Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra právní teorie Diplomová práce Etické a právní problémy v neonatální intenzivní péči Simona Horáková 2015/2016

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Etické a právní problémy v neonatální intenzivní péči zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 30. června Simona Horáková

4

5 Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce JUDr. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D., za hodnotné připomínky, odborné vedení a pomoc poskytnutou při zpracovávání této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat mým nejbližším za trpělivost a podporu, kterou mi poskytovali po celou dobu studia.

6

7 Abstrakt Cílem předkládané diplomové práce je popsat stěžejní právní a etické aspekty neonatální intenzivní péče. Úvodní část práce obsahuje kapitoly obecného rázu vymezující neonatální intenzivní péči a etiku jakožto aspekt ovlivňující její poskytování, čímž jsou položeny základy pro další části práce zaměřené na specifické problémy. Těžištěm práce je analýza názorů na určování hranice životaschopnosti plodu a analýza právní úpravy nakládání s mrtvě narozenými dětmi a plody po potratu v ČR a v dalších vybraných zemích. Rovněž je v ní pojednáno o etických a právních kodexech, jež mají vliv na oblast neonatální intenzivní péče, a o právu plodu, respektive novorozence, na život a o právech s tím souvisejících. Klíčová slova neonatologie, intenzivní péče, lékařská etika, etický kodex, právo na život, právo na plnohodnotný život, pieta, mrtvě narozené dítě, předčasný porod, životaschopnost plodu Abstract The aim of presented diploma thesis is to describe main legal and ethical aspects of neonatal intensive care. Introductory part of thesis contains chapters of general nature defining the neonatal intensive care and ethics as an aspect affecting its provision, thereby are layed the foundations for next parts of thesis focused on specific problems. The focus of this thesis is the analysis of opinions on determining the limit of fetal viability and legislation of treatment with stillborn children and aborted fetuses in the Czech Republic and in some other countries. It also deals with ethical and legal codes which affect the field of neonatal intensive care and with the right of the fetus or newborn to life and the rights related to the right to life. Key words neonatology, intensive care, medical ethics, ethical code, right to life, right to a full life, piety, stillborn, preterm birth, viability of fetus

8

9 OBSAH Seznam použitých tabulek... 9 Seznam použitých zkratek Úvod Neonatální intenzivní péče Neonatologie jako věda Vývoj neonatální intenzivní péče v mezinárodním prostředí Vývoj neonatální intenzivní péče v ČR Česká neonatologická společnost Mezinárodní organizace s působností zasahující do oblasti neonatální intenzivní péče Způsob poskytování neonatální intenzivní péče Indikátory kvality neonatální intenzivní péče Etika Obecné vymezení Etika a právo Lékařská etika Etické a právní kodexy v neonatální intenzivní péči Historický vývoj Etické kodexy v neonatální intenzivní péči Právní kodexy v neonatální intenzivní péči Právo na život a práva související Kdy začíná lidský život? Právo na život vnitrostátní právní úprava Právo na život mezinárodní a unijní právní úprava Právo na zahájení intenzivní a resuscitační péče Právo na plnohodnotný život a právo na důstojné umírání... 59

10 5 Určování hranice viability plodu/novorozence Klasifikace novorozenců Předčasný porod Viabilita plodu Pojetí hranice viability plodu v ČR Pojetí hranice viability plodu v dalších vybraných zemích a komparace s jejím pojetím v ČR Právní úprava nakládání s mrtvě narozenými dětmi a plody po potratu Definice živě a mrtvě narozeného dítěte a plodu po potratu Právní úprava nakládání s mrtvě narozenými dětmi a plody po potratu v ČR Právní úprava nakládání s mrtvě narozenými dětmi a potracenými plody v dalších vybraných zemích Závěr Seznam použitých pramenů... 96

11 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK 1. Tabulka 1: Biologická kritéria určující vznik lidské osoby a počátek lidského života 2. Tabulka 2: Vývoj počtu živě narozených a mrtvě narozených dětí v ČR mezi lety Tabulka 3: Současná právní úprava nakládání s mrtvým tělem, případně s jeho částmi 4. Tabulka 4: Právní úprava nakládání s mrtvým tělem, případně s jeho částmi, v podobě po navrhované novele

12 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČLK ČLS JEP ČNS ČR ČSÚ ESN ESPNIC ESPR EU HIV INA KMC LPZ LZPS MPOPP MZ OSN OZ ÚLPB UNICEF ÚOLPZS ÚoPD USA VDLP WHO ZoP ZoPZL ZoZS Česká lékařská komora Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Česká neonatologická společnost Česká republika Český statistický úřad The European Society for Neonatology European Society of Pediatric and Neonatal Intensive Care European Society for Pediatric Research Evropská unie Human Immunodeficiency Virus International Neonatology Association Kangaroo mother care klokánkování List o prohlídce zemřelého Listina základních práv a svobod Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Ministerstvo zdravotnictví Organizace spojených národů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny The United Nations Children's Fund Dětský fond OSN Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Úmluva o právech dítěte United States of America Spojené státy americké Všeobecná deklarace lidských práv World Health Organization Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

13 ÚVOD Ve své diplomové práci na téma Etické a právní problémy v neonatální intenzivní péči se budu zabývat jednotlivými aspekty neonatální intenzivní péče a problematikou s tím související. Neonatologie je poměrně novým a v současnosti rychle se rozvíjejícím oborem, v rámci něhož stále vyvstávají nové otázky, které jsou předmětem diskuze odborné i laické veřejnosti a které mají díky své komplexnosti etický i právní rozměr. Cílem diplomové práce je poskytnout poměrně ucelený přehled o zkoumané problematice z více různých úhlů pohledu, především z pohledu etiky a práva. Ve většině otázek, které jsou předmětem jednotlivých kapitol této diplomové práce, se etika a právo vzájemně prolíná, přičemž komplexního přehledu o zkoumané problematice není možno dosáhnout jinak než využitím poznatků obou těchto věd. Pro zpracování diplomové práce budou použity české i cizojazyčné odborné publikace s převahou publikací monografických. Dále budu čerpat z českých i cizojazyčných odborných článků, které jsou díky svému specifickému zaměření na úzce vymezenou problematiku vhodným zdrojem pro ty části práce, k jejichž zpracování nelze použít některé obecněji pojaté odborné publikace. Důležitým zdrojem budou také právní předpisy a jiné dokumenty právní i neprávní povahy. Hodnotné poznatky poskytne rovněž několik soudních rozhodnutí, která práci obohatí o právní názory soudních institucí. V neposlední řadě bude čerpáno také z elektronických zdrojů, konkrétně z článků publikovaných na českých i zahraničních zpravodajských serverech, z webových stránek jednotlivých organizací působících v oblasti neonatální péče, apod. Jelikož je oblast neonatální intenzivní péče oblastí rychle se rozvíjející, mezi zdroji použitými pro zpracování diplomové práce budou převládat zdroje elektronické, které zpravidla poskytují nejaktuálnější informace. K vypracování této diplomové práce bude použito více metod. Převládá metoda literární rešerše, prostřednictvím které budou zpracovány informace z jednotlivých zdrojů tak, aby bylo možno utvořit ucelený přehled o zkoumané problematice. Dále bude použita metoda analýzy, v rámci níž jsou jednotlivě zkoumány části daného celku, což umožňuje lepší pochopení problému v jeho celistvosti. V některých částech práce, například v kapitole pojednávající o životaschopnosti novorozence, konkrétně v její části zabývající se klasifikací novorozence, se objeví klasifikační analýza, jejíž podstatou je třídění 11

14 jednotlivých jevů do skupin. V neposlední řadě bude použita také metoda komparace, a to především v kapitolách zabývajících se životaschopností plodu a právní úpravou nakládání s mrtvě narozenými dětmi a potracenými plody, v nichž bude porovnáváno pojetí této problematiky v ČR s jejím pojetím v dalších vybraných zemích. V úvodní části práce se zaměřím na vysvětlení pojmu neonatální intenzivní péče a rovněž se pokusím stručně nastínit mezinárodní i český vývoj neonatologie. Neopomenu ani popis současného stavu systému neonatální intenzivní péče v ČR, a to včetně jeho organizačního uspořádání. Součástí kapitoly zabývající se neonatální intenzivní péčí bude rovněž popis indikátorů kvality neonatální intenzivní péče. Jelikož téma práce předpokládá jeho zpracování i z pohledu etického, další část práce bude obsahovat stručný exkurz do etiky. Po jejím obecném vymezení se budu zabývat lékařskou etikou, jednou z profesních etik, jejímž předmětem zkoumání jsou etické problémy v lékařství. V rámci kapitoly pojednávající o lékařské etice považuji za vhodné se zmínit také o principech ovládajících lékařskou etiku a o etických komisích. Další kapitola práce bude zaměřena na etické a právní kodexy v neonatální intenzivní péči, které jsou základem jejího etického a právního normativního systému. Dále bude práce obsahovat kapitolu zabývající se určováním hranice životaschopnosti plodu, která je důležitým kritériem pro rozhodování o zahájení intenzivní a resuscitační péče. Pro účely vymezení viabilního novorozence uvedu v úvodní části této kapitoly uznávané klasifikace novorozenců a definici předčasného porodu. Po stručném pojednání o současných názorech na určování hranice viability novorozence v ČR bude provedena komparace pojetí hranice životaschopnosti v ČR s pojetím v některých dalších vybraných evropských i mimoevropských zemích. Otázkou úzce spjatou s poskytováním neonatální intenzivní péče je otázka práva plodu, respektive novorozence, na život, jíž se budu zabývat v další části práce. Pro její objasnění je nutné pokusit se o vymezení nositele práva na život a o určení, zda pod toto vymezení spadá také plod, případně předčasně narozený novorozenec. V rámci této kapitoly bude poskytnut přehled vnitrostátní i mezinárodní právní úpravy práva na život a také bude objasněn obsah některých práv souvisejících s tímto právem, a sice práva na zahájení intenzivní a resuscitační péče, práva na plnohodnotný život a práva na důstojné umírání. 12

15 V neposlední řadě bude v práci pojednáno rovněž o právní úpravě nakládání s mrtvě narozenými dětmi a potracenými plody v ČR. Tuto problematiku jsem do své práce zahrnula proto, že je v současnosti velmi diskutovaným tématem, a to především z hlediska etického. V úvodu kapitoly zabývající se touto problematikou se pokusím objasnit některé důležité pojmy, především pojmy mrtvě a živě narozené dítě a plod po potratu, jejichž pochopení je důležité pro navazující část práce, ve které bude nastíněn vývoj právní úpravy nakládání s mrtvě narozenými dětmi a potracenými plody a rovněž současný stav právní úpravy této oblasti včetně zásady pietního a důstojného zacházení s lidskými pozůstatky a ostatky. Součástí této kapitoly bude také analýza právní úpravy nakládání s mrtvorozenými dětmi a plody po potratu v dalších vybraných zemích. Ačkoliv je cílem této diplomové práce poskytnout relativně ucelený přehled etických a právních aspektů neonatální intenzivní péče, není možné postihnout veškeré otázky s ní spojené, a to především z důvodu rozsáhlosti problematiky, pročež jsem se zaměřila především na obecné uvedení do problematiky a na ty otázky neonatální intenzivní péče, které se mi jevily z hlediska jejich významu a aktuálnosti nejvhodnějšími ke zpracování prostřednictvím diplomové práce. 13

16 1 NEONATÁLNÍ INTENZIVNÍ PÉČE Pro účely dalších kapitol práce je nejdříve nezbytné vymezit podstatu neonatální intenzivní péče. Neonatální intenzivní péče je péčí o novorozence poskytovanou v rámci oboru neonatologie. Organismus novorozence je ve srovnání s organismem dospělého člověka náchylnější k selhání základních životních funkcí, a to především z důvodu vysokých nároků organismu na energii potřebnou pro růst a vývoj dítěte a na jeho adaptaci na mimoděložní prostředí, což může vzhledem k nízkým rezervám organismu vést k naléhavým stavům vyžadujícím poskytnutí intenzivní péče. 1 Oborem zabývajícím se poskytováním intenzivní péče je intenzivní medicína. Význam pojmu intenzivní péče lze ozřejmit definicí. Intenzivní péče spočívá v diagnostice, kontinuálním sledování a léčbě pacientů s potenciálně léčitelnými život ohrožujícími chorobami, úrazy a komplikacemi, u nichž je nezbytná důkladnější lékařská i ošetřovatelská péče, než jakou lze poskytnout na standardních odděleních. 2 Intenzivní péče tedy spočívá v poskytování péče kriticky nemocným. Neonatální intenzivní péče sestává z nemocniční intenzivní péče, o které bude pojednávat jedna z následujících podkapitol, a neodkladné přednemocniční péče, jež je jakožto součást oboru urgentní medicína poskytována lékařskou službou první pomoci Neonatologie jako věda Jak jsem již uvedla, neonatální intenzivní péče je péčí poskytovanou v rámci oboru neonatologie. Neonatologie je součástí oboru perinatologie, jenž je interdisciplinárním vědním oborem zabývajícím se péčí o zdravý vývoj nového jedince a poruchy tohoto vývoje v perinatálním období. 4 Pro označení perinatologie se v anglickém jazyce používá rovněž pojem maternal-fetal medicine, který lze volně přeložit jako medicínský obor pečující o matku a plod. 5 Podle definice České gynekologické a porodnické 1 NOVÁK, Ivan. Intenzivní péče v pediatrii. Praha: Galén, 2008, s ŠEVČÍK, Pavel; MATĚJOVIČ, Martin. Intenzivní medicína. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, 2014, s NOVÁK, op. cit., s BOREK, Ivo. Základní pojmy a definice v neonatologii, perinatální medicína. In: FENDRYCHOVÁ, Jaroslava; BOREK, Ivo. Intenzivní péče o novorozence. 2. přeprac. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012, s Perinatology. Perinatology.com: dictionary [online]. Focus Information Technology, Inc., [cit ]. 14

17 společnosti působící v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně zahrnuje perinatologie péči o těhotnou ženu, plod a novorozence v období od viability plodu (tj. 24 týdnů gestačního věku), přes období porodu a šestinedělí, resp. do časného a pozdního neonatálního období (tj. 28 dnů po narození dítěte). Činnost prováděná v rámci oboru perinatologie je utvářena spoluprací oboru neonatologie a oboru gynekologie a porodnictví. Okruh činností těchto dvou oborů se vzájemně prolíná a jeden bez druhého by nemohl fungovat. Porodnictví zahrnuje komplexní péči o těhotnou ženu a plod do ukončení těhotenství porodem novorozence a do propuštění rodičky do domácí péče. 6 Podle Fendrychové je neonatologie lékařským oborem, který se zabývá péčí o novorozence. Dle definice uvedené na webových stránkách ČNS je neonatologie certifikovaný obor základního oboru pediatrie, jehož obsahem je komplexní péče o všechny novorozence porozené za hranicí viability do 28. dne života nebo do propuštění domů. 7 Dort, Dortová a Jehlička definují neonatologii jako obor medicíny, který se zabývá péčí o novorozence v široké škále stavů od zdravých novorozenců přes novorozence s vrozenými vývojovými vadami a chorobnými stavy až po extrémně nezralé děti s porodní hmotností kolem 500 gramů. 8 Neonatologie je oborem, jehož diagnostické a terapeutické přístupy se v posledních několika desetiletích velmi rychle rozvíjejí. Česká neonatologie vykazuje ve srovnání s ostatními zeměmi vynikající výsledky, a to díky stálému zvyšování kvality poskytované neonatální péče prostřednictvím průběžné implementace nových a moderních léčebných postupů. ČR se tak může pochlubit jednou z nejnižších neonatálních mortalit na světě Vývoj neonatální intenzivní péče v mezinárodním prostředí V této podkapitole se budu zabývat především těmi událostmi, které ovlivnily vývoj neonatologie z hlediska právního a etického. O událostech převážně medicínského charakteru se budu zmiňovat pouze ojediněle, neboť je pro potřeby zpracování této 6 Výzva k podání přihlášky k zařazení do sítě Perinatologických center intermediární péče [online]. Brno: Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, 2013 [cit ]. 7 Informace pro odborníky. Česká neonatologická společnost ČLS JEP [online]. Česká neonatologická společnost ČLS JEP, [cit ]. 8 DORT, Jiří; DORTOVÁ, Eva; JEHLIČKA, Petr. Neonatologie. 2. upr. vyd. Praha: Karolinum, 2013, s STRAŇÁK, Zbyněk; JANOTA, Jan. Neonatologie. 2. přeprac. vyd. Praha: Mladá fronta, 2015, s

18 diplomové práce zaměřené na etické a právní aspekty neonatální intenzivní péče nepovažuji za klíčové. Kořeny oboru neonatologie sahají až do dávných dob na počátku našeho letopočtu. Obor neonatologie však vznikl až v 50. letech 20. století. 10 Za jednu z prvních osob, jež se zasloužily o rozvoj oblasti neonatální péče, je možno považovat Sorana z Efezu, řeckého lékaře, jehož práce se týkaly mimo jiné také porodnictví a péče o novorozence. Jedním z důležitých mezníků v historickém vývoji později vzniknuvšího oboru neonatologie bylo století, ve kterém se poprvé začala objevovat myšlenka potenciální ochrany novorozenců založená na přesvědčení, že novorozenci mají duši, a v němž byly vydány první příručky pro porodní asistentky vycházející ze Soranových textů. V 16. století byl Jindřichem VIII., anglickým panovníkem z rodu Tudorovců, zřízen seznam zemřelých, prostřednictvím kterého bylo možno získat informace o míře úmrtnosti obyvatelstva. Dalšího výraznějšího rozvoje se oblast péče o novorozence dočkala v 19. století. V této době se začala intenzivněji rozvíjet snaha o záchranu předčasně narozených dětí, a to především prostřednictvím tzv. zahřívacích tub neboli inkubátorů, z nichž první byl použit v roce 1836 v St. Petersburgu. 11 Několik let poté, v letech 1851 a 1852, byly založeny první dětské nemocnice v Londýně 12 a v New Yorku 13. Na konci 19. století začaly v některých francouzských městech působit první charity podporující kojence a děti obecně. Na přelomu 19. a 20. století pak ve Francii, Anglii a USA vznikaly první knihy komplexně popisující péči o novorozence. 14 V téže době se, i přes již poměrně pokrokový postoj k péči o novorozence, začaly ve větší míře objevovat názory založené na Darwinově teorii hlásající, že smrt velmi nezralých novorozenců je přirozeným výběrem, a proto by tyto děti neměly být zachraňovány. Inkubátory se dokonce na nějakou dobu přestaly používat. To se však změnilo ve 20. až 40. letech 20. století, kdy začala převládat péče spočívající výhradně v poskytnutí tepla prostřednictvím inkubátorů a v poskytnutí výživy, a to bez jakéhokoliv jiného přímého 10 FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. Základní ošetřovatelské postupy v péči o novorozence: vybrané kapitoly. Praha: Grada, 2011, s ibid., s Jednou z prvních londýnských dětských nemocnic byla Great Ormond Street Hospital. 13 V USA byly v té době založeny nemocnice New York Nursing and Child Hospital a Children's Hospital of Philadelphia. 14 Timeline of neonatology: information for parents, residents, students and teachers. Neonatology on the web [online]. Neonatology on the Web, [cit ]. 16

19 kontaktu s dítětem. Bezkontaktní způsob péče byl poté postupně nahrazen péčí založenou na metodě skin-to-skin, v ČR známé jako klokánkování, která naopak osobní kontakt s dítětem upřednostňuje a považuje jej za velmi žádoucí. K další důležité události, jež pozitivním způsobem ovlivnila vývoj neonatální intenzivní péče, došlo v 60. letech 20. století, kdy začaly být ve větší míře používány přístroje na umělou plicní ventilaci, což umožnilo zachraňovat i novorozence s velmi nízkou porodní hmotností. Další rozvoj neonatální intenzivní péče probíhal především díky inovacím lékařských technologií a zkvalitnění lékařských služeb, což vedlo mimo jiné ke snížení hranice životaschopnosti plodu ve většině vyspělých zemích Vývoj neonatální intenzivní péče v ČR Rozvoj oboru neonatologie v rámci ČR byl v prvotních počátcích pomalejší než v západních zemích. Před vznikem prvních novorozeneckých oddělení byla předčasně narozeným novorozencům péče poskytována především na kojeneckých částech dětských oddělení nemocnic. U zrodu prvních novorozeneckých oddělení stála myšlenka nezbytné spolupráce mezi porodníkem a pediatrem, která se začala objevovat v první polovině 20. století. 16 V téže době, konkrétně v roce 1949, vznikl v Brně první samostatný novorozenecký primariát, v jehož čele stála MUDr. Schnellerová. 17 V následujících letech se však rozvoj neonatální péče vzhledem k nástupu komunismu, který stavěl blaho společnosti nad zájem jednotlivce, výrazně zpomalil. V 60. letech pak začaly vznikat první oddělení pro předčasně narozené děti. V těchto nově vzniklých odděleních později proběhly první úspěšné pokusy o plicní ventilaci novorozenců, které byly základem pro záchranu novorozenců s nízkou porodní hmotností. V roce 1978 vznikla v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně působící neonatologická sekce, přičemž samostatná Česká neonatologická společnost vznikla roku 1990 a společně s ní vznikl také systém perinatologických center. V tomto období se začaly uvádět do provozu první jednotky intenzivní péče zaměřené na péči o novorozence FENDRYCHOVÁ, 2011, op. cit., s ibid., s Z rané historie neonatologického oddělení. Neonatologické oddělení FN Brno [online]. Fakultní nemocnice Brno, 2016 [cit ]. 18 FENDRYCHOVÁ, 2011, op. cit., s

20 Díky technologickému pokroku v medicíně a celkovému zkvalitňování poskytované neonatální péče se v 90. letech postupně snižovala míra úmrtnosti novorozenců. K největšímu poklesu míry úmrtnosti docházelo u novorozenců velmi nízké a extrémně nízké porodní hmotnosti. Na přelomu 20. a 21. století začala postupně stoupat porodnost, následkem čehož došlo k překročení lůžkových kapacit vyhrazených pro novorozence vyžadující neonatální intenzivní péči. Míru úmrtnosti se však i přes tyto dílčí problémy dařilo v prvním desetiletí 21. století udržovat na stejné úrovni jako v předcházejícím období. 19 V roce 2004 vznikl na základě zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, obor intenzivní medicína coby multioborová specializace s vlastním systémem postgraduálního vzdělávání. V roce 2007 pak vznikla Česká společnost intenzivní medicíny působící v rámci ČLS JEP Česká neonatologická společnost Za jeden z nejdůležitějších subjektů ovlivňující oblast neonatální intenzivní péče poskytované v rámci ČR lze označit Českou neonatologickou společnost. ČNS je odbornou společností působící v rámci ČLS JEP, která je dobrovolným nezávislým sdružením fyzických osob lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech. 21 Posláním ČLS JEP je podle slov uvedených na její webové stránce 22 především povinnost dbát o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů. Za svůj úkol dále považuje podílení se na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů v oblasti lékařských věd a příbuzných oborů, dále podílení se na šíření zdravotnické osvěty mezi občany a také na řešení otázek týkajících se řízení, organizace a vlastní realizace diagnostických postupů, léčebné péče a souvisejících činností. ČLS JEP rovněž podporuje vědeckovýzkumnou činnost v oblasti 19 PLAVKA, Richard. Česká neonatologie na špičce. A co dál?: Malý průvodce vývojem některých ukazatelů kvality péče o novorozence v uplynulých 15 letech v České republice. Neonatologické listy. 2008, roč. 14, č. 2, s ŠEVČÍK; MATĚJOVIČ, op. cit., s Česká neonatologická společnost. Česká neonatologická společnost ČLS JEP [online]. Česká neonatologická společnost ČLS JEP, [cit ]. 22 Poslání ČLS JEP. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně [online]. ČLS JEP, 2016 [cit ]. 18

21 zdravotnictví, vytváří podmínky pro výměnu informací a pro efektivní činnost odborných společností, spolků lékařů a dalších sdružení pracovníků ve zdravotnictví a podporuje spolupráci mezi jednotlivými subjekty odborného zaměření jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni. V neposlední řadě dbá také na dodržování etických zásad při výkonu zdravotnického povolání. Československá lékařská společnost zahrnující jednotlivé lékařské spolky a společnosti vznikla 30. června 1949, kdy byly valnou hromadou schváleny její stanovy. Samostatná ČLS JEP vznikla o 20 let později, v roce V současné době v rámci ní působí 119 odborných společností a 38 spolků lékařů, které nejsou vybaveny vlastní právní subjektivitou, nýbrž jsou pouze jejími organizačními složkami vykonávajícími autonomní odbornou činnost a nesoucí za tuto činnost plnou odpovědnost. 23 Jednou z těchto odborných společností je ČNS, jejíž stanovy uvádějí, že se jedná o dobrovolné sdružení osob, které mají zájem pracovat v oblasti působnosti této organizační složky. Poslání a cíle ČNS jsou shodné s cíli a posláním ČLS JEP uvedenými výše. Hospodaření ČNS probíhá podle schváleného ročního rozpočtu a řídí se obecně závaznými právními předpisy a předpisy vydanými ČSL JEP a orgány ČNS Mezinárodní organizace s působností zasahující do oblasti neonatální intenzivní péče Činnost ČNS a oblast neonatální intenzivní péče obecně je ovlivňována rovněž činností a doporučeními mezinárodních organizací působících v oblasti neonatologie. Jednou z nich je International Neonatology Association (Mezinárodní asociace neonatologie), jež podle stanov 25 sídlí ve švýcarské Ženevě a jejímž hlavním posláním je snaha o zlepšení úrovně vzdělávání v oboru neonatologie a zvýšení počtu přeživších novorozenců. INA se snaží formulovat minimální standardy neonatální péče s cílem zlepšování kvality celosvětově poskytované péče o novorozence a jejich matky. 26 K dosažení výše uvedených cílů INA shromažďuje informace z oblasti neonatologie a 23 Základní informace. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně [online]. ČLS JEP, 2016 [cit ]. 24 Stanovy České neonatologické společnosti ČLS JEP [cit ]. 25 By laws of International Neonatology Association. Worldneonatology.org [online]. International Neonatology Association, 2012 [cit ]. 26 Welcome to International Neonatology Association. Worldneonatology.org [online]. International Neonatology Association, 2012 [cit ]. 19

22 sdílí je s dalšími subjekty s podobným posláním, dále publikuje dokumenty podporující vzdělávání v oboru neonatologie, spolupracuje s dalšími zdravotnickými organizacemi a podporuje vznik národních asociací jednotlivých států. 27 Ve dnech července 2016 se ve Vídni uskuteční Kongres Mezinárodní asociace neonatologie, který bude po kongresu, jenž proběhl v roce 2014 ve Valencii, v pořadí druhým kongresem INA. 28 Další mezinárodní organizací, která svou činností ovlivňuje oblast neonatální intenzivní péče, je International Pediatric Association (Mezinárodní asociace pediatrie), která sdružuje národní pediatrické společnosti a rovněž některé specializované mezinárodní pediatrické společnosti. Spolupracuje s agenturami OSN a dalšími globálními organizacemi. V současné době se její činnost zaměřuje především na oblast léčivých přípravků pro děti, novorozenecké přežití a zdraví, HIV/AIDS, na kvalitu péče v nemocnicích, atd srpna 2016 se ve Vancouveru uskuteční Mezinárodní kongres pediatrie na téma společenství, diverzita, vitalita. 30 Organizací vzniklou na půdě EU je The European Society for Neonatology (Evropská společnost pro neonatologii), která byla založena roku 1988 za účelem podpory profesního rozvoje v oblasti neonatologie, v rámci níž bylo potřeba specifikovat minimální požadavky na odbornou přípravu pro akreditaci neonatologů. Do roku 2001 ESN působila v rámci European Society for Pediatric Research (Evropské společnosti pro pediatrický výzkum) pod názvem Working Group of Neonatology (Pracovní skupina neonatologie). 31 V současnosti je ESN přidružená k ESPR a ve věcech odborné přípravy a akreditace v neonatologii odpovídá The European Academic of Pediatrics (Evropské akademii pediatrie). 32 Další mezinárodní organizací s působností v této oblasti je European Society of Pediatric and Neonatal Intensive Care (Evropská společnost pediatrické a neonatální 27 Mission. Worldneonatology.org [online]. International Neonatology Association, 2012 [cit ]. 28 Welcome letter. International Neonatology Association Conference [online]. INAC, 2016 [cit ]. 29 International Pediatric Association. World Health Orgaization [online]. World Health Organization, 2016 [cit ]. 30 Welcome to the International Congress of Pediatrics. 28th International Congress of Pediatrics [online]. International Pediatric Association, 2016 [cit ]. 31 About us. European Society for Neonatology [online]. European Society for Neonatology, 2012 [cit ]. 32 Constitution. European Society for Neonatology [online]. European Society for Neonatology, 2012 [cit ]. 20

23 intenzivní péče). ESPNIC je neziskovou organizací, která se věnuje podpoře a rozvoji pediatrické a neonatální intenzivní péče s cílem zajistit co nejvyšší kvalitu péče poskytované kriticky nemocným dětem v celé Evropě. 33 Nejvýznamnější organizací s působností zasahující do všech oblastí zdravotnictví je World Health Organization (Světová zdravotnická organizace), která vznikla 7. dubna 1948, tj. dnem, kterým vstoupila v platnost Zakládací smlouva WHO. Její role spočívá zejména v koordinaci mezinárodního zdraví v rámci systému OSN prostřednictvím stanovování norem a standardů a kontroly jejich provádění, dále poskytováním technické podpory, formulováním etických zásad, sledováním zdravotního stavu obyvatelstva, atd. 34 Základní etické zásady jsou obsaženy v Ústavě Světové zdravotnické organizace. Patří mezi ně například právo každého člověka požívat nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví či zásada spolupráce s veřejností Způsob poskytování neonatální intenzivní péče Neonatální péče je poskytována v rámci perinatologické péče, která kromě neonatální péče zahrnuje rovněž péči porodnickou. Pracoviště, na nichž je neonatální péče poskytována, jsou diferenciována do tří stupňů podle úrovně péče v nich poskytované. Ta zahrnuje jak péči poskytovanou novorozencům, tak i poporodní péči poskytovanou čerstvým matkám. Územní členění pracovišť diferenciované perinatální péče, v nichž je poskytována i péče neonatální, je založeno na regionálním principu, který neodpovídá územně správnímu členění ČR. 36 Fyziologickým novorozencům, kteří nepotřebují speciální péči, je poskytována tzv. základní péče v ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízeních v oboru gynekologie a porodnictví. Druhým stupněm péče o novorozence je intermediární péče, kterou poskytují vedle perinatologických center intenzivní péče také vybraná perinatologická centra intermediární péče a která je určena novorozencům se středně 33 Objectives, vision and strategy. European Society of Pediatric and Neonatal Intensive Care [online]. ESPNIC [cit ]. 34 About WHO: What we do. World Health Organization [online]. World Health Organization, 2016 [cit ]. 35 About WHO: Constitution of WHO: principles. World Health Organization [online]. World Health Organization, 2016 [cit ]. 36 Koncepce perinatologického programu. Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny [online]. Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, [cit ]. 21

24 těžkou adaptací, jejichž zdravotní stav nevyžaduje dlouhodobější intenzivní péči. Jedná se většinou o novorozence narozené v dokončeném 32. týdnu těhotenství a později. Nejintenzivnější péče je poskytována na neonatologických odděleních působících v rámci regionálních perinatologických center intenzivní péče, která poskytují novorozencům intenzivně-resuscitační péči a provádí také činnost výzkumnou a vzdělávací. 37 Vedle intenzivní péče je v těchto centrech poskytována rovněž péče resuscitační, která je podle Tučkové nejvyšším stupněm léčebně preventivní péče poskytované nemocným se selháním jedné z vitálních funkcí nebo s kompletním selháním, jejichž stav vyžaduje podporu či náhradu vitálních funkcí, vhodnou a důslednou terapii a zejména vysoce kvalitní ošetřovatelskou péči. 38 Péče poskytovaná v těchto centrech je určena novorozencům s těžkou adaptací. Jedná se o novorozence, kteří se narodili ve 24. týdnu gestačního věku a později a kteří vyžadují poskytnutí intenzivní péče. 39 Centra poskytující intermediární péči a centra poskytující péči intenzivní jsou ustanovována odlišným způsobem. Zatímco perinatologické centrum intenzivní péče je coby centrum vysoce specializované péče ustanoveno Ministerstvem zdravotnictví ČR podle 112 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, perinatologické centrum intermediární péče je ustanoveno na základě doporučení ČNS a Sekce perinatální medicíny Gynekologické a Porodnické společnosti ČLS JEP, a to po splnění podmínek stanovených právními předpisy a po dohodě se zdravotními pojišťovnami. 40 Novorozencům, u nichž došlo k selhání základních životních funkcí nebo u kterých takové selhání hrozí, je poskytována kromě výše uvedené nemocniční intenzivní péče také neodkladná přednemocniční péče, která spočívá především v poskytnutí první pomoci a zajištění základních životních funkcí týmem lékařské služby první pomoci. 41 Jak jsem již zmínila, k ustanovení perinatologického centra intenzivní péče a perinatologického centra intermediární péče dochází rozdílným způsobem. Rozdílné jsou 37 Doporučený minimální standard Ministerstva zdravotnictví pro pracoviště poskytující intenzivní a intermediární péči v perinatologických centrech a pro léčbu předčasného porodu kompetitivním antagonistou lidského oxytocinu. Publikováno ve Věstníku ministerstva zdravotnictví ČR, částka 9, září 2003 [cit ]. 38 TUČKOVÁ, Jiřina. Ošetřovatelské postupy v péči o kriticky nemocné děti. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1997, s Koncepce perinatologického programu. Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny [online]. Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, [cit ]. 40 Výzva k podání přihlášky k zařazení do sítě Perinatologických center intermediární péče [online]. Brno: Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, 2013 [cit ]. 41 NOVÁK, op. cit., s

25 rovněž požadavky na vybavení pracovišť poskytujících neonatální péči. Vyhláška MZ ČR č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče stanovuje, jak vyplývá již z jejího názvu, požadavky na technické a věcné zařízení jednotlivých zdravotnických zařízení včetně pracovišť neonatální intenzivní péče. Vedle obecných požadavků, které musí splňovat všechna pracoviště, stanovuje vyhláška také požadavky specifické pro jednotlivé druhy zdravotnických pracovišť. Pro každé pracoviště působící v oboru neonatologie je stanovena povinnost mít ve vybavení inkubátor pro standardní péči, přístroj pro resuscitaci novorozence s definovanými hodnotami inspiračních tlaků nebo novorozenecký samorozpínací vak s maskou, dále odsávačku, pulzní oxymetr, vybavení pro fototerapii včetně odpovídajícího monitorovacího zařízení, váhu pro novorozence a měřidlo délky novorozence. Tyto požadavky se vztahují na pracoviště akutní standardní lůžkové péče. Pro pracoviště akutní intenzivní lůžkové péče jsou požadavky na jejich technické a věcné vybavení přísnější. V článku 2.3 přílohy číslo 4 vyhlášky MZ ČR č. 92/2012 Sb. jsou pak upraveny požadavky pro pracoviště neonatální intenzivní péče. Požadavky jsou zde uvedeny zvlášť pro jednotlivé stupně poskytované péče. Nejnižší stupeň neonatální intenzivní péče je poskytován v zařízeních nižší intenzivní péče, druhým stupněm jsou pak zařízení vyšší intenzivní péče a stupněm třetím pracoviště intenzivně-resuscitační péče, pro něž jsou požadavky nejpřísnější. 42 Požadavky kladené na perinatologická centra intenzivní péče jsou dále specifikovány v Doporučeném minimálním standardu MZ pro pracoviště poskytující intenzivní a intermediární péči v perinatologických centrech z roku Indikátory kvality neonatální intenzivní péče Za účelem dlouhodobého srovnávání stavu a kvality neonatální intenzivní péče byla v ČR vytvořena kritéria, která mají podobu statistických ukazatelů. Jsou jimi především: Mrtvorozenost, jež je vyjádřením počtu mrtvě narozených dětí na 1000 všech narozených, perinatální úmrtnost vyjadřující počet mrtvě narozených novorozenců a novorozenců, kteří zemřeli v období do 7 dnů od narození, na 1000 narozených 42 vyhláška č. 92/2012 Sb. 23

26 a novorozenecká úmrtnost, jež je tvořena poměrem počtu novorozenců, kteří zemřeli v období do 28 dnů od narození, ku 1000 živě narozených a která se dále dělí na časnou novorozeneckou úmrtnost a pozdní novorozeneckou úmrtnost. Dále je sledována také ponovorozenecká úmrtnost, kojenecká úmrtnost a specifická novorozenecká úmrtnost, přičemž poslední z vyjmenovaných je vyjádřením novorozenecké úmrtnosti v konkrétní hmotnostní kategorii. 43 Úroveň péče poskytované perinatologickými centry intenzivní péče je hodnocena prostřednictvím indikátorů kvality a výkonnosti centra. Provozovatel perinatologického centra intenzivní péče by měl tyto indikátory pravidelně sledovat a na vyžádání je poskytnout MZ ČR. Mezi indikátory kvality a výkonnosti centra patří celkový počet porozených novorozenců, perinatální úmrtnost s rozlišením jednotlivých hmotnostních kategorií, mrtvorozenosti a časné novorozenecké úmrtnosti, dále mateřská úmrtnost, mateřská morbidita 44, počet transportů in utero 45, počet transportů proběhlých postnatálně 46, pozdní novorozenecká úmrtnost, počet ošetřovaných novorozenců s porodní hmotností do 999g, počet ošetřovaných novorozenců s porodní hmotností gramů a dále počet ošetřovaných novorozenců s porodní hmotností gramů a gramů. 47 WHO sestavila seznam klíčových ukazatelů kvality zdravotní péče o matky, novorozence a děti. Práce na vytvoření seznamu byly zahájeny v roce Seznam ukazatelů sestavený v tomto roce byl poté přezkoumán a přepracován na 72 ukazatelů zdravotní péče, jejichž počet byl v následujících letech ještě několikrát zredukován až na 15 klíčových ukazatelů, které jsou dále členěny podle své důležitosti prostřednictvím škály s rozmezím hodnot 0 4, přičemž číslo 0 znamená nulovou důležitost a číslo 4 důležitost vysokou. Z takto sestaveného seznamu indikátorů kvality zdravotní péče patří do oblasti neonatální péče čtyři ukazatele. Dalšími oblastmi, na které se seznam 43 BOREK, Ivo. Základní pojmy a definice v neonatologii, perinatální medicína. In: FENDRYCHOVÁ, Jaroslava; BOREK, Ivo. Intenzivní péče o novorozence, op. cit., s Mateřská morbidita představuje mateřskou nemocnost, tj. stav, který nepříznivě ovlivní fyzické zdraví matky během těhotenství a porodu. 45 In utero je latinský pojem, jenž v překladu znamená v děloze. Transportem in utero se tedy rozumí transport proběhlý v průběhu těhotenství. 46 Postnatálním obdobím je období po narození dítěte. 47 Výzva k podání žádosti o udělení statutu centra vysoce specializované zdravotní péče v perinatologii podle 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování [online]. Praha: Ministerstvo Zdravotnictví ČR [cit ]. 24

27 sestavených ukazatelů též vztahoval, byly oblasti reprodukčního zdraví, mateřského zdraví a zdraví dětí a adolescentů. Skupina vytvářející seznam ukazatelů se ve své další práci soustředila zejména na ukazatele zdravotní péče o matky, novorozence a děti. Z již vytvořených ukazatelů bylo 13 ukazatelů spadajících do této oblasti zachováno a dále bylo přidáno dalších 43 ukazatelů, které byly sestaveny ze seznamu ukazatelů používaných jednotlivými zeměmi a organizacemi. Z těchto ukazatelů byl poté v roce 2013 vytvořen finální seznam klíčových a volitelných ukazatelů. Pracovní skupina byla rozdělena do skupin podle jednotlivých oblastí zdravotní péče, tj. zdraví matek, novorozenců a dětí, z nichž každá měla za úkol vytvořit seznam pěti klíčových indikátorů s povinným hlášením. Dále měl být vytvořen seznam fakultativních ukazatelů. Výsledný seznam indikátorů zahrnoval také obecné indikátory zdravotní péče. Seznam klíčových ukazatelů kvality zdravotní péče o novorozence vypracovaný WHO sestává z následujících indikátorů: podíl zdravotnických zařízení poskytujících porodnické služby s odpovídajícím vybavením pro péči o extrémně nezralé novorozence, vymezený prostor (na porodním či dětském oddělení) pro nemocné novorozence, kteří vyžadují zvláštní péči, dostupnost zdravotnických odborníků (na porodním či dětském oddělení) vyškolených na neonatální resuscitaci, podíl zdravotnických zařízení s funkční KMC v závislosti na úrovni zařízení a typu poskytovaných služeb, počet porodů, při nichž asistoval zdravotnický pracovník vyškolený k novorozenecké resuscitaci, podíl ověřené úmrtnosti novorozenců, podíl dětí, které se narodily HIV pozitivním ženám a kterým byla poskytnuta antiretrovirální profylaxe ke snížení rizika přenosu nemoci v období prvních 6 týdnů po porodu, počet novorozenců, kterým byla předepsána antibiotika k léčbě neonatální infekce, podíl novorozenců podstupujících fototerapii k léčbě žloutenky, která se projevila během 24 hodin po porodu, 25

28 podíl novorozenců, u nichž bylo zahájeno kojení do 1 hodiny po porodu, míra úmrtnosti novorozenců, kterým byla od narození poskytována KMC. Mezi fakultativní ukazatele kvality neonatální péče patří: podíl zařízení se zavedeným mechanismem pro vyhodnocování a zlepšení kvality péče, úplnost relevantních klinických informací uvedených na tabulce o pacientovi, podíl zdravotnických zařízení poskytujících neonatální péči včetně fototerapie, podíl hospitalizovaných novorozenců, kteří měli při přijetí nízkou porodní teplotu (<36,5 C) Consultation on improving measurement of the quality of maternal, newborn and child care in health facilities: Core indicators to measure the quality of health care for mothers, newborns and children [online]. Geneva: WHO, 2013 [cit ]. 26

29 2 ETIKA Oblast neonatální intenzivní péče je ovlivňována nejen právními pravidly, ale také pravidly morálními, která nejsou obecně závazná, přesto však mohou být v určitých případech účinnější nežli pravidla právní, neboť mají zpravidla podobu morálních zásad uznávaných generacemi již po staletí. V první části této kapitoly bude proveden stručný exkurz do obecné etiky, načež bude pojednáno o vývoji a principech lékařské etiky a o etických komisích. 2.1 Obecné vymezení Pojem etika pochází z řeckého slova ethos, což v češtině znamená mrav či obyčej. Předmětem zkoumání etiky je posuzování lidského jednání z hlediska dobra a zla. Určuje, jaké lidské jednání je správné a jaké je špatné, z čehož vyvozuje příslušné závěry a vytváří mravní standardy pro hodnocení tohoto jednání. 49 Dle Payneho je etika určitý hodnotový systém zahrnující veškerou lidskou zkušenost. Součástí systému je předpoklad rovnosti a svobodné vůle všech osob v systému schopných nést důsledky jednání. 50 Tom L. Beauchamp a James F. Childress považují pojem etika za obecný termín označující různé způsoby chápání a zkoumání morálnosti života. 51 Etika je tedy naukou zabývající se lidským jednáním ve společnosti z hlediska jeho správnosti. Vyvíjela se společně s filozofií, jíž je součástí. Aristoteles etiku zařazuje pod praktickou filosofii, jež je vedle filosofie teoretické a tvůrčí jedním z druhů lidských činností, které jsou součástí Aristotelova dělení lidských činností zpracovaném v jeho díle Metafyzika, konkrétně v knize VI. Další přínosnou klasifikaci věd vytvořil T. G. Masaryk. Vědy lze podle něj rozdělit do tří skupin, tzv. soustav, kterými jsou soustava věd teoretických a zvláště abstraktních, soustava konkrétních věd a soustava věd praktických. Do poslední z uvedených řadí etiku MATOCHOVÁ, Soňa. Etika a právo v kontextu lékařské etiky. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s PAYNE, Jan. Hermeneutická etika: jeden filosofický pokus o setkání s lidskou bytostí. Praha: Triton, 1995, s BEAUCHAMP, Tom L.; CHILDRESS, James F. Principles of Biomedical Ethics. 5th ed. New York: Oxford University Press, 2001, s MASARYK, Tomáš Garrigue; SROVNAL, Jindřich (ed.). Pokus o konkrétní logiku: (třídění a soustava věd). Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001, s

30 2.2 Etika a právo Ačkoliv jsou předmětem zkoumání etiky a práva rozdílné oblasti, mají etika a právo mnoho společného. Vědou, která se zabývá právem, je právní věda neboli jurisprudence. Etika není samostatnou vědou, nýbrž jednou z filozofických disciplín. Filozofie a právní věda jsou dvě samostatné vědy, které mají svůj vlastní předmět a specifickou metodu zkoumání. Zatímco předmětem zkoumání etiky je morálně relevantní chování založené na respektování morálních norem, právní věda zkoumá chování právně relevantní, tedy takové, které je v souladu s normami právními. Právní normy jsou výsledkem legislativní činnosti státu a jsou obecně závazné a vynutitelné státní mocí. Morální normy v podobě principů, zásad a ideálů jsou pouze pravidlem lidského chování specifikujícím morálku v dané společnosti. V některých případech mohou morální a právní normy splývat. Příkladem může být například norma nebudeš krást, která je jak normou morální, tak rovněž normou právní zakotvenou v trestním zákoníku 53 institutem krádeže Lékařská etika V předchozích kapitolách jsem se snažila přiblížit základy obecné etiky. Nyní se zaměřím na specifickou oblast etiky, a to na etiku lékařskou. Etika může být členěna podle různých kritérií, přičemž důležité postavení mezi jednotlivými druhy etiky má etika profesní, která vychází z obecného pojetí etiky aplikovaného na konkrétní profesní skupinu osob. Nejčastěji je vyjádřena formou etických kodexů jednotlivých profesních skupin. Jedním z druhů profesní etiky je lékařská etika, jež se předmětem svého zkoumání velmi blíží předmětu zkoumání bioetiky. V USA je pojem bioetika považován za významově rovnocenný s pojmem lékařská etika, kdežto v evropských zemích se význam těchto dvou pojmů liší. Zatímco americká bioetika je založena především na ochraně lidských práv, bioetika ve významu evropském klade důraz kromě lidských práv rovněž na lidskou zodpovědnost. 55 V ČR je pojem bioetika nadřazován lékařské etice. Bioetikou se rozumí zkoumání etických 53 Viz 205 zákona č. 40/2009 Sb. 54 SKOPALOVÁ, Jitka. Vybrané kapitoly ze zdravotnické etiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s ŠIMEK, Jiří. Lékařská etika. Praha: Grada Publishing, 2015, s

31 problémů nejen v praktickém výkonu lékařské praxe, ale též ve výzkumu, a to zejména v těch oborech, které výkon lékařské praxe podmiňují, kdežto lékařská etika je pojem, který souhrnně označuje etické problémy v lékařství. 56 Jak jsem již uvedla, v této podkapitole se budu věnovat lékařské etice, která se zabývá etickými normami v souvislosti s jejich realizací v rámci lékařské praxe. Etické normy vytvářené v rámci lékařské etiky poskytují měřítka pro rozhodnutí prováděná v lékařské praxi z pohledu jejich etické vhodnosti. 57 Povinnostmi lékaře, které jsou zakotveny jednotlivými etickými a právními kodexy ve formě obecně zavazujících či pouze morálně působících norem, se zabývá lékařská deontologie, která je nedílnou součástí lékařské etiky Vývoj lékařské etiky Etika a etické zásady v rámci ní vznikající ovlivňují oblast medicíny od nepaměti, nicméně lékařskou etiku je možno v mezinárodním měřítku považovat za samostatný medicínský obor až od roku V ČR se lékařská etika dočkala postavení samostatného lékařského oboru až v roce Základem většiny novodobých etických zásad jsou etické zásady obsažené v Hippokratově přísaze, jejíž text, sic v průběhu vývoje společnosti postupně upravovaný, je i v současné době ve většině zemí základem slibu skládaného lékaři před nástupem do výkonu lékařské profese. Od dob přijetí Hippokratovy přísahy však byly v důsledku společenských změn, které proběhly v jednotlivých historických obdobích vývoje společnosti, tyto etické zásady mnohými teoriemi zpochybňovány. Obdobím nejvýraznější kritiky etických zásad obsažených v Hippokratově přísaze bylo období druhé poloviny 20. století, ve kterém především v USA docházelo k odklonu od do té doby uznávaných etických zásad, a to z důvodu výrazných společenských změn souvisejících mimo jiné i s depersonalizací poskytované lékařské péče a s její stále se zvyšující institucionalizací. Dalším mezníkem, který ovlivnil pozdější vývoj lékařské etiky, bylo období uplatňování biomedicínské nacistické politiky, v rámci níž docházelo k nucené sterilizaci osob, k lékařským pokusům na dětech i 56 Bioetika a lékařská etika: úvodní strana. Bioetika a lékařská etika [online]. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2016 [cit ]. 57 KOŘENEK, Josef. Lékařská etika. Vyd. 2. Praha: Triton, 2004, s PTÁČEK, Radek; BARTŮNĚK, Petr. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, 2011, s HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 3. rozš. vyd. Praha: Galén, 2002, s