Long list - veřejné zdraví

Transkript

1 Long list - veřejné Tabulka 1 Long list veřejné 1. Solidarita ve v evropském regionu 2. Spravedlnost ve 3. Zdravý start do života 4. Zdraví mladých Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví pro všechny v 21. století ( ZDRAVÍ 21 ). Průměrná střední délka života v ČR činí 75,2 roků (přičemž rozdíl mezi průměrnou střední délkou života žen a mužů činí 7 let ve prospěch žen). Trend je mírně stoupající. Prakticky neexistují informace o střední délce života pro různé deprivované skupiny obyvatel. Faktem zůstává, že určité rozdíly existují a je nutné je snižovat. Trend není znám Dosaženou úrovní celkové perinatální mortality 4,4 promile patří ČR mezi země s nejlepšími výsledky na světě Stejný trend lze pozorovat při hodnocení neonatální mortality a kojenecké úmrtnosti. I přes dobrou úroveň zdravotnické péče o tuto skupinu obyvatelstva se zdravotní stav dětí a mladistvých výrazně nezlepšuje. Stoupá počet alergických onemocnění, onemocnění nervového a pohybového systému, trvá nárůst poruch chování, stoupá počet závažných úrazů. 5. Zdravé stárnutí V parametrech střední délka života při narození, očekávaná doba dožití ve věku 65 let, střední délka života bez zdravotního postižení (HALE) v současnosti ČR zaostává za vyspělými státy - úmrtnost - střední délka života muži, ženy - střední délka života- muži,ženy - počet osob odkázaných na příjem sociálních dávek - úmrtnost podle pohlaví, věku, místa bydliště, skupin diagnóz - perinatální a kojenecká úmrtnost a její součásti - podíl vrozených vad na poporodní úmrtnosti včetně analýzy spektra VV - náhlé úmrtí, děti se syndromy týraných a zneužívaných dětí, počet sebevražd dětí - počet kontrol hluku na diskotékách a v klubech a počet sankcí - počty dispenzarizovaných dětí a mládeže podle kategorií MKN 10 - počet dospívajících problémových uživatelů psychoaktivních látek - počty těhotenství, porodů, potratů u dospívajících dívek, - střední délka života prožitého ve - počty hospitalizovaných na vybrané choroby 1

2 6. Zlepšení duševního 7. Prevence infekčních onemocnění V posledních deseti letech v ČR sice probíhá postupná proměna péče o duševní - duševní onemocnění, ale tato transformace probíhá spíše živelně. Nemá jasnou koncepci, koordinaci, financování na celostátní i regionální úrovni Od roku 1961 nebyl na území ČR zjištěn žádný případ paralytické poliomyelitidy. Proočkovanost je ve všech krajích vyšší než 95 %,. V ČR se výskyt tetanu pohybuje od roku 1980 v hodnotách cca 1-2 případy ročně, novorozenecký tetanus byl naposledy hlášen před cca 30 lety, od té doby se nevyskytuje. ČR se řadí mezi státy Evropy s nejlepší situací na úseku spalniček. V ČR je výskyt: záškrtu vzácný, index 0,1 na obyvatel nepřekračujeme a zřejmě ani překračovat nebudeme výskyt nových případů nosičství virové hepatitidy B není zatím rutinně sledován, počet nových případů onemocnění činí cca 700 ročně výskyt vrozené syfilis je hlášen až v posledních letech, od roku 1999, to bylo 0,18, což je podstatně více než činí požadovaný index. Vzhledem k tomu, že k dosažení cílového indexu jsou k dispozici jen nespecifická opatření a s ohledem na vývoj v dané oblasti půjde o problém infekce HIV/AIDS je povinně hlášena, počet nových případů infekce HIV v posledních letech od roku 1998 začal po předchozím neustálém vzestupu jevit sestupnou nebo spíše setrvalou tendenci - incidence duševně nemocných na vybrané diagnózy - počet lůžek v psychiatrických léčebnách - počet a typ služeb v rámci komunity - statistika dokonaných sebevražd a sebevražedných pokusů v ČR, podle věku, pohlaví a sociálních skupin - procento proočkovanosti, - počet hlášených poliomyelitid - nemocnost na novorozenecký tetanus - procento proočkovanosti proti tetanu, - počet hlášených případů spalniček, - hlášená nemocnost na uvedené nemoci, - procento proočkovanosti na uvedené nemoci, - nemocnost uvedenými infekcemi a HIV pozitivita, 2

3 8. Snížení výskytu neinfekčních nemocí 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy V ČR jsou KVO hlavní příčinou úmrtí. V roce 2000 na KVO zemřelo osob, na celkové úmrtnosti se podílely 53,4 %. ČR zaujímá přední místo v celoevropských statistikách v incidenci rakoviny obecně a ve výskytu nádorů tlustého střeva a rekta u mužů. Karcinomy prsu u žen vykazují vzestupný trend v jejich incidenci a rovněž vysokou mortalitu Výskyt diabetu se každoročně v ČR zvyšuje, přičemž ke zdvojnásobení počtu dochází po letech Onemocnění pohybového aparátu je v ČR na druhém místě příčin krátkodobé a dlouhodobé pracovní neschopnosti. Úrazy patří k nejzávažnějším příhodám trvale měnícím zdravotní stav početné části populace a znamenají nejen lidské utrpení, ale zvyšují i počet předčasných úmrtí. Na rozdíl od řady členských zemí OECD, kde se počet usmrcených na komunikacích snižuje, je v ČR roční nárůst o 14 %. Závažným faktorem je nárůst hospitalizovanosti dětí. Nejvíce hospitalizovaných (z důvodu úrazu ve volném čase) bylo ve věkové skupině 15 až 24 let. Oblast násilných trestných činů se vyznačuje nepřesnými či neexistujícími statistickými údaji, jak pokud jde o jejich počet, tak o jejich zdravotní důsledky - počet akutních hospitalizací na koronárních jednotkách - úmrtnost na všechny příčiny KVO - incidence, prevalence a úmrtnost na onkologická onemocnění - počet osob vyšetřených ve screeningovém programu, - incidence diabetu a jednotlivých komplikací - hospitalizovanost na vybrané chronické choroby - pracovní neschopnosti pro nemoci pohybového aparátu, - incidence a mortalita dopravních úrazů, hospitalizace - incidence a mortalita v důsledku úrazů, hospitalizace - incidence a mortalita v důsledku úrazů zapříčiněná jinou osobou - počet trestných činů 3

4 10. Zdravé a bezpečné životní prostředí 11. Zdravější životní styl 12. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem V posledních letech dochází k postupnému snižování znečištění ovzduší některými látkami. Nejvýraznější je tento trend u oxidu siřičitého, klesají také koncentrace prašného aerosolu, ale trend je méně výrazný. U oxidů dusíku dochází v řadě míst stagnaci. Koncentrace ozónu pozvolna mírně narůstají, znečištění vybranými organickými látkami je zvýšené. V intenzivněji zatížených lokalitách je znečištění ovzduší zdrojem zdravotních rizik. Znečištění hlavních toků v posledních letech významně kleslo, ale neprojevilo se na drobných vodních tocích. Přes stoupající podíl čištěných odpadních vod dosud téměř obcí o velikosti obyvatel nemá vyřešeno odkanalizování a čištění odpadních vod. Většina velkých čistíren odpadních vod není vybavena technologií pro snížení obsahu dusíku a fosforu. Na neuspokojivém zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výživy (nadměrný energetický přívod, převaha živočišných tuků, jednoduchých cukrů, soli, stále ještě nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), Kouření cigaret způsobuje rozsáhlá poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny plic a jiných zhoubných nádorů Výskyt rizikového užívání návykových látek je v ČR zejména u dospívajících a mladých dospělých vysoký i v porovnání s okolními zeměmi a zeměmi západní Evropy. Značná je také spotřeba tlumivých léků (léky proti bolestem, hypnotika) - podíl populace, vystavené určité úrovni expozice škodlivým faktorům - procentuální podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, - počet provozovaných, ale nezkolaudovaných vodovodů, - procentuální podíl překročení limitních hodnot zdravotně závažných ukazatelů - výskyt obezity, - spotřeba potravin, - hlášená alimentární onemocnění a incidence mikrobiální kontaminace potravin - výskyt patogenních mikroorganizmů v potravinách na trhu v ČR, - prevalence kuřáctví ve vybraných skupinách populace, - spotřeba tabákových výrobků, - spotřeba alkoholu, 4

5 13. Zdravé místní životní podmínky 14. Zdraví, důležité hledisko v činnosti všech resortů 15. Integrovaný zdravotnický sektor 16. Řízení v zájmu kvality péče Příprava a zavedení místní zdravotní politiky orientované podle ZDRAVÍ 21 patří k nedílným součástem realizace programu. Každá místní komunita by se tímto záměrem měla soustavně zabývat. Resorty a jiné části státní správy a podnikatelský sektor se většinou starají o obyvatel a zaměstnanců jen pasivním plněním zákonných normativů na ochranu, mnohdy se snahou o oddálení povinností nebo o úlevy z povinností Cílem SZO je zajištění lepšího přístupu občanů k rodinné a komunálně orientované primární péči, zohledňující věkovou stratifikaci, zajišťující občanům, tedy dětem, mladistvým, dospělým a starým lidem kvalitní péči ČR neměla v minulých letech s výjimkou národní zdravotnické statistiky (ÚZIS) žádné institucionální nástroje pro měření výsledků péče. - indikátory úrovně bydlení - m 2 obytné plochy na osobu, počet osob na byt, - podíl osob spokojených se svým bydlením, - počet ZŠ a MŠ, které se staly akreditovanými vzdělávacími středisky podpory - procento populace ČR žijící ve Zdravých městech, zapojených do NSZM ČR. - informace o zdravotním stavu obyvatelstva - počet hospitalizací, - počet nozokomiálních nákaz - antropologické ukazatele vývoje dětí a mládeže -kvalita života podle metody Euro QoL, -průměrné náklady na případ, -průměrná doba léčení, -celkový nemocniční stupeň úmrtnosti (lokalita), -pooperační mortalita, 5

6 17. Financovaní zdravotnický ch služeb a rozdělování zdrojů 18. Příprava zdravotnický ch pracovníků 19. Výzkum a znalosti v zájmu Výdaje na zdravotnictví v ČR tvoří 6,7-8,5 % z HDP, což odpovídá střednímu evropskému standardu. Protože i vývoj základních indikátorů zdravotního stavu a výsledků zdravotní péče je příznivý, mohlo by se zdát, že výdaje na zdravotní služby jsou dostatečné. Proti tomu ovšem stojí relativně vysoká pracovní neschopnost, vysoká úmrtnost na kardiovaskulární choroby, nádory a úrazy, nízká dostupnost služeb, zvyšujících kvalitu, investiční zanedbanost nemocnic a vysoká míra nespokojenosti pracovníků ve zdravotnictví, zejména pokud jde o mzdovou úroveň. Vzdělávání všech pracovníků ve zdravotnictví je v ČR trvalým předmětem zájmu široké občanské veřejnosti. Do středu pozornosti se dostává především vzdělávání v oblasti ošetřovatelství s cílem přiblížit je systémům osvědčeným ve většině vyspělých zemí. Ale i lékařské fakulty a další vysoké školy hledají moderní formy výuky a modely studia, které by nejlépe odpovídaly budoucím potřebám vzdělání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a ostatních povolání pro zdravotnictví Vzdělanost obyvatel v ČR je vysoká, na úseku výchovy ke však je stále řada rezerv. Veřejnost je mnohdy ovlivňována informacemi, které nemají vědecký základ. Znalosti v zájmu je třeba stále zvyšovat. - střední délka života a novorozenecká úmrtnost, - počet lůžek (akutní lůžka, ošetřovatelská lůžka, lůžka sociální péče) a počet ambulantních kontaktů s lékařem - náklady a jejich frekvence na jednoho kmenového pacienta v krajích ČR podle jednotlivých segmentů péče a skupiny pacientů dle DRG - počty prováděných vybraných výkonů - přijetí zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. - zaměstnanost zdravotnických pracovníků podle evidence na Úřadech práce a MPSV - přehledy zaměstnanosti počtu specialistů a nově získaných specializací - počty odborných lékařů ve veřejném zdravotnictví - počty schválených grantů a hodnocení závěrečných zpráv - přehled žádostí o finanční podporu výzkumu a zhodnocení přínosu jejich řešení (ceny ministra). - vydání publikace Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - ZDRAVÍ 21 6

7 20. Mobilizace partnerů pro 21. Opatření a postupy směřující ke pro všechny Nejdůležitějším účastníkem aktivit pro je vláda. Jejím posláním je vytvářet osnovu cílů péče o a pravidel, která vymezují prostor ostatním partnerům a vytvářejí jim co nejlepší podmínky pro aktivitu a uplatnění zájmu o. Důležitou roli má Rada pro a životní prostředí jakožto poradní a pracovní orgán vlády. Významnou pomoc mohou ostatním poskytnout činitelé působící v infrastruktuře veřejného zdravotnictví. Zvláštní důležitost mají iniciativní hnutí občanů nebo profesionálů jako je Zdravé město, Zdravá škola, nebo Bezpečná komunita, Stop obezitě, CINDI (Coutrywide Integrated Noncommunicable Intervention Disases program), EMASH Evropské hnutí lékařů Kouření nebo, Klub českých turistů, Nadace partnerství - Greenways, aj Pro složitý, i organizačně náročný cíl - trvale zlepšovat všechny ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva - je třeba vytvořit systémové podmínky. Ty musí především zvýšit zájem všech složek společnosti o a vytvořit cesty, kterými se tento zájem realizuje buď obligatorně na úrovni státní správy nebo iniciativně v nestátním sektoru. Stejně důležité je motivovat a inspirovat všechny partnery k zájmu o a poskytnout jim metody práce a monitorovat plnění cílů - počet společných aktivit zaměřených na ochranu a podporu koordinovaných Radou pro a životní prostředí v běžném roce - zřízení Výboru pro ZDRAVÍ 21 Rady pro a životní prostředí - počet krajů, které zajistily trvalou spolupráci partnerů při realizaci ZDRAVÍ 21 - počet krajských programů ZDRAVÍ 21 - prostředky pro realizaci Národního programu ve státním rozpočtu - vydání přehledu ukazatelů k monitorování dílčích úkolů 7