkými úroky má 177 len vetn R

50 United Nations Zal (SR) nástupkyn Spolenosti národ (*1919) hlavním dokumentem Charta OSN univerzální organizace sdružuje tém všechny státy svta (není Taiwan, Vatikán) podpisem Charty OSN se státy zavazují ešit spory mírovou cestou sídlo organizace je New York (USA); GT - Ban Ki-moon Mezinárodní soudní dvr (orgán OSN) sídlí v Haagu (Nizozemí) Orgány: Valné shromáždní Rada bezpenosti Hospodáská a sociální rada Poruenská rada Mezinárodní soudní dvr Sekretariát OSN vele s generálním tajemníkem ten není orgánem!

51 NATO Založena 1949 Washington 10 ZE stát, USA a Kanada (pozdji 16) FR vystoupila v roce 1959 z vojenské ásti Sídlo Brusel (pedtím Londýn, Paíž) Má i hospodáské aspekty atlantismus (tsné spojenectví a spolupráce USA a ZE) Závazek kolektivní ochrany První akce v rámci Korejské války ( ) V ele Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer