Literatura. Právní pedpisy. Internet

Transkript

1 Literatura Státní správa a samospráva Právo EU Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO!" #$%& '& Právní pedpisy Internet

2 Vývoj ped rokem 1945 Vznik, povaha a vývoj ES a EU Pierre Dubois Jií z Podbrad Tomasso Campanella Napoleon Hrab Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill Univerzita v Curychu Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpenostní pedpoklady snaha o vytvoení evropské politické velmoci obezetnost vi poraženému Nmecku (neopakovat chyby, neizolovat) reakce na politické rozdlení Evropy (východ x západ) Ekonomické pedpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem poválené obnovy, ale i dalšího vývoje) vytvoení velkého hospodáského celku, který by se stal hospodáskou velmocí Integraní snahy 1949 Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezamovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk Evropská úmluva o lidských právech 1949 RVHP Rada vzájemné hospodáské pomoci 1949 NATO Organizace severoatlantické smlouvy 1952 Evropské obranné spoleenství 1954 Západoevropská unie 2

3 1951 Evropské spoleenství uhlí a oceli Evropské spoleenství pro atomovou energii (EURATOM) Schumannova deklarace Oznaováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Paížská smlouva ( ) V ele vysoký komisa Jean Monnet ímská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpenost, zdraví, trh Nenaplnilo oekávání Evropské hospodáské spoleenství (EHS) 1993 Evropská Unie ímská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 vypuštno slvko hospodáské Smlouvou o EU Evropské spoleenství jednotné íslo Od r jednotný vnitní trh Základem tzv. prvního pilíe Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodáské a mnové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilí ES komunitární pilí 2. pilí spolená zahraniní a bezpenostní politika mezivládní pilí 3. pilí justice a vnitro mezivládní pilí Revize 1. Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zamstnanosti) Revize 2. smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální zmny) 3

4 Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské spoleenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodáské spoleenství (EHS) Evropská spoleenství (ES) Evropská unie (EU) Evropské spoleenství pro atomovou energii (EUROATOM) množné íslo!!! Vytváeno lenskými státy mezinárodní smlouvy Souást tzv. acguis communautaire Zizovací smlouvy /viz dále/ Primární právo Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich pd/ Hospodáská a mnová unie (HMU) Paížská smlouva ímské smlouvy Primární právo Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny zmny a doplky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dv rozpotové smlouvy (1970,1975); smlouvy o pístupu nových len) Nkdy se oznauje za evropské ústavní právo Naízení Smrnice Rozhodnutí Doporuení Stanoviska Sekundární právo Forma ne vždy odpovídá obsahu!! 4

5 Acquis communautaire Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) Primární právo Sekundární právo Judikatura soud Mezinárodní smlouvy s tetími státy aj. Nástupkyní Vysokého úadu ESUO Evropská komise Pvodní název Komise Evropských spoleenství zavedeno Maastrichtem smlouva o EU zdraznny pravomoci jen v I.pilíi Nyní název Evropská Komise pravomoci i v II. a III. pilíi Orgán nadstátní povahy co do složení nikoliv pravomocí Evropská komise Evropská komise - sídlo Reprezentuje Spoleenství jako celek (nikoliv lenské státy) Pedstavuje exekutivní složku Unie, dá se pipodobnit k vlád státu Oznaována jako strážce integrace ; iniciátor legislativy (zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paraleln zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku Palác Berlaymont, Brusel 5

6 Evropská komise Složení Evropská komise Složení V užším slova smyslu sbor komisa Nejsou zástupci lenských stát, pestože z nich pocházejí Absolutní nezávislost prosazování jen zájm spoleenství Nesmjí vykonávat jiné fce (i neplacené) Pvodn do r byl poet komisa 20 Malé státy mly po 1 a velké (Velká Británie, Nmecko, Itálie, Francie a Španlsko) po dvou Do té doby mla Unie 15 len!!!! Od byl poet rovný 30 (20+10) Od zvolena nová Komise, která již ítala 25 komisa za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let shoda s volebním obdobím EP Evropská komise Složení eský komisa PhDr. Vladimír Špidla V ele stojí pedseda Komise Má významnou úlohu pi sestavování Zárove je však stále komisaem (z konkrétního státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! V souasné dob José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) A dalších 24 6

7 eský komisa PhDr. Vladimír Špidla Díve oznaována Rada ministr Zástupci lenských stát (nikoliv Spoleenství) Rada EU Scházejí se na ministerské úrovni není absolutní námstci apod. V obecných politických otázkách na úrovni ministr zahraniních vcí, event. minist pro evropské záležitosti Jinak na resortní úrovni dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku Resortní úrove 9 možných variant Rada EU Nap. ECOFIN Rada pro všeob. hosp. otázky ministi hospodáství nebo financí Práce rady je pipravována a koordinována Výborem stálých zástupc COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Slauje hospodáskou politiku EU Penáší kompetence na Komisi Klíová role ve 2. a 3. pilíi (lenské státy) Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nejastji podobu akt sekundárního práva: A) Smrnice B) Naízení C) Rozhodnutí D) Stanovisek E) Doporuení 7

8 Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r se dlí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem. Pedsednictví v Rad EU Nejdležitjší nástroj pro reprezentaci národních zájm v Unii Stídá se každých šest msíc Umožuje prosadit vlastní priority Pedsednická zem vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí Ped nástupem pedstoupí ped Radu a EP s programem cíl a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority Výbor stálých zástupc COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán COREPER Pipravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na nj penesla Dv úrovn COREPER I. zvláštní povenci technické zál. COREPER II. na úrovni velvyslanc politické zál. A agenda jednomysln Rada nejedná, ale hlasuje B agenda jinak Rada jedná a hlasuje Evropský parlament Nástupce Shromáždní ESUO Demokratizaní prvek Poslanci pvodn delegováni Od r nepímé volby Od r. 1976(1979) pímé volby Maastricht velké rozšíení pravomocí Sídlo Štrasburk 8

9 Evropský parlament Pvodn orgán bez politických pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Kooperaní Instituce Komise spolu s Radou (lenské státy) vytváí TANDEM, jehož cílem je dsledn dbát, jak zájm stát, tak Spoleenství. Ve skutenosti má tandem ti sedadla na tetím sedí Evropský parlament. Vrcholný orgán EU Evropská rada Tvoí jej hlavy stát prezidenti event. premiéi (dle státního zízení) Nejednoznaná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Spoleenství (rozšíení EU, pímé volby do EP, projekt EU) Název používán od r.1987 JEA lenem je také pedseda Komise Evropská rada Pedsedu tvoí zástupce zem pedsedající Rad Koncepní otázky Oznaována jako Evropský summit Schází se dvakrát ron (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus Pedevším II. Pilí Podává zprávu o innosti EP Schází se v Bruselu event. v pedsedající zemi 9

10 Evropský soudní dvr European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupn (1989) The Court of First Instance Soudní orgány Další soudní orgány možno zídit na základ Smlouvy z Nice na základ legislativního aktu ES ESD Složení a innost 27 soudc Každý stát jeden soudce Voleni dohodou stát na 6 let Zpsobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních pedpis Nezávislost (absolutní) V ele stojí pedseda (volen soudci z jejich stedu) Sídlo Lucemburk Podmínky na jmenování soudcem v R Právní bezúhonost Zpsobilost k právním úkonm Vk minimáln 30 let VŠ vzdlání právnického smru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce Generální advokát 8 generálních advokát Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou stát Mže i opakovan 10

11 Soud prvního stupn Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt Dvodem petíženost ESD eší zpravidla mén závažnou soudní agendu 25 soudc Soud prvního stupn Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstanníízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 l. Jednací ád pipouští rozhodování samosoudcem 11